Druhá šance - Kapitola 32 - Epilog

Druhá šance - Kapitola 32 - Epilog

Chris
Slunce svítilo do oken a skrz žaluzie se prodralo až do naší postele. Otráveně jsem se přetočil na druhý bok, protože se mi ještě nechtělo vstávat, ale okamžitě jsem otevřel oči a začal kolem sebe prskat.
Jasper zabral Jadenovo místo v posteli, a pěkně se tu roztahoval. A to byla známka toho, že Jaden je v práci, a já jsem sám se psem.
„Potřebuješ jít ven, co?“ podrbal jsem ho za ušima.
Za tu dobu, co s námi je, opravdu hodně vyrostl, a když se vecpe k nám do postele, tak zabere skoro její polovinu.
Jasper se jen znuděně otočil, olízl mi tvář, vstal, protáhl se a pak seskočil z postele dolů. Postavil se ke dveřím ložnice a čekal, až se uráčím vstát i já a pustím ho na zahradu.
Venku bylo nádherně teplo. Odstěhovali jsem se do Spojených států na jih, do Oaklandu, kde byla zima opravdu mírná, řekl bych, že skoro žádná. Koupili jsme dům s velkou zahradou, aby měl Jasper dost místa na běhání, a já jsem ho mohl i cvičit.
Měl jsem na sobě jen triko a šortky, protože bylo léto a opravdu nebylo se potřeba víc oblékat.
Když se Jasper vyběhal, vyvenčil, uklidil jsem po něm zahradu a vrátili jsme se do domu.
Snědl jsem snídani, co Jaden připravil, než odešel, a pak se odebral s Jasperem v patách do svého ateliéru, kde jsem začal pracovat na svých návrzích a špercích.
Ještě, než jsme se odstěhovali, zařídil jsem se svými právníky své vlastní podnikání a značku, která se stala nakonec docela žádanou, a už jsem dokonce i zařizoval svůj první vlastní obchod.
Ani jsem nepostřehl, jak ten čas rychle utekl. Bylo odpoledne, kolem třetí, když mi začalo kručet v žaludku, a Jasper už taky začínal být nervózní, protože už vyhlížel svého druhého páníčka.
„Pustím tě ven a připravím něco na oběd. Tak nikam neuteč, ano?“ otevřel jsem mu dveře, aby mohl vyběhnout, zatímco já se odebral do kuchyně a šel chystat něco na jídlo, které vlastně podle času už ani oběd nebyl…
Sice jsem ještě nedosahoval Jadenových kvalit ve vaření, ale chtěl jsem mu udělat radost, protože jsem tušil, že se vrátí z práce unavený, vzhledem k tomu, že teď řešili nějaký složitý případ.

Jaden
Tak jako už tolikrát jsem ráno vstal sotva začalo svítat, opatrně vylezl z postele a na mé místo se hned nacpal Jasper. Podrbal jsem ho za ušima, a pak už sešel do kuchyně nachystat Chrisovi snídani až vstane.
Na můj vkus jsme si sice pořídil moc velký dům, ale za ty dva a půl roku, co jsme tu bydleli, jsem si už zvykl. A hlavně, byl to jeden z mála baráků, co měl fakt velkou zahradu, a tu jsme chtěli.
Dokonce jsem si tam postavil i svůj malý skleník, kde jsem pěstoval nějakou zeleninu a bylinky.
Po snídani jsem se šel opláchnout, hodil na sebe triko a kalhoty a zamířil do garáže, abych zajel do své kanceláře ve městě.
Začal jsem pracovat jako soukromý detektiv, a i když první rok to bylo hodně těžké, nakonec má reputace stoupla, a teď už jsem zaměstnával sekretářku a další dva detektivy.
Nejčastěji jsem pracoval z domu, ale byly případy, které si žádaly mou přítomnost.
Jako právě tenhle.
Šlo o skoro dokonalou vraždu manželky, která měla vypadat jako nehoda na moři. Přišla za mnou sestra oběti, které se nezdálo, že by to byla nehoda, a prosila mě, jestli bych se na to nepodíval, protože místní policie to uzavřela jako nehodu.
Po měsíci téměř mravenčí práce se nám podařilo sehnat dost důkazů a mě v poledne čekala návštěva u bývalého manžela oběti.
Byla to vlivná osoba a myslel si, že mu to projde, když podmázne všechny, kdo by se v tom chtěli šťourat, ale u mě s tím nepochodil. Vyhrožoval, zapíral, ale nakonec, pod pohrůžkou, že všechno zveřejním se zalekl a přiznal.
Byly skoro čtyři hodiny odpoledne, když jsem se konečně vracel domů. A už se na Chrise těšil.
I když jsem měl zpočátku obavy, i když jsem byl občas nevrlý, nakonec se ukázalo, že jsem se strachoval zbytečně. Můj vztah s Chrisem bylo nejspíš něco, co jsem hledal už od začátku.
Jeho dům jsme přenechali Nolanovi s Lorym, kteří nakonec skočili spolu, a rodinné sídlo zdědil Chrisův bratr.
Vážně se toho u mě hodně změnilo, a mohl za to jen jeden člověk.
Ten, kterého jsem z celého srdce miloval.
A protože jsem začínal být starý, sentimentální dědek, v přihrádce auta jsem si vezl malý dárek.
S těmi myšlenkami jsem zajel do garáže, přivítal se s Jasperem, který mě unikátně poskákal, vytáhl svůj dárek a zamířil do domu.
„Jsem doma!" křikl jsem ode dveří, hodil klíče do šuplíku komody v předsíni, vyzul se a zamířil do kuchyně.
Chris právě dodělával nejspíš oběd, a mě pořádně zakručelo v žaludku, protože kromě snídaně jsem se po celý den živil jen kávou.
„Krásně to voní..." zašeptal jsem, když jsem se Chrisovi přitiskl na záda a políbil ho do vlasů.
Pak jsem vystrčil ruce a rozevřel dlaň ve které jsem svíral malou krabičku.
„Jsem už sentimentální dědek," pokrčil jsem rameny a krabičku otevřel. „Vím, že bys udělal lepší, ale to by nebylo překvapení. Všechno nejlepší k narozeninám."
Otočil jsem ho k sobě a doufal, že se mu ten stříbrný kroužek, na kterém bylo po obvodu z vnější strany vyryté mé jméno, bude líbit.

Chris
Tak jsem se zabral do vaření, že jsem úplně zapomněl na čas. Vybral jsem jídlo, o kterém jsem věděl, že ho má Jaden rád a doufal jsem, že to nezkazím, tak jak se mi stalo posledně.
Bylo to už skoro hotové, když jsem slyšel motor auta a štěkot Jaspera.
Okamžitě jsem se začal usmívat, protože Jaden přišel o něco dříve, než jsem počítal, a já se na něho už moc těšil. A právě, když jsem vypnul omáčku a vytáhnul maso z trouby, vešel Jaden dovnitř a hned se na mě přitisknul.
„Narozeniny?“ překvapeně jsem vydechl a podíval se na krabičku.
„Úplně jsem na ně zapomněl. Ani jsem nic nepřipravil na oslavu. Kruci!“ pleskl jsem se volnou rukou do čela. „Zítra má přijet kvůli tomu Nolan s Lorym! Musím něco nachystat!“
Pak jsem se ale zaměřil na krabičku, sevřel ji v ruce, až se znovu zavřela, a otočil se na Jadena.
„Je to, to, co si myslím?“ zeptal jsem se ho s úsměvem od ucha k uchu a pohladil po hrudi, kde se mu houpal řetízek s jantarovým přívěskem zasazeným ve zlatě, který jsem mu udělal.
Měl k tomu ještě náramek, ale ten nosil jen občas, aby se mu v práci neztratil.
„Nemusel jsi. Ale moc děkuji,“ políbil jsem ho na rty a pak jsem už netrpělivě otevřel krabičku.
Když jsem znovu viděl ten stříbrný prsten, zamlžily se mi oči. Skoro rozmazaně jsem viděl to vyryté jméno, když jsem ho vzal mezi prsty, a druhou rukou si rychle otřel slzy, které mi samou radostí vhrkly do očí.
„Nasadíš mi ho? Je moc krásný,“ znovu jsem Jadena políbil a nastavil jsem ruku.
Bylo mi jedno, že to není moje práce. O to větší radost jsem z něho měl. A zvlášť, když ho Jaden koupil pro mne.
„Vůbec nejsi dědek…“ dodal jsem ještě s červenými tvářemi, když jsem ho sjel pohledem od hlavy až k patě.

Jaden
Docela se mi ulevilo, když jsem viděl Chrisovu reakci. I když už některé mé zlozvyky z minulosti zmizely, jiné stále přetrvávaly, a nejspíš se jich nezbavím nikdy.
Pousmál jsem se, když si mě Chris prohlédl od hlavy až k patě, vzal jeho ruku do své a nasadil mu prsten.
„Jsi pro mě ten nejkrásnější a patříš jen mě," zašeptal jsem, a pak se vrhl na jeho rty.
V dalším muchlování mi zabránil žaludek, který mi dal pořádný kopanec, až jsem musel Chrise pustit.
„Tak jo, jdeme jíst…" 
Jídlo bylo vážně dobré, musel jsem uznat, že se Chris hodně zlepšil, když vezmu v úvahu, že ještě před třemi lety nezapnul ani sporák a nerozeznal hrnec od misky.
Sice to chtělo ještě trochu pilovat, občas se mu něco nepovedlo, ale i tak byla ta jeho obrovská snaha vidět.
Taky jsem ho stále ve volných chvílích učil, stejně jako sebeobranu, ke které jsme se po přestěhování vrátili, a i v té už za ty dva roky udělal velké pokroky, a teď jsem neměl strach, třeba i večer, když šel s Jasperem na delší procházku, pouštět ho samotného. 
Zhltl jsem, co mi Chris naložil, a ještě si dvakrát přidal, takže zítra se bude muset vařit znovu, protože už nic nezůstalo.
„Bylo to vážně dobré…" odfoukl jsem s plným břichem a opřel se o židli. „Opravdu se zlepšuješ."
Mávl jsem rukou, aby přišel ke mně, a posadil si ho na klín. 
Jenže v ten moment jsem tam měl pomalu nacpaného i Jaspera a já tak naoko rozladěně zasténal.
„Jaspere… Kušuj… Teď mám páníčka já. Jasně jsme si něco řekli, ne?" zamračil jsem se a podíval se do jeho očí.
Jasper sklopil uši, zakňučel a sedl si na zem.
„Hodný kluk. Za chvilku se půjdeme proběhnout, dobře?"
Jasper hned ožil a radostně vyštěkl. I když s ním Chris hodně trénoval, procházel se s ním, běh nechával na mě, protože jsem zvládl uběhnout delší trasy, a to se Jasperovi líbilo.
„Tak, a co s Nolanem a Lorym? Na moc velkou slávu si nepotrpí, ale něco spolu vymyslíme. Taky ti upeču nějaký dort, hmmm… A něco uvařím. Kluci by měli přiletět hned brzo ráno a zdrží se přes noc, takže jen sladkého se moc nenají," zapřemýšlel jsem nahlas a přitáhl si Chrise pro další polibek.
Asi o hodinu později jsem splnil svůj slib Jasperovi, a zatímco jsem mu věnoval dlouhou běžeckou procházku, Chris mezitím udělal nějaké jednohubky a obložený talíř. Já pak upekl dort a roládu, aby si kluci mohli vzít něco s sebou domů, a do postele jsme se tak dostali skoro až před půlnocí.
Byl jsem však za celý den tak unavený, že jsem stačil dát Chrisovi akorát pusu, přitisknout si ho k sobě, a byl jsem v pánu.
Ráno jsem opět vstal se svítáním, a i když Chris spal, to, co jsem neudělal večer, jsem si vynahradil teď ráno, protože za tu dobu jsem už poznal, že když mu to takhle po ránu dělám, moc se mu to líbí.
Pak ho nechal ještě spát, šel se opláchnout a obléct, pustil Jaspera na zahradu a zároveň si zašel do skleníku pro čerstvou zeleninu.
Jaspera jsem nechal venku, ale nechal jsem mu pootevřené balkonové dveře, které vedly na terasu spojenou se zahradou, a šel dělat snídani.

Chris
Nemohl jsem se na ten prsten přestat vynadívat.  Byl opravdu krásný…
Jaden ani netuší, jak velkou radost z toho dárku mám, a to jsem na narozeniny úplně zapomněl.
Ale pak jsme měli tolik práce, že jsme se nezastavili skoro do noci. I přesto mi nevadilo, že Jaden usnul, a nic nebylo, protože to tím dárkem bohatě vynahradil, a taky…
Miluji taková rána, když mě Jaden budí tímhle způsobem.  
Znovu jsem usnul, a vstal jsem, až když venku zaštěkal Jasper a tím mě vzbudil. Při pohledu na budík, byl nejvyšší čas se připravit, a jet pro kluky na letiště.
Rychle jsem vystřelil z postele, ještě rychleji se osprchoval, hlavně zaschlé sperma, které se na mě drželo jak malta na stěně, a oblečený jsem už běžel dolů do kuchyně, kde už voněla snídaně.
Káva opravdu bodla. Probrala mě z ospalosti, a sendviče s tuňákem, které byly dokonalé a nechybělo ani vařené vejce, jsem snědl snad skoro všechny, až jsem se musel zarazit a něco nechat i Jadenovi.
Rychle jsme pouklízeli nádobí do myčky, zavřeli Jaspera v domě, a pak jsme už nastupovali do Jadenova auta a jeli na letiště, abychom to stihli včas.
Za ty dva a půl roku jsem se nakonec s Nolanem a Lorym opravdu spřátelil, i když jsme se neviděli každý den. Ale přenechal jsem jim svůj dům za rozumný nájem, který v pohodě oba zvládnou, a kdykoliv jsme v Kanadě, bydlíme tam. Dokonce jsme spolu byli několikrát i v domě na horách, kde se jim moc líbilo.
Nikdy jsem však ani od jednoho nechtěl slyšet to, jak Jadena milovali a jaký s ním měli sex. I když u Nolana jsem tušil, že tam možná ani k ničemu nedošlo. Ale i přes všechno přátelství jsem měl stále živě v paměti, jak mi chtěl Jadena ukrást.
„Už se na ně moc těším,“ políbil jsem Jadena na tvář, když jsme zaparkovali a mířili do příletové haly, abychom tam na ně počkali.

Jaden
Musel jsem se smát nad Chrisovou horlivostí. Kdo by to do něj ještě před dvěma lety řekl?
Ale byl jsem rád, že to tak dopadlo.
Nolan a Lory pro mě byli svým způsobem stejně důležití jako Chris, prožil jsem s nimi kus svého života a nerad bych se s nimi loučil. Sice jsme se viděli většinou jen párkrát do roka, ale snad možná právě proto s nimi Chris tak dobře vycházel. Dokonce se zdálo, že si Loryho i oblíbil.
A já...
No, když jsem viděl, jak se Nolan staví k Lorymu, přešly mě ty myšlenky na to, že nám to s Chrisem nebude klapat kvůli věkovému rozdílu. Nolan s Lorym měli mezi sebou ještě větší věkovou propast, a nejspíš. kdyby mohli, už by se dávno vzali.
Chytil jsem Chrise kolem pasu, když jsme stáli v příletové hale, a nevšímal si okolních pohledů.
Čekali jsme asi deset minut, než se Nolan s Lorym konečně ukázali. Hned jsme jim vyšli vstříc, a já Nolana chlapácky obejmul a poplácal ho po zádech. Loryho jsem už objal trochu opatrněji a pohladil ho po vlasech, které si nechal zkrátit.
„Tak pojďte. Jasper se už taky nemůže dočkat," pokynul jsem, když se ti dva přivítali i s Chrisem, popadl jsem jejich kufry a zamířil k autu.
Kvůli Lorymu jsem ale nemohl jít moc rychle. I přesto, že nakonec na vozíku neskončil a lékařská péče, kterou mu Nolan zaplatil, udělala skoro zázrak, stále nebyl úplně v pořádku, kulhal a chodil o holi. Na oko nakonec zcela oslepl bez naděje na vyléčení, takže přes něj nosil černou pásku.
A i přesto, že jsem se obával, že ho to zlomí, vzhledem k tomu, jakým životem žil, Nolan dokázal téměř nemožné, a Lory teď pracoval jako návrhář.
I Nolan, který chtěl více času trávit s Lorym, přenechal svou pozici šéfa oddělení Farsonovi, a sám už působil jen jako konzultant.
Cestou domů nám povykládali, co nového v Kanadě, postěžovali si na psí počasí, a než jsme se nadáli, parkoval jsem v garáži.
Sotva jsme otevřeli dveře, vyřítil se Jasper a oba dva důkladně poslintal, než odběhl ven.
O dvě hodiny později, kdy si kluci vybalili věci v pokoji pro hosty, osprchovali se a převlékli, jsme se usadili s jednohubkama a pivem venku na terase, a užívali si příjemné dopoledne.

Chris
Když jsem uviděl Loryho a Nolana, moje nálada se ještě víc zlepšila. Hlavně, když jsem viděl, že Lory chodí už podstatně lépe, než když jsem ho viděl naposledy.
Můj dům mu nakonec dobře posloužil i pro rehabilitaci, jak jsem tenkrát říkal. Hlavně bazén, kde mohl být, i když nebyl schopen ještě chodit. Fred zůstal s nimi, a byl pro ně velká pomoc hlavně ze začátku, když Lory přišel z nemocnice. Lukeho jsem jim taky nechal, už kvůli tomu, že Nolan kvůli své práci neměl možnost pořád Loryho někam vozit, a on sám auto řídit nemůže.
Oběma jsem jim nechal plat, tak, jak když pracovali pro mne, a k našemu překvapení, se nakonec Fred i vyslovil a chystá svatbu.
Myslel jsem si, že nám Nolan a Lory všechno povykládali v autě, ale nakonec nezavřeli pusu ani když jsme pak později seděli na terase. A hlavně jsme s Lorym našli společnou řeč.
Když později Jaden řekl, že půjdou s Nolanem udělat oběd, já s Lorym jsme šli do mého ateliéru. Byl zvědavý na moje návrhy, a hned si vybral některé, které by se hodily k jeho návrhům na oblečení. Domluvili jsme se, že mu to udělám, a hned jak to bude, tak mu to pošlu. A přednostně, protože ho čekala jeho první přehlídka, a už z toho byl docela nervózní.
„Chrisi,“ posadil se nakonec vedle mne, aby ulevil svým nohám.
„Byl jsi už nakupovat?“ významně pozvedl obočí.
Na chvilku jsem zapřemýšlel, co tím myslí, ale když jsem viděl jeho pohled, okamžitě mi to došlo.
Věděl jsem, že Lory býval prostitut, a docela žádaný a nic mu nebylo cizí, tak jsem se ho v jedné nestřežené chvíli, kdy jsme byli sami, zeptal na některé věci. Sice jsem byl rudý jak vařený rak, stejně jako jsem zrudnul i teď, ale nakonec ta debata k něčemu byla.
„No,“ odložil jsem tužku a podrbal se rozpačitě ve vlasech. „Objednal jsem něco přes net, když byl Jaden pryč. Ale ještě jsem mu o tom neřekl. Nějak nevím… nemám na to odvahu…“
„Pane bože, o co jde? Jsi dospělý, je ti od včerejška šest a dvacet, tak kde je problém? Víš co? Pojď. Ukážeš mi, co jsi koupil, ale stavíme se ještě u nás v pokoji. Sice máme pro tebe společný dárek, ale já ti koupil ještě něco extra.“
A tak mi nezbylo nic jiného, než jít s ním. Jen jsem doufal, že Jaden nevyleze z kuchyně, aby neviděl, jak jsem zas celý červený studem.

Jaden
Po poledni jsem vstal, že půjdu uvařit oběd a vytáhl s sebou i Nolana. Chtěl jsem, aby si kluci užili chvilku spolu. Přece jen, Chris v okolí moc přátel ve svém věku neměl, se kterými by si mohl popovídat. Sice jsme se s pár lidmi ze sousedství bavili, zdravili se, prohodili spolu pár slov, ale ještě to nebylo na hodinové návštěvy a grilování venku na zahradě.
Kromě Nolana s Lorym tak za námi jezdil ještě Robert, Chrisův bratr, který taky změnil pohled na svět potom, co mu zavřeli matku to basy.
I jeho jsme samozřejmě pozvali, ale kvůli práci bohužel nemohl přiletět. Slíbil však, že hned jak to půjde, tak přiletí. Stal se z něho dobrovolný zdravotník Červeného kříže a momentálně byl na měsíc v Afgánistánu.
Probírali jsme s Nolanem jeho i mou práci, zatímco já vařil, a on se mi spíš pletl pod nohy.
„Všiml jsem si Chrisova prstenu…" změnil najednou téma Nolan, a já napřed nechápavě zamrkal.
„Jo, tohle… No…"  povzdechl jsem si, odložil nůž a zády se opřel o linku, abych viděl na Nolana, který seděl u stolu a loupal brambory.
„Abych pravdu řekl, ze začátku jsem měl strach. To moc dobře víš. Pochybnosti, hlavu plnou otázek, rozdílný věk, postavení… Všechno bylo tak jiné než s Owenem. Jenže později… Uvědomil jsem si, že k Chrisovi cítím mnohem více než k Owenovi. možná to bude znít tvrdě, ale s Chrisem cítím, že skutečně žiju. A no… Klidně, kdyby chtěl… Vzal bych si ho…" pokrčil jsem rameny a poškrabal se na dvoudenním strništi, protože jsem se ani včera ani dneska ještě nestihl oholit.
„Řeknu ti něco, co jsem ti ještě zatím neřekl. A nebylo to kvůli tomu, že jsem k tobě něco cítil. Už od začátku jsem si myslel, že jste to s Owenem moc uspěchali. Začali jste spolu žít a v podstatě se ani moc neznali, kromě toho, že jste spolu bojovali. Jenže přežívat ve válce a žít v normálním světě jsou dvě různé věci. Ale jsem rád, že jsi s Chrisem došel tak daleko. Ten kluk si to zaslouží a ty taky,“ usmál se na mě a já mu úsměv opětoval.
„Kdyby mě teď Lory slyšel, nejspíš by mi vynadal do sentimentálních dědků," ušklíbl se Nolan po chvilce, a nakonec jsme se začali oba smát.

Chris
Zavřeli jsme se v naší ložnici hned potom, co Lory vyhrabal ze své kabely menší balík.
A až teprve potom, jak jsem ještě zkontroloval, že je Jaden dole a vaří, tak jsem zalezl do šatny, odkud jsem vytáhl úplně zezadu krabici od bot, kam jsem ty nakoupené věci naskládal.
Lory se posadil na postel a já mu na klín položil krabici. Sedl jsem si vedle něho a díval se, jak nakukuje dovnitř, a přebírá se v tom, co jsem si objednal.
„Jo, tohle je dobrá věc, když potřebuješ roztáhnout,“ vytáhl zabalený anální kolík. „A vybral jsi dobrou velikost. Zbytečně velký je možná vzrušující jednou dvakrát, ale pak už ne. Jen by to pak mohlo dělat problémy s tvojí prdelkou.“
Položil ho zpátky, probral se všemi gely, které jsem k tomu nakoupil a řekl, který je nejlepší. Uznale přikyvoval, když postupně vytáhl tři vibrátory různých velikostí, a hned se ptal, kde jsem to koupil, protože ten jeden se všemi možnými vibracemi snad různými směry, se mu vážně zamlouval.
„Hele,“ zavřel potom po chvíli krabici. „Moc toho sice nemáš, ale i tak se chci zeptat. Svazuje tě někdy Jaden při sexu?“
Když jsem celý rudý přikývl, zeptal se hned jak.
„No, buď páskem od županu, nebo kravatou, nebo trikem a přes oči mi dá šátek většinou…“ začal jsem mírně poposedávat, protože jsem se vážně styděl. „Řemenem ne. Zkusil to jednou, ale to jsem málem měl panický záchvat, protože jsem si vzpomněl na… no… nato, jak mě znásilnil…“
„Je to blbec, že udělal něco takového. Ale jinak je to mezi vámi OK, nemáte problém se sexem?“ povzdechl si Lory.
„No, tak vidím, že ten dárek se bude hodit. Tohle by ti nemělo vadit. Není to řemen, a je to docela příjemné,“ usmál se nakonec a podal mi ten balíček. „Všechno nejlepší a pořádně si to užijte.“
Zvědavě jsem to hned začal rozbalovat a raději si nevšímal Loryho poťouchlého úsměvu.
Málem jsem dostal zástavu srdce, když se přede mnou ukázala souprava, kterou jsem neměl odvahu koupit. Pouta na nohy i ruce, škraboška, jakési svorky, o který pak Lory říkal, jak se používají, provaz, a dokonce i důtky… Všechno v černé kůži a pouta podšité semišem…
„Tohle… Teda…“ bral jsem jednu věc za druhou a byl jsem unešený, jak příjemné to je na omak.
„Užijte si to. Jaden určitě bude vědět co s tím,“ dal mi Lory pusu na tvář, a ještě jednou mi popřál.
„Oběd!“ ozvalo se náhle zespodu, a já až poskočil, jak jsem byl do toho zabraný.
„Jdeme, ať nás s tím nechytí, jinak by si mysleli, kdo ví co,“ popohnal mě Lory, abych to rychle uklidil, a pak už jsme se pomalu šourali dolů.
Musel jsem si ale ještě jít opláchnout obličej studenou vodou, abych trochu stáhl tu horkost, která se mě držela po rozbalení Loryho dárku.

Jaden
Když jsem konečně uvařil, zahulákal jsem na kluky, a jakmile sešli dolů, jen jsem povytáhl obočí.
Lory se nějak podivně culil a Chris zase ošíval. Mrkl jsem na Nolana, ale ten jen pokrčil rameny a zakroutil hlavou.
Oběd proběhl v poklidu a příjemné atmosféře, kuřecí rolky plněné sušenými rajčaty, kozím sýrem a listovým špenátem, se zeleninou pečenou na másle a gratinovanými brambory měly úspěch, což mě samozřejmě potěšilo.
Po obědě jsem vytáhl dort i roládu, popřáli jsme Chrisovi, ode mně dostal ještě čistící sadu na šperky, protože ta, co používal doteď už měla svá lepší léta za sebou, a od kluků nádherně vyřezávanou dřevěnou šperkovnici a sadu dvanácti černých krabiček na šperky s červeným sametem uvnitř, které měly na víku zlatem vyvedenou Chrisovu značku.
Řekl bych, že oba dárky měly úspěch, a potom, co jsme Chrise opusinkovali, i když od těch dvou jsem to nesl trochu nelibě a musel hlavně Loryho krotit, když se Chrisovi vrhal kolem krku, jsme se přesunuli po úklidu zase na terasu, kde jsme se bavili, blbli s Jasperem, trochu popíjeli, a hlavně si užívali pohodu a klid.
Nebylo ještě ani deset večer a Lorymu začala padat hlava. Nedivil jsem se. Bral pořád léky, a oba s Nolanem vstávali hodně brzy ráno, taky dost blbnul s Jasperem a měl za sebou let.
„My půjdeme spát. Letí nám to po dvanácté, takže asi stačí, když vstaneme po deváté, abysme vás moc brzo nebudili," zašeptal Nolan, když vzal Loryho do náruče.
Chris pak Nolanovi pootevíral dveře, a pomohl mu s Loryho věcma do jejich pokoje, zatímco já jsem pouklízel terasu, a pak se vydal k nám do pokoje.
Chtěl jsem ze šatny vytáhnout jedny boty které jsem si koupil, ale nikdy je neměl na sobě a slíbil jsem Nolanovi, že mu je když tak dám, když bude chtít. Ale nějak jsem si nepamatoval, kam jsem je položil.
Prohlédl jsem snad všechny krabice, ale bez úspěchu.
„Chrisi! Nevíš, kam jsem dal ty boty, jak jsem o nich na terase mluvil, že je ukážu Nolanovi? Nějak je nemůžu najít! A počkej, taky je ještě nějaká zašitá krabice…" zahulákal jsem ze šatny, když jsem slyšel, že se Chris vrátil, a natáhl se pro krabici, která byla schovaná trochu vzadu pod věcmi.

Chris
Byl to vážně úžasný den. Sice jsem cítil ještě teplo ve tvářích, tak jsem musel být určitě i červený, ale Jaden to naštěstí nekomentoval, a já dělal, že jsem si nevšiml jeho tázavého pohledu a Nolanova pokrčení ramen.
Dárky, které jsem dostal, byly opravdu krásné. Kluci si dali záležet, i když jsem si myslel, že to byl hlavně Loryho nápad, protože on má skvělý odhad na dárky. A od Jadena ta čistící sada mi taky udělala radost, protože s tou svoji jsem se už docela trápil a už jsem ji chtěl i několikrát vyhodit, ale nebyl jsem schopný si koupit novou.
Večer, když jsme pak šli nakonec do postele, Nolan byl už taky unavený a s alkoholem co vypil, určitě lehne a bude brzy v pánu. Pomohl jsem mu s Lorym do jejich pokoje v přízemí, a my se pak s Jadenem odebrali do svého na patře.
Už když jsem vešel, zaslechl jsem, jak Jaden šramotí v šatně, a když se zeptal na boty, v klidu jsem za ním šel, že mu ukážu, kde jsou. Ale v momentě, kdy jsem viděl, jak vytahuje krabici, kde jsem měl ty svoje věcičky, zatrnulo mi.
Sprint, který jsem nahodil, byl snad nejrychlejší v mém životě. Skočil jsem po Jadenově ruce, odstrčil ji, a krabici jsem zastrčil zpátky tak prudce, až to bouchlo o stěnu police.
„To, to… to nejsou ty boty,“ vykoktal jsem ze sebe a odstrčil Jadena od police. „Ty tvoje… tam…“ dostrkal jsem ho rychle k druhé polici, kde ležely krabice s botami a v jedné z nich, které hledal.
Strčil jsem mu je do ruky a hned jsem ho tlačil ven z šatny. Jen po očku jsem se ještě mrknul, jestli jsem krabici dobře zasunul. Jo, budu ji muset schovat někam jinam…  

Jaden
Ještě jsem nestačil krabici ani otevřít a vzápětí nestačil zírat, když Chris přiskočil, krabici mi vytrhl z ruky. Něco zablekotal, vrátil ji zpátky, pak mě odstrčil, strčil mi do ruky jinou krabici a vzápětí jsem byl venku ze šatny tak rychle, že jsem nestačil ani mrknout.
No, jenže jsem polda a takové chování jen vzbudí mou zvědavost a pozornost. Odložil jsem krabici na stolek a postavil se s rukama v bok před Chrise.
„Ale, ale, ale… Tady se dějí nějaké nekalé věci. Nejspíš vás budu muset zatknout, potrestat, a pak se podívat, co ukrýváte, pane Florese," zatvářil jsem se přísně a sklonil se k jeho tváři.
I když jsme měli návštěvu, Chris byl celý den strašně sexy, a já si za poslední tři dny sexu moc neužil, navíc jsme už dlouho spolu nehráli žádnou hru.
„Takže? Co bude? Řeknete mi to, nebo si proto mám dojít sám a podívat se? A klidně vás přivážu k posteli, abyste mi v tom nemohl zabránit."
Přivřel jsem oči a jen zlehka se otřel o Chrisovy rty.

Chris
Bylo mi horko a dýchal jsem jak Jasper po dlouhém běhu.
A když Jaden odložil boty a otočil se na mě s těmi otázkami, nevěděl jsem, kam s očima.
Znovu jsem si vybavil, co všechno v té krabici je, a že o tom neví. Dokonce, i když to bylo moje tajné přání někdy vyzkoušet, jsem mu o tom nikdy ani neřekl. A teď…
Věřil jsem mu každé slovo. Věděl jsem, že by byl schopen mě přivázat, aby se mohl podívat, co v té krabici je.
Několikrát jsem si promnul nervózně ruce, a když jsem si tenhle zlozvyk uvědomil, svěsil jsem ruky podél těla.
„Sedni si,“ řekl jsem opatrně a potlačil Jadena na postel, dokud nedosedl. „Počk-počkej tu…“
Otočil jsem se na patě a zalezl do šatny. Vytáhl jsem krabici, otevřel ji a přemýšlel, jestli něco z toho mám vytáhnout, nebo to tam nechat všechno. A že toho nebylo zrovna málo, a navíc to doplnil Lory svým dárkem. Divil jsem se, že se to tam všechno vešlo. Však jsem taky musel najít tu největší krabici od bot…
Už jsem držel v ruce anální korále a jeden vibrátor, že je schovám, aspoň to, ale nakonec jsem to vrátil a krabici zavřel, a pomalu se vrátil za Jadenem, který trpělivě čekal.
„Myslel jsem… No, něco jsem koupil já, a něco jsem dostal dneska od Loryho… chtěl jsem… ještě jsem ti to neřekl… ale myslel jsem…“ koktal jsem a nevěděl, jak to říct.
„Prostě to otevři!“ dodal jsem trochu prudčeji, než jsem zamýšlel, a sklonil jsem hlavu, aby neviděl, jak jsem rudý až na zadku.

Jaden
Sedl jsem si na postel a sledoval Chrise, který zalezl do šatny.
Byl tam trochu dýl, ale když vylezl, byl červený jako rajče, a pak mi podal tu velkou krabici, zakoktal se, a nakonec mi doslova nařídil ať ji otevřu. Hned na to sklonil hlavu, a já s povytaženým obočím odklopil víko krabice.
A pak jsem dostal infarkt.
Úplně se mi zatmělo před očima, ostře jsem vydechl a začal funět jako nadržený býk.
A že jsem v momentě nadržený byl, protože mi hlavu zaplavily nejrůznější zvrhlé myšlenky.
Když se mi trochu vyjasnil pohled, odložil jsem krabici na postel, vstal a pomalu přešel k Chrisovi.
Zatlačil jsem ho zády na dveře do šatny a pak mu palcem zvedl za bradu hlavu.
„Ale, to se podívejme na našeho malého zvrhlíka. Copak jsi s tím všechno už prováděl, když jsem nebyl doma? Hm? Udělal ses tím velkým robertkem, nebo ti to nestačilo? A co anální kuličky nebo kolík? Pocítil jsi je v sobě? Co, Chrisi?" dýchal jsem mu do tváře, zatímco volnou rukou jsem zajel do jeho klína.
„Nebo sis to nechával všechno pro mě? Chceš, abych si s tebou hrál? Chceš, abych ti do prdelky něco z toho strčil?" otíral jsem se o něj svým tělem a okusoval mu přitom ucho.
Pak jsem ale zvedl hlavu, zatvářil se přísně a v prstech sevřel Chrisovy vlasy.
„Chci tě ošukat. Chci to na tobě všechno vyzkoušet. A hned! Chci, aby tě bylo slyšet po celém baráku, a chci, abys mě prosil, ať tě udělám!" zavrčel jsem na něj, a pak ho potlačil k posteli.
„Ale napřed dostaneš výprask za to, že jsi to přede mnou schovával. Vysléct a kleknout na kolena!" zavelel jsem a vzal do ruky důtky.

Chris
Teda netušil jsem, že to na Jadena bude mít takový vliv, že chvíli nebude schopen slova. V první chvíli jsem měl strach, že se naštve a nebude se mnou mluvit. Ale pak, když vstal…
Couval jsem před ním, až jsem se zarazil o dveře do šatny. Pot mi stekl až mezi půlky, bylo mi horko a ruce se mi třásly. Musel jsem se dívat do jeho očí, i kdybych nejraději utekl a někam se schoval. Třeba za Jasperem dolů do kuchyně, kde určitě teď vymetal koš s odpadky, protože jsem si uvědomil, že jsme ho zapomněli schovat.
Jen jsem vrtěl hlavou, nebo přikyvoval na všechno, co se mě Jaden ptal.
„Já… no… zkusil jsem… jen … to malé… fialové…“ nebyl jsem schopen si ani vzpomenout, jak se říká té věci na masáž prostaty.
Oddychl jsem si, když se Jaden na moment vzdálil, ale ten doslova hmatatelný tlak a erotický náboj byl cítit ve vzduchu okamžitě, jak se vrátil ke mně.
Podíval jsem se na jeho ruku, ve které držel tu věc s koženými řemínky a ostře jsem se nadechl. Už jen když mě plácne po zadku, tak to se mnou dělá divy. A tohle…
Poslechl jsem, aniž bych nad něčím dál přemýšlel. Roztřesenými prsty jsem si rozepl kalhoty a stáhl je dolů i se spodním prádlem. Doklekl jsem na kolena, a pak si teprve uvědomil, že mám na sobě ještě triko. Málem jsem se do něho zamotal, když jsem si ho stahoval nervózně přes hlavu a rozcuchané vlasy mi zakryly výhled na Jadena.
Ale neodvážil jsem se je ani stáhnout z obličeje dolů, jen jsem klečel kousek od postele a celý roztřesený čekal, co bude dál…

Jaden
Díval jsem se na Chrise, jak se chvěje a třesoucími prsty stahuje kalhoty, a pak i triko.
A i když jsem byl vzrušený snad jako nikdy, samozřejmě bych neudělal nic, co by mu ublížilo, ale zatím to vypadalo, že si to ten můj malý zvrhlík užívá stejně jako já.
„Takže tys to zkoušel beze mě?" zasyčel jsem za jeho zády a nastavil si ho tak, že se hrudí opíral o matraci a zadeček měl pěkně vystrčený, jak klečel na zemi.
„Myslím, že ti tu tvou nadrženou nenasytnou dírku budu muset pořádně protáhnout," zavrčel jsem.
Pak jsem mrkl do krabice a zazubil se. Vytáhl jsem pouta a škrabošku a spoutal Chrisovi ruce za záda a zavázal mu oči.
„A chci tě slyšet jen sténat nebo žadonit o to, ať tě udělám," dýchl jsem mu na ucho, a pak kousek odstoupil.
Nechal jsem ho pár vteřin jen tak, než jsem koženými řemínky důtek lehce přejel po jeho zádech a prdelce dolů a zase zpátky nahoru.
A pak bez dalšího upozornění ho lehce švihl. Samozřejmě jen tak, aby to pocítil, ale abych mu neublížil.
Dal jsem mu asi šest ran a užíval si jeho chvění a stažení zadečku pokaždé, když řemínky polechtaly jeho kůži. Pak jsem si klekl, k otiskům řemínků na půlkách přidal i otisky svých zubů, pak jsem červené otlačky polaskal jazykem a sjel až dolů k jeho dírce, která mě s radostí přivítala.
Pořádně jsem ho naslinil, hrábl do krabice a vytáhl anální kuličky.
„Hm, hm, hm… Copak ti asi do té tvé nadržené prdelky vrazím jako první? Hm?" zašeptal jsem mu do ucha, zatímco prsty jsem hnětl jeho zadeček a jednou rukou vždy jen tak mimochodem zajel do jeho klína, kde už to pěkně ožilo.
Políbil jsem ho na záda, jedním prstem protáhl jeho dírku, a pak jsem dovnitř pomalu začal nasouvat kuličky. Když bylo všech pět krásně schovaných uvnitř, postavil jsem Chrise na nohy.
„Zůstaň stát, dokud ti neřeknu," poručil jsem mu přísně, a pak z postele stáhl deku a polštáře a hodil to na zem na druhé straně ložnice, kde jsme měli krb a vedlo toho velké zrcadlo, které zabíralo půlku stěny od stropu až k podlaze, a které jsme si pořídili schválně kvůli našim hrátkám.

Chris
Čekal jsem, co bude. Byl jsem napjatý, a když jsem na moment sklonil hlavu dolů, tak nejen cítil, ale i viděl jsem, jak mi to tam hezky ožívá tím vzrušením z očekávání, co bude.
Když Jaden přísně okomentoval, že jsem si to zkoušel bez něho, úplně ve mně zatrnulo a zkousnul jsem si spodní ret. Pootočil jsem hlavu, když jsem viděl jeho ruku zašmátrat v krabici a srdce mi málem vynechalo úder, když jsem viděl, co vytahuje.
Věděl jsem, že pouta jsou příjemné na dotek, že nebudou tlačit a zařezávat se jako klasický řemen. Přesto, jsem na moment ztuhnul, když mi je nasazoval.
Ale pak, když mi k tomu přidal i škrabošku na oči, a já se ocitl v naprosté tmě a vydaný jemu napospas, byl jsem překvapený, jak moc to zasáhlo mé tělo, že jsem nebyl schopen ani normálně dýchat.
Funěl jsem přes nos a nedokázal ani zatajit to, jak mě to vzrušilo. A hlavně…
Prohnul jsem se v zádech, když jsem ucítil to šimrání kožených řemínku na páteři, a můj slastný roztřesený výdech pak vzápětí vystřídal polohlasný výkřik, když jsem ucítil to švihnutí na zadku.
Tušil jsem, že to bude něco, ale že až takhle…
Prohýbal jsem se a stahoval po každém úderu a docela si to užíval. Čekal jsem další, ale ten nepřišel.
A po chvilince ticha, kdy mě potrápil svým jazykem, sevřel jsem ruce v pěst a škubnul pouty, když jsem ucítil tlak a Jaden do mě postupně tlačil kuličky.
Byl to zvláštně vzrušující pocit. Takový jsem neměl ani když jsem použil tu malou věcičku na masáž prostaty…
Byl jsem skoro jako z gumy a měl problém ustát to na nohách, když mě pak na ně Jaden zvedl.
„Jadene…“ stáhl jsem zadek, když jsem měl pocit, že to ze mě vyklouzne, a kuličky tím v sobě pocítil ještě intenzivněji. „Jadene… chci… prosím…“
Znovu jsem zatnul ruce v pěst a snažil se tuhle novou zkušenost ustát, abych nešel k zemi.

Jaden
Chrisovo sténání mi znělo jako rajská hudba.
Popravdě mi bylo úplně jedno, jestli nás ti dva dole uslyší, protože tohle jsem si chtěl s Chrisem užít naplno.
Přešel jsem ke Chrisovi a po cestě svlékl i sebe. Jeho vzdechy jsem utlumil polibkem, a pak ho nasměroval k zrcadlu. Posadil jsem ho na zem, sám si sedl za něj, pořádně mu roztáhl nohy a pod zadeček vsunul polštář, aby bylo všechno pěkně vidět.
Pak jsem chytl šňůrku od kuliček a trochu s ní zaškubal.
„Jen se podívej, jak jsi nádherný. Podívej se na tu svou nadrženou dírku," zašeptal jsem mu do ucha, strhl mu škrabošku z očí, a pak zatahal za šňůrku.
Pěkně pomalu jsem každou kuličku s mlasknutím vytahoval ven a sledoval, jak se Chris chvěje.
„Tak nádherný…" zachrčel jsem.
Otřel jsem se strništěm o jeho tvář, a pak do klína vklouzl rukou, abych ho lehce protáhl v ruce, zatahal za kulky a zajel do dírky jedním prstem, který jsem ale hned zase vytáhl.
„Tak copak, použijeme teď? Že by tohle?" zazubil jsem se a vytáhl toho velkého robertka, který jako jediný neměl hladký povrch.
Zapnul jsem ho a uznale zabručel, když jsem viděl a cítil sílu vibrací, i to, že se lehce ohýbal do stran.
Nechal jsem ho jet na nejnižší stupeň a přejel jím po Chrisových bradavkách. Postupně, s tím, jak jsem sjížděl dolů, jsem stupně zvyšoval, až jsem skončil na nejvyšším stupni a přejel jím po Chrisově penisu a kulkách. Druhou rukou jsem nahmátl gel, pěkně Chrise promazal, a pak se špičkou vrnícího robertka zastavil na jeho dírce.
„Tak nevím, jestli jsi byl poslušný chlapec a zasloužíš si to," zabručel jsem, znovu zahrábl do krabice a vybral dva drobné kolíčky, které jsem přicvakl na Chrisovi bradavky.
Vytáhl jsem i stříbrný kroužek, o kterém Chris nejspíš netušil, na co se používá, protože jinak by ho asi zahodil, a nasadil jsem mu ho na penis.
„To, aby ses mi neudělal, dokud ti to nedovolím. Šikovná věcička tenhle kroužek," ´ťuknul jsem Chrise do penisu a špičkou robertka zatlačil na jeho dírku, ale hned ho zase oddělal.

Chris
Musel jsem stát a čekat, a podvolit se všemu, co se mnou Jaden dělal. Neviděl jsem, nemohl jsem použít ani ruce, byl jsem odkázaný jen na něho, a o to víc mě to vzrušovalo a bralo mé tělo doslova útokem. Cítil jsem to pnutí v penisu, který si žádal o dotek. Myslel jsem si, že tohle bude Jadenovi prozatím stačit, protože já se blížil k hranici snesitelnosti. Ale on se rozhodl jinak.
S mírným strachem, protože jsem opravdu neviděl, jsem se nechal někam odvést a pak usadit na polštář. Zprvu jsem si myslel, že mi ty korále budou vadit, ale Jaden mě usadil tak, abych se necítil pohodlně, a ještě mi pořádně roztáhl nohy. Seděl jsem roztažený jak laciná děvka, vydaná napospas svému mučiteli.
A když pak za korále zatahal, víc jsem se zapřel o jeho tělo a hlasitě vydechl, jak skvělý pocit to byl.
Ale pak…
Nejprve jsem zamrkal, abych si oči přivykly světlu, ale když jsem viděl, že sedím roztažený naproti zrcadlu, byl jsem to tentokrát já, kdo málem dostal infarkt.
A co teprve, když jsem se díval na to, jak se kuličky postupně objevují a vyklouznutí každé jsem doprovodil hlasitým výdechem a nádechem.
Nohy se mi začaly třást, tak jsem je o něco víc zapřel o podlahu, ale ani tak to nešlo zamaskovat. Rychle jsem oddechoval, každou chvíli si musel olíznout rty, jak mi osychaly z těch rychlých nádechů.
„Jadene!“ vykřikl jsem, když mi zatlačil vibrátorem na dírku, která se samým vzrušením tak stáhla, že jsem se z toho málem udělal.
Ale tu slastnou chvíli uvolnění, mi Jaden nedopřál. Musel jsem se o něj znovu zapřít a hlavu opřít o rameno a na moment zavřít oči pod tou spalující touhou po uvolnění, kterému zabránil tím zatraceným kroužkem. A když mi konečky prstů brnknul o špičky bradavek, které byly citlivější než obvykle, když je uvěznil pod těmi skřipci, byl jsem úplně v háji.
„Jadene!“ vykřikl jsem znovu, když zatlačil vibrátorem znovu na můj vstup.
Napnul jsem se až jsem nadzvedl zadek ze země a snažil se to rozdýchat.
„Chci to! Udělej mi to! Jady!“ skoro jsem křičel, jak moc jsem chtěl to uvolnění.

Jaden
Myslím, že jsem byl stejně v háji jako Chris. Jeho výkřiky jsem doprovázel svým zasténáním, jak mi pokaždé cuklo v penisu, který byl natlačený na Chrisovy záda. Stejně jako on, i já byl na samé hranici.
Ale ještě chvilku jsem se rozhodl ho potrápit.
Vypnul jsem robertka a zajel s ním pomalu do Chrisovy dírky. Bylo vážně vzrušující vidět, jak se ta velká věc noří do jeho zadečku. Několikrát jsem vyjel a zajel zase dovnitř, prsty volné ruky přitom dráždil přes skřipce Chrisovy bradavky, a v jednom momentě, kdy byl robertek úplně celý v Chrisově dírce, jsem ho zapnul na nejvyšší vibrace.
„Udělej se pro mě!" vykřikl jsem, pořádně ho robertkem protáhl a zároveň sundal stříbrný kroužek z jeho penisu.
Nemusel jsem ho pobízet dvakrát, a už se mi v křeči zkroutil v náručí, když to na něj přišlo.
Vytáhl jsem z něj robertka, sundal kolíky z jeho bradavek, vzal třesoucího Chrise do náruče a přenesl ho do postele. Rozepl jsem mu pouta na rukou a položil ho na záda.
„Ještě jsme neskončili, můj malý zvrhlíku," naklonil jsem se nad ním, políbil ho na rty a postupoval níž. Slízával jsem semeno, co mu ulpělo na kůži a polaskal jeho klín a zadeček.
Slezl jsem z postele, abych se vrátil pro krabici a znovu vzal anální kuličky, které jsem pomalu zasunul do Chrisovy pěkně roztažené a promazané dírky.
„Jsi ten nejúžasnější a nejlepší milenec, jakého jsem si mohl přát…" zašeptal jsem Chrisovi do rtů, když se trochu vzpamatoval, a zaklekl mezi jeho nohy.
„A teď mi ukaž, jak moc mě miluješ. Křič jen pro mě, Chrisi…" zachrčel jsem, a pak se k análním kuličkám natlačil svým penisem až po kořen.
Ten neuvěřitelně úžasný tlak jsem musel napřed rozdýchat a skoro se na Chrise svalil, jak mě to vzalo.
„Kurva… Chrisi…" zachrčel jsem a zkusmo přirazil, co to udělá s ním.

Chris
Dívat se na to, jak ve mně mizí ta velká věc…
Když jsem ho objednával, a pak ho držel v ruce, myslel jsem si, že to do sebe ani nemůžu narvat. Ale přitom, co se mnou Jaden prováděl, do mě nagelovaný vibrátor vklouznul lehce, že jsem jen zatajil dech, když jsem viděl, jak se do mě zasunuje, až byl vevnitř skoro celý. Cítil jsem ho snad všude, a hlavně ve chvíli, kdy Jaden zapnul vibrace.
Nedokázal jsem už v sobě zadržet steny a výkřiky, ani je ztlumit. Naprosto mě to pohltilo, a ve chvíli, kdy mi Jaden sundal i ten kroužek, jsem se do něj doslova vpil, jak moc jsem se o něho zapřel.
Muselo mě být slyšet snad až v Kanadě, jak moc jsem to prožíval. Každý výstřik jsem doprovodil zasténáním a záškuby mého roztřeseného těla.
Když jsem se trochu uklidnil, a začal jakž takž vnímat, Jaden mě odnesl do postele a sundal mi pouta. Myslel jsem si, že je konec. Že mi dá odpočinout, a ve svém slastném opojení, kdy jsem přijímal jeho doteky a laskání, jsem úplně zapomněl na něj.
A tak, když pak znovu donesl anální korále a hned je do mě nastrkal, jen jsem zalapal po dechu, když se svým penisem vecpal k nim dovnitř.
Tlak jeho penisu, ta plnost, a k tomu i tlak kuliček na mou prostatu… Během chvíle mi začal znovu narůstat, a já už věděl, že i tohle bude rozhodně stát za to.
Byl jsem jak v jiném světě. To, co jsem teď prožíval, od chvíle, kdy jsem Jadenovi vrazil krabici do ruky, to jsem ještě nezažil, a ani jsem nepočítal s tím, že to bude tak skvělé.
I když mě Jaden málem zalehl a není zrovna peříčko, přesto jsem ho objal kolem krku a kolem jeho pasu omotal nohy, abych se mu víc nastavil a on mohl lépe přirážet.
„Jen… tvůj… jsem…“ vysoukal jsem ze sebe vzrušeně. „Jsi… ten… nejlepší…“ přisál jsem se na jeho rty, abych to potvrdil polibkem, a pohybem pánví proti jeho klínu mu naznačil, aby pokračoval.

Jaden
Chris mě nemusel dvakrát pobízet.
Jakmile jsem ucítil jeho nohy kolem svého pasu, a to, jak se proti mně pohnul, můj mozek zcela vypl a já začal myslet penisem, který byl schovaný v tom příjemném teple.
Odtrhl jsem se od Chrisova polibku, zvedl se do kleku, chytil ho za boky a s funěním začal přirážet.
Bral jsem si ho tvrdými rychlými nájezdy a každé otření o jeho stěny a anální kuličky jsem okomentoval zasténáním. Byl jsem tak napjatý už z toho, jak jsem dráždil Chrise, že mi stačilo opravdu jen málo.
Z posledních sil jsem si Chrise podchytil kolem pasu a vyhoupl si ho do klína.
Nevím, jestli jsem tak zařval já nebo Chris, každopádně změna polohy, kdy na mě dosedl celou svou vahou a já se tak i s análníma kuličkama zasunul snad ještě hlouběji do něj, mě připravila asi o pět let života.
Sevřel jsem Chrisovi půlky začal si ho nadzvedávat, a každý dosed doprovodil proplesknutím po jeho zadečku.
„Chrisi! Naplním… ti tu tvou… prdelku! A ty se znovu…" napůl jsem zakřičel, napůl zasténal, ale poslední větu jsem už nedořekl, protože mě smetl snad ten nejsilnější orgasmus.
Dopadl jsem s Chrisem na záda a držel ho na sebe pevně naraženého, dokud ten největší nápor nepominul.
Poslepu jsem nahmatal Chrisův penis, pevně ho sevřel a s posledními pohyby, které jsem mu věnoval a roztíral tak své semeno uvnitř něj, protahoval v ruce i jeho penis.

Chris
Tohle byly nejlepší narozeniny ze všech, co jsem mohl kdy zažít. Krásné dárky, prsten od Jadena, a teď k tomu tohle…
Mé tiché steny se stávaly hlasitější, když se do toho Jaden s vervou opřel, a já myslel, že projdu skrz zeď za postelí. Pevně jsem se ho držel a vnímal každý jeho příraz dvakrát tak intenzívněji, i pohyb kuliček v mém nitru.
Doslova jsem blahem protáčel oči na druhou stranu, jak skvělé to bylo, a to jsem si po prvním orgasmu myslel, že ze sebe už nic nevymáčknu.
A když mě pak Jaden chytil, a začal projíždět můj penis ve své ruce, opřel jsem se rukama o jeho hruď, mírně se nadzvedl a doprovodil to ještě pohyby pánví.
Byl jsem mokrý, jak moc mě Jaden naplnil svým spermatem. Klouzal ve mně a já si to opravdu užíval každou vteřinou. A pak, když jsem se pod návalem orgasmu roztřásl už podruhé, měl jsem co dělat, abych se na těch rukách udržel.
Myslím, že jsem i něco v tom zápalu vykřikoval. Ale byl jsem tak mimo, že jsem si nebyl schopen vybavit, ani co to bylo. Ale nejspíš něco hodně sprostého, protože tohle, tenhle večer tady v ložnici, mě naprosto odrovnal a odboural všechny mé zásady o slušném chování.
A tak, když jsem pak vysílením dopadl na Jadenovu hruď, rychle jsem oddechoval a přivíral oči, jak moc dobře mi bylo. Nebyl jsem schopen už ani zvednout hlavu, abych ho políbil, či natáhnout ruku, abych ze sebe vytáhl ty anální korále, které se ve mně tísnily s Jadenovým penisem.
„Děkuji… za krásn…né… narozeniny…“ zašeptal jsem ochraptěle.
A pak, snad jako bych si vzpomněl na jedno Jadenovo přání, které kdysi vyslovil, jsem po chvíli tiše a spokojeně vydechl, a okamžitě usnul jako špalek s jeho penisem v sobě…  

Jaden
Myslím, že na tyhle narozeniny dlouho nezapomene ani jeden z nás, a už jsem se těšil na ty příští.
Teda ne, že bysme hrátky nevymýšleli i během roku, ale něco takového se prostě zažije jen jednou za čas.
A tak, když se mi Chris svezl na hruď, a já poslouchal tlukot jeho srdce, který se pomalu uklidňoval, a pak se zaposlouchal do jeho poklidného oddechování, což byla známka toho, že usnul, jen jsem se pousmál a pohladil ho po zádech, protože mě v sobě ještě víc sevřel, jakoby se snad bál, že z něj hned vyjedu.
Opatrně, abych ho nevzbudil, jsem se natáhl, abych vyndal kuličky, ale penis jsem v něm nechal.
Když bude třeba, vyklouzne sám, pokud se Chris nebude moc vrtět, ale to snad pocítím.
A tak jsem za chvilku, obklopený příjemným teplem usnul i já.
Ráno jsem se k mému překvapení vzbudil úplně ve stejné poloze, ale tentokrát hodiny ukazovaly něco málo po osmé hodině.
Chris ještě spal, ale museli jsme vstávat kvůli klukům, takže jsem o něj trochu drcnul a prohrábl mu vlasy.
„Musíme vstávat…"
Chris jen něco zamrčel a zavrtěl se, což nebyl zrovna nejlepší nápad vzhledem k tomu, že jsem v něm pořád vězel, a jako každé ráno trpěl erekcí, což ještě víc umocnila poloha, ve které jsem se ocitl.
„Vstáváme!" pleskl jsem Chrise jemně po zadku a zkusmo přirazil.
O pár minut později jsme, nebo spíš Chris, nejspíš vzbudili i ty dva, pokud ještě spali, a i bez hraček si to náležitě užili.
Asi o hodinu později jsme sešli do kuchyně, já náramně spokojený, Chris trochu pokroucený, a všiml Nolanova nevyspalého výrazu a Loryho uculování.
Nolan něco zabručel, když jsem se ho nevinně zeptal, co mu je, ale za chvilku jsme si užívali poklidnou snídani, kdy jsme plánovali, jak pojedeme na Loryho první výstavu, a jestli vezmeme Jaspera tentokrát s sebou nebo ho necháme zase doma.
Po jedenácté jsme se naložili do auta a zamířili na letiště, kde jsme se s mohutným objímáním rozloučili, počkali až letadlo odletí, a pak se zase s Chrisem vrátili domů.
Pustili jsme Jaspera na zahradu, posadili se na terase, a já si přitáhl pak Chrise na klín.
Podíval jsem se mu do jeho krásných očí a vzal do dlaní jeho ruku, kde mu zářil stříbrný prsten.
Jeho řetízek s přívěškem, který mi daroval jsem od té doby nesundal z krku, pouze náramek, který jsem jednou málem ztratil při práci, jsem od té doby raději nosil jen doma.
Pohladil jsem ho po tváři a jeho druhou ruku si přitiskl na místo, kde mi bilo srdce.
„Nikdy bych si nepomyslel, že skončím takhle. S úžasným klukem, který dokázal nemožné a udělal ze mě zase člověka. Miluju tě, Chrisi, ani možná netušíš, jak strašně moc, a chci s tebou strávit zbytek svého života."
S těmi slovy jsem ho políbil na ruku s prstenem a usmál se na něj.
Věděl jsem, že jedině s Chrisem, prožiju skutečně plnohodnotný zbytek života. Po boku skvělého kluka, který pro mě znamenal všechno na světě.

Chris
Byl jsem tak unavený, že jsem usnul a celou noc se ani nehnul. Spal jsem tak tvrdě, že mi ani nevadilo, že nejsme přikrytí, ale v téhle části Států, a hlavně v tuto dobu, bylo tak teplo, že mi to ani nevadilo.
A tak, když jsem se probudil, a já ucítil, že mám v sobě něco navíc, zprvu mi to bylo trochu nepříjemné, ale po chvíli, kdy se naplno probral i Jaden a začal okupovat můj zadek, už jsem nic nenamítal, a jen svým hlasovým doprovodem mu dal najevo, jak úžasné je tohle ranní probuzení.
Nechtělo se mi ale vstávat ani potom. Byl jsem rozbitý jak stará hračka, ale nedalo se nic dělat. Byli tu kluci, a potřebovali se nachystat k odletu, a museli jsme je odvézt na letiště.
Ale když jsem se nakonec doplazil dolů, neuniklo mi, jak po mně Lory pokukuje a culí se u toho, jak nějaká dohazovačka, které se povedl dobrý kšeft.
Moc se mi s nimi nechtělo loučit. Tentokrát jsem to byl já, kdo toho chtěl Lorymu hodně říct, ale slíbili jsme si, že si všechno povíme, až přiletíme do Kanady, protože za chvíli tam bude už podzim, a navíc bude mít táta narozeniny, a já chtěl jet na jeho hrob. A taky na Loryho první přehlídku. Už jsem se na to moc těšil a znovu mu slíbil, že mu šperky dodám co nejdříve, aby měl své modely kompletní.
Cítil jsem se unavený, když jsme konečně dorazili domů, pustili Jaspera ven na zahradu a sami se usadili na terase. Ale byl jsem příjemně unavený a hlavně šťastný.
A tak, když mě Jaden políbil na prsten, taky jsem se k němu sklonil a věnoval mu polibek takový, aby nepochyboval o mých citech.
Pořád mi v hlavě zněla Nolanova slova, které mi zašeptal do ucha, když jsme se loučili.
„Dostal jsi druhou šanci a sám jsi ji Jadenovi dal. Tak tuhle možnost nepromarněte a postarej se o to, aby se Jaden už nikdy nevrátil do svého starého já.“
Věděl jsem, že to už nikdy nedopustím. Měl jsem pocit, že jsem toho sice moc nenadělal, že nevím, proč se mě tak vlastně Jaden chytil a drží se mě celou dobu. Ale byl jsem za to rád.
Byl jsem šťastný, že je se mnou, a už se ho nikdy nepustím.
„Taky tě miluji, Jadene Chase,“ zašeptal jsem do jeho rtů. „Nikdy tě nikomu nedám a nedovolím, abys někdy pochyboval o tom, jak moc tě miluji. Slibuji…“
Slíbil jsem mu to, a já své sliby vždycky dodržím. A on to ví moc dobře…

 

Druhá šance - Kapitola 32 - Epilog

....

zuzka.zu | 17.05.2020

nadhera..... ďakujem

Re: ....

topka | 19.05.2020

My taky děkujeme za přečtení a jsme rády, že se líbila i tahle série :) :-*

...

Ajaz | 10.05.2020

Moc hezké zakončení a oslava narozenin. Oběma párům to moc přeji a snad budou žít šťastně až do smrti. Díky moc moc za tuhle povídku :-).

Re: ...

topka | 10.05.2020

My moc děkujeme, že jsi dočetla až do konce. Jsme moc rády, a děkujeme i za všechny komentíky :) :-*

Přidat nový příspěvek