Stanley
Vzal jsem si na klín znovu notebook a otevřel email. Pořád nic. Nejspíš si Samuru nevšiml, že jsem mu psal, nebo měl tolik práce, že si toho ani nevšiml. Pak jsem si uvědomil, jak jsem byl skoro v limbu, když jsem mu psal.
Poslal jsem mu ho vůbec?
Podíval jsem se do rozepsaných, tam nebylo nic. Rozklikl jsem odeslané a poslední zpráva byla na Samuru. Oddychl jsem si. Ne však na dlouho. Když jsem se na mejl pořádně zadíval, zjistil jsem, že zpráva byla odeslána a přitom nebyla dopsaná.
Kruci. Jak se mi tohle mohlo povést?
A ještě to končí: Odjel jsem do P…
No tak pod tím si fakt může myslet cokoliv. Doufaje, že snad ještě bude na příjmu, jsem zprávu rychle dopsal a ještě jednou mu ji doposlal. Tak snad si to přečte. Odložil jsem notebook na bok postele a pomalu jsem vstal. Bylo potřeba navštívit toaletu a trochu se opláchnout.
Zašel jsem si tam, kde i králové chodí pěšky a hlavně sami. Bylo to už o něco lepší. I když jsem pořád cítil, že mám teplotu, přeci jen už to nebyla horečka, která by zklátila i grizzlyho.
Usmíval jsem se, když jsem si o pár minut později umýval ruce a oplachoval pomačkaný obličej.
Jo… debata o medvědech. Co jsem to tenkrát Samuru říkal o jejich páření?
Samuru
Stál jsem naštvaně v těch dveřích a nechápal, proč se ten pošuk schovává pod peřinou. Buď tak tvrdě spí, nebo a to je horší, mě ignoruje, jenže to ho potom zruším ještě víc.
„Tak sakra... Můžeš mi odpovědět? Nebo budeš jako krysa pod peřinou?"
Nic... Ani jedno slovo a to už na mě bylo moc. Došel jsem k té posteli a strhl z něj deku.
„Klidně umrz..." nestačil jsem to dopovědět, protože to, co jsem pod tou peřinou spatřil, mě totálně uzemnilo.
„T... Taishi? Jsi to ty? Co tu... Kurva... Děláš?"
Nemohl jsem v tom překvapení dát dohromady větu.
„Ležím kreténe a co tu jako děláš ty? Dal ti někdo klíče? Ty pošahanej ajťáku, mám na tebe zase vytáhnout nůž? Nebo ti mám ukousnout kousek z tvého dokonalého obličeje?"
Poslouchal jsem ho, dokud mě nepojal záchvat smíchu. Držel jsem se za břicho a díval se na něj, jak tam tak leží, připoutaný k pelestí postele pouty a musel jsem se i přidržel rantlu, aby nešel smíchy k zemi.
„Já... To ty... Tu ležíš svázaný. Já... Asi jsem dostal špatnou kartu. Hahahhahahahahaha... Vlastně... Teď já s tebou můžu dělat, co si umanu. A s kým tu vlastně jsi?"
„Se mnou a ty tu děláš co? Stan je vedle v pokoji. Chceš kartu?"
Podíval jsme se na nově příchozího a v šoku jsem si ho prohlížel. Hazuki? HAZUKI? Jo, tak ten si na sebe upletl pěkný bič.
Díval jsem se na kartu v jeho ruce a na něj. Potom na stěnu a zase jsem dostal záchvat smíchu z toho, že já tu řvu na Taichiho a vedle se Stan válí jak medvěd v posteli.
„Hahahha... Jo, díky. Hezkou zábavu přeji."
Prošel jsem kolem Hazukiho a došel ke dveřím hned vedle. Vzal jsem kartu a s pípnutím jsem vešel dovnitř. Ještě jsem si utřel slzy smíchu a poupravil škrabošku.
Stan tam nebyl a já se ještě za chůze svlékl a lehl si do postele. Přikryl jsem se peřinou a čekal na svou oběť.
Stanley
Měl jsem v hlavě skoro prázdno. Nejspíš na mě působily léky a já neměl sílu vážně ani zapnout mozek. Vrátil jsem se k posteli, sedl si na ní a přitáhl si stolek s jídlem. Pomalu jsem začal jíst a občas nakoukl do otevřeného notebooku vedle mne, jestli se Samuru neozve.
Když jsem aspoň trochu zaplnil žaludek, odsunul jsem stolek s jídlem a notebook jsem odložil na skříňku vedle postele. Pravda byla, že jsem se začal nudit. Spát se mi nechtělo, ale domů jsem jet nemohl, dokud nebude jasné, kdo má tohle všechno na svědomí.
Otráveně jsem se natáhl na postel, ale v ten moment by se ve mně krve nedořezal. Něco se pohnulo pod peřinou a já málem dostal infarkt. Vyskočil jsem z postele tak rychle, že mi škublo v ráně.
„Kurva!“ zařval jsem a skrčil jsem se a chytl se rukou v místě zranění. Rychle jsem oddechoval a v hlavě mi běželo, co se stalo, kdo pod tou peřinou je a jestli se mi to vlastně nezdálo. Opatrně jsem chytl cíp deky a strhl ji dolů.
V tu chvíli jsem měl chuť po dotyčném skočit a chytit ho za krk.
Opřel jsem se rukama o postel a snažil se to vydýchat.
„Ty nejsi normální! Chceš mě zabít?“ zavrčel jsem na Samuru.
Samuru
Viděl jsem, jak se polekal, ale zasloužil si to a ještě mnohem horší věci. Pořád jsem měl na obličeji tu škrabošku a stáhl jsem ze sebe deku tak, aby se odhalilo mé nahé tělo.
„Zabít? Tebe nezabil ten převoz? Ještě, že tě můj otec nechal sledovat, protože z P… jsem toho fakt hodně nevyčetl. Napadlo mě třeba, že jsi v prdeli, nebo prdeli někoho jiného, ale ne, že jsi v takovém podniku. No..."
Pohladil jsem se po kulkách a v ruce si protáhl penis.
„Nebo sis objednal někoho jiného? Nebudu rušit?"
Můj tón hlasu, naprosto mluvil za vše. Byl jsem totálně naštvaný, až mi div z hlavy nešla pára.
Stanley
Ztěžka jsem se posadil na postel a znovu si přiložil dlaň na zranění a mírně přitlačil, aby bolest polevila.
„Nestihl jsem zprávu dopsat. Nějak jsem usnul a nechtíc jsem klepl na odeslání. Jinak bys věděl, že jsem tady už z mejlu,“ pohodlně jsem se vedle něj opřel a otočil k němu hlavu. Položil jsem mu ruku na břicho a pohladil jsem ho. Zastavil jsem se s ní u jeho chloupků a jemně je prohrábl.
Ale pak jsem se zastavil, protože mi něco došlo. A i když jsem viděl, že je Samuru naštvaný a nechápal jsem proč, přesto jsem se zeptal.
„Jak jsi vůbec přišel na to, že jsem tady?“
Díval jsem se mu zpříma do očí a čekal jeho odpověď.
Samuru
Pozvedl jsem obočí, ale nějak jsem si nebyl jistý, zda to za tou škraboškou je vůbec vidět.
„Poslouchal jsi mě vůbec? Před chvilkou jsem ti říkal, že nebýt toho, že tě můj otec nechal sledovat, nebyl bych tu. A ještě... Edieho strýc je majitel tohohle podniku, dostal mě sem. Jen... Dal mi asi špatnou kartu a já navštívil blbý pokoj… I když pohled byl uspokojující a rozhovor ještě víc. Víš, že Hazuki a Taischi? Bylo hezké ho vidět v poutech a štěkat na mě."
Musel jsem se škodolibě usmát, ale stejně jsem se vrátil k naštvanosti.
„Víš, jaký jsem měl i tebe strach? Co kdyby ti praskly stehy? Mohl si vykrvácet na ulici. Kdyby si mi to řekl, nějak bych tě odtamtud dostal. Co kdyby tě zastřelili tady? Tohle mi fakt už nedělej. To ty chceš zabít mě, protože mi málem prasklo srdce, idiote."
Cítil jsem, jak mi po posledních slovech zčervenaly tváře a já otočil hlavu na druhou stranu, jak trapně mi bylo.
Srdce mi šíleně bilo a já chtěl tak moc obejmout, ale pořád jsem byl naštvaný... Nebo jen vyděšený?
Stanley
Usmíval jsem se, když Samuru ze sebe hrkal jedno slovo za druhým a nebyl k zastavení. Jako by upouštěl páru.
„Taichi v poutech, jo?“ zeptal jsem se zvědavě.
Ani nevím proč, když vím, jaký Hazuki je. No aspoň mladýho zkrotí. Při představě, co ti dva asi vedle dělají, jsem se zarazil. No, věřím, že si užijí. Sice jsem s Hazukim nikdy nic neměl, ale co vím, jeho milenci si nikdy nestěžovali. A taky jsem mu kdysi pár věcí vysvětlil a on to pak úspěšně začal používat.
„Tak já povýšil na idiota?“ podíval jsem se mu znovu do očí a přitom mu stáhl masku z obličeje. I kdyby měl zahalenou celou tvář, stejně bych ho poznal vždy. Otřel jsem mu zpocené čelo dlaní a pak ho políbil na rty.
„Nic z toho, co říkáš, se nestalo,“ mluvil jsem tiše a těsně u jeho rtů. „Prostě jsem se tam bez tebe necítil dobře, i když jsem se snažil. A nechtěl jsem tě volat zpátky, když jsi měl práci. Hazuki mě zkontroloval a jsem v pořádku.“
Ani na moment jsem neoddálil své rty od jeho a cítil jeho rychlý horký dech. Svými prsty jsem si stále pohrával s jeho chloupky na podbřišku a očima se stále vpíjel do těch jeho.
„Tak tobě málem prasklo srdce? Víš, jak se tomu říká?“ pozvedl jsem jedno obočí a usmál se.
„Jsi do mě strašně moc zamilovaný, Samuru. Přiznej si to,“ po těch slovech jsem přitiskl své rty na jeho, abych umlčel jakoukoli jeho další poznámku, kterou by mě chtěl sprovodit ze světa.
Samuru
Noooo... Tak teď jsem i přestal dýchat, jak se mi knedlík z jeho slov usadil v krku.
Do prdele s ním! Já se přiznal jako první, ne on. Já mu řekl, že ho miluji a ano, asi jsem si jeho přiznání trošku vynutil, ale nebylo to cílené, jen v té chvíli mě to bolelo. A on mi tu řekne, že jsem do něj strašně zamilovaný? Kurva... Jasně že jsem a moc a než mu stačím odpovědět, tak mě málem zadusí svými polibky.
Ne, že by se mi to nelíbilo, ba právě naopak, byl jsem s tím naprosto spokojený.
Moje prsty se mu usadily na zádech a přejížděly po té hladké pokožce. Místy jsem ho mírně poškrábal, jak jsem se do toho polibku opřel já a jazykem mu začal v jeho ústech hladově rejdit.
To, jak si pohrával s mým ochlupením, mě vzrušovalo tak moc, že jsem cítil to napětí, které se mi usazovalo v tříslech. Moje tělo začalo po vlnách zaplavovat vzrušení a chvělo se, jak kdyby mi byla zima, ale přitom nebyla.
Potřeboval jsem ho cítit... Potřeboval jsem ho uvnitř sebe, ale on je pořád zraněný a tenhle jeho stav ještě podporují prášky, které mu nejspíš opět nedovolí se vzrušit.
Už po dvou dnech mi tak moc chybí. Co budu dělat, kdybychom se odloučili třeba na měsíc? Asi mi upadne.
Stanley
Opustil jsem jeho ústa a s pohledem stále upřeným do jeho očí se na něj usmál.
„Určitě jsi hodně pracoval a zasloužíš si odměnu, Samuru,“ dal jsem mu pusu na špičku nosu a ruku z jeho podbřišku posunul níž, až se prsty dotkly jeho probouzejícího se penisu.
Opatrně jsem se posouval po jeho těle dolů a každý kousek těla jsem označkoval svým vlhkým polibkem. Tiskl jsem jeho penis a užíval si ten pocit, kdy se mi zpevňoval v dlani a narůstal do své pohotovostní velikosti.
Jen jemně jsem podráždil jeho bradavky, protože teď jsem měl chuť na něco jiného. Jazykem jsem se otřel o jeho podbřišek, a pak pěkně od kořene až po špičku jsem táhl jazyk nahoru.
„Mám na tebe chuť,“ řekl jsem těsně předtím, než jsem jeho chloubu celou uschoval ve svých ústech.
Samuru
Odměnu? Tak tohle bylo nad moje očekávání. Spíš jsem čekal, že se po té dávce prášků, co měl v tašce vedle postele, bude totálně mrtví a usne mi v klíně, ale tohle?
Pevně jsem sevřel prostěradlo, které se začalo napínat pod mým tělem, jak jsem se svíjel pod jeho laskáním a vypustil ze svých úst sténání, které se rozlilo pokojem.
„Stane... Stan... Stane. Dost! Jsi ještě nemocný... Stane... Ach..."
Jeho sliny se usazovaly na mém penisu tak, že jsem jen místy pod tou rozkoší lapal po dechu. Srdce mi šíleně tlouklo, jako kdybych dal dvě poschodí a tělo bylo v jednom ohni z přívalu té vášně která mě pohltila.
Vnímal jsem jeho přesné tahy ústy po mém naběhlém mužství a místy se neubránil tomu, abych se podíval mezi mé nohy a uviděl jak si mě celého bere. Tohle mě ještě víc vzrušilo a já se zakloněnou hlavou přijímal jeho péči.
Skousl jsem rty, když už se to skoro nedalo vydržet a cítil, jak z mého těla uniká sperma.
Stanley
Zadeček jsem tentokrát musel nechat nepovšimnutý, i když jsem měl opravdu velkou chuť mu do něj zasunout aspoň prsty. Opřený o pravý loket, abych nezatěžoval levou stranu, jsem si lehce přidržoval jeho penis a jen ústy zpracovával Samuru chloubu, která chutnala víc než výborně.
Doslova a do písmene jsem se do toho tak vžil, že i mě přes tělo občas proběhly příjemné pocity, když jsem slyšel samurovo vzrušené oddechování.
Každou jeho žilku jsem kopíroval jazykem, objížděl jsem jeho žalud a vtahoval tu nádheru do svých úst, jak nejvíc to šlo.
Přiškrcený sten, který ze sebe Samuru vydal, propnutí jeho těla a cukání v penise… To vše předcházelo tomu, když začal plnit má ústa svým nektarem, který jsem si plnými doušky bral, aby ani kapka nešla nazmar.
Jemně jsem ho tiskl v dlani a ještě poctivě olízal celý penis, aby ani trocha nezůstala na jeho povrchu.
Zvedl jsem hlavu a s uspokojením jsem se díval na rychle oddechujícího Samuru. Hladil jsem ho v uspokojeném rozkroku a na stehna jsem mu ještě věnoval pár polibků, než jsem se po jeho těle posunul nahoru, abych to všechno ztvrdil hlubokým polibkem.
„Taky jsem se o tebe bál, Samuru,“ zašeptal jsem, když se naše ústa rozpojila. „Taky tě miluji,“ pohladil jsem ho po vlasech a pak se položil vedle něj a opatrně si ho přitáhl blíž k sobě, abych si užíval jeho tělesného tepla, které teď bylo po tom všem vyšší než obvykle.
Samuru
V naprosté blaženosti, kdy se mé tělo opájelo jen tím, jak dokonale vysává všechno moje sperma, a já byl uspokojen, jsem jen hlasitě sténal jeho jméno.
Znělo to, jako nekončící smyčka a já to tak i cítil. Moje tělo bylo v mírné křeči a napínalo se k Stanovi víc. Snad potřebovalo i ono ujistit v tom, že tohle se opravdu děje. Vztek byl pryč... Zlobu vystřídala euforie z právě prožitého orgasmu. Jediné, co tomu všemu chybělo, bylo, aby si mě Stan vzal a já cítil, jak se jeho chlouba rozpíná v mém nitru. Ale nešlo to... Tolik jsem to chtěl, ale on byl zraněný.
Když si lehl vedle mě a natiskl si mě na sebe, jen opatrně jsem se na jeho hrudi posunul tak, abych ho nijak nezatěžoval svou váhou a políbil jeho mužná prsa.
„Chybíš mi... I když tohle... Byl jsi skvělý, ale... Chybíš mi. Ty... Já, ano, hrozně tě miluji a nebojím se to přiznat. Je to tak už dlouho, jen chci... Chci abys to věděl."
Stanley
„Vím to,“ odpověděl jsem Samuru na jeho vyznání a políbil jsem ho do vlasů.
Ještě se chvěl a já byl rád, že ho můžu držet v objetí.
Prostě jsem se zamiloval a už s tím nic nenadělám.
„Půjčil jsem si tvoje kimono,“ usmál jsem se, když jsem si vzpomněl, v čem jsem z jejich sídla odjížděl. „Ale pořád nevím jak s fundoshi. Co kdybys mi to opravdu ukázal? Zatím jsem neměl možnost vidět, jak se to váže a já bych to chtěl vidět,“ nevím proč, jsem si vzpomněl zrovna na tohle, kdy bych měl spíš myslet na to, kdo za těmi útoky je, a nějak se to snažit vyřešit, abych se necítil jak v kleci a mohl zase volně dýchat.
„A ty jsi přišel nahý?“ rozhlédl jsem se kolem sebe, když jsem nikde neviděl Samurovy věci.
Samuru
„Moje kimono? Moje? Hahaha... Jo... Myslím si, že ho máma bude hledat, je totiž její. Nechávala u mě častokrát svoje věci, aby táta nenadával, že si zase koupila drahé kimono. A promiň, co pod něj ženy nosí, fakt nevím."
Musel jsem se trochu nadzvednout, protože jsem se tak smál, že bych mu mohl ublížit. Na chvilku jsem se podíval na zem a rukou zašmátral pod postelí. Vytáhl jsem oblečení a jen mu ho ukázal.
„Vkradl jsem se sem, abych tě potrestal za ten odchod a rychle oblečení zakopl pod postel, chtěl jsem tě vylekat a povedlo se mi to, ne?"
Pořád jsem měl v hlavě mámu, jak prohlíží skříně u mě v pokoji a hledá to oblečení. Tak tohle bude mít před sebou ještě hodně dlouho.
Stanley
Málem jsem se zakuckal, když Samuru řekl, že je to kimono jeho mámy. No říkal jsem si, že je mi v ramenou trochu těsnější, ale Samuru je hubený, tak jsem to nebral v potaz. Ale přes hrudník… No ještě že jsou kimona volné.
„Asi se ji nebude líbit, až se dozví, že jsem měl její kimono na sobě, co?“ usmál jsem se. „Ale s fundoshi to pořád platí. Chtěl bych to na tobě aspoň jednou vidět,“ udělal jsem na Samuru psí oči. Teda jestli je to v mém případě možné. Spíš jsem musel vypadat jako po obličejové obrně.
„Máš hlad?“ posunul jsem ho na postel a posadil se. Přitáhl jsem stolek s jídlem k posteli a ukázal na něj. „Máš tu velký výběr. Určitě jsi neměl moc času se najíst. Jak to šlo se Včelou? A Edie byl celou dobu s tebou? Neotravoval tě? Nezdržoval v práci?“
Proč se na to ptám. Jsem idiot. Ale když mám vůči té gorile averzi. Pocit, že je blízko Samuru mi prostě rve žíly. No a co teprve Charles. Snad tam nebyl. Je úlisný až hrůza a dovede si svým aristokratickým uhlazeným chováním ostatní omotat kolem prstu. Stačí si jen vzpomenout na Jeremiho.
Samuru
„Bude zuřit, že jsi jí ho vytahal a mávat ti před očima účtenkou. No dobře, uvidíme, co pro tebe s fudoshi můžeme udělat, ale ty se ještě musím dát do kupy," usmál jsem se a podíval na chutně vypadající jídlo před sebou.
„Mám hlad. Jen jednou jsme byli na obědě a to tam nebyla zrovna příjemná nálada, tak jsem si to jídlo ani nevychutnal," natáhl jsem se pro první sousto a dal si ho do pusy.
Bylo to moc dobré, zeleninový salát se jim tedy povedl, tuhle kombinaci chutí musím taky dělat.
„Dělal jsem na ní celý den a je připravena ke spuštění. Zítra mě tam Edie vezme a já to odstartuji. Je potřeba, aby to bylo vyzkoušené za chodu, jinak to nepůjde. Vím, že je tam tak ještě jedna chybička, která se však bez pořádné zátěže nedá odhalit. A jak ses sem vůbec dostal ty? A co Jeff? Nebyl náhodou se na tebe podívat? Jsi blázen, já vím, že se ti ta nelíbilo a zcela tě chápu, ale dávej na sebe pozor, ano?" trochu jsem zamaskoval jeho otázky, ale i přesto jsem se rozhodl mu na ně odpovědět.
„Edie byl celou dobu se mnou a s Charlesem si zrovna nepadli do noty. Bylo to jako kdybych stál na minovém poli a čekal která bomba vybuchne. Ale nechali mě oba pracovat, tak jsem byl v klidu. Znáš mě, nandal jsem si sluchátka a svět kolem mě neexistoval."
Stanley
Představa jak paní Tua přede mnou stojí a mává na mě účtenkou, mě rozesmála natolik, že jsem se musel chytit v místě zranění, jak mě to rozbolelo. Když jsem se uklidnil a vydýchal, zvážněl jsem. Vzpomněl jsem si totiž, že mám Samuru ještě co vysvětlovat.
„Víš, jsou dvě věci, které ti musím říct. Nechci, aby ses to dozvěděl od někoho jiného, protože zkreslené informace jsou ty nejhorší a těžko se to pak vysvětluje, že to bylo všechno jinak. Jedna věc se týká tebe a druhá právě Charlese. S kterou mám začít?“ posadil jsem se a zcela vážně jsem se na něho podíval.
Už teď mám špatný pocit a obávám se toho, jak to Samuru vezme. Hlavně tu část jak jsem se s Iwamoto vsadil.
Samuru
Viděl jsem, jak se Stanley chytil za zraněné rameno a cítil jsem, jak to bolí i mě. Že by sdílená bolest? Zjistil jsem, že když někoho miluji, že se nedá dívat na jeho bolest jen tak. Chtěl jsem ho obejmout, ale když mi řekl ta slova, zpozorněl jsem.
„Podle toho, jak se tváříš, tě to hodně drtí, tak začni s tím, co tě trápí víc."
Sice jsem mu tohle řekl, ale cítil jsem, jak se mi žaludek stahuje a já pozoroval jeho rty, jako kdybych to měl z nich přímo vyčíst.
Stanley
„Víš, ono se nedá říct, co mě trápí víc. Ale asi začnu tím, co se týká tebe,“ na moment jsem se odmlčel a přemýšlel, jak mám začít. Není to zrovna jednoduché a nevím, jak bude Samuru reagovat.
Chytl jsem ho za ruku, pootočil se víc k němu a zadíval se mu do očí.
„V ten den, kdy jsme se seznámili, kdy jsme si tak dobře lezli na nervy a já měl chuť tě přizabít, jsem se s Iwamoto vsadil, kdo z nás dvou tě první dostane do postele. Pořád o tobě básnila a už ani nevím, jak k tomu došlo, ale prostě jsme se vsadili. No... V ten den, kdy mě postřelili, vypršel čas naší sázky a ona se mi s tím přišla připomenout. Netušil jsem, že se do tebe zamiluji. To, že jsem se s tebou vyspal, nebylo proto, že jsem se vsadil, ale proto, že jsem to tak prostě cítil, chtěl. V tu chvíli jsem ani na nějakou pitomou sázku nemyslel. A víš… Já řekl Iwamoto, že jsem prohrál.“
Musel jsem se zhluboka nadechnout, protože mi z toho dlouhého monologu došel vzduch.
„To je asi tak v kostce ten první problém,“ ztichnul jsem a jen čekal, jak na to Samuru zareaguje.
Jen jsem mu víc sevřel prsty a doufal, že mi jednu nevrazí, nebo že naštvaně neodejde. A kdyby ano, tak bych si to zasloužil.
Samuru
První problém? No, problém to byl... Měl jsem chuť mu jednu ubalit, ale když jsem cítil, jak pevně stiskl mé ruce, něco se ve mně uklidnilo. Už mě to tížilo míň a popravdě, já mu taky dost dlužil.
„Chtěl jsem ti jednu vrazit, ale dost věcí jsem si v tu chvíli uvědomil. Bylo to v čase, kdy i já chtěl zničit tebe. Pamatuješ si, jak jsem poslal tvůj profil na všechny možné stránky? I na gay stránku a napsal, že jsi bezzubý, ale tím líp kouříš? Takže asi není moc věcí, které bych ti vyčítat mohl. Stalo se to dávno předtím, než jsem vůbec poznal, jak tě miluji a nejspíš, než jsi to vůbec poznal ty. Nebudeme o tom už mluvit, bereš to? A pokud si řekl, že jsi prohrál... Jsi blbec, mohli jsme Iwi naprosto vyždímat," usmál jsem se a políbil ho na rty.
„Tak pokračuj dál, dokud mám sílu to poslouchat. Docela se děsím toho, co se mezi tebou a Charlesem stalo, protože z něho cítím něco, co mi je nepříjemné."
Stanley
No tak by se dalo říct, že to vzal sportovně. I když jsem cítil, jak mu v rukách škublo, přesto mi jednu neubalil a já si oddychl. Ale kdo měl vědět, že to takhle jednou dopadne? A nakonec mi řekne, že jsme mohli Iwamoto vyždímat z peněz? Musel jsem se v duchu usmát, nad jeho odpovědí, i nad tím, jak mi připomněl naše krušné začátky, kdy jsem opravdu měl chuť ho roztrhnout vejpůl.
Teď ale přišla na řadu ta těžší část.
Pohodlně jsem se opřel o pelest, ještě jednou se na něj zadíval a pak začal vyprávět.
Snažil jsem se to zkrátit co nejvíc. Nebylo mi z toho dvakrát dobře. Povídat o své bývalé lásce někomu, koho miluji teď. I to, jak Charles skončil v nemocnici zmlácený jak žito. Jak jsem to musel vysvětlovat na policii, a hrozilo mi vězení. I to, jak jsem zdrcený nakonec odjel do Japonska, abych tady na vše zapomněl, vrhnul jsem se naplno do práce a užíval si jen krátkých známostí na jednu noc, protože jsem měl strach se znovu zamilovat. Řekl jsem mu i to, jak Charles vzal Jerremyho do bordelu, kde ho nechal s tím, že se pro nic jiného nehodí a on ho jen sprostě využil, aby se mi kvůli Jeffa pomstil. Jak Jerremy skončil v blázinci, když se úplně zhroutil a pokusil se o sebevraždu.
„Mezi námi i přes to všechno je teď přátelský vztah. Občas si s Jerremym voláme. Dokonce mi teď říkal, že se zamiloval a snad už bude v pořádku,“ skončil jsem své dlouhé vyprávění, které Samuru ani jednou nepřerušil žádnou z jeho typických poznámek.
Podíval jsem se na Samuru a konečně jsem si oddychl. O tomhle ví jen pár nejbližších. Moje rodina a Jeff. A teď on…
Unavilo mě tohle vyprávění víc, než cokoli jiného. Natáhl jsem se po sklenici s vodou, trochu se napil a postavil sklenici zpátky. Sesunul jsem se zpět naležato.
„Jsem unavený,“ řekl jsem tiše a zavřel jsem oči.
Samuru
Celou dobu jsem ho pozoroval a poslouchal jeho vyprávění. Nelíbilo se mi to, co slyším. Asi nikomu by se tohle nelíbilo, hlavně když nějaký parchant tímto způsobem zničil mladého kluka. Bylo mi Jerremyho líto, možná víc, než bych chtěl, ale přesto, byl to jeho kluk. Někdo, s kým chtěl Stanley strávit zbytek života, nebo aspoň značnou část. Viděl jsem, jak těžko se mu to říká a bylo vidět, že ho opravdu miloval. Stejně jsem Jerremyho i nesnášel, kdyby opravdu nechtěl a miloval by Stana stejně jako já, nikdy by mu to nedovolil. Už jsem chápal, proč Stan Charlese nesnáší, měl jsem nyní stejný pocit, který mi svíral srdce. Vidět někoho, koho tolik miluji, jak z blbého vyprávění svírá prostěradlo a nejspíš velmi trpí, bylo kruté a já zažíval stejnou bolest.
Je to jak souznění duší, kdy prostě jeden cítí to, co druhý.
Lehl jsem si vedle něj a opřel se o loket, abych mu viděl do tváře.
„Je mi to líto Stane. Tohle je tvoje minulost, která stále ovlivňuje tvůj život, ale já se postarám o to, aby ti už nikdo neublížil, protože nikdo jiný nebude," šibalsky jsem se usmál a pohladil mu rozkrok.
Stanley
Otevřel jsem oči, a můj pohled se střetl s jeho.
„Jo, máš pravdu, je to minulost, ale chtěl jsem, abys to věděl už kvůli Charlesovi. Kdyby si k tobě něco jen zkusil, tentokrát bych ho už asi zabil. Myslím, že bych pak musel požádat o pomoc tvého toce, abych se z toho dostal,“ pousmál jsem se, ale vevnitř mi z toho dvakrát dobře nebylo, při pomyšlení, že bych šel za Samurovým tátou s prosbou o pomoc.
Bylo příjemné slyšet, jak říkal, že se postará o to, aby mi nikdo neublížil. Doposud to byl jen Jeff, který mi stál po boku, když jsem to potřeboval. Nikdo jiný. A teď – teď mám další spřízněnou duši.
Miluji ho. Opravdu Samuru miluji.
Příjemné teplo z přiznání si tohoto pocitu, zahřálo mé tělo. Dokonce bych řekl, že po jeho pohlazení v mém rozkroku to tam i snad ožilo.
Přitáhl jsem si zdravou ruku Samuru blíž k sobě. „Miluji tě,“ zašeptal jsem těsně u jeho úst a následně jsem je se svými spojil v dlouhý polibek.
Samuru
Srdce se mi rozbušilo jak splašené a v těle se mi rozprostřelo vzrušení.
Před chvílí mě udělal a já zase pociťoval tu touhu po tom, aby byl ve mně.
Jazykem jsem se zuřivě otíral o ten jeho a užíval si každý dotek, který mi věnoval. Byl jsem omámený touhou a jednal naprosto instinktivně.
Klekl jsem si na kolena tváří k němu a opustil jeho rty, abych se mohl jazykem rozběhnout po jeho krku. Líbal jsem jeho šíji a pokračoval na klíční kosti. Z nich jsem pomalu krouživými pohyby směřoval na bradavky, které se jen lehce zachvěly. Měl jsem strašnou chuť zkusit, jak chutnají a tak jsem jednu nasál do úst a jazykem jí laskal. Poté jsem udělal to stejné s druhou. Přivřenýma očima jsem pozoroval, jak hezky tvrdnou a mně se to líbilo.
Zamířil jsem níž, a když jsem uviděl tu cestičku z chloupků, která vedla do jeho rozkroku, na moment se mi zatajil dech.
Tohle bylo tak vzrušující a já chtěl vše, co Stan má. Jako kdybych toužil poznat každý centimetr jeho kůže. Když se má ústa věnovala jeho klínu, moje ruce se mu potulovaly po celém těle ve snaze dotknout se každého místa, z kterého je cítit teplo.
Jazykem jsem přejel po celé délce jeho penisu a chvilku si pohrával s jeho schovaným žaludem. Nevěděl jsem, zda to vůbec půjde, byl přece jen pod prážky. Tak jsem nakonec zvedl hlavu a podíval se mu do očí.
„Můžu to zkusit?" nedočkavě jsem lačnil po odpovědi.
Stanley
Nevím, čím jsem to způsobil. Ale Samuru byl náhle jako změněný. Jeho polibek se stával vášnivější a já v jeho dechu slyšel náznaky vzrušení. Už jsem stahoval ruku dolů, že se dotknu jeho chlouby, že ho potěším, když mi náhle jeho obličej zmizel ze zorného pole a já jeho polibky cítil na své kůži na krku a klíční kosti, směřoval níž.
Překvapilo mě to natolik, že jsem jen položil ruce volně vedle sebe a přivřel oči s očekáváním, zda bude pokračovat.
Mé bradavky jsou citlivé vždy. A v momentě, kdy se jim začal věnovat, jsem pocítil příjemné mravenčení, které procházelo mým břichem, a já jen tiše vydechl, když se ozval tenhle příjemný pocit.
Probírání se mými chloupky mi stavělo do pozoru všechny ostatní, kterých se nedotkl. Jeho dotek na podbřišku způsobil mé bezděčné zatnutí mých břišních svalů. Ty doteky byly lehké, příjemné a zároveň… Vzrušující?
Nejspíš jsem vyhrál nad těmi prášky. Ne, Samuru nad nimi vyhrál. Ale přesto, že jsem začal pociťovat touhu, můj penis se probouzel velmi pomalu.
Přivítal jsem to příjemné olíznutí celé jeho délky i pohrávání si s ním. Bylo to opravdu příjemné a já věděl, že Samurovy zázračné ústa a ruce dokáží nemožné. Tak moc jsem si tohle přál už takovou dobu…
Nadzvedl jsem se mírně v loktech a zadíval se na tu rudou kštici i následně do jeho očí, když zvedl hlavu s otázkou na rtech.
Jen jsem mu jednou rukou prohrábl jeho vlasy, přejel mu prsty po tváři a s mírně vzrušeným dechem přikývl.
Opravdu jsem začal pociťovat, že nastupuje to správné vzrušení.
Samuru
Souhlasně kývnul hlavou a tím mi dal povolení k tomu, co jsem se chystal udělat. Jen jsem se pousmál a pomalu schovával jeho špičku do svých úst. Cítil jsem, jak pomalu, ale jistě tvrdne a to mě dělalo nadmíru spokojeným. Pojal jsem ho celého, až jsem cítil, jak ho svírám až u kořene. Začal jsem jeho penisem vyjíždět a zajíždět do úst a jazykem jsem rámoval jeho mužnost.
Líbilo se mi, že konečně můžu dopřát to potěšení i jemu. Kolikrát to už udělal pro mě? Za tu dobu, co jsem s ním, jsem si pamatoval každý jeho tah rukou, či pevné sevření jeho rtů. Snažil jsem se udělat všechno tak, jako on mě. Na chvíli jsem se zastavil a podíval se na něj. Přesto jsem v rukách protahoval jeho úd a místy promnul kulky.
„Dělám to dobře?" zeptal jsem se a čekal na odpověď.
Chtěl jsem, aby se cítil stejně dobře, jak já, když mi tohle dělá. Tolik jsem toužil po tom, aby byl ve mě a měl možnost vnímat jeho tvrdost, kterou tolik potřebuji.
Stanley
Ležel jsem zapřený do matrace, jako bych ji chtěl projít skrz. V rukách mi to cukalo, když jsem chtěl sevřít Samurovy vlasy. Prsty mi brněly a já se všemožně snažil, abych ruce nechal ležet volně vedle sebe. Jen jsem v nich sevřel prostěradlo, když se mírné vlny vzrušení začaly zesilovat a prolívat se mým tělem tam a zpět. Jako by kontrolovaly, zda jsem schopen unést příchod orgasmu.
Pomalu, ale jistě Samurovy ústa zpevnily mou erekci a já to doprovázel krátkým a rychlým oddechováním.
Nořil jsem se do těch skvělých pocitů, pomalu ale jistě jsem tomu propadal, když můj penis opustilo to příjemné teplo. Neudržel jsem v sobě hlasité nesouhlasné povzdechnutí, ale po Samurově otázce, bylo vše prominuto.
„Víc, než dobře,“ řekl jsem ztěžka a zvřel oči, abych v sobě co nejdéle udržel to všechno příjemné, co mi stahovalo svaly a cukalo v podbřišku. „Pokračuj, čaroději,“ zvedl jsem konečně ruku a zahrábl je do Samurových hustých vlasů.
Samuru
Mlsně jsem si olízl rty, když mi dal souhlas a znovu ho pojal do úst. Snažil jsem se pevněji objímat jeho penis, aby cítil i mé vzrušení. Penis se mi nepříjemně otíral o jeho stehno a já cítil, jak moc potřebuji jeho ruce na svém těle. Nemohl jsem přestat, ale ani nezačít vzrušovat sebe.
Ještě chvíli jsem mu dopřával teplo své pusy a potom jsem ho znovu propustil na svobodu. Cítil jsem, jak moc tvrdý je a to mi pouštělo do těla přímo lavinu slastných vibrací, které se už nedaly utišit.
Očima jsem zabloudil na noční stolek, kde se leskla připravená lahvička s olejíčkem. Jak jinak, byly jsme na místě, kde myslí na vše.
Sedl jsem si vedle Stana a vzrušeně se na něj podíval.
„Potřebuji tě cítit v sobě, ale teď chci, aby ses na mě díval. Nedotýkej se, nechej to na mě!"
Ano, já chtěl, aby se na mě díval, když se připravuji. Potřeboval jsem to. Bylo to jako kdyby jeho ruce dělaly tohle všechno, co jsem si chystal provést.
Roztáhl jsem nohy od sebe a sedl si tak, aby měl Stan dobrý výhled. Nanesl jsem olej na obě ruce a jednou jsem si začal přejíždět po celé délce mužství, které už teď mělo co dělat, abych se hned neudělal. Druhou rukou jsem si zamířil k dírce a hezky jí obkroužil, abych se promazal, než si zasunu prsty do svého nitra.
Pomalu jsem vsunul jeden prst a začal promašťovat stěny, aby to dobře klouzalo. Nemohl jsem se ubránit hlasitému zasténání, když jsem našel místečko, které mi dělá tak dobře. Přidal jsem druhý a následně i třetí prst, abych se dobře roztáhl, než si zkusím na Stana nasednout.
Stanley
Nechybělo mi moc, abych se udělal. Jenže Samuru mě opět nechal a já měl chuť v tu chvíli rozervat to prostěradlo. Jen jsem zatnul ruce v pěst a snažil se vnímat, co mi říká.
Mám se na něj dívat a nedotýkat se?
Sledoval jsem jeho počínání, a když ze sebe vydal hlasité zasténání, málem jsem zaskučel s ním.
Jak tohle mám vydržet?
Díval jsem se, jak pěkně noří své prsty do svého zadečku, jak to prožívá a měl jsem tohle všechno jak v divadle a v první řadě.
Přesto jsem se neudržel. Prostě se to nedalo. Natočil jsem se na bok. Jednou rukou jsem si sjel do rozkroku a jemně začal protahovat svůj penis. Druhou ruku jsem posunul k Samurově zadečku. Prostě jsem si nemohl pomoci a já jeho prstům tak záviděl, že jsem k nim přidal svůj a zatlačil. Vklouzl tam lehce mezi ty jeho a já s ním jemně pohyboval, otíral se o jeho stěny i o jeho prsty. Cítil jsem, jak je svírá, avšak postupně se uvolňuje a bezděčně jsem zesílil stisk na svém penisu.
„Promiň,“ omluvil jsem se. „Ale vážně se nemůžu jen dívat.“
Samuru
Sakra. Když přidal svůj prst k mým, jen jsem se prohl proti jeho ruce. Naprosto mě to pohltilo a já cítil, jak mým tělem projíždí tak silné vzrušení, že mé tělo snad tou touho chtělo explodovat.
Srdce mi bilo jako o závod a nitro mi zaplavila lavina vášně, kterou jsem nedokázal ovládat.
Už se to nedalo zastavit a tak jsem vytáhl své prsty společně s jeho a klekl si na kolena.
Klepal jsem se, jak moc jsem to chtěl.
Na nic jsem se neptal a otočil Stana na záda. Obkročmo jsem mu dosedl na klín a uchopil jeho krásně tvrdý penis. Namířil jsem ho na svou dírku a pomalu nasedával. Až když se až po kořen ztratil v mém zadečku, jen jsem slastně vydechl. Ale najednou mi hlavou prolítla myšlenka na jeho zranění.
„Můžeme? Zvládneš to?"
Jen jsem doufal, že řekne ano, protože já už se nechtěl zastavit.
Stanley
Tak jsem se do toho vžil, že jsem ani málem nestihl zaregistrovat, jak rychle mne Samuru přetočil na záda.
Jestli to zvládnu? Po tom, co mi tady předvedl? Krucinál, jak se na tohle může ptát? A je mi vůbec něco? Jo, on myslí tu bílou ozdobu na rameni. Ani už nevím, proč ji vlastně mám… Konečně se dostávám k tomu, co mi bylo dva dny odepřeno a on ještě zdržuje.
Držel jsem ho pevně za boky a rozdýchával ten jeho první dosed, kdy můj kámoš zmizel v jeho zadečku úplně lehounce, jako by sjel po másle. No, však taky namazaný byl dobře.
„Ještě jedna taková otázka a převrátím tě na všechny čtyři, i kdybych měl vykrvácet,“ stáhl jsem mírně obočí. Jednou rukou jsem sjel mezi Samurovy nohy, promnul mu lehce pytlík, pohrál si s kuličkami a pak se chytil jeho majestátnosti, která se tyčila proti mně a začal ji protahovat pravidelnými, avšak zrychlujícími tahy.
Tak jsem zvědav, kdo z nás dvou to vydrží déle.
Všechno tohle mě však vzrušovalo tolik, že se mé tělo začínalo zahřívat a já jen v duchu doufal, že se mi nevrací horečka. Ale s tím, co jsem teď prožíval, jsem byl ochoten tohle podstoupit.
„No tak, Samuru!“ mírně jsem pohnul svými boky. Nakonec jsem to nevydržel. Natáhl jsem se a chytl Samuru za krk a přitáhl si ho pro polibek. Už jsem nedokázal čekat…
Samuru
„Jaká otázka by to měla být?" usmál jsem se, ale náhle jsem byl přerušen polibkem.
Celý jsem se rozechvěl z nastupující extáze, která mě zcela zaplavila. Tak nádherně mě vyplňovala celá jeho velikost a otírání o mé stěny bylo tak dokonalé, že jsem ani nechtěl dýchat, jak moc jsem si tenhle pocit chtěl uchovat. Moje tělo šílelo touhou a já se začal instinktivně nadzvedávat dlouhými a spalujícími pohyby, které naznačovaly mou touhu po milování. Nikdy jsem necítil takovou potřebu někoho vlastnit, jako právě Stana. Neuměl jsem si představit, že pro mě bude někdo tolik důležitý. Od chvíle co jsem s ním, chci jediné… Být já tou nejdůležitější věcí pro něj.
Jak bláhový jsem... Jak majetnické postoje mám... Ale není právě tohle známka toho, že ho moc miluji? Copak člověk nechce toho druhého mít pod zámkem, aby se o něj ani vítr neotřel? Miluji ho a mám to vepsané do každé části těla, které se on kdy dotknul.
Začal jsem rychleji dosedávat do jeho klína, když jsem ucítil to horko, které mě polévalo a můj penis se nedokázal udržet na uzdě. Vlna orgasmu zaplavila mé tělo a já vypustil své sperma na jeho břicho. Hlasitě jsem zasténal to jediné, co mi zahlcovalo hlavu.
„Miluji tě, Stane.
Stanley
Pane Bože, tohle mi tak chybělo. Užíval jsem si plnými doušky každý Samurův pohyb. Podložil jsem si hlavu ještě jedním polštářem, abych na něj lépe viděl, protože tohle mě vzrušovalo ještě víc. Ten pohled na něj byl prostě jako afrodiziakum. Příjemné pocity, které se přelévaly mým tělem, mě odnášely někam, kde jsem to ani neuměl pojmenovat. Položil jsem Samuru ruce na kolena a táhl je po jeho stehnech nahoru až k jeho bokům. Každý jeho sval se zatínal přesně podle jeho pohybů a já jen do jeho boků zatnul všechny prsty a pomáhal mu v jeho dosedávání.
„Zblázním se z tebe…“ vydechl jsem a sevřel k sobě rty, když jsem začal propadat těm skvělým pocitům blížícího se vyvrcholení.
Prožíval jsem to tak intenzivně, že jsem nakonec jen s hlasitým oddechováním zavřel oči a zabořil hlavu do polštáře.
I bolest v rameni ustoupila, když jsem náhle ztuhnul a se zasténáním jsem začal vyplňovat Samurův zadeček.
Ani ty blbý prášky mi nezabrání v tom, abych si tohle užil. Vážně mi tohle chybělo, celé dva dny a já měl za tu dobu zásoby na rozdávání. Dál jsem škubavými pohyby v penisu propouštěl sperma do Samurových útrob a mínil ho zaplnit až po okraj.
Samuru
Vnímal jsem jeho prsty, jak se boří do mé kůže a pomáhají mému tělu ve stálém nadzvedávání. Měl jsem co dělat, abych pokračoval, jak se mi klepaly kolena, ale musel jsem i jemu dopřát tu rozkoš, co jsem nyní prožíval já.
Pootevřel jsem oči a díval se do jeho tváře, když moje nitro začalo plnit jeho sperma. Tak teplé, že ještě víc rozpalovalo mé tělo. Užíval jsme si dozvuky orgasmu, který jsem si tolik přál a zároveň vnímal jeho cukavé pohyby, když mě plnil. Cítil jsem, jak přebytek sperma, které nebyla schopna pojmout moje dírka, stéká po mém stehně. Jen jsem prudce dosedl na jeho klín a opřel hlavu o mohutnou hruď před sebou. Nemohl jsem z něj sesednout a ani jsem nechtěl. Bylo mi tak příjemně, že jsem za nic na světě nechtěl oddělit naše těla, která si v tuhle chvíli byla tak blízká.
Rukou jsem ho objal kolem pasu a natiskl se ještě víc na jeho tělo.
„Jsi v pořádku? Není ti nic? Co tvoje zranění?"
Ptal jsem se potichu a snažil se popadnout dech, který mi stále vynechával po tomhle skvělém milování.
„Ani nevíš, jak moc tě miluji, Stane."
Povzdechl jsem se a zabořil svou tvář do jeho mužného ochlupení na hrudi. Nasál jsem tu krásnou vůni, která se mísila s esencí uspokojení a zavřel oči. Snad jsem si ji chtěl vrýt do hlavy, abych ho našel i po tmě.
Stanley
Pevně jsem objal Samuru aspoň jednou rukou, když na mě dolehl a druhou jsem ho jen hladil po jeho zádech a krásně napnutém zadečku.
„Jaké zranění?“ zeptal jsem se a usmál se. Zajel jsem mu prsty do vlasů a jemně se jimi probíral. Byl to vážně příjemný pocit, zabořit ruce do té husté rudé hřívy.
I když jsem se cítil velice dobře, přesto mi v ráně občas zaškubalo a já se už nenápadně rozhlížel po lécích, co mi tu nechal Hazuki. Ten kdyby mě viděl, nejspíš by mě připoutal k posteli a dal mi silné oblbováky, abych vydržel v klidu aspoň pár dní.
Nakonec jsem jen nadzvedl hlavu a políbil Samuru do vlasů.
„Taky tě miluji a bál jsem se o tebe, když jsi jel sám na tu firmu,“ řekl jsem a položil hlavu zpět na polštář.
Nejen, že jel s Ediem, který mi dost silně pije krev, ale byl tam Charles a taky…
„Nevíš, jestli se už něco ví o tom, kdo střílel? Nerad bych byl někde zavřený celý život jen proto, že má na nás někdo pifku. A taky bych nechtěl, aby se tobě něco stalo.“
Samuru
„No, potom, co jsi mi řekl, se ani nedivím."
Zvedl jsem hlavu, abych mu viděl do tváře a mírně jsem se otřásl. Byl bílý jak stěna. Určitě ho to rameno bolelo a on mi jen nechtěl přidělávat starosti. Lehce jsem ho pod to zranění cvrnknul, a když jsem uviděl, že sevřel k sobě rty, začal jsem se rozhlížet po prášcích.
Byly posunuté na konci stolečku, asi jak jsem si bral ten gel. Pomalu jsem z něj sesedl a cítil, jak mi po noze stéká jeho sperma. Zvedl jsem se z postele a zamířil ke stolku, na kterém byla postavená vlahev s vodou a sklenička. Nalil jsem jí a donesl zpět ke Stanovi. Ještě jsem se natáhl pro prášky a podal mu je i se skleničkou.
„Příště mi nelži! Jsi bílý jak stěna, určitě tě to bolí. A o té osobě, co nás napadla se zatím nic neví. Edie na tom s otcem dělají, nemusíš mít starost. Jsem to oba paličáci a spojuje je nenávist k tobě, ale pro mě udělají vše."
Pousmál jsem se a políbil ho na krk.
„Jde i o ně, Takže se budou snažit. Edie mě ještě zítra odveze do firmy a potom zpět za tebou, tak není čeho se bát. Bude to jen hodina, než to spustím."
Stanley
„Kurva!“ zanadával jsem, když mě Samuru cvrnknul prsty do zranění. Euforie ze sexu, z prožitého orgasmu ustupovala a bolest se začínala hlásit o slovo.
„Já a bílej?“ otočil jsem hlavu k velkému zrcadlu na stěně. No trochu jsem bledší byl, ale nic vážnýho. „To je odraz od povlečení.“
Kravina, když povlečení je v černé barvě a jen se na něm leskly místy bílé flíčky od našeho spojení. Posadil jsem se a vzal si prášky. Poslušně jsem je spolknul a zapil vodou.
Uložil jsem se zpět a díval se na Samurovo nádherné tělo. Měl jsem chuť se ho všude dotýkat, ale nové vzrušení by nejspíš nebyl teď ten nejlepší nápad.
„Říkáš, že jde i o ně?“ zamyslel jsem se. Kdo může mít zájem sprovodit ze světa všechny z rodiny Tua a mě a Jeffa?
Do prdele! Kurva! Madoka!
Jak to mohl ale zařídit? Vždyť má být v base!
„Napadá mě jediný člověk, který by tohle mohl mít na svědomí, ale ten by měl být v base,“ zamumlal jsem. „Budu muset zavolat Koji Sugimoto a poptat se, jak je to s Madokou. Moc se mi to nelíbí. Pokud je to on, tak máme dost velký problém,“ zamračil jsem se a přivřel oči, protože na mne začala padat únava.
Madoka jel v drogách. My jsme mu to překazili. A když se angažoval v něčem takovém, tak určitě má spoustu známých, kterým jsme překazili kšefty a on se bude mstít. Ale jak to kurva dokázal z basy?
Samuru
Udiveně jsem se na něj podíval a snažil se uspořádat myšlenky.
„Ale jak by mohl... Je přece ve vězení, ne? Je pravda, že mě také napadl, ale kvůli tomu, že je zavřený, jsem to hned smazal. Dám otci vědět a uvidíme, co zjistí. Má nějaké muže v tom stejném vězení, takže to nebude problém."
Zvedl jsem se a přešel na druhou polovinu postele, abych si zalezl za Stanem pod peřinu. Uchopil jsem oba cípy deky a přikryl nás.
„Musíš být v teple, a já vlastně taky," usmál jsem se a políbil ho.
„Měli bychom se vyspat a nabrat sílu. Zítra musím do té firmy a potom... Co kdybychom si někam vyjeli? Tentokrát ti chci ukázat svoje oblíbené místečko já. Co ty na to?"
Stanley
Samuru si vlezl ke mně pod peřinu. Ani nevím proč, otočil jsem se na zdravý bok a položil si hlavu na jeho hrudník. No, trochu by měl přibrat, aby mně jeho žebra netlačily, ale bylo to fajn. Mám rád jeho štíhlou postavu. Nemusí být každý takový hromotluk jako já.
Poslouchal jsem jeho srdce, jak klidně bije a hlava se mi nadzvedávala v rytmu jeho dýchání. Začalo mě to uspávat a vážně jsem měl problém nechat oči otevřené.
Něco jsem Samuru odpovídal. Spíš to bylo takové mumlání, ani nevím pořádně, co jsem mu říkal. Mám pocit, že to bylo něco o tom, že teď bychom na výlet mohli jet tak maximálně tankem, jestli ho je schopen jeho táta zajistit. Ale že se rád na to jeho oblíbené místo podívám. Mám pocit, že jsem snad i slintal, jak jsem začal usínat s pootevřenou pusou a musel jsem vypadat jako po obličejové obrně. Nejspíš jsem se usmíval… Teda myslím. No, spíš nemyslím, protože jsem totálně tuhej a neovládám už ani ty obličejové svaly a jazyk, který se stále snaží něco zformulovat. Nějaké slovo… slabiku… písmeno…
Samuru
Moje žebra se topily v jeho slinách. Bylo to jak potopa a vytékala koutkem jeho pusy. Spal tak tvrdě, že mě asi po hodině jeho hlava připadala těžká stejně jako beton. Ale neměl jsem srdce ho odhodit a jít si nějak odsednout. Povzdechl jsem si, když mě jeho obličej vyrýval svůj tvar do hrudníku a uchopil polštář vedle sebe, abych mu ho natlačil pod hlavu a tím se mohl dostat zpod něj. Že to teda dalo práce...
Jeho váha ztěžkla snad o polovinu a já musel vynaložit všechnu svou sílu, které teda moc nemám.
Když se mi můj plán konečně povedlo uskutečnit, zvedl jsem se z postele a zamířil do koupelny. Vlezl jsem pod sprchu a pustil si na sebe příjemně teplou vodu. Potřeboval jsem to... Moc jsem potřeboval, aby se ze mě vše smylo. Ne Stanovo... To... Ale ten dnešní stres a hlavně jsem si potřeboval v hlavě urovnat to, co jsem od něj slyšel. Nechtěl jsem, aby věděl, jak moc mě to trápí.
Opravdu dost trpěl, když ten jeho "kamarád" svedl Jeremyho, ale stejně jsem nepochopil, proč ho to nechal ten kluk udělat. Láska je snad jasná hranice... Jak ho mohl upoutat někdo jiný, když Stanovi říkal, že ho miluje? Nemohl ho tak moc chtít... Nevěřím tomu. A Stan to vše odpustil a dokonce si s ním volá? No... Pokud jsem byl milý, tak jen proto, že je Stan zraněný, ale... Sere mě to.
Omyl jsem se a otřel se. Zalezl jsem k němu zpět pod peřinu a během chvíle usnul. Spalo se mi dobře, nebýt toho pitomého budíku na mobilu.
Stan se ani nehnul a spal dál. Jak já mu v tu chvíli záviděl.
Zvedl jsem se a oblékl. Ale nemohl jsem v tom jet do té firmy. Vytočil jsem Edieho číslo a během chvilky se s ním domluvil, že pro mě přijede. Přisedl jsem ještě ke Stanovi a políbil ho na tvář.
„Musím jet, ale budu brzy zpět. Mám si vzít tu kartu, abych se za tebou dostal?"
Stanley
Spal jsem vážně tvrdě. Zdál se mi i moc pěkný sen, a proto jsem nesl nelibě, když mě z něj něco vyrušilo. Pootevřel jsem na silu oči a díval se přímo do Samurovy tváře.
Chvilku jsem přemýšlel, co mi vlastně říká. Byl jsem tam zblblý, že mi trvalo, než mi to zaplo.
„Jo, kartu, bez ní se nikam nedostaneš,“ sotva jsem ze sebe dostal těch pár slov, jak jsem byl rozespalý a jazyk mě neposlouchal. Oči se mi samovolně zavíraly a já jen bezděčně našpulil pusu, abych mohl Samuru políbit, ale měl jsem hlavu tak těžkou, že jsem se nepohnul ani o centimetr.
„Dej na sebe pozor,“ zamumlal jsem ještě a znovu usínal ve snaze pokračovat ve snu, z kterého mě vyrušil.
Jen podvědomě se mi hlavou honilo, aby Samuru nikam nejezdil, aby byl opatrný, ať raději zůstane se mnou, ale nebyl jsem schopen vykomunikovat jediné slovo, jak mě i ty silné prášky úplně odrovnaly.
Samuru
Políbil jsem Stana na tvář a zamířil ven z tohoto podniku. Všude bylo ticho a já se mohl nerušeně dostat ven. Edie měl nastartované auto a s otevřenými dveřmi u spolujezdce na mě čekal. Nastoupil jsem a zamířili jsme rovnou do sídla Tua, kde jsem měl své věci. Jen jsem prolétl domem a převlékl se do tmavě zeleného trička a zelených kalhot. Přes to jsem si oblékl černé sako a zamířil rovnou do auta. Nikdo ještě nebyl vzhůru, nejspíš byli dlouho do noci na nohou, aby zjistili, kdo to dělá.
Nasedl jsem zpět k Ediemu a ten mě odvezl do té firmy. Po celou dobu jízdy jsme se bavili o Madokovi a zda je možné, aby to udělal. Edie slíbil, že potom zajede za otcem a zkusí si vše ověřit.
„Tak za hoďku pro tebe přijedu, nemusíš spěchat, přinejhorším si pro tebe dojdu," řekl Edie a provokativně se usmál.
„To už snad bude po všem. Tak tu buď," usmál jsem se a zamířil do budovy.
Hned co jsem dorazil do kanceláře, ve které jsem včera dělal, čekal na mě Charles a s nataženou rukou na pozdrav mě vítal. Stiskl jsem mu jí a v mysli si představoval, jak mu drtím kosti.
„Můžeme to tedy spustit, pane Tua?"
„Samozřejmě. Nic nám v tom nebrání," odpověděl jsem na jeho otázku a zapnul počítač.
Během chvíle celý systém ožil a já vložil VČELU, aby začala opravovat chyby, které Botan a jeho rychlé jednání způsobili. Když všechno šlo tak jak mělo, jen jsem si spokojeně oddechl a kontroloval systémy, zda tam přeci jen není nějaká chyba. Místy jsem poupravil odkazy a předělal soubory, aby nenastala nějaká vada v profilech zákazníků, a když jsem měl vše, jak jsem si přál, zavřel jsem svůj počítač.
„Tak, je hotovo. Já se s vámi loučím a doufám, že naše spolupráce bude pokračovat podle plánů."
Podával jsem Charlesovi ruku a stiskl ji na rozloučenou.
„Dáme si sklenku na oslavu? Chtělo by to zapít, abychom nic nezakřikli."
Nechtěl jsem, ale slušnost mi nedovolovala odmítnout tuhle nabídku. Souhlasně jsem přikývnul a uchopil sklenku šampaňského, která byla ledově orosená.
„Tak na to, aby vše správně fungovalo."
Znovu jsem přikývnul a celý obsah do sebe kopl, abych mohl hned jít a nezdržoval se s tímhle hnusákem.
„Na shledanou. Já už..." to jsem nestačil doříct, protože jsem natáhl ruku ke klice a ta se mi rozmazala před očima.
Cítil jsem, jak neovládám svoje tělo a řítím se k zemi. Něčí ruka mě zachytila a já si víc nepamatoval. Propadl jsem se do tmy.