Druhá šance - Kapitola 23

Druhá šance - Kapitola 23

Chris 
I to druhé jídlo, co Jaden dělal, moc dobře vonělo. Už jsem se díval, co to bude, ale on to strčil do trouby a zavřel.
A když si pak ke mně přidřepnul a pohladil mě, znovu jsem se zastyděl, jako by to bylo poprvé, co tohle dělá. Zvlášť když řekl, že jsem krásný.
Tohle vždycky potěší, a hlavně když to řekne někdo, na kom člověku záleží.
Podle toho, co jsem prožíval s Jadenem, ať už to dobré nebo špatné, jsem si uvědomil, že jsem nejspíš opravdu nikoho doposud nemiloval. Protože tyhle stavy a pocity jsem nikdy předtím neměl.
Netušil jsem, že láska je až tak intenzivní, že člověka dokáže nadnášet až k oblakům a vzápětí ho srazit úplně na dno samotného pekla.
Ale vyhrabali jsme se, a snad už to bude jen ten let k nebesům…
Když mě nesl do ložnice, jen jsem se ho pevně chytil a moc se mi ho nechtělo pouštět ani ve chvíli, kdy mě pokládal na postel a sundával mi župan.
Jo, horko mi bylo, snad po dlouhé době, a tak jsem ani neprotestoval.
Přitiskl jsem se k němu a poslouchal ho, co říká. Snažil jsem se mu odpovídat, ale jazyk se mu lámal čím dál víc a hlas se ztišoval.
A když jsem mu odpovídal na návrh jet na chalupu, nejspíš už ani neslyšel, když jsem říkal, že budeme muset zavolat, aby nám odhrabali cestu, jinak bychom víkend strávili jen tím, že bychom se museli k domu proházet.
Bylo mi vážně moc dobře. Jaden spokojeně oddechoval a držel si mě, jako by se chtěl ujistit, že tu s ním zůstanu a nikam neuteču. Ale já bych to neudělal, protože po tomhle jsem toužil tak dlouho, že bych se ho opravdu dobrovolně nikdy nevzdal.
Skoro jsem usínal i já, když jsem zaslechl z kuchyně cinknutí. Chtěl jsem Jadena probudit, ale když tak tvrdě spal, a že to určitě potřeboval, neměl jsem to srdce to udělat.
Opatrně jsem se vymanil z objetí a dal mu pod ruku polštář místo mě. Vylezl jsem z postele, hodil jsem na sebe zpátky župan, a pak jsem zamířil do kuchyně.
Měl bych se taky zapojit a nenechávat všechno na něm.
Pouklízel jsem, co tu zůstalo, zapnul jsem myčku, podíval jsem se do trouby, jak to vypadá, dal jsem vařit kávu, protože jsem měl na ni i docela chuť, a pak jsem začal prostírat stůl.
Vzpomněl jsem si, jak byl rád, když jsem nachystal snídani, tak jsem ho chtěl potěšit i teď…

Jaden
S trhnutím jsem se probral, když jsem zaslechl nějaké klepání a cinkání a napřed se trochu zmateně rozhlédl kolem sebe.
Pohled na hodinky mi ukázal, že jsem zabral skoro na tři hodiny, a když jsem se podíval vedle sebe, mačkal jsem místo Chrise polštář.
V tu chvíli mi i došlo, co jsou nejspíš ty zvuky, které šly směrem od kuchyně.
„Říkal jsem, že máš odpočívat," zabrblal jsem si pro sebe, ale musel se usmát.
Vyhrabal jsem se z peřin, protáhl se, napil se vody, která na stolku zůstala po Chrisovi, abych spláchl sucho v hrdle, a pak se odšoural do kuchyně.
Chris pobíhal po kuchyni, vlasy mu trčely do všech stran, trochu se mračil, když opatrně vytahoval pekáč z trouby a zaujatě se do něj díval.
Založil jsem ruce na prsou a opřel se o futra.
Pořád jsem z toho byl mimo. Pořád jsem nedokázal pochopit, jak jsme vlastně my dva mohli skončit spolu.
Pořád to bylo všechno čerstvé, ale když jsem se tak na Chrise díval, věděl jsem, že mé city k němu se nezmění.
Dal mi víc, než si možná myslel. Potom, co jsem mu ublížil, znásilnil ho, potom, co jsme oba klesli skoro až na samotné dno, jsme se opět setkali, aby jsme si prošli dobrým i špatným, a nakonec se do sebe zamilovali.
Dlužil jsem Chrisovi za život. Dlužil jsem mu za to, že ze mě udělal zase člověka. A i když to se mnou nejspíš nebude mít jednoduché, nikdy mu to dostatečně nesplatím. Kromě své lásky, nemám nic, co bych mu vlastně dal.
Dokázal bych se na něj dívat hodiny a hodiny a nikdy by mě to neomrzelo.
Najednou však, jako by pocítil, že není sám, otočil se směrem ke mně, a já se zadíval do jeho nádherných očí, které mě tak moc uchvátily.
Ani nevím, jak dlouho jsem na něj takhle zíral, dokud jsem to prostě nevydržel, překonal tu krátkou vzdálenost mezi námi a sevřel ho v medvědím objetí.
Líbal jsem ho do vlasů, hladil po zádech, vdechoval jeho vůni.
Svezl jsem se na zem do kleku a opřel si hlavu o jeho břicho.
„Myslím, že si tě ani nezasloužím. Tak skvělého a úžasného kluka. Udělal jsi ze mě nejšťastnějšího chlapa na světě a já ani nevím, jak ti to oplatím," zamumlal jsem do jeho trika a zvedl k němu oči.

Chris
Když byl prostřený stůl, zašel jsem k troubě a chtěl jsem vytáhnout pekáč. Nejdříve jsem si málem spálil prsty, tak jsem rychle cuknul s rukama pryč. Ale pak jsem viděl chňapky, tak jsem si je nasadil, a už nehrozilo, že se popálím.
Zvědavě jsem se podíval, co to vlastně Jaden nachystal. A že to vypadalo lákavě. Nejraději bych se do toho pustil hned, ale nemůžu. Musím počkat na Jadena.
Měl bych ho vzbudit?
Bude už vyspaný?
Nebude mu vadit, když si dám aspoň trošku?
Se všemi těmi otázkami jsem se mlsně díval na ten roztopený sýr, pěkně mírně do hněda zbarvený a málem jsem do toho div neslintal, jak moc dobře to vonělo a vypadalo.
Ale pak mě z myšlenek vytrhnul zvuk, a já se otočil.
Jaden tam stál s rukama zkříženýma na prsou a s úsměvem se na mě díval.
Taky jsem se zahleděl do jeho očí, které vážně byly ty nejhezčí, co jsem mohl vidět. Odložil jsem pekáček na linku, ale to on už ke mně došel a svezl se přede mnou na kolena.
A po jeho slovech jsem cítil rozpaky. Ne, že by mi to vadilo, potěšilo mě to a moc, ale nevěděl jsem, co na to říct. Pohladil jsem ho po hlavě, a teprve potom si uvědomil, že mám pořád chňapky na rukách. Honem jsem je stáhl a pak jsem položil Jadenovi ruku na rameno a druhou jsem mu zahrábnul do vlasů, aby zvedl hlavu a podíval se na mě.
„Nemusíš mi nic oplácet. Bude mi stačit, když zůstaneš se mnou a vydržíš ty moje nálady a občasné výbuchy,“ usmál jsem se, a pak jsem se sklonil, abych ho políbil.
„Prostřel jsem, tak bychom se mohli najíst, co? Určitě máš taky hlad. Neviděl jsem ani, že bys jedl polévku.“

Jaden
„No, pokud vydržíš tu moji vzteklinu, tak s tebou zůstanu," zasmál jsem se, vstal, chytl Chrise pod zadek a na chvilku si ho vyhoupl do klína. „A taky budeš muset zvládnout i něco jiného."

Zazubil jsem se na něj, trochu se o něj otřel svým klínem, aby pochopil, a pak se přitiskl na jeho rty, abych ho mohl pořádně políbil.
Přivřel jsem oči, když se můj jazyk otřel o ten jeho, a vzdychl, když jsem si připomněl tu jeho dokonalou chuť. Pak jsem ho pustil na zem a prohrábl mu vlasy.
„Mám hlad jako vlk, ale stejně… Musím tě zdrbat a asi dostaneš na prdel. Řekl jsem, že máš odpočívat, ne běhat po kuchyni, sotva zavřu oči," zabrblal jsem a snažil se zatvářit přísně, ale nejspíš se mi to moc nepovedlo.
Pomohl jsem Chrisovi nalit polévku do talířů, tentokrát pro něj už i se zeleninou a masem a usadil se ke stolu.
I když před třemi hodinami jedl, znovu to do něj zahučelo, a já se musel znovu zasmát nad tím jeho bezedným žaludkem.
Pak jsme pojedli i maso s těstovinami, které najednou chutnalo o moc líp, když jsem jedl s Chrisem, a snad ani na vteřinu z něj nespustil oči, jak jsem se na něj nedokázal vynadívat.
Po chvilce odpočinku jsme spolu uklidili a já nám uvařil horkou čokoládu, i když Chris dostal malý hrníček, kdyby se náhodou přece jen jeho žaludek vzbouřil.
Znovu jsem si sedl za stůl, ale Chrise si tentokrát posadil do klína.
„Promiň, že jsem vytuhnul, vlastně ani nevím, jestli jsme nějak dořešili tu chatu," podrbal jsem se ve vlasech a nakrčil obočí. „A taky… Co bys chtěl dělat? Podíváme se na film? Nebo si něco sladkého upečeme? Nebo si zalezeme do postele a budeme dělat nemravnosti?"
Při poslední otázce jsem se na něj zazubil a kousl ho jemně do krku.

Chris
Měl jsem pocit, že to snad už lepší ani být nemůže. I když jsem ještě občas cítil mírný třes v těle, nejspíš z těch nervů, které jsem předtím měl, i tak to bylo moc fajn.
I já se každou chvíli díval na Jadena, jako bych stále nemohl uvěřit tomu, že tu opravdu je a zůstane se mnou.
„Asi… chci… dělat všechno,“ vydechl jsem, když jsem ucítil jeho zuby na mém krku. „Ale nejdříve bychom si měli odpočinout po obědě.“
Konečky prstů jsem ho pohladil po tváři a přejel po jeho rtech, na které jsem ho pak políbil.
„Roztáhneme sedačku a budeme tady? Stejně nikdo nepřijde, a tady se můžeme koukat pohodlně na film,“ ukázal jsem na televizi.
Měl jsem domácí kino, ale moc jsem neměl kdy se dívat. Samotného mě to nebavilo, a když tu někdo byl, tak jsme většinou chlastali a na dívání nebylo pomyšlení.
Nejspíš je i Fred rád, že tyhle moje večírky prakticky skončily, a on nemusel s ženskýma pokaždé, několikrát do týdne, uklízet ten bordel, co jsme tu nadělali.
„A až si odpočineme, tak budeme dělat ty nemravnosti, co? Moc mi to chybělo,“ přiznal jsem se nakonec.
Opravdu jsem ve svém stesku po Jadenovi kolikrát myslel na jeho objetí, na jeho polibky, na to, jak mě drží v náruči a líbá všude, po celém těle. A v tu chvíli to pro mne bylo ještě horší.
Sklouzl jsem z jeho klína dolů a zaběhl jsem hned do ložnice pro peřinu a polštáře. Hodil jsem to na zem, pak mu řekl, ať mi pomůže a ukázal jsem mu, jak se sedačka rozdělává.
A když jsme měli před sebou letiště, ještě jsem se natáhl pro ovladač, hodil ho na polštář a zaběhl ještě do kuchyně, kde jsem na tác naskládal hrnky a kafe.
„O horách jsme mluvili,“ konečně jsem se pohodlně usadil a usrknul si kávy. „Chci tam jet, ale musíme dát vědět, že přijedeme, aby vyčistili cestu, jinak se tam nedostaneme. Jaký film mám pustit?“
Popadl jsem ovladač a najel na seznam filmů. Po očku jsem stejně pozoroval Jadena, a nebyl jsem klidný, dokud se i on neuložil vedle mne.

Jaden
Musel jsem se uchechtnout, když Chris přiznal, že by pak rád dělal nemravnosti, protože mu to chybělo a já si okamžitě vzpomněl na to, jak vždycky zčervenali jeho tváře, když jsem mu šeptal nebo po něm chtěl, aby po mě opakoval nějaké oplzlosti.
Pomohl jsem mu s roztažením sedačky, počkal, až se pohodlně usadí i s kafem, které jsem pak uvařil po čokoládě, abysme s trochu probrali, navíc Chris do sebe potřeboval dostat hodně tekutin, a to v jakémkoliv stavu, potom, co v noci se sebe všechno vyhodil.
„Pusť třeba horor, aspoň se budeš na mě víc tisknout," zasmál jsem se a políbil ho na rameno, když jsem k němu přilehl bokem a opřel se o loket. „Ale jinak je mi to asi jedno, stejně nejspíš budu víc vnímat tebe než ten film."
Pokrčil jsem rameny, a pak se zamyslel.
„Ale kdybych usnul, tak mě nemlať," zasmál jsem se a sedl si, abych taky upil kafe, dokud bylo ještě horké.
„A s tou chatou záleží na tobě, klidně to můžeme nechat na později. Stejně už je odpoledne, a než by to někdo odházel byl by večer. A kdybysme vyjeli až zítra ráno, tak bysme tam toho času zase moc nestrávili," přemýšlel jsem nahlas.
„I když vlastně ani nevím, jak jsi dopadl včera u doktora. Jestli už chceš jít v pondělí na firmu, nebo máš ještě odpočívat. Včera... No, nebyl to zrovna nejlepší den, takže jsem nějak úplně vypustil z hlavy to, jak ti je."
Přiznal jsem otevřeně a povzdechl si.
Opravdu jsem se včera zachoval jako idiot. Nechal jsem se zase ovládnout vztekem, a málem to zase dopadlo katastrofálně.
„Mmm, no, vím, že to asi nebudeš chtít vědět, protože Nolana nemáš moc v lásce, ale za to, že jsem si konečně přiznal, co k tobě cítím může on. Kdyby mě včera neprofackoval a nevynadal mi, kdo ví, kde bych teď byl," nevěděl jsem, jak Chris na Nolana zareaguje, ale chtěl jsem, aby věděl, že to není jeho nepřítel, a že se nejspíš bude muset smířit s tím, že se budou občas i potkávat.

Chris
Horor? No, tak na ten nemám zrovna chuť se dívat. Hororu jsem si za poslední dva týdny užil víc než dost.
Nakonec jsem vybral film sám. Pustil jsem komedii, aby to bylo něco lehčího.
„Odházení sněhu by moc dlouho netrvalo, takže než bychom tam dojeli, byla by cesta čistá. Mám domluveno, že tam z jedné místní firmy přijedou vždycky s větší frézou, a to je fakt za chvilku, a určitě by byli rádi, protože jim za to docela slušně platím,“ pokrčil jsem rameny. „A kdybychom vyjeli ještě teď odpoledne, tak by to bylo akorát a ty nemravnosti bychom mohli dělat tam.“
S posledními slovy jsem se k němu naklonil a zašeptal mu je do ucha. Ale vzápětí, když mluvil o Nolanovi, mírně jsem se mírně napjal.
„No, taky jsem se k němu nezachoval zrovna nejlépe. Ale vážně jsem si myslel, že mi tě ukradne, protože to opravdu chtěl,“ zamračil jsem se, když jsem si na to vzpomněl. „Ale asi mu budu muset poděkovat. I když nevím, jestli o to bude stát…“
Znovu jsem se pohodlně opřel, ale v klidu jsem už moc nebyl. Od chvíle, kdy Jaden zmínil znovu chatu, jsem měl v hlavě jen to, a najednou jsem měl strašně chuť tam jet.
„V nemocnici říkali, že je to všechno v pohodě, jen mám ještě trochu odpočívat. Na firmu jsem domluvený až za tři dny, takže pokud nebude nic urgentního, nemusím tam teď být. Pan Jeferson mi taky říkal, že pokud by něco k Wilsonovi našel, dá mi okamžitě vědět. Ale vypadá to, že je docela dost mazaný a chytrý, a dokonale za sebou umí zamést stopy. Ale jednu věc přeci jen na něho mám. Ale víš co?“ nahnul jsem se k Jadenovi a políbil ho na rty. „O práci dost. Pojedeme na hory. Jdu se balit.“
Rychle jsem vyskočil ze sedačky, protože jsem stejně ten film ani nevnímal, a rozběhl jsem se nahoru do své ložnice, abych se sbalil.
„A pohni si, nebo pojedu bez tebe!“ zakřičel jsem ještě z vrchu.
Nejel bych bez něho. Určitě ne. Ale chtěl jsem ho popohnat, protože jsem byl už strašně natěšený, že s ním budu zas tam, kde bylo všechno moc fajn.  

Jaden
Docela jsem si oddechl, když Chris nezareagoval na Nolana nějak špatně. Ale než jsem stihl cokoliv dalšího říct, byl v tahu a křičel na mě ze své ložnice ať pohnu.
Když jsem se vzpamatoval, se smíchem jsem vstal, vyběhl za Chrisem do ložnice a strhl ho k sobě do náruče.
„Fakt tě miluju. Jsi neuvěřitelný," vydechl jsem mu do rtů a zasmál se. „A na ty nemravnosti se už těším. I když… Nevím no, když doktor říkal, že máš odpočívat."
Zatvářil jsem se na oko zkroušeně, pak ho kousl do brady, a aniž bych čekal na odpověď, vypadl zase ven.
„Jdu se zabalit a zavolám Fredovi a Lukemu!" křikl jsem tentokrát já na něj, protože jsem musel do svého pokoje, kam jsem si během těch šesti dní zpátky odstěhoval všechny věci.
Fred i Luke, který se vlastně až z mého telefonu dozvěděl, že jsem zase s Chrisem, naše rozhodnutí vypadnout schvalovali. Jen Fred mi dal dlouhé kázání na téma Chrisovo zdraví, a že mám dávat pozor, s ničím to nepřehánět a nevyvádět.
Všechno jsem mu to odsouhlasil, a když jsem dotelefonoval, musel se zasmát. Připadal mi jako starostlivý otec.
Zhruba za půl hodiny jsme měli sbaleno a byli připraveni vyrazit. Chris ještě zavolal, aby nám odklidili sníh, a pak už nic nebránilo tomu vyjet.
Napsal jsem ještě krátkou zprávu Nolanovi, kdyby něco, naskládal kufry i Chrise do auta, zaběhl ještě pro jeho léky, na které jsme zapomněli, a které by měl využívat, schoval zbytek jídla do lednice, aby ho Fred s Lukem snědli, a pak nasedl konečně i já.
„Asi by bylo dobré zajet i nakoupit. A ty koblížky bysme si mohli udělat tam," naklonil jsem se nad Chrise, políbil ho na rty, a pak už nastartoval.
Zajeli jsme do stejného obchoďáku jako posledně, jen teď jsme měli nákup o trochu větší, a zrovna se začalo smrákat, když jsme přijížděli před chatu.
Sníh byl skutečně odházený, takže se dalo pohodlně zajet až před dům, a já se neubránil spokojenému úsměvu, když jsem vypnul motor.
„Půjdu nasekat dřevo, abysme mohli zatopit v krbu. Tentokrát tě nenechám ho sekat, musíš mít ruku ještě v klidu, ale zatopit už zvládneš," mrkl jsem na něj a vystoupil, abych vyndal kufry z auta a hodil je do baráku, když Chris odemknul.
„Tak já jdu na to dřevo. Budeš vybalovat nebo půjdeš se mnou?"

Chris
Za chvilku došel nahoru i Jaden, a když mě strhnul k sobě, nechal jsem se políbit, ale zamračil jsem se, když říkal, že musí myslet na mé zdraví a měl bych odpočívat.
Ale došlo mi pak, že si dělal srandu, když mě kousnul do brady.
Prostě toho člověka miluji, a už si to nedám nikým vzít.
Byl jsem jak na obláčku, když jsem se balil. Pořád jsem se usmíval a házel bezmyšlenkovitě věci do kabely. Důležité pro mne bylo, abych měl několikery teplé ponožky, hrubý šál a dobré boty. A dobrou bundu. Nic víc jsem nepotřeboval. Málem jsem zapomněl i na toaletní potřeby, ale nic by se moc nestalo, protože v domě na horách jsem vždycky měl zásoby. Ještě jsem zavolal firmě, aby nám odklidili sníh z cesty, že tam za pár hodin budeme, a klidně jim i připlatím.
Za chvíli jsem už oblečený a sbalený scházel ze schodů, a když chtěl Jaden ještě uklidit sedačku, tak jsem ho zastavil s tím, že to necháme na Fredovi. A stejně druhý den přijdou ženské na úklid.
Spokojeně jsem vydechl, když jsme seděli v autě, a jeli na hory.
Nákup, i když jsem se to snažil nezdržovat, byl tentokrát větší, ale plánovali jsme tak zůstat minimálně dva až tři dny.
A když jsme dojeli k domu, byl sníh opravdu odklizený, a my za chvíli parkovali před domem a vytahovali věci.
„Půjdu vybalit. I když… nevím, jestli je to potřeba, minule jsme z tašek skoro nic nevytáhli. Ale nákup jo, ten určitě,“ letmo jsem políbil Jadena na rty, a pak už jsem zapadl do baráku, protože mi venku byla docela zima s tím, jak s nocí přicházel i větší chlad.
Hned jsem dal dělat kávu, a pak jsem se pustil do vybalování nákupu. Ani jsem ještě nebyl úplně hotový, když se vrátil Jaden se dřevem, celý červený z té námahy a zimy, a byl tak krásný, že jsem prostě neodolal a přitiskl se k němu, i když z něj šel venkovní chlad.
„Kdybys věděl, jak jsi krásný chlap,“ zaklonil jsem hlavu, abych mu viděl do tváře, a pohladil jsem ho po ní. „Jsem rád, že jsme sem jeli. Už to budu mít vybalené, a pak můžeme roztopit krb.“

Jaden
Snažil jsem se nasekat dřeva co nejvíce, abysme nemuseli, nebo abych já nemusel, hned ráno jít zase na nové, narval si to všechno do velkého koše, a asi po půl hodině se s funěním a velkým nákladem dovlekl do domu.
Sotva jsem postavil koš na zem a svlékl si bundu, už jsem měl Chrise omotaného kolem pasu, a když zaklonil hlavu, aby mi viděl do tváře, zatajil se mi dech.
„Nejsem krásný," zabručel jsem, protože na tahle slova jsem nebyl zvyklý.
To Chris byl krásný, ne já…  
„A já jsem taky rád, že jsme sem jeli. Pořádně si odpočineš, dáme se do kupy, protože to oba nejspíš potřebujeme a…" naklonil jsem se k jeho uchu a pohladil ho po dokonalém zadečku. „Asi bych tě měl potom pořádně prohlédnout, abych se ujistil, že jsi v pořádku a připraven na nemravnosti."
Ožužlal jsem mu ucho, a pak ho pustil.
„A vidím, že jsi uvařil kafe. To teď bodne. A možná bych nám mohl spíchnout nějaký salát, až uklidíš nákup a roztopíme krb," řekl jsem, jako by se nechumelilo a vrhl se na hrnek s kávou.
Po očku jsem sledoval Chrise, a prostě si neodpustil drobné provokace, jako pohlazení jeho zadečku, přejetí dlaní po jeho hrudi nebo klínu, občasného kousnutí do krku nebo ucha, a jen tak mimochodem jsem občas plácnul nějakou svou chlípnou myšlenku, a s pobavením sledoval Chrisovy reakce.
A než Chris uklidil nákup, ještě jsem odnesl kufry do ložnice a dřevo uložil ke krbu.
„Chceš pomoct nebo si ještě pamatuješ z minule, jak se to dělá?" otočil jsem se na Chrise, který si přiklekl vedle mě ke krbu.

Chris
Taky jsem si nalil kávu, když jsme měli konečně všechno vybaleno, a šel si s ní dřepnout vedle Jadena. Postavil jsem kávu na krbovou římsu a zadíval se do koše, jaké dřevo mám použít.
Ale ty jeho řeči…
Nevím, proč mi to pořád dělá. Asi se bavím tím, jak se pořád červenám. I když si na to už pomalu zvykám, stejně si nemůžu pomoct, protože ty jeho slova, spojené s mými představami, mi vždycky vženou horko do tváří a krev do patřičných míst.
„Měl bys toho nechat, nebo nic neudělám. Ale salát bych si dal,“ drcnul jsem do něho ramenem, když jsme klečeli u krbu a já vzal do ruky to nejhrubší poleno.
Když řekl, jestli si to pamatuji, hned jsem poleno zas odložil a zmuchlal jsem papír, hodil ho do krbu a kolem něj do malé pyramidy nastavěl menší třísky.
Spokojeně jsem se na Jadena podíval, protože jsem měl za to, že tak je to správně.
„Víš co? Důkladná prohlídka by byla fajn. Nevím, jestli doktoři zkontrolovali všechno, tak pro jistotu,“ pousmál jsem se a přimhouřil oči, při představě, jak stojím nahý před Jadenem, a on si mě prohlíží ze všech stran.
Jo, tohle mě vždycky od něj vzrušovalo, když se na mě díval, a ani nemusel dělat nic jiného a já už jen z toho prostě ztvrdnul.
I teď jsem musel poposednout, když jsem cítil, jak mi začínají být kalhoty těsné. Ale chtěl jsem nejdříve roztopit krb, abychom tu nezmrzli, i když topení už bylo zapnuto. Ale krb je krb, a to nic jiného nenahradí.

Jaden
Musel jsem se uchechtnout, když řekl, že toho mám nechat, ale zatvářil jsem se značně nechápavě.
Když po mé otázce vzal do ruky poleno, už jsem se nadechoval, že ho opravím, ale k mému překvapení se opravil sám, a udělal to správně.
„Správně. To je můj kluk," podrbal jsem ho ve vlasech a pak mlaskl, když začal s menší provokací.
Sundal jsem si triko, protože na rozdíl od Chrise jsem byl horkokrevnější, a nejen kafe, ale i představy důkladné prohlídky mě docela rozpálily, a vstal jsem.
Z vrchu jsem se podíval na Chrise přivřenýma očima, a pak se k němu sklonil.
„Připrav se na velmi, velmi, důkladnou prohlídku," dýchl jsem mu do tváře a palcem přejel přes rty.
Pak jsem se zase narovnal a přešel do kuchyně.
„Udělám ten salát, než se roztopí pořádně krb. Potom už na to nebude čas."
Těstovinový salát s kousky masa a spoustou zeleniny, mi zabral přesně tolik času, než se krb pořádně rozhořel a teplo se rozlinulo do všech místností.
„Chceš jíst teď nebo potom?" zavolal jsem z kuchyně.

Chris
Málem jsem zavrtěl ocasem jako pes, když mě Jaden pochválil. Ale pak, když mi řekl, že se mám připravit na velmi, velmi důkladnou prohlídku, cukla mi ruka a celou tu moji krásnou pyramidu jsem zas rozhodil.
Ale musel jsem uznat, že mě tím dokonale rozpálil tak, že by to dřevo mohlo ode mne chytnout i bez sirek. A hlavně když si svléknul triko. 
Tak dlouho jsem ho neviděl jen tak, že jsem málem zapomněl zavřít pusu, jak jsem na něho zíral.
„Jo… krb…“ otočil jsem se zpátky, když odešel do kuchyně.
Trochu jsem se s tím trápil, měl jsem chuť s tím i praštit, a zavolat Jadena, aby to udělal místo mě, ale pak jsem si uvědomil, že by mi strčil do ruky nůž a musel bych vařit. A tohle bylo menší zlo…
Nakonec se mi to povedlo a já konečně vítězně vstal.
Jaden dodělával salát, a už to i hezky vonělo, tak jsem zaběhl do koupelny se umýt, protože jsem byl od toho krbu jak čuně.
A když jsem chtěl odejít z ložnice, zastavil jsem se a znovu si představil to, co říkal.
A po chvilce jsem už vešel do kuchyně, a s červenými tvářemi se zastavil před Jadenem.
„Jídlo až potom,“ řekl jsem s rozechvělým hlasem, jak jsem byl vzrušený už jen z té představy, a zvedl jsem ruku, ve které jsem držel gel. 

Jaden
Když Chris vešel do kuchyně, myslel jsem si, že budeme jíst, ale jeho červené tváře mě zarazily.
Myslel jsem si, že mu stoupla teplota, ale jak jsem zjistil, stouplo mu nejspíš něco jiného.
Málem jsem v ruce rozdrtil vařečku, když promluvil a zvedl svou ruku.
Musel jsem se zhluboka nadechnout a hodně se ovládnout, abych ho na místě nepřehnul a neudělal mu to tak, že by ho bylo slyšet až v Edmontonu.
I když slyšet ho nejspíš později bude…  
Když jsem se uklidnil, mlaskl jsem, a salát přikryl, aby neoschnul.
Jo, potom nejspíš budeme mít mnohem větší hlad než teď.
I já bych to asi nezvládl. Byl jsem napjatý od chvíle, co se Chris ráno objevil v kuchyni.
A když jsem ho před chvilkou viděl, s jakou snahou chystal krb, a jak se u toho zavrtěl, protože i on nejspíš potřeboval ze sebe dostat všechno to napětí, ztvrdl jsem jako kámen, a to se mě nemusel ani dotknout.
Fakt by mě zajímalo, čím to je, protože u nikoho jiného na mě takové maličkosti nikdy nepůsobily.
Nakonec jsem vzal Chrisovi z ruky gel a jeho postrčil do haly. Sám jsem se rozvalil v křesle a Chrise postavil před sebe. Chvilku jsem si ho prohlížel jako lovec svou kořist, než jsem se pohodlně opřel a přivřel oči.
„Tak, pane Florese. Je čas na vaši prohlídku. Takže se mi tu teď hezky svléknete a žádné blbosti, jinak bych vás musel potrestat," řekl jsem autoritativně.

Chris
Podle toho, jak se Jaden zatvářil, jsem si nejprve myslel, že mě pošle do háje a nejdříve budeme večeřet. Ale nejspíš myslel na něco jiného než na to, aby mě s tím gelem vyhodil.
A taky že jo.
Dotlačil mě do haly, sedl si do křesla, jako velký gróf, a začal si mě prohlížet, jako kus masa na trhu.
A když potom promluvil, bylo to jako prásknutí bičem.
Okamžitě se mi rozbušilo srdce ještě víc, a krev mi žilami doslova valila proudem, jak to na mě zapůsobilo. Nebyl jsem schopný se ani zeptat, jaký trest by mě čekal, kdybych neposlechl, a to jsem si ho chtěl ještě chvilku dobírat. Ale teď… Nebyl jsem schopný nic jiného, než se snažit dýchat a roztřesenými prsty pomalu začít svlékat jednotlivé kusy oblečení.
Pokud jsem si myslel, že víc červenější být už nemůžu, tak jsem se šeredně spletl. Byl jsem víc rozpálený než ten oheň v krbu. Mohl by na mě klidně smažit i vajíčka…
Pomalu jsem odkládal jednotlivé kusy oblečení na jeho klín, až jsem se zastavil u trenek.
Jo, bylo jasně vidět, že nejsem v klidu, ale i přesto jsem je stahoval velmi pomalu, jako bych se styděl, a vlastně jo, ale chtěl jsem tím Jadena ještě víc vydráždit.
Z jeho pohledu a z toho, že po celou dobu neřekl ani slovo, jsem byl naprosto mimo. Tak mimo, že jsem si rukama zakryl holý klín, který neskrývalo nic a ani jeden chloupek. A ani mi nedošlo, že i když jsem zcela nahý a červený snad až na zadku, na nohách mi zůstaly ponožky.
„Jadene…“ zasténal jsem tiše, když se to už nedalo vydržet a penis se mi přes prsty tlačil ven, aby se na toho provokatéra podíval sám.

Jaden
Za celou dobu jsem neřekl ani slovo.
Jen si Chrise prohlížel, jako výstavní kousek na trhu.  
A i když jsem to chtěl zpočátku ukončit rychle, jeho výraz ve tváři, třes jeho těla, stydlivé klopení očí, a to, jak si rukama přikryl klín, mě rozpálilo doběla a popustilo uzdu mým skrytým choutkám.
Sjel jsem Chrise od hlavy až k patě, když zasténal mé jméno a zamračil se na jeho ponožky.
Vstal jsem z křesla a beze slova ho obešel dokola.
Ani jednou jsem se ho nedotkl, dokud jsem se znovu nezastavil před ním, nedal si ruce za záda a nezhoupl se na patách.
„Pane Florese, nezapomněl jste na něco? Co jsem vám říkal o poslušnosti?" pohlédl jsem na něj z vrchu, a pak ho znovu obešel.
Bez varování jsem ho pleskl přes jednu, a pak druhou půlku jeho krásného zadečku.
Nebyly to silné rány, ale přesně takové, které ho rozhodně nenechají v klidu.
„Máte na sobě ponožky, pane Floresi, a já říkal všechno dolů," dýchl jsem mu zezadu na krk, a pak ho znovu obešel a sedl si do křesla.
„A ty vaše ruce, ts, ts ts, tohle jsme si nedomluvili," zavrtěl jsem hlavou a ukázal na jeho klín. „Tam je nemáte mít. Pokud je budete strkat tam, kam nemáte, svážu vám je za záda."
Byl jsem zvědavý, jak daleko tahle naše hra zajde, jak daleko bude ochotný Chris zajít, ale samozřejmě bych neudělal nic, co by mu ublížilo, a při sebemenším náznaku, že je něco špatně, bych to utnul.
Ale zatím to na to nevypadalo.
„Takže si hezky sundáte i ty ponožky, abych mohl začít s prohlídkou," mlaskl jsem a pomalu si ho prohlédl od hlavy až k patě.
Zastavil jsem se na jeho klíně, kde to krásně ožilo, a olízl si rty.

Chris
Měl jsem tendenci se za ním otáčet, když si mě začal obcházet dokola. Ale jen jsem nakonec pootočil hlavu, a když znovu promluvil podíval jsem se dolů.
„Taková hloupost, a co to dokáže udělat…“ pomyslel jsem si, ale v duchu jsem si blahopřál, protože tohle vyburcovalo Jadena o něco víc, a on se rozhodl tuhle hru hrát dál.
Ale vzápětí jsem vyhekl, když mě pleskl po zadku, a kousnul jsem se do spodního rtu, jak to ve mně hned prohnalo vlnu vzrušení.
„Omlouvám se, zapomněl jsem,“ špitnul jsem, a chtě nechtě jsem musel dát ty ruce dolů, abych mohl stáhnout ponožky.
Musel jsem se aspoň jednou rukou opřít o opěrku křesla, abych nespadl. A když jsem se přiblížil k Jadenovi a vdechl jeho vůni, byl jsem úplně omámený.
Zdálo se mi, jako by teď voněl jinak. Jako by mě přitahoval nejen svými slovy, svým jednáním, svými gesty, ale i tou jeho vůní, kterou jsem teď cítil ještě intenzívněji než před chvílí.
Znovu jsem se narovnal, když jsem stáhl i druhou ponožku a dal ruce před sebe. 
Ale v tu chvíli jsem si uvědomil, co říkal, a jakmile se na ně Jaden výmluvně podíval, svěsil jsem je vedle těla, i když jsem měl stále tendenci si zakrýt svůj klín.
Olízl jsem si rty, jak mi vysychalo v ústech, a zdálo se mi, že to snad nebude mít konce. Že tu stojím už věky… Ale čím delší to bylo, tím víc jsem byl vzrušený a strašně toužil po tom, aby se mě Jaden už konečně dotkl.

Jaden
Musel jsem se hodně ovládnout, abych Chrise nestáhl k sobě do klína, když se naklonil, aby si svléknul ponožky.
Nemohl jsem se na něj vynadívat, když přede mnou stál zcela nahý, v očekávání toho, co bude dál.
Sledoval jsem jeho rty, které si olízl, a pevně sevřel opěrky křesla.
Pak jsem znovu vstal a obešel ho dokola.
„Tak pane Floresi. Myslím, že můžeme začít s prohlídkou. Zůstanete pěkně stát a uděláte, co vám řeknu. Jinak vás budu muset zase potrestat. Chcete, abych vás potrestal?" sklonil jsem se k němu, ale jen mu dýchnul na rty a zase se narovnal.
Znovu jsem ho obešel a zastavil se za jeho zády.
„Hmmm, co bysme měli prohlédnout nejdříve?"
Prstem jsem přejel po jeho páteři od krku až k zadečku, a pak prsty zajel mezi jeho půlky, dotkl se dírky, která se zachvěla, a přejel po jeho rýze.
„Tady tohle?"
Vyndal jsem ruku, znovu ho obešel, stoupl se před něj a prstem přejel po jeho stojící parádě až ke kulkám.
„Nebo tady tohle?"
Pak jsem prst táhl po jeho břiše až k bradavkám a do každé ho štípl.
„Možná tohle?"
Přejel jsem přes jeho krk, chytl ho za bradu a palcem přejel přes rty.
„Nebo tohle?"
Naklonil jsem se znovu k jeho rtům, ale ani tentokrát se jich nedotkl, jen na ně dýchl, znovu se narovnal a pustil ho.

Chris
Nikdy jsem nic podobného nezažil. Nikdy si se mnou nikdo takhle nehrál.
Byl jsem jak v transu, když mě Jaden obcházel a znovu si mě prohlížel. Bylo to něco neskutečného, a já se tak, tak držel, abych nezačal skučet. Byl jsem úplně mimo a musel jsem na chvíli zavřít oči a rozdýchat ty jeho doteky.
Při každém přejetí prstů mi po těle přeběhl mráz. To mrazení jsem cítil až v kostech, a když se jeho prst dotkl mé dírky, stáhl jsem ji vzrušením, jako bych čekal, že zajede dovnitř. Ale on dal ruku zase pryč.
„Jadene, prosím,“ zasténal jsem, když mě trápil dál.
„Prosím,“ musel jsem na moment přivřít oči, když jsem se málem udělal jen z toho, jak potrápil mé bradavky.
Jsem už tak rozdrážděný, že vážně stačí letmý dotek, a já se už nebudu moct kontrolovat. Cítil jsem, jak mi špička penisu vlhne prvními kapkami rozkoše.
Chtěl jsem si ho otřít, ale když jsem se ho dotkl, málem jsem zaskučel a musel dát ruku pryč.
Chtěl jsem, aby to byl Jaden, který by mi dopřál to největší a nejlepší potěšení.
„Už… to… nevydržím…“ zasténal jsem znovu, když se jeho rty přiblížily tak blízko k mým.
Doslova jsem se třásl na to, aby to pokračovalo. Tak moc jsem chtěl, aby mě udělal, že jsem už nedokázal ani normálně myslet…
„Jadene,“ popadl jsem ho náhle kolem krku.
Přitiskl jsem se na něj, vzal jsem jeho rty útokem, sténal jsem do jeho úst, a začal se o něj otírat. Bylo mi už jedno, jestli mě potrestá nebo ne, já už to nemohl vydržet.

Jaden
Vidět Chrise v tomhle stavu bylo pro mě to nejlepší, co jsem za poslední dny zažil.
Vědět, že tohle dokážu, že na něj tak působím, že opravdu stačí málo a udělá se, mě samotnému přinášelo tu největší rozkoš.
Když se na mě vrhl jen jsem přivřel oči a polibek mu opětoval.
Ale pak, jsem ho od sebe odtáhl a přísně se na něj zadíval.
„Ale, ale, pane Floresi, takhle by to nešlo. A oslovujte mě pane doktore," řekl jsem stejně přísně jako jsem se tvářil, ale mou tvrdost musel dobře pocítit i on, když se o mě otíral.
Znovu jsem ho obešel a zastavil se za jeho zády. Vzal jsem triko, které si sundal, chytil jeho ruce a za zády mu je svázal. Se zatajeným dechem jsem čekal, jestli to na něj nebude moc, ale když jsem z jeho strany nepocítil náznak strachu, vzal jsem i své triko, složil ho a zavázal mu i oči.
„Myslím, že vás musím náležitě potrestat," šeptl jsem mu do ucha, a pak ho navedl ke křeslu.
Přehnul jsem ho přes opěrku, na kterou nalehl svou hrudí, a jeho zadeček, tak krásně trčel do vzduchu.
Trochu jsem mu roztáhl nohy, a pak ho párkrát propleskl po půlkách, až je měl krásně červené.
Vzal jsem do ruky gel a namáčkl trochu na jeho rýhu mezi půlkami.
Když stekl k dírce, ta se zachvěla, a já neodolal, otřel se o ni prstem, a pak ho pomalu zasouval dovnitř.
Jazykem jsem okopíroval jeho páteř až ke krku, a dýchl mu do ucha.
„Řekněte, pane Floresi, chcete se udělat? Chcete se mi vystříkat do pusy?"  
Dotkl jsem se jeho hrbolku rozkoše, a pak prst zase vytáhl a narovnal se. Prohmátl jsem jeho půlky otřel se o něj klínem a čekal na odpověď.

Chris
Neměl jsem daleko k tomu, abych se udělal. Úplně jsem se třásl, když jsem se o Jadena otíral a cítil, že i na něho to působí stejně, jako na mě.
Byl jsem šťastný, že někdo, jako on, se dokáže vzrušit jen při pohledu na mě, a jen letmými doteky.
„Jad… pane doktore…“ zaskučel jsem, když mě od sebe dotáhl a svázal mi ruce za zády.
Ale další slova jsem spolkl okamžitě, jakmile jsem se ocitl ve tmě. Jako by mi to vzalo veškerou odvahu, a já se podrobil okamžitě všemu, co si pro mne chystal.
Byl jsem okamžitě poslušný a udělal vše, co po mně chtěl.
To napětí, když jsem nevěděl, co udělá dál, když jsem na něho neviděl, a jen čekal, kde se mě dotkne, to bylo prostě neskutečně vzrušující, a když mě přehnul přes křeslo, málem se mi podlomily nohy, jak se mi třásly. 
Zasténal jsem, když jsem ucítil plesknutí po zadku, a prohnul jsem se v zádech, jak silný pocit to byl.
A když jsem ucítil ten studený gel, jak mi stékal mezi půlky, a prst zasouvající se mi do dírky, byl jsem úplně mimo sebe.
Snad jen náhodou se nedotkl mé prostaty. Kdyby ano, nejspíš bych už stříkal, ať by chtěl nebo ne.
„Pros… prosím…“ zajíkl jsem se, když se mnou prohnala další vlna a já už nedokázal ani pořádně dýchat, jak jsem čekal to uvolnění.
Nebyl jsem schopen ani pořádně myslet.
Co si mám vybrat? Co chci? Chci ho v sobě? Chci, aby mě vykouřil?
Chci… chci… 
„Nevím!“ zaskučel jsem. „Chci… chci to všechno… chci se udělat… prosím…“ třásl jsem se, a kdybych nebyl přehnutý přes sedačku, se zadkem trčícím do vzduchu, což bylo ještě víc dráždivější, nejspíš bych se už svezl k zemi. Kdybych neměl ruce svázané, nejspíš bych si ho už vyhonil. 

Jaden
Chrisovo sténání byla pro mě ta největší odměna, a taky mě to pohánělo dopředu.
Už jsem nezvládal dýchat jen nosem. Krev se mi vařila v žilách a já se třásl skoro stejně jako on.
Pustil jsem jeho zadek, rozepnul si kalhoty a rychle je stáhl i se spodkama.
Pak jsem Chrise narovnal, natiskl se na jeho záda, a znovu pocítil mé vzrušení, kterému už nebránilo žádné oblečení.
„Když tak pěkně prosíš…" zachrčel jsem mu do ucha, přešel před něj a znovu si sedl do křesla.
Chytl jsem Chrise za boky, vyhoupl si ho nad sebe a postavil.
Jednou rukou jsem ho chytil pevně kolem pasu a druhou zamířil jeho půlky.
Se zásunem prstu do jeho dírky, jsem si ho zároveň natlačil na sebe a okamžitě pohltil celý jeho penis.
Zafuněl jsem blahem, přidal do dírky i druhý prst a začal najíždět do jeho zadečku, a ve stejném tempu ho kouřil.
Stačilo jen málo a musel jsem přivřít oči, když mi Chrisova lahodná chuť zaplnila ústa.
Všechno jsem spolykal, ale ani tehdy jsem nepřestal jeho dírku roztahovat prsty.
Když už jsem věděl, že z něj nedostanu ani kapku, vyndal jsem prsty, pustil ho z úst, a bez dalšího slova ho potlačil dolů na svůj klín a začal se tlačit do jeho zadečku něčím úplně jiným než prsty.
„Chrisi!" vykřikl jsem, když dosedl úplně a obalilo to jeho těsné teplo a cítil jsem ještě pořád i to stahování dírky z jeho vzrušení.
Rozvázal jsem mu ruce i oči a přitiskl se na jeho rty, do kterých jsem zasténal.
„Chrisi! Strašně moc tě chci…" zasténal jsem táhle, pevně ho sevřel, a jazykem se mu natlačil do pusy.

Chris
Měl jsem strach, když si mě Jaden postavil, a pak mě tlakem potáhl k sobě na klín. Doklekl jsem na jeho stehna a nevěděl jsem, jestli prožívat to vzrušení, nebo se strachovat, že spadnu. Bylo to všechno dohromady jako tenkrát, když si mě tu poprvé bral. Ale tenkrát jsem viděl svůj odraz v okně, kdežto teď… Teď jsem neviděl nic, jen jsem mohl čekat, co bude následovat dál.
Vykřikl jsem, když mě náhle obalilo teplo a já pochopil, že si mě vzal do úst. Hned jsem ucítil i jeho jazyk který si s mým penisem pohrával, cítil ten tah, když si mě vtahoval víc do pusy.
Jeho prsty v mé dírce byly už jen třešinka na dortu.
Jestli jsem se předtím třásl, tak teď to bylo ještě silnější. Sténal jsem a musel jsem zvrátit hlavu dozadu, abych mohl popadnout dech, jak silné to bylo. Vysílal jsem své steny někam do stropu, a měl jsem tendenci se proti němu hýbat. Ale to bych přišel o tu plnost ve svém zadečku, a to já nechtěl.
Musel jsem zůstat na místě bez hnutí a jen přijímat tu šílenost, která mě málem poslal do mdlob. Tak strašně moc intenzivní to bylo, když jsem byl svázaný, oslepený a nucen zůstat nehnutě a jen se nechat obšťastňovat Jadenovými ústy a prsty.
„Jady!“ s výkřikem jsem plnil jeho ústa svým spermatem, a jen na setinu vteřiny mi problesklo hlavou, že pokud mě neudrží, tak nejspíš spadnu, protože jsem už své tělo neovládal.
Do poslední kapky se o mně staral, nepustil nic ven, a já se s těžkým dechem snažil vzpamatovat.
Ale nedal mi vydechnout.
Ani jsem se nenadál, a už mě tlačil dolů, kde jsem ucítil ten známý tlak, který mě znovu roztřásl a znovu uvedl do stavu, kdy jsem nebyl sám sebou.
Penis mi nestihl ani klesnout, znovu jsem prožíval to postupně zvyšující se vzrušení, které vede jen k jednomu.
A když mi Jaden řekl, že mě chce, chytl jsem se ho kolem krku, přisál se na jeho rty a s polohlasnými vzdechy a sténáním jsem se začal pohybovat na jeho klíně, aby i on pocítil to samé, co teď prožívám já.

Jaden
I přesto, že se Chris zrovna udělal, jeho vzrušení neopadlo. Naopak jsem cítil, jako by ještě zesílilo, když jsem se do něj natlačil.
Byl jsem na samé hraně, a tak, když mě Chris objal kolem krku, přisál se mi na rty, a začal se na mě pohybovat, neudržel jsem se.
Chytil jsem ho pevně za boky, odtrhl se od jeho rtů, protože jsem už nestíhal s dechem a pořádně se zády zapřel o křeslo.
Přivřenýma očima jsem sledoval vzrušení v Chrisově tváři, když jsem začal jeho zadeček plenit krátkými, rychlými přírazy.
„Chrisi… Jsi tak strašně… sexy… udělám se do tebe…" zachrčel jsem, když to na mě šlo a zrychlil tempo přírazů.
Stejně jako u Chrise, ani u mě to netrvalo dlouho.
To, co se na mě vyvalilo, bylo tak silné, že jsem zaryl nehty do Chrisových boků, pevně si ho narazil na klín, málem prošel křeslem, jak jsem se o něj víc zapřel, a musel zavřít i oči.
Zatnul jsem zuby, i svaly na těle, a když konečně přišlo kýžené uvolnění, a já začal plnit Chrisův zadeček, táhle jsem zasténal, pootevřel oči a uvolnil sv sevření.
Natiskl jsem Chrise na sebe, pevně ho sevřel, aby se jeho krasavec otíral o mé tělo, když jsem znovu začal přirážet, a vrhl se na jeho rty.

Chris
Každý jeho nájezd mě doslova rozpaloval na maximum. Snažil jsem se pohybovat tak, aby mu to dělalo dobře, ale vzápětí mě chytil za boky a začal sám přirážet.
Zvolnil jsem, zapřel jsem se rukama o křeslo vedle jeho hlavy, nechal jsem si plenit svůj zadek, a jen jsem se na něj díval, jak prožívá své blížící se uvolnění.
„Udělej se do mě,“ zasténal jsem i já, když si mě přitlačil na klín, a nebyl jsem schopen se ani hnout.
Ani nevím, kde se to ve mně bere. Byl jsem vždycky spíš tichý partner. Nebo je to tím, jaký protějšek jsem měl? Že ti ostatní nestáli za nic? Že Jaden je oproti nim opravdu sexy chlap, má zkušenosti a umí to se mnou? Je to tím, jakou má fantazii a vždy přijde s něčím novým?
Nejspíš to tak bude, protože jsem tohle prožíval během chvíle už podruhé, když mě přitiskl na sebe a já cítil, jak se na mém i jeho břiše roztírá to vlhko, kterým jsem dneska už podruhé děkoval za úžasný sex…
Byl jsem úplně hotový.
Jen jsem ztěžka oddechoval a snažil se, abych neodpadl. Byl jsem vláčný, jak těsto na roládu, co jsme posledně dělali. Byl jsem úplně vyšťavený, vymačkaný doslova jako citron do čaje.
Ale byl jsem šťastný…
Když jsem se aspoň trochu vzpamatoval, a Jadenovy pohyby také ustaly, podsunul jsem ruce pod jeho tělem a pevně jsem ho objal.
„Jsem zralý akorát na to, abyste mě odnesl do postele, pane doktore,“ zašeptal jsem, protože jsem už nebyl schopen ani mluvit nahlas.
„Jsi ten nejlepší doktor. Miluji tě,“ políbil jsem ho na hruď, a pak si o něj spokojeně opřel hlavu.

Jaden
To, co mi dával Chris mě úplně dostávalo. Musel jsem si přiznat, že s nikým jiným jsem sex tak neprožíval. Nebo spíš do doby, než jsem potkal Chrise, jsem Loryho považoval za toho, co dokáže chlapa dokonale uspokojit, ale spletl jsem se.
Chris mě nepřestával překvapovat, a bylo jedno, kolikrát jsme se už milovali. Ta jeho stydlivost a zároveň vášeň a touha, ten chtíč, to všechno posouvalo naše milování za hranice, a dělalo z toho neskutečný požitek.
„A to jsem čekal, že si dáme tak šest čísel," zabručel jsem, když se na mě Chris sesunul.
Bylo vidět, že je spokojený, a to pro mě byla dostatečná odměna.
Ale i já toho měl docela dost, za normálních okolností bych chtěl nejspíš pokračovat, ale byl jsem docela unavený, a Chris vypadal, že každou chvilku odpadne.
„Pro dnešek ti to odpustím, ale… Ráno tě čeká speciální probuzení," zašklebil jsem se na něj, když jsem mu zvedl hlavu, a pak se přitiskl na jeho rty.
Zvedl jsem se z křesla i s Chrisem v náruči a vydechl nad změnou polohy, protože jsem v něm ještě stále setrvával, a za neustálého líbaní přešel do ložnice.
„Osprchujeme se ráno, teď to stejně nemá cenu," vydechl jsem chraptivě a mrkl na něj.
Pak jsem i s ním zalehl do postele, a teprve potom s nespokojeným mlasknutím z něj vyjel.
„Jsi vážně úžasný, Chrisi. To, co prožívám s tebou jsem ještě s nikým nezažil," přiznal jsem nakonec a zadíval se mu do očí.
Pak jsem se usmál, pohladil ho po tváři a políbil na čelo.
„Půjdu ještě schovat ten salát do lednice a přiložit do krbu, aby to vydrželo až do rána, ale hned jsem u tebe," plácl jsem ho po zadečku, vstal a přehodil přes něj peřinu.
Počítal jsem, že nejspíš vytuhne, než se vrátím, ale nevadilo mi to. Máme před sebou ještě další tři dny, jen sami pro sebe na tomhle klidném místě.

Druhá šance - Kapitola 23

...

Aja | 20.04.2020

Jsem ráda, že to klukům klape. Snad už žádná velká vztahová bouřka nebude. Těším se na pokračování.

Re: ...

topka | 21.04.2020

Je fajn že to mají mezi sebou dořešené, tak snad jim to bude fungovat... :-)) :-*

Přidat nový příspěvek