Kdo z koho - Kapitola 4

Kdo z koho - Kapitola 4

Samuru
Seděl jsem naštvaně na sedačce, dokud se nerozletěly dveře od kanceláře a dovnitř vešel Jeff. Vypadal, jak kdyby se od něj měly odrážet blesky, ale já se rozhodně nebojím a už vůbec ne jeho.
Okamžitě mě chytil pod krkem a vytáhl na nohy. Byl tak kurevsky silný, že mi nešlo ani se bránit. Drtil mi ohryzek a jeho silný stisk mě připravoval o dech.
Díky bohu dorazil Stan a odtrhl ho ode mě. Prudce jsem se chytil za krk a odkašlal si, abych se dokázal nadechnout. Ale ty jeho kecy, mě zase nasraly.
Proč mám stát o to jejich místo? Já to nechci… Proč jsem podepsal tu smlouvu? Roztrhejte ji.
„Hej… Nemysli si, že když na mě vyjedeš, že si sednu na prdel. To asi těžko. Jako myslíš, že tuhle práci potřebuji? Jsem tu jen kvůli Ei a ne kvůli vám. Vy mi jste u zadku.”
Oddálil jsem se a ukázal na oba fakáče. No trapné gesto, ale nemohl jsem si pomoci.
„Nevím, proč bych ti měl dávat klíče. Ale protože je to jediná možnost, jak dát Ei do kupy, na…”
Hodil jsem mu je k nohám, aby se musel sehnout a já se posadil na gauč.
Ať vidí, jak zacházejí s námi, ať si to ti kravaťáci zkusí.
„Jestli mu ještě ublížíš, je mi jedno, co mi uděláš, ale já ti toho udělám podstatně víc. Ani nevíš, co sis sem pustil.”
Ano, neví… Ale to už jsem dostal jednu dobře mířenou na nos a já se jen svezl po sedačce dolů. Bolest zasáhla celý můj nos a já cítil, jak se mi začala valit krev.
Sráč jeden… Slyšet pravdu je asi pro něj jak dostat hadrem do ksichtu. No dobře, asi jsem si to zasloužil, ale jinak jsem ho nakopnout nemohl.
Konečně odešel za Ei, teda doufal jsem… Jsem idiot, ale Ei trpí kvůli tomu, že se do něj zabouchl a jinak se to řešit nedá. Ale za ten nos mi oba zaplatí. Třeba kilo čokolády by to napravilo.
Najednou jsem slyšel, jak Stan poslal Luci domů a zamkl kancelář. Začal jsem si kapesníčkem, který jsem si vytáhl z krabičky na stole stírat kapky krve, která se už přestala valit z mého nosu. Podíval jsem se ke dveřím a ten úsměv v tváři, který Stan nahodil, mě přímo zamrazil v pohybu.
Jak kdyby se ukázal na světle démon, který konečně touží vykonat svoje tužby.
Ihned jsem si vzpomněl na poslední slova Jeffa, než odešel a vše se ve mě sevřelo.
Nějak jsem pocítil strach, který nehodlal ustoupit. Začal jsem se pomalu stavět na nohy a přemýšlel jsem, kterou skulinkou se dostat ke dveřím a tam jimi třeba proletět, jen abych mu utekl.

Jeff
Pomalu jsem se blížil k Samurovi, který už stál na nohách a sledoval, co se bude dít. Zastavil jsem před ním.
„To jsem tak neodolatelný, že se ti při pohledu na mně spustila krev?“ natáhl jsem ruku a prstem jsem setřel poslední krvavou šmouhu, kterou opomněl.
„Myslím, že máš po ránu moc energie a nevíš co s ní,“ přistoupil jsem k němu ještě blíž a tlakem na jeho rameno jsem ho donutil sednout zpátky na sedačku. Jedním kolenem jsem zaklekl mezi jeho nohy a svým tělem jsem se tlačil na jeho, až byl donucen se zaklonit a opřít se. Díval jsem se z vrchu do těch jeho zelených očí plných vzdoru. Sršely z nich blesky, a kdybych byl z papíru, nejspíš bych na místě shořel.
„Pomůžu ti od té přebytečné energie,“ chytl jsem ho pod bradou, aby mi neuhnul. Přitlačil jsem se na něj svým rozkrokem. Olízl jsem jeho rty a pak mu začal okusovat bradu a krk. 
Jeho vzdor byl pro mne jako droga. Jako to nejsilnější afrodiziakum.

Samuru
On mi pomůže od přebytečné energie? Nějak mám pocit, že energii nemám žádnou, jinak bych ho od sebe odstrčil, ale on byl jak z kamene.
To jeho jemné okusování bylo, jak kdyby ochutnával mou kůži. Vyvádělo mě to z míry a já nerozuměl tomu, co to se mnou dělá.
Sakra mysli Samuru! Mysli! Mysli! Uteč! Zdrhej! Braň se!
Moje hlava řvala, abych mu utekl, ale tělo mě zrazovalo. Podlý chtíč, který mě ovládal.
Cítil jsem se, jak kdyby se mě jeho ruce dotýkaly všude po těle a ty horké sliny hřály na mém krku, jak horké uhlíky, které se propalují pokožkou. Jak kdyby mi vzal veškerou sílu, dával jsem se mu jak hadrová panenka, se kterou si může dělat, co chce.
Ne! Nikdy! Samuru!
I když jsem slyšel svůj vnitřní hlas, moje srdce tak divoce bilo, že zastavit tyhle mrazivé pocity, které mě zalévaly, bylo nemožné.
Jenže jeho nenechavé prsty a to, že se bez dovolení dotýká mého těla, mě nakonec aspoň trošku probralo.
Když se znova pokusil svými rty dotknout těch mých, kousl jsem ho, ale bohužel mě tohle i vzrušilo.
Moje džíny se v oblasti třísel napínaly a tvořily vybouleninu, která bolestivě tlačila.
„Nevím… Že… Bych… Nějakou přebytečnou měl. A pusť mě, chci pryč!”
No jasně, lžu, jak když tiskne.

Stanley
Chtěl jsem ho políbit, ale on mě kousl bolestivě do rtu.
„Kurva,“ sykl jsem. Na moment jsem uhnul hlavou. Když promluvil, pohlédl jsem mu do očí. Jeho ústa říkala něco jiného, než co vyjadřoval jeho pohled a vzrušený dech. Chytl jsem ho pevně a stáhl ho na sedačku na ležato a klekl si nad něj. Uvěznil jsem ho svýma nohama a pevně chytl za ruce.
„Tak ty budeš hryzat?“ naklonil jsem se až k němu a také jsem stiskl jeho spodní ret mezi zuby.
„Mám jít pryč?“ volnou rukou jsem mu rozepl poklopec a zajel dovnitř. Stiskl jsem jeho nabíhající penis a několikrát ho promnul v ruce. „Myslím, že říkáš úplně něco jiného, než chceš…“ vytáhl jsem ruku z jeho kalhot, chytl je za lem, a jak to šlo, aspoň trochu je potáhl dolů. Jeho penis se ukázal v celé své kráse. Byl pevný a trčel do prostoru a volal po pozornosti.
Pustil jsem Samurovy ruce, sesunul jsem se níž a vyhrnul mu triko. Položil jsem dlaně na jeho břicho a sjížděl s nimi po jeho napnutých svalech níž. A níž… Skláněl jsem se k němu, až jsem se svými vlhkými rty dotkl špičky jeho erekce ve stejné chvíli, kdy ji u kořene pevně obemkla má ruka.

Samuru
Myslel jsem, že se asi propadnu tím gaučem, jak moc mě jeho horké rty vzrušily. Pevně obemkly můj penis a s lehkostí stáhly jemnou kůžičku pod žalud. První příval vzrušivé rozkoše, se rozlil do mého těla a já jen tiše zasténal do prostoru.
Bože… Jak se něčemu takovému má někdo bránit? Jak se dá, něčemu takovému bránit?
Skousl jsem si ret a až bolestivě se snažil probudit z mého snu. Protože jsem naprosto nechápal, proč mu nevzdoruji.
Nechci to! Nechci, aby mi to dělal! Nechci cítit tyhle pocity! Nesnáším ho!
Kurva… Pokračuj! Dělej si, co chceš, pokud se cítím takhle.

Moje prsty se propletly do jeho vlasů a já je pevně sevřel. Bude plešatej, ale má to co chtěl. Vytrhám mu ve víru vášně všechny vlasy.
Naprosto ovládl mé tělo, které se jen chvělo na to, aby dostalo další dávku jeho laskání.
Cítil jsem, jak jeho rty rámují každou mou naběhlou žilku a jeho jazyk byl jak nezastavitelný had, který objížděl žalud, jak sladkou dobrotu.
Já ho tak nesnáším! Jestli mu dovolím, aby mě znova udělal, vzdám se. Ale to ne.
Zatáhl jsem za jeho vlasy, aby se na mě musel podívat.
„Odejdi!”
Bože to je píčovina… Sám vím, že nejsem schopen nechat ho jít. Proč se tak nesmyslně bráním? Chcípni, Stane!

Stanley
Kdybych neměl plnou pusu, usmíval bych se. Ať si už Samuru myslel cokoliv, jeho tělo, ruce v mých vlasech a jeho vzdechy říkaly něco jiného.
Mám vyhráno…
Aspoň jsem si to myslel. Jen do doby než mě málem skalpoval a donutil mě pustit tu laskominu, na kterou jsem se s chutí vrhnul. Držel mě pevně za vlasy a díval se mi do očí. Jeho jediné slovo, které byl sotva schopen ze sebe vysoukat, viselo ve vzduchu, jak otravný plyn.
„Špatná volba,“ chytl jsem ho pevně za ruce a sundal je z mé hlavy, až mu v nich zůstalo pár mých vlasů, jak křečovitě se jich držel. Posunul jsem se nahoru a zápěstí jsem mu přichytil jednou rukou nad hlavou.  
„Zůstanu tady. Líbí se mi tu,“ při těch slovech jsem si volnou rukou rozepnul poklopec a vysvobodil mého nadržence ven. „Nebudeš si užívat jen sám,“ usmál jsem se a chytl jeho i můj penis do společného objetí.
Málem se mi zastavil dech, když jsem ucítil ten dotek jeho horké kůže na mé. Začal jsem je třít o sebe, protahoval jsem je společně v ruce. Svůj vzrušený dech jsem věnoval jeho krku, který jsem nejdříve celý olízal a následně se do něj zakousl, když se na mě začala valit ta neskutečná vlna, znamenající příchod orgasmu.
Ne… Teď nemůžu odejít. Teď to už dokončím…

Samuru
Aha... Tak špatná volba? To jsem moc dobře věděl i bez jeho průpovídek. Mohl si je nechat v té své zarezlé makovici.
Otření jeho penisu o můj a následné pevné stisknutí ve společném objetí, mi málem zastavilo dech. Vášeň zaplavila mé tělo a příjemný chvějivý pocit, se usadil v podbřišku.
Bylo tak moc vzrušující, jak se místy dotkly naše horké žaludy a předaly si svoje kapky počínajícího orgasmu.
Zatnul jsem své nehty do jeho dlaně, když mě pohlcovala ta úžasná vlna rozkoše, která se nedala zastavit.
Jestli jsem chtěl vzdorovat, touhle chvílí to skončilo.
Už jsem ani nedržel svůj hlas v hrdle a jen jsem sténal, jak mě tento okamžik pohlcoval.
Jeho teplá ruka, která vrývala do mého mužství jeho ohyby kloubů, se činila. Jen ten pocit, když byl jeho penis tak blízko mému, mě ještě víc dostával na hranici.
Projelo mnou mravenčení, které se usadilo ve vlnách v tříslech a stáhlo mi kulky. Můj úd začal vypouštět v orgasmické křeči všechno sperma, které stékalo po jeho penisu a i ruce, aby se usadilo na mém břichu.
Jen jsem zhluboka dýchal, abych vůbec dokázal být při smyslech, jak dokonalý pocit uvolnění to byl.

Stanley
Už tak jsem byl na samé hranici a v momentě, kdy jsem uslyšel Samurovo hlasité sténání, jen dokončilo nevyhnutelné. Zatnul jsem zuby a zatajil dech, když se zacukáním v mém penisu, vystříkla první várka mého vyvrcholení a zaplnila prázdná místa na Samurově břiše. Jen jsem sklonil hlavu a sledoval, jak se naše sperma spojuje do jedné vrstvy a nakonec jsem nedokázal zabránit hlasitému vzdechu. Protahoval jsem ten skvělý pocit třením, dokud jsem neměl jistotu, že už není, co bych jeho kůži mohl podarovat.
S napjatými svaly jsem ještě chvíli setrvával nehnutě a křečovitě jsem svíral Samurovo zápěstí, jako bych chtěl do toho stisku vložit všechno to uvolnění. S hlubokým nádechem a výdechem jsem nakonec zvedl hlavu a zadíval se Samurovi do očí. 
Zapřel jsem se o jedno koleno, na kraji sedačky, abych na něj nenalehl a konečně propustil naše uspokojené kámoše. Opravdu kámoši. Dočkalo se jim přátelského rozhovoru a myslím, že ne naposled.
Zvedl jsem ruku před svůj a Samurův obličej.
Ještě z ní skáplo trochu sperma na jeho tvář.
„Výborná kombinace chutí,“ řekl jsem, když jsem si s úsměvem olízl ulepené prsty.
Jeho zelené oči, probodávající mě až do samého mozku, mě znovu uchvátily natolik, že jsem neodolal a sklonil se až k jeho obličeji. Chytl jsem ho pevně za bradu a přitiskl jsem své rty na jeho.
„Měl bys taky ochutnat…“ šeptl jsem a vsunul jazyk do jeho úst. Jen krátce jsem je zkoumal a hladil jeho jazyk. Maje na paměti, jak mě předtím kousnul, jsem polibek zbytečně neprotahoval. Pustil jsem jeho bradu, prohrábnul mu vlasy a otřel zpocené čelo.
„Myslím, že bys potřeboval sprchu,“ pohlédl jsem i na jeho břicho.
Konečně jsem pustil jeho ruce a rychle vstal. Poodešel jsem ke stolku, vytáhl pár kapesníčků a pak krabici hodil k Samurovi na sedačku. Otřel jsem si vlhký penis a schoval ho do bezpečí prádla. 
„Můžeme si to zas zopakovat,“ zapl jsem si poklopec a vyrazil ke dveřím.

Samuru
Byl jsem naprosto ztracen v těch všech pocitech, co mi právě projížděly tělem a pohupovaly mým světem.
Nejen, že mě znovu políbil a já si zapamatoval tu neskutečně vábivou chuť, která se mi usadila na jazyku, ale dokonce, mě omráčila jeho vůně.
Tak silná kořeněná kolínská, která se linula z jeho těla a ve spojení s tím, jak voní naše spojené sperma, jsem byl totálně mimo sebe.
Jenže velmi brzy jsem se zase nasral. Vetřel mi zbytky našeho uspokojení do vlasů a místy rozmazal po čele, jak mi otíral pot. Fakt super...  
On mi ještě řekne, že si to zopakujeme? Nikdy... Radši si ho urvu.
Hodil po mě krabičku s kapesníčkama, jak kdyby mi říkal, na pejsku... Aaaaaa... Nesnáším ho.
Prudce jsem se posadil, až mi sperma steklo na kalhoty a setřel si ho z břicha. Všechny kapesníčky plné i jeho nadílky, jsem po něm hodil, až se hezky rozplácly na jeho košili.
„Pěkná ozdůbka ne? Můžeš dát ochutnat i jiným..."

Stanley
Byl jsem skoro u dveří, když mi na zádech přistály kapesníčky. Zastavil jsem se a pomalu se otočil. Samuru seděl na sedačce a šklebil se na mě, jak se mu zas něco povedlo.
Vrátil jsem se k němu. Chytil jsem ho pod krkem a zarazil ho zpět do sedačky. Jednou rukou jsem si hrábnul dozadu a sundal ty kapesníky, které tam ještě zůstaly přilepené.
„Nepotřebuji použité kapesníky. U sebe v kanceláři jich mám víc než dost. Ale ty by ses měl dát do pořádku,“ kapesníkama jsem přejel po jeho břiše a nacpal mu je do ještě rozepnutých kalhot. „Už vidím, jak jedeš autobusem domů, takhle voňavý,“ usmál jsem se. Políbil jsem ho na rty. „Ale za pusu tě klidně odvezu. Mě takhle vůně problém nedělá,“ přejel jsem mu nosem po krku.
Pustil jsem ho a vstal. Rozepl jsem si tři knoflíky u krku a přetáhl košili přes hlavu. Zůstal jsem stát před ním jen v kalhotách. Prohlédl jsem si, jakou škodu na košili udělal. V tomhle fakt nepůjdu ani přes chodbu.
Natáhl jsem se ke stolu a vylil na košili zbytek kávy. Pak jsem se jen otočil na Samuru se slovy:
„Když budeš chtít odvézt, jsem vedle.“
Vytáhl jsem klíč z kapsy a šel ke dveřím. Když jsem vycházel na chodbu s košilí v ruce, ještě jsem na něj mávl: „To je v pořádku, pane Tua, nic se nestalo… Mám náhradní…“ zvolal jsem přes rameno.
Na chodbě jsem potkal jednoho ze zaměstnanců, se kterým jsem měl smluvenou schůzku.
„Copak se stalo, pane Torresi?“ podivil se, když mě viděl polonahého s košilí v ruce.
„Ale nic. Jen mě pan Tua nechtíc polil kávou,“ ukázal jsem mu flek na košili. „Pojďte. Připravte si, co jsem po vás chtěl, já se zatím dám do pořádku,“ pokynul jsem mu rukou, a než jsem za ním vešel k sobě do kanceláře, ještě jsem se s úsměvem ohlédl k otevřeným dveřím Tuovy kanceláře.  

Samuru
Nechápavě jsem se díval na dveře, kterými ten… Sakra… Já už ani nemám slova.
Hovado… To je to slovo. H.O.V. A.D.O…
A nechápal jsem, proč si tu košili polil kafem. Po chvíli mi to konečně došlo a začal jsem se smát. Aha… Takže mu je příjemnější se procházet po firmě s košilí v ruce a od kafe, než s kapesníčky na zádech a mým spermatem.
Hahahahaha… No alespoň mě rozesmál, ale stejně je to hovado, jen zamáčknout do země a budu mít pokoj. Jenže… Stále mi v hlavě vyskakoval obrázek jeho polonahého těla, které jsem viděl poprvé bez košile.
Sakra… Tak úžasný pohled na dokonale vytvarovaná ramena, mohutnou hruď s jemným ochlupením, které znamená mužnost a vypracovaným břichem s pekáčem buchet.
Opálená pokožka, která se leskla… Bože… Dost! Nebudu se přece rozplývat nad tím nadržencem.
Ale měl pravdu, celý jsem byl cítit tou vábivou vůní našeho uspokojení a zbytky ještě stále zasychaly na mém břiše, jak špatně jsem si to utřel.
Zvedl jsem se a odešel na záchod, abych se omyl. Postavil jsem se k umyvadlu a přemýšlel nad tím, jak bych se tam celý posadil. Muselo být vtipné mě vidět, jak jsem polo svlečený a mýdlem ze zásobníku si mydlím břicho a obličej, abych už nebyl ničím cítit. No… Cítit, vůně moře z toho mýdla nebyla moc lákavá, asi jako desinfekce do záchodu.
Různě jsem se nakrucoval, abych si vodou umyl břicho a potom si narval hlavu pod kohoutek, aby mi voda smyla všechnu pěnu.
Se zalepenýma očima jsem šmátral po papírových utěrkách a nemohl je nahmatat.
Tak pokud sem někdo nyní přijde, bude mít asi o zábavu postaráno.

Stanley
Miaki se usadil na pohovce a začal chystat podklady, které jsem mu zadal. Já si zatím vytáhl čistou košili a zašel na toaletu. Sprchu jsem vynechal, na to nemám čas. A stejně všechno to chutné skončilo na Samurovi. Jen jsem se trochu opláchl v umyvadle a oblékl se.
Vracel jsem se zpět, když jsem u dveří z chodby zaslechl brblání Samuru a klepnutí dveří od společných toalet.
„Hned jsem tu,“ nakoukl jsem k Miakimu a vyšel ven. Opatrně jsem otevřel dveře na toaletu a nakoukl. Prostě mi to nedalo. Divadlo, které jsem měl před sebou, mě dokonale rozesmálo. Jen jsem se držel zuby nehty, abych se nerozesmál nahlas a mohl si to představení užít do konce. V momentě, kdy se Samuru poslepu natahoval po papírových ručnících, jsem neodolal a vešel dovnitř.
Natáhl jsem ruce a pohladil ho po zádech. Přejel jsem s nimi i na jeho břicho a pak se k němu víc naklonil, ale jen tak, abych se o něj nezamokřil.
„Krása jak se snažíš,“ olízl jsem mu kapky z mokrého krku. „Ale Eikichi má v kanceláři sprchu…“
Rychle jsem z něj sundal ruce a s hlasitým smíchem odešel zpět do kanceláře.
Tak. Teď už bych se měl uklidnit a začít pracovat. Ale jeho tělo… Tohle prostě nemůže skončit jen u nějakého honění…
Se zasněným pohledem jsem se usadil vedle Miakiho a musel se v duchu párkrát profackovat, abych se konečně mohl soustředit na práci.

Samuru
Málem jsem proletěl zrcadlem před sebou, jak mě ten debil vylekal. Zapřel jsem se o stěnu a jen přiškrceně zařval.
„Jdi do prdele, Stane… Teda… Do své prdele.”
Ale to už odcházel pryč a dveře klaply v zámku. Ať už se jde vycpat, vážně jsem se vyděsil. Tohle mi udělat a tímto způsobem. Rychle jsem vytrhal utěrky z držáku a otřel se všude po těle.
Takže Ei má sprchu? Jak to mám asi vědět? Já ji nepotřeboval, ale doma ho zabiju. Takhle jsem musel projít tímto trapasem a jeho smích mě naštval ještě víc.
Podíval jsem se na tričko, které jsem měl odložené stranou a nemohl potlačit touhu udělat to, co mi právě projelo hlavou.
Stiskl jsem ho v rukách a došel ke Stanově kanceláři. Prošel jsem kolem asistentky, které vypadla propiska z ruky, jak mě viděla, a otevřel dveře k panu dokonalému. Nebral jsem ohled na to, že je tam ještě s někým a uchopil jeho papíry, které držel v rukách a dal je stranou. Sám jsem si mu sedl obkročmo na klín, a když jsem mu omotal ruce kolem krku, jen jsem se pootočil na muže, který seděl naproti nám.
„Omlouvám se, ale mě si zde pan Torres objednal.  Je to prý služba zákazníkům a on si jí musel ihned vyzkoušet. Samozřejmě že je to o chuti a jsou v nabídce i ženy.”
Kousl jsem Stana do krku, abych mu oplatit ten cucflek co mi udělal on a znovu jsem se zvedl.
Hodil jsem mu do klína tričko a potutelně se na něj usmál.
„Protože jste byl tak rychlý a moje tričko není v ceně, prosím o jeho vyprání a následné poslání zpět bylo drahé. Děkuji za vaši pozornost a já se odcházím vysprchovat. Hlavně se pořádně vydrbat.”
S chutí jsem praštil s jeho dveřmi a odešel k Ei do kanceláře. Ihned jsem ze sebe sundal kalhoty a trenýrky, aspoň že jsem měl sebou mikinu, kterou si potom můžu vzít.
Pomalu jsem vlezl do sprchy a konečně se mohl umýt.

Stanley
Jen jsem se zapřel o sedačku, když mi Samuru vyskočil na klín jako nějaká štětka. Ten kousanec mu ale rozhodně nedaruji. Nechal jsem ho odejít i prásknout dveřmi. Když se mu uleví, proč ne…
Miaki se na mě mírně usmál: „Tak nehoda s kávou? Služby zákazníkům?“
Narovnal jsem se a výhružně se na něj podíval. Okamžitě se přestal usmívat.
„Pochybujete snad o mých slovech?“
Zavrtěl rychle hlavou, ale já pokračoval.
„Tohle divadlo vám tu předvedl bratr pana Eikchiho Tua. Je mladý, nevyrovnaný, nevybouřený, rád se předvádí, vrátil se teď z Anglie, kde pochytil hloupé manýry, je rozmazlený, nevychovaný, prudký, ukecaný, nezná hranice a mohl bych pokračovat. Bohužel jsme my dva nezačali nejlépe a on mi to tímto způsobem dává najevo. Takže ještě jednou – pochybujete o mých slovech, že to s tou kávou byla nehoda?“ můj hluboký a přesto přísný tón v hlase se nesl kanceláří jako zbraň hromadného ničení. Řekl bych, že Miakimu se postavily všechny chlupy na těle. Asistentka po výčtu Samurových vlastností jen rychle zmizela ve své kanceláři.
„Promiňte, pane Torresi, nemyslel jsem to zle,“ sklonil hlavu Miaki.
„To je v pořádku, Miaki. Jen nechci, aby se tu roznášely zbytečné drby, které se nezakládají na pravdě. Víte dobře, že tyhle věci tvrdě trestám,“ vzal jsem do ruky Samurovo triko a postavil jsem se.
„Teď mě na chvilku omluvte, půjdu mu vrátit to triko. Když tak si zatím dejte něco k pití u mé asistentky,“ pokynul jsem mu rukou.
Na nic dalšího jsem nečekal a zamířil jsem rovnou za Samurou. Vešel jsem dovnitř a zamkl hlavní dveře na chodbu a klíč opět pro jistotu schoval do kapsy. Postavil jsem se ke dveřím sprchy a pomalu je otevřel. Samuru se právě myl.  Opřel jsem se o futra a se zadostiučiněním se na něj díval, svírajíc v ruce jeho triko. Zvedl jsem ho k obličeji a přivoněl si k němu. Tahle jeho vůně je vážně něco extra, zvlášť pokud je smíchaná s výsledkem naší spolupráce.

Samuru
Voda stékala po mých zádech a krásně zahřívala mou pokožku, která lačně přijímala doteky pěny ze sprchového gelu. Příjemná vůně, mě obklopovala a já si jen užíval té horké vody.
Tak příjemný pocit, který se rozléval mým tělem, že jsem se konečně zcela uvolnil.
Uslyšel jsem, jak se dveře sprchy pomalu otvírají a až ke mně dolehla kolínská Stana. Vše se ve mě sevřelo a já se nehodlal otočit.
Strach mnou silně cloumal, v hlavě se mi rojily jen ty nejhorší scénáře a pravda, zasloužil jsem si je.
„To nemáš mozek, Samuru?” řvalo mé svědomí, když jsem si uvědomil, že jsem nezamkl dveře do kanceláře.
Jsem kretén. Proč pořád tak spěchám a nekontroluji po sobě věci? Mohlo mi dojít, že tohle se bez trestu neobejde.
Prsty jsem hladil kachličky a hledal nouzový východ. Po zhodnocení všech pro a proti, jsem stejně usoudil, že procházet zdí neumím a Stan se asi od dveří dobrovolně nehne.
Sám moc dobře vím, že pud sebezáchovy prostě nemám. Nikdy jsem ho nevlastnil, a i kdyby, rychle bych ho ze sebe serval.
Takže aspoň můj vzdor nezůstal pozadu.
„Přinesl si mi ručník? A jak se to líbilo tvému spolupracovníkovi?”

Stanley
Díval jsem se na to jeho nádherné tělo a bezděčně si přitiskl jeho triko na ústa, jako bych chtěl setřít slinu, která by nad ním úplně v pohodě ukápla.
Když se na mě otočil, naskytl se mi ještě úžasnější pohled. Myslím, že teď musím vypadat jak šelma na lovu. Sehl jsem se, posbíral jeho odhozené věci a hodil je do chodbičky za dveře. Chytl jsem do ruky ručník, opřel se o dveře a natáhl ruku před sebe. Jen tak, aby byl nucen vylézt ven. 
„Můj spolupracovník je můj podřízený. Ptal se na tvoje telefonní číslo. Slíbil jsem mu, že když bude dobře pracovat, tak mu tě objednám,“ usmál jsem se a čekal, až vyleze ze sprchy.
Pokud tam nechce zůstat celou věčnost, bude to muset udělat. Já mám času dost.

Samuru
Cítil jsem jeho svazující pohled, který přebíhal po mém odhaleném těle. Jen by mě zajímalo, jaký debilní nápad jsem to měl, že jsem se k němu otočil čelem a pěkně se mu naservíroval.
Ještě javorový list a můžeme běžet ruku v ruce do ráje. To určitě... Nikdy...
Stále mě tak provokuje a ještě k tomu, mi vzal věci. Jsem asi na hlavu, ne? On si fakt myslí, že k němu dobrovolně půjdu?
Musel jsem ale uznat, že vzpomínka na jeho polonahé tělo a sevření našich penisů ve společném obětí, mě vzrušily. Proč si musím zrovna teď vzpomenout na něco takového?
Stáhl jsem ruku mezi nohy a snažil se uklidnit tu bouři, kterou ve mě vyvolává jeho přítomnost.
„Mohl by ses otočit? Je mi to trapné. Mohl bys jako starší prototyp mít z té páry zkrat a to bych tě pak musel nechat ležet na zemi. No a nepůjdu... Mně se tu docela líbí, je tu klídek a teplíčko."
Natiskl jsem se na stěnu za sebou a opřel se o ni.

Stanley
Hm… Takže kdo z koho… Dobře…
S úsměvem jsem se podíval, jak si snaží zakrýt penis a tiskne se na kachličky.
„Nemáš nic, co bych už neviděl. Nebo snad ano?“ pozvedl jsem obočí a s výmluvným pohledem, přejel jeho postavu od hlavy až k patě. „O mé zdraví se bát nemusíš. Já pod sprchou nestojím… Ale jak chceš, Klidně počkám. Mám času dost,“ ruce i s ručníkem jsem zkřížil na prsou a ještě pohodlněji se opřel o dveře.
Tak jsem zvědav, jak dlouho tam bude stát.

Samuru
„Myslím si, že to bohužel mám."
Samozřejmě že jsem narážel na to, že ještě nikdo neměl možnost mě obtáhnout.
Oba jsme stáli naproti sobě a ani jeden nehodlal ustoupit ze svého rozhodnutí.
Pokud si pro ten ručník půjdu, tak to nedopadne dobře, copak jsem debil?
Oprava, na tohle jsem se měl sám sebe ptát, když jsem nechal odemčíno.

Když mě neustále jeho pohled propaloval a do mých tváří se začalo vlévat horko, jak trapně jsem si připadal, tak jsem se na něj vzdorovitě podíval.
„Já mám svoje soubory zálohované, ale tvůj HDD by se mohl vymazat, kdyby viděl originální balení. Pokud tu nastydnu, tak to bude pracovní úraz a ty mi to zaplatíš."

Stanley
„Pokud se nastydneš, tvoje věc. Jseš placený jen za odvedenou práci na počítači, ne za stání ve sprše. Takže smůla…“
Ještě chvíli jsem stál a díval se na něj. Ale on se nejspíš hodlal v té sprše rozpustit a jako únikovou cestu použít odtokový kanálek.
Povolil jsem ruce a jednou jsem za zády a otočil klíčem. Ručník dopadl na zem. S pohledem stále upřeným na Samuru jsem si vytáhl košili z kalhot a začal si ji rozepínat. Pěkně pomalu, knoflíček po knoflíčku, pak rukávy a pak jsem si ji svlékl a pověsil na věšák. 
„Tak když nemůžeš jít za mnou, donesu ti ručník osobně. Jen se nechci zamokřit,“ během toho jsem si začal rozepínat pásek na kalhotách. „Takže pokud si pro něj nejdeš sám, klidně ti pomůžu otřít tvoji prdelku…“ rozepl jsem si poklopec a pomalu začal stahovat kalhoty dolů. Schválně jsem zahákl prsty o boxerky a mírně je stáhl, těsně nad penis. Ukázalo se, kam vede můj úzký proužek chloupků, který začíná kousek pod pupíkem.

Samuru
Pozoroval jsem ten jeho kvalitní striptýz a tělem mi projíždělo snad tisíc mravenců, kteří se v mžiku rozutekli všude možně.
Byl jsem fascinován každým kouskem těla, které odhaloval, a musel jsem si dát ruku před pusu, aby se mé zuby zakously do jednoho z kloubů.
Zatajil se mi dech, při pohledu proužek ochlupení, které se táhlo ke gumě od velmi kvalitních trenek. Pod ním, byla vidět vyboulenina od jeho naběhlosti, což se nedalo přehlédnout.
Jen ta představa, jak je vše skryto pod látkou, mě rajcovala. Jak nádherná barva a velikost, která se jen s každým nádechem zvětšuje. Jen se ho dotknout a pohladil tu mužnost. Prohrával si s chloupky na hrudi a jazykem si pohrávat s tím jeho…
Dost! No tak Samuru! Probuď se! Jestli se neprobereš, tak si tady s tebou vytře podlahu a nejen to…
Jenže… Je tak… Tak… Chcípni, Stane!

„Utírej si tu svoji, já o to nestojím.”
Když se přibližoval a jeho odhalené tělo bylo tak blízko, prosmekl jsem se kolem něho a už se natahoval ke dveřím, abych mohl utéct ven.

Stanley
Samuru vystřelil ke dveřím a už se natahoval po klice. Rychle jsem se sehnul pro osušku, přehodil mu ji přes ramena a pevně ho sevřel ve svých pažích.
„Je zamčeno,“ přirazil jsem ho na dveře. „To aby nás nikdo nerušil.“
Přitlačil jsem se na jeho tělo, aby mi nemohl uniknout. Jednu ruku jsem mu nechal omotanou kolem hrudi a druhou sjel po jeho břiše dolů. Z froté látky jsem plynule přešel na horkou a mokrou kůži na jeho břiše.
„Tak služba zákazníkům?“ kousl jsem ho do ucha. „Tím pádem musím zboží vyzkoušet, jestli není vadné,“ kousl jsem ho do ucha a stiskl jsem jeho penis, který nabíral svou tvrdost.
„Mladý a nevybouřený…“ promnul jsem ho několikrát v ruce. Otřel jsem se svým rozkrokem o jeho zadeček. 
„Nový a v originálním balení…“ zůstal jsem o něj zapřený a horní polovinou těla ho tiskl vší silou na dveře. „Je čas sundat obal.“
Jednu koleno jsem mu zapáčil mezi jeho nohy a donutil ho mírně se rozkročit.  Prstem jsem obkroužil špičku jeho penisu a nabral na ní kapky touhy, které si už našly cestu ven.
„Když ses teda nabídl, je potřeba zjistit, jestli za něco stojíš…“ ruku z jeho hrudi jsem stáhl pod jeho břicho a škubnutím ho přitáhl mírně k sobě, až vystrčil na mě zadeček. Druhou rukou jsem hned zamířil mezi jeho půlky. 
Vlhkým prstem jsem obkroužil jeho dírku a pak ho do něj natlačil. Jen mírně, kousek. Nechal jsem mu chvilku, aby si zvykl na ten pocit v sobě něco mít.
„Je čas na první zkoušku…“ zasunul jsem prst dovnitř na doraz a pak ho pomalinku vytahoval a zas ho zasunul zpět. Začal jsem s ním pohybovat tam a zpátky a otíral jsem se s ním o jeho hrbolek.
„Myslím, že by to šlo,“ zašeptal jsem mu do ucha a začal mu ho olizovat. Moje ruce si zatím dole činily. Jedna zpracovávala jeho neposkvrněný zadeček a druhá se pomalu přesunula na jeho erekci.

Samuru
Vše se ve mě sevřelo, když se jeho prst vnořil do mého nitra.
Kdo mu to dovolil? Kdy jsem řekl, že jsem jeho hračka? Sakra…
Bolelo to… Bylo to nepříjemné. Chtěl jsem se mu vymanit ze sevření a utéct, ale byl tak silný, a ještě by mi nejspíš roztrhl zadek, jak hluboko jeho prst byl.
Pevně jsem zatl půlky, aby ho moje svěrače vevnitř rozdrtily, jenže… Když se dotkl místa, o kterém jsem nevěděl ani já, okamžitě jsem zasténal rozkoší.
Elektrické výboje zasáhly moje tělo a já okamžitě mi všude naskočila husí kůže, jak moc mě to ovládlo. Pootočil jsem hlavu a nechápavě jsem se mu díval do očí. Prudce jsem se naklonil a vší silou se mu zakousl do ruky.
Alespoň něco, jakýkoliv vzdor je dobrý.
„Vytáhni… Vytáhni ho… Nelíbí se mi to… Vytáhni! Dost!”
Cítil jsem, jak se mi všechno mrazení stahuje do třísel a můj penis se napínal vzrušením až k prasknutí. K tomu všemu se sprchou linula jeho nádherná vůně, která mi atakovala čich.
Jeho tělo natisknuté na mém mě přivádělo k šílenství a jen pomyšlení na jeho penis, který měl schovaný pod kalhoty, mi svíral srdce.  

Stanley
Stačilo pár pohybů prstem a mnutí jeho erekce a on začal vlhnout. Můj prst již klouzal po jeho stěnách lehce a já tak mohl lépe dráždit jeho prostatu.
Pootočil hlavu a na moment se mi zadíval do očí. Bylo v tom jeho pohledu všechno. Zlost, vzdor, ale i touha, která začala ovládat jeho tělo. Ale v ten moment se mi zahryznul do paže. Silně jsem stiskl jeho penis a prst nechal zaražený bez hnutí v jeho zadečku. Musel jsem to vydýchat a nejspíš budu muset na očkování proti vzteklině.
Pustil mě ze zubů a promluvil. Spíš na mě křiknul těch pár slov.
Čelem se opíral o dveře a rychle oddychoval. Pozoroval jsem jeho obličej a zavřené oči. Měl jsem sám se sebou co dělat, abych si ho tady hned teď nevzal. Ale…
Chci to takhle? Jeho poprvé a takhle? Ne… A myslím, že jsem ho už vytrestal dost. To by stačilo.
„Tvé přání je mým rozkazem,“ zašeptal jsem mu do ucha. Ještě jednou jsem ho pohladil po prostatě a pak prst pomalu vytáhnul. Pustil jsem jeho penis a svými pažemi ho znovu pevně sevřel do objetí. Donutil jsem ho odlepit se ode dveří a i se mnou couvnout o pár kroků dozadu.
„Ještě jednou uděláš něco takového a tvoje číslo nabídnu svým klientům, tak jak jsi řekl. Mám dva svědky, že jsi to řekl. Tak proč ne…“
Pustil jsem ho a odstrčil bokem. Zvedl jsem košili a rychle odemkl. Prošel jsem dveřmi na chodbičku, aniž bych se na něj podíval. Nechal jsem ho tam stát nedodělaného… Chtěl to… Řekl, že ho mám pustit…
Natáhl jsem na sebe košili a rychle se upravil. Odemkl jsem a vyšel ven na chodbu.
Tak a teď začít konečně pracovat… Krucinál… ale jak? Bezděčně jsem si sjel rukou do rozkroku… No, není to tak strašný… ale taková šance se prostě nezahazuje…
Ale… Nejsem zas až takový parchant…

Samuru
Vše se ve mě pralo a ty příjemné chvilky, které mi dopřával, vystřídávaly pocity bolesti a nemožnosti se bránit. Tolik jsem to nechtěl, ale zároveň...
Ale tohle je moje poprvé, má to být takové? Bez citů? Jen o tom, že ho do mě vrazí a potom mě odhodí na druhou kolej? Proč? Proč si neumím dát pozor na pusu?
Najednou mě jeho prst opustil a on pustil mé vzrušení ze sevření tak rychle, že jsem zakňukl.
Odešel... Odešel pryč a já si dokonce zapamatoval to, jak mě odstrčil bokem. Jak kdybych mu nestál za to, co udělal. Jak kdybych byl jen hračka, která ho přestala bavit, protože mu nedá.
Jen jsem stál a díval se na zavřené dveře. Bylo mi z toho všeho zle, ale trápil mě mnohem větší problém, který jsem ani já nedokázal uklidnit. Byl jsem těsně u konce, než mě nechal být.
Stáhl jsem ruku do rozkroku a druhou se opřel o stěnu koupelny. Přejížděl jsem po sém penisu a dostával se na pokraj toho, co jsem tolik potřeboval.
Pár tahů stačilo k tomu, abych se udělal a sperma se rozstříklo na podlahu. Jediné, na co jsem přitom dokázal myslet, byla jeho tvář, hlas a dokonce ta prokletá vůně.
Nohy mi podklesly a já si dřepl na zem. Díval jsem se na to, jak voda odvádí mou nadílku do odpadu a nemohl uklidnit své rozbouřené srdce.
Opravdu mi ze všeho bylo blbě. Chtělo se mi brečet a zároveň se smát.
Jak mě mohl takhle ponížit a k tomu ukázat, že jsem proti němu nic. Jen další v řadě.
„Chcípni Stane!" zařval jsem do místnosti, abych si to i já nějak odůvodnil.
Nenávidím ho... Nenávidím... Já najdu způsob, jak ti znova všechno hacknout a zničit jen tebe.

 

Kdo z koho - Kapitola 4

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek