Kdo z koho - Kapitola 30

Eikichi
Málem se mi zastavilo srdce, když mi Jeff řekl, že letíme do Anglie. Jediná světlá chvilka z toho byla, že letí i Samuru. A let? No… Dobrý… Hlavně úžasné dva sexy na záchodcích, kde nebylo místo, ale prostě jsme museli.
Jen se mi nelíbilo, že to zkusili a Stan se Samuru. Pořád si myslím, že to pro něj není ta správná partie, ale zase… Je fakt vidět, že ho miluje a stará se o něj. Jenže… Grrr… Můj malý bráška…
Když jsme vystoupili z letadla a konečně se dostali i před letiště, popadla mě panika.
Najednou se k nám blížila Jeffova usměvavá rodina a já byl v prdeli. Ještě nikdy jsem se neseznamoval s něčí rodinou. Já měl i se svojí problém. 
„Jeffe…“ 
Pevně jsem mu stiskl ruku a natisknul se na ní.

Jeff
Byl jsem rád, když jsme vystoupili z letadla. I když jsme si s Eikichim dokázali celý ten let o něco zpestřit, ale i tak.
Všiml jsem si, jak se pořád zamračeně dívá na Stana a nejspíš se mu moc tohle partnerství nelíbí.
„Ei, nemrač se tak. Stanley je hodný kluk, i když tak na první pohled nevypadá. Zažil si svoje, a pokud se zamiluje, je schopný se rozkrájet a klidně i čehokoli vzdát pro toho druhého,“ objal jsem Eiho a zašeptal mu ta slova do ucha, aby to nikdo neslyšel, protože se k nám už blížila moje rodina.
Máma se mi hned vrhla kolem krku a málem brečela ze samého štěstí, že jsem doma. Jen jsem sykl, když mě stiskla a mně ještě zabolely žebra. Ještě jsou pořád citlivé.
Když si to uvědomila, poodstoupila, prohlédla si mě a pak spráskla ruce.
„Jei! Jak to vypadáš? Kdo ti co udělal? Jsi samá modřina!“
„Konečně vypadá aspoň jako chlap, ozval se za ní svým hlubokým hlasem táta.
„No, měli jsme v Japonsku malý problém,“ ukázal jsem rukou k Eimu, kterému modřiny pomalu mizely, ale stále byly viditelné. I přesto byl pořád krásný…
„To je můj přítel Eikichi Tua, má japonský a anglický původ, jejich máma je odsud a chceme se zajet podívat i za jejich dědečkem.“
„Pche, přítel,“ odfrkl si Brian, který stál vpovzdálí a jen nás sledoval. Při pohledu na něj jsem si ale všiml, že vypadá mírně naštvaně. Jako by žárlil…
Pustil jsem Eiho, nechal ho v rukách rodičů a popošel k Brianovi.
„Ahoj Bri, máš s Eim nějaký problém?“ zastavil jsem se až těsně před ním. Musel zaklonit hlavu, aby mi viděl do očí.
Zčervenal a sklopil pohled k zemi.
„Nemám, Jei… Jen… těšil jsem se na tebe…“ řekl tiše. Najednou mě jednou rukou objal kolem pasu a opřel si o mě hlavu. „Chyběl jsi mi.“
„Taky jsi mi chyběl,“ pohladil jsem ho po vlasech. „Už jsi mu řekl, že se ti líbí?“ sklonil jsem se a zašeptal mu ta slova do ucha.
Jen víc zčervenal a zavrtěl hlavou.

Eikichi
„Dobrý… Dobrý den.“
Trochu jsem se zakuckal, ale ustál jsem to. Měl jsem sucho v puse a Jeff ještě někam odešel. Super.
„Moc mě těší, že vás poznávám.“
Bez nějakého varování mě jeho matka objala a jeho otec poplácal mužně po rameni. Nevěděl jsem, co dělat a tak jsem stál jak socha a vykuleně na ně koukal.
Nakonec jsem se mírně poklonil, jak je zvykem v Japonsku a maskoval svou červenou tvář. Na tohle jsem nebyl zvyklý a hlavně, tohle se u nás doma nikdy nestalo. Tak trochu jsem mu jeho rodinu záviděl.

Jeff
„Popovídáme si o tom později, ok?“ pocuchal jsem Brianovi vlasy.
Jen přikývl a odstoupil.
„Eiki je moc hodný kluk, běž se s ním seznámit,“ chytl jsem ho kolem ramen a vedl ho k rodičům a Eimu. Brian postoupil blíž k němu a nesměle napřáhl ruku. „Já jsem Brian, těší mě.“
Nevěděl jsem, kdo je červenější, jestli on nebo Ei.
Raději jsem zavelel k odchodu, protože jsem se na tom letišti mezi tolika lidmi necítil moc dobře. Ještě jsem zahlédl, jak Samuru a Stan nasedají do jeho Bentley a odjíždí na druhou stranu, než jeho rodiče. No, nedivím se, hlavně když se holky pořád tak na něho ksichtí.
Nastoupili jsme do našeho rodinného vozu. Táta si jako obvykle pustil písničky, které při řízení musí nutně vždy poslouchat a my tři si sedli dozadu. Byl jsem jak prostředník. Tiskl jsem Eimu ruku a jen sledoval, jak se na nás Brian občas podívá.
„Taky se dočkáš,“ naklonil jsem se k němu.
„Já… bojím se toho, co mi řekne, určitě mi jednu vrazí,“ odpověděl taky šeptem bráška. 
„Už jsi ho někdy viděl s holkou?“
Zavrtěl hlavou. „Ne, pořád je se mnou.“
Povzdechl jsem si. „Tak na co čekáš?“
„Co si to tam špitáte?“ otočila se na nás máma a oba jsme okamžitě byli v pozoru.
„Ale nic,“ řekli jsme jako jeden, a vyloudili nevinný úsměv.
„Pozvali jsme Torresovi na večeři, Stanley taky přijel s přítelem, rádi ho poznáme,“ usmála se máma na nás. „Kdopak to je?“
Jen jsem víc stiskl Eikichimu ruku a pobídl ho, aby si k tomu něco řekl.

Eikichi
Mladý a velmi roztomilý kluk, mi podával ruku a já ji s úsměvem stisknul. Docela mi připomínal Samuru, když byl tak starý jako on, jen asi o půl metru vyšší. 
Nejspíš Jeff vytušil moje myšlenkové pochody, že bych nejraději zmizel a všichni jsme si nasedli do auta. Brian na mě místy kouknul a zase zčervenal. Pochopil jsem, o co jde, až když jsem zaslechl tichý rozhovor mezi ním a Jeffem. 
Takže i on je gay? Je tak sladký, nedivím se, že je zamilovaný A nejspíš neopětovaně. Tak trošku jako já, prostě nám to trvá, než někoho oslovíme.
„Jo… Je to můj mladší bratr Samuru. Je to počítačový génius a je spíš po matce. Zajímavá shoda okolností nás všechny svedla dohromady,“ odpověděl jsem, když jsem zaregistroval otázku.
Ano, okolnosti to teda byly… Jsem se svým stalkerem, kterého nade vše miluji.
Usmál jsem se nad tím faktem a políbil Jeffa na tvář. Když jsem si uvědomil, že to dělám před jeho rodiči, okamžitě jsem se podíval z okna a schovával svou červenající se tvář.
Snad ta večeře proběhne v pořádku, hlavně, že tam budu mít Samuru a uvidím, jak to všechno zvládá.

Samuru
Měl jsem plnou pusu i něčeho jiného... 
Naštvaně jsem se po Stanovi ohlédl, ale on už mě díky bohu táhl do jiného auta, než v kterém byla jeho rodina. Konečně jsem si odechl, když jsem dosedl na sedačku a dveře se za mnou zavřely.
To jak na mě Stan mluvil a jak mě líbal, mě s jistotou uklidnilo. Užíval jsem si tu cestu, kterou jsme jeli, mohl jsem si pořádně prohlédnout místo, kde Stan žije, a když jsme zastavili před domem, jen jsem užasle civěl na tu krásu před sebou.
Fakt jsou prachatý... Až nechutně...
„Když si byl dítě, nezabloudil si tu? To je dům, nebo bludiště? Trošku veliký, ne?" ptal jsem se ho a měřil ten dům pohledem.
Opravdu se mi tenhle styl stavby líbil. Lehce děsivý, jak kdyby člověk čekal, že za každým rohem na něj vyjukne duch.
Zhluboka jsem se nadechl a vydechl. Ještě jsem se ke Stanovi otočil a políbil ho, aby mi dodal odvahy. Uchopil jsem svou cestovku a pevně jí sevřel.
„Tak... Ukážeš mi to tu?"

Stanley
„Tenhle dům je rodinné dědictví. Ani mi nepřišlo, že bych se tu měl bát, jsem na něj zvyklý od malička. No s holkama – to je jiná. Když jsem od nich chtěl mít klid, tak jsem aspoň měl vždy možnost se někam schovat. Nejdříve ti ukážu, kde budeme spát,“ než jsem chytl Samuru za ruku, abych ho zavedl do mého pokoje, stihl jsem zahrozit holkám, které se už vykláněly z okna a zas se smály a něco pokřikovaly.
„Chovají se jako puberťačky a ne vysokošloačky,“ zamračil jsem se, když jsme vcházeli do domu.
Prošli jsme přijímacím pokojem, kde visely obrazy mých předků, včetně mámy a táty, když byli pasování do šlechtického stavu. Pořád jsem si nemohl zvyknout, že tátu pak všude oslovovali titulem. To bylo: Sire sem, Sire tam… No děs. Ale pak to tak nějak odeznělo a pro mne to je pořád táta. Vystoupali jsme po schodech a na konci chodby jsem se zastavil u posledních dveří. Tyhle pokoje jsem si vybral už jako dítě, protože jsem tu mě klid. Dál od ostatních. Holky byly úplně na druhé straně.
„Tak tady budeme bydlet. Teda jen po návštěvu,“ usmál jsem se na Samuru a potáhl ho dovnitř.
Prostorná ložnice, z které vedly dvoje dveře. Jedny do koupelny a druhé do pracovny. I na práci jsem měl klid a hlavně, měl jsem tu pěkný výhled do naší prostorné zahrady.

Samuru
Poslušně jsem šel za Stanem a když jsme vešli do pokoje, tak jsem za námi hned zavřel dveře. Prásknul jsem sebou na postel a jen si překryl obličej dlaněmi.
„Tohle fakt nedávám... Každý slovo, co jsem tvé mámě řekl, byl jeden veliký trapas. Prostě se ztrapňuji, neumím se chovat."
Propadl jsem naprosté panice, že ze sebe udělám při každém slově debila.
„Nelituješ toho, že jsi mě sem vzal?"
Pořád jsem měl ty ruce přes obličej, abych nemusel ukazovat tu svou trapnou tvář.

Jeff
Všiml jsem si dvou věcí. Jednak jak máma pozvedla obočí a táta mrknul udiveně do zpětného zrcátka, když Ei zmínil, že je Samuru jeho bratr a taky jsem si všiml, jak se Brian díval, když mě Ei políbil.
Červenal se stejně jako Eikichi, který raději, hned otočil hlavu do okna.
Máma ještě chvíli vyzvídala, tak jsem ji jen trpělivě odpovídal na to, co Ei a Samuru, jestli jsou si podobní, jestli to s ním myslí Stanley vážně a ráda by, aby bylo všechno v pohodě. Dobře jsem věděl, že myslí na Jeremyho, protože se to tenkrát dotklo nás všech.
Ujistil jsem ji, že Stan je opravdu vážně zamilovaný a až uvidí Samuru, tak se už nebude divit. 
Projížděli jsme mezi posledními domky, když náhle Brian zpozorněl. Zadíval se ven přes okénko a div si hlavu nevykroutil. Zvědavě, co tam vidí, jsem se také otočil.
Dva kluci, obklopení partou holek vycházeli z restaurace a živě se bavili. Jeden z nich uviděl naše auto a také se na nás zadíval. Jen se usmál a dál se věnoval kamarádům.
To my už ale zajeli za roh a po dalších deseti minutách, když jsme projeli kolem Torresovic sídla, jsme dojeli k našemu domu.
Od té chvíle byl Brian zamlklý. Jen se upřeně díval na své kolena a skoro ani nevnímal, že jsme doma.
„Vystupujem, Bri,“ drcnul jsem do něj. „Chceš si o tom popovídat?“
Jen zavrtěl hlavou a já bych přísahal, že se mu v očích lesknou slzy. Rychle vystoupil a zmizel v domě.
„Pojď, ukážu ti můj pokoj,“ vytáhl jsem naše tašky, a jemným pobídnutím, jsem Eiho postrčil k domu.
Jen co jsme vešli dovnitř, už nás vítala naše služebná. Vůbec se nezměnila. Také ona mě objala a přivítala se i s Eikichim.
„Buď v klidu, Ei, ona je už něco jako součást rodiny, je tady do mých deseti let,“ usmál jsem se a táhl ho za sebou do pokoje.
Hodil jsem tašky na pohovku a rozmáchl se rukou.
„Tak tady budeme teď nějakou dobu bydlet,“ chtěl jsem ještě něco dodat, když se zespoda ozvalo volání mého jména.
„Promiň, musím tam zaběhnout. Táta nemá rád, když nepřijdeme, když nás zavolá. Hned se vrátím a pak se budu věnovat jen tobě, ano?“ potlačil jsem mu prsty pod bradou, aby zvedl hlavu. Políbil jsem ho. „Hned jsem tu,“ usmál jsem se na něj a šel za tátou zjistit, co po mně vlastně chce.

Eikichi
Když jsem konečně odvrátil hlavu od okénka a spatřil, jak Brian zírá do okna a oči mu září, musel jsem se podívat také. Nějaký kluk tam byl obležení dívek a byl opravdu moc hezký. Začal mi spíš připomínat mě. Smutně jsem se na něj díval, když se zarazil zpět do sedačky a s oči mu zvlhly. Srdce se mi sevřelo… 
Tohle je to nejhorší… Bolest z odmítnutí. Je jedno, jestli bylo, nebo se ho nedokáže zeptat, tak i tak to bolí stejně.
Dojeli jsme k jejich domu a já se držel Jeffa, aby se mi neztratil. Dovedl mě do pokoje, který byl tak veliký a nádherný, jen smutně jsem si povzdechl, že kdy viděl ten můj. Najednou zmizel, protože ho volal otec a já zůstal sám.
Pomalu jsem celý pokoj procházel a díval se na fotky, které byly všude po pokoji na skříňkách. Byly tak plné rodinné pohody a lásky. Nikdy jsem tohle nezažil a bylo mi líto, že takovou rodinu nemám.
On viděl moje rodiče a neutekl… Byl se mnou po celou dobu… Co jsem udělal, že jsem si zasloužil takové štěstí? Strašně ho miluji.
Zul jsem si boty a lehl na postel. Díval jsem se do stropu a jen klidně relaxoval. Jenže mi prostě z hlavy nešel jeho bratr.
Láska je krutá a kdo chce zvítězit, tak musí hrát. Pokud nic nezkusí, tak nic nevyhraje.

Stanley
Díval jsem se na Samuru, jak leží na posteli a schovává svou tvář. Opravdu se musel cítit nepříjemně.
Zamkl jsem dveře, aby nás nikdo nevítaný nevyrušil a popošel jsem k posteli.
Chytl jsem jeho nohy a stáhl mu boty a ponožky a nohy mu přehodil nahoru na postel.
Sám jsem se svých také rychle zbavil a pak jsem si klekl nad Samuru. Opřel jsem se rukama vedle jeho hlavy.
„Musím ti říct pravdu. Nejspíš začínám žárlit, protože se našim líbíš. Mám pocit, že tě budu muset občas ukrást, protože se k tobě jinak nedostanu. Samuru,“ zpřísnil jsem hlas. „Podívej se na mě!“
Trpělivě jsem čekal, až to udělá. Spíš netrpělivě. Sklonil jsem se a odtáhl jsem mu ruce z obličeje.
„Víš, že ti moc sluší, když se takhle červenáš? Je to jako pozvánka, Same,“ zašeptal jsem těsně u jeho obličeje s pohledem do jeho úžasných očí.
„Miluji tě. Jsem moc rád, že jsi tu se mnou,“ usmál jsem se a pak už jen zabořil prsty do jeho vlasů a přitiskl se na jeho ústa.

Samuru
Ještě víc jsem zčervenal, když mi odhalil tvář a já cítil jeho horké rty na svých. Nebýt jeho, asi bych opravdu nikdy nebyl tak šťastný, jako jsem.
„Taky tě miluji," zašeptal jsem a znovu se nalepil na jeho rty, jako kdybych nikdy nechtěl ty jeho polibky skončit.
Prsty jsem mu jezdil po zádech a tím ho škrábal. Nakonec jsem mu trochu vyhrnul triko a zajel pod něj, abych cítil jeho horkou pokožku.
Vzrušilo mě to. Tolik jsem toužil po jeho dotecích a laskání. Chtěl jsem cítit, jak mi mě bere a já jsem jeho. Jenže... Bylo tu tolik lidí a nejspíš na nás čekali s jídlem... Nebo s dalším výslechem. 
„Asi budeme muset jít, že?" nemohl jsem se ubránit provokaci.
Nohama jsem ho obejmul kolem pasu a pevně k sobě natiskl, až jsem ucítil i přes látku kalhot, jeho mužný úd.

Stanley
„Jsi červený, jako tvé vlasy,“ zasmál jsem se, když jsem ho viděl.
Nějak mě to celé rajcovalo. Měl jsem v tu chvíli chuť Samuru celého olízat. Zvlášť, když mi zajel rukama pod triko a přitiskl se na mě svým rozkrokem a já cítil, že mu tuhne a celkem rychle.
„Jsi perverzní, Samuru,“ zašeptal jsem mu do ucha a kousl ho do něj.
„Na večeři je čas. Chápou, že jsme unavení z letu a potřebujem si odpočinout,“ políbil jsem ho na krk. Klekl jsem si a vyhrnul mu triko.
„Musím zkontrolovat, jestli jsi po cestě letadlem nepřišel k nějaké újmě,“ políbil jsem ho na prsou a podráždil jeho bradavky, které hned ztvrdly, jen co se ukázaly světu.
Olizoval jsem ty hrbolky a jemně do nich kousal. Líbal jsem ho na jeho rozpálené pokožce a směřoval dolů až k chloupkům, které vykukovaly z lemu kalhot.
„To je tak sexy, když ti jde vidět spodní prádlo,“ usmál jsem se a rozepnul mu poklopec. Pomalu jsem kalhoty i s prádlem stahoval dolů a následoval je polibky.
„Chci tě olízat, ochutnat, sníst,“ promnul jsem jeho penis v ruce a pak ho celý uschoval ve svých ústech. 

Samuru
Perverzní? Já? No nevím, kdo je tu věčnej úchyl... Já jen... Nejsem perverzní... Chcípni Stane!
Jenže po vteřině jsem na nějaké myšlení zapomněl. Jen jsem si užíval jeho dráždění, kterým mě dostával do kolen. Málem jsem vypustil duši, když najednou uschoval celý můj penis ve svých ústech. Projelo mnou tak silné vzrušení, že mi příjemná křeč zasáhla celé tělo. Pevně jsem sevřel prostěradlo a prohnul se proti němu, jako bych mu naznačoval, že má pokračovat.
„Chci tě Stane... Chci... Dělej si se mnou, co chceš... Aaaa...Stane..."
Skousl jsem rty, jak moc se mi to líbilo a vnímal jen pohyby jeho jazyka a rtů na mém naběhlém údu. Jak hezky obemyká mou pevnost a dává mi pocit, že tohle je to jediné, co chci, do konce života.

Stanley
Vnímal jsem řeč těla Samuru. Nepotřeboval jsem žádná slova. Jeho reakce byly víc než výmluvné.
Ale když řekl, dělej si se mnou, co chceš, zarazil jsem se.
To bych rád, ale nejde to, protože… protože jsem slíbil, že to neudělám.
Znovu jsem se vrhnul na jeho penis a rozhodl jsem se ho vysát do poslední kapky. Trápil jsem ho pomalým vsouváním do úst, olizoval jsem každou žilku jeho penisu, kopíroval obvod jeho žaludu. Tiskl jsem ho mezi rty a užíval si jeho tvrdost. Jednou rukou jsem si ho přidržoval a druhou zasunul pod jeho zadeček. Otřel jsem se několikrát o jeho vstup a pak do něj zasunul prst, abych našel místo, které mu roznese rozkoš do celého těla.
Protahoval jsem ji, a když se mírně uvolnil, vsunul jsem postupně další dva a jen s nimi mírně pohyboval a dorážel na jeho místečko.
Samuru chutnal výborně. Vychutnával jsem si každou kapku, kterou mi věnoval, i celou nadílku, která se škubáním v penisu začala v dávkách opouštět jeho tělo.

Samuru
Trápil mě a moc dobře to věděl, jenže to bylo tak příjemné, že jsem se jen stěží držel, abych se neudělal. Jeho prsty v mém těle mě dostávaly přes okraj propasti vášně. Cítil jsem, jak se mi horko z hlavy převaluje ve vlnách po těle a sune se obrovskou rychlostí do mého rozkroku.
S hlasitým zasténáním a orgasmickou křečí, která mě zcela zasáhla, jsem mu dával vše, co jsem v sobě měl.
Jak mě sál... Tohle mě pokaždé rozrajcuje ještě víc. A jak mi olízne vždy špičku, jako kdyby říkal: „Jsi tak sladký."
Jsme z něho fakt v háji a nejspíš ještě hodně dlouho budu. Jenže jsem spíš potřeboval, aby on byl ve mně a já cítil, jak si mě bere.
Chytil jsem si nohy pod koleny a roztáhl je víc od sebe. Kolena jsem si natiskl na hruď a odhalil tím celý svůj vstup. Mlsně jsem si olízl rty a očima zamířil na jeho rozkrok.
„Chci tě!"
Bylo mi jedno, jak perverzní jsem, však mě tak sám nazval. Ale já jsem pro něj schopen udělat cokoliv a není mi to nepříjemné, spíš naopak.

Stanley
Vychutnával jsem si Samuru až do konce. Líbilo se mi, jak to prožívá. To je on. Ten pravý Samuru. Kde se schovával celou tu dobu? Muselo se stát všechno, co se stalo, abych ho potkal? Nejspíš ano…
„Taky tě chci a moc… Pořád… nejraději bych tě nepustil z postele. Zamkl bych tě tu a klíč bych nosil na krku na řetízku, aby k tobě nikdo nemohl,“ pomalu jsem se při těch slovech posouval po jeho těle nahoru, až jsem mu hleděl přímo do očí.
Nevydržel jsem se do nich dlouho dívat. Už tak jsem hořel touhou a tenhle pohled to ještě umocnil. Musím ho mít. Potřebuji ho. Jen jeho…
Rychle jsem se rozepnul a stáhl kalhoty níž. Moje paráda už sama šla naproti vyzývavému vstupu do ráje. Chtěl jsem se s ním tak moc milovat, že jsem jen Samuru chytil za boky a přitáhnul si ho k sobě blíž. Párkrát jsem se otřel a pak hned najel dovnitř, protože tahle pozvánka se neodmítá.
„Jsi prostě k sežrání, Samuru,“ sklonil jsem se k němu a zatím co jsem přidával na tvrdosti a přírazů, ústy a zubama jsem trápil jeho bradavky, které stále měly svou pevnost.
V tuhle chvíli jsem nemyslel na nic. Měl jsem v hlavě vymeteno, jak rychle endorfiny zaplavily můj mozek… Vlastně celé tělo. Byl jsem jak na obláčku, když se dostavil ten úžasný pocit, který mi přinášel orgasmus. Všechno co jsem mohl, jsem daroval Samurovu tělu jako důkaz mé lásky k němu. Rychle jsem oddechoval a snažil se neustát v pohybech, dokud jsem měl sílu. Jen jsem se sklonil a s posledním přírazem jsem se přisál na jeho rty.

Samuru
Užíval jsem si tu jeho tvrdost ve svém nitru. Strašně mě vzrušovalo, jak si pohrával s mými bradavkami a dodával našemu milování ještě větší grády. Moje tělo šílelo, sice už jsem byl uspokojený, ale stále jsem byl pohlcen dozvukem orgasmu, který mi Stan dopřál.
Otíral se o mé stěny a já ho vtahoval ještě hlouběji, jako kdybych ho nechtěl ani na centimetr pustit ze sebe.
Když mě začal vyplňovat a já cítil, to jeho teplé sperma, jak zaplavuje moje tělo, byl jsem spokojen i duševně.
Pevně jsem ho rukama objal kolem krku, a i já mu šel vstříc svými polibky. Jazykem jsem se proplétal s tím jeho ve vášnivém tanci.
Tolik mi toho dává... Tak strašně moc ho miluji.
„Nikomu tě nikdy nedám, i kdybych tě měl svázat a zavřít někam do sklepa," přivřel jsem oči a potutelně se na Stana usmíval.
„Opravdu tě moc miluji," s posledními slovy jsem se znova natiskl na jeho rty.

Stanley
„Asi bychom umřeli hlady. Ty tady zamčený a já svázaný ve sklepě,“ zasmál jsem se. „I když logicky to ani není možné,“ políbil jsem Samuru na rty a pak se z něj opatrně vysunul. Stáhl jsem si kalhoty úplně dolů a usadil se vedle něj.
„Jsi špinavý,“ usmíval jsem se, když jsem ho hladil po břiše a rozmazával jeho ještě nezaschlou bílou nadílku. „Měli bychom se osprchovat, protože za chvíli se po nás určitě budou shánět. To víš, výzvědná služba. Budou chtít vědět všechno, co jsem v Japonsku dělal. Jen nevím, jestli jim mám říct, že jsi z Yakuzi a že po mně stříleli. Nejspíš by mě asi zpátky nepustili,“ postavil jsem se, chytl Samuru za ruku a také jeho vytáhl na nohy.
„Zítra půjdeme k našemu doktorovi, aby ti vytáhl stehy a podíval se mi na rameno. Nebudu ho zvát sem, nepotřebuji, aby to naši věděli,“ táhl jsem Samuru za sebou do mé prostorné koupelny.

Jeff
„Briane,“ ozval jsem se, když jsem stoupal zpátky po schodech do svého pokoje, „Potřebuješ něco?“ stál u mých dveří a už skoro sahal na kliku. Rychle se otočil.
„Ne nic,“ odstoupil ode dveří. „Jen… no… chtěl jsem si s tebou popovídat. Jak se máš a…“ na chvilku se odmlčel a pak rychle dodal: „A tak…“
„Je tu Lilith a Grace, sháněly se po tobě, buď uteč, nebo jdi za nimi,“ ukázal jsem rukou dolů.
Konečně se usmál.
„Promluvíme si po večeři, ano?“ chytl jsem ho na moment za ruku, aby věděl, že to myslím vážně.
Jen přikývl a pak se vydal dolů, za holkami.
Vešel jsem do pokoje a zamkl. Neopotřebuji, aby mi sem pořád někdo lezl. Došel jsem k posteli a zadíval se na Eikichiho, jak odpočívá a evidentně nad něčím přemýšlí.
Sehl jsem se ke své tašce, chvíli v ní hrabal a pak jsem se narovnal s maskou na obličeji.
„Jak moc tajemný jste, pane Hunte?“ s těmi slovy jsem se přesunul do postele nad Eiho a usmál se. 
Díval jsem se těmi malými otvory do jeho očí. Jak je to dlouho, co jsem ho takhle pozoroval, aniž by mohl spatřit moji tvář? Už tenkrát jsem ho miloval…
Sklonil jsem se a políbil ho.
„Doufám, že Madoku tentokrát už někdo zabije. Ublížil ti už víc než dost,“ pohladil jsem ho po tváři a pak svými prsty sklouzl na jeho krásný krk.
„Nesnesl bych, kdyby se ti něco stalo,“ odhrnul jsem mu límeček a přisál jsem se na jeho horkou kůži.

Eikichi
Z přemýšlení mě vyrušil Jeff, který mě tak trochu polekal. Díval jsem se na jeho tvář s maskou a nemohl jsem odolat, abych se jí nedotknul.
„Velmi tajemný… Už tehdy jsem se do tebe zamiloval. Bál jsem se tehdy odjet z té chaty, tak moc jsem se do tebe zbláznil už po pár dnech. A potom… Nikdy nebudu litovat toho, že jsem tě potkal. A ty mi nikdy nesmíš zmizet ze života, umřel bych.“
Přivřel jsem oči, když se jeho rty otřely o můj krk a já jen slabě vydechl jeho jméno.
„Jeffe… Ach… Asi nemáme moc času, co?“ smutně jsem dodal, ale rukama jsem ho pevně objal kolem krku.
Chtěl jsem, aby pokračoval a já na vše zapomněl.
„Taky v to doufám, že se už nikdy nenadechne.“
Opravdu Madoku nesnáším, nechápu, jak jsem si s ním mohl něco začít. Díky bohu za osud a Jeffa, který mě zpovzdálí sledoval. Stejně jsem měl pořád v hlavě toho klučinu, co s námi jel autem a trápil se.
„Tvůj bratr… Aaa… Jeffe… Něčím se trápí, že?“
Prostě nezapřu to, že jsem Samurův bratr a tak trochu máma.

Jeff
„Brian je nešťastně zamilovaný,“ putoval jsem svými ústy dál po Eiho kůži. Rozepínal jsem mu košili, knoflíček po knoflíčku a každému odhalenému kousku kůže jsem věnoval další polibky.
„Ale o tom, si můžeme popovídat potom, Ei. Tohle mi zavazí,“ stáhl jsem masku z očí a odhodil ji na zem. Sehl jsem se zpět a vlhké otisky na jeho těle vyznačovaly směr, kterým jsem se ubíral.
„Mám na tebe chuť,“ rozepnul jsem mu kalhoty a stáhl mu je pod zadek.
Nečekal jsem na nic a začal mu masírovat jeho naběhlé mužství, které narůstalo a zpevňovalo se pod každým dotykem ruky. Líbal jsem ho přitom na podbřišku, sem tam jsem ho zuby zatahal za chloupky, až jsem viděl, jak se mu břišní svaly mírně třesou.
„Tohle mi v letadle chybělo,“ zvedl jsem se a rychle mu kalhoty stáhl úplně. „Rád se tě dotýkám a rád si tě prohlížím,“ položil jsem dlaně na jeho břicho a jemně jsem ho hladil a sem tam místy zavadil o jeho pevné hrbolky. 

Eikichi
Okamžitě mě pohltilo vzrušení, kdy mi přejel po penisu a dráždil mé bradavky. Byl jsem na něj připraven ihned. Nepotřeboval jsem nic, jen ho cítit v sobě. Ještě od letadla jsem byl vlhký dost. Taky dělat to dvakrát a ani se nemoci osprchovat.
„Jeffe… Vezmi si mě… prosím…“
Chtěl jsem to… Potřeboval jsem to.
„Miluji tě.“
Bylo mi tak dobře, když se moje tělo chvělo touhou po jeho mužství.

Jeff
Ať jsem po Eim toužil sebevíc, po jeho slovech mě napadla jediná odpověď.
Vytáhl jsem se zpět nahoru, abych mu viděl do obličeje. Zahrábl jsem prsty do jeho vlasů a políbil ho.
„Ano, vezmu si tě Ei. Vezmu si tě za muže, protože tě taky miluji,“ usmál jsem se a znovu ho políbil. 

Eikichi
Okamžitě jsem zamrznul v čase… Vytřeštil jsem oči a nechápal, co to právě řekl. 
„Co?... Cože? Kdy? Jak? Co?“
Nechápavě jsem se ho ptal a moje srdce šílelo štěstím, jako kdyby se mělo rozskočit.
Strašně ho miluji… Moc… Pokud to jde, budu jeho… Jakkoliv.

Jeff
„Jak? Normálně, řeknu: Beru si tě tady přede všemi… Kdy? Třeba hned…“ usmál jsem se na Eiho a znovu ho políbil. „Vlastně hned ne, nejdříve je na řadě tohle,“ sjel jsem rukou k jeho penisu a promnul ho a pak i jeho poklady a jedním prstem jsem naznačil vniknutí. Pocítil jsem, že je stále vlhký…
„Myslím to vážně, Eikichi Tua…“
Vzápětí jsem se nadzvedl, abych uvolnil svůj penis z kalhot a přitáhl si Eiho ke svému klínu. „Opravdu vážně…“ dodal jsem a jedním přírazem jsem do něj vniknul.

Eikichi
„Ale… Achhh…“
Nemohl jsem dál mluvit, protože mě tak pohltilo vzrušení z průniku do mého těla, že jsem ztratil všechny myšlenky. Moje srdce začalo šílet, nejen z toho, že si mě chce vzít, ale i z toho, že je ve mně. Nohama jsem se mu omotal kolem pasu a přitáhl se víc k jeho tělu, aby byl hlouběji. 
Byl jsem zasažen první vlnou extáze z jeho pevnosti a z toho, jak se otíral o mě stěny a dával mi tím pocit, že asi touhou exploduji. Moje tělo se chvělo, pod jeho hrubými nájezdy a já jen sténal jeho jméno, jako kdybych si ho nedokázal zapamatovat.
Stačila jen chvilka, abych mezi naše těla poslal svoje sperma a užíval si dozvuků orgasmu, zatímco on do mě dál vnikal.

Jeff
Tohle mi v tom letadle chybělo. Úplně jiný pocit, když člověk stále nečeká, kdo zaklepe na dveře kabinky… I když to tam bylo s adrenalinem a v podstatě i dost vzrušující, tady je to jiné.
Miluji se s Eikichim, v pohodě a klidu, s citem i chtivostí… S touhou dosáhnout těch krásných pocitů, které přinášelo naše milování.
Bezděčně jsem přidával na rychlosti svých pohybů. Jednotlivé tahy se zkracovaly a to tření, v jeho nádherném zadečku ve mně vyvolávalo tak úžasné stavy, že i mozek skoro přestal fungovat.
Vidět, jak Ei dosáhl svého konce, jeho nádhernou tvář, když prožíval svůj orgasmus, mi stačilo k tomu, abych i já skončil, tam kde on.
Tak moc jsem mu chtěl znovu říct, jak moc ho miluji, ale nebyl jsem schopen dostat ze sebe jediné slovo. Jen hlasité zasténání, když jsem plnil jeho nitro spermatem.
Na moment jsem ztuhnul, když mě zasáhla ta největší vlna té šílenosti a pak s hlubokým výdechem dolehl na Eiho tělo a s přivřenýma očima jsem se snažil popadnout dech.

Eikichi
Cítil jsem, jak zhluboka dýchá, stejně jako já a jeho srdce bije píseň naší lásky. Objal jsem ho a natiskl co nejvíc na svoje tělo.
„Chci si tě vzít a definitivně být tvůj. Opravdu nechci nic jiného, než tě udělat šťastným, tak, jako jsi udělal ty mě.“
Políbil jsem ho do vlasů a přivřel oči.
„Asi bychom měli jít, už je čas…“ smutně jsem dodal a naposledy ho políbil do vlasů. Než jsem se zpod něj vymanil a zašel do koupelny, abych se aspoň opláchnul.

Jeff
Jen jsem se usmíval, když jsem slyšel, co Ei říká.
Byl jsem šťastný. Nikdy mě nenapadlo, že ten člověk, na kterého jsem se díval do protějšího okna, bude jednou můj a bude si mě chtít vzít. Byl to tenkrát jen sen, zbožné přání, být s ním…
„Myslíš, že by tví rodiče přiletěli do Anglie, aby mohli být na naší svatbě? Je ti jasné, že u vás se vzít nemůžeme,“ postavil jsem se do dveří koupelny, opřel se o futra a pozoroval Eiho, jak se sprchuje.
„Velkou svatbu nepotřebujeme. Nebo chceš ji mít? Mě by stačila rodina…“
Vešel jsem do sprchy za Eim a začal se také umývat.
„Víš, ani jsem tě nepožádal o ruku, jak se sluší…“

Eikichi
Podíval jsem se na něj, jak nahý stojí ve sprše, a na prázdno jsem polkl, protože se mi znovu ozval kamarád mezi nohama. 
Opravdu se ho nedokážu nabažit… Pořád potřebuji cítit jeho ruce na svém těle, jako kdybych se snažil dohnat ty roky, co jsme byli bez sebe.
Pousmál jsem se a opřel se o stěnu sprchy, abych po sobě nechal stékat vodu.
„Chci jen malou, žádné okázalosti. Jen rodina a přátelé, nic víc. Chtěl bych Samuru jako svědka a rodiče? No… Nevím, ale zkusit to můžeme.“
Pomalu se ze mě smývala pěna ze sprchového gelu.
„A jak se tedy opravdu žádá o ruku?“

Jeff
Spláchl jsem ze sebe mýdlo a postavil se před Eiho.
„Jak se žádá o ruku? No, nikdy jsem to nedělal,“ zamyslel jsem se. „Ale viděl jsem to v televizi,“ usmál jsem se. Zvedl jsem ruku a pohladil jsem Eikichiho po tváři. Konečky prstů jsem mu přiložil k očím, aby je zavřel.
„Představ si, že jsme sami v pokoji… Všude jsou rozsvícené různé svíčky, na stole stojí láhev šampaňského a dvě skleničky, velká kytice… Všude jsou okvětní lístky… po zemi, na stole, na posteli… třeba růže… Voní to svíčkami a květinami… Ty stojíš v šoku…“ přiblížil jsem se k Eimu o něco blíž a znovu jsem ho pohladil přes zavřené oči, nos a rty a dal jsem mu lehounký polibek. „Nedýcháš a jen se ti třesou ruce, protože…“ klekl jsem si a vzal jeho pravou ruku do dlaní a promnul mu jemně prsty. „…protože před tebou klečím a ptám se tě: Vezmeš si mě, Eikichi Tua, za muže?“ zvedl jsem k němu hlavu.

Eikichi
Zcela živě jsem si vše představoval, tak, jako kdysi, když mi stejně ukazoval svět a já měl na obličeji masku. Ale nyní… Bylo to tak důvěrné a hřejivé.
Bylo krásné si to vše vymýšlet a ještě k tomu, když jsem otevřel oči a spatřil ho, jak přede mnou klečí.
Srdce mi divoce tlouklo a já celý zčervenal, jak jsem se cítil trapně.
„A… Ano… Samozřejmě… Moc rád… Prostě ano!“
Odpovídal jsem mu a hlas mi štěstím kolísal. Vytáhl jsem ho na nohy a objal tak pevně, aby mi už nikdy nikam neutekl.

Samuru
„To je pravda…“ smutně jsem dodal a následoval Stana do koupelny.
Byla úžasná. Obrovská… Vše krásně sladěno… Hnědé kachlíky a tmavě hnědá dlažba na zemi. Veliká rohová vana a dřevěný nábytek v barvě ořechu.
Tak tady bych mohl zůstat napořád.
Okamžitě jsem vlezl do vany a dal tam špunt, aby voda nevytékala ven. Napustil jsem příjemně teplou vodu a usadil se na jeden konec vany.
„Půjdeš za mnou?“ usmál jsem se a nohou ukázal na prázdné místo naproti mě.
„Já vím, že když uslyší Yakuza, nejspíš se budou bát, ale to asi i když jim řekneš, jak jsme se dali dohromady. Jenže… Nechám to na tobě… Vlastně tak zcela Yakuza nejsem a já jsem se toho vzdal. Jsem prostě drzý ajťák, vše ostatní je jen věc mojí rodiny.“
Začal jsem se omývat houbou a stále pozoroval Stana, jestli si za mnou vleze, nebo ne…

Stanley
Už jsem chtěl vlézt za Samuru do vany, když se ozvalo zaklepání na dveře.
„Stany, za hodinu jdeme k Huntovým, tak se pak nachystejte, ať můžeme vyrazit včas. Holky tam už šly, prý musí upravit Briana, aby vypadal hezky. Spíš bych řekla, že jsou zvědavé na Samurova bratra,“ ozvala se máma.
„Jo, neboj, za chvíli jsme dole,“ uklidnil jsem ji a usmál se, když mluvila o holkách. Nechápu, po kom ony vlastně jsou. Ale vlastně jo, po mámě…
Když její kroky utichly, opatrně jsem vlezl za Samuru. Voda byla příjemně teplá. Tak akorát. Přisedl jsem si k němu a vtáhl ho do náruče. Opřel jsem si ho o sebe a políbil ho na rameno.
„Dělal jsem si srandu. Našim to nebude vadit, že je tvoje rodina z Yakuzi. Akorát bychom jim nemuseli říkat o tom střílení, aby neměli starost. A počítám, že jak se to holky dozví, hned budou zvědavé a vyzvídat,“ objal jsem ho kolem pasu a přitiskl na sebe ještě víc.
„Nejraději bych tu seděl celou dobu, než bychom se vrátili do Japonska. Ale chci ještě poznat tvého dědečka. Kde vlastně žije?“

Samuru
Stáhl se mi žaludek, když jsem uslyšel, že jdeme za Jeffovými rodiči, ale nějak jsem to ustál. Jediné, co mě pořád drželo před zhroucením, byl fakt, že tam bude i Ei.
„Žije tady kousek odsud. Je to tak hodina cesty na venkově. Jenže… No uvidíš sám. Děda je trošku svérázný, naprostý opak mých rodičů.“
Usmál jsem se a políbil ho.
„Jsem moc šťastný. Opravdu… Tolik jsme oba potřebovali klid. Myslíš, že už nám dají všichni v Japonsku pokoj? Už žádné střílení! Jen ty do mě,“ vyplázl jsem na něj jazyk a usmál se.
„Neboj, já jim nic neřeknu a ani Ei. S tímhle se nikdo nechce chlubit.“
Zavrtěl jsem se, abych se ještě víc natiskl na jeho mužnou hruď.

Stanley
„Ví tvůj děda, že ty a Eiki si nepřivedete domů ženu?“ pohladil jsem Samuru po břiše. Nabíral jsem vodu do dlaně a omýval jeho tělo jemnými tahy. „A ví vůbec, že přijedeme?“
No je fakt, že v Anglii nebudeme jen dva dny. Kdo ví, jak dlouho to potrvá, než to v Japonsku bude vyřešeno. Ale na druhou stranu tam máme hlavní podnikání a potřebujeme se jednou vrátit.
„Dáme si chvilku pauzu a pak ti ukážu naši firmu tady v Londýně,“ sevřel jsem jeho nohy svými stehny a prohrábl jsem mu vlhké vlasy. „Ale nejdříve si pořádně odpočinem, zítra zajedem k doktorovi a k tvému dědovi. Jen teď,“ podíval jsem se na hodiny, „ budeme muset pomalu jít, nebo si pro nás otec přijde osobně. Je hodný, ale zásadový. Vždycky říká, že žádný Brit, zvláště pokud je to Sir, nesmí nikam chodit pozdě. Nejspíš by to nepřežil, kdybychom se s návštěvou opozdili třeba o dvě minuty.“
Vzal jsem do ruky houbu a napěnil ji mýdlem. Pomalými tahy jsem omýval Samurovo tělo, od ramen až dolů. Zvlášť v intimních partiích jsem si dal záležet.

Samuru
„Myslím si, že bude lepší, až to zjistíš přímo na místě. Děda je prostě děda a bere nás takové, jací jsme. O Ei to ví už dávno a je s tím v pohodě. A o mě? Myslím si, že to tušil dřív než já,“ usmál jsem se a když mě domyl, vzal jsem houbu a začal omývat já jeho.
„Fakt jsem z toho všeho nervózní, ale zase musím podpořit Ei, asi to tam nemá zrovna jednoduché.“
Užíval jsem si to, jak se mu hezky z té pěny leskly svaly. Zase jsem začal mít ty myšlenky… Chlípné, oplzlé, zvrhlé.
Radši jsem se zvedl a vylezl z vany ven. Osušil jsem se a došel k tašce s oblečením. Vytáhl jsem si tmavě zelené džíny a světle modré tričko, k tomu jsem si vybral šedý rozepínací svetr s kapucí a oblékl se do toho.
„Můžu takhle jít? Jsou to normální lidi ne? Nebo si musím vzít oblek?“

Stanley
Usmál jsem se, když Samuru vystřelil z vany, jako by se koupal ve žhavé lávě. Proč asi?
Vystoupil jsem s vany, vzal osušku a šel za ním do pokoje. Postavil jsem se doprostřed a pomalu, provokativně jsem se začal otírat. Můj penis byl sice ve svislé poloze, ale nebyl zas tak úplně klidný a tak jsem se na něj ještě otočil, aby mě dobře viděl, a celou dobu jsem se usmíval. Bavilo mě ho provokovat.
„Určitě můžeš jít takhle, jen se prosím, neděs toho, pokud nás jejich služebná nebo kuchařka bude oslovovat Sire. Teda mýho a Jeffova tátu. A jestli to má Eikichi těžké?“ usmál jsem se a extra pomalu si otíral své poklady a po stehnech sjížděl ručníkem níž k zemi.
„Myslím, že Eikichi to má daleko jednodušší, teda dokud tam nevletí naše holky. Brian je tichý a klidný a strašně milý. Přijde mi občas jako holka a řekl bych, že tak i vypadá. Je mu sedmnáct a nejraději by se schovával za máminou sukní.“
Vzpomněl jsem si, jak jsme ho brávali ven, ale nakonec jsme se vždy o něj starali jako o mladší sestru.
Jediné poděsy, které strpí, jsou Lilith a Grace. 
„Tak jo půjdem, jen mi to ještě prosím tě přelep,“ natáhl jsem se ke své kabeli a vytáhl náhradní náplasti a postavil se před Samuru. Zatnul jsem zuby a čekal, kdy mi Samuru strhne obě náplasti.

Samuru
Já ho fakt něčím praštím, přes… Hmmmm… Jakou hezkou šanci mi dal. Celou dobu mě tu provokuje a já se držím zuby nehty a najednou… Tak tohle si vychutnám.
Škodolibě jsem se usmál a chytil za konec náplasti. Trhl jsem tak prudce, že jsem mu nejspíš depiloval rameno a kousek hrudi.
„Promiň… To jsem fakt nechtěl…“ dělal jsem debila a políbil mu jeho zraněné místo. 
Pomalu jsem mu jazykem orámoval celé jeho rameno, nakonec jsem ho políbil a prsty sjel na druhou náplast u lopatky. Se stejnou silou jsem škubl a díval se, jak se Stanovi zkroutila bolestí tvář.
No dobře, byl jsem zlý, ale on si to za ty provokace zasloužil.
Znovu jsem mu políbil prvně zranění a potom jazykem přejel po celém obvodu lopatky. Uchopil jsem novou náplast a přelepil mu to.
„Tak a je to… Oblékneš se?“
Provokativně jsem se opřel o stěnu pokoje a složil si ruce na hrudi.

Stanley
Myslel jsem, že vyskočím z kůže a Samuru mi s náplastí vytrhal snad i stehy. Měl jsem chuť ho zaškrtit. Jenže…
Cukr a bič…
Tak tohle přirovnání se k tomu, co udělal, dokonale hodilo.
A to samé opakoval na zádech. Jeho jazyk, který ošetřoval mou kůži, mi přiváděl stavy, kdy se mi postavily všechny chloupky na těle… 
Snad téměř okamžitě jsem na něj dostal chuť. Ne na něj, ale na to, co mi teď přivádělo infarktové stavy…
Začal jsem už při té představě vzrušeně oddechovat. Chytl jsem Samuru z ruku a potáhl ho k posteli.
Sedl jsem si a mírně roztáhl nohy. Ještě nikdy to neudělal sám od sebe, aniž by po tom chtěl ode mne „protislužbu“…  Prostě si o to řeknu.
Za ruku jsem ho potáhl dolů, až doklekl mezi mé nohy.
„Chci tě Samuru,“ přejel jsem mu palcem po rtech. „Chci, abys mi ho vykouřil.“

Samuru
Prvně mě to Stanovo chování šokovalo, ale když mě popotáhl dolů a já chvilku nad vším přemýšlel, tak mi to přišlo sexy. Klekl jsem si mezi jeho nohy a chytil mu penis až u kořene, aby se mi nehýbal. Pomalu jsem mu olízl špičku a mírně zajel pod kůžičku a mírně jí odtáhl od jeho žaludu. Poté jsem mu jazykem přejel celý penis od krásně jemné plosky, po dvě tvrdé kulky. Na moment jsem si je postupně vsál do pusy a ihned pustil ze sevření. Potom jsem putoval nahoru a tam pomalu vsunoval celý jeho penis mezi své horké rty. Cítil jsem, jak jsem až skoro u jeho kořene a užíval jsem si ten pocit, jak byl krásně naběhlý a jeho žilky se otíraly o mé patro.
Rukou jsem mu sjel na jeho váček a mnul ho. Začal jsem ho ve stejných frekvencích brát do úst a dopřávat mu to, o co si řekl.
Už jsem mu to jednou řekl… Udělám pro něj vše. 
Druhou rukou jsem se zapřel o jeho vnitřní stranu stehna, abych získal větší oporu a zvýšil tempo. Chvěl jsem se, protože se mi líbilo, jak mu to dělám.

Stanley
Čekal jsem nějaké Samurovy průpovídky stylu: Chcípni, Stane, ale nic z toho se nekonalo. Už tak jsem byl vzrušený a v momentě, kdy se ujal mého problému, jsem byl v koncích.
Jen jsem prsty jedné ruky zahrábl do jeho vlasů a druhou rukou se mu zapřel o rameno.
V mírném předklonu jsem se díval na to, co dělá a přišlo mi to ještě víc vzrušující, než doteď. Jeho jazyk se mrštně pohyboval po mém napnutém údu tak, že mě začalo brnět celé tělo až do konečků prstů. Jen jsem pevněji sevřel jeho vlasy a místy přivíral oči a snažil se nevydat hlasitější zasténání…
Když mě obemkl svými plnými rty a vzal mě prakticky celého do úst, byl jsem v koncích. Pustil jsem jeho vlasy a dolehl na postel na záda.
Pevně jsem zavřel oči a nechal již všemu volný průběh.
Byl jsem tím tak pohlcen, že už mi bylo jedno, jestli mé vzrušené oddechování je slyšet nebo ne. Propínal jsem prsty na nohou a místy s nimi cuknul, až narazily do dřevěné desky boku mé postele.
Všechny vzruchy rychle putovaly celým mým tělem, a postupně se stahovaly do toho jednoho místa. Váček se mi skoro stáhnul do ztracena, a vzápětí posílal vše do Samurových úst.
Nestihl jsem ho ani varovat.
Jen s otevřenou pusou a rukama zaťatýma v pěst jsem se snažil popadnout dech a blahořečil všem svatým, že mi do cesty postavili tohohle člověka, kterého miluji a který mě dokáže dovést k absolutnímu blahu.
Jen jsem Samuru sevřel mezi svými stehny, když se jednotlivé dávky dostávaly ven a myslím, že jsem někde v absolutní extázi i dokonce vykřikl jeho jméno…

Samuru
Ponořil jsem se do toho natolik, že jsem se nedokázal zastavit a neustále mi jazyk jezdil po jeho dokonale jemné pokožce na pevném penisu. Když vykřikl mé jméno, srdce mi poskočilo dopředu a málem se rozbilo o stěny hrudníku, jak moc mě to zasáhlo.
Netušil jsem, že když uspokojím jen jeho, že mě to tak potěší.
Nasál jsem jeho sperma, které plnilo má ústa, a poprvé ho spolknul. Zvláštní chuť se mi rozplynula na chuťových pohárcích a dalo mi nové pocity, které mě ovládly.
Vzal jsem si vše, co mi dal a nakonec mu jeho chloubu olízl, abych na nic nezapomněl. 
Proč mi tak trvá, než něco zkusím? Je to něco nového, ale nevadí mi to. Cokoliv dělám pro Stana, je to, co chci. Miluji ho a tohle k tomu prostě patří.
Zvedl jsem se a svalil se na postel vedle něj.
„Měl by ses obléct, jinak bude tvůj táta nadávat, podle toho, že jsme tam už měli být…“ usmál jsem se a pohladil ho po vlasech.

Stanley
Jen jsem rychle oddechoval a snažil se donutit mozek, aby začal pracovat.
Nejspíš jsme přijeli do Anglie, abychom si užívali… A proč ne. I když, kdo ví, co nás čeká třeba u Samurova dědy. Třeba na sebe ani nebudeme mít čas a tady mám pořád za zadkem holky. Nebo mámu…
Znova zaklepala na dveře, že už na nás čekají.
„Jo, už jdeme!“ zavolal jsem ke dveřím ochraptělým hlasem.
Přetočil jsem se na bok a se spokojeným úsměvem jsem se díval na Samuru. Zvedl jsem ruku a zahrábl mu ji do vlasů. 
„Nejraději bych nikam nešel,“ přehodil jsem přes něj nohu, ale pak jsem se na něj celý překulil. Díval jsem se mu do očí a nejraději bych takhle zůstal ležet pořád.
„Jsem rád, že se Jeff zamiloval do Eikichiho, protože bych tě jinak nejspíš nikdy nepotkal a nezamiloval se do tebe,“ políbil jsem ho na jeho plné rty. „Vážně tě miluji, Samuru,“ přivřel jsem oči, když jsem si vychutnával ten hřejivý polibek.
Ač nerad, nakonec jsem přeci jen s povzdechem vstal a začal se oblékat. 
„Tak jdeme, tvůj bratr určitě bude rád, když tam budeš. Spojené síly proti holkám,“ zasmál jsem se a podal Samuru ruku, abych mu pomohl vstát.

Samuru
„Taky jsem rád, že jsme se potkali, nejspíš bych byl doteď ponořený do počítače a neznal svět kolem sebe.“
Nechal jsem se líbat a cítil ty jeho horké rty, jak se převalují přes mé.
„Taky tě miluji, Stane.“
Postavil jsem se na nohy a zavrávoral, protože nízký tlak mi způsobil, že se mi zamotala hlava. Chytil jsem se Stana kolem pasu a snažil se ukotvit, abych získal balanc.
„Jo… To je pravda, jen… Ei není tak nervózní jako já. On se ženami nemívá problémy, já jo,“ povzdechl jsem si a potom se konečně postavil pevně na nohy.
„Tak jdeme!“
Zavelel jsem, a když jsem zatáhl za kliku, tak se něco svalilo na zem. Podíval jsem se dolů a uviděl jednu z jeho sester, jak se válí na zemi.
Natáhl jsem k ní ruku a pomohl jí na nohy,
„Něco tu hledáš?“ zeptal jsem se, ale trochu to ve mně vřelo.
Jako jak se může opovážit nás poslouchat?

Stanley
„Lilith! Co tu děláš! Máš být s Grace u Torresových,“ rozlobil jsem se, když Lilith vpadla do pokoje do slova a do písmene.
Kdo ví, jak dlouho za těmi dveřmi stála. Ale nejspíš dost dlouho, podle toho, jak byla červená.
„Víš, že za dveřmi se neposlouchá?“ řekl jsem tiše, když jsem k ní došel.
„Brian a Grace chtějí, abyste už přišli,“ podívala se provinile nejdříve na mně a pak na Samuru.
„Co jste zas Brianovi provedli?“ vystrkal jsem ji z pokoje, počkal, až vyjde Samuru a pak zavřel.
„Chtěli jsme mu udělat nový účes. Mysleli jsme, že uvidíme Samurova bratra, ale schovává se u Jeffa v pokoji,“ zamračila se a vydala se po schodech dolů.
„Hele, jeď s tátou a mámou, my půjdeme pěšky,“ postrčil jsem ji do obýváku a otočil se na Samuru.
„Tak jdeme?“ ukázal jsem ke vchodovým dveřím. „Když půjdeme pomalu, je to tak dvacet minut. Nechce se mi jet autem.“ 

Samuru
Souhlasně jsem přikývl a vyšel se Stanem ven z pokoje. Opravdu cesta trvala asi dvacet minut a já si jí docela užíval.
„Víš, že jsme se takhle nikdy neprocházeli? Mohli bychom to dělat častěji, je to pěkné.“ 
Zahákl jsem se víc do jeho ruky a nechal se vést k Jeffovi domů.
„Je fajn, mít pro sebe aspoň chvilku, kdy nás nikdo nevyrušuje, nestřílí do nás anebo nás nechce zabít.“

Stanley
„Půjdeme zkratkou,“ navedl jsem Samuru směrem nalevo od cesty a mířil na konec udržované prostorné zahrady. Žádný plot, jen stromy a pak kousek lesíku, který odděloval naše a Huntovy pozemky.
„Tady jsme se vždycky schovávali a měli jsme postavený přístřešek nahoře,“ ukázal jsem na rostlý strom, kde na jedné z těch nejhrubších větví byly sbité prkna. Podle toho, jak to vypadalo, tak to holky stále udržují. Nechápu, v jejich věku. „Později si tady hodně hráli Brian a holky, jsou velcí kamarádi.“
Procházeli jsme lesíkem a já si to vážně užíval. Takovou pohodu jsem už dlouho nezažil. Držel jsem Samuru za ruku a bylo mi moc dobře. Mezi stromy, už pomalu bylo vidět na Huntovy pozemky a jejich dům.  Ženeme se do pekla. Naše a jejich rodina pohromadě… Ale mám je rád jako svoje… A stejně nejvíc nadělají vždycky naše holky…
„Jeffova rodina je fajn, jeho bratr není tak ztřeštěný jako naše holky. No však je všechny poznáš a jen doufám, že mi neutečeš,“ zastavil jsem u posledních stromů, než jsme vyšli z lesíku, protože pak je dál už jen tráva a sem tam strom. 
„Jsem moc zvědavý na tvého dědu. Co myslíš, že řekne na to, že si mě k němu přivedeš?“ opřel jsem Samuru o strom a přitiskl se na něj.
Jen jsem stál, objímal ho a díval se mu do očí. Jen tak… Prostě jsem zamilovaný…
Zvedl jsem ruku a pohladil ho konečky prstů po tváři.
„Nemohl jsem si vybrat lépe,“ přiblížil jsem se až k němu a přitiskl své rty na jeho. Znovu jsem ho políbil, aby věděl, jak moc svá slova myslím vážně. 

Samuru
Do prdele… Já snad poprvé po jeho slovech cítil ty pitomé motýlky v břiše. Takové uslazené… Ale opravdu to tak vnímám. 
„Taky tě moc miluji,“ odpověděl jsem a dál se s ním líbal.
Klidně bych tu zůstal věčnost, kdyby nás netížil čas a my nemuseli k Jeffovi domů.
„Děda tě bude mít rád, jen si musíš zvyknout na jeho typ humoru,“ usmál jsem se při vzpomínce na toho staříka.
Ještě naposledy jsem Stana políbil a potom se na něj podíval.
„Opravdu musíme jít, je to neslušné přijít pozdě. Nechci, aby se na mě tvoje rodina zlobila.“

Stanley
„Rodina se zlobit nebude. Královna nepřijede, abychom tam museli být na vteřinu načas,“ pustil jsem Samuru z objetí. „Tak jdeme,“ rozešel jsem se k Jeffovu domu.
Přešli jsme celý ten pozemek, kdy jejich dům před námi vyrůstal jako nějaký zámek. No, přeháním, ale jinak dost velký je. V něm jsme se ztratili s Jeffem rychleji, než v tom našem. 
„Rodiče už jsou tady,“ ukázal jsem k zaparkovanému autu na příjezdové cestě.
Ještě jsem se ani nedotkl klepadla a už se dveře otvíraly a přivítala nás jejich služebná, která mě a Jeffa zná od dětských let. Přivítali jsme se s ní a hned nás vedla do salonu, kde jsme měli čekat, až připraví večeři a pozvou nás do jídelny.
„Ahoj, Briane,“ usmál jsem se na mladýho, když s Grace také vešli dovnitř. Teda to, co mu udělaly na hlavě, stálo za zvěčnění. Škoda, že jsem neměl svůj foťák.
Brian jen kývnul a zůstal hledět na Samuru. Nejspíš už ví, že je Eiho bratr a podle jeho výrazu asi nechápe, jak oni dva můžou být sourozenci.
„Všechno v pohodě?“ otočil jsem se na Samuru. „Uvědomuješ si, že i Jeffova rodina bude vlastně i rodinou tvojí?“ potáhl ho k pohovce, aby si mohl sednout.

Samuru
Nebylo mi zrovna příjemné, jak si mě ten kluk prohlížel.
Jsem někde špinavý? Mám špenát mezi zuby? Co hůř, smrdí mi z pusy? Nebo jsem nevhodně oblečen?
Jenže on mě nespouštěl ze zorného pole, ani když jsem si sedl.
„Moje rodina? Ale… Vždyť se dva muži nemohou vzít, ne? Ale pokud myslíš jako skoro rodina, tak super. Už takhle se mi mluví blbě s tou tvojí a ještě budu mít další,“ šeptal jsem Stanovi do ucha, když si přisedl vedle mě.
„Ahoj, jmenuji se Samuru a ty budeš asi Jeffův bratr, že? Takže jsme oba mladší, to je hezké.“
Podával jsem mu ruku, protože je to slušnost a s muži mi nedělá problém mluvit.
Jen mi ji na moment stiskl a znovu si sedl naproti mě. Ani neřekl jméno nic. Docela mě to štvalo.
„Brian…“ špitnul.
No, mohl to říct ještě tišeji, skoro se to ke mně nedoneslo. Udělal jsem mu něco?
„Je na mě něco špatně? Divně se na mě dívá,“
Znovu jsem zašeptal Stanovi do ucha, ale to už se k nám přibližoval Ei a Jeff. No… Vypadalo to, že si to před chvilkou rozdali a ještě byli tak rozzářeni, že jsem nechápal, co si šlehli.

Stanley
„Nevím jak v Japonsku, ale v některých státech můžou homosexuálové uzavřít sňatek,“ podíval jsem se na Samuru s úsměvem.
Věřím, že k tomu jednou dojde. Ale bude to hodně i na něm, jestli bude chtít.
„Briane,“ otočil jsem se na Jeffova bratra. „To je Samuru, můj přítel,“ vysvětlil jsem mu, když jsem viděl, jak po něm pořád pokukuje. Teda ne že by si k němu dovolil, ale jistota je jistota.
Samuru je můj…
Byl jsem rád, že celé to setkání a následná večeře proběhla bez nějakých problémů.  Všichni byli v pohodě, akorát jsem měl pocit, že holky někam zavřu, jak pořád mluvily a měly stále nějaké poznámky, ať už k nám, Brianovi nebo k Jeffovi a Eimu. Ale většinou to byly neškodné věci a my se tomu jen zasmáli.
Po dlouhé době jsem se najedl pořádného evropského jídla. Ne že bych japonské neměl rád, ale přeci jen je to dlouho, co mi někdo dal na talíř něco takového, aniž bych si to musel uvařit sám.
Jen jsem musel požádat, aby Samuru přinesli něco vegetariánského.
Bylo už dost hodin, když jsem se omluvil s tím, že odcházíme.
„Potřebujeme se konečně pořádně vyspat. Zítra si musím něco vybavit ve městě a pak jedeme za Samurovým dědečkem,“ podíval jsem se na Jeffa a Eiho s otázkou v očích, jaké oni mají plány.

Eikichi
„Pojedeme zítra odpoledne, kolem dvanácté hodiny nás očekává. Volal jsem mu už z Japonska a nemůže se dočkat. Jen bys o něm měl něco vědět. Jeho styl humoru je opravdu zvláštní a ne každý ho pochopí, takže… Nic neber vážně! To je jediná rada, kterou ti dám.“
Osušil jsem se a hodil na sebe tmavě modré džíny a modrou košili s krátkým rukávem. Vzal jsem si jen lehké hnědé sako a pročíst si vlasy dozadu.
Když byl i Jeff oblečený, tak jsme zamířili k večeři. Byl jsem rád, že tam byl i Samuru, který vypadal z toho všeho stejně rozpačitě jako já, ale zvládal to. Neustálé narážky od Stanových sester mě sice trošku štvaly, ale snažil jsem se vždy mile odpovědět.
Když večeře skončila, řekl jsem Samuru, že se s Jeffem budeme brát. Bál jsem se jeho reakce, ale jen mlčel a ztuhlý jako kámen odešel ke Stanovi.
Byl jsem docela unavený, tak jsem se omluvil a nechal Jeffa s jeho rodinou, protože jsem se potřeboval konečně vyspat a on si s nimi měl hodně co povídat.
Hned co jsem vešel do pokoje, jsem ze sebe svlékl oblečení a nechal si jen boxerky. Zalezl jsem pod peřinu a během chvíle, jsem se odporoučel do říše snů.
Bylo toho na mě dneska trochu moc a všechno to psychické vypětí si vybralo svou daň na mé únavě a to nemluvím o časovém posunu.

Jeff
Povídal jsem si s rodiči ještě asi hodinu, ale i na mě začala padat únava. Přeci jen ten let z Japonska mě docela utahal. Omluvil jsem se s tím, že jsem unavený a na druhý den máme něco naplánováno. Trochu je mrzelo, že s nimi nepojedu do Londýna na nějakou návštěvu, ale vážně se mi nechtělo a navíc tahat tam Eiho taky ne.
Došel jsem do pokoje celkem pozdě. Když jsem viděl, že Ei už spí, zamrzelo mě, že jsem nešel hned s ním. Musel se cítit opuštěný a navíc v cizím domě.
Potichu jsem se svlékl, rychle sprchnul a pak zalezl za ním do postele.
Opatrně jsem se k němu přitáhl, objal ho a jen naslouchal jeho pravidelnému oddechování.
Už jsem v hlavě plánoval, jak všechno zařídíme. Celou tu svatbu. Budeme o tom muset říct rodičům a pozvat sem i rodiče Eiho.
Musíme se zastavit ve zlatnictví a necháme si udělat prsteny. Zajdeme…
Ani jsem nedomyslel, kam ještě zajdeme, protože to usilovné přemýšlení mě taky nakonec uspalo.

Samuru
Díky bohu vše dopadlo dobře a nebýt pár vlezlých otázek od Stanových sester, neustále propalujícího pohledu od Briana, byla by to příjemná večeře.
Pomalu jsme se zvedali a Stan se ještě na moment zastavil, než jsme vyrazili ke dveřím. Něco probíral s Jeffem, mě si odchytl Ei a úplně celý zářil. Už při večeři jsem si všiml, že je nadšený a jakoby mimo.
„Děje se něco Ei?“ zeptal jsem se.
„Ano… Jeff a já… No my dva… Chceme se vzít.“
Tak tahle odpověď mě naprosto vykolejila a já na něj zůstal civět, jak na debila.
„Co? Jak?“ 
„Zítra si to řekneme u dědečka, ano? Teď se musíme všichni vyspat a popravdě, ještě to musím všechno vstřebat. Tak dobrou noc, Same.“
Stiskl mi ruku a vystrčil za Stanem. Zcela v šoku jsem se se všemi rozloučil, a když jsme vyšli ven ze dveří, jen jsem se podíval na Stana.
„Oni se budou brát.“

Stanley 
„Vím,“ přikývl jsem. „Jeff mi to řekl a požádal mě, jestli bych mu šel za svědka.“
Podíval jsem se na Samuru. Chytl jsem ho za ruku a jemně mu promnul prsty. Díval jsem se na ně a představoval jsem si, jak by se na nich vyjímal prsten s mým jménem.
„Nebude ti vadit, když mu půjdu za svědka?“ zeptal jsem se a vykročil směrem k našemu domu.
Byl jsem vážně unavený a těšil jsem se, že se konečně klidu vyspíme, aniž by po nás někdo střílel, či nás tahal nahaté z postele ven přes půlku města.
„Jeff je do tvého bratra vážně zamilovaný. Ještě nikdy jsem neviděl, že by někoho tak miloval, jako právě jeho.“
Šli jsme pomalu domů a já celou cestu přemýšlel nad svým dosavadním životem. Ani jednou jsem zatím neuvažoval, že bych si někoho vzal. Než jsme s Jerremym o něčem takovém mohli přemýšlet, stala se ta věc s Charlesem.
Nějak z toho všeho na mě začala padat pochmurná nálada. Co všechno jsem v životě ztratil, o co jsem přišel, kolik jsem zbytečně ztratil času svým dosavadním životem.
Proč jsem Samuru nepotkal dříve?
Zbytek cesty jsem už nemluvil a jen přemýšlel. Když jsme došli domů, zamířil jsem rovnou do pokoje, protože jsem už neměl náladu se s někým vybavovat. Chtěl jsem jít spát. Do své postele… Se Samuru…
Jen si tak lehnout vedle něj a v klidu usnout s vědomím, že mám u sebe někoho, koho opravdu miluji…

Samuru
Stiskl jsem mu ještě víc ruku, když se mě zeptal, zda mi nebude vadit, aby mu šel za svědka.
Proč se mě na to ptá?
„Proč by mi to mělo vadit? Je to tvůj nejlepší kamarád a Ei můj bratr, jsem rád…“ na chvíli jsem se odmlčel.
„Opovaž se mu to říct, ale Jeff je pro něj opravdu ten nejlepší. Jsem rád, že ho Ei potkal a že ho tolik miluje. Nikdy nebyl tak šťastný, jako teď. Díky nim, jsme my dva spolu, takže jim dlužím.“
Přitulil jsem se Stanovi k ruce a pomalu s ním kráčel do sídla jeho rodiny.
Byl jsem unavený a jediné, na co jsem myslel, bylo, abychom zalezli do postele a nevylezli dřív, jak odpoledne.
Konečně jsme otevřeli dveře do pokoje a já během cesty svlékal oblečení, které jsem nakonec přehodil přes židli. Celý nahý jsem vlezl pod peřinu a nadzvedl jí, jako nabídku pro Stana.
„Miluji tě…“ zašeptal jsem do ticha místnosti a položil hlavu na polštář.

Stanley
Byl jsem rád, že jsme za sebou konečně mohli zavřít dveře a zamknout. Minimálně do rána nás už nikdo vyrušovat nebude.
„Ptal jsem se tě na Jeffa, protože…“ svlékal jsem se, stejně jako Samuru, protože jsem se vážně těšil do postele. „No… Nechci, aby se opakovalo něco takového jako…“ nedopověděl jsem, když se mi vrátila vzpomínka na chatu, kde jsem se rozčílil a dal Samuru facku. Do teď, kdykoliv si na to vzpomenu, se mi sevře žaludek. „Prostě nechci dělat nic, co by ti mohlo vadit. Proto se tě ptám,“ odložil jsem poslední věc a zastavil se před postelí a díval se na něj, jak s nadzvednutou dekou čeká.
Bylo to vážně milé. Tak moc, že jsem neváhal už ani vteřinu. Hřálo mě u srdce, že někdo chce, abych vedle něj usínal, že někdo čeká, až za ním přijdu. 
„Taky tě miluji,“ zašeptal jsem, když jsem si přilehl vedle něj. Na moment jsem se na něj překulil a díval se mu zblízka do očí.
„Jsem taky moc rád, že se Jeff zamiloval do Eiho a já měl tu možnost tě potkat,“ políbil jsem ho.
Ne dravým polibkem, ale takovým, kdy jsem mu tím chtěl říct, jak své slova myslím vážně.
Nemyslel jsem v tuhle chvíli na sex, myslel jsem, jak moc pociťuji tu lásku k němu. Pevně jsem ho objal, přetočil se na záda a přitáhl si ho na svou hruď.
Hladil jsem ho po vlasech a druhou rukou po zádech.
V hlavě se mi začala rodit jedna myšlenka. Možná ovlivněná tím, s čím přišel Jeff s Eikichim… Ale v tuhle chvíli na to myslím čím dál víc, a je to tak silné, že začínám pociťovat strach, že Samuru odmítne.
Možná je to moc brzy, co já vím… Ale nebude trvat dlouho a já se ho zeptám…
Svíral jsem Samuru. Jeho tělo mě hřálo a přes všechny ty myšlenky, přes tu jedinou myšlenku co se mi neustále opakovala v hlavě, se mi pomalu začaly zavírat oči.