Tiras
Bylo fajn se někomu svěřit. Ne, že by mě to nenapadlo už před tím, ale nejen Frank, ale i ostatní se kterými jsem byl ve styku, měli svých starostí a práce dost, takže mě osobně bylo proti srsti je otravovat. Ale když už jsme byli tady, a když už to takhle dopadlo, všechno se ze mě vyvalilo ven.
Frank měl víc zkušeností než já, práci detektiva dělal už skoro třicet let, takže jsem věděl, že se na něj můžu spolehnout.
Pokud byl v šoku z toho, co se z Tristana vyklubalo, nedal to na sobě znát, i když mu bylo jasné, jak to beru já.
No, nakonec jsme skončili až někdy po půlnoci. Ještě, než jsme zapadli do postele, Franka jsem varoval, ať na Efraima nic nezkouší, za což jsem si vysloužil úšklebek a pořádnou pecku do zad.
Ani nevím, kdy jsem usnul. Nejspíš v momentě, kdy se má hlava dotkla polštáře, a to mi ani nepřišlo, že bych byl nějak unavený.
Zato vím jistě co mě probudilo.
Teplo, krásná vůně a úžasná jemnost.
Zabručel jsem, víc si na sebe natiskl Efraima, pohladil jeho zadeček a moje druhá ruka automaticky zamířila k jeho klínu.
Zabořil jsem nos do jeho vlasů, a pak sjel až na jeho krk, který jsem trochu ožužlal.
Spokojeně jsem zabručel a úplně se na Efraima nalepil, takže jsem ho převrátil pod sebe a skoro zalisoval do matrace, jak jsem ho zalehl, oždiboval a zároveň laskal rukama.
Efraim
Nevím, jak dlouho jsem spal potom, co jsem usnul podruhé.
Ale když jsem otevřel oči a pohlédl do okna, nebe pomalu začínalo blednout.
Vzápětí jsem ale stočil pohled na Tira, který se nade mnou skláněl, a mě hned i došlo, co mě vlastně probudilo.
Myslím, že jsem nic nenamítal. Určitě ne. Byl jsem tiše, jen jsem mu zahákl ruce kolem krku a víc si ho přitáhl pro polibek, když na moment zvedl hlavu.
To příjemné chvění po těle byl nejlepší budíček. Rozhodně lepší než nějaké otravné zvonění budíku.
Tirovy ruce jsem cítil snad všude. Triko jsem měl vyhrnuté až pod krk, aniž bych věděl, kdy to vlastně stihl.
Jeho péče byla tak příjemná, že jsem úplně zapomněl na veškeré své strachy. A vzhledem ke své ranní erekci, jsem byl brzy tvrdý a začal se o něho otírat.
„TIre…“ zachraptěl jsem, když se svými polibky přesunul na můj krk.
Zahrábnul jsem prsty do jeho vlasů a protahoval je tou hustou kšticí. Lehce mě šimraly do prstů a do dlaní, a ještě víc to podnítilo to vzrušení, které mě ovládalo čím dál víc a já už tomu dal volný průběh.
Přesunul jsem jednu ruku níž. Pohladil jsem ho po zádech, po jeho pevném zadku, a pak, když se trochu nahrbil, zasunul jsem ji mezi nás, abych mohl pohladit i jeho erekci a pohrát si s jeho kuličkami.
„Tire… prosím…“ zašeptal jsem znovu chraplavě, aniž bych vlastně tušil, o co vlastně prosím.
Ale rozhodně jsem neměl daleko k tomu, aby mě ten chtíč ovládl natolik, že bych se brzy udělal jen z toho otírání se o jeho tělo.
Tiras
Chraptivě jsem zasténal, když mi Efraim začal vycházet vstříc. Byl jsem úplně mimo sebe.
Ta touha a všechno to, co jsem k Efraimovi cítil mě zavalilo jako lavina a bylo mi v tuhle chvíli úplně jedno, kde jsem.
„Efe…“ zachraptěl jsem, když zasténal a jeho ruka sevřela můj penis.
Vrhl jsem se na jeho rty, a pak zaklekl mezi jeho nohy, abych se o něj mohl líp otírat.
Zasténal jsem znovu, když se naše erekce o sebe otřeli, a pak sklouzl na krk, kde jsem Efraimovi zanechal značku, než jsem postoupil níž, abych si pohrál s jeho bradavkami, pupíkem, penisem, který jsem protáhl v puse, a pak se osmělil jít ještě níž, polaskat jeho kuličky a jen špičkou jazyka zaútočit na jeho dírku a kůžičku kolem.
Znovu jsem se vytáhl nahoru, svou cestu zopakoval prsty, kterými jsem ale jen jemně přejel po dírce, a pak se zastavil a zvedl hlavu, abych se mohl zadívat Efraimovi do očí.
„Můžu?“ zachraptěl jsem a znovu se prsty otřel o dírku. „Slibuju, že budu opatrný, ale… strašně moc tě chci, Efe. Nevím, jak dlouho to dokážu vydržet, když jsi tak krásný, ale samozřejmě pochopím, když odmítneš a dokončíme to jinak.“
Efraim
Úplně jsem tomu propadl, a hlavně rychle…
Tir na mě působí tak, že hned jsem schopný zapomenout na všechno, co špatného se dělo.
Vyhýbal se tomu, aby mi ublížil, byl jemný, opatrný, a přitom jsem z něho cítil tu touhu. Doslova z něj sálalo to, co chtěl, a já mu nebyl schopný nic odmítnout.
Opravdu mě tím dostal…
Tiše jsem zasténal, když se začal starat o můj rozkrok, a když jsem jeho jazyk ucítil na dírce, skoro jsem zaskučel.
Vážně mě to dostalo tak moc, že jsem už nad ničím nepřemýšlel a jen s přiblblým výrazem a rychlým oddechováním přikývl.
„Chci… to… Ale… Nevím… kde je…“ zasténal jsem při dalším jeho doteku.
„Tady,“ ozval se najednou jiný hlas a před očima se mi objevila ruka a v ní gel.
Trhnul jsem sebou, ale to jen způsobilo, že Tirův prst zajel kousek do mé dírky, a já ho sevřel mezi stehny, zarazil prsty do jeho paží, a táhle jsem zasténal. Nebyl jsem schopný ani zareagovat na Frankovu přítomnost, na kterou jsem při tom všem úplně zapomněl. Tak moc jsem z Tira byl mimo, a tak moc jsem se teď, po takové době, chtěl s ním milovat. A bylo mi jedno, kde jsme, a kdo je poblíž. Takovou moc nade mnou Tir má. Tak moc na mě působí…
Jako by mi někdo do krku nalil celou lahvičku afrodiziaka.
Tiras
Málem to se mnou seklo, když Efraim souhlasil. Bylo to jako dostat vysněný dárek k narozeninám.
Nejspíš si mě opravdu omotal kolem prstu, protože pomyšlení, že bych měl teď sex s někým jiným, se mi úplně protivilo.
Zpátky na zem, mě vrátil až Frankův hlas a jeho ruka, která se najednou mezi mnou a Efraimem objevila a držela tubu s gelem.
Za normálních okolností bych ho hned skopl z postele, ale v tu chvíli sebou Ef škubnul, jak se lekl a já se na článek prstu ocitl v něm.
Kdybych mohl, nejspíš se udělám jen z tohoto. Zvláště, když do mě pak zaryl nehty sevřel mou ruku mezi svými stehny a zasténal.
Byl tak sexy, že si to nedokázal ani představit, a mě v tu chvíli byl Frank už úplně jedno.
„Dej to sem!“ zavrčel jsem na něj, vyprostil ruku z Efraimova držení a Frankovi vytrhl tubu s gelem.
„Je mi líto, Efe, ale protože jsi tak strašně sexy, nedokážu už zastavit,“ sklonil jsem se nad Efraimem, vášnivě ho políbil, a pak se znovu přesunul dolů.
Tentokrát jsem ale jazykem už bez váhání zarejdil v jeho dírce, než jsem si plácnul na prsty gel, a s tím, jak jsem pohltil Efraimův penis do úst, jsem do něj opatrně zastrčil jeden prst.
Chtěl jsem, aby si to Efraim užil co nejvíc, protože jsem si pohrával s jeho penisem i kuličkami, zatímco mé prsty řádily v jeho dírce, když chvilková ztuhlost jeho těla ustoupila.
„Tady, viď?“ zachraptěl jsem, když jsem se znovu vytáhl nahoru a přisál se na Efraimovi rty, zatímco mé prsty zabrnkaly na jeho místečko rozkoše. „Tady se ti to líbí, že? Bože, tak krásně sténáš, nejraději bych to poslouchal celý den…“
Zasténal jsem, jazykem mu z úst sebral další steny, a pak se v rytmu přírazů prstů začal svým penisem otírat o ten jeho, abych ho ještě víc rozdráždil.
Efraim
Málem jsem se uškrtil na triku, když jsem se propnul proti Tirově ruce a vrazil mu svůj úd snad až skoro do krku.
Mým tělem proletěl tak šílený pocit, který mě skoro odrovnal, že jsem už nebyl schopen se zastavit. A klidně by tu mohl být celý zástup čumilů.
Chytl jsem triko, abych si ho přetáhl přes hlavu, ale když se Tir posunul nahoru, začal mě líbat, a jeho prst neomylně narazil na mou prostatu, byl jsem úplně v háji. Mé ruce se zastavily nad hlavou, svíraly triko, a z mých úst jen vycházely tiché steny, přecházející v hlasitější, když se pak o mně začal otírat i svým penisem.
Byl jsem z něho úplně mimo. Roztoužil mě tak moc, že jsem se sám po chvíli nasouval na jeho prsty ve chvílích, kdy jsem měl pocit, že je vytáhne úplně.
Chtěl jsem to. Chtěl jsem to tak strašně moc, že už jsem ani na moment nepomyslel na to, že by to mohlo být bolestivé po tom všem, co jsem naposledy prožil.
Chtěl jsem to, a věřil jsem tomu, že to bude jen příjemné.
Ještě víc jsem se proti Tirovi prohýbal, abych se mohl otírat o jeho tělo. Ještě víc jsem se nasouval na jeho prsty, a vůbec neměl problém s tím, když přidal i ten třetí.
Táhle jsem zasténal a přivřel oči, když mnou projela vlna rozkoše, která donutila můj penis sebou povážlivě zacukat.
„Chci tě… v sobě… Tire… chci tě…“ rukama zamotanýma v triku jsem se zapřel o stěnu, patami do matrace a doslova se narazil na jeho prsty, jak nejvíc to šlo.
Tiras
Nad ničím už jsem nepřemýšlel. Prostě to tu bylo, přišlo to, a ani jeden z nás se toho nechtěl vzdát.
„Kurva, Efe!“ zasyčel jsem, když se na mé prsty doslova nabodl a propnul se tak, až se mi zatmělo před očima.
Teď už jsem nemohl couvnout. Teď už bych to dodělal, i kdyby sem vrazil Gideon s celou svou smečkou psů.
Ještě jednou jsem podráždil Efraima, ale pak už jsem prsty vyndal, nageloval si i penis, zaklekl mezi jeho nohy a nasměroval se na dírku.
I přes všechnu svou touhu jsem pořád v podvědomí měl to, co se Efraimovi stalo, takže s prvním mým oparným průnikem jsem se mu vpil do rtů.
Když jsem však byl uvnitř celý a nezdálo se, že by to Efraimovi vadilo, opatrnost šla stranou a nahradila ji touha a chtíč, které jsme oba cítili.
Bral jsem si jeho zadeček s vervou sobě vlastní a do mých a jeho stenů se prolnuly vzápětí ještě další. Jen jsem pootočil hlavu a uviděl Franka, jak se na nás přivřenýma očima dívá a honí se u toho.
No, co. Aspoň bude mít vynahrazeno to mé vloupání.
Hned jsem se ale vrátil pohledem k Efraimovi, a to byla pro mě poslední kapka.
Pevně jsem ho chytl za boky, pořádně se zapřel, a kdyby neměl Frank tak pevnou postel, asi bych s ní prorazil zeď.
„Udělej se pro mě, Efraime!“ vykřikl jsem, když už to šlo i na mě a byl jsem na samé hranici.
S posledním zbytkem sebeovládání jsem sevřel Efraimův penis a začal ho protahovat ve stejném tempu v jakém jsem přirážel.
Efraim
Když jsem „pracoval“ u Grega, naučil jsem se spoustu věcí. A jedna z nich byla, přivést si příjemné pocity i orgasmus, i když můj klient nestál za nic a normálně by se mi při něm ani nepostavil.
Ale tady… u Tira… jsem se o to pokoušet ani nemusel.
On přesně věděl, kam sáhnout, kde políbit, kam strčit své prsty nebo jazyk, které místa podráždit, aby mu člověk zcela propadl, a pak už jen žadonil o to, aby to dokončil.
A stejně jsem na to byl i teď.
Zapojoval jsem se, protože i jeho jsem chtěl potěšit, dopřát mu co nejhezčí zážitek z tohoto ranního sexu. Ale i přesto jsem se v tom, co se mnou dělal, místy úplně ztrácel, a byl jsem schopný jen vzdychat, sténat, propínat se a vycházet mu vstříc, když do mě opatrně najel, a potom už přirážel s takovou vervou, že jsem měl co dělat, abych se udržel zapřený rukama o tu zeď za našimi hlavami.
Zvedl jsem nohy, jednu jsem mu zahákl o rameno, druhou pokrčenou odtáhl bokem a znovu jsem proti němu vypnul zadeček, abych ho v sobě cítil co nejvíc.
Vzápětí se má volně položená noha sama pohnula, víc byla odtažena od mého těla, a já si uvědomil, že mi ji pod kolenem drží Frankova ruka, zatímco druhou si honí svůj klacek a nemá daleko k tomu, aby se udělal.
Jen na moment jsem pootočil hlavu, abych se na něho podíval, ale vzápětí jsem se už musel věnovat Tirovi a jeho prosbě.
I kdyby mi to neřekl, stejně bych se udělal.
Ještě víc jsem se zapřel o Frankovu ruku a druhou nohu o Tirovo rameno. Doslova jsem se na jeho penis nabodl, dorážel jsem na něho stejně, jako on vjížděl do mě a v ruce protahoval můj penis.
Kdo to nezažil, nepochopí…
Cítit to uspokojení jak v sobě, tak v něčí ruce, je prostě dvojí dávka potěšení, která s člověkem dokáže zamávat, když má vhodný protějšek, který to umí.
Myslím, že mé steny se místy měnily v nadávky, hlasité vzdechy, a já nevím co ještě.
Propnul jsem se, v křeči jsem se narazil na Tirův rozkrok a pár vteřin jsem zůstal nehnutě, jen svaly se mi třásly, než ten první nápor povolil, a já se pak uvolnil a moje sperma v dávkách dopadala na mé břicho…
Tiras
Zažil jsem už cokoliv, ale tohle byla opravdu jízda.
Efraim se do toho opřel tak, že jsem měl co dělat, abych vůbec vydržel. Chtěl jsem, aby se udělal jako první. Chtěl jsem to vidět a cítit jeho svírání, dívat se na to, jak se po jeho tváři rozlije ten blažený výraz. Ani jsem si nevšiml, kdy se do toho všeho zapojil Frank, který byl teď tak blízko, že jsem skoro cítil na své kůži jeho dech.
I on nejspíš neměl daleko k vrcholu, podle jeho výrazu, ale pro mě byl teď důležitější Efraim.
A když to pak přišlo, bylo to, jako bych dostal ten nejhezčí dárek.
Sténal jsem a kurvoval, když mě v sobě Ef sevřel a v křeči se na mě narazil.
Byl tak nádherný a to vlhko, co jsem pocítil na ruce, stejně jako typická vůně, odrovnalo i mě.
Ještě několikrát jsem tvrdě přirazil, přesně na to místečko, abych ještě prodloužil dozvuky Efraimova orgasmu a už jsem s hlasitými projevy a zakloněnou hlavou plnil jeho zadeček.
Podvědomě jsem vnímal, že se nejspíš udělal i Frank, ale já mě teď sám se sebou, co dělat.
Nevím, jak dlouho to trvalo. Možná pár sekund, ale mě to přišlo jako minuty, než ten největší nápor odezněl, a já se skoro svalil na Efraima, abych ho mohl políbil a otřít se o jeho tělo.
Efraim
Musel jsem na chvíli zavřít oči, jak mě můj orgasmus odrovnal.
Kdyby nebylo těch neustálých Tirových pohybů, nejspíš bych asi odpadl. Ale on mě nenechal v klidu ani potom, kdy jsem se vystříkal, a ještě si užíval toho příjemného chvění po těle a svírání zadečku kolem Tirova penisu.
S každým jeho dalším přírazem se i on blížil ke svému vyvrcholení.
Otevřel jsem oči a zadíval se na něho.
Měl zakloněnou hlavu, jako by pozoroval strop, ale beztak nevnímal ani jediný kamínek z té bílé omítky.
Chtěl jsem se vymotat z toho trika, abych se ho mohl dotknout. Abych ho mohl pohladit, a cítit pod svými dlaněmi to, co právě prožíval. Ale nakonec jsem se musel rukama znovu zapřít o stěnu, když do svých posledních přírazů dal vše…
Vyhekl jsem, když se na mě svalil, ale konečně jsem mohl zvednout ruce a zaháknout je kolem jeho krku. Škrábal jsem ho jemně po zádech, a ještě chvíli si uchovával v paměti ten nádherný pohled na Tira, když prožíval svou slastnou chvilku.
Pootočil jsem hlavu a zadíval se i na Franka.
Musel jsem se usmát, když jsem viděl i jeho blažený úsměv, který mluvil za vše. Jeho ruka mě stále držela nohu pod kolenem. A když se i on trochu uklidnil, pustil ji, a začal mě po noze hladit, po stehně i po zadečku, jako by si chtěl užít ten dotek na mé kůži a cítit se tak ještě líp, i když se vlastně udělal sám svou rukou.
Vrátil jsem se pohledem k Tirovi. Hleděl jsem do jeho očí, které byly tak krásné, zastřené tím prožitkem. Ale jeho pohled vyzařoval naprostou spokojenost, a já doufal, že v těch mých vidí to samé.
Já jsem spokojený rozhodně byl…
Chytl jsem ho jednou rukou kolem krku, a přitáhl si ho pro polibek, kterým jsem mu děkoval za to krásné probuzení. Druhou ruku jsem natáhl k Frankovi, a pohladil jsem ho po břiše a jemně se otřel prsty o jeho vlhký penis, aby se ani on necítil tolik ochuzený, když už jsme to byli my, kdo ho vzbudil a dovedl do tohoto stavu. A navíc… Je to jeho postel.
Ale stejně byl teď pro mne nejdůležitější Tir, a vůbec se mi nechtělo náš polibek přerušovat. Ale někdy jsem se nadechnout musel...
Tiras
Jo, Frank měl pravdu. Efraim si mě nejspíš dokonale omotal kolem prstu.
A nebylo to ale jen skvělým sexem, který to vše jen završoval. Efraim byl prostě... Efraim. Takového kluka člověk potká jednou, dvakrát za život.
Uvědomoval jsem si, že jsem i rád, že jsem ho tehdy v tom baru potkal. I přes to, co všechno se stalo, i přes to, co nás ještě čeká, opravdu jsem rád, že jsem ho potkal.
„Hele, štěně, jestli nedáš tu ruku pryč, tak se z pelechu nevyhrabeme do večera,“ uslyšel jsem najednou u ucha, a když jsem se konečně odtrhl od Efraimových rtů a pootočil jsem hlavu, uviděl jsem Franka, jak se sklání nad náma oběma, drží Efraima za ruku a ocumlává mu prsty.
„Mmm, sorry, za vzbuzení,“ zabručel jsem.
„Děláš si prdel?“ zahučel přes prsty, „lepší porno jsem neviděl.“
Netušil jsem, jestli to brát jako kompliment nebo se nasrat, tak jsem raději volil to první a otočil se zase k Efraimovi.
„Jsi opravdu moc krásný. Ale… Jestli hned nevylezem z postele, budu chtít pokračovat. Držel jsem půst strašně dlouho, a ty jsi tak moc sexy, že se to prostě nedá ustát v klidu,“ ušklíbl jsem se, a pak se sklonil k jeho rtům a znovu ho políbil.
„A děkuju, že jsi mi to dovolil.“ zašeptal jsem, když jsem se odtrhli a několikrát se pohnul, abych naznačil, co mám na mysli.
Efraim
Po Frankových slovech jsem se musel usmát. Cítil jsem, jak mi zahořely tváře a raději zabořil hlavu do Tirova ramene. Jemně jsem vymanil ruku z Frankova držení, ale ještě jsem ho jednou pohladil po břiše, které měl stejně pevné, jako Tir.
Tak tenhle chlap o sebe pečuje, o tom žádná…
Objal jsem Tira oběma rukama, a pak tiše vydechl, když se znovu ve mně pohnul.
Možná bych i rád pokračoval. S ním rozhodně. Ale byli jsme tu na návštěvě, a nevím, jestli by to Frank byl schopen dál snášet. Neznal jsem ho a nevěděl jsem, jak by zareagoval, i když se k nám nejdříve skoro přidal.
Se dvěma mužskýma jsem to už dělal, takže by mi to nedělalo problém.
Ale teď je to opravdu o tom, že tu nejsem doma, a já měl oči hlavně pro Tira.
„Myslím, že mám hlad,“ zamumlal jsem do jeho ramene a pak se na něho konečně podíval. „A asi by bylo fajn se pohnout z postele, i když se mi moc nechce…“
Nepatrně jsem mrknul na Franka, a pak si raději přitáhl Tira pro další polibek.
„Půjčím si koupelnu,“ nakonec jsem rozhodl, že vylezeme z postele.
Prohnul jsem se, až ze mě Tir vyjel. Ještě jednou jsem ho políbil, a pak už jsem ho překulil na záda.
Hupsnul jsem mu ještě na klín a znovu si vyžádal polibek, protože ty jeho chutnaly opravdu báječně.
„Tak já se jdu osprchovat,“ natáhl jsem se pro to velké triko za jeho hlavou.
Tiras
Usmál jsem se, když jsem viděl, jak se Efraim začervenal, a pak zamumlal, že má hlad, i když to moc nevypadalo, že by se nějak hrnul do vstávání. Možná kdybychom byli doma, tak by to bylo něco jiného, ale podle toho, jak se na Franka díval, asi měl strach, co by se stalo, a jestli by se nezlobil. No, to neznal Franka.
Nakonec jsem ale souhlasil, že teda vylezeme, i když vyjetí z Efraima jsem bral docela nelibě.
Moje snaha o to zapnout mozek a vypnout to dole však ztroskotala ve chvíli, kdy mě Efraim převalil na záda, políbil a natáhl se za mě pro své triko.
A Frank nejspíš přemýšlel podobně jako já, protože najednou se ocitl v mém zorném poli a jeho ruce na Efraimových zádech.
„Myslím, že se nikam nepůjde,“ zabručel jsem Efovi do ucha, mírně ho kousnul, prsty mu roztáhl zadeček, když byl tak pěkně natažený a s pomocí Franka, který Efraima zvedl do sedu, jsem do něj znovu najel.
„Jo, byla by škoda nevyužít tak krásné ráno,“ zachraptěl Frank, když jeho ruce sjely k Efraimovu klínu a sevřely jeho penis.
Hned na to jsem si Efraima stáhl pro polibek a zase z něj vyjel.
„Strašně moc chci pokračovat. Hrozně tě chci, Efe,“ zachraptěl jsem do jeho rtů, ale na odpověď nečekal.
Jako bychom se s Frankem domluvili, postavili jsme Efraima na nohy, aby stál na posteli s mírně roztaženýma nohama, a zatímco já si klekl, abych vzal do úst jeho penis, Frank se vrhl na Efraimovu dírku, které dával zabrat svým jazykem.
Efraim
Zalapal jsem po dechu, když jsem na sobě ucítil Frankovy velké ruce. Kupodivu byly jemné a hřejivé, a bylo to příjemné… A přesto mě zamrazilo až v kostech, když mi zašeptal do ucha a pak mě do něho kousnul.
Mrknul jsem na Tira, jestli mu to nebude vadit. Ale než jsem se dočkal nějaké jeho reakce, oba se postarali o tom, abych znovu na Tira dosedl a měl ho v sobě.
Zachvěl jsem se a táhle vydechl, ale to už si mě přitáhl pro polibek a řekl, co by rád.
Už jsem nad ničím nepřemýšlel. Stejně jako z Tira, i z Franka i přes jeho věk, doslova sálala jeho sexualita. Byl to jeden z těch dominantních lovců, a když jsem k tomu přidal i to, jak vypadá, rozhodně za Tirem nezůstával pozadu.
Ale stejně u mě Tir pořád vyhrává na plné čáře. On je prostě můj typ, i když Frank taky není k zahození.
Zapřel jsem se o Tirovy ramena ve chvíli, kdy se na mě oba vrhli, a já měl co dělat, abych to vůbec ustál. Nohy jsem měl jako z gumy, a kdyby mě nedrželi, už bych dávno šel do kleku.
Zatímco můj penis mizel v Tirových ústech, pohrával si s ním i s mým pytlíkem, až jsem z toho byl celý pryč, Frankův jazyk se činil v mé dírce. Jeho strniště mě škrábalo na kůži, a to ještě víc dodávalo tomu všemu to správné vzrušení, které pomalu ale jistě přecházelo v ten dravý chtíč. V touhu pokračovat, i když jsem to zprvu utnul.
Prohnul jsem se v jednu chvíli tak, že Frankův jazyk zajel ještě hlouběji do mé dírky. Ale on se nad tím ani nepozastavil.
„Neu-držím… se…“ potlačil jsem Tira, až mě musel pustit a dolehl na záda.
Skrz celé to vzrušení jsem vážně dopadl na kolena, zapřel se rukama vedle jeho hlavy, a zůstal jsem na všech čtyřech, a snažil se to aspoň trochu vydýchat.
Pootočil jsem hlavu a přes rameno se zadíval na Franka, který se zrovna zvedl a přisunul si mě blíž k sobě. Zůstal klečet, a zatímco začal dorážet na mou dírku svým penisem, sklonil jsem se k Tirovu klínu. Stačil jsem jen zasténat, když do mě Frank opatrně najel, ale pak už jsem se jen věnoval Tirově chloubě, aby nebyl ani na chvilinku ochuzen.
Tiras
Vidět Efraima, jak ho to úplně bere, stálo za to.
Nevím sice jestli bych do trojky šel s někým, koho neznám, nejspíš ne. Ale u Franka jsem to bral a nějak se nad tím ani nepozastavoval. Teda… na moment mě napadlo, co bych dělal, kdyby Ef chtěl nakonec skončit s Frankem a mě by poslal k šípku. No, nic bych asi neudělal, a pokud by měl být Efraim šťastný, přál bych mu to. S Frankem by mu bylo dobře a ten starý lišák, by se aspoň konečně usadil. Ale vzápětí jsem to zase zavrhl a pustil z hlavy, když mě Efraim povalil na záda, a zatímco Frank začal okupovat jeho prdelku, můj penis se ocitl v jeho pusince.
Byl jsem z toho úplně mimo, ale nějak mi to přestávalo stačit. Chtěl jsem něco jiného. Chtěl jsem to být já, kdo okupuje tu úžasnou prdelku.
„Výměna,“ zachrčel jsem, když se Efraim zase ocitl nade mnou a zadíval se na Franka.
Ten se jen ušklíbl, i když bylo vidět, že se drží zuby nehty.
„Jenom, že jsi to ty. Každého druhého bych jinak už zabil. Opouštět tak krásný zadeček,“ zahudroval na oko, ale pak si lehl na záda, hlavou k nám a já se pousmál.
„Tak pojď, myslím, že strýček Frank má hlad,“ zachraptěl jsem Efraimovi do úst, otočil ho zády k sobě, nasměroval nad Frankovu hlavu, a pak ho pomalu potlačil nad jeho obličej.
A zároveň, když Efraimův penis zmizel ve Frankově puse, já najel do Efraimova zadečku, a tentokrát na nic nečekal. Bral jsem si ho bez ohledu na to, jak moc ho tlačím proti Frankovi, jednou rukou pootočil Efraimovi hlavu, abych se s ním mohl líbat nebo mu okusovat krk a druhou sevřel ve své a společně začali protahovat Frankův penis, aby z toho měl taky prožitek.
Efraim
Myslel jsem si, že to takhle i ukončíme.
Jsem naivní…
Netrvalo dlouho a já se ocitl nad Frankovým obličejem, a i když se mu moc dvakrát nechtělo ven z mé dírky, nakonec ustoupil Tirovi a začal si vychutnávat mě.
Myslel jsem si, že se zblázním. Po krátkém polibku jsem nakonec klesl dolů úplně, protože jsem vážně nestíhal. Tolik vjemů, tolik neskutečně skvělých pocitů lítalo mým tělem tam a zpátky, že jsem z Tirova držení vymanil svou ruku a musel se opřít o postel, abych neskončil na ležato.
Myslím, že takhle jsem nevzdychal a nesténal ani u klientů. Nikdo mi nedal to, co Tir, to, co Tir s Frankem. Ti dva mě nejspíš za dalších pár minut úplně zruší.
Když jsem se trošku vzpamatoval, za neustálého Tirova přirážení a Frankova obšťastňování mého penisu a pytlíku, odstrčil jsem Tirovu ruku úplně a vzal si Frankův penis do úst.
Když už, tak už…
Ale celé to dorážení na mě ze všech možných stran dvěma tak skvělými sexy samci, mělo za následek jediné.
Velmi rychlými kroky se blížil můj orgasmus. A já věděl, že jakmile to přijde, nebudu chvilku ničeho schopný…
Zatnul jsem se, abych ještě aspoň chvilku vydržel, a začal pusou a rukou zpracovávat tak, aby se udělal dřív než já. Moje prsty mu masírovaly hráz i dírku, pohrávaly si s jeho pytlíkem, a jemně natřásly s jeho chloubou, tak jak to máme my chlapi nejraději. A když jsem přidal i své rty, jazyk a místy opatrně i zuby, netrvalo dlouho a ucítil jsem to pnutí a vzápětí Frankovu chuť v puse.
Neuhnul jsem ani na moment. Jen jsem to přijímal, polykal, a ve spojení s tímhle a s Tirovými nájezdy, kdy můj zadek byl doslova v ráji, jsem pocítil, jak se ve mně všechno stahuje a byl jsem nucen pustit Frankův penis, abych mu ho v křeči neuhryznul…
Byl jsem na roztrhání, když jsem nevěděl, zda se narazit na Tirův klín, nebo zasunout ještě hlouběji do Frankovy pusy.
Bylo to tak šílené, že jsem opravdu ztuhnul a s hlasitým sténáním dával všemu průchod a třásl se jak osika, když jsem toto ráno podruhé zažíval svůj orgasmus…
Tiras
Tak tohle byla neskutečná jízda. Ani ve snu by mě nenapadlo, že to takhle skončí, když jsme se včera vloupali do Frankova domu.
Když mou ruku Efraim odstrčil, aby se Franka ujal sám, zvedl jsem se do kleku, chytl ho za boky a pořádně se do toho opřel.
Tentokrát, a ani jsem se nedivil, se Frank udělal jako první a vzápětí na to ho následoval Efraim.
Já nezůstal dlouho za nima, protože to svírání dírky, třes těla i sténání prostě nešlo ustát v klidu.
Během své křeče jsem ucítil, jak na mé ruce, kterými jsem držel Efraimovy boky, dopadly Frankovy ruce a jeho jazyk se mi začal otírat o kulky, když slízával to, co se neudrželo v Efraimově dírce a teklo ven. Tohle ještě víc znásobilo ty dozvuky, které byly silnější než při prvním orgasmu.
A aby Efraim o nic nepřišel, zvedl jsem ho do kleku, chopil se jeho penisu a poslední vzdechy věnoval jeho ústům.
Trvalo to nějakou chvíli, než jsem dosedl na paty a Efraima stáhl s sebou, abychom oba nezalehli Franka.
„To bylo něco…“ zachraptěl jsem a políbil Efraima na rameno, zatímco jsem ho rukama objímal kolem pasu a zády ho tiskl na svou hruď.
„Jo, sakra jízda,“ zabručel Frank a otočil se, aby na nás líp viděl. „Vážně, to štěně stojí za to. Klidně bych si ho tu nechal.“
„Zapomeň,“ zavrčel jsem, a ještě víc přitiskl Efraima na sebe, dokud mi nedošlo, že to bylo až moc majetnické a my dva si vlastně nic neslíbili.
„Teda… no… samozřejmě, kdyby Efraim chtěl zůstat bránit mu nemůžu,“ zabručel jsem nakonec a vzápětí poslal Franka do hajzlu, když jsem viděl, jak se šklebí.
Efraim
Myslím, že jsem se roztápěl jak žvýkačka přilepená na topení.
Byl jsem úplně vyšťavený, úplně hotový, ale… uspokojený tak, jako nikdy.
Když mi Tir začal plnit zadeček už podruhé, přinášelo mi to ještě další příjemné pocity, které umocnily dozvuky z prožitého orgasmu. Frankův jazyk se ještě otřel o můj penis, můj váček a přes hráz přešel plynule na Tirovy poklady, kde se taky hezky činil.
Svěsil jsem hlavu mezi ramena a díval se na to, jak ho labužnicky olizuje, jak do mě Tir stále přiráží, a celé jsem si to užíval s plnou parádou.
Nohy i ruce se mi třásly, jak jsem byl zmordovaný, a tak jsem byl rád, když si mě nakonec Tir zvedl a přitáhl na sebe. Přijímal jsem jeho polibek, a jednu ruku ještě zahrábl Frankovi do vlasů, když se ještě stihl přitáhnout a hezky několikrát po celé délce jazykem očistil můj penis.
Jen jsem přikyvoval jak idiot, když si oba pochválili tenhle ranní sex jako super jízdu. Měli pravdu, že to bylo skvělé, podle toho, jak se oni dva tvářili, tak jsme byli spokojeni všichni tři.
Na zmínku o tom, kdo si mě nechá, jsem mlčel a culil se jak idiot.
Já měl v hlavě jasno. Ale je pravda, že mi Tir ani jednou nenabídl, abych u něho zůstal na pořád.
Na to jsme se znali moc krátce, a společné problémy a společný skvělý sex na tom nic nezmění.
Ale už teď jsem věděl, že bych moc rád u něj zůstal.
„Myslím, že do koupelny ani nedojdu,“ nakonec jsem se pousmál. „Nechcete mi vanu i se snídaní donést sem?“
Tiras
Bylo vidět, že Efraim je spokojený a zapomněl i na to, co se včera stalo, aspoň pro teď a já byl za to jen rád. Opravdu měl moc pěkný úsměv a já doufal, že ho uvidím častěji.
„Já jdu dělat snídani, vy se jděte plácat,“ zasmál se Frank nad Efraimovou poznámkou, naposledy ho políbil na špičku žaludu, srovnal si své nádobíčko, a pak se vyhrabal z postele.
„Tak pojď, ty štěně,“ zasmál jsem se, pleskl Efraima po zadečku, otočil ho čelem k sobě, a pak ho podebral do náruče a za neustálého líbání i s ním přešel do koupelny.
Opravdu bych Efraimovi nemohl bránit, pokud by se tu rozhodl zůstat, ale i když jsem to nahlas neřekl, doufal jsem, že to neudělá. Prostě jsem si na něj zvykl a až jednou odejde, nejspíš to budu dlouho rozcházet.
Místo sprchy jsem napustil vanu, ve které jsme se rochnili a mazlili tak dlouho, že mé prsty nakonec znovu skončily v Efraimově dírce, a jeho třetí dávku jsem si tentokrát vychutnal já.
Až když nás Frank málem z vany vyhodil s tím, že my si v klidu dál šukáme, zatímco on maká v kuchyni, jsem se zvedl a s brbláním i s Efraimem vylezl z vody.
Během chvíle jsme pak už seděli částečně oblečení v kuchyni a pochutnávali si na snídani, a pak kávě a cigáru.
„Asi nebude dobré se teď vracet pro své auto, takže ti můžu půjčit svoje,“ ozval se Frank, když už jsme seděli v obýváku a probírali, co dál.
„Jo, ještě štěstí, že v autě většinou nic nevozím. Ale můžeš jet s námi. Stejně bych tě chtěl mít u toho, až zavolám ostatní,“ přikývl jsem, a pak v rychlosti Efraimovi pověděl náš plán, který jsme vymysleli, když spal.
Cílem bylo udeřit rychle a účelově. Něco takového bych sám nezvládl. Frank proto zajistí udání na policii s několika málo důkazy, i když nepřímými, ale nepůjde to jen tak smést ze stolu. A zatímco se budou snažit to zamést pod stůl, já s několika dalšími detektivy a lovci, které seženu, zaútočíme na Whitte Rose a najdeme pádné důkazy, které je dostanou na kolena.
Efraim
V koupelně jsme nakonec strávili další půl hodinu, dokud nás Frank nevyhodil.
Snídaně už byla nachystaná, a já se od včerejška konečně pořádně nacpal. A tak, když jsme skončili v obýváku, a tentokrát si Frank už sedl do křesla, a ne na stolek, spokojeně jsem popíjel kávu, pokuřoval, a spokojeně odfukoval po dobrém jídle.
Tirase a Franka jsem však po chvíli poslouchal už jen jedním uchem.
Chvíli jsem je oba pozoroval, ale když jsem spočinul pohledem na Tirovi, v tu chvíli mi došla jedna věc, která mi stáhla nepříjemně žaludek.
Vždyť já se ráno v ložnici zachoval úplně jako kdysi… Nechal jsem se ojíždět Frankem, zatímco jsem vlastně měl být jenom s Tirem, a vůbec jsem se nad tím nepozastavil.
Prostě jsem to vzal jako šlapka, kterou jsem kdysi býval.
I když se mi to líbilo, a byl jsem spokojený, naplno mi to došlo až teprve teď.
Tir sice nic nenamítal, nic neřekl ani narážkou, ale…
Co si teď o mě bude musí myslet?
Típl jsem nedopalek do popelníku a dopil zbytek kávy.
Pořád se mi to od toho momentu, kdy mi to došlo, honilo hlavou a nemohl jsem se toho zbavit. Kradmo jsem pohlédl na Tira, jestli u něj uvidím nějaké známky toho, že jsem mu úplně volný, a že se mu nelíbí, že jsem byl v ložnici tak povolný dvěma chlapům…
„Musím…“ vzal jsem prázdný hrnek a vstal jsem. „Potřebuji se zastavit u rodičů doma. Mám tam všechno učení a musím se připravovat na zkoušky.“
Nějak jsem to potřeboval sám v sobě zamluvit, abych na to pořád nemyslel. Ale pak jsem se podíval na Tira, jak mi v tu chvíli došla jedna věc.
„V autě zůstaly všechny papíry ze školy. Na zadní sedačce… jestli se tam podívali… je tam moje jméno a adresa…“ vydechl jsem roztřeseným hlasem.
Tiras
Měl jsem v jednu chvíli dojem, že Efraim ani nevnímá, co říkám. Jako by byl duchem někde jinde, jako by nad něčím přemýšlel a něco ho trápilo. Přemýšlel jsem, jestli jsem něco neřekl, nebo neudělal špatně.
Možná jsem se moc rychle vrátil k práci? Nebo si to možná rozmyslel a raději by zůstal tady u Franka?
Když se najednou zvedl, zamračil jsem se a už se ho chtěl zeptat, když zmínil papíry do školy.
"Do hajzlu! Úplně jsem zapomněl!" vyskočil jsem na nohy i já. „Franku, změna. Pohlídej Efraima, já se vrátím zpátky. Je šance, že auto ještě neprohlédli. Včera si nemuseli být jistí, ale bude podezřelé, pokud tam zůstane jedno auto stát celý den. Kdyby něco, zavolám."
Aniž bych čekal na to, až se vyjádří, raději zadním vchodem, s kšiltovkou na hlavě a ve Frankově oblečení jsem vyrazil zase ven.
Po chvilce jsem trochu uvolnil napjaté tělo, protože se nezdálo, že by mě někdo sledoval. Po cestě jsem zároveň i přemýšlel nad celou situací i nad tím, že měl Frank opravdu nejspíš pravdu, a já Efraimovi propadl. Otázkou bylo, jestli je to dobré nebo špatné.
Neměl bych to raději zavčasu skončit? Je mladý, krásný, začne chodit do školy, někoho tam potká a mě pak budou užírat akorát vzpomínky. Sice říkal, že by se mnou rád zůstal, ale na jak dlouho? Až se celá věc uzavře? Až dokončí školu? Než si někoho najde?
Tak jsem se do těch myšlenek zamotal, že kdyby mě teď někdo přepadl, asi bych se ani nebránil.
Rychle jsem se proto vzpamatoval a došel zbytek cesty. Kousek od parkoviště jsem se zastavil a obezřetně rozhlédl kolem. Kromě mého stály na parkovišti ještě dvě auta, ale nevypadalo to, že by se v nich někdo schovával. Rychle jsem proto přeběhl ke svému autu a oddechl si, když taška s deskama, ve kterých byly všechny papíry, ležela přesně tak, jak jsem ji včera nechal. Aspoň v tomhle nám štěstí přálo. Raději jsem auto ještě prohlédl, ale kromě papírových kapesníků, starého parkovacího lístku, lístku od pumpy a krabičky cigaret, v něm nic jiného nebylo. Všechno jsem vyndal, přihodil do tašky, a pak potichu zase zavřel a zamkl.
Přikrčený jsem se znovu obezřetně rozhlédl, a když byl vzduch čistý, rychle jsem se vzdálil do bezpečí uličky mezi domy. A sotva jsem zapadl za popelnici, uviděl jsem černé SUV, jak parkuje kousek dál, vyskakují z něj čtyři chlapi, a zatímco dva zamířili k parku vedle restaurace, další dva si to šinuli k zaparkovaným autům. Nenápadně jsem vyfotil, jak je, tak i auto a značku, a pak už raději zmizel. Netřeba pokoušet matku štěstěnu. Rychle jsem se vracel zpátky, a až teprve skoro u Frankova domu zpomalil.
Co když mi Efraim řekne, že si to rozmyslel a zůstává s Frankem? A proč mě to vlastně tak sere, i když si to nechci přiznat? Zamračil jsem se a na chvilku se zastavil, abych se trochu uklidnil a mohl se vrátit.
Efraim
Díval jsem se přes okno za Tirem, jak odchází. Zdál se mi nějaký napjatý, a když zmizel za rohem s povzdechem jsem si šel sednout na gauč.
„Než se Tir vrátí, uděláme něco k obědu,“ došel do obýváku i Frank a zastavil se vedle mne.
Chvilku se na mě díval, a pak si povzdechnul.
„Bude to v pohodě, štěně. Pojď, pomůžeš mi,“ chytl mě, vytáhl na nohy a táhl za sebou do kuchyně.
„Neumím vařit,“ zastavil jsem se vedle linky a hleděl na maso, které vytáhl. „Tir se mě to snažil naučit. Něco malinko zvládnu, ale jinak to fakt neumím.“
„V pohodě. Budu vařit já a ty mi budeš jenom pomáhat,“ vrazil mi Frank do ruky nůž a na linku položil zeleninu. „Hezky to očisti, tady je drtič, takže všechno házej rovnou tam. Myslím tím slupky. A jak to budeš mít hotové, řeknu ti, co dál.“
Sám se pustil do čištění a krájení masa.
Chvilku bylo ticho, ale pak se na mě otočil a zeptal se, co mě žere. Překvapeně jsem se na něho podíval. Netušil jsem, co všechno mu Tir o mě řekl, ale po chvilce přemýšlení, jsem mu řekl o svých obavách.
„Pane Bože. Trochu upjatý, ne? Hele, Ty zřejmě ne, ale Tir ví, jaký jsem. Takže z toho, co bylo ráno v ložnici, si nedělej těžkou hlavu. Nemyslím si, že by si o tobě myslel něco špatného, a pokud ano, tak mu rozbiju ciferník,“ zasmál se Frank a plácl mě do zad, abych se vzpamatoval.
„Hele, spíš mě zajímá, jak ses vůbec dostal do těch problémů.“
Měl jsem sice pocit, že mu to už Tir zhruba povykládal, podle toho, jak se Frank choval, ale aspoň jsme zabili nějak čas. Zaměstnal mě tím natolik, že jsem přestal nervózně pokukovat do okna a po hodinách, a přemýšlet, jestli je Tir v pohodě, a jestli se něco nestalo.
„Jo, přesně tohle je jejich taktika. Najít někoho blbýho,“ podíval se na mě Frank, když přišlo řeč na mé dluhy u mafie. „Sorry, někoho naivního, ukecat ho pěknýma řečičkama, půjčit mu peníze, naházet úroky, půjčit mu další… A tak dále. A pak, když má přijít na splácení dluhů, přestanou být kamarádi a jsi v prdeli. A to doslova. Protože nikdo nestíhá své dluhy u mafie platit tak, jak oni chtějí. No, a pak už není problém z něho udělat dealera drog, nebo šlapku. Hele, ale jako, klobouk dolů. Na tvým místě by většina raději šla prodávat drogy. Ale schovávat se před nimi tři roky, tak to je kus čistýho umění. Nechceš se přidat k nám? Fyzičku na to máš, hezkou tvářičku na to, abys někoho oblbnul, máš taky. A i v té hlavě nemáš nasráno. Myslím, že s trochou cviku by z tebe mohl být dobrý detektiv nebo lovec odměn, co? Klidně bych tě zaučil, ve všem…“
Po posledních slovech povytáhl obočí a celého si mě prohlédl od hlavy až k patě. Hned mi bylo jasné, že nemyslí jen zaučit na práci.
„Jsou věci, v kterých mám bohužel dost velkou praxi a učit mě to nemusíš,“ pohodil jsem rameny, a odložil poslední kousek očištěné mrkve.
„Jo, to jsem si vším. A že ti to jde, sakra, dobře, se nedivím, že po tobě Greg tak prahne,“ uchechtl se Frank.
„Jde mu o krk. Prodal mě nějakému drogovému bossovi do Brazílie…“ opravil jsem jeho domněnku, proč mě Greg chce zpátky.
„Páni,“ hvízdnul si. „Tak tady jde vážně někomu o kejhák.“
Podíval se k hodinám a pak z okna ven.
„Doděláme ten oběd, jak se Tir vrátí, bude mít hlad. A tohle je jeho oblíbený. Pojď sem, dokončíš to. Bude mít radost,“ chytl mě Frank i přes mé protesty a potáhl mě víc k lince, abych dokončil jídlo, které on vymyslel.
Tiras
Když jsem vešel do domu, překvapením mi obočí vyletělo až na vrch hlavy. Vonělo to tam senzačně a můj žaludek se i přes tu nervozitu ozval.
„Tak to bylo jen o fous. Sotva jsem to vytáhl z auta, ukázali se tam Gideonovy gorily,“ zahlásil jsem hned po vstupu do kuchyně.
Žaludek se mi však stáhl tak, že jsem zapomněl i na oběd, když jsem Efraima a Franka viděl tak blízko u sebe, a ještě to vypadalo, že si dobře rozumí.
Jako slušelo by jim to spolu, a Frank by byl pro Efraima opravdu dobrá volba. Přál jsem Efraimovi jen to nejlepší, sám jsem mu to i řekl, tak proč mi z toho ale bylo tak zle?
„Odnesu to do obýváku,“ vyštěkl jsem možná prudčeji, než bylo v plánu, a pak oddupal do vedlejší místnosti.
Vytáhl jsem z baru flašku a sklenici, nalil si a hned to do sebe vyklopil.
„Hej, brzdi, ta je moje oblíbená! Víš kolik jedna flaška stojí?“ ozvalo se za mnou, když jsem do sebe vyklopil druhého panáka.
„Koupím ti novou!“ zavrčel jsem na něj a nalil si dalšího panáka.
„Co tě nasralo, pane Bože?“ odfrkl si Frank a já se zadíval za jeho záda k otevřeným dveřím.
„Nic mě nenasralo! Jen… sluší vám to spolu. Tobě a Efraimovi,“ zabručel jsem do sklenice.
Frank na mě chvilku hleděl, až jsem se lekl, že mi někde narostl roh, než se začal smát, až se za břicho popadal.
„Tak to mě poser! To štěně si tě vážně omotalo kolem prstu!“ zahalekal mezi smíchem.
„Neřvi, kurva!“ zasyčel jsem na něj.
„To je vážně něco! Jeden lepší jak druhý! Nezabouchl ses náhodou do něj?“ chechtal se dál Frank nahlas a já po jeho slovech se málem zadusil posledním lokem, který jsem do sebe akorát kopl.
„Debile!“ zasípal jsem na něj mezi tím, co jsem se pokoušel popadnout dech, ale to Franka ještě víc rozesmálo a vzápětí už mě plácal po zádech, čímž mi ale vůbec nepomáhal.
„Hele, nebyl bys první ani poslední, kdo se zabouchl do oběti nebo svědka. A už by bylo na čase, aby ses usadil,“ dodal Frank, když se trochu uklidnil.
„Že to, kurva, říká ten pravý!“ zaprskal jsem na něj.
„Tak pojď ty bručoune, ať to nevychladne,“ zasmál se Frank, plácl mě po zádech a vyšel z obýváku.
Já ho s brbláním následoval, a když jsem procházel kolem Efraima, který seděl u stolu, usmál jsem se na něj a podrbal ho ve vlasech.
Efraim
Když se Tir vrátil, oddechl jsem si. Ale ne na dlouho.
Uvědomil jsem si, že jsem si na ty papíry vzpomněl na poslední chvíli. A Tir tam přišel těsně před Gideonovýma chlapama. Fakt na těsno, a hlavně… O pár minut později a mohlo se mu něco stát. Určitě by ho nenechali odejít jen tak.
Stáhl se mi žaludek, když mi to došlo, že jsem skoro ani nepostřehl, s jakou náladou Tir odešel z kuchyně. Až teprve Frankovo zabrblání, že tohle nemá zapotřebí a jeho odchod za Tirem, mě probral.
Sedl jsem si na židli a přemýšlel, co se mohlo stát, že Tir se vrátil s tak špatnou náladou. Nejspíš to je vším, co se kolem nás děje, a je už z toho hodně unavený. Asi je čas, kdy bych se měl zvednout a odejít, ať mu nepřidávám ještě víc starostí, kterých má už tak dost.
Překvapeně jsem otočil hlavu, když se najednou z obýváku ozval Frankův smích. Nešlo ho přeslechnout, i když mu Tir hned polohlasně nadával, ať drží hubu.
Vážně se to stalo? Omotal jsem si ho kolem prstu? A i když Tir neodpověděl na Frankovu otázku, jestli se do mě zabouchnul, něco se ve mně hnulo jiným směrem, než tomu bylo doteď.
Takový zvláštně hřejivý pocit, že by mě Tir mohl milovat, zaplavil mé tělo, a srdce se mi o něco rychleji rozbušilo. Myslím, že jsem měl trochu i červené tváře, podle toho, jak mi bylo teplo.
A v tu chvíli, kdy Tir přišel zpátky do kuchyně, usmál se na mě a prohrábnul mi vlasy, jsem si uvědomil, že ani on mi není lhostejný.
Možná proto jsem se tak bál toho, co řekne na ten ranní úlet v ložnici?
„Frank říkal, že je to tvoje oblíbené,“ vstal jsem nakonec od stolu a začal chystat talíře na stůl, abych se nějak zaměstnal a neculil se pořád jak idiot.
Přesto jsem měl pocit, že se můžu vznášet. I kdyby to nakonec nebyla pravda, tak vědomí, že by mě Tir mohl milovat, mě povzneslo na duchu aspoň teď. Aspoň do chvíle, než mi řekne, že je čas, abych odešel.
Ale pro teď… Pro teď si budu myslet, že to tak opravdu je.
Tiras
Nakonec jsem sežral všechno, co mi Efraim nandal, a ještě si přidal. Ostentativně jsem ignoroval Franka a vychválil Efraimovi snahu o uvaření obědu. Vážně se zlepšoval, i když si to ani možná neuvědomoval. Jo, ten kluk měl opravdu talent na všechno, na co sáhl.
Když jsme pak v kuchyni osaměli na malý moment jsem si ho přitáhl k sobě, a bez řečí mu věnoval hluboký polibek, než jsem ho pustil a úklid kuchyně nechal na něm, protože mě volal Frank.
Bylo načase se hnout z místa.
Vzhledem k tomu, že to tu Gideonovi chlapi objížděli, brzo by mohli přijít i na Franka.
Naše oblečení bylo díky sušičce už suché, takže po cigáru jsme se oblékli, sbalili všechno potřebné a vyrazili. Frank mi půjčil své náhradní auto a sám jel za námi ve svém, které měl oblíbenější. Ani jsem se nedivil, že nechtěl jezdit v tom, co mi půjčil, protože já se do něj sotva poskládal.
„Tak mě napadlo,“ promluvil jsem po chvíli cesty, kdy jsem se ujistil, že nás nikdo nesleduje a Frank mi to po telefonu potvrdil taky. „Ne, že bych tě nechtěl vozit, ale může se stát, že budu mít nějaký případ nebo tak něco, tak co, kdyby sis udělal papíry? A i kdybys odešel, tak aspoň to bude pro tebe lepší?“
Efraim
S úsměvem jsem se díval, jak do sebe Tir hází jídlo. A bylo vidět, že mu chutná.
I když to hlavní udělal Frank, přesto jsem byl rád, že Tirovi opravdu chutnalo, a já mohl přiložit ruku k dílu. Bylo to, jako bych mu ten oběd vařil sám.
Později, když jsem uklidil kuchyň, jsem si sedl k nim do obýváku. Měli pravdu, že brzy by mohli přijít ti chlapi i sem. Tristan, Greg ani Gideon nejsou blbí. A ví, že je Tir lovec odměn, což znamená, že spolupracuje s různými lidmi a oni si můžou zjistit, kdo všechno z této sorty soukromých detektivů či lovců odměn bydlí v této části města.
Když jsme se pak oblíkli a vyrazili, byl jsem značně nervózní. Pořád jsem se rozhlížel kolem, až mě musel Frank upozornit, že takhle jsem ještě víc nápadný, než kdybych to nedělal. A pak když si přesedl do druhého auta, jsme s Tirem vyrazili k domu mých rodičů.
„Udělat papíry?“ otočil jsem k Tirovi překvapeně hlavu. „Myslíš jako… řidičské oprávnění? Já nevím… nevím, jestli bych to zvládl. A teď to asi ani nejde. Kvůli tomu, že se musím schovávat. Jedině… že bych jezdil pod tvým dozorem. Mám provizorní řidičák, který jsem si dělal v šestnácti, ale ten už neplatí. Tak nevím, jak to zařídit.“
Jo, normálně, kdybych zůstal doma, jezdil bych pod dohledem táty nebo mámy, a pak si v jedna dvaceti udělal právoplatný řidičák. Ale když jsem utekl, tak tahle možnost padla.
Ale je pravda, že pokud bych měl řidičák, a pak si časem třeba pořídil auto, nemusel bych se omezovat na hromadnou dopravu, nebo čekat, až mě někdo někam odveze.
Dojeli jsme do naší ulice. Tir zastavil kousek dál od našeho domu, kde měl dobrý přehled. Pokud by nás někdo sledoval, musel by do ulice vjet, aby na nás viděl. Ale ani po deseti minutách se neobjevil nikdo podezřelý. Vjel na naší příjezdovou cestu, vystoupili jsme a oběhli jsme barák dozadu, k zadním dveřím, a já se modlil, aby klíč byl tam, kde ho vždycky rodiče schovávali.
S malou dušičkou jsem vysunul kousek cihly na rohu domu, pod okapem, a když jsem v díře zašátral prsty, a narazil na ten malý kousek kovu, oddechl jsem si.
Byl to zvláštní pocit po tolika letech vstupovat do domu, odkud jsem utekl.
Až na drobnosti se v domě nic nezměnilo, a dokonce i můj pokoj zůstal beze změn. Tak, jako bych právě odešel do školy…
Přemohlo mě to, a já zůstal stát uprostřed pokoje. Jen jsem se rozhlížel kolem sebe a z očí mi tekly slzy. Netušil jsem, že mě to tak vezme, když se sem jednou vrátím.
Kdyby mě Tir neprobral, že nemáme moc času, nejspíš bych tam stál do doby, až by se vrátili rodiče z dovolené. Na moment jsem Tira taky objal, políbil ho, abych mu poděkoval, a pak jsem setřel slzy a rychle se vrhnul na balení svých věcí.
Oblečení jsem si nebral. Stejně by mi většina už asi ani nebyla. Ale za chvíli jsem měl dvě tašky nacpané knihami, sešity, učebnicemi, které mi tu zůstaly. Bylo toho požehnaně. Ale netušil jsem, co všechno budu potřebovat a nechtěl jsem se zdržovat s přebíráním.
Když jsme odcházeli, ještě jednou jsem se otočil a rozhlédl se. A o chvilku později jsem za známi zavíral dveře s tím, že se sem za rodiči jednou vrátím. I kdyby jen na návštěvu. Ale… opravdu se mi po nich zastesklo.
Uklidil jsem klíč zpátky tam kde byl schovaný, a pak už netrvalo dlouho a my seděli v autě a mířili k Tirovu domu…