Chris
Zhrozil jsem se nad Jadenovými slovy.
Šest čísel? A to je jako Robocop, nebo má mezi nohama perpetuum mobile?
Ale nejspíš si zase dělal srandu. I když vím, že Jaden vydrží hodně, ale neznám člověka, který by dal šest čísel. No, i když… Možná s přestávkami… Ale ne… To přece nejde.
Ani nevím, proč jsem nad tím začal uvažovat, ale usmíval jsem se nad těmi představami, jaké čísla bychom dali. Tak jsem se ho chytil pevně kolem krku a nechal se odnést do ložnice. Bylo to zvláštní, když se mnou takhle cestoval a stále ve mně setrvával. Byl to zvláštně příjemný pocit.
A když mě pak uložil a vyjel ze mě, jen jsem tiše povzdechl…
„No, nevím, jestli to půjde, víš, že doktor říkal, že se mám šetřit,“ usmál jsem se ještě na Jadenovy slova o speciálním ranním probouzení.
Když odešel do kuchyně, aby sklidil večeři, kterou si zřejmě dáme k snídani, nebo půlnoční svačinu, vyskočil jsem z postele a postavil jsem se před zrcadlo. Natočil jsem se k němu zády a přes rameno jsem se díval, jak je na tom můj zadek po Jadenově trestu.
Měl jsem ho ještě červený, a bezděčně jsem si ho oběma rukama promnul a usmál se, když jsem si znovu vybavil to zvláštní vzrušení po každém jeho plesknutí. Nakrucoval bych se tam, kdo ví jak dlouho, ale uslyšel jsem, že se Jaden vrací, tak jsem rychle skočil do postele, až jsem si narazil koleno o bočnici.
Tiše jsem zaklel, ale rychle se zachumlal do peřiny a zavřel jsem oči…
Jaden
Odešel jsem do kuchyně a při sklízení salátu zjistil, že se blbě culím.
I když jsem byl před chvilkou unavený, najednou se mi ani nechtělo spát. Nebylo ještě ani deset večer a mě napadala spousta věcí, jak využít volný čas, ale to by Chris nesměl usnout.
Projelo mnou to zvláštní mravenčení a zachvěl jsem se, když jsem si vybavil, co se před chvilkou v hale odehrávalo.
Znovu jsem se musel podivit nad tím, jak to, že nikoho neměl, jak to, že si toho nikdo nevšiml.
Idioti.
Přešel jsem do haly, abych do krbu mohl hodit větší tvrdé polena, které vydrží dýl, a při troše štěstí bude ráno stačit prohrábnout ještě žhavé uhlíky.
Teprve pak jsem se vrátil zpátky do ložnice.
Postavil jsem se nad postel, a díval se na zachumlaného Chrise.
Vzpomněl jsem si na jeho slova o šetření se podle doktora a zazubil se.
„Hmmm, to je taková škoda, že už šel spát a musí se podle doktora šetřit. Tak rád bych si za ním lehl do postele, ale teď nevím, nevím... Asi půjdu spát na gauč? A nejspíš si to budu muset i udělat sám, protože jen vzpomínka na jeho krásně červený zadeček a těsnou dírku mě zase vzrušila. Jak rád bych se zase schoval do toho těsného tepla, ale když doktor řekl, že musíme Chrise šetřit, tak nevím, nevím…" povzdechl jsem se smutně.
Tušil jsem, že Chris nejspíš nespí, a byl jsem docela zvědavý na jeho reakci.
Tyhle naše hrátky mě totiž začínaly bavit čím dál víc, a rozhodně mě nenechávaly klidným.
Chris
Myslel jsem si, že si Jaden vedle mne prostě lehne a budeme spát. Ale on se zastavil a začal si něco brblat pod nos.
Zbystřil jsem…
Půjde si lehnout vedle? Jako odpočívat mám, ale neznamená to, že budu izolovaný.
Víc jsem povystrčil hlavu z pod peřiny, a tu jsem pak nadzvedl, aby si Jaden vlezl ke mně.
Raději ho nechám dělat co chce, než aby si to dělal sám. Ale představa, jak si to dělá, byla opravdu zajímavá.
„Na gauči se špatně spí, neposkládal by ses tam,“ pootočil jsem k němu hlavu.
I když i tam je sedačka rozkládací, ale nechtěl jsem být v posteli sám. Prostě jsem potřeboval být s ním, i kdyby mě trápil celou noc.
Ale když jsem viděl, jak se usmívá, došlo mi, že si zase dělal srandu. Popadl jsem volný polštář a mrsknul ho po něm.
„Pořád si ze mě budeš utahovat?“ zabrblal jsem a znovu se schoval pod peřinu.
Jaden
Chytil jsem letící polštář a zazubil se nad Chrisovu reakcí. A kupodivu mě to ještě víc vydráždilo.
Hodil jsem polštář zpátky na postel, klekl se vedle Chrise a stáhl z něj peřinu, kterou jsem odhodil bokem.
„Ale, ale, princátko se nám urazilo. Asi potřebuje dostat na prdel," řekl jsem přísně a přetočil Chrise na břicho.
Ihned jsem ho párkrát plesknul přes půlky, a pak je zasypal jemnými polibky. Otočil jsem ho znovu na záda a zalehl svým tělem.
„Nemůžu si prostě pomoct," zamumlal jsem, když jsem oždibával jeho bradavky, dokud nebyly krásně rudé a tvrdé. "Všechno na tobě mě neskutečně vzrušuje a přitahuje. Tvoje gesta a výrazy, všechno na tobě je dokonalé a všechno to patří jen mě."
Zasypával jsem jeho kůži polibky a rukama ho hladil po celém těle.
Točila se mi hlava z jeho omamné vůně a znovu zatoužil potom slyšet jeho krásné sténání.
Zvedl jsem se do kleku a rukama se zapřel o dlaně vedle jeho hlavy.
„Řekni, že patříš jen mě, Chrisi. Řekni, že jsi jen můj," dýchl jsem mu na rty, a pak jednu ruku stáhl na jeho krasavce a protáhl ho v ruce.
„Ach, Chrisi, víš, co bych chtěl?" zachrčel jsem a sklonil se až k jeho rtům, o které jsem se otřel, ale oči z něj nespustil.
„Chtěl bych tě vidět. Chci vidět, chci se dívat, jak si ho sám honíš. Chci vidět, jak se uděláš. A za to," olízl jsem mu vrchní ret, „udělám co budeš chtít. Můžeš si říct cokoliv a já to udělám."
S těmi slovy jsem na něj zase nalehl, zmocnil se jeho úst a oba naše krasavce uvěznil mezi našimi těly.
Chris
Nafoukl jsem se, když Jaden řekl, že jsem se urazil. Ale vzápětí jsem si uvědomil, že jsem udělal přesně to, co řekl, a hned jsem splaskl. Ani jsem se nenadál, a byl jsem bez peřiny. Ležel jsem před ním nahý, a na můj zadek hned několik ran, až jsem stáhl obě půlky, jak mi znovu projelo tělem vzrušení, tak rychle, že jsem mohl jen zírat.
Před chvílí jsem myslel, že jsem totálně hotový, ale ta chvíle, a to co se mnou Jaden dělal, nejspíš stačila na to, abych zas pocítil tu touhu se s ním milovat na jakýkoliv způsob. I když… Velkou námahu bych nejspíš už nedal.
Zavzdychal jsem nahlas, když začal dráždit mé bradavky. Netušil jsem, že jsem v těchto místech tak vzrušivý, že by to na mě mohlo tak působit. Měl jsem za to, že je to jen výsada ženských. Ale, jak tak zjišťuji, příroda je prostě nevyzpytatelná…
Zvedl jsem ruce a zahrábnul mu prsty do vlasů. Protahoval jsem mezi nimi jednotlivé prameny, ale v momentě, kdy vyslovil svou žádost se mé prsty zastavily a mírně roztřásly.
„Cože?“ vypadlo ze mě, protože jsem v tu chvíli nebyl schopen nic jiného říct.
Mám si ho před ním vyhonit? Chápe, co po mně chce?
Určitě jo, jinak by to neřekl a navíc… Netvářil by se u toho tak vážně a hlavně chtivě.
Neumím dělat striptýz, neumím dělat porno… To prostě nedám…
„Vážně to chceš?“ pronesl jsem šeptem, a mé prsty, které se konečně pohnuly, sevřely pevně jeho vlasy.
Ale když se Jaden jen díval a nic neříkal, pochopil jsem, že to myslí smrtelně vážně.
„Nevím… nevím jestli… to zvládnu… stydím se to… před tebou… dělat…“ vydechl jsem a v mém dechu i přesto byl cítit náznak vzrušení.
Ale pak jsem se rozhodl. Je můj, a já jsem jeho. Chci, aby byl spokojený, abych se mu líbil a měl na mě stále chuť. Nechci ho nudit. Ale i tak… Lhal bych, kdybych řekl, že mě to nevzrušilo.
Já sám jsem si představoval, jaké by to bylo, kdybych ho pozoroval, jak si ho honí…
Jo, to je ta správná představa.
Odstrčil jsem Jadena dolů a slezl jsem z postele. Přitáhl jsem si křeslo a usadil se v něm. Zvedl jsem nohy a opřel si je o okraj postele tak, aby viděl všechno...
„Jsem jen tvůj, Jadene,“ celý červený, jak jsem se styděl, jsem si olízl rty, pohladil se po břiše a jednou rukou si začal dráždit bradavky.
„Patřím jen tobě,“ druhá ruka pomalu sjížděla k mému klínu.
Konečky prstů jsem si přejel po penise a pohrál jsem si s váčkem. Prstem jsem se otřel o mou dírku, která se stáhla jako by čekala vpád, a mě projelo břichem to správné vzrušení.
„Chci patřit jen tobě,“ pomalu jsem si ho chytil do ruky, a ještě pomalejšími tahy jsem si ho začal protahovat.
„Tohle je jen pro tebe,“ zaklonil jsem mírně hlavu, opřel si ji o opěradlo křesla, ale stále se z pod přimhouřených víček díval na Jadena.
A zatím co jsem si začal zpracovávat penis, druhou rukou se hladil po těle, sem tam zajel dolů abych podráždil i dírku, s pohledem na něj jsem si představoval, co všechno mi dělá, a začínal jsem se do toho tak vžívat, že jsem zapomněl snad i na svůj stud a tempo mé ruky pomalu začalo zrychlovat a můj dech se stával hlasitější a prolínal se s polohlasnými steny.
Jaden
Měl jsem co dělat, abych se nezačal přiblble usmívat, když Chris po mých slovech zrudl jako vařený rak a začal něco blekotat.
Snažil jsem se udržet vážnou tvář, zvláště když se mě zeptal, jestli to vážně chci.
Úsměv mě ale přešel v momentě, kdy mě ze sebe shodil, a já měl na okamžik strach, že se fakt nakrkl.
Chtěl jsem něco říct, ale místo toho polkl naprázdno a olízl si rty, když jsem viděl, jak si přisouvá křeslo k posteli, usedá do něj a vystavuje se mi, jak nějaká laciná děvka.
Pomalu jsem přes hukot v hlavě, a přes to, jak jsem funěl, ani neslyšel jeho slova.
Fascinovaně jsem sledoval jeho ruce, dlaněmi se zapřel o matraci a posunul se kousek blíž.
Kdybych mohl, nejspíš bych i slintal, takhle jsem si jen jazykem neustále otíral rty a rychle polykal.
Když jsem zvedl hlavu, opětoval jsem Chrisovi jeho pohled, a pomalu sténal s ním, jako bych já byl na jeho místě.
Ale když zrychlil a jeho steny nabyly na hlasitosti, byla to pro mě poslední kapka.
„Počkej…" zachrčel jsem a zastavil Chrisovu ruku.
Než se stačil z přerušení vzpamatovat, trochu jsem jeho křeslo posunul dál od postele, klekl si na zem a Chrisovi chodidla si opřel o ramena.
„Takhle… Chci vidět všechno…" zachrčel jsem znovu a vzrušeně vydechl.
Pohladil jsem Chrise po stehnech a sledoval, jak si znovu začal masírovat svoji chloubu, zrychlovat tempo, a nechal se unášet tím vzrušením.
„Chrisi…" zasténal jsem táhle, naklonil se trochu víc dopředu a svým dechem tak zahřál jeho klín.
Cítil jsem třes jeho těla, poslouchal jeho sténání, a když jsem poznal, že to na něj přichází, neváhal jsem ani minutu.
Chytil jsem Chrise pevně za zadek, potáhl ho dolů, takže zády ležel na sedadle, jeho zadeček trčel ve vzduchu a nohy měl přehozené přes mé ramena.
Pohltil jsem jeho penis do úst a přesně v ten moment mi předal svou lahodnou chuť.
Přidušeně jsem zasténal, jedním prstem se vecpal mezi Chrisovy půlky, okamžitě s ním zajel do jeho dírky, a potrápil hrbolek rozkoše, abych z něj dostal, co nejvíc.
Důkladně jsem ho očistil, a teprve pak stáhl dolů do svého klína a natiskl si ho na hruď.
„Přece takovou dobrotu nenechám přijít nazmar," olízl jsem se jako mlsný kocour, co dostal to nejlepší mléko, a přisál se na Chrisovi rty.
„Jsi na řadě. Řekni si, co chceš, abych udělal," odtáhl jsem se od něj kousek a zazubil se na něj.
Chris
Nevěděl jsem, co chce Jaden udělat, a nesl jsem docela nelibě, když mě přerušil v tom nejlepším.
Už to, že jsem se k tomu odhodlal, že jsem byl schopný si ho vyhonit před ním…
Skoro křečovitě jsem sevřel svůj penis, když Jaden doklekl mezi mé nohy, a vyhekl, když si mě přitáhl a já měl najednou nohy na jeho ramenou. Jeho velké, a přitom jemné a teplé ruce na mých stehnech dělaly s mým tělem doslova zázraky.
Tohle krátké přerušení a následná aktivita ve mně vyvolala ještě větší vzrušení, a když jsem pak podle jeho přání pokračoval, netrvalo už dlouho, a můj dech se skoro ztrácel ve stenech, když se blížil můj konec.
A pak…
„Jadene! Jady…!“ vykřikl jsem a křečovitě se chytl opěradel křesla.
Vzepjal jsem se proti jeho ústům, které jsem plnil svou várkou, a byl to snad ten nejsladší orgasmus, který jsem teď měl. Prožíval jsem to po celou dobu, dokud si mě držel v ústech, i potom, co očistil můj penis a opravdu na mě nezůstala ani jediná bílá kapka mého uspokojení. Má hladká, holá pokožka byla úplně čistá, jako bych právě vyšel ze sprchy.
Ještě jsem rychle oddechoval, když si mě stáhl na klín a položil svou otázku.
Musel jsem chvilku přemýšlet, protože jsem nebyl schopen hned zapojit mozek, jak se mi na chvíli odkrvil.
Ale když jsem seděl na Jadenovi a cítil, že i jeho to pořádně vzrušilo…
„Mám vlastně dvě přání,“ podíval jsem se mu do očí.
Pohladil jsem ho po tváři a na moment spojil naše ústa v polibku.
„Nejspíš už ze sebe nic nevymáčknu, ale nevadí mi to, a i přesto chci, aby ses do mě udělal,“ nevěděl jsem kam s očima, když jsem mu to šeptal, a nejraději bych zabořil hlavu do jeho hrudi, aby na mě neviděl.
„A potom… no… chtěl bych, nemusí to být hned, ale někdy… chtěl bych se někdy vzbudit tím, že by sis mě vzal. Až někdy budeš mít chuť… tak… no nebuď mě a neptej se… prostě jdi na věc… vzbuď mě tím, že budu ležet na břiše a ty mi budeš ojíždět zadek...“
V tuhle chvíli jsem to už nevydržel a sklonil jsem hlavu, jak jsem se styděl. Bylo to mé přání, jedna z mých představ, ale pořád jsem se styděl mluvit otevřeně o takových věcech.
Jaden
Chvilku jsem nebyl schopen slova, když Chris vyslovil své přání.
Už jen to, že to řekl, bylo pro mě dostatečnou odměnou, a to, co řekl…
„Podívej se na mě, Chrisi," zašeptal jsem a zvedl mu hlavu. „Jsi tak krásný… Nemáš se za co stydět.
Ani nevíš, co to pro mě znamená, že jsi to řekl."
Usmál jsem se na něj a políbil ho.
Tentokrát jemněji, ne nijak dravě, jako bych mu chtěl poděkovat za jeho odvahu.
„Jsi překrásný," vydechl jsem, a pak ho trochu nadzvedl a jemně plácl po zadečku. „A počítej se speciálním probuzením tak často, jak jen to bude možné."
Uchechtl jsem se, a pak se znovu vrhl na jeho rty.
„Ale pro teď ti splním s radostí tvé první přání."
Zvedl jsem se i s Chrisem v náruči a přešoupl se znovu na postel. Lehl jsem si na záda a jeho si vyhoupl na sebe.
Sice říkal, že z něho už nic nedostanu, ale já prostě chtěl, aby i on z toho něco měl, a jak už jsem věděl, Chrise nenechalo nic chladným, proto jsem si ho posunul tak, aby klečel nad mým obličejem a potáhl si ho dolů.
Můj jazyk neomylně našel jeho dírku a okamžitě do něj zajel, zatímco jednou rukou jsem prsty laskal jeho penis a prsty druhé ruky se nenápadně dobýval k jazyku.
Skoro jsem ani nemohl dýchat, jak sem si ho na sebe tlačil, ale o to víc to bylo vzrušující.
„Chrisi!" zaskučel jsem vzrušeně, když jsem ho přece jen musel trochu nadzvednout, abych se neudusil.
Jazykem jsem začal přejíždět po jeho kulkách, hrázi a laskal ho u kořene penisu, který mou snahou znovu ožíval. Prsty jsem dorážel na jeho dírku, vtáhl do pusy jednu, a pak i druhou kulku, pohrál si s nimi, a pak je s mlasknutím vypustil.
Teprve pak jsem znovu potáhl Chrise do klína, chytl ho za zadek a prudce, na jeden příraz do něj najel.
„Chci, abys z toho taky něco měl, takže pořádně s tím svým sexy zadečkem hýbej," zachrčel jsem a začal okamžitě přirážet, protože jsem věděl, že už dlouho nevydržím.
Když Chris převzal otěže, jednou rukou jsem zajel do jeho klína a pevně sevřel jeho penis.
Začal jsem ho protahovat v tempu přírazů, a trochu se zvedl, abych mohl okousat jeho bradavky, zatímco druhou rukou jsem rejdil kolem jeho dírky a snažil se prsty dostat dovnitř.
Funěl jsem jak lokomotiva, když to na mě přicházelo, a s první vlnou orgasmu sebou švihl na záda, trochu se prohnul a zastavil své pohyby.
„Pro… tebe…" zasténal jsem hlasitě, a pak se pod náporem orgasmu, který byl snad silnější než dole v hale, roztřásl.
Chris
Nemám se stydět, a hlavně potom, co řekl, že jsem krásný?
Myslím, že jsem zrudnul ještě víc, ale díval jsem se do těch jeho krásných očí i pak, když se i se mnou zvedl a přesunul se na postel.
Myslel jsem si, že udělá, co jsem chtěl, ale byl jiného názoru. A i když jsem říkal, že ze sebe už nejspíš nic nevymáčknu, po jeho útoku, ať už jazykem nebo prsty, mi za chvíli znovu stál a dech se mi začínal povážlivě krátit.
Zapřel jsem se o jeho ramena, když jsem přepadl dopředu ve chvíli, kdy do mne prudce najel.
A po jeho slovech, abych hýbal svým zadkem, jsem měl chuť ho praštit, ale i tak jsem udělal, co chtěl.
Bylo to opravdu vzrušující, rajcovní, a to všechno se násobilo s tím, jak protahoval můj penis a okusoval mi bradavky.
Když dolehl zpátky na záda a zastavil se, když prožíval své vyvrcholení, já naopak přidal ve svých pohybech, aby to pro něj bylo ještě intenzívnější až do samého konce. A slyšet ho, jeho sténání, bylo pro mne známkou, že je opravdu spokojený, a s tím jsem ho po chvíli následoval.
Chytl jsem jeho ruku na mém penise a trochu víc ho stiskl, když jsem začal pohupovat boky dopředu a dozadu…
Nebylo toho tolik co předtím. Orgasmus už nebyl tak silný, jako ten předcházející. Ale i tak jsem byl spokojený, když i ta troška skropila Jadenovo břicho a hruď, a já na něho potom vyčerpaně dolehl a jen rychle oddechoval.
Ten dnešní tělocvik, po těch dnech odříkání a léčení, byl náročný, ale rozhodně stál za to. Byl jsem unavený, ale byl jsem spokojený a hlavně… Šťastný…
Jaden
To, že se i Chris udělal, byl tou pomyslnou třešničkou na dortu.
Když se na mě svalil, pevně jsem ho objal a chvilku hladil po zádech.
Stále jsem v něm setrvával, protože se mi nechtělo opouštět to příjemné teplo, a užíval si ten krásný pocit, kdy je člověk opravdu šťastný.
Na chvilku jsem přestal Chrise hladit a zadíval se do stropu. Zapřemýšlel jsem, kdy jsem byl naposledy takhle doopravdy šťastný. Pevněji jsem Chrise objal a tvář zabořil do jeho vlasů.
„Udělám všechno, abych tě ochránil. Nedopustím, aby se ti někdy něco stalo. Znovu ne…" zamumlal jsem do jeho vlasů a pevně zavřel oči, jak se přese mě převalila ta sentimentální vlna.
Pak jsem se kousek odtáhl, abych mu mohl pohlédnout do očí.
„Máme teď tady víc dnů jen sami pro sebe, tak, co se takhle zítra projít, ukázal bys mi tu okolí, já tě pěkně vyválím ve sněhu, abych tě mohl rozehřát, až se vrátíme zpátky, a pak si uděláme ty koblížky a uvelebíme se u krbu, co ty na to?"
Usmál jsem se ně něj, a dal mu pusu na čelo.
Vypadal unaveně, takže jsem počítal, že za chvíli nejspíš odpadne, ale i šťastně a spokojeně.
Prohrábl jsem mu vlasy a zadíval se mu do očí.
„Nechci se tady bavit o práci, jen bych se rád někde zastavil, až odsud pojedeme. Ale to má čas, teď se o tom bavit nechci. Jen kdybys měl něco v plánu nebo tak, tak bych byl rád, kdybys počítal tak s hodinovým zdržením."
Políbil jsem ho na rty a pohladil po tváři.
Chris
Spokojeně jsme oba odfukovali. Byl jsem za dnešek opravdu totálně vyšťavený, a dokonce jsem zapomněl i na své poopilecké stavy. Nejspíš ze mě Jaden tím tělocvikem vyhnal i ty ještě občasné nevolnosti.
Když jsem pohlédl na budík, docela jsem se zhrozil, že je skoro půlnoc. Ani jsem nevěděl, jak rychle ten čas uběhl od chvíle, kdy jsme sem přijeli.
„Můžeme se projít, jsem pro. Ale daleko to být nemůže, jinak bychom se mohli ztratit nebo někam spadnout. Teď v zimě je to tu dost zrádné. A rozehřát se můžeme odhazováním sněhu. Pokud z auta a z cesty aspoň jednou za den neodházíme sníh, tak potom nic z toho nenajdeme,“ ukončil jsem proslov velkým zívnutím.
Ležel jsem na Jadenově hrudi a pohrával si s jeho chloupky. Zaposlouchal jsem se do pravidelného tlukotu jeho srdce, a pomalu se mi začínaly zavírat oči.
„Koblížky bych si dal… a klidně můžeme někam zajet. Nevadí mi to…“
Už jsem se nějak nenutil do toho, zůstat vzhůru. Za ty dny těch nervů, a teď toho usmiřování, jsem byl vážně unavený, a divil jsem se, že jsem to vydržel až do teď.
Po chvíli jsem začal pravidelně oddechovat, a poslední, co jsem vnímal, bylo, že jsem se ještě zavrtěl, snad aby ze mě Jaden nevyklouzl, dokud neusnu.
Jaden
Hraně jsem si povzdechl, když Chris řekl, že zahřát se můžeme odhazováním sněhu. No, to jsem zrovna nemyslel, ale nejspíš mu pak ukážu, co pro mě znamená rozehřátí.
Nahlas jsem ale nic neřekl, protože Chris už byl skoro mimo, a já chtěl, aby si už odpočinul.
Musel jsem se pousmát, když se na mě několikrát ve spánku zavrtěl, jako by podvědomě zkoušel, jestli jsem ještě pořád v něm.
Nakonec jsem z něj ale přece jen opatrně vyjel, položil ho na bok, hrudí se natiskl na jeho záda, přikryl nás peřinou a pevně objal. Cítil jsem tlukot jeho srdce, vdechoval jeho vůni a poslouchal pravidelné oddechování, a to mě po chvíli ukolébalo ke spánku.
Ráno jsem se probudil sotva začalo svítat, a i když jsem měl za sebou náročný den a spal jen něco málo přes sedm hodin, cítil jsem se perfektně odpočatý.
Zadíval jsem se na Chrise, a na moment mě napadlo, že mu splním jeho druhé přání.
Ale nakonec jsem to zavrhl. Potřeboval víc odpočinku než já, a ještě nás tu čekaly tři rána, takže jsem se rozhodl si to vybrat jindy.
A taky jsem potřeboval nutně na záchod a napít se, protože jsem měl úplně sucho v krku.
Opatrně jsem vstal, vyvenčil se a přešel do kuchyně.
Při pohledu z okna jsem si ale povzdechl a zamračil se.
Během noci napadla snad další tuna sněhu, a pokud bysme nechtěli strávit den odhazováním toho bílého neřádu, tak jsem musel chtě, nechtě zapomenout na vyhřátou postel, obléknout se a pustit se do práce.
Asi v polovině jsem si sundal i bundu a zůstal jen v triku, protože ze mě lil pot jak vola, ale čerstvý svěží vzduch a ten klid mi dodával energii.
Bylo tu vážně krásně. Líbilo by se tu i Owenovi.
Lehce jsem se zamračil, zastavil se a zahleděl se k nebi.
Občas mi chyběl. Lhal bych, kdybych řekl, že ne.
Ale čím dál víc jsem si uvědomoval, že náš vztah měl už od začátku spoustu trhlin. Měli jsme zůstat jen přátelé. Občas se spolu vychrápat, občas se navštívit, zajít na skleničku, pokecat.
Kdybysme to všechno neuspěchali, možná, že by ještě žil…
Chris
Spal jsem jak zabitý. Nevnímal jsem nic, co se kolem mě dělo. Spal bych možná, i kdyby vedle mě někdo střílel. Ale co se divit.
Měl jsem toho za sebou docela dost, teď jsem byl šťastný a uvolněný, žádné nervy, a hlavně ten čerstvý horský vzduch taky udělá své.
Když jsem se vzbudil, ani jsem se nedivil, že už tu Jaden nebyl. I když bych se k němu takhle po ránu rád přitulil, ale podle zvuků, které šly z venku, mi došlo, že odhazuje sníh.
Vylezl jsem z postele, a šel hned do koupelny, abych se dal do kupy. Skoro jsem musel vzít škrabku, abych ze sebe dostal tu celou nadílku, která na mě v noci uschla, ale když jsem konečně zastavil vodu, byl jsem nadmíru spokojený. Vědom si toho, že venku mrzne, jsem si hned i vyfénoval vlasy, protože jsem měl v plánu jít za Jadenem.
Povytahoval jsem si ty nejteplejší věci, co jsem tu měl, svetr se sobem a hrubou čepici, rukavice a šálu a sešel jsem s tím dolů. Oheň v krbu už zhasl, byl studený, ale bylo zapnuté topení, tak tu bylo celkem teplo. V kuchyni jsem odložil na moment věci a dal jsem hned dělat kávu, aby byla hotová, čerstvá, a hlavně horká, až se vrátíme z venku. A pak se i nasnídáme.
Oblékl jsem si péřovou bundu pro horolezce, protože v té jsem měl jistotu, že mi nebude zima, obul ty nejteplejší boty, nasadil kulicha, omotal šálu kolem krku, nasadil rukavice a pak už jsem konečně vylezl ven.
Zadíval jsem se na Jadena, jak pěkně odhazuje sníh jen v triku, a otřepal jsem se, když mi přejel mráz po zádech.
„Dobré ráno,“ zavolal jsem na něho a přetřel si nos, který mi hned začal mrznout.
„Proč se tu s tím tak trápíš?“
Po své otázce jsem zašel do hospodářské budovy a vyvezl jsem ven sněhovou frézu.
„Stačí dolít benzín,“ usmál jsem se na Jadena.
Ale abych neprovokoval a neschytal sníh do obličeje, hned jsem popadl smeták a začal jsem čistit aspoň auto od té vrstvy napadaného sněhu.
Jaden
Překvapeně jsem zamrkal, když se najednou vedle mě objevil Chris.
„Myslel jsem, že budeš ještě spát. A frézy jsem si všiml, jen jsem chtěl ze sebe dostat tu přebytečnou energii, protože jsem tě nechtěl budit," zabručel jsem a sledoval Chrise, jak celý zachumlaný odmetá auto.
Odhodil jsem lopatu, strhl ho k sobě do náruče, vymotal ze šály a vrhl se na jeho rty.
„Dobré ráno…" usmál jsem se, a pak ho plácl po zadku. „Běž se schovat do tepla. Můžeš vyčistit krb, já to tady zatím dodělám."
Za chvilku už jsem přece jen vytahoval frézu, a nakonec ometl i to auto v rekordním čase.
Nakonec jsem stihl ještě pomoct Chrisovi s vyčištěním krbu, potom, co jsem se smíchy málem skácel na zem, protože byl černý až za ušima, trochu ho pomuchloval, protože se nafoukl, že se mu směju, vypil snad všechno kafe, co Chris uvařil, a udělal snídani.
Na oběd jsme měli těstovinový salát, co zbyl ze dne před tím, takže jsem nemusel ani vařit.
Když byl krb nachystaný na zapálení, posnídali jsme, teple se oblékli, a pak šli na slíbenou procházku.
Celou dobu jsem držel Chrise kolem pasu, tiskl ho k sobě, kochal se přírodou, kterou jsem teď, když jsem byl s Chrisem, jako by vnímal úplně jinak, povídali si o všem možném, a částečně se tak zároveň zase víc poznávali.
Když jsme se zastavili na pěkném prostranství u vysoké skály, zadíval jsem se nahoru, a pak si otočil Chrise k sobě.
„Miluju tě, Christophe. Nedokážu ani slovy vyjádřit, co pro mě znamenáš. Co to všechno pro mě znamená. Chci, abys byl šťastný, chci tě udělat šťastným, i když to se mnou občas není a nebude jednoduché. Ale, jak už jsem řekl, neudělám nic, co by ti ublížilo. Vrátil jsi mi něco, co už jsem myslel, že je navždy ztracené a ani do konce života ti to nebudu moct dostatečně splatit."
Zadíval jsem se mu do očí, a pak se sklonil, abych ho políbil.
Chris
Když jsem se vrátil do domu, shodil jsem ze sebe bundu a ostatní chrániče před mrazem a šel jsem hned ke krbu, abych ho vyčistil. Za chvíli mi bylo pořádně horko, a to ještě ani nehořel oheň. Když jsem si chtěl sundat svetr, pozdě jsem si uvědomil, že mám černé ruce od popela, a sob na svetru za chvíli vypadal, jako by se připálil v troubě. A když se mi ještě navíc Jaden začal smát, že jsem jak kominík, měl jsem chuť po něm hodit všechen ten bordel.
Myslel jsem si, že budou chvíle, kdy se tu budeme nudit. Ale opak byl pravdou.
Nenudil jsem se ani chvíli a opravdu jsem si užíval každou minutu s Jadenem, ať už v domě nebo venku na procházce.
„Taky tě miluji,“ opětoval jsem Jadenovi polibek a otřel se o jeho teplou tvář svým ledovým nosem. „Taky jsem komplikovaný, a snad to se mnou vydržíš, i když ti občas určitě polezu na nervy.“
Myslel jsem vážně všechno, co jsem říkal. A byl jsem rád, že i Jaden to cítil podobně. Nemohl jsem si přát lepšího partnera, než je on. Dával mi to, co jiní ne.
Nebyl to partner jen pro sex. Ale ukázal mi hodně svých stránek, hodně věcí, které jsem doposud nezažil.
Je mi oporou a já se s ním cítím moc dobře. A myslím na něj každou chvíli, kdy nejsem po jeho boku.
Ještě chvíli jsme tam jen tak stáli, a v objetí se dívali po těch nádherných horách. Všude byl jen sníh, bílo, ale i tak to byla krása. A byl jsem už i strašně zvědavý na to, co řekne, až sem pojedeme v létě.
Když jsme se vrátili, ještě jsme odházeli sníh ke garáži a Jaden raději s autem zajel dovnitř, abychom aspoň něco nemuseli pořád čistit.
Odpoledne, po obědě, kdy mě Jaden znovu donutil spolupracovat, jsme se pak pustili do pečení skořicových vdolečků, a jen co jsme začali, už se mi na ně sbíhali sliny.
Na večer jsme se pak naložili do vany s horkou vodou a pěnou, a doslova si rochnili, dokud nám voda nezačala chladnout.
A i když jsem tentokrát usnul celkem brzy, protože mě unavila i procházka, stihli jsme se ještě dvakrát pomilovat.
Jaden
Byl to vážně úžasný den, a i když jsem nebyl tak naivní, abych si myslel, že bude každý takový, doufal jsem, že jich prožijeme, co nejvíc.
Začal jsem si uvědomovat, že s Chrisem, i úplné maličkosti, prožívám mnohem víc než s Owenem.
I s ním jsem měl že začátku harmonický vztah, všechno bylo perfektní, dívali jsme se na svět zamilovanými brýlemi, ale nikdy jsem s ním tak neprožíval některé věci, jako společné koupání, vaření, úklid, tak jako s Chrisem.
Bylo to snad tím, že jsem nechtěl podobnou chybu udělat znovu? Nebo prostě jen tím, že ne Owen, ale Chris je pro mne ten pravý a jediný?
Stálo před námi ještě hodně překážek, ale doufal jsem, ne, věřil jsem, že spolu je zvládneme.
Když jsme zalezli do postele, i já byl dost utahaný, takže jsem tentokrát ani nic nenamítal, když se mi Chris po druhém čísle uvelebil na hrudi a usnul.
Tentokrát jsem za ním ani já nezůstal o moc pozadu, a ráno se nevzbudil ani se svítáním.
Jen jsem se přetočil, nahmátl jeho tělo, přitáhl si ho víc k sobě, spokojeně zabručel a spal dál.
Chris
Za tu dobu, co jsem byl s Jadenem, to byl většinou on, kdo se vzbudil jako první.
Ale nejspíš byl unavený, protože když jsem rozlepil oči, venku už bylo světlo, dokonce svítilo i slunce, ale Jaden ještě spal.
Potichu jsem se vysoukal z postele, abych ho nebudil, protože i on si zasloužil pořádně se vyspat. Osprchoval jsem se v druhé koupelně, bych ho tím nerušil, a pak už zabalený v teplých věcech zamířil do kuchyně.
Docela jsem se už těšil na to, co budeme celý den dělat a s těmi představami jsem začínal chystat snídani. Krb jsem se tentokrát rozhodl nechat na Jadenovi, abych se nemusel znovu sprchovat.
Když jsem uvařil kávu a čaj, protože jsem nevěděl, co si dá, dal jsem do trouby na chvilku rozpéct housky a pak jsem nachystal na stůl všechno, co bylo možné.
Jenže Jaden pořád nevstával, a já se začínal nudit.
Chvíli jsem se rozhlížel po kuchyni, a pak jsem se po zaváhání rozhodl.
Popadl jsem kuchařku, nalistoval jednoduchý recept na koláč s jablky a pustil se do pečení.
Ne, že bych si věřil, ale chtěl jsem to zkusit a myslel jsem si, že bych to mohl zvládnout. Slupky od jablek byly všude možně, jen ne v koši, při vážení jsem měl víc mouky a cukru na lince než v míse. A když jsem rozdělával vajíčka, musel jsem jich nakonec použít víc, než bylo v receptu, protože se mi nedařilo oddělit žloutek od bílků. Ale snad má Jaden rád míchaná vajíčka, protože mi jich docela dost zůstalo bokem.
A tak jsem se zabral do té přípravy, že jsem úplně zapomněl na čas, i na kafe, které se už dodělalo, i na čaj, který chladl v konvici na stole…
Jaden
Když jsem se probral podruhé a znovu si chtěl k sobě přitáhnout to krásné teplo, zjistil jsem, že žádné není. Rozlepil jsem jedno oko, pak druhé a rozhlédl se po ložnici. Tentokrát jsem to byl očividně já, kdo si přispal, protože Chris nikde nebyl a už bylo skoro deset.
S hlasitým zíváním jsem přešel do koupelny, abych se umyl, natáhl na sebe spodky, a pak přešel do kuchyně, kde jsem si myslel, že Chris bude. Ve dveřích jsem se ale zastavil a huba mi spadla až na zem.
Nevnímal jsem ale ten bordel kolem. To, co mě dostalo byl Chris, který se očividně pokoušel něco upéct.
Dvěma kroky jsem byl u něj, a nehledě na to, že jsem byl okamžitě zaprasený od těsta, ho sevřel v náruči.
„Dobré ráno, ty moje sexy kuchařinko," políbil jsem ho na rty a nakoukl na jeho výtvor.
„Chce to ještě trochu cviku, ale docela ti to jde," usmál jsem se na něj. „Jestli chceš, můžeme spolu víc vařit."
Pak jsem ho pustil, pomohl jsem mu těsto nalít do formy, uklidit, znovu uvařit kafe a čaj, vlezli jsme spolu do sprchy, kde jsem mu ukázal, jak se mi to jeho snažení líbí, přičemž jsme ten koláč málem spálili, ale nakonec jsme si na něm i pochutnali.
Po snídani jsem vyklidil krb, protože to Chris tentokrát nechal na mě, skočil ven pro dřevo, a pak jsme spolu roztopili krb.
Rozvalili jsme se do kožešin před krbem a probírali se kuchařkou, ze které dělal Chris koláč.
Vybrali jsme oběd i večeři, řekl jsem mu, na co si dávat pozor, jaká surovina se dá nahradit kterou, a povykládal mu pár historek, co jsem měl od mámy.
Po obědě, který jsme udělali zase spolu, jsme si znovu ustlali před krbem, a já Chrise požádal, aby mi tentokrát povykládal něco víc o špercích, a jak jsem zjistil, bylo to docela zajímavé. Dříve jsem je všechny měl jen za kus šutru, ale Chrisovo poučení mě vyvedlo z omylu.
Chris
Byl jsem překvapený, když se Jaden zajímal o šperky a drahé kameny, které se do nich dávají.
Nezdá se to, ale je toho hodně, co musí člověk vědět, a hlavně když nakupuje už hotové šperky, aby ho někdo neokradl, když by tvrdil, že je to diamant, a nakonec by se z toho vyklubal zirkon. Nehledě na různé kvality materiálu, různé kvality výbrusu, povyprávěl jsem mu i jak dělám návrhy, třeba když se mi na někom něco líbí, tak udělám speciálně šperk, který se k němu hodí, ať už k jeho vzhledu nebo k jeho povaze.
Myslel jsem, že jsem ho těmi odbornými termíny snad i uspal, protože byl zticha, ale když jsem se na něho otočil, měl podepřenou hlavu a s úsměvem se na mě díval.
Byl tak krásný, měl takovou jiskru v očích, že jsem prostě neodolal a vrhnul se na jeho rty. A pak jsem se vrhnul i na další části jeho těla, jako nenažraná saň.
Byl jsem to já, kdo ho tentokrát jako první rozpálil víc než ten oheň v krbu, před kterým jsme leželi.
I tento den jsme strávili příjemnými aktivitami, mezi které patřilo znovu i odhazování sněhu, ale pak mě Jaden rozehřál nejen v horké koupeli, ale i v posteli…
A tentokrát jsem nevěděl, kdo z nás usnul jako první. Za celou dobu jsme ani jednou nepustili televizi. Nevzali jsme telefon do ruky, nemluvili jsme o práci ani o případu. Prostě jsme si to užívali a hlavně… Odpočívali.
Jaden
Když jsem se ráno probudil zase dřív než Chris, skoro se svítáním, chvilku jsem nehnutě ležel a zíral do stropu.
Dnes naše společná idylka končila. Odpoledne jsme se měli vracet zpátky a samozřejmě jsem věděl, že to budou zase nervy a stres. Ale doufal jsem, že tentokrát to s Chrisem zvládneme.
Otočil jsem hlavu a zadíval se na Chrisův zátylek.
Z pod peřiny mu vykukovala hlava a kousek ramene, jeho zadeček se lehce dotýkal mého boku a já najednou dostal chuť splnit mu jeho druhé přání.
Ostatně, kdo ví, kdy budeme mít na tohle zase doma čas, a když už jsme tu ten poslední den, tak ať to aspoň nějak pěkně zakončíme.
Otočil jsem se na bok ke Chrisovi, pohladil jeho prdelku a ruku táhl po jeho noze, přes klín, břicho až k jeho bradavkám, na kterých jsem se zastavil a trochu si s nimi pohrál, dokud nebyly pěkně tvrdé.
Pak jsem se vrátil rukou zase zpátky, trochu mu pokrčil nohu, abych se dostal líp k jeho dírce, a pak se posunul níž pod peřinu, abych ho polaskal svým jazykem.
Po chvilce jsem se znovu vytáhl nahoru, natiskl se na Chrise a zafuněl mu do krku.
Mé prsty neomylně našly jeho dírku, a hned jsem dovnitř se dvěma zajel.
Stačilo ho jen párkrát protáhnout, a já cítil, že má snaha začíná sklízet ovoce.
Když jsem si dostatečně vyhrál, vyměnil jsem prsty za něco jiného a zakousl se do Chrisova ramene, protože díky této poloze byl snad těsnější než kdy před tím.
Jednu ruku jsem podsunul pod něj, abych ho mohl obejmout kolem hrudi a dráždit jeho bradavky, druhou jsem ho chytl za bok a začal pomalu přirážet.
Svými nájezdy jsem ho tlačil k matraci, takže jeho penis snad ani nepotřeboval sevřít, když se otíral o postel.
Neubránil jsem se tomu, abych nezačal tiše sténat a okusovat Chrisův krk, když jsem postupně začal zrychlovat tempo, až jsem z nás musel trochu stáhnout peřinu k nohám, protože mi začala překážet.
„Tady máš své… druhé přání…" zachrčel jsem, když to na mě šlo, a už se ani nesnažil o to být potichu, protože jsem Chrise svými nájezdy skoro procpal postelí, jak jsem si ho bral čím dál tvrději, když se blížil můj orgasmus.
Chris
Usnul jsem docela rychle, jak moc jsem byl unavený. Ani jsem nevěděl, jestli je ještě Jaden vzhůru nebo ne. Jen jsem se k němu celou noc tiskl, protože hřál daleko lépe než peřina.
Někdy v noci jsem musel ještě na záchod, ale pak jsem hned zase hupsnul za Jadenem, a brzy znovu usnul.
Spánek už nebyl tak tvrdý, dokonce se mi něco i zdálo. A ten sen byl tak živý, že jsem ho snad i podvědomě začínal i prožívat.
Kdybych měl vyprávět, co v tom snu bylo, nejspíš bych se červenal i na prstech na nohou. Ale ty příjemné pocity byly naprosto živé, že jsem se tomu podvědomě oddával, a sám sebe jsem v tom polospánku slyšel, jak se mi dech o něco krátí, stává se hlasitější a mé tělo začíná na ty podněty automaticky reagovat.
A pak, když jsem se víc prohnul v zádech, jsem konečně otevřel oči, když jsem si uvědomil, co se děje.
Jaden byl zahryznutý do mě jako pes, a okupoval můj zadeček, přesně jak jsem si přál.
Táhle a nahlas jsem vydechl a víc se proti němu prohnul.
Ranní erekce je proti tomu nic. Tohle bylo opravdu šíleně úžasné, takové probuzení bych si nechal líbit častěji.
Mé tělo se chvělo, přijímalo Jadenovy přírazy, můj penis se otíral o matraci, a když jsem se dostatečně probral, mé steny začínaly nabírat na hlasitosti.
Tohle vzrušení bylo tak náhlé a rychlé, že mi stačilo Jadenovi párkrát vyjít vstříc, a pak s jeho jménem na rtech jsem začal propouště vlhko na prostěradlo pode mnou. Sevřel jsem v rukách polštář, na moment jsem se prohnul, jak nejvíc to šlo, abych cítil tu tvrdost jeho přírazů, a se zdravým rozumem se snažil ustát ten nejlepší ranní orgasmus, který mě doslova převálcoval, že jsem nevěděl, čí jsem.
Stále jsem měl problém rozlepit oči, ale to, co jsem prožíval za tohle probuzení rozhodně stálo…
„Děkuji... Jadene… miluji tě…“ zachraptěl jsem napůl do polštáře, jak jsem nebyl ani schopný otočit hlavu.
Jaden
Když mi Chris najednou vyšel vstříc, a já tak poznal, že je už vzhůru, netrvalo dlouho, a udělal se dřív než já.
Ale o moc pozadu jsem za ním nezůstal, protože když hlasitě zasténal moje jméno, a já cítil jeho stahování zadečku, a pak slyšel jeho slova, byla to pro mě poslední kapka.
„Chrisi!" zasténal jsem hlasitě jeho jméno, narazil si ho na sebe ještě víc, kousnul ho do krku a s funěním plnil jeho zadeček.
„Taky tě miluju…" zachrčel jsem, když jsem se dostatečně vzpamatoval, pomalu z něj vyjel a přetočil si ho k sobě.
Ještě chvilku jsme se mazlili a líbali, a možná bysme se váleli v posteli ještě v poledne, kdyby mi najednou nezačal zvonit mobil.
Zamračil jsem se a zvedl se na loktech, když jsem před tím, strhl Chrise pod sebe a zalehl ho svým tělem.
„Kašlu na to…" zabručel jsem nakonec a vrátil se zpátky k dráždění Chrisových bradavek, které mě strašně lákaly, když tak vyzývavě trčely.
Mobil po chvilce přestal zvonit, a já se sunul pomalu níž a už jsem byl skoro u Chrisova klína, když začal zvonit znovu.
„Do hajzlu!" zaklel jsem a nasraně zafuněl.
Znovu se zvedl a natáhl se pro mobil.
Když jsem uviděl jméno volajícího zamračil jsem se, a po chvilce zaváhání to přece jen zvedl, ale znovu sklonil hlavu, abych pokračoval v laskání Chrisova těla.
„Momentálně mám velmi důležitou práci. A neodkladnou. Takže se rychle vymáčkni, jinak ti to pokládám a mobil vypínám," zabručel jsem do telefonu místo pozdravu.
„Radši se ani nechci ptát, co je ta důležitá a neodkladná práce, ale kdyby to nebylo důležité, nevolal bych."
Nolanův hlas zněl unaveně a ustaraně, což upoutalo moji pozornost, takže jsem přestal jazykem laskat Chrisův žalud a zvedl trochu hlavu.
„Tak se vymáčkni…"
„Waller spáchal sebevraždu. V noci si prostřelil hlavu. Našly se důkazy, které ho spojovaly s Greysonem a s přepadením pana Florese, včetně jiných nezákonných aktivit, a jako bývalému vojákovi mu hrozil vojenský soud až trest smrti."
Po jeho slovech jsem se prudce narovnal do sedu, a ostře se nadechl.
„Greyson zmizel beze stopy, ale ukázalo se, že ti dva byli nejspíš milenci, a spolu jeli v obchodu s drogami, prostituty, a kdo ví čím ještě. Neznáš náhodou někoho jménem Lory?"
„Hajzl zkurvený… A jo, znám, proč?"
„Někdo ho surově znásilnil a zmlátil. Nejspíš skončí na vozíku a oslepne na jedno oko. V jeho věcech jsme našli papírek s tvým i Greysonovým jménem. Zakládal si něco jako knihu milenců nebo spíš klientů."
„Ví se, kdo to udělal?" zeptal jsem se a zatnul ruku v pěst.
Ten kluk si tohle nezasloužil.
„Nejspíš Greyson s někým dalším, ale stop a důkazů tam bylo tolik, že se tím ještě pořád prokousáváme. Bylo by dobré, kdyby ses za mnou stavil. Nikdo tě do toho nebude zatahovat, ale potřebuju vědět, co všechno víš."
„Dobře. Stejně jsme měli v plánu se dnes odpoledne vrátit do města, tak potom se zastavím," s těmi slovy jsem zavěsil a prsty si promnul kořen nosu.