Efraim
Podvědomě jsem vnímal nějaké bouchnutí a brblání. Ale v mé hlavě, mírně ovlivněné chlastem, jsem si myslel, že to jde z televize.
Jen jsem pootevřel oči, mrknul na obrazovku a zase oči zavřel.
Ale pak mi postupně začínalo docházet, že ty zvuky jdou odjinud než ze strany, kde je televize.
Znovu jsem otevřel oči a rozhlédl se. Z předsíně se svítilo, a já si byl jistý, že jsem zhasnul.
Okamžitě jsem vyskočil na nohy, až jsem málem převrhl věci na stolku a flašku jsem zachytil na poslední chvíli. Postavil jsem ji zpátky, vypnul jsem televizi, a pak už jsem se šel podívat po bytě, co to vlastně bylo.
Nějak mi v tu chvíli ani nedošlo, že jsem se vlastně i zapomněl bát. Když jsem nahlédl do koupelny, byl tam bordel.
Oddechl jsem si, že je Tir doma, ale vzápětí zakroutil hlavou nad tím bincem. Posbíral prádlo ze země, a chtěl ho hodit do koše, když jsem si všiml, že je špinavé a od krve. V tu chvíli znovu skončilo na zemi a já se hned rozběhl do ložnice.
Seděl na posteli, nejspíš čerstvě osprchovaný, když mu ještě z vlasů kapala voda, a snažil se ošetřit si zranění na boku.
„Ukaž, udělám to,“ klekl jsem si před ním a vytrhnul mu tamponek z ruky.
Namočil jsem to víc do desinfekce a začal jsem mu to opatrně čistit, stejně jak drobné rány na rukách a ránu na paži. Měl odřené klouby, takže se musel porvat.
„Bolí? Nechceš přinést panáka, nebo cigarety?“ zvedl jsem k němu pohled, když jsem mu ránu na boku přelepoval širokou náplastí.
Tiras
Mračil jsem se jako bubák a ještě víc, když se najednou ve dveřích objevil Efraim, vzápětí skončil u mě a začal mě ošetřovat.
Chtěl jsem ho poslat do háje, aspoň to byla moje prvotní myšlenka, ale…
Jeho dotyky byly tak příjemné. Jeho vůně i blízkost, to, že se vůbec stará.
Úplně jsem přeslechl jeho slova a jen na něj zíral, když skončil.
Vážně jsem si ho nedokázal představit tam dole v té špíně.
Jak se mu tam vůbec podařilo přežít?
Nejspíš v něm bylo víc, než jsem si chtěl přiznat, což se mi ale na jednu stranu nelíbilo. Začínal se mi dostávat pod kůži, a to bylo špatné.
Pro teď jsem ale všechno hodil za hlavu. Byl tady a já toho všeho měl akorát po krk.
Shodil jsem věci z postele, zahodil i to, co měl v ruce, popadl ho za boky a hodil na postel, kde jsem ho okamžitě zalehl svým tělem a než se stačil nadechnout, už jsem jazykem naťukl jeho rty a začal s průzkumem jeho úst.
Mé tělo se trochu uvolnilo, když jsem ucítil jeho chuť smísenou s chutí alkoholu, tabáku a něčeho sladkého. Přivřel jsem oči a jednu svou ruku zasunul pod jeho triko, abych se mohl pokochat i jeho kůží.
Efraim
Viděl jsem na Tirovi, jak je rozdrážděný. Byl nejspíš nadopovaný adrenalinem, a ještě se neuklidnil. A taky jsem si uvědomil, že celou dobu mlčel.
Evidentně byly nějaké komplikace.
Ani nevím proč, ale i když byl nahý, nějak jsem tentokrát neobdivoval jeho nádherné tělo. Zaměřil jsem se jen na ošetření jeho zranění.
A tak mě překvapilo, když mě najednou popadl a hodil na postel.
Vydechl jsem a mírně se zachvěl, když mě zalehl a jeho ruka hned vklouzla pod mé triko a on se mě začal dotýkat.
Byl jsem rád, že se vrátil a nestalo se nic horšího.
I když je to morous, a jasně dává najevo, co si o kurvách myslí, přesto jsem v něm cítil jakousi oporu.
Jeho polibek byl dravější, a jako by pátral po tom, co jsem jedl nebo pil. Jeho jazyk se otíral o můj a pod tíhou toho polibku a doteků jsem nakonec přivřel oči, zvedl ruce a zahákl mu je kolem krku, abych si ho přitáhl na sebe ještě víc.
I já ho po chvíli začal hladit a mírně škrábat po zádech. Na moment jsem přerušil polibek, abych se otřel o jeho krk a pár polibků mu věnoval i tam.
Přes všechno to nevědomí, jak to vlastně s námi bude, jak dlouho tu zůstanu, a jestli někdy vůbec překoná svou averzi vůči tomu, co vlastně jsem, mě nakonec začínalo převládat vzrušení.
Moje ruce skončily na jeho pažích, které jsem o něco pevněji sevřel, přestal jsem se s ním líbat a zahleděl se mu do očí.
A po pár vteřinách jsem měl jasno.
Zapřel jsem se o něho a převrátil ho na záda. Hned jsem se na něho vyhoupnul, svlékl si triko, a znovu se vrhnul na jeho ústa. Dolehl jsem na něj, abych pocítil horkost jeho kůže nejen z koupele ale i ze vzrušení. Vrhnul jsem se znovu na jeho ústa, a postupně jsem přecházel níž, abych se ujistil, že bude dost připravený na to, abych ho mohl do sebe přijmout.
Ale myslím, že to byly liché obavy.
Byl snad ještě tvrdší, než jsem byl já.
„Kde… máš gel…“ zašeptal jsem do jeho rtů, když jsem se po chvíli vysunul zpátky nahoru.
Tiras
Po chvilce zaváhání se přidal i Efraim, který mě nakonec i převrátil na záda.
Hladil jsem ho po stehnech, zádech, hrudi, tam, kde jsem měl zrovna přístup a začal úplně zapomínat na to, kým je.
Jeho doteky byly příjemné, z jeho očí jsem vyčetl tu touhu, a jeho tělo mluvilo samo za sebe.
Chytl jsem ho za zadeček a promnul ho, když se znovu vytáhl nahoru a zeptal se, kde mám gel.
Možná jsem ho v tu chvíli měl shodit a vyhodit z postele.
Ale… Místo toho jsem ho znovu převrátil pod sebe, na chvilku znehybnil a zadíval se mu do očí.
Pátral jsem tam po nějakém náznaku toho, co by mě donutilo to okamžitě ukončit, i když jsem byl tvrdý jak beton, ale k mé nelibosti nebo možná spíš úlevě? …tam nic takového nebylo.
Jo, začínal se mi dostávat pod kůži. Ale snažil jsem se to sám sobě omluvit tím, že to bude jen pro tentokrát a vícekrát už se to opakovat nebude.
Sklonil jsem se a znovu si vzal jeho rty, zatímco mé prsty dráždily jeho bradavky.
Když mi docházel dech, přesunul jsem se na krk a posléze klesal níž, nevynechal jediné místečko, hledal ty, kde se mu to líbí nejvíc, poslouchal jeho vzdechy, a mé ruce byly zrovna tam, kde ústa ne.
Vyhnul jsem se penisu, který jsem jen letmo pohladil, pokrčil Efraimovi nohy v kolenou a naznačil mu, ať si je chytí, aby se mi tak mohla vystavit jeho nádherná prdelka.
Za odměnu jsem ji polaskal jazykem, než jsem se na moment odtáhl, abych ze šuplíku vyndal gel, který jsem pak nabral na prsty, a zatímco jsem si vzal jeho penis do úst začal jsem dráždit jeho vnitřek.
„Tady je to místečko, viď?“ zachraptěl jsem do Efraimových rtů, když jsem se znovu vytáhl nahoru, třemi prsty ho dráždil dole, a já se konečně rozhodl zaútočit i na jeho hrbolek rozkoše.
Chtěl jsem, aby mi úplně propadl. Úplně jsem z něj šílel a chtěl jsem, aby i on šílel ze mě.
Chtěl jsem, aby mi v tuhle chvíli patřil, chtěl jsem mu ukázat, kdo je tu pánem.
Prostě mě úplně dostal, aniž bych to nějak plánoval.
Efraim
Zažil jsem toho za ty dva roky hodně. A zjistil jsem, že lidi mají různé choutky.
A byl jsem tak naučený poslouchat, že jsem všechno dělal automaticky, jako když třeba někdo montuje auto.
Ale u Tira…
U něj to bylo jiné. Věděl jsem, že to bude stát za to, a že rozhodně nebudu litovat. Aspoň tuhle věc si užiju naplno, protože, už jen když se mě dotkne, tak se doslova roztápím jak zmrzlina ve čtyřiceti stupňovém vedru.
Neodpověděl mi na to, kde je gel. Místo toho mě povalil zpátky na záda, a ani jsem se nenadál, a měl jsem jeho hlavu mezi mýma nohama. Už jen to, jak se posouval dolů ve mně probouzelo ještě větší chtíč. Kdykoliv se dotkl místa, které mi dělá dobře, neudržel jsem v sobě hlasité vzdechy a zasténání.
Poslušně, aniž bych nad něčím přemýšlel, jsem si přichytil nohy…
A když jsem pocítil tu plnost, kterou mi dopřával svými prsty… Byl jsem úplně v háji.
Na jeho otázku jsem byl schopen jen přikývnout, zavřít oči a zasténat, kdykoliv se dotkl prostaty.
Začínal jsem se proti němu víc prohýbat. Chtěl jsem víc…
Doslova jsem byl už nadržený na to, aby pořádně protáhl můj zadek, protože jeho výbava rozhodně stála za to, a já tušil, že litovat nebudu.
„Prosím…“ zaúpěl jsem, když to v jednu chvíli bylo zase na hraně, a já se snažil svým penisem už otírat o jeho tělo.
„Ojeď… mi… zadek… pořádně…“ skousnul jsem mu spodní ret o něco víc, ale na to jsem vjel jazykem do jeho úst a v jedné ruce jsem pevně stiskl jeho erekci.
Tiras
Zafuněl jsem po Efraimově reakci na moje důraznější laskání jeho prdelky, a už se nemohl dočkat, až prsty vyměním za něco jiného. V tomhle okamžiku jsem zapomněl na celý svět.
Na mou averzi, na to, kým je, na to, proč tu je.
Byl nádherný, a tak dokonalý, že jsem pro tuhle chvíli prostě hodil všechno za hlavu a rozhodl si to užít se vším všudy.
Zvláště, když jsem viděl, že Efraim už nemá daleko k tomu, aby se udělal a vzápětí mi to potvrdil svými slovy, než se vrhl na má ústa.
„Naplním tě tak, že ti to poteče i ušima,“ zavrčel jsem na něj, když jsme se odtrhli od polibku, a než jsem se od něj odtáhl, ještě jsem ho pořádně rafnul do krku, snad jako odplatu za to, že mě kousnul do rtu.
Vytáhl jsem své prsty, posadil se na paty mezi jeho nohama a chvilku si ho jen tak prohlížel, než jsem se zašklebil a rozhodl se ho potrápit ještě víc.
„Teď si vzpomínám… Asi bych tě měl potrestat za to, že jsi mě nepřivítal, když jsem se vrátil domů. Místo toho jsi usnul a očividně si vystačil jen s televizí a flaškou,“ zavrčel jsem znovu, a pak se zašklebil jako lovec, co právě chytil chutnou kořist.
Vrhl jsem se na jeho bradavky a svým penisem se jen lehce otíral o ten jeho.
Pevně jsem Efraima stiskl u kořene, aby se mi předčasně neudělal, a pak jen na špičku žaludu vjel do jeho dírky, než jsem se zase odtáhl, abych svými ústy potrápil jeho penis, pak do něj zase jen na centimetr zajel, a hned vzápětí mu do dírky místo svého penisu vsunul jazyk.
Bavilo mě to, zvláště, když jsem viděl, jak Efraim reaguje, ale čím déle jsem pokračoval, tím víc mě to nabuzovalo, až jsem to po chvíli utnul, a tentokrát svůj penis tlačil dál do jeho nitra. Zajel jsem asi do poloviny, abych ho trochu připravil, chvilku počkal, pak zase úplně vyjel, znovu zajel jen na kousek, a když už jsem cítil, že to ani jeden nevydržíme a Ef je dost roztažený, při dalším nájezdu jsem se do něj vecpal až po kořen.
Byl tak horký a těsný, až se mi z toho zatočila hlava, zasténal jsem, jednu jeho nohu jsem si hodil na rameno, zatímco druhou pokrčil a tlačil ji k matraci, čímž jsem měl trochu lepší, hlubší, a hlavně těsnější průnik, na nic nečekal a začal přirážet tak, že kdybych Efraima nedržel, v mžiku by proletěl zdí až na druhý konec města.
Efraim
Málokterý klient by se mohl Tirovi rovnat.
Vlastně bych řekl, že asi žádný.
Prožíval jsem to tak, jako snad ještě nikdy. Byl jsem úplně bez sebe, když jsem si myslel, že už… Ale on mě místo toho trápil dál.
Prohýbal jsem se proti jeho ruce, když mě chytil za penis. Nastavoval jsem mu zadek ještě víc, když dráždil mou dírku.
V jednu chvíli jsem doslova zaskučel, když se o ni otřel jen žaludem a zase nic.
Sex s ním je prostě něco, co se nedá přirovnat k ničemu, co jsem doposud zažil, a to jsme ještě pořádně nezačali.
Zatnul jsem mu drápy do ramen a vykřikl, když konečně, do mě najel. Stáhl jsem se, chtěl jsem ho v sobě udržet, ale on se zase vysunul a pak se vrátil jen na kousek.
Myslel jsem, že ho roztrhám, když mě takhle dráždil.
Ale výsledek to mělo takový, že jsem ho chtěl ještě víc. Že jsem strašně moc chtěl, aby pořádně ojel můj zadek, až bych nevěděl, jak se jmenuji.
A ve chvíli, kdy do mě najel úplně celý, mi blesklo hlavou: To je ono!
Roztřásl jsem se při změně polohy, a já ho tak cítil v sobě ještě víc, každé otření, každý průnik až na doraz, a že dorážel dost tvrdě.
Ale já to potřeboval, já to tak chtěl…
Prohnul jsem se v zádech, když to najednou přišlo jako blesk z čistého nebe.
Byl jsem úplně mimo, když se na mě hnal orgasmus a snad jen automaticky jsem posunul jednu ruku dolů, abych se chopil své erekce, která už povážlivě začala s sebou cukat.
Rychlými tahy, jemnými, pevnějšími, tak, jak to bylo právě nejlepší, s hlasitými vzdechy, steny a nadávkami směřující k Tirovi, povzbuzováním, ať přidá, ať mi třeba natrhne zadek, jsem se nakonec přivedl k tomu nejlepšímu okamžiku z celého sexu.
Byl jsem úplně na sračky. Nemohl jsem se pořádně nadechnout, třásl jsem se, bylo mi jedno, že sperma dopadá na čisté povlečení, a jen skučel při každém výstřiku…
Tiras
Nikdy jsem si nemyslel, že něco podobného zažiju.
Ať se všichni ti, se kterýma jsem doposud chrápal, jdou zahrabat.
Nedokázal jsem rozumně myslet, a ani jsem nechtěl. Jen jsem přirážel, tak, jak si To Efraim přál, pozoroval ho, a mezi vzdechy nadával jako špaček.
Efraim mě úplně odrovnal. Vůbec jsem nečekal, že to bude až takové, a co teprve, když to na něj přišlo. Seřval jsem ho na dvě doby, když jsem viděl, jak je u toho sexy, a když začal víc stahovat svou dírku, což mě vzalo málem do mdlob, nehleděl jsem na to, že se ještě nedokončil a doslova ho svým tělem přikurtoval do matrace.
Sundal jsem jeho nohu ze svého ramene, prsty zaryl do těch jeho úžasných půlek, mírně mu zadeček nadzvedl a víc se nad něj sklonil.
Labužnicky jsem slízl semeno, co mu ulpělo na hrudi, břichem se namáčkl na jeho penis, zakousl se mu do krku, jako bych si ho chtěl označkovat, a pak do něj začal bušit ještě tvrději než před tím.
Jeho nohy se nejspíš na chvíli i ocitly ve vzduchu, ale já se prostě už nedokázal ovládnout.
A stačila mi jen chvilka na to, abych prožil ten nejbouřlivější orgasmus, co si snad pamatuju.
Úplně jsem Efraima sroloval pod sebe, snažil se do něj víc a víc natlačit, kousal ho do krku ramen a všude kam jsem dosáhl, dokud ta nejsilnější křeč nepovolila, a já se na něj s prudkým oddechováním svalil.
Pár vteřin jsem jen ležel, vychutnával si to, stejně jako občasné stažení Efraimovy dírky, než jsem se zvedl na loktech, zadíval se mu do očí, a hned na to vpil do rtů, abych tuhle skvělou jízdu završil jeho chutí.
Efraim
Automaticky, jak jsem to měl naučené, jsem měl na jazyku, ať mi Tir nedělá žádné značky.
Ale byl jsem schopen ze sebe vydat nic jiného než kňouravé sténání, když jsem se pomalu probíral z té agonie.
Byl jsem ale konečně schopný pozorovat Tira.
Ty jeho nájezdy na můj zadek byly snad ještě zuřivější než před chvílí. Netrvalo dlouho, a brzy i on dosáhl svého orgasmu. A byl to úžasný pohled.
Stále mi dírka pulsovala pod vlivem těch vjemů z prožitého orgasmu. On mi všechny ty skvělé pocity prodlužoval tím, jak mě neustále nabíral a okusoval mě.
A zřejmě tohle bylo to, co mi normálně při sexu v bordelu chybělo. Ten intimnější dotek, dokázání toho, kdo je ten nahoře, kdo je dominantní, a kdo je submisivní.
Zcela jsem se tomu poddal, a znovu jsem přivřel oči, jak mi i tahle maličkost dělala dobře.
Polibek, který mi potom dal, byla už jen třešinka na dortu, která tohle všechno udělala ještě sladší.
Pokud půjdu ven, budu si nejspíš muset hodit šátek kolem krku, nebo si vzít rolák, protože jsem na každém kousku kůže stále cítil jeho zuby.
Omotal jsem kolem něho nohy, což bych si předtím u nikoho nemohl dovolit. Objal jsem ho, a když už polibek nebyl tak dravý a vášnivý, ale spíš uklidňující, hladil jsem ho po zádech a jemně škrábal nehty.
Nevěděl jsem, co mám teď říct nebo dělat. Ale i kdyby mě teď vykopnul z postele a nic neřekl, nejspíš bych mu ještě poděkoval, protože tohle za to rozhodně stálo.
Tiras
Pomalu jsem se vracel zpátky do reality a musel se ušklíbnout, jakou spoušť zanechaly moje zuby na Efraimově jemné kůži. Ale nevypadal na to, že by si stěžoval.
Když mi omotal nohy kolem pasu, na moment jsem se zarazil.
Bylo to… až moc osobní. Ale… nechal jsem to být a znovu se sklonil pro polibek.
Až po chvilce jsem se víc vzepřel na loktech, prsty Efraimovi shrnul vlasy z čela a jen ho pozoroval.
Pozoroval a přemýšlel, aniž bych něco vymyslel.
Když jsem ho obíral tehdy na tom hajzlíku v baru, nikdy by mě nenapadlo, že to skončí takhle.
Za normálních okolností bych teď vstal, nebo Efraima seřval, co tu ještě dělá, a vykopl ho z postele.
Jenže teď se mi nechtělo.
Místo toho jsem zabručel, trochu se zamračil, kousl Efraima do brady, a pak se ušklíbl.
Když už, tak už.
„Pět minut pauza, a pak druhé kolo. A tentokrát,“ přetočil jsem se na záda a Efraima stáhl na sebe, „chci, abys mi zatančil.“
Propleskl jsem ho po tom jeho úžasném zadečku, a pak se o něj otřel klínem, aby nebylo pochyb o tom, jaký tanec mám na mysli, než jsem se posadil a začal zuby trápit jeho bradavky.
Mé prsty automaticky zajely do jeho dírky, abych vyhrábl zbytek svého semene, vetřel ho do Efraimovy kůže, a snad, jen jakoby náhodou, se otřel o jeho prostatu.
„Nebo chceš jít spát? Klidně můžeme,“ zvedl jsem k němu hlavu a prsty v něm nechal tak, že se jen letmo otíraly o jeho místečko rozkoše, pokud se Efraim trochu pohnul.
Efraim
Přivřel jsem oči a lehce se usmál, když mi Tir stáhl vlasy z čela. Tenhle dotek byl jiný, starostlivý, jemný, a tak nějak mě to zahřálo u srdce víc, než kdyby řekl: Ok, bylo to super. Nebo: Byl jsi úžasný.
Kolikrát jsem tohle slyšel a necítil z toho žádný osobnější podtext? Šlo jen o planá slova, a jen proto, aby si mě klient mohl udržet a znovu mě pak žádat?
Ale tohle, byť Tir nic neřekl, bylo jiné.
Byla v tom naprostá spokojenost jak z jeho, tak z mé strany.
Když řekl, že si dáme pět minut pauzu a pak bude druhé kolo, otevřel jsem oči a zkoumavě se na něho zadíval. Ne, že bych nevěřil, že by to zvládl, je víc takových. Ale on byl unavený, trochu i zraněný…
Ale… Myslel to naprosto upřímně.
Chtěl jsem se zvednout, že se půjdu třeba napít, nebo si zapálím, ale to už jsem na něm seděl a jeho prsty znovu zkoumaly mou dírku.
Aniž by mě musel víc pobízet, sám jsem se začínal pohybovat proti nim. Byl jsem jak břišní tanečnice, když jsem dosedal a měnil směr pohybů, abych ti jeho prsty cítil co nejvíce. Doslova jsem se vlnil, nebo vysedával a znovu nasedával, když jsem po chvíli jeho prsty vyměnil za jeho penis, který snad ani neztratil na tvrdosti.
Při prvním dosedu jsem skoro ztratil dech a má ústa se otevřela jen v němém výkřiku. Teď jsem opravdově pocítil, jak velký je, když jsem si na něho mohl nasednout sám.
Když jsem se vzpamatoval, pokračoval jsem v tom svém tanci, snažil jsem se ho o nic neochudit, a i když to tentokrát už nebylo takové divoké, a ne tak brzy, přesto orgasmus, který přišel s jeho rukou na mém penisu, byl znovu naprosto omračující…
Tiras
Tak tomuhle se říká být plně uspokojen.
S přivřenýma očima jsem sledoval Efraima, zatímco jsem se své ruky slízával jeho semeno a choval se u toho tak, jako bych nikdy nic lahodnějšího neokusil.
No, a možná to byla i pravda.
Teprve, když jsme se oba uklidnili a já opatrně vyjel z jeho dírky, která si nejspíš potřebovala taky odpočinout, protože jakmile se Ef udělal, potřeboval jsem trochu víc důrazu, abych ho i já mohl naplnit svou dobrotou, stáhl jsem si ho na sebe dolů, prsty mu zahrábl do vlasů a věnoval mu dlouhý polibek, byť ne tak divoký jako na začátku.
„Umíš krásně tančit,“ zachraptěl jsem po chvíli, kdy jsem ještě označkoval jeho krk, a pak se zase pohodlně uvelebil na zádech.
Jednou rukou jsem Efraima hladil po zadečku, druhou po zádech a občas zajel do vlasů, které měl jemné a příjemné na dotek.
Začala mě konečně zmáhat únava, posilněná dvěma prožitými orgasmy, a já se neubránil úsměvu.
Jo, takhle by to mohlo být pořád.
Než jsem se stihl na sebe za tuhle myšlenku nasrat, mohutně jsem zívl, a ještě líbnul Efraima na čelo.
„Pokud bych spal, až ráno vstaneš, tak mě vzbuď. Nechci prospat celý den,“ zamrčel jsem, přitáhl si Efraima ještě víc k sobě, a pak už nechal víčka spadnout, a v momentě, kdy jsem oči zavřel, byl jsem tuhý jak prkno.
Efraim
Tentokrát jsem po sexu nezůstal v posteli sám.
Tir si mě k sobě navíc ještě přitáhl, jako by se chtěl pojistit, že neodejdu.
Ty příjemné pocity, nejen po těle, ale i v mysli, se mě držely ještě pěkně dlouho. A když se probíral mými vlasy, jen jsem přivíral oči, a možná bych vrněl jako kočka, jak moc se mi to líbilo.
Nemám nic proti tomu, zatahat mě za ně ve víru vášně při sexu, ale tohle bylo jiné.
Tohle bylo takové víc osobní, stejně jako to, že mě hladil po zádech.
A když jeho ruka skončila na mém zadečku a už se nepohnula, zpozorněl jsem.
Ještě chvilku jsem vyčkával, ale když se nic nedělo, zvedl jsem hlavu a zadíval se do jeho tváře.
Byla uvolněná, dokonce se i mírně usmíval, tiše pochrupával.
Konečky prstů jsem jemně přejel po jeho rtech, po nose, i přes oční víčka, která se mírně zachvěla, tak jsem toho raději nechal, abych ho nevzbudil.
Pozoroval jsem ho. Byl opravdu krásný, hezké rysy ve tváři, a o jeho těle ani nemluvím.
Věděl jsem, že tohle jednou skončí. Buď, že mu už nebudu k ničemu, nebo dodělá svou práci, najde vraha, a pak mu zase nebudu k ničemu. Prostě to skončí tím, že mě vykopne na ulici a starej se.
Ale ať to bude, jak chce, pro teď jsem tady.
Myslel jsem si, že usnu. Z jeho těla šlo příjemné teplo, a já byl trochu unavený po tom dvojitém sexu.
Ale opravdu jen trochu. Zvládal jsem toho u Grega podstatně víc. Ale nakonec jsem prostě nemohl zabrat.
Dlouho jsem se na něho díval, pozoroval ho, než jsem se nakonec zvedl a zamířil jsem do koupelny.
Rychle jsem se osprchoval, ale už jsem se neoblíkal. Jen jsem si dal ponožky, aby mi nebylo chladno na nohy. Rozhlédl jsem se kolem sebe, a rozhodl jsem se to všechno uklidit, a jeho věci mu vyprat.
Potichu jsem vešel zpátky do ložnice, posbíral věci z lékárničky a tampony, kterými jsem mu čistil rány, aby tu nebyl nepořádek.
A když jsem se vrátil do koupelny, dal jsem mu prát ty jeho věci, a pak už jsem zamířil do obýváku, abych poklidil i tam ten nepořádek, který tam zůstal po mně.
Nakonec jsem skončil v kuchyni, rovnou jsem vyskládal myčku, sedl si ke stolu a vzal do ruky tužku a blok, a zkoušel si vzpomenout na další věci, které po mně Tir chtěl.
A tak, někdy nad ránem, měl namalovaný hrubý náčrt baru, body, kde jsou kamery, křížky, kde jsou skryté kamery, a na druhém listu náčrt prvního patra ve vile, kde je vstupní hala, obsluha s minibarem v jedné místnosti, kanceláře a toalety. I tady jsem zaznačil kamery, jen jsem si nebyl jistý, kde je má umístěny Greg ve své kanceláři, ať už v baru nebo ve vile.
Chtěl jsem pokračovat s prvním patrem, ale dostal jsem se jen k tomu, abych namaloval dvě čáry, a pak jsem usnul s hlavou na stole.
Tiras
Probudil jsem se s pocitem, že spím nějak moc dlouho.
A když jsem rozespale otevřel jedno oko a zamžoural na budík, v tu ránu jsem byl vzhůru.
Bylo skoro jedenáct, a tak první, co jsem vypustil z huby byly sprosté nadávky.
Zašátral jsem po posteli, když mi došlo, co se včera stalo, a zjistil, že je úplně studená.
Jo, zašukat si a odejít. Přesně to, dělám já. Ale že bych byl nadšený, když to někdo udělá mě, to se říct nedá. Navíc…
No, nejspíš měl spoustu takových jako jsem já, tak proč se vzrušovat.
S brbláním jsem přešel do koupelny, s hlasitým výdechem si ulevil, umyl se, oblékl spodky, a pak přešel do kuchyně, kde s hlavou na stole spal Efraim.
Nespokojeně jsem mlaskl, protože spaní na stole bylo evidentně lepší, než se mnou v posteli, a přešel k lince, abych postavil kafe.
„Hej,“ zabručel jsem a drbnul do něj, „už v posteli nejsem, tak si tam můžeš jít lehnout.“
Sice jsem to řekl, ale hned vzápětí ho popadl a do té ložnice odnesl.
Dveře jsem nechal přivřené, vrátil se znovu do kuchyně a zadíval se na blok.
Jo, tohle ho očividně bavilo víc, než chrápat se mnou.
No, aspoň jsem věděl, na čem jsem.
Pokrčil jsem rameny, blok odnesl do pracovny a pustil se do snídaně.
Na moment mě napadlo, že ji udělám jen pro sebe, ostatně, kdo ví, kdy se Efraim vůbec vzbudí, a jestli mu bude moje snídaně dost dobrá, ale nakonec jsem nachystal talíře dva.
Co na tom, že už jsme spolu snídali několikrát. Moje ego teď prostě utrpělo a já byl napučený.
Efraim
Jo, tak s hlavou na stole jsem usnul opravdu tvrdě. A tak, když do mě Tir drcnul a promluvil na mě, zprvu jsem nechápal, která bije. A když mě popadl a odnesl do ložnice, byl jsem tak mimo, že jsem se vzpamatoval až v posteli, ale to už jsem byl v ložnici zase sám.
Nakonec jsem se pořádně zakryl, protože mi už bylo trochu chladno, když jsem na sobě prakticky kromě ponožek nic neměl a seděl jsem v kuchyni vlastně celou noc.
Už jsem skoro usínal, když mi došlo, že Tir byl nějaký nabručený. I když to on je často za ty dny, co jsem s ním, přesto mi to nedalo, a nakonec jsem odhodil peřinu, sebral ze země triko a natáhl si ho na sebe.
Rozhodil jsem postel, aby trochu větrala a otevřel jsem okno. Znovu mě napadlo, že bych možná měl odsud odejít. Nejspíš jsem mu udělal čáru přes rozpočet, tím že mě tu vzal, a měl jsem pocit, že mu tady vadím.
Že mě trpí jen proto, aby ze mě dostal nějaké informace a aby si zašukal a nemusel přitom někam chodit lovit nebo si platit šlapku.
Chvíli jsem jen tak hleděl z okna na ulici, jak jde normální běžný život, o který jsem byl dva roky ochuzen, protože jsem byl zavřený u Grega, a pak půl roku proto, že jsem se bál skoro vystrčit čumák z bytu.
Nakonec jsem s povzdechem okno zavřel, a šel do kuchyně.
Posadil jsem se ke stolu a zadíval se na Tira, jak snídá.
„V přístavišti… Asi si našel ten barák, co? Stalo se tam něco, když jsi… no, když vypadáš takhle?“
Tiras
Měl jsem skoro snídani hotovou, když jsem zaslechl v ložnici šramot, a tak rovnou nandal na talíř i Efraimovi.
Začal jsem se akorát ládovat, když přišel a sedl si naproti mně.
Chvíli jsem ho jen tak pozoroval, odhadoval, nad čím asi přemýšlí, než jsem se zvedl, přešel k lince, nalil do hrnku kafe, a to pak postavil před něj.
Natočil jsem si ho čelem k sobě, opřel se dlaněmi o židli a velmi zblízka se zadíval do jeho očí.
„Myslím, že Gideon teď dá chvilku pokoj. Bude mít na starost jiné věci,“ řekl jsem po chvilce zírání.
„Pravda je, že mě překvapilo, jak jsi něco takového mohl vydržet. Nebylo to hezké, a to jsem toho viděl už poměrně hodně. Teď jsou v péči doktorů, a je na nich, jestli se postaví na nohy nebo je začnou zase roztahovat.“
Znova jsem ho jen tak chvilku pozoroval, než jsem jednou rukou přejel po jeho tváři, až k bradě, kterou jsem jemně sevřel a palcem okopíroval Efraimovi rty.
„A jen tak mezi námi. Pokud nechceš, abych celý den brblal, tak až si zase příště tak skvěle zašukáme, rád bych tě ráno našel v posteli, a ne, někde jinde. Aspoň bych si pak nepřipadal jako nějaký tvůj... klient,“ zašklebil jsem se, a pak se konečně odtáhl a vrátil se na svou stranu, abych si mohl konečně dojíst snídani.
Efraim
Takže se něco stalo. A pokud to mělo Gideonovi nebo Gregovi uškodit, tak jsem byl rád za to, že jsem mohl k tomu aspoň nějak přispět.
Nejsem pomstychtivý, ale tihle dva si určitě zaslouží pořádný tipec.
Když řekl, že ti, co tam byli zavření, jsou v péči doktorů, v duchu jsem si oddechl.
Sice jsem je neznal. Jsou to už dva roky. A tenkrát, když jsem tam byl, tak jsme se ani nesměli vidět, až na výjimky, kdy jsme byli v jedné místnosti třeba tři a bylo jedno, jestli holka nebo kluk, jestli ho zrovna někdo šukal, nebo jen ležel na posteli. Bylo to děsné, a tak, když jsem dostal svou zvláštní, byť malou, místnost, dost jsem si oddechl.
Jedné věci jsem byl ušetřen, a to byly drogy. Asi dvakrát mi je vnutili, ale i přesto jsem bojoval tak, až hrozilo, že mě na místě zastřelí nebo nechají roztrhat psy. Ale zachránilo mě to, jak vypadám. A někdo si usmyslel, že mám pro tyhle věci talent, a byla by škoda ho zničit, když se na tom dá vydělat daleko víc.
A po pár tělesných trestech, které se netýkaly jen výprasku, mě nakonec zlomili.
Jo, užil jsem si tam své, a teď jsem doufal, že to tam komplet lehne popelem.
Na moment jsem se nad tím vším zamyslel. Ale pak mě probraly slova o tom, že po sexu nemám odcházet z postele. Udiveně jsem na Tira hleděl ještě chvíli potom, co už seděl a ládoval se snídaní.
Nakonec jsem si ji přitáhl a taky jsem začal jíst.
„Omlouvám se,“ špitnul jsem. „Už to neudělám. Ale… nějak jsem nemohl spát a nechtěl jsem tě budit. Tak jsem si sedl sem.“
Prvně jsem chtěl říct, že jsem zvyklý spát dopoledne a v noci pracovat, ale nejspíš bych ho tím jen naštval. Tak jsem už raději jen žvýkal snídani a mlčel.
Po chvíli, kdy jsem se kávou i jídlem trochu rozehřál a víc mi nastartoval mozek, vysvětlil jsem mu, co jsem mu všechno namaloval a napsal do toho sešitu.
Později, když se Tir odebral do pracovny, šel jsem za ním. Chvíli jsem postával jen u dveří, ale když na mě zabručel, že tam nemám tak stát a blbě civět, vešel jsem dovnitř a sedl si naproti němu.
Přitáhl jsem si ten blok a pokračoval jsem v kreslení vily, abych to dokončil a on měl zase něco v ruce.
„Tohle je třetí patro. Je tam pět lepších pokojů, a jeden menší byt pro ochranku. Vlastně ho obývá jen Pablo, aby nás… aby měl lidi pořád pod kontrolou. Třetí patro je jen pro ty… nežádanější šlapky, u kterých je riziko, že by mohli utéct. Celkově ve vile pracuje deset lidí. Čtyři kluci a šest holek. Tři bydlí mimo vilu, já, jedna holka a Peter jsme měli svůj samostatný pokoj. Další dvě holky a dva kluci mají společný.“
Odsunul jsem blok, opřel se a zadíval se na Tira.
„Kromě nás, Pabla a Grega, tam ještě dochází dvě uklízečky, pak Valerie, která se stará o… no řekněme, aby byli všichni v pohodě po zdravotní stránce. Dole pak bývají na střídačku dva z ochranky. Víc jich ani nemusí být, protože Greg má na všech pokojích kamery, kromě třetího patra. Nikdo ze šlapek nesmí mít na pokoji nůž ani nůžky. Pokoje jsou pravidelně kontrolovány. Ale kamery tam nejsou. Nejspíš si nemyslel, že by někdo byl schopný utéct oknem ze třetího patra,“ ušklíbl jsem se, když jsem si vzpomněl na svou poslední noc ve White Rose. „Nedivil bych se, kdyby teď nechal na celé třetí patro přidělat mříže. Pro jistotu, aby nikdo nezopakoval to, co já.“
Na moment jsem se zamyslel, zkřížil jsem ruce na hrudi a zamračil se. Je tu ještě něco, co by měl vědět, ale v tom mu nejspíš moc nepomůžu. Ale určitě je dobré, aby to věděl, a snad si nějak poradí.
„Ochranka, Pablo, Greg, dokonce i Valerie chodí ozbrojení. Uklízečky ne. Ale je tu ještě něco. Vila má ještě suterén. Je tam jen jeden vchod, a to z chodby naproti Gregově kanceláři. Byl jsem tam, když mě přivezli. Moc jsem toho neviděl, protože jsem měl zavázané oči, a pak mě tam strčili do jedné malé místnosti, dokud jsem se neuklidnil, a mohli mě konečně přemístit nahoru. Nevím, jak je suterén velký, ale myslím si, že je pod celou vilou, a je tam celkem chladno. Jen občas jsem zaslechl tlumený křik, a podle toho, i podle toho, co potom Greg a Pablo říkali, jsem pochopil, že tam zavírají neposlušné šlapky. Dostal jsem se tam pak ještě jednou, když jsem jednomu klientovi… No… Ale tenkrát mi zase zavázali oči, takže opravdu nevím, jak to tam dole přesně vypadá a mají to zřejmě odhlučněné, protože nahoru nic slyšet není.“
Tiras
Jen jsem zabručel do jídla, když se mi Efraim po mé poznámce ke spaní omluvil, a dál to nekomentoval. Po snídani a úklidu, kdy jsem si až teď uvědomil, že Ef vypral mé prádlo a uklidil věci do lékárničky, což jsem opět okomentoval zabručením, protože prostě šlapka by takové věci neměla dělat, a mě jen tyhle maličkosti děsně rozhazují a já pak začínám mít na Efraima jiný názor, jsem se přesunul do pracovny, kam za mnou po chvilce přišel i Ef.
Pozorně jsem ho poslouchal a zároveň si do hlavy ukládal přesný plánek, co mi nakreslil.
Samotný bar nejspíš vynechám. Pravděpodobně tam nebude nic, co by se dalo použít.
Docela jsem si oddechl, když Efraim řekl, kolik je tam lidí. Když nepočítám kurvy, tak to znamenalo, že těch, na které bych si měl dávat pozor je celkem sedm, když počítám i uklízečky. Jen jsem si nebyl jistý, jestli k nim patří i prokopnutý pomeranč z baru nebo ne. Ale i tak to nebylo až tak hrozné. I celkové rozložení domu mi hrálo do karet, ale co mi dělalo starosti byli ty kamery a suterén, o kterém se Efraim zmínil.
Poklepal jsem tužkou na stůl, zatímco jsem se staženým obočím přemýšlel, co dál.
„Myslím, že nejdůležitější bude vypnout kamery a pokud má Greg nahrávky, použít je jako důkaz. Druhá věc, která mi trochu dělá starosti, je onen suterén,“ vyslovil jsem po chvíli nahlas své myšlenky. „Tváří se to sice celé jako nedobytná pevnost, ale s trochou mravenčí práce, trpělivosti a tvé pomoci, by se to dalo zvládnout.“
Protáhl jsem se, až mi zakřupaly kosti, a při letmém pohledu na hodiny si s hrůzou uvědomil, že už je skoro šest. Vstal jsem přistoupil k Efraimovi a vytáhl ho na nohy.
Přitiskl jsem si ho na sebe, políbil a rovnou mu u toho pomačkal prdelku.
„Mám hlad, a tobě by taky neuškodilo se vyvětrat. A jako poděkování a v rámci mé dobré nálady, kterou běžně nemívám, tě zvu na večeři. Neboj, nebude to nic luxusního, abychom nebyli moc nápadní, a budeš se muset trochu zamaskovat, ale asi deset minut odsud je perfektní, tichá hospůdka, kde budeme mít dost soukromí,“ ušklíbl jsem se, a pak ho pustil, abych se vrátil ke stolu, vypnul notebook a poschovával věci do šuplíků. „Ale jestli nechceš, půjdu sám a něco ti přinesu.
Zvedl jsem k němu hlavu a čekal na odpověď.
Jo, samotného mě ta nabídka překvapila, ale potom, co ten kluk zažil, ať už byl děvka nebo ne, potom, co mi dal dost důležité informace, si aspoň něco lepšího zasloužil.
Efraim
V pracovně jsme nakonec strávili většinu času. A když se Tir podíval na hodiny, došlo mi, že jsme vlastně ani neobědvali. A když pak řekl, že mě zve na večeři, překvapeně jsem se na něho podíval. Ne, jen kvůli tomu pozvání, ale i to, že mě objal a políbil. Vůbec jsem to nečekal.
Nechtělo se mi ho odmítat. Měl opravdu lepší náladu, a já mu ji nechtěl kazit. A taky jsem chtěl jít aspoň na chvíli ven.
„Půjdu rád," přikývl jsem. „Už strašně dlouho jsem takhle nebyl. Když teda nepočítám nakupování."
Opravdu půjdu rád. A možná i půjdu pak spát jako normální člověk.
Zašel jsem do obýváku a vybral jsem si to nejlepší, co mi Tir koupil. A automaticky jsem si zase oblékl kalhoty na ostro, aniž bych si uvědomil, že to dělám. Zaběhl jsem do koupelny, vyčesal jsem si vlasy a zapnul sponkami, abych si mohl nasadit paruku. Tentokrát jsem si vzal blond. Před zrcadlem jsem si ji upravil, a ještě spletl na ní volnější cop. Kriticky jsem se prohlédl v zrcadle, a když jsem byl spokojený, došel jsem za Tirem.
„Můžeme jít…"