Samuru
Už asi týden jsem po práci bezradně chodil po krámech a snažil se najít dárek pro Stana. Jak sebevražda... Nekonečné trápení. Když jsem se ho nenápadně vyptával, tak pořád myslel jen na prasárny, jak taky jinak. Štvalo mě to... Měli jsme prostě všechno, co jsme chtěli. Co dát někomu, koho jsem si vzal, a on se o mně tak hezky stará... Orgány?
Chcípni Stane... Chcípni... To je vážně šíleně trapný, kdybych se mu dal s mašlí kolem krku. Aaaa ....
Nakonec jsem zašel do jedinýho krámu, kam jsem rozhodně nechtěl. Měl jsem jeden ubohý dárek a pokud bych to spojil s tímhle....
Stanley
Dárek pro Samuru jsem měl připravený už dávno. Ale ještě chvíli jsem přemýšlel, jak mu ho předám.
Jedno však bylo jisté. Vzhledem k tomu, že jsem neměl možnost se teď až do ledna dostat do Anglie, rozhodl jsem se udělat Vánoce jak v Japonském, tak v Anglickém stylu.
Koupil jsem tu chatu, na které jsme se Samuru byli společně poprvé a slavili jeho narozeniny. Dlouho jsem přemlouval známého, aby mi ji prodal, až se nakonec nechal ukecat.
Na stěně vedle krbu visely Samurovy fotky, které jsem tady poprvé fotil. Byl tenkrát opravdu krásný, když mu vycházející slunce za jeho zády svítilo skrz jeho rudé vlasy. A taky jak byl zabalený v dece... Kokon, z kterého se vyklubal ten nejkrásnější motýl. Samozřejmě že tam nemohly chybět ani fotografie z naší svatby a svatební cesty.
Všechno, co se týče Vánoc jsem nechal na naší hospodyni, která se toho zhostila úplně perfektně. Jen chvíli studovala, jak se slaví Vánoce v Anglii, a pak to perfektně skloubila dohromady s japonskými tradicemi. Nejen krásně ozdobený stromek, ale i vše okolo, včetně Vánoční večeře a nechyběl ani tradiční Vánoční puding. Ale ten největší dárek, kromě menších drobností, které už ležely pěkně zabalené pod stromkem, ten se teprve dopravuje, a já jen doufal, že z něj bude mít Samuru radost.
Jasně že všechno proběhlo v naprosté tajnosti, od koupě chaty až po všechno ostatní. Neustále jsem chodil pozdě domů s tím, že mám hodně schůzek, a tak jsem to hodlal udělat i na Vánoce.
„Promiň, Samuru. Moc se omlouvám, ale nestihnu do Vánoc přijet domů. Přijeď na uvedenou adresu. Měl bys trefit, už jsi tam jednou byl. Jak skončím schůzky, dojedu tam taky. Ale nic moc nečekej, neměl jsem čas něco připravit. Budu rád, když uvaříš večeři, než přijedu. Miluji tě Stan.“
Poslal jsem mu email, zaklapl notebook a pak se už rozjel na letiště, abych vyzvedl poslední dárek pro Samuru, který jsem si nechal dovézt z Anglie.
Samuru
Pobral jsem věci, co jsem koupil i pro Ei i Jeffa, a vydal se zpět domů. Ve městě to bylo tak nacpané lidmi, že jsem se skoro ani neprodral k autu, které stálo nedaleko na parkovišti. Všichni bláznili, sice se v Japonsku uznávali tradice, ale když ten Santa tolik ovlivňoval lidi, tak ani zde se tomu nikdo nevyhnul. Beztak měla polovina lidí koupeno pár dárků pro své polovičky jen proto, aby ukázali světu, jak moc je milují. A já? Veliké…
Sedl jsem si do auta, ale než jsem stihl nastartovat auto, už mi vibroval telefon v kapse. Vytáhl jsem ho a přečetl si email, který mi právě přišel.
Večeři? Proč? Jsou Vánoce… Jak mám jako vědět, jak probíhají v Anglii, a co tak jedí? Se zbláznil? Nebo nemyslí tuhle večeři? Co mám dělat? Zahrabat se pod zem? Co když to zkazím? Naše první Vánoce jako manželů a já to hned poseru? Aaaa… Chcípni Stane… Nic nedostaneš pod stromeček, a ještě se ti někam schovám, abys neměl ani to.
Nastartoval jsem auto a zajel domů aspoň se převléknout, aby mi to slušelo. Taky jsem si chtěl pobalit pár věcí, netušil jsem, jak dlouho na té adrese chce být, a za chvíli jsem byl opět v autě. Nastartoval jsem a nastavil navigaci tak, abych tam byl rychle a stihl ještě dobře uvařit. I když… Zmetek teď chodil domů vážně pozdě a mě celkem už začala žárlivost přímo žrát.
Stanley
Příletová hala byla docela plná. Řekl bych, že skoro jako v supermarketech o Vánocích, kdy vrcholí nákupní horečky, a každý se snaží stihnout to, co za celý rok ne. Ale tohle ještě bylo nic proti tomu, jak to vypadá v Anglii. Docela jsem si na tu pohodu tady zvykl a už se mi ani nechtělo slavit Vánoce v Anglii. Ale slíbil jsem rodičům a sestrám, že příští Vánoce přiletím domů, ať se děje, co se děje.
„Stane! Stanley!“
Otočil jsem se po hlase a zadíval se na tu mávající ruku. Jeff byl sice o něco málo menší než já, ale i tak mezi těmi Japonci vyčníval. I on tu čekal na svůj dárek z Anglie, stejně jako já.
„Mají malé zpoždění, ale měli by tu být už do deseti minut,“ ukázal Jeff na tabuli příletů. „Co Samuru? Co na to říkal?“
„Samuru to neví. Je to překvapení,“ pousmál jsem se, a už si v duchu představoval, jak se asi bude tvářit.
„Tak snad tě za to překvapení nenakope někam,“ svraštil Jeff obočí, ale hned na to se už začal usmívat. „Ei se na kluky moc těší...“
Ukázal někam před sebe a já se tam také zadíval. Mezi všemi těmi cestujícími se Justin a Brian opravdu vyjímali. A taky, že se po nich spousta děvčat i ženských otočila. Ale já zaměřil pohled za ně...
Jo, tak ti dva se vůbec nezměnil. Neviděli jsme se skoro rok, ale i přesto jsou pořád stejní...
Snad bude mít Ei i Samuru radost. Tohle je pro oba překvapení. O nich dvou Jeff neřekl ani Eikichimu. Myslí si, že přiletěli jen Justin a Brian, ale že tu budou i děda a děda... nebo děda a babička? Kdo ví, jak je nazvat....
„Necháme vám nějaký čas, ale až se kluci zabydlí a odpočinou, tak navečer přijedeme.“
Přikývl jsem, že budeme čekat, přece jen byli o něco vedle na mé chatě, kde Ei a Jeff spolu strávili první noc, kdy pro Eiho byl Jeff ještě pan neznámý s maskou přes obličej.
Samuru
Cesta trvala celkem dlouho a já si na ni aspoň jednou odpočinul. Stihl jsem cestou nakoupit suroviny aspoň na to, co jsem myslel, že zvládnu. Stejně to byla šílená představa, že se pokusím o pár Anglických i Japonských tradičních jídel. Chtěl jsem, abychom si oba zachovali tu chuť Vánoc, přeci jen… I já byl poloviční Angličan. Bylo jedno, co si kdo myslí, Stan mě bral takového, jaký jsem, a já ho za to miloval. Jenže… Co když mi dnes chce říct, že to jsou naše poslední Vánoce…
Má někoho? Určitě jen zbytečně šílím. Neudělal by mi to… že ne?
Potají jsem se utěšoval, ale i tak mě ten osten žárlivosti pěkně píchal u srdce. Byl jsem pro dnešek připraven na cokoliv, co by po mě Stan chtěl, a podle toho jsem se i nachystal. Zastavil jsem před chatou a vytáhl si věci z kufru, ale než jsem vešel dovnitř, jen jsem stál a prohlížel si tuhle chatu. Tolik vzpomínek… Tolik na chvíle s tím, koho tolik miluji, i když mě zrovna pěkně štve.
Stanley
Než jsme se přivítali a dostali z letiště, nabrali jsme docela velké zpoždění. Začalo i sněžit, takže jsme jeli pomaleji a minimálně jednou jsme museli zastavit, když staříci museli nutně na záchod. Jeff s klukama nám už dávno zmizeli z dohledu, a podle času byli už nejspíš na chatě.
„Jedem!“ zavolal jsme na ty dva, když se pomalu courali z obchodu. „Jen doufám, že to nebudu mít všude v autě, jinak si to budete čistit.“
Každý si nesl v ruce jídlo a pití a spokojeně se usmívali, že na tohle se opravdu těšili. Ale čas nás tlačil a já začínal mít pocit, že Samuru na chatě už nejspíš bude. Chtěl jsem ho překvapit, že tam už budeme, až dojede, ale nějak se nevedlo. No, ale takhle si bude aspoň myslet, že jsem ještě v práci.
„Beztak myslíš jen na prasárny,“ zamručel jeden z nich.
Ani nevím který. Raději jsem se neotáčel a šlápnul na plyn, když jsme najeli na cestu, která byla aspoň dobře udržovaná.
Jasně, že myslím na prasárny, když jsme to se Samuru nedělali už asi dva týdny...
Netrvalo dlouho a před námi se ukázala cesta nahoru k chatě.
Samuru
Byl jsem úplně mimo, když jsem vešel dovnitř chaty a uviděl, jak je to tam nádherně ozdobené a připravené. Ještě víc mě dostalo, když jsem otevřel lednici a tam byly všechny věci již připravené a trouba ještě teplá, jak se v ní pekla Vánoční šunka. Stůl prostřený a různé dobroty nachystané na něm, které ale byly úhledně zabalené do fólie, aby to neoschlo.
„To je nádhera… Bože… Stane, kde jsi?“ povzdechl jsem si a věci si dal do našeho pokoje.
Celý jsem se svlékl a na sebe si natáhl jen trenýrky, které aby byly vzadu celé vykrojené s větším otvorem na zadku, aby…
Jo… Byl jsem v sexshopu a co? Chtěl jsem mu udělat radost. Vím, že tohle se mu líbit bude, a taky… Vážně jsme to dlouho nedělali a já ho moc chtěl. Chci… Moc ho chci.
Kolem krku jsem si zavázal velikou červenou mašli a postavil se ke kuchyňské lince ve chvíli, kdy jsem zvenku uslyšel auto.
Je tady… Že jo?
Dělal jsem, že urputně připravuji jídlo, ale toužil jsem po naprosto jiných věcech.
Stanley
„Vemte si aspoň ty menší tašky, nebudu se se vším tahat sám,“ postrčil jsem ty dva ke kufru, aby si vzali aspoň něco.
Neustále jsme do sebe rýpali, ale v dobrém. Měl jsem je opravdu rád, a oni nikdy nezkazili žádnou legraci. Byli prostě sví a od rány, a to se mi líbilo.
Před chatou už stálo Samurovo auto a vevnitř se svítilo. Bylo sice teprve odpoledne, ale už se v tomhle ročním období dříve stmívalo. Ale i tak jsme měli ještě dost času, než dojede Jeff s klukama. Těšil jsem se na to, jak si se Samuru ještě dáme společnou koupel, ale to bude muset chvilku počkat. Nejdříve tohle...
„Proč jste na mě, sakra nepočkali? Říkal jsem, že půjdu první!“ nadával jsem, když jsem za nimi vešel dovnitř, celý ověšený jejich zavazadly.
„Tak nevím, jestli je tenhle dárek pro nás,“ otočil se na mě Aiden, a jeho úsměv od ucha k uchu nešel opravdu přehlédnout ani v tom přítmí předsíně.
„Co?“ nechápal jsem, ale hned jsem nahlédl přes ně dovnitř, přesně tam, kam ukazoval Aidenův prst.
Samuru
Čekal jsem Stana, ale když za mnou promluvil jiný hlas, hned jsem se ohlédl. To, co se mi potom stalo… Groteska hadr.
Nebyl jsem schopen ani promluvit, jak mi bylo trapně. Celý jsem zrudnul, a očima hledal první věc, do které jsem se mohl zabalit. Udělal jsem pár kroků a natáhl se po kabátu, co jsem nechal položený na opěradle sedačky, ale jak rychle jsem si ho chtěl přes sebe přehodit, tak se rukáv zahákl o jedno ze světýlek na stromečku a natáhl se hlavní kabel. Nohou jsem se zamotal do kabelu tak, že jsem ihned letěl k zemi a aby toho nebylo málo, stromeček za mnou. Vším, co jsem měl, jsem stromeček chytal na sebe, a přitom se dostal na všechny čtyři, abych se zapřel.
No tenhle pohled musel stát za to. Já ve světýlkách, na všech čtyřech… Se skoro holým zadkem a rukou ještě zamotaný do kabátu. Naprosto bezradná situace, kdy jsem se nemohl pohnout tam a ani tam. No, chtělo se mi brečet, ale co horšího… Smát i brečet, což nedělalo problém těm dvěma, co stáli za mnou, a já se na ně ani nemohl otočit.
Stanley
Nevěřícně jsem se díval na to, co Samuru provádí. Bylo to skoro jako balet, až na to, že jeho oblečení tomu neodpovídalo. No... oblečení se tomu snad ani nedalo říct.
Samurův děda se na mě otočil s výrazem, který říkal, že mě na místě zabije. Aiden se smál jako pominutý, a já jen zíral a nechápal.
„Ty... jeden...“ zavrčel na mě děda.
„Co jsem provedl?“ konečně jsem se probral a odstrčil oba staříky bokem, abych mohl vejít dovnitř.
„Tenhle dárek opravdu není pro vás. Nahoře máte pokoj na konci chodby, tak se jděte vybalit.“
Okamžitě jsem jim přibouchnul dveře před nosem. Děda ještě něco brblal, ale Aiden se pořád smál a podle všeho táhl svou drahou polovičku nahoru do pokoje.
„Samuru...“ zavrčel jsem, když jsem se k tomu nešťastníkovi pomalu blížil.
Chtělo se mi taky smát, ale tak nějak jsem si užíval ten pohled na jeho krásně vystavené pozadí.
„Taková krásná pozvánka... Hezčí dárek jsi mi dát opravdu nemohl, jen... brzy jsi ho rozbalil.“
Zastavil jsem se za ním a díval se na něj z vrchu, jak tam tak nešťastně klečí a nemůže se vymotat ze světýlek a ani z kabátu. Klekl jsem si za něj a oběma rukama ho pohladil po jeho krásně vypnutém zadečku.
„Tu mašli si můžeš nechat. Jsi tak úplně nakousnutí,“ naklonil jsem se nad něj a začal jsem mu šeptat do ucha. „Víš, takhle, jak jsi úplně bezmocný... Tolik věcí by se dalo dělat a nemohl by ses bránit... Opravdu... Myslíš na stejné perverznosti jako já?“
Samuru
Vážně jsem se chtěl propadnout do země, nic tak trapnýho, se mi ještě nestalo. Bylo to vážně pitomý…
Když mi ale Stan promluvil za zády a šeptal mi do ucha, hned jsem se roztál. Bylo mi takové horko, že mi tváře hořely touhou. Tolik mi chyběl… Tak moc. I přes tuhle pitomou situaci, se moje tělo hned chvělo jako zblázněné, a to dole… Cítil jsem tu touhu, která nebyla tak dlouho ukojena, a to mě předtím přetáhl kdekoliv.
„Kdybych na to nemyslel, nebyl bych takhle oblečený,“ odpověděl jsem, ale hlas se mi chvěl, jak moc jsem se styděl.
„Jen… Mohl bys mi vysvobodit tu ruku? Bolí to… Asi jsem si s ní moc škubl,“ smutně jsem zaskučel, jak mě v ní píchlo.
„Bál jsem se, že jsi už ztratil o mě zájem, když jsi tak pozdě chodil domů, a taky… Tohle byl jediný dárek, co mě napadl.“
Kdybych mohl, opravdu bych se nejraději propadl do země a dělal, že tu nejsem.
Stanley
„Jak sis mohl myslet, že jsem o tebe ztratil zájem? Samuru, je to ten nejhezčí dárek, který jsi mi mohl dát,“ olízl jsem mu ucho a jemně ho zkousnul. „Jen je mi líto, že si ho budu muset rozbalit o něco později.“
Narovnal jsem se a přesunul se na bok. Opatrně jsem mu vymotal ruku z kabátu a pak mu pomohl sednout, abych ho mohl osvobodit od světýlek.
„Jsi celý popíchaný od stromku,“ pohladil jsem ho po břiše, kde měl spoustu červených teček.
Přitáhl jsem si ho na klín, aby neseděl holým zadkem na zemi, a pevně jsem ho objal. Byl to opravdu nejkrásnější dárek, co mi mohl k našim prvním společným Vánocům dát. Ani nevím, jestli se ten můj tomuhle vyrovná.
„Jsem šťastný za tenhle dárek,“ políbil jsem Samuru na krk. „Nic mi nemohlo udělat větší radost.“
Dal mi tím vlastně najevo, že na mě myslí. A ví přesně, co bych rád...
„Tohle si nechej na sobě, je to děsně rajcovní. A krásně se červenáš,“ pohladil jsem ho po rozkroku. „Ale obleč si aspoň yukatu. Nechci, aby ses tak ukazoval před staříky. Je to můj dárek, ne jejich, a já mám dost velkou představivost, když vím, že tohle budeš mít pod oblečením.“
Ještě jednou jsem ho pohladil a políbil, a pak ho donutil vstát.
Samuru
„Blbečku,“ prsknul jsem po něm, ale polibek jsem mu vracel ještě tak pár minut.
„Chodil jsi pozdě domů. Popravdě… Žárlil jsem. Co kdybys… Ani si to představit nechci,“ pevně jsem ho objal a znovu políbil.
„Dědové jsou tu… Je to krásný, děkuji. Ale… Museli být vážně dost překvapení, já teda byl,“ znovu jsem se začervenal, když jsem si představil, jak mě museli vidět.
Zvedl jsem se a v rychlosti přešel do pokoje, abych si oblékl lehké kalhoty a tričko se sobem, co mě napadlo koupit, abych mu taky udělal radost. Bože… Byl jsem jak poblázněný. Pořád strašně zamilovaný do jednoho chlapa, kterého jsem si vzal.
„Už nejsi v tom hezkém oblečku?“ pousmál se Aiden a sedl si ke stolu.
„Nestalo se ti nic?“ pohladil mě děda po vlasech a na chvíli stiskl v náruči na uvítanou.
„Jo… Stan mi to potom ošetří,“ pousmál jsem se a sundal z jídla fólii.
„Dáme si večeři a rozdáme dárky? Jako v Anglii, nebo jak to bude?“ zeptal se děda Stana, a i já se na něj podíval.
Přeci jen jsem nevěděl, jak to bude, a jaké Vánoce tedy slavíme.
Stanley
Musel jsem se usmát, když řekl, že žárlil. Bylo to, jako by mi vyznal lásku. Ale musím říct, že tohle všechno odříkání bylo účelové, i když jsem já sám měl kolikrát problém se udržet, abych si ho nevzal, zvlášť ve chvílích, kdy ležel vedle mě v posteli.
Zašel jsem se rychle převléct a došel zpátky, kde už všichni seděli u stolu. Mlaskl jsem, když jsem viděl, že má Samuru na sobě kalhoty a ne yukatu, ale ten sob na triku... Vážně to bylo roztomilé.
„Jak budeme slavit? No rozhodně bych si tu večeři dal, protože mám hlad. Neměl jsem čas pojíst, když jsem pro vás jel,“ zašklebil jsem se na oba dědy.
Ale bylo vidět, že všichni tři mají radost, že můžou být spolu, a já byl rád, že jsem jim to mohl dopřát.
„No, a jak budeme slavit dál, to se musíte zeptat pana domácího. Tohle je totiž jeho chata,“ ukázal jsem na Samuru a s úsměvem jsem vytáhl smlouvu o převedení nemovitosti na Samurovo jméno.
„Máš tam malý dodatek,“ ukázal jsem na menší papír mezi všemi těmi listy. Naklonil jsem se k němu a zašeptal mu do ucha: „Je to tvoje cena za tuhle chatu.“
Jo, když už si vzal tohle na sebe, tak snad bude souhlasit i s tím, co měl na papíru napsané. Jednotlivé body, které bych chtěl stihnout během našeho volna...
Samuru
„Domácího?“ vzal jsem si od něj ty papíry a sedl si Stanovi na klín, abych si to mohl přečíst.
Samozřejmě to bylo i záměrné, když jsem na sobě měl to oblečení. Hlavně ty dodatky…
„Jsi prostě starý prasák, Stanley,“ nadzvedl jsem obočí, ale záhy ho objal a políbil.
„Děkuji, je to krásné. Vlastně… Nevím, co říct,“ cítil jsem, jak mi pár slz sjelo po tváři, jak šťastný jsem byl.
Trochu jsem se mu zavrtěl na klíně a naklonil se až k jeho uchu, protože nikomu jinému ty slova nepatřily.
„Když jsem se takhle oblékl, počítal jsem se vším. Nemusel jsi to dávat jako dodatky, jsi můj manžel, takže… Moje tělo je pro dnešek celé tvoje,“ políbil jsem ho ještě na ucho, a potom se zvedl, abych si přesedl vedle něj.
„Dobře, takže obojetné Vánoce,“ zasmál jsem se, a každému na talíř nabral ode všeho něco.
Přeci jen… Všechno bylo výborné.
„No… Když je to tu moje… Ei a Jeff, sem taky přijedou ne? Zítra, takže o tom věděl a nic neřekl, to je pěkně podlé. Kdo ještě přijel?“ zeptal jsem se a dědové se oba zasmáli.
Taky jak jinak… Je zábavné mě občas pozorovat, když jsem zmatený.
Stanley
Jedli jsme a podle spokojeného mlaskání, všem chutnalo. Naše hospodyně, které jsme se s Jeffem nevzdali ani po téhle době, je prostě ta nejlepší, a dárek, který od nás dostala, si rozhodně zasloužila.
„Přijeli Justin a Brian, a všichni sem dorazí ještě dneska navečer. Ale i tak budeme mít čas na jeden z těch bodů...“
Mírně jsem se k Samuru naklonil a nenápadně zajel rukou do jeho kalhot. Pohladil jsem ho přesně v místě, kde chyběl ten kus látky a byla pod prsty cítit jeho holá kůže.
„Potřebuji si odpočinout,“ protáhl jsem se. „Přeci jen ty poslední dny byly dost náročné, a rád bych si rozbalil svůj dárek.“
Po mých slovech jsem měl pocit, že mě Samurův děda okamžitě odstřelí, podle toho, jaký na mě hodil pohled.
„My zatím nachystáme něco dobrého pro návštěvu,“ chytl ho hned Aiden za ruku, kterou měl sevřenou v pěst.
Jen jsem se na ně pousmál. Jo, tohle je moje vítězství. Samuru je můj a nikdo z rodiny mě nezastaví. Ani slavný tatínek Tua neměl šanci, a to byl pěkný oříšek. Ještě dneska cítím tu hlaveň na zátylku, když jsem si tenkrát pro Samuru přijel k nim domů.
„Paní domácí, můžete mi ukázat postel, na které budu odpočívat?“ otočil jsem se s úsměvem na Samuru a čekal...
Samuru
„Jaj... To je skvělý, jsem moc rád," byl jsem tak šťastný.
Tohle byl opravdu ten nejlepší dárek, co mi mohl Stan dát. Mít u sebe tolik lidí, co miluji. Rodiče, díky bohu, zůstali doma, nikdo by si to s nimi neužil a táta s dědou by se pozabíjeli.
„Tak se tu o to postarejte, jdu uložit svého muže," usmál jsem se a zamával jim před očima prstenem, aby děda nechtěl s námi.
Šel jsem v bezpečné vzdálenosti za Stanem, a radši hned zamkl, když jsme oba vešli do pokoje. Opřel jsme se o dveře a jen se na něj provokativně díval. Skousl jsem si ret a přitom mírně stáhl kalhoty z kyčlí, když jsem si je rozepl.
„Sněz mě, prosím," zašeptal jsem tak, jak bylo v jednom tom bodu napsáno.
Stanley
Samuru se zařadil za mě. A já se nemohl ani otočit, jinak bych na těch schodech zakopnul. Ale když jsem vešel dovnitř a otočil se, naskytl se mi nádherný pohled na mého muže. Dva týdny... Prakticky dva týdny jsem na něj nesáhl a teď...
„Jsem hladový jako vlk“ zavrčel jsem, protože se mi během chvíle udělalo v kalhotech těsno.
Přistoupil jsem k Samuru a ještě jednou si ho prohlédl od hlavy až k patě.
„Tohle je tu navíc,“ popadl jsem triko a přetáhnul mu ho přes hlavu. Sob odletěl někam na severní pól, a já si tak mohl v klidu polaskat ty krásné růžové hrbolky, kterých tvrdost jsem cítil na jazyku.
„Sundej si kalhoty,“ zahákl jsem prsty za jejich lem a mírně je potáhl.
Odstoupil jsem o krok a sám se začal svlékat. Pomalu jsem rozepínal košili, a po chvíli i ta ležela na zemi vedle soba. Stejně jako Samuru jsem si rozepnul kalhoty a jen mírně potáhl dolů, až byly vidět mé chloupky, které vykukovaly zpod boxerek.
„No tak, Samuru... Svleč si ty kalhoty,“ zavrčel jsem znovu, když jen stál a díval se na mě.
Samuru
Cítit jeho jazyk na svém těle, bylo jako opařit se horkou vodou, ale příjemné to bylo. Po tolika dnech… Mohl bych se udělat jen z jeho doteků, jak moc se mi po něm stýskalo. Prostě bez sexu nejsem schopný fungovat, potom se ze mě stane stejný zvrhlík, jako z něj.
„Ano… Zůstaň stát… Stane,“ mluvil jsem přiškrceným hlasem, jak mě vzrušení rozechvívalo.
Stáhl jsem si kalhoty a zahodil je na zem. Sám jsem došel ke Stanovi a stáhl mu dolů kalhoty i boxerky. Sice nebýt jeho, tak bych ho z toho nedostal, když jsem potřeboval, aby z toho vystoupil. Postrčil jsem ho na postel, a když si dosedl, hned jsem zaklekl mezi jeho nohy. Trochu jsem mu je roztáhl a v ruce promnul jeho pořádně naběhlé mužství. Jazykem jsem orámoval tu narůžovělou plosku, a potom ho zasunul do pusy, abych si s ním pohrál. Tohle si přál a popravdě… Dělal jsem tohle asi podruhé, ale chtěl jsem to i já. Zkusit, jak dobře chutná a dělat mu taky dobře, jako on dělá vždy mě… Někdy to ten druhý taky potřebuje. Hezky pomalu jsem mu ho kouřil, a přitom ani na chvíli neuhnul pohledem, aby i on věděl, že ho moc chci.
Snažil jsem se ovládnout, ale nešlo to… Tak moc to nešlo.
Po chvíli jsem se zvednul, a na všechny čtyři se opřel na postel, aby hezky vynikla ta dírka, kterou jsem nezakryl, ani nebylo čím.
„Stane… Prosím,“ podával jsem mu gel, který jsem si nový k tomu koupil.
Stanley
Chtěl jsem si Samuru vychutnat pěkně a pomalu, i přesto, jak moc jsem ho chtěl. Ale on převzal iniciativu do svých rukou. Spíš do své pusy...
Zapřel jsem se rukama o postel a jen sledoval jeho počínání. Bylo to opravdu vzrušující, a já měl po chvíli tendenci mu sevřít vlasy a určovat tempo takové, které by mi přineslo to očekávané vyvrcholení.
Dech se mi notně zkrátil, a měl jsem pocit, že to už nevydržím, když se náhle Samuru zvedl a klekl si na postel.
„Ani netušíš, jak moc vyzývavé to je. Nejspíš tě donutím tohle nosit častěji,“ klel jsem si na postel za něj.
Vzal jsem si od něj gel, ale hned ho položil na postel. Nahnul jsem se nad něj, a od ramen až po zadek jsem ho pohladil oběma rukama a zanechal na něm načervenalé čáry po mých nehtech.
„Gel počká,“ chytl jsem ho za obě půlky a pořádně mu je roztáhl.
Políbil jsem ho na kříže, a pak s každým dalším polibkem jsem se posouval níž, dokud jsem nenarazil na tu dírku, na kterou jsem jazykem začal dorážet a dráždit ji... Tak moc, až bude Samuru žadonit a zapomene i na ten gel.
Samuru
„Stane… Já… Je to…“ nemohl jsem skoro mluvit, jak moc mě to dostalo.
Nečekal jsem, že se natolik vzruším, aby se mi klepaly kolena. Měl jsem co dělat, abych se udržel na nohách a nešel hned na matraci. I když jsem chtěl gel, teď mi to už bylo jedno. Mohl mě prostě jen ohnout a dávat mi co proto, jak vláčný jsem byl.
„Stane… Prosím… Pojď,“ zaškemral jsem, a ještě víc proti němu vystrčil zadek.
Bylo mi už všechno jedno. Chtěl jsem jen jedno… Milovat se s ním.
Stanley
Cítil jsem pod rukama, jak se celý chvěje. Prohnul se v zádech, a ještě víc se mi tím vystavil. Bylo by teď tak snadné do něj najet na jeden příraz.
Přestal jsem ho dráždit a sáhl jsem po gelu. Nalil jsem trochu do jeho rýhy, kde pomalu tou přesně vyznačenou cestičkou stékala až k jeho dírce, která se stahovala a uvolňovala tím vzrušením, které ho očividně naprosto vládlo.
Prsty jsem táhl po gelu a nanesl ho co nejvíc dovnitř. Jedním jsem zapátral, jak moc po mně touží. Otíral jsem se o jeho horké stěny a po chvilce přidal i druhý prst.
Druhou rukou jsem ho hladil po zádech a po jeho krásných a pevných hýždích, po jeho stehnech, a nakonec jsem ji zasunul pod něj, abych pohladil i jeho naběhlou erekci, která stále byla uvězněná v těch slušivých boxerkách.
„Kam chceš, abych šel?“ znovu jsem se naklonil až k jeho uchu.
Prsty jsem celé zarazil do jeho nitra a jen konečky dráždil jeho prostatu, zatímco jsem si pohrával s jeho penisem přes ten kousek látky, který už rozhodně nezůstal suchý, jak mu unikaly kapky touhy...
Samuru
„Trápíš mě… Moc… Chci ho dovnitř… Tvoje… Penis… Prosím,“ pootočil jsem k němu hlavu, abych mu mohl vidět do tváře a vyprosit si polibek.
Instinktivně jsem sáhl rukou dolů a vyprostil svůj úd z těch trenek, protože to už vážně začalo bolet. Byly tak vymakané, že měly všitý malý zip a ten se jen rozepnul. Opravdu za ty peníze stály, a já je hodlal ještě několikrát použít. Proč taky ne… Tedy, spíš Stan je měl víc chtít. Občas mi dával až moc velikou volnost, jak se bál zeptat se na nějaké hračky, které používal už předtím. Nechtěl jsem, aby na mě používal něco, co na jiné, ale nikdy jsem se nebránil něčemu novému. Měl ale strach, a to jsem se mu ani nesnažil od té doby vysvětlit. Vlastně mi o tom řekl naposledy, co odnesl ty hračky ven k popelnicím, někdy na začátku našeho vztahu.
Moje tělo šílelo… Moc jsem ho chtěl, a to co se se mnou dělo, bylo, jak dostávat slabé elektrické šoky do svalů. Jeho prsty hluboko ve mně… To mě dostávalo na pokraj šílenství. Naprostého… Mučivého...
„Miluji tě… Stane…“ zašeptal jsem a víc se proti němu prohnul, aby si byl jistý, co po něm už sakra chci.
Stanley
„Taky tě miluji, Samuru,“ zašeptal jsem a políbil ho na krk.
Vytáhl jsem prsty z jeho zadečku a chytl ho za ruku, kterou se dráždil.
„Nechej ji tady,“ řekl jsem o něco důraznějším tónem a sám jsem mu pohladil jeho notně naběhlý penis.
Narovnal jsem se, a ještě jednou oběma rukama pohladil jeho napnuté půlky. Nabral jsem gel a promazal i můj penis. Přeci jen jsme to nějakou dobu nedělali, a kdo maže ten jede.
„Drž se pevně,“ přikázal jsem Samuru, jako bych chtěl do něj najet jedním přírazem.
Ale já mu jen pořádně roztáhl hýždě a pomalinku do něj vnikal. Milimetr po milimetru. Doslova mučivě, a i když jsem měl co dělat, udržel jsem se a pěkně si to pomalé vnikání vychutnával. Kousek dovnitř, kousek ven...
Bylo úžasné, jak mě v sobě svíral a snažil se mě chvíli vypudit, a na to vtáhnout dovnitř snad celého. Prsty jsem měl zatnuté do jeho kůže až tak, že se mu na ní dělaly červené fleky. Trápil jsem ho tím pomalým najížděním, dokud jsem nakonec v něm nebyl celý až po kořen.
S dechem jsem sotva stíhal, jak jsem se snažil nevzít si ho najednou. Bylo to takové sladké mučení i pro mne...
„Chybělo mi to, ani nevíš jak,“ promluvil jsem po chvilce, kdy jsem si v nehybnosti užíval jeho vnitřní teplo.
„Opravdu moc...“ dodal jsem a s těmi slovy jsem začal přirážet, protože ani já to už nemohl déle vydržet.
Samuru
Poslechl jsem ve všem, co po mě chtěl. I kdybych to neudělal, stejně by mě silou donutil. Byl o tolik větší a silnější než já, že mě kolikrát vzal do náruče a odnesl do sluje jako drak princeznu. Cítil jsem se s ním tak moc milován a v bezpečí.
„Mě… Taky… Ty… jsi mi… chyběl,“ sténal jsem, a přitom se proti němu prohnul.
Přijímal jsem jeho rychlé nájezdy a sám mu vycházel vstříc, aby byl ještě hlouběji a byl ještě hrubější. Rozpouštěl jsem se s dalším a dalším přírazem, jak moc mě ta touha ovládala. Přivíral jsem slastně oči a svíral prostěradlo tak pevně, že bylo slyšet, jak pár nití povolilo. Úžasné… Po tolika dnech mi stačilo jen málo, abych cítil ten přicházející konec.
„Sta… Stane…“ hlasitě jsem zasténal, když mě to pohltilo natolik, že se mi zamlžil zrak.
Blaho… Dokonalost… Orgasmus si se mnou pohrával, jak kdybych byl želé na snědení. Jen tak, tak jsem se udržel na nohách, a víc se zapřel o ruce, abych o nic nepřipravil ani Stana. Všechno moje sperma se nyní usazovalo na prostěradle pode mnou. Zaklonil jsem hlavu a žadonil o další a další polibky, protože jsem je potřeboval.
Stanley
I přesto, že jsem se to snažil prodloužit, bylo jasné, že to nebude mít dlouhého trvání. Už jen proto, že jsme kolem Samuru procházel celých čtrnáct dní obloukem, a zdržoval se v práci, jak jen to šlo, abych neměl nutkání si ho vzít.
Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Málem mě to porazilo, když se orgasmus přihlásil s takovou intenzitou, že by to sundalo i vola. Měl jsem co dělat, abych nedopadl na Samurovo tělo. Přesto jsem však ve chvíli své největší slabost dosedl na paty a stáhl si Samuru do klína, abych ho rukama ještě aspoň chvíli vedl, než jsem ze sebe dostal úplně vše.
Rychle jsem oddechoval a srdce mi valilo jak šílené. Ale byl jsem spokojený... šťastný...
Přitáhl jsem si Samuru k sobě a sevřel ho ve svém náručí. Jen jsem tak seděl, vnímal i jeho roztřesené tělo, které si tím nezadalo s mým.
Byli jsme jak dva šílenci pobláznění jeden druhým. Možná tak jednou i umřeme, ale... Byla by to nejkrásnější smrt, jakou bych si kdy mohl představit.
„Samuru...“ snažil jsem se ještě popadnout dech. „Jsi... jsi neskutečný... Děkuji za krásný dárek.“
Jednou rukou jsem ho chytil pod bradou, abych si ho mohl k sobě natočit a ukončit to polibkem, kterým jsem se mu snažil říct, jak moc ho miluji...
Samuru
„Miluji tě… Vážně, strašně moc a… Děkuji za tenhle krásný dárek. Jak jsi ho vůbec získal? Ten majitel to prodat nechtěl,“ opatrně jsem se mu protočil na klíně, ale nechtěl jsem, aby ze mě vyjel.
Ještě aspoň chvíli ho cítit, než půjdeme zase dolů za dědečky.
„Opravdu jsem se bál, že někoho máš. Proč ses mi vyhýbal? Víš, jak jsem žárlil?“ štěněčím pohledem jsem ho propaloval, a přitom mu věnoval pár polibků.
Tolik mi chyběl… Tolik…
Pořád jsem cítil, jak mnou proudí ty dozvuky dokonalého orgasmu, který mám jen s ním.
„Ještě máš dva menší dárky pod stromkem, ale… Chtěl bych potom s tebou prostě zalézt do pokoje, a ty… Abys mi vynahradil, jak moc jsem sexuálně frustrovaný,“ usmál jsem se a odhrnul mu vlasy z čela, které mu tam padaly.
Nemohl jsem ho přestat objímat a líbat. Tak moc… Moc ho miluji, a to naše začátky nebyly růžové.
„Stanley Torres a Samuru Torres, to si dáme na branku,“ pohladil jsem ho po tváři a znovu políbil.
Stanley
„Pamatuji si, jak moc se ti tu líbilo, proto jsem ho pro tebe chtěl,“ opatrně jsem Samuru nadzvedl a posadil ho vedle sebe na postel. „Nechtěl ho prodat, ale víš, jak jsem neústupný. A Jeff mi trochu pomohl. Nezapomeň, že patříme mezi nejlepší obchodníky v Anglii a možná i v Japonsku.“
Z rozepnutých boxerek mu koukal penis a opravdu to byl pohled pro bohy. Neudržel jsem se, a ještě ho po něm pohladil.
„Musel ses hodně přemlouvat, když jsi to šel kupovat?“ pousmál jsem se a na to mu věnoval polibek, aby mi hned nezačal nadávat. „Ano, vyhýbal jsem se ti. Jednak jsem měl moc práce tady s tím zařizováním, a taky jsem si to tu chtěl pořádně užít. A neboj, vynahradím ti to.“
Bylo mi fajn. Opravdu moc dobře, a vůbec se mi nechtělo z postele. Nejraději bych se tady uložil i se Samuru a nevylezl do druhého dne. Ale dole na nás čekali dědové a další návštěva už zřejmě byla na cestě.
„Nechtěli byste už vylézt? To jsme mohli zůstat v Anglii!“ zabouchal najednou na dveře Samurův děda. „Máte tady návštěvu, zapomněli jste? Rozsekám ty dveře a vytáhnu vás na mráz! Jdu pro sekeru!“
„Máme důležitý rozhovor, tak neruš!“ křikl jsem na něj přes ty zavřené dveře. „Běžte postavit sněhuláka. Beztak to neumíš! Postavil bych lepšího!“
„A s kým si myslíš, že mluvíš? Takového sněhuláka, co umím, jsi ještě neviděl!“
„No to rozhodně! Beztak to bude jen nějaký malý prcek!“
Věděl jsem, že mu to nedá. Prostě jeho děda byl soutěživý, a stačilo malé popíchnutí a on se hned chytil.
„Myslím, že budeme muset jít. Neumrzne ti zadek, když si tohle necháš na sobě?“ pohladil jsem ještě Samuru po odhalené části zadku.
Vážně se mi nechtělo, ale návštěva je návštěva, a já chtěl, aby si s nimi Samuru užil co nejvíce, než odletí zase zpátky do Anglie.
Samuru
Musel jsem se zasmát, když se děda dohadoval se Stanem, ale líbilo se mi to. Zvedl jsem se z postele, a ještě se na Stana usmál, když se mu naskytl dokonalý pohled na moje pozadí.
„Hrozně jsem se přemlouval, ale dělal jsem to pro tebe, nakonec to byl dárek i pro mě. A s tímhle,“ zapnul jsem si zip a tím uschoval penis zpátky to trenek.
Vzal jsem vlhčené ubrousky a pořádně otřel vše, co po nás na mém těle zbylo, a i na prostěradle. Vzal jsem si zpátky kalhoty a tričko, které se tu povalovaly po zemi a navlékl si to. Sám jsem Stanovi podal jeho oblečení, a ještě si ho přitáhl pro polibek, jak moc jsem chtěl pokračovat.
„Doufám, že víš, jak moc tě miluji, a nepotřeboval jsem žádný dárek, když mám tebe, manželi. Ale za tohle moc děkuji, budeme tu trávit naše volné chvíle. Až naplno rozjedu novou VČELU, tak ho bude málo, ale všechen jen tvůj. Děkuji za všechno, vím, že to říkám málo, ale myslím to vážně,“ přitiskl jsem se ještě k němu a políbil ho se všemi city, které k němu mám.
Stanley
„Tak, to si musíme užít volna co nejvíce,“ povzdychl jsem si.
I mě s Jeffem čekalo pár nových obchodů, a už teď jsem věděl, že nám to zabere spoustu času. Ale byl jsem rád, že se Samuru otrkal a dokázal už sám pracovat na plno, a dokonce uzavírat i některé zakázky.
Díval jsem se na něj, jak se obléká. Schovával své úžasné tělo do oblečení šitého na míru. Už mi zbyla jen ta představa, jak se holá část jeho zadku otírá o látku kalhot. Ale tohle mě hned dostávalo do stavu, kdy jsem přestával mít chuť se zvednout a jít ven do té zimy. Prostě mám hodně velkou představivost...
„Tak jdem stavět sněhuláka,“ rezignoval jsem.
Oblečení, které mi Samuru podal, jsem hodil bokem, a z kabely si vytáhl teplé prádlo. I když... Ty tanga, co jsem si oblékl, moc teplé nebyly, ale chtěl jsem nějak Samuru oplatit to, že si na sobě nechal ty úžasné boxerky. Možná má stejnou představivost jako já...
„Návštěva je tady, tak můžou stavět s námi. Bude to boj, která dvojice umí toho nejlepšího sněhuláka, tak pospěš, ať neskončíme poslední,“ popohnal jsem Samuru, když jsem zaslechl zatroubení auta.
Sešel jsem dolů, hodil na sebe teplé boty, bundu i nezbytné rukavice, a už jen čekal, až se ten můj dáreček dopraví dolů, aby se mohl jít přivítat s Brianem a Justinem.
Samuru
Musel jsem se usmát, když si vzal ty tanga, ale najednou jsem v tom nebyl sám. Hodil jsem na sebe teplou bundu a sešel dolů za Stanem, kde jsem si vzal rukavice, boty a čepici.
„Tak jdeme,“ usmál jsem se, ale když jsem otevřel a uviděl Briana a Justina, hned jsem se s nima vřele přivítal.
I po té době, co byli spolu, jim to moc slušelo, a taky už spolu začali bydlet, což bylo taky fajn. K tomu všemu…
„Ei…“ vrhnul jsme se kolem krku svému bráškovi, který právě s Jeffem vystupoval z auta.
Nakonec se kolem nás vznesl sníh do vzduchu, když jsme spolu spadli do sněhu.
„Pojď, zkoulujeme ty naše?“ zašeptal jsem Eimu do ucha a pomalu z něj zvedal tak, abych mohl nabrat pořádnou kupu sněhu do rukou a udělat hned kouli.
Rychle jsem se otočil a hodil ji Stanovi přímo do tváře. Jenže… I na mě jedna hned z boku přistála, kterou mě sejmul děda. Začala pořádná sněhová bitva, při které šel za chvíli Ei k zemi, když ho Jeff popadl a pořádně zarazil do sněhu, kde ho hned začal líbat. Brian a Justin nezůstali pozadu, hned se zapojili a bombardovali dědy, kteří to házeli na všechny strany.
Stanley
Co vážně nesnáším, je sníh pod oblečením, a už vůbec ne v obličeji. Vztekle jsem ho ze sebe setřepal a otřel si zmrzlou tvář. Podíval jsem se, kde, kdo je, a pak skrz ty létající koule jsem prokličkoval až k Samuru.
„To jsi neměl dělat, lásko,“ zavrčel jsem na něj.
Popadl jsem ho a hned jsem s ním švihnul do té největší závěje. Rychle jsem ho zalehnul, a všechen sníh, co byl po ruce jsem mu nahrnul pod oblečení. Druhou rukou jsem ho držel, aby se mi nevysmeknul.
„To je tvůj trest,“ sehnul jsem se zavrčel mu to do obličeje. „Jeden z trestů... Ten hlavní teprve přijde. Nahoře v tašce mám pouta.“
I přesto, že jsem se zlobil za ten sníh v obličeji, políbil jsem ho na ty jeho tváře, celé červené od mrazu.
„Měl bys jít do horké vody, jinak nastydneš. Přijdu za tebou,“ zašeptal jsem mu do ucha, ale nezapomněl jsem se po něm ještě trochu poválet, aby si ten sníh po oblečením pořádně užil.
Pustil jsem ho a vstal.
„Tak dost!“ zařval jsem na ostatní, když na mě dopadla další dobře mířená koule. „Máte postavit sněhuláka a žádného nevidím. Nechlubil se tu náhodou někdo, jak to umí? Co?“ namířil jsem prst na Samurova dědu.
Bylo to fajn. Ano, nemám rád sníh, ale bylo to opravdu fajn. Pěkně jsme se tu sešli, a Eikichi se Samuru byli šťastní, že mají u sebe někoho z rodiny, na koho se tak moc těšili. Stejně tak Jeff, na kterém bylo vidět, že je opravdu rád, když přijeli kluci, a to je nemusel ani dlouho přemlouvat.
Nikdy mi Vánoce nic moc neříkaly, ale letos... Letos jsem se na ně opravdu těšil. Slavím je se svým milovaným manželem a doufám, že tak pěkné budou už každý další rok.
Samuru
Tak to… To trochu posral…
Naštvaně jsem se celý zmrzlý zvedl ze země a sebral sebou trochu sněhu. Hezky rychle jsem mu ho zasunul až pod tričko a během chvíle se schovával u dědů za zády.
„Jak kdybych tě někdy poslechl,“ vypláznul jsem na něj jazyk a začal Aidenovi pomáhat se sněhulákem.
Sice mi byla trochu zima, ale zase jsem sněhuláka stavěl rád, a ve městě jsem na to nebylo dost sněhu.
„Aaaaa… Je mi zima. To je asi to spodní prádlo,“ provokativně jsem se asi po minutě na Stana podíval.
„Jdu do vany, tak se sejdeme za chvíli u večeře, ano? Rozdáme dárečky a tak,“ usmál jsem se a pomalu kráčel domů, než…
„Umyl by mi manžel záda?“ zaběhl jsem do domu a přímo kvaltoval nahoru do vany, protože se mi to všechno líbilo.
To, jak mě trápil ve sněhu… Jak mě líbal… To všechno… To, jak vyhrožoval… To všechno jsem chtěl.
Vlítnul jsem do koupelny a okamžitě ze sebe všechno strhal, jak mi začala být zima. Naházel jsem to na zem a už se sunul do sprchy, kde jsem pustil příjemně teplou vodu.
Stanley
„Manžel musí postavit sněhuláka!“ křiknul jsem za Samuru, který právě mizel v chatě.
Ten sníh pod trikem mu vážně nedaruji. Kdybych to věděl, tak ho tu v tom bílém marasu vymáchám ještě víc.
„Kdo postaví největšího sněhuláka, dostane ode mne láhev nejlepší Brandy,“ otočil jsem se na ostatní.
Děda okamžitě zapomněl na všechno a hned se vrhnul do stavění sněhuláka.
Počítám, že jen ta spodní koule bude mít v průměru minimálně tak metr. Ale aspoň budu mít dost času pro sebe a pro Samuru, než se všichni vrátí do chaty. I ostatní se hned vrhli na stavění, a dokonce i Jeff překvapil, jak hned začal Eimu dávat instrukce, aby koule byla co nepevnější.
Na nic víc jsem už nečekal a šel do chaty. Dole jsem ze sebe shodil jen boty a bundu a už jsem spěchal nahoru, odkud jsem slyšel šumění vody.
Když jsem za sebou zavřel dveře koupelny, zůstal jsem stát uprostřed a díval se na Samuru, jak si pěkně hoví v té horké vodě, a vůbec mi nevadilo, že na sobě už nemá ty sexy boxerky.
„Tak jdeme na ty záda? Máme tak hodinu, než postaví ty sněhuláky. A počítám, že děda neskončí, dokud nebude mít toho největšího, protože jsem slíbil flašku Brandy,“ zasmál jsem se nad představou, jak tam teď urputně staví každý svého sněhuláka.
Svlékl jsem se a opatrně vešel za Samuru do vany. Sice byla dopoledne ještě honička, ale za to teď... Byť je nás plná chata, přesto jsem si větší pohodu nedokázal představit.
„Miluji tě,“ objal jsem Samuru, když jsem se za něj usadil a přitáhl si ho do náruče.
Pamatuji si, jak jsem měl problém mu to poprvé říct. Donutily mě k tomu tenkrát okolnosti. Ale teď... Kdykoliv můžu, řeknu mu to, protože ho opravdu miluji, a už si bez něj nedokážu život představit.
„Tak jaký trest si zvolíš jako první?“ sehnul jsem se přes vanu ke kalhotám a vytáhl z nich kopii mých bodů, které dostal Samuru se smlouvou.
Čeká nás pár volných dní, a já se opravdu rozhodl je naplno využít se svým milovaným manželem.
Samuru
Lekl jsem se, když se na mě zezadu natiskl. I když jsem věděl, že za mnou jde, i přesto jsem to nečekal. Nejspíš jsem se naplno ponořil do té hezky teplé voda a taky… Trvalo mu to.
„Taky tě miluji,“ odpověděl jsem mu a víc se k němu natiskl.
Ale ty jeho body… Jen jsem se usmál a odhodil papíry bokem, abych mohl pustit víc vodu.
„Říkal jsem ti to… Dneska jsem tvůj dárek, a moje tělo je tvoje. Vyber si cokoliv, jsem pro,“ políbil jsem mu prsty na rukou a přitáhl si ho tak, aby byl na mě víc natisknutý.
Cokoliv… Kdykoliv… Už ani netuším, kdy jsem mu celý propadnul, ale byl jsem jen a jen jeho. Tady… Na chatě, kde byla moje rodina, teď i jeho rodina… Víc šťastný jsem nemohl být. Zamilovaný na Vánoce, a naprosto odevzdaný svému muži.