Soren
Davidův smích byl nakažlivý, a ani já se mu neubránil. Navíc zněl tak krásně, že bych ho nejraději poslouchal celý den. A hlavně to znamenalo, že je David opravdu spokojený.
Teda aspoň do chvíle, než jsme vlezli do pracovny a tam na nás čekalo jedno velké překvapení.
„Tak to se nedivím, že se dokázal tak dlouho skrývat, a že jim pořád tak snadno unikal," zabručel jsem a zíral na obě fotky, které se nám ukázali.
„Sorry, Dejve. Jsi fakt kámoš, to jo. A skvělý v posteli, soráč Sorene, brácho, ale tohle jsem fakt nemohl. Představ si tady bráchu Tobiase v ženském provedení. Kdyby zjistila, že jsem to někomu řekl, urvala by mi hlavu, a ještě si s ní zahrála fotbal. Vlastně… důvod, proč jsi to teď zjistil je, že jsem tě v podstatě nechal. Ségra to chtěla. Prý je načase tuhle šaškárnu ukončit. Stres prý škodí její pleti," protočil očima Pinta a zašklebil se.
I přesto všechno, jak jsem toho kluka měl chuť roztrhnout, jsem ho zalitoval.
Tobias v ženském podání? To asi nechce nikdo.
„Každopádně, musíte mi slíbit, že se to nikdo nedozví. Jinak nám všem ségra natrhne prdele. A rozhodně se ji nesnažte hledat. Až bude chtít, spojí se s vámi sama. Prý něco chystá, tak snad to všichni ve zdraví přežijeme. Ještě něco? Aryan mi tam chladne a vyrušili jste nás těsně před tím, než jsem ho udělal. A to je trestné, protože u toho vypadá tak sexy, že mu to pak musím udělat ještě jednou a-"
„To stačí! Bože! Chlape! Myslíš ty na něco jiného než na sex?!" přerušil jsem jeho výklad a zavrtěl hlavou.
„A kromě toho, vím, jaký je Aryan,“ zabručel jsem a podrbal se ve vlasech.
David
Hm, tak proto Pinta říkal, že je Sexta sexy ženská s kozama šestky. Jo, už je mi jasné, proč to ví.
Ale trochu jsem pochyboval o těch šestkách. Podle fotky vypadalo, že je má menší, a jen se mi Pinta snažil naznačit, že je jeho segra Sexta…
Každopádně Tobias o něco ožil.
„Hele, zdá se mi to, nebo je Ameli Tobiasův typ? Málem u té fotky slintá a rozhodně nekouká na Selimovu fotku,“ šeptnul jsem Sorenovi do ucha, když zase Pinta odkráčel.
K mé smůle to však Tobias slyšel a hned po mně hodil vražedný pohled.
„Hele, myslel jsem, že bychom poobědvali společně, tak co kdybych uvařil oběd tady, když už tu jste?“ otočil se na nás a dal si ruce v bok. „A vůbec, jak to, že nesedíte doma na prdeli, jak jsem vám přikázal?“
„No, tak nějak se to sešlo,“ pokrčil jsem rameny. „A klidně poobědváme tady. I když jsem měl skvělé zákusky, tak do břicha určitě ještě něco nacpu.“
„Udělej to svý skvělý maso!“ zařval Pinta z ložnice.
Ten má snad uši jak netopýr…
„Co ty na to?“ zvedl jsem se a přešel k Sorenovi. „Najíme se tady, nebo pojedeme domů? Já jsem pro zůstat tady, a můžeme i probrat nějaké věci. Vlastně nemůžeme, je tady Aryan,“ dodal jsem tiše a povzdechl si. „Ale oběd si dáme společný.“
„Před bráchou ani muk. A… Dobře,“ ozval se mi za zády Tobias, až jsem skoro nadskočil.
„Uvařím něco pro Aryana, protože ten má rozmazlený jazýček a maso jíst nebude. A ty udělej ty bifteky, myslím, že nějaké maso by tam mělo být. Ale opovaž se zasrat kuchyň, jinak to vytřu s tebou!“ dodal ještě výhružně, a pak už odkráčel do kuchyně, aby začal vařit oběd pro svého pornobráchu.
„Tak co?“ přitiskl jsem se na Sorena, když jsme osaměli. „Vypadá to, že je to v pohodě. Tobias nás nezabil, a ještě navrhl, abych udělal maso. A když k tomu přičtu náš výlet, nákup a posezení v cukrárně… Myslím, že dnešek se víc, než povedl. Líbí se mi to.“
Soren
Povzdechl jsem si a zavrtěl hlavou.
Opravdu to nemám jednoduché.
Ale musel jsem se pousmát, když mi David pošeptal svůj názor ohledně Tobiase.
Opravdu to vypadalo, jako by najednou ožil. Vím, že má rád akčnější ženy, které se ničeho nezaleknou, potrpí si na dlouhých vlasech a dlouhých nohách, a hlavně nesmí být panovačná.
To fakt nesnášel.
Dokonce i po poznámce, že měl David dva zákusky, po nás nešlapal a odešel udělat Aryanovi jídlo.
„Myslím, že budeme mít od Tobiase chvilku klid," zakřenil jsem se, když jsme s Davidem osaměli.
„A tvoje maso si dám rozhodně rád. Sice budu asi ještě chvilku rozcházet Pintu s Aryanem, ale s tebou přežiju cokoliv. A, ano, souhlasím s tebou, dnešek byl naprosto skvělý. A může být ještě lepší."
Poslední slova jsem mu pošeptal ho ouška, pohladil ho po stehně, a pak promáčkl ten jeho zadeček.
Nejspíš se projevila dlouhá absence, a tak nějak jsem možná žárlil i na to, že si Pinta s Aryanem užívají, zatímco já Davida zanedbával.
Jenže stojí o to vůbec po tom všem, co se stalo? Nejsem ten typ, co by někoho do sexu nutil. V tomhle jsem byl možná trochu zaostalý. Potřeboval jsem jasný signál, protože náznaky mi nic neříkaly.
No, opravdu jsme dvojka k pohledání.
Musel jsem se té myšlence zasmát, věnoval jsem Davidovi ještě polibek, a pak už nás natlačil do kuchyně, abysme měli klid od těch dvou, co se rozhodli zbořit barák, a abych si užil pohledu na vařícího Davida.
David
Podle toho, co jsem viděl, tak jídlo nejspíš kupoval Tobias. Pintovi je totiž jedno, jaké to je maso, hlavně, že je to maso. A tohle bylo opravdu kvalitní, a já už od pohledu viděl, že ty bifteky budou vynikající. Ono se to nezdá, ale nejen koření, ale i kvalita masa udělá hodně.
Podle toho, co jsem při příchodu viděl, a co jsem teď slyšel z ložnice, jsem počítal, že tak do půl hodiny budou kluci sedět u stolu hotoví a osprchovaní. A tak jsem se hned postavil vedle Tobiase a začal vařit, zatímco on dělal jakousi divnou směs pro Aryana.
Jen jsem se nad tím ušklíbl, a raději se věnoval masu.
Tobias zabrblal pod nosem, cosi o tom, že on by to taky nejedl, ale bráchu nejspíš nezmění.
No, možná když zkusí můj oběd? Ale pokud je to zarytý vegetarián nebo vegán, tak nejspíš ne.
A kosti z něho budou v případě, že nebude mít pořádné jídlo a dostatečné živiny.
Ale to on musí vědět nejlépe…
Když jsem dodělával jídlo a pokládal ho na stůl, přičemž jsem k tomu dneska udělal i opečené brambory, ať je změna, a Tobias přidělal zeleninový salát i pro nás, kluci akorát vyšli z ložnice.
Aryan zamířil rovnou k nám, zatímco Pinta se rychle vrátil a otvíral tam okna.
A jak jsem říkal. Oba úsměv od ucha k uchu a osprchovaní, a každou chvíli na sebe hleděli jako na svaté obrázky.
Trochu mě mrzelo, že jsme kvůli Aryana nemohli probrat to, co jsme chtěli. Ale nakonec jsem musel uznat, že to byl skvěle strávený čas. Kecali jsme o blbostech, Tobias vysvětloval Selimovi, jak má vypadat kuchyň, aby se pořádně podíval, a kupodivu ani po jednom z nás neřval.
Už jsem strašně dlouho nezažil takovou pohodovou chvíli. Vlastně… Když nepočítám rodinné obědy u nás doma, tak jsem ještě vůbec nezažil takovou pohodu. Jako bychom si to špatné vybrali a teď bude klid.
Ale věděl jsem, že tomu tak není. Měli jsme toho hodně na práci, a pořád nám za krk dýchal někdo z bossů. Někdo, kdo se nás chce zbavit, a přitom disky nechce, a my ani nevíme, proč nás vlastně chce zabít. Teda… tak nějak to z náznaků tuším, ale uvidí se…
„My půjdeme,“ nakonec jsem se zvedl, když jsme měli už vypitou i kávu a snězený zákusek.
Jo, Tobi nejspíš chtěl ukázat, že dělá lepší zákusky než nějaká cukrárna. Ten chlap se prostě minul povoláním…
Už jsem se i docela těšil domů. Ano, domů… teď už tam nejsem jen nějaký přivandrovalec a někdo, kdo se vnutil, teď jsem tam doma.
A ten pocit, že tomu tak je, příjemně rozechvěl a rozehřál mé tělo, a já bez ohledu na to, že Soren právě pilotoval vznášedlo, se přitiskl na jeho bok a políbil ho na tvář.
„Jsem moc rád, že jsem u tebe kradl. Díky tomu skvělému nápadu mám teď nejlepšího chlapa na světě,“ ještě jednou jsem ho políbil, a pak už se opřel, protože jsme byli právě nad Sorenovým domem.
Soren
Byla to opravdu skvělá pohoda a já si užíval toho, že mě při jídle Aryan neznásilňuje, ale věnuje se jídlu a kupodivu Pintovi. Ten mu hned začal trpělivě vysvětlovat, proč by měl jíst maso, jak je to důležité, hned mu začal ukazovat všemožné studie, a myslím, že si tak šplhl u Tobiase.
Fakt jsem jim docela záviděl. Já se pokoušel Aryana zkrotit několik let.
Pinta ho vidí dvakrát v životě, a ten věčně nadržený pornoherec mu zobe z ruky.
Přesto na ně byl hezký pohled, a tajně jsem doufal, že se splní Tobiasovo přání, aby Aryan pornoherectví zanechal.
Je to hezký a chytrý kluk, rozhodně by se líp uplatnil jinde než nahatý před kamerou.
Každopádně, když jsme od těch dvou odcházeli, docela jsem si přál, aby takových chvil bylo o něco více. Jenže s tím, co máme za zadkem to asi nějakou chvilku potrvá.
Ale doslova v sedmém nebi jsem byl, když se mi pak ve vznášedle přitiskl David k boku a řekl, že jsem nejlepší chlap na světě.
Myslím, že jsem se v tu chvíli nafoukl jako balónek a vznášedlo chvíli letělo jen díky tomu.
A jen, co jsme přistáli na zahradě a vystoupili, už jsem se válel na Davidovi a on v trávě, a líbal ho jako o život.
„A já jsem strašně rád, že jsem na tebe tehdy u kostela narazil, a že jsem si tě nechal doma," zachraptěl jsem, jen co jsem se odtrhl od jeho rtů, abych mohl okousat jeho krk.
„Ehm, ehm!" ozvalo se na námi. „Nechcete mi něco vysvětlit?!"
Protočil jsem očima a povzdechl si.
„Zapomněl jsem tě varovat. Tobias má paměť jako slon. Pokud se mu něco nelíbí, nebo něco provedeš, ale on nebude mít příležitost tě hned seřvat, věř tomu, že to udělá klidně i za dva dny," odfrkl jsem si a zašklebil se.
„Já to, kurva, slyším!" ozvalo se za námi od vznášedla.
Jo, přišel nám na hadry.
„Já z vás asi porodím! Jak dlouho jste byli pryč?! A uvědomujete si, jak moc jste riskovali?! A vůbec! Seru na to! Dělejte si, co chcete!" prskl na nás a nabručeně odkráčel do domu.
„Tak a je to. Teď se napučil a zbytek dne s námi nepromluví," ušklíbl jsem se, pomohl Davidovi na nohy, a ještě jednou ho políbil, než jsme přešli ke vznášedlu, abysme vybrali věci a poodnášeli si je do ložnice.
David
Sotva jsem vystoupil ze vznášedla, už jsem se válel v trávě a Soren na mě. Byl jako malý kluk, ale líbilo se mi to a rád jsem mu polibky oplácel. I někdo jako on se dokáže chovat takhle bezprostředně.
„Sem netušil, že je Tobias hermafrodit, když dokáže porodit potomstvo. Jen doufám, že nebude tak nevrlé jako on,“ zasmál jsem se, když jsme šli nahoru do ložnice.
Začali jsme uklízet nakoupené věci, přičemž mi musel Soren udělat trochu místa v té jeho mega šatně, abych si to měl kam uložit.
„Víš, jak jsi říkal, že máš strach, abych ti neutekl, když bys mě někdy začal nudit?“ zastavil jsem se u Sorena, když si ukládal poslední věci.
„No, tak to je jisté, že ti uteču. Ale jen kousek. Do své pracovny. A kdykoliv nebudu poblíž, tak mě tam najdeš. Ale rozhodně se nemusím bát, že mě nudit budeš. Já mám pořád s Unusem co zdokonalovat, ty máš zase svoji práci, a nakonec budeme rádi, když se vůbec potkáme jednou za týden…“ natiskl jsem se na Sorena a políbil jsem ho na bradu.
„A taky jsi říkal něco o tom, že bys měl pro mě práci, tak ven s tím. Uvidím, co se s tím dá dělat.“
Když jsem čekal Sorenovu odpověď, rozhlédl jsem se po šatně, a po chvilce jsem sprostě zaklel.
„To hlavní jsem zapomněl! Potřebuji spodky a ponožky!“ pleskl jsem se do čela, když jsem si uvědomil, kolik kalhot, triček, košil, mikin a svetrů jsem nakoupil, a na ponožky jsem úplně zapomněl.
Spodky zas takový problém nejsou, prostě půjdu na ostro, kdyby na věc přišlo, ale ponožky jsou základ a nesnáším zavřené boty na holé noze.
„No, tak co s tou prací?“ znovu jsem se na Sorena otočil, když jsem zadal Unusovi příkaz, aby mi nakoupil ponožky a spodky, nadiktoval jsem velikost, barvy, a pak, spokojený, jak jsem to vymyslel, jsem čekal na Sorenovu odpověď.
Soren
I když mám velkou šatnu, nakonec se zdálo, že tam i tak bude málo místa. Udělal jsem v ní hlavně prostor pro Davida, což mě znovu zahřálo u srdce, protože to dokazovalo náš skutečný vztah, o kterém jsem si už myslel, že nikdy mít nebudu.
Pravda byla, jak mluvil o práci, že budou dny, kdy se nejspíš stěží uvidíme.
On měl svoje a já svoje, a nemohl jsem firmu ze dne na den opustit, jen kvůli tomu, že jsem si našel partnera. Podvědomě jsem se tomu bránil a nechtěl na to myslet. Nejspíš z obavy, že to dopadne, jako moje manželství, kdy bylo taky napřed všechno jako na růžovém obláčku. Ale věděl jsem, že se tomu nemůžu vyhýbat do nekonečna.
„Co se týká té práce," zahučel jsem, když jsem se uklidnil potom, co mě David rozesmál se svým výstupem ohledně spodního prádla a ponožek.
„Je to jen nabídka. Klidně do budoucna," dodal jsem rychle, protože jsem si vzpomněl na náš rozhovor v cukrárně, tak aby David neměl pocit, že ho chci nějak držet pod dohledem.
„Jednou jsi něco takového naznačil. Myslel jsem, jestli bys mi nemrkl na ochranný systém firmy, řekl mi, co zlepšit, případně to zlepšil, a chtěl jsem ti navrhnout, jestli bys nechtěl pracovat jako technický poradce a programátorský konzultant. Někdo jako ty s mozkem a správným přístupem by se mi na to místo hodil. I když je to s podivem, i v dnešní době je spousta lidí, co bojuje s programy, a já nejsem moc zastáncem toho, platit neprověřené techniky, kteří stejně nic nenaučí, berou si majlant, a lidi od nich odchází tupější, než když tam jdou. Mám ve firmě asi desítku těch, co opravdu k něčemu jsou, ale je to málo. A ani dohromady nedosahují tvých kvalit. Měl bys u mě normální plat, odváděl bych za tebe daně, prostě bys pracoval bez ohledu na to, že jsme partneři. Neočekávám odpověď hned. Vím, že s tvým volným životním stylem si to budeš chtít asi promyslet, ale jen chci, abys věděl, že ta nabídka tu je. Popřípadě, pokud bys mě zájem o něco jiného, můžeme se domluvit. Chci, abys věděl, že tě do ničeho nutit nebudu, a ať už se rozhodneš pro cokoliv, podpořím tě, ano? Pokud teda nebudeš chtít vykrást národní banku. A i tak bych tě stejně nejspíš kryl," povzdechl jsem si naoko, ale pak se usmál a Davida objal.
David
Zamyslel jsem se nad tím, co Soren říkal.
Nebylo by špatné, kdyby si nechal zlepšit ochranu svého majetku, a tím nemyslím jen soukromého, ale i toho, na kterém stojí pracovní příležitosti a životy spousty dalších lidí.
„Upřímně, já osobně bych nechtěl mít takovou zodpovědnost za tak obrovský majetek a tolik lidí. Nejspíš by mě z toho brzy kleplo, protože s mou povahou bych byl v práci 24/365. A jestli si někdo teď myslí, že blbě počítám, tak bacha! Jsem nejchytřejší mozek, a vím, že rok má 364 dní, a já bych byl v práci neustále, abych neměl pocit, že jsem něco zanedbal. Někdo tomu říká zodpovědnost, někdo workoholismus… No, budu o tom uvažovat. Víš, nechci se vázat na trvalo k nějaké práci, ale… Moje chytrá hlavinka přijde na něco, abych nabídku mohl přijmout ke spokojenosti tvé i mé,“ pokýval jsem hlavou a konečně vystrkal Sorena z šatny.
„Tím chci říct, že jsem to sice ještě nepřijal, ale ani to neodmítám, protože co? Je to pro mne výzva asi stejná, jako když jsem tě šel vykrást,“ pousmál jsem se, když jsem si vzpomněl na naše začátky, kdy mě Soren i Tobias chtěli zabít.
Zašel jsem se do koupelny opláchnout, pak jsem se převlékl do pohodlnějších věcí, a když jsem byl konečně spokojený, že je hotovo, otočil jsem se ke dveřím.
„Hele, půjdu teď za Unusem. Jestli je to tak, jak Pinta vyhrožoval, a Sexta něco plánuje, chci být připravený. A priorita číslo jedna teď pro nás je, vědět o zbývajících bossech první a poslední. Pinta to sice neví, ale stáhl jsem si od něj základní informace o bossech a popravčích, a těch pár informací mi stačí, abych si zjistil, co potřebuji. No, vím to já, víš to ty, a bude to vědět Unus. Nikdo jiný se to nedozví, a ani to nezjistí, i kdyby se mi do Unuse naboural. Takže, já jdu teď chvíli pracovat, a ty se můžeš psychicky připravit na večer, protože si ho hodlám s tebou užít. V posteli, v koupelně, kdekoliv… Tak abys byl připravenej a odpočatej, protože mám v sobě hodně energie po tom všem cukru, co jsem dneska sežral,“ zazubil jsem se na Sorena, protože jsem to myslel naprosto vážně, a klidně bych do toho šel hned.
Ale teď, kromě nalezení disků, je důležité být připravený i na Bosse syndikátu…
Soren
S Davidem se asi opravdu nikdy nudit nebudu.
Když mi řekl, že práci nejspíš nepřijme kvůli té velké zodpovědnosti, došlo mi, že na tohle jsem vůbec nemyslel. Bral jsem to jako podnikatel, jako někdo, kdo na tohle nehledí, a nepřišlo mi na mysl, že pro někoho by to mohla být překážka.
No, člověk se pořád učí. Ale potěšilo mě, když řekl, že nad tím bude přemýšlet a zatím to nezavrhuje.
Je to prostě můj chytrý kluk.
A než jsem stihl vůbec něco říct, David odletěl do koupelny, přičemž jsem byl trochu zklamaný, že mě nevzal s sebou, ale když zase vyletěl, nestačil jsem zírat.
Nakonec jsem se jen uchechtl a zavrtěl hlavou.
Takhle si o sex neuměl říct ani Aryan. A co víc, tohle mě vzrušilo mnohem víc, než kdyby si tu hned lehl a nabízel, jako laciná děvka.
Na druhou stranu mi připomněl i mé povinnosti.
Začínám si až moc užívat volného života a zapomínám na svou práci.
Trochu jsem přitom všem polevil, a to taky nebylo zrovna nejlepší.
Zamilovanost je sice super, ale musím oddělit soukromí od práce. Přece jen už nejsem žádný puberťák, a je potřeba se věnovat i povinnostem. Pak si můžu užívat i zábavu.
Taky jsem se zašel osprchovat, oblekl si nátělník a volné domácí kalhoty, sešel do kuchyně, abych si uvařil kotel kávy, na které poslední dobou začínám být závislý, a pak se přesunul do pracovny.
Ještě jsem zašel mrknout na Davida, a když jsem viděl s jakou vervou pracuje a jak spolupracuje s Unusem, napadlo mě, že s takovou asi nebudu žárlit na člověka, ale na vytvořený program.
Zavrtěl jsem hlavou, potichu za sebou zase zavřel, po cestě do své pracovny houkl na Tobiase, že budu u sebe, kdyby něco, a pak už se taky zavřel, abych si mohl i já udělat své pracovní věci.
David
Vypadá to, že se Soren dal trochu do pořádku, aspoň pro teď. Uvidíme, jak to bude, až půjdeme spát. Ale ten sex si rozhodně nenechám ujít.
S tou myšlenkou jsem si zaběhl pro energeťák a chipsy, a zapadl do své pracovny.
Hned jsem spustil všechno, co jsem potřeboval. Na počítač, který nebyl na nic napojený, takže jako by neexistoval, jsem si stáhl všechno, co jsem „ukradl“ od Pinty.
A pomalu to procházel a snažil se všechno zapamatovat. Primuse, Quatra a Sextu jsem mohl vynechat. U popravčích jsem vynechal Věž. Ti všichni, kromě Sexty, teď sedí za mřížemi.
A tak jsem se soustředil na ty ostatní.
A přitom všem mi vlastně došlo, proč nebylo možné, abychom si tyhle informace s Pintou přeposílali. Proč asi, když jeden z Bossů je jeho ségra dvojče. Sice si vzhledově nejsou podobní jako vejce vejci, ale při bližším pohledu to vidět bylo, ty společné rysy…
Pořád mi však vrtalo hlavou, proč nás vlastně chce další z bossů zabít. Napadlo mě, jestli to nemá spojitost s tím, co říkal ten, co mě chtěl utopit. Podle všeho by to měl být Král.
Ale to si jako myslí, pokud to tak je, že když zabijí mě, Pintu nebo Sorena, že se tak zajistí, aby se ta zbraň nevyrobila? Blbost, když ty disky nemáme všechny zpátky a ostatní jsou, kdo ví kde.
Mrknul jsem na Unuse, jestli mi už zjistil, jak je to s dalšími propuštěnými vědci. A spokojeně jsem se zhoupnul v křesle a do pusy nasypal velkou hrst brambůrků, když jsem viděl výsledek.
Jo, Unus je nejlepší. Vlastně já jsem nejlepší, protože jsem Unuse stvořil.
Data za poslední dva týdny, které Unus procházel, ukázala, kdo je, s kterým z vědců v kontaktu, jestli nešlo o náhodné setkání, a kde by se přibližně mohli nacházet…
Zabral jsem se do té práce tak, že jsem úplně zapomněl na čas. V mezičase jsem posílal Tobiasovi zjištěné informace, a kdyby na mě nezařval, že je večeře, nejspíš bych zase zůstal u Unuse až do padnutí.
Ale nejen večeře mě postavila z křesla. I myšlenka na to, že jsem si chtěl užít příjemný večer se Sorenem, mě vyhnala z mé pracovny, a rychlostí blesku mě poslala do kuchyně, kde to opravdu už skvěle vonělo a mě se sbíhaly sliny.
„Tak jo, práce částečně udělaná, poslal jsem ti další informace, brácho, teď bude večeře, pak sprcha a pak sex…“
Soren
Nakonec jsem měl práce víc než dost.
A skoro celou dobu byl připojený na videohovor s Camelií.
Objevila se spousta nových zakázek, nějaké nové nástupy, těhotenství, pár vyhazovů, to všechno sice vyřizovala Camelie, ale bylo potřeba ještě mého konečného souhlasu a podpisu. Noví sponzoři a dodavatelé, uklidnit tisk a rýpaly, kteří mě už dlouho nikde neviděli, a vyrojily se tak zajímavé spekulace. Přidat pár sponzorských darů charitám, domluvit si pár schůzek zatím na dobu neurčitou, prostě bylo toho tolik, že mi šla hlava kolem. A to jsem byl mimo asi jen pět dní.
Starosti o vědce, disky, bosse a ochranu firmy jsem nechal na Tobiasovi a Davidovi. Oni dva věděli nejlíp, co dělají. A, i když se možná zdálo, že se o to nezajímám a neřeším to tak, jak by si někteří možná představovali, nebyla to pravda. Jen bych zbytečnou panikou celou situaci zhoršil.
Kromě toho, ten jeden disk byl pořád u mě v sejfu a bez něj nic neudělají.
Jasně, můžou si vytvořit nový, vytvořit prototyp, ale na to potřebují hromadu peněz a perfektní zázemí. To první by nejspíš nebyl problém, pokud mají za zadkem některého z bossů. Jenže i tak je to sázka do loterie, a je otázka, jestli by některý z bossů byl ochotný přijmout fakt, že může přijít o několika miliardovou investici v případě nezdaru.
A stejně, pokud nebudou mít perfektní zázemí, což jim v tomhle městě nejspíš málokdo poskytne, respektive ho nejspíš nikde nenajdou, jsou jim i ty prachy k ničemu.
Nakonec mě musel z pracovny vyhnat Tobias, který zase brblal něco o nevděčnících, a prý nehodlá pořád někomu dělat chůvu.
Ten chlap se s takovou ubrble k smrti.
Vyšel jsem z pracovny a zaběhl se protáhnout do bazénu, jak jsem byl celý ztuhlý a polámaný ze sezení na židli. Sice mám jednu z těch nejpohodlnějších, ale už i to mě začíná zmáhat. Asi fakt stárnu.
Protažený a příjemně uvolněný jsem vešel do kuchyně zrovna ve chvíli, kdy David shrnoval náplň pro zbytek dne, a měl štěstí, že Tobias stál ve špatném úhlu, protože to vypadalo, že chce po něm mrsknout salát, co akorát držel v ruce. A nejspíš jen představa zasrané kuchyně ho odradila od zavraždění salátem.
„Máš to hezky naplánované," mlaskl jsem a plácl Davida po tom jeho zadečku.
A když si sedl, v prstech jsem sevřel jeho bradu a zadíval se mu do očí.
„Jen doufám, že jsi připravený. Taky mám hodně energie," přivřel jsem oči, a pak prsty táhl z brady po jeho hrudi, až ke klínu, kde jsem zajel pod jeho šortky, abych promnul penis, podráždil dírku a jen lehce do ní strčil prst na jeden článek.
Vzápětí jsem ale vyhekl a ruku musel zase stáhnout, když mě Tobias bacil naběračkou.
„Kurva! Už jste jako ti dva šukálisti! Nechte si to na soukromí!" prskl na mě Tobias, a pak po mě hodil příbory, ať je položím na stůl.
David
Chtělo se mi smát, když jsem viděl Tobiasovu reakci. Jo, je to fajn člověk, a zodpovědný. Ale tím svým přístupem nám vždycky akorát nahraje na nějakou další provokaci.
„Hoď se do klidu, brácho,“ ušklíbl jsem se na něho a raději jsem se od Sorena trochu oddálil, abych i já nedostal naběračkou. „Taky bych neměl zájem dívat se na to, jak šukáš s nějakou babou. Ale jinak tě mám rád, fakt že jo. Kdybych měl bráchu, nejspíš bych chtěl, aby byl jako ty.“
Posunul jsem příbory tak, jak mi vyhovovaly, a dělal jsem, že jsem vlastně ani nic neřekl.
A čekal jsem, až Tobias naloží na talíře a hodí nám to na stůl.
Podíval jsem se zpátky na Sorena, opřel se lokty o stůl a bradu si podepřel rukama. Chvíli jsem se na něho tak zasněně díval, a pak mi to najednou prostě naskočilo do hlavy…
„Jo! Mám to!“ vykřikl jsem nadšeně. „Přišel jsem na to, jak to vymyslet, abych mohl dělat tu tvoji nabízenou práci. Způsob provedení práce necháš na mě, to znamená, že mě budou tví ajťáci poslouchat a dělat co jim řeknu. Budu pracovat z domu i v Sentinelu, případně v nějaké jiné z těch tvých firem a společností, a budu mít volný přístup do všech prostor. No, ale nechci pracovat jako jejich šéf, a nechci se vázat nějakou pracovní smlouvou, abys ty dělal šéfa mě. Chci abys mi šéfoval v posteli při sexu, a ne v práci. To bychom se asi brzy rozkmotřili, znám se. A tak si zařídím svoji firmu a sepíšu s tebou smlouvu na provedení práce jako externista. Co ty na to?“
Sundal jsem ruce ze stolu, abych udělal místo pro talíř s večeří, a nejraději bych se na to jídlo vrhnul hned, ale poslušně jsem čekal, až se usadí i Tobias.
„Tak co ty na to? Šlo by to takhle?“ znovu jsem mrknul na Sorena.
Soren
I přesto, že se Tobias tvářil, jako zabiják, myslím, že ho to potěšilo, když mu David řekl, že by ho chtěl za bráchu.
Nedal jsem nijak najevo, že vím o Davidových pohledech, ale pak skoro nadskočil, když najednou vykřikl, že na to přišel.
Přemýšlel jsem nad tím, co říká a představoval si to.
„No, to, jestli tě budou mí lidé poslouchat ti nezaručím. Ale jsou to profíci, a když uvidí, že na to máš, tak pošlapou jak hodinky. O šéfování v posteli se snad ani bavit nemusíme, to je jasné. Co se týče sepsání smlouvy, nemám problém s tím, aby sis zařídil nějakou soukromou licenci, s tím ti klidně pomůžu, pokud budeš chtít, a podepsal to jako externista, abys nemusel být pod mým velením. Jen bych byl, co se tohoto týče, opatrný. Pokud se objevíš jako soukromá osoba s pověřením, nikdo si toho moc všímat nebude. Ale pokud si založíš nějakou firmu, z počátku třeba imaginární a půjdeš do spolupráce se mnou, věř tomu, že tě budou všichni propírat ze všech stran. A to moc nechci. Mediím se vyhýbám, jak nejvíc to jde, a i když za sebou zameteš stopy, minulost nesmažeš, a pořád jsou tu lidi, kteří si tě budou pamatovat. Ať už z minulosti, kdy máš záznam u policie, nebo z toho, co se děje teď. Mimochodem, když už jsme u toho záznamu, nějak jsi mi to zapomněl říct. Asi dostaneš na zadek," zatvářil jsem se přísně, ale na Tobiase jsem zdaleka neměl.
„Ale jinak souhlasím, rozhodně je to dobrý nápad a vyhoví to všem stranám, jen asi doladíme detaily. Ale teď už pojďme jíst, nebo sežeru vás dva, jaký mám hlad," zahučel jsem a vzápětí se už ládoval tou dobrotou, co Tobias udělal.
David
Zatímco jsem jedl, přemýšlel jsem na Sorenovými slovy.
Záznam? Jaký záznam?
Jo, vlastně…
„Co se týká toho záznamu, no… Jedna firma, která mě jako jediná zaměstnala, nechtěla pochopit, co jim říkám. Mysleli si, že jsou chytřejší jak já, že jsem smrad, co teprve vyšel školu, kterou ani nedokončil, a ví hovno o životě. No, nechtěli poslouchat mé dobré rady, tak jsem jim dal názornou ukázku, a během jednoho dne jsem kompletně naboural jejich systémy a databáze. Místo, aby mi poděkovali, tak na mě dali trestní oznámení a vyhodili mě. Nevděčníci… Jenže pak pochopili, že beze mne si ani neuprdnou, a tak stáhli obvinění s tím, že jim pomůžu najít díry. Ale zaměstnat mě už znovu nechtěli. Dal jsem jim to do pořádku, ukázal jim, co mají dělat, a rozešli jsme se. Obvinění bylo staženo, ale ten záznam tam nejspíš pořád je… S tím bych si klidně poradil. Dej mi půl hodiny, a po záznamu nebude ani stop-“ zarazil jsem se, když se na mě docela výmluvně Tobias i Soren podívali.
„Jasně!“ zašermoval jsem vidličkou, a pak pokračoval v jídle a mluvení.
No, co, zvládnu více věcí, nemám s tím problém…
„Jen chci říct, že na podobném principu hodlám pracovat i u tebe. Nemusíš se bát, že bych ti naboural všechny systémy, když do nich vlastně budu mít i přístup. Ale na tomhle základě, z té zkušenosti, kvůli které mám ten debilní záznam, chci prostě stavět svoji práci. A jestli mě budou, nebo nebudou poslouchat? Budou, věř mi… A pokud ne, tak ty jsi jejich šéf, abys je dal do cajku.“
Raději jsem už potom zmlknul. Na můj vkus jsem se rozpovídal až moc, a nějak mě to trochu unavilo. Ještě tím ztratím energii, kterou si schovávám do postele.
Rychle jsem dojedl, až jsem z toho dostal škytavku, vypil další sklenici džusu, hodil nádobí do myčky.
„Budu čekat v posteli! Umytý, nahatý, připravený jen na tebe, drahý,“ zavrčel jsem ještě Sorenovi do ucha, které jsem mírně zkousnul.
Uhnul jsem příborovému noži, který po mně hodil Tobias, a pak už jsem letěl nahoru do ložnice a rovnou do koupelny, abych se mohl dát do pucu.
Fakticky jsem se na Sorena těšil…
Soren
Pravda byla, že o Davidově záznamu už Tobias dávno věděl, a tím pádem i já. A taky samozřejmě, jak to vzniklo. Ze začátku jsem se samozřejmě přikláněl k verzi firmy, ale teď už jsem věděl, a David mi to i potvrdil, že to vlastně bylo úplně jinak.
„Jen ho nenech, ať si všechno dělá po svém, jinak nám barák brzo spadne na hlavu, jsi chlap, tak měj taky nějaké slovo. Zatím to vypadá, že tě má pěkně omotaného kolem prstu," zabručel Tobias, když sebral i naše nádobí a začal uklízet.
Jen jsem zabručel v odpověď, a raději se zvedl, abych ještě nedostal kázání.
Stejně na mě ještě Tobias stihl zařvat, že to rozhodně probereme, a já si jen povzdechl.
Jo, občas je horší než můj otec. Ale rozhodně bych ho nevyměnil.
Vběhl jsem do ložnice, a v tu ránu jsem zapomněl na Tobiase i celý svět.
Pomalu jsem přešel k posteli, vyhoupl se na ni, chvíli Davida jen pozoroval, než jsem se sklonil a políbil ho na obě kolena.
„Jsi vážně nádherný," zašeptal jsem.
Polibek na obě stehna.
„A velice zlobivý."
Polibek na bříško.
„A Tobiase potěšilo, když jsi řekl, že ho bereš jako bráchu."
Jazyk v pupíku.
„A nebojím se toho, že bys mi zničil systém. Věřím ti."
Polibek na hruď.
„Pokud někdo s tím záznamem něco udělá, budu to já."
Stiskl jsem postupně mezi zuby obě bradavky a potahal je.
„Pokud tě nebude někdo poslouchat, tak si to s ním vyřídím."
Kousnutí do krku.
„Pokud budeš mít problém, zajdi s tím za mnou a do ničeho se bezhlavě nehrň."
Olíznutí ucha a kousnutí.
„A teď se připrav na to, že ti to velký šéf spočítá. Všechno," zašeptal jsem do jeho ucha, a pak zaklekl mezi jeho nohy.
Svlékl jsem si tílko, chvilku si Davida jen tak prohlížel, než jsem ho převrátil na bok, posunul mu jednu nohu tak, že měl koleno skoro u hrudi, a pak se začal pěkně dlaní věnovat té krásné půlce, co na mě vykoukla.
David
Fakt jsem se připravil. Pořádně jsem se osprchoval, komplet celý, zbavil jsem se přebytečného porostu, dokonce jsem si připravil i dírku na to, aby se s tím Soren pak nemusel zdržovat.
Už tak jsem měl co dělat, když jsem si ji promazával a projížděl svými nagelovanými prsty…
Hupsnul jsem pak do postele a čekal na toho svého samce.
Přišel během chvilky, jako by opravdu čekal, až budu připravený…
S úsměvem jsem se díval, jak se blíží k posteli, jak si mě prohlíží, a už to samo mi vehnalo krev nejen do tváří.
Každý jeho polibek jsem komentoval povzdechem, každé jeho slovo jen tichým zamručením, že rozumím…
V tuhle chvíli mi bylo i vcelku jedno co říká. Byl jsem z něho tak mimo, že by mi mohl i říct, že už mě nechce, a já bych mu to s klidem a úsměvem ještě odkýval.
„Sorene…“ tiše jsem zavrčel svým vzrušeným hlasem.
„Jestli… jestli budeš… prodlužovat… udělám se… jen tak…“ moje ruka zajela do jeho vlasů.
Pevně jsem je sevřel, když mi začal okusovat levou půlku zadku. Víc jsem přitáhl koleno k tělu a zadeček na něj víc vyšpulil.
„Vezmi… si… to… všechno… mě… cokoliv… zachrčel jsem mezi jednotlivými vzdechy.
Soren
Tobias měl nejspíš pravdu. Asi mě měl opravdu David omotaného kolem prstu. Jinak si nedovedu představit, že jsem skoro slintal jako poslušný pejsek, když po mém útoku na jeho tělo zasténal, ať si ho vezmu, a ještě se mi víc vystavil.
Anebo je moje sebeovládání v háji.
Vydržel jsem bez sexu i několik měsíců. Tak proč teď vydržím sotva pár dní?
No, nejspíš to bude tím, kdo se mi teď v posteli válí, a tím svým sexy hlasem žadoní, ať si ho vezmu.
„Jsi tak… neposlušný…" procedil jsem skrz zuby.
„Oho… a hezky nadržený…" mlaskl jsem s přivřenýma očima, když jsem prsty začal zkoumat jeho dírku a zjistil, že je hezky promazaný a částečně roztažený.
Ještě víc jsem si Davida připravil, než jsem ho otočil zpátky na záda, srazil jeho nohy k sobě, ty si hodil na jedno rameno, popadl ho za boky a přisunul tak, aby se můj žalud do týkal jeho dírky.
Na chvíli jsem se zastavil, jen se na Davida díval, a vychutnával si ten pocit moci nad ním a ten pohled na jeho sexy tělo.
Krmil jsem ten chtíč, touhu a vášeň, které nás doslova obalily jako deka, a když jsem sám už stěží sotva dýchal, najel jsem do Davida na jeden příraz, až po kořen.
Myslím, že se mi v té chvíli i zatmělo před očima, a mé nehty má nejspíš nadobro David ve své kůži na bocích.
Ale ani to mi nezabránilo, abych hned nezačal tvrdě přirážet a brát si jeho tělo útokem.
David
Klidně by si mě mohl vzít okamžitě, ale on stejně musel svými nenechavými prsty pátrat po tom, jestli jsem ready.
Jo, kurva, že jsem… Jsem už na pokraji svého sebeovládání, a on… Nejspíš se mě za něco rozhodl potrestat.
A že to je trest, o tom jsem nepochyboval, když mě přetočil na záda, srazil mi nohy k sobě a vytáhl si je na rameno. Mohl jsem jen čekat, co bude… Už tahle poloha sama o sobě je děsně vzrušující a zvyšuje můj chtíč, mou nadrženost na maximum. Maximální maximum. Nejmaximálnější maximální maximum…
„Sorene!“ vykřikl jsem, když do mě najednou najel.
Mohl jsem jen sevřít jeho ruce na mých bocích a snažit se to rozdýchat, jak šílené to bylo.
Mohl jsem se jen o něco víc zapřít nohama o jeho rameno a vycházet vstříc jeho drsným přírazům, které mi doslova braly vzduch z plic.
Nadával jsem, vzdychal jsem, sténal jsem s každým jeho důrazným přírazem…
Místy jsem měl oči úplně zavřené a kousal jsem se do rtu, chvílemi jsem svého milence sledoval z pod přivřených víček.
Pustil jsem jeho ruce, jednu jsem natáhl za sebe a zapřel se o pelest, aby mohl lépe a důrazněji najíždět. Druhou rukou jsem se chopil svého penisu, když jsem cítil, jak to na mě jde…
Chvěl jsem se čím dál víc s přicházejícím orgasmem… Skoro jsem skučel, když se to začalo převalovat mým tělem ve vlnách, které jsem vážně nebyl schopen ustát v klidu.
Takhle uvězněný v Sorenových rukách jsem to prožíval dvakrát tak intenzívněji než obvykle.
Soren
Není nic vzrušujícího, než když vidíte, jak intenzivně to váš protějšek prožívá.
Už jen to vás posouvá dál, blíž k orgasmu a nutí dělat věci, které by vás třeba normálně nenapadly.
Občas jsem zasténal spolu s Davidem, občas vypustil pár nadávek, když ten jeho zadeček proti mně začal víc vystrkovat. Sledoval jsem, jak to prožívá, vnímal tlukot srdce, a když se pak chopil svého problému, nemohl jsem jinak než ještě víc přitvrdit, jak moc jsem chtěl vidět jeho uvolnění.
Trochu jsem víc zvedl jeho zadeček, abych mohl důrazně dorážet na jeho prostatu, a snad ve chvíli, kdy jsem zajel ještě hlouběji, až to snad ani možné už nebylo, udělal se.
Táhle jsem zasténal, jako bych já došel k uvolnění, sledoval jeho nádhernou tvář, užíval si stahů jeho dírky, cítil vůni jeho vzrušení, a to mě samotného posunulo až za samotnou hranici.
„Teď jsem na řadě já," zavrčel jsem na něj a bylo mi snad i jedno, jestli vnímá nebo ne.
Byl jsem prostě úplně v háji a všechno šlo mimo mě. Byla jen touha po uvolnění a zdůraznění mé dominance vůči protějšku.
Shodil jsem Davidovy nohy z ramene, vyjel z něj, přetočil ho na břicho a několikrát propleskl ten jeho vyšpulený zadeček.
„Teď poznáš… skutečného šéfa…" zafuněl jsem mu do ucha, zatímco jsem čtyřmi prsty plenil jeho dírku, aby mi nevychladl, a přitom ho nezapomněl proplesknout.
Když jsem si dost vyhrál, dosedl jsem na paty, Davida zvedl do kleku, narovnal ho, aby se na mě mohl posadit, a pak si ho na sebe zase jednoduše narazil.
Jednou rukou jsem ho objal kolem hrudi, aby se mi zády natiskl na hruď, a druhou rukou jsem protahoval jeho penis, hrál si z jeho kuličkami, nebo jsem prsty zajel do jeho dírky, abych ho ještě víc vyplnil.
Celou dobu jsem ho nezapomněl okusovat, nejspíš jsem mu i nadával, nebo vrčel ho ucha, a když to šlo, tak ho i líbal.
No, stačilo mi opravdu málo k tomu, abych s posledními důraznými nájezdy do Davidova zadečku najednou ztuhl k křeči, zarazil nehty do jeho kůže, a pak s táhlým zasténáním a několika, fakt peprnými, nadávkami začal plnit jeho dírku svou nadílkou.
David
Ten orgasmus byl vážně něco. Fakt jsem si to užíval se vším všudy.
Jo, byl jsem na Sorena nadrženej už půl dne, tak se nebylo co divit, když to ani nemělo dlouhého trvání. Ale že to bude až takhle…
A u toho jsme neskončili. Myslel jsem si, že se Soren udělá v téhle poloze, ale on měl jiné plány.
Nejspíš se mi vážně rozhodl ukázat, že on v posteli šéfuje.
A já byl pro, protože se mi to fakticky líbilo…
Vyhekl jsem, když mě povalil na břicho, a zavzdychal, když si mě pak vytáhl nahoru a doslova na sebe nabodnul.
Ty jeho prudké nájezdy, kdy jsem sám pomáhal dosedáváním, mi daly zabrat, a znovu mi přivodily pocit tak moc podobný předchozímu orgasmu. Sice jsem se znovu už neudělal, ale rozhodně se mi to líbilo, zvlášť když k tomu přičtu všechno, co to provázelo, včetně občasného kousnutí a proplesknutí mého rozdrážděného zadečku.
Dírka se mi stahovala, dělal jsem to i podvědomě, když jsem cítil, jak to na Sorena přišlo a já chtěl, aby si to užil ještě víc. Dal jsem ruce nahoru a zavěsil se mu na krk, a když i on pomalu ustával, já už jen kroužil pánví, aby si to užil až do konce.
To vlhko jsem cítil mezi půlkami, na stehnech a moje mi zasychalo na břiše. Byl jsem od toho tak moc, že to snad budu sundávat škrabkou. Ale… Byl jsem rád, líbilo se mi to.
„Teď jsi… ukázal… že jsi vážně… velký šéf,“ otočil jsem k němu hlavu a políbil ho na rty.
„A zatraceně… sexy chlap…“ usmál jsem se, a ještě se párkrát pohnul a věnoval Sorenovi polibek, jako poděkování za to, co mi teď dal.
Soren
Stálo to opravdu za to. A jestli to bude pořád takové, asi začnu být víc kreativní, abych Davida třeba nezačal nudit.
Vlastně ani nevím, co se mu pořádně líbí, kromě teda tvrdšího zacházení.
Je pravda, že na sado maso jsem nebyl. Ale takové důtky…
No, možná jednou, jednou dojde i na něco takového.
Zatím jsem byl spokojený, že jsem to pouze já a žádné hračky, co dostávají Davida do takového stavu.
Funěl jsem jak lokomotiva, když mě David políbil na rty, a pak zastavil ty jeho taneční pohyby.
„To si piš… jsem sexy… a velký šéf… a jestli nepřestaneš vrtět… s tou svojí prdelkou… tak ti ještě něco… předvedu…" rafl jsem ho do ucha, a pak se i s ním svalil na postel.
Sice jsem z něj tímhle pohybem vyjel, ale tak jako tak bych stejně musel ven.
Na chvíli jsem Davida zalehl, věnoval mu hluboký polibek, trochu jazykem očistil jeho prsty i bříško od chuti, co na něm ulpěla, a pak se svalil na záda a Davida stáhl na sebe.
Byl jsem nejen uspokojený, ale i spokojený, a neubránil se tak úsměvu, který jsem Davidovi věnoval.
David
Musel jsem se usmát po Sorenových slovech. Jo, někdy k provokaci nepotřebuji ani slova. Stačí se zavrtět…
Pohodlně jsem se uvelebil na Sorenovi, opřel se bradou o jeho hruď a zadíval jsem se na něho.
„Máš pravdu… Jsi velký sexy šéf a jsi jen můj,“ kývnul jsem, až jsem snad musel bradou Sorenovi v hrudi udělat díru.
Vytáhl jsem se trochu výš, abych mu hezky viděl do očí, a hned jsem se přilepil na jeho rty.
„Víš co? Sice mi to trhá rukama, a nejlépe se mi pracuje v klidu v noci, ale… Řeknu to takhle… Máme pro sebe celou noc. Až do rána, než nás Tobias zavolá na snídani. Vlastně tak kolikrát přemýšlím, jestli jsi ho zaměstnal jako bodyguarda nebo jako hospodyňku,“ rozesmál jsem se nad tou představou.
Bylo mi opravdu fajn. A i když jsem věděl, že má pro mne Unus nějaké další info, udělal jsem, jak jsem slíbil.
Zůstal jsem se Sorenem v posteli celou noc, a nechal jsem ho, aby mi znovu a znovu ukázal, že on je tu ten šéf. No, i když si myslím, že ho sem tam budu muset do té postele dokopat, ale nevadí mi to. Za tu námahu to prostě stojí…