Chris
Ani nevím, jak jsem usnul. Byl jsem tak unavený a přitom spokojený, že to byl tvrdý spánek, a možná bych se ani neprobudil, kdybych nemusel na záchod.
Otevřel jsem oči a přemýšlel, co je vlastně za den, kolik je hodin, a jestli je ráno nebo večer.
Otočil jsem se na budík, kde po zaostření jsem viděl, že je šestá hodina večer.
Otočil jsem se zpátky na Jadena, ze kterého jsem se sesunul ve spánku bokem.
Taky spal, a jeho tvář byla uvolněná. Jeho jedna ruka mě stále objímala, a já bych se k němu nejraději znovu zavrtal a spal bych dál. Ale příroda mě nakonec povolala, takže jsem musel opatrně vylézt z postele, abych ho nevzbudil, a pak už jsem se ploužil na záchod…
Seděl jsem tam, koukal před sebe do zdi a přemýšlel, jestli bych si vážně zvykl na to, že bych s Jadenem zůstal.
Jasně, byl mezi námi velký věkový rozdíl. Ale on mi dal to, co jiní ne. On mě bral takového, jaký jsem, na nic jsem si nemusel hrát, znal mé dobré i špatné stránky. Od samého začátku věděl, co má ode mě čekat. A, ač on sám byl horkokrevný, spíš nervák, dokázal mě uklidnit jediným slovem či gestem…
Dlouho jsem tam tak seděl, než mi začaly brnět nohy, když se přestaly prokrvovat.
Raději jsem se zvedl, spláchl jsem a šel se hned osprchovat.
Když jsem byl umytý, hodil jsem na sebe župan a ponožky, a ještě jsem se zadíval do zrcadla a uvědomil si, že i já trochu zanedbával poslední dobou své vlasy. Měl bych zavolat svému kadeřníkovi, ať mě přijde ostříhat a trochu spravit melír…
Když jsem vešel do ložnice, Jaden ještě pořád spal. Vypadal tak spokojeně a roztomile, že jsem neměl srdce ho budit.
Potichu jsem vyšel z ložnice a zamířil dolů do kuchyně, abych připravil večeři. Sice jsem netušil co, ale snad na něco přijdu. Když jsem otevřel lednici, zůstal jsem hledět na ten dort a strašně moc se přemlouval, abych ho nevytáhl a hned se do něho nepustil. Ale nakonec jsem se neovládl, a stejně jsem se natáhl a rýpnul jsem do něho aspoň prstem, a trochu na něj nabral…
Jaden
Podvědomě jsem vnímal, jak se vedle mě něco pohnulo, ale byl jsem tak příjemně unavený, že jsem neměl sílu ani rozlepil oči.
Pak teplo, co mě zahřívalo zmizelo a zase všechno utichlo, než jsem zaslechl něco jako šumění vody.
A pak bylo zase ticho.
Myslel jsem, že usnu, ale jako by mi něco chybělo. Jako by mi chybělo to teplo, které mě zahřívalo.
Zamžoural jsem, až když jsem kolem sebe nic nenahmatal a zjistil, že jsem v posteli sám, došlo mi, že Chris nejspíš vstal. Vzepřel jsem se na loktech a rozhlédl se po ložnici.
Proč jsem najednou zatoužil tak moc se kdykoliv probouzet vedle něj.
Nakonec jsem znovu dopadl na záda, něco zabručel, a pak se vyhrabal z postele, umyl se a šel najít Chrise.
Natáhl jsem na sebe aspoň trencle, abych nechodil po baráku nahý, a sešel napřed do kuchyně, abych se i napil.
Ve dveřích jsem se ale zarazil a s pobaveným výrazem sledoval Chrise, jak dřepí u ledničky a nenápadně okupuje dort.
Potichu jsem k němu došel, dřepl si za něj a natiskl se na jeho záda.
„Přistižen při činu," zašeptal jsem mu do ucha, a pak si natočil jeho hlavu k sobě, abych polibkem sebral tu čokoládovou chuť z úst a jazyka.
Chris
Jedno hrábnutí mi nestačilo. Za chvilku jsem v dortu málem udělal díru, jak jsem prstem vybíral ten chutný krém.
A ve chvíli, kdy na mě Jaden promluvil, lekl jsem se tak, že jsem se kousnul do prstu.
„Jade…“ zbytek jeho jména se ztratil v polibku, když hledal v mých ústech zbytek té dobroty.
Ztratil jsem rovnováhu, a přepadl jsem na Jadena. Dosedl na zadek a já na něj.
„Myslíš, že to nepůjde poznat?“ zadíval jsem se potom na dort, kde v krému byla vylízaná díra.
„No, asi jo, budu to muset odkrojit.“
Ještě i já jsem políbil Jadena, a pak jsem se vyhrabal na nohy.
„Chtěl jsem připravit večeři, ale nevěděl jsem, co nachystat,“ pokrčil jsem bezradně rameny.
Když se postavil i on, pořádně jsem si ho prohlédl. Taky byl osprchovaný, a z konečků vlasů mu na ramena a na hruď ještě padaly kapky vody a klouzaly po jeho svalech dolů.
Neodolal jsem, a položil jsem na jeho hruď ruku, a tu vodu jsem táhl po jeho kůži dolů, a zastavil jsem se na chloupcích, které mu vykukovaly z poza lemu trenek.
„Tak co si dáme? Něco teplého, nebo jen tak nějakou housku? Možná bych si dal sendviče s tuňákem a salátem, co?“ zeptal jsem se, jako by se vlastně před chvilkou ani nic nestalo.
Jaden
Ten kluk byl fakt neuvěřitelný.
Zatajil jsem dech, když táhl prsty po mě hrudi až dolů.
Nikdy by mě tak prostý dotek nerozhodil, ale u Chrise stačilo tak málo, a mě se tajil dech.
Chytl jsem ho za tu ruku a bříško každého prstu políbil.
„Myslím, že poznat to bude, ale když to odkrojíš, nezůstane nic," mrkl jsem na něj.
„Ale možná bysme mohli spolu udělat třeba čokoládovo jahodovou roládu? Není zase tolik hodin a na večeři si uděláme salát s kuřecím masem. Mámin rodinný recept, chtěl bys?" usmál jsem se na Chrise a přitáhl si ho na hruď.
Chris
Přimhouřil jsem oči, když mě líbal na prsty. Nevím, proč to pořád děláme…
Už dávno jsem si všiml, že nejen já, ale i Jaden má snahu se mě neustále dotýkat a být poblíž mě.
A já z toho měl vážně dobrý pocit. Byl jsem tak daleko víc spokojený, než jsem ve svém životě doposud byl.
„Tak jo, uděláme to, a ten dort sníme. A roládu upečeme pro ně,“ přikývl jsem, až mi spadly vlasy do čela.
Stáhl jsem si je za ucho a už jsem se rozhlížel po zástěře. Ale nakonec jsem musel do komory pro čistou, protože ty, co jsme měli předtím, byly špinavé jak prase od zaschlého krému, šlehačky, a všeho možného.
„Proč vlastně musíš vždycky vymýšlet tak složitá jídla?“ neodpustil jsem si otázku, když jsme začali vytahovat věci, které jsme potřebovali jak na přípravu večeře, tak na přípravu rolády.
Fred bude muset zítra nejspíš do obchodu, protože nám začínají docházet suroviny.
„Ale ten tuňákový sendvič bych se teda dal zítra na snídani nebo na svačinu do práce. Víš,“ naznačil jsem rukama ve vzduchu obdélník. „Takovou tu svačinu, co si nosí dělníci do práce.“
Nakonec jsem se pustili do přípravy. I když jsem měl oběd i pořádný kus dortu, zase jsem pociťoval hlad, a docela jsem se na ten salát těšil.
Krájení masa jsem tentokrát přenechal Jadenovi, protože po pár říznutích to byly tak malinké kousky, že to spíš vypadalo jako sekaná, a dělal jsem jinak to, co mi řekl.
Večeře byla rychlá, a moc se nám povedla. Příště bych ale asi udělal větší porci.
Po jídle jsem si uvařil čaj a Jaden kávu, na chvilku si odpočinuli, a když jsme přestali odfukovat jak lokomotivy, pustili jsem se do pečení sladkého.
Jen smotat horkou roládu, byl pro mne nadlidský výkon…
Jaden
Překvapeně jsem se na Chrise otočil, když se mě zeptal, proč musím pokaždé vymyslet tak složitá jídla.
„Nikdy mi nepřišlo, že jsou složitá. Navíc, uvařit klobásu ve vodě nebo napatlal máslo na housku dokáže každý. Jak jsem ti říkal, rád vařím, a pro mě je každý recept výzva. A čím složitější, tím víc mám možnost si s tím vyhrát a dokázat si co umím. A pak ten výsledek… Ostatně, kdybych to měl přirovnat, taky bych se tě mohl zeptat, proč jen nepleteš náramky, ale vymýšlíš tak nákladné šperky," pokrčil jsem rameny.
Nevím, jestli jsem to vysvětlil dost srozumitelně, občas se mi určité věci vysvětlovaly špatně, ale Chris snad pochopil, co tím chci říct.
Salát byl rychlý, Chris krájel zeleninu a dělal ostatní věci kolem, a stejně jako u dělání těsta na roládu jsem mu nechal trochu volnější ruce, i když si to nejspíš sám neuvědomoval.
Motání rolády mu moc nešlo, ale s trochou pomoci to zvládl, mezitím, než vychladla, udělal jsem čokoládový krém, a šlehačkový do kterého se pak naplněná roláda, do které jsme dali ještě půlky jahod, obalila a posypala strouhanou čokoládou.
„Nechceš kousek ukrojit? Stejně je dost velká, a za to, jak ses snažil, si to zasloužíš. Vážně ti to šlo, a i večeři jsi už zvládl skoro sám," políbil jsem Chrise do vlasů, když se spokojeným úsměvem roládu dozdobil.
„A mohli bysme si jít pak třeba ještě zaplavat, aby nám vytrávilo."
Chris
Nikdy mi nepřišlo, že bych dělal složité šperky. Vždycky mi to prostě šlo, a já si s tím vyhrál, protože mě to baví.
Ale musel jsem uznat, že ještě pár takových lekcí vaření, a nejspíš už nikoho ke sporáku nepustím, a byl jsem rád, že mě Jaden pochválil za to vaření. I když mi s většinou musel pomáhat, ale snažil jsem se. Chtěl jsem to prostě dokončit. Jsem takový… Co si jednou umanu, to prostě musím mít, tak jako třeba to jeho auto…
Souhlasil jsem s tím, že kousek ochutnáme, ale zbytek necháme pro Freda a Lukeho. Chtěl jsem, aby viděli, jak to vypadá celé, a ne ohryzané dokola. Prostě jsem se chtěl pochlubit.
Fred tu bude už jen na úklid a dohled nad domem.
Při pohledu ven, jak tam znovu začalo sněžit, jsem se otřepal, a hned mi byla i zima při představě, že bych šel plavat.
Ale na druhou stranu, možná to pomůže, a trochu se rozhýbu.
„Jo, půjdeme si zaplavat, ale asi potom hned vlezu do postele, ráno sice jdeme jen na jeden pracovní oběd na jednu hodinu, a nebudeme ani ve firmě, ale jsou to noví potencionální klienti, kteří vyslovili zájem o mé šperky. A mám zamluvený salonek v restauraci, takže si budeme muset vzít obleky, ať mi neutečou, jen co by mě viděli v mikině.“
V bazéně jsme nakonec opravdu skončili. Zkoušel jsem si s Jadenem dát i závody, ale byl rychlejší než já, a nejspíš ani v dohledné budoucnosti nebudu mít na to, abych ho někdy předstihl.
Jaden
I když se venku honili všichni čerti, a já už jsem věděl, jak je Chris zimomřivý, přesto jsme do bazénu vlezli, a řekl bych, že se i zahřáli.
Navíc jsem Chrisovi vysvětlil, že to může brát jako rozcvičku místo lekcí sebeobrany, protože jakýkoliv pohyb navíc mu pro příště pomůže, i když on to tak možná nevidí. Taky jsem mu vysvětlil, že stačí, aby si na to tělo zvyklo, a pak už to půjde samo. Že není důležité trápit se hodiny v posilovně a makat do úmoru. Já to taky nikdy nedělal, i když si to mnozí mysleli.
Řekl jsem Chrisovi, že to, jak vypadám, jsem nezískal díky několikaleté dřině v posilovně, ale poctivým cvičením, kdy jsem si hodinu denně udělal prostě pro sebe čas, pořádně se protáhl, zaběhal si, a pak teda později začal chodit na lekce různých bojových umění.
Nechtěl jsem ze sebe dělat chytrého, ale chtěl jsem, aby Chris věděl, že se může stát silným i bez toho, aniž by na sobě hodiny dřel někde při zvedání činek nebo kdoví čeho.
Nakonec to byl pohodově strávený večer, a po domluvě, kdy jsem se zmínil, že bych rád vyzkoušel i vířivku, jsme skončili tam.
Byla to vážně paráda pro uvolnění celého těla, a to až tak, že jsem si nakonec přitáhl Chrise do klína, protože jsem v ní dokázal v pohodě sedět a ramena měl nad hladinou, a začal se důkladně věnovat jeho tělu.
„Chce se ti spát nebo si to rozdáme ve vířivce? Ještě nikdy jsem to v ní nedělal,“ zamumlal jsem do jeho kůže, zatímco jsem jazykem laskal jeho bradavky a rukama zajel pod plavky, abych prohmatal jeho zadeček.
Chris
Poslouchal jsem Jadena, jak vypráví o tom, jak si dát do pořádku tělo, aniž by se člověk musel mučit denně v posilovně. Byl jsem rád, že to jde nějakým normálním způsobem, který mě nezabije.
Z bazénu jsme nakonec zamířili do vířivky, abychom uvolnili naše těla, a já to docela i přivítal. Těšil jsem se do teplé vody, a mám rád všechny ty proudy a bubliny, které člověka dokážou namasírovat tak dobře, že se potom cítí skvěle.
A ta teplá voda… Prostě balzám na moje tělo.
Užívali jsme si to, až do chvíle, kdy se ke mně Jaden na těsno přiblížil, a začal se věnovat mému tělu.
Nevím, co bylo lepší, jestli ta bublající voda, nebo jeho ruce.
Ale nejspíš ta kombinace obojího mi připadala dokonalá.
Pohodlně jsem se opřel, mírně zaklonil hlavu na kraj vířivky a zavřel oči.
Nechal jsem ho, ať si dělá, co chce, a jen jsem čekal, kde na dalším místě se mně dotkne.
Bylo vzrušující to nevidět a jen s napětím a vzrůstajícím vzrušením čekat…
„Kdyby bylo na mě, klidně bych ve vířivce i spal. Miluji to tady,“ vydechl jsem a na moment jsem se na Jadena podíval. „Ale tohle je ještě lepší.“
Narovnal jsem se do sedu, čímž jsem se víc nasunul na jeho klín. Ponořil jsem ruku pod vodu a s potěšením jsem zjistil, že jeho krasavec neplave ve vodě jak chcíplá ryba, ale že je pěkně tvrdý a připravený…
Pohladil jsem ho, pohrál si s jeho pytlíkem, a pak jsem táhl ruku zase nahoru, přes jeho břicho i bradavky, až na rameno, na které jsem ho políbil.
„Jo, tady je to fajn,“ znovu jsem se pohodlně opřel a zavřel oči.
Jaden
Byl jsem docela i rád, že Chris souhlasil. Ostatně, ráno jsme nikam nepospíchali, a jak jinak zakončit pohodový den než skvělým sexem.
Ráno sice teda moc pohodové nebylo, ale pak se to změnilo a já byl za to jen rád.
Přivřel jsem oči, když si Chris pohrál s mým krasavcem, který jasně ukázal, co si o tom všem myslí. Když se pohodlně opřel o kraj vířivky a zavřel oči nedokázal jsem se na něj dost vynadívat. Sklonil jsem se, abych ho políbil na rty, a pak postupoval níž, jak mi to voda dovolovala.
A co nezvládla pusa, to zvládly ruce a prsty.
Hladil jsem ho všude, laskal ho a tentokrát nikam nespěchal. Užíval jsem si tu pohodu, ten klid, a přenášel to na Chrise.
„Chrisi…“ vydechl jsem jeho jméno do rtů, než jsem ho políbil, a pak si ho stáhl do klína a začal se pomalu do něj nasouvat.
Byl roztažený ještě z té předchozí divočiny, navíc voda udělala své, ale i tak jsem do něj tentokrát nevjel najednou, ale kousek po kousku, aby to zvýšilo jeho požitek.
„Myslím, že se tě nikdy dost nenabažím,“ zachrčel jsem mu do rtů, když jsem do něj konečně najel a zastavil pohyby.
Chris
Jaden překvapil i tentokrát. Už si přestanu myslet, že mě nemůže už ničím překvapit. Byl to velký omyl.
Místo toho, aby si mě vzal, tak, jak jsem u něj spíš čekal, hrál si s mým tělem dál, dokud mu už i jeho touha nezavelela se do toho pustit na plno. I mě už stál, a dech se mi zkrátil. Ale stále jsem se zavřenýma očima čekal, co bude dál.
Když jsem ucítil jeho dech na svých rtech, jen jsem je pootevřel a opětoval jsem mu polibek.
A když jsem pak ucítil ten známý tlak dole, aniž bych viděl, že se k tomu chystá, byl jsem vzrušenější víc než kdy jindy. Sevřel jsem okraje vany tak křečovitě, že mě až prsty zabolely, jak ten zvláštní pocit očekávání a příjemného tlaku s mým tělem docela zamával. A to postupné, až mučivé nasouvání…
Začal jsem se chvět, zrychleně jsem začal dýchat, a docela jsem zapomněl i na náš polibek. Jen jsem s vzrůstajícím vzrušením a s napětím vnímal to nasouvání, to plnění mého zadečku jeho dokonalým mužstvím…
Když se do mě nasunul celý, prudce jsem vydechl a konečně otevřel oči.
„To… to bylo dokonalé…“ chytl jsem se ho kolem krku a nohy omotal kolem jeho pasu.
Voda mě mírně nadnášela, ale on si mě pevně držel na sobě. Kdo to nezažil, nepochopí, jak je to úžasný pocit někomu sedět na klíně a mít v sobě jeho penis…
Jaden
„Jsem rád, že se ti to líbí..." zafuněl jsem Chrisovi do krku, když mě objal nejen rukama kolem krku, ale i nohama kolem pasu.
Milovat se ve vodě přinášelo mnohem intenzivnější zážitek a co teprve ve vířivce.
A já se rozhodl to ještě víc umocnit.
Na moment jsem ho pustil, sundal jeho ruce ze svého krku i nohy z pasu, a ty jsem si pak přehodil přes ramena. Pevně jsem Chrise podchytil kolem pasu a řekl mu, ať se chytne mých paží.
„Drž se pevně," zachrčel jsem, a pak už začal přirážet.'
Napřed pomalu, dlouze, ale když jsem cítil, jak je díky téhle poloze Chris ještě těsnější, a ta voda dělala taky své, tempo přírazu jsem zrychlil, až občas voda vycákla ven. Když jsem mohl líbal jsem ho na nohy, škrábal ho svým strništěm nebo jednou rukou hladil jeho hruď a penis.
Díky vodě a taky tomu, jak lehoučký byl jsem ho dokázal udržet jednou rukou, a druhou umocňovat celé to vzrušení.
Chris
V první moment jsem se lekl, že se potopím, když chytl mé nohy a opřel si je o ramena.
Ale podle jeho povelu jsem se ho chytil za jeho lokty, a horní polovinou těla jsem se mírně opíral o stěnu vany.
Voda mě nadnášela, ale Jaden si mě přidržoval tak, aby mohl přirážet. Odpor vody mu to v tomhle trochu ztěžoval, ale o to důraznější přírazy byly, a můj zadek byl za chvilku v ráji.
Každé otření jsem cítil dvakrát tak intenzívněji, a přitom jsem se nemusel bát, že někde spadnu, nebo že si odřu záda pod tím tvrdým nájezdem. Prostě to bylo parádní a já si to naprosto užíval každou vteřinou.
Byl jsem prostě ve vodním ráji…
Postupně se mi i dech zrychloval, mravenčení, podpořené bublinkami a proudy vody, se roznášelo celým mým tělem, a bylo to, jako by na mě sahalo více rukou, ne, jen ta Jadenova. Blahem jsem přivíral oči, a když jsem si troufnul ho jednou rukou pustit a dotkl se svého penisu, který si o to už říkal, vydechl jsem nahlas, a od té chvíle jednotlivé výdechy střídaly polohlasné steny…
„Jady… už … prosím víc!“ vykřikl jsem, když známý tlak ve varlatech dal najevo, co se na mě žene, a já se sám začal hýbat proti němu, až jsme dělali vlny, které posílaly litry vody mimo vanu.
Ani jsem si ho nemusel třít… Stačily jen dva pohyby rukou a pak silný stisk, a voda roznášela po hladině ty bílé potvůrky, které mě s neskutečně úžasným pocitem opouštěly…
Jaden
Užíval jsem si to snad víc než kdy před tím, a to jsem si myslel, že s Chrisem už to víc nejde.
Ale jeho vzrušení, pohled do očí, to, jak se mi snažil vycházet vstříc a prohýbal se proti mně...
Byl tak zatraceně sexy, že se nejspíš za pár dní, co spolu budeme provozovat tak žhavý sex, udělám jen z toho.
Když se pak dotkl svého krasavce, přenechal jsem mu to, a oběma rukama pevněji sevřel jeho boky, abych mohl dát větší důraz do přírazů, zvláště potom, co...
„Chrisi!“ zavrčel jsem na něj, nečekal, až se vzpamatuje z orgasmu, zvedl ho a posadil do klína.
Rafl jsem ho do brady a víc se do toho opřel, takže se voda z vířivky už valila ve vlnách.
„Chrisi...“ zasténal jsem táhle, když to přišlo i na mě, prstem jsem zajel do jeho dírky, druhou rukou sevřel jeho vlasy a přitiskl se mu na rty ve chvíli, kdy jsem začal plnit jeho zadeček, který jsem trápil nejen svou velikostí, ale i prstem.
Břichem jsem se mu otíral o jeho stále tvrdý penis, a na hrudi cítil jeho bradavky.
Nevím, jestli se zvládl se mnou líbat a ještě u toho dýchat, ale nehodlal jsem ho prostě pustit.
„Jednou mě tohle zabije, protože nebudu moc přestat, jak jsi úžasný, a prostě během nějakého dvacátého čísla, co budu plenit tvoji prdelku, dostanu infarkt,“ zamručel jsem, když jsme oba konečně popadli dech, a to největší vzrušení opadlo.
„Mimochodem… Co ten Jady?“ zamračil jsem se na něj na oko přísně, když jsem si vzpomněl, jak mi během svého vzrušení řekl, a potrápil jeho dírku, když jsem zahýbal prstem.
Chris
Když byl Jaden v nejlepším, přidal ke svému penisu prst do mé dírky, a já v tu chvíli myslel, že projdu vířivkou skrz. Znovu jsem se roztřásl, jako bych očekával další vyvrcholení. Stáhl jsem se a křečovitě se držel jeho rukou, než to příjemné napětí těla povolilo.
Díval jsem se Jadenovi celou dobu do očí, když on prožíval svůj orgasmus. To byla už jen pověstná třešnička na dokonalém dortu, v podobě sexu ve vířivce. Jen jsem oddechoval a držel se Jadena kolem krku, když si mě přitáhl.
„Jsi moc sexy, když máš… no… však víš,“ nedořekl jsem to, a raději se přitiskl na jeho rty, abych ho mohl ještě chvíli líbat.
Když řekl, že ho to jednou zabije, pousmál jsem se. Ale když dodal těch dvacet čísel, na moment jsem ztuhnul, protože jsem nevěděl, jestli to myslí vážně.
Blbost… Kdo by vydržel dvacet čísel…
Konečně jsem se uvolnil a povolil i nohy, kterýma jsem ho stále držel kolem pasu.
„Jady? No… Chtěl jsem to už dávno zkrátit. Celou dobu jsem přemýšlel jak, a to bylo první, co mě napadlo,“ znovu jsem ho políbil na rty, a pak se podíval na hodiny na stěně.
„Myslím, že bychom se měli už pomalu klidit do postele,“ ukázal jsem na ně bradou, na které jsem stále cítil ten Jadenův kousanec.
Ještě chvilku jsme však seděli ve vířivce, abychom si ji užili trochu víc. Mazlili jsme se, otíral jsem se tváří o jeho strniště, kopíroval jsem dlaněmi jeho dokonalé svaly, nebo jsme prostě jen tak seděli.
Jaden
„Užij si to, dokud můžeš, zítra se nejspíš oholím,“ bručel jsem, když se Chris otíral o mou zarostlou tvář a vypadalo to, že si to náramně užívá.
Rty mě už brněly od toho neustálého líbaní, ale nedokázal jsem ty jeho odmítnout, kdykoliv mi je Chris nabídl, nebo si je olízl tím svým jazýčkem, který mě dostával do kolen.
Nakonec jsem ale přece jen usoudil, že rozpustit se ve vodě není úplně to nejlepší, i když je to fajn, takže jsem nakonec z Chrise vyjel, vstal, pomohl z vody i jemu, rychle jsme se utřeli a zabalili do županů, co tam byly připravené, a společně, za občasného zastavení, abychom se zase líbali, jako bychom nemohli přestat, přesunuli do ložnice.
Dneska jsem chtěl spát s Chrisem, i když jsem měl stále hodně práce na případu, ale dneska si to zasloužil, potom všem.
Hupsnul jsem za ním do postele, když se oblékl do kalhot na spaní a trika, a já si na sebe natáhl kraťase a nátělník.
Hrudí jsem se natiskl na jeho záda, když se přetočil na bok, a rukou sjel po jeho hrudi, boku, klínu přes stehno na zadeček a zase zpátky.
Chytil jsem ho za bradu a trochu otočil, abych mu viděl do tváře.
„Víš, co bych jednou chtěl? Jen s tebou a s nikým jiným, protože ty jsi k tomu ten pravý?“ přivřel jsem oči a políbil ho na nos. „Chtěl bych jednou usnout se svým nádobíčkem ve tvé dírce, a ráno, sotva bych rozlepil oči, ti ji pořádně protáhl. A myslím, že by stačilo, abych měl nějaký sexy sen o tobě, jak sténáš a vzdycháš, jak prosíš, abych tě udělal, a nemusel bych se bát, že by mi neztvrdl.“
Zcela nevinně jsem se na něj usmál a vlepil mu rychlý polibek na rty.
Chris
Když jsme se konečně dostali do postele, byl jsem z té vody scvrklý jako rozinka, a unavený jak pes, jsem se jen otočil na bok a zavřel oči, sotva jsme se dostali do postele.
Ale i když jsem byl unavený, tak ve chvíli, kdy si Jaden přilehl za mě, a natočil si mě, aby mi řekl, co by jednou chtěl, oči jsem měl v tu ránu do široka otevřené, a bez hnutí přemýšlel, jestli to myslí vážně nebo ne.
Může mě ještě něčím překvapit? No, jak ho znám, tak asi ano…
Teda, ať už to myslel vážně nebo ne, já jsem nevěděl v první chvíli, jak odpovědět. Co mu na to říct, pokud teda odpověď čekal.
Konečně jsem se nadechl, a hned v hlavě se mi vyrojily minimálně dvě odpovědi.
„Tohle… to… Myslíš to vážně? No, ta představa je strašně vzrušující,“ rozhodl jsem se nakonec pro obě varianty odpovědi. „Určitě by to bylo fajn, nejspíš by se mi to i líbilo, ale nevím, jestli je to proveditelné fyzicky… Když ti klesne, tak stejně ze mě vyjedeš, a navíc se v… noci… strašně… vrtím… ale můžeme… to… někdy… zku…“
Poslední slova jsem řekl silou vůle, protože mi bylo moc fajn a únava mě stejně dostihla. Myslím, že jsem ještě našpulil rty pro polibek, ale už netuším, jestli jsem ho dostal.
Jaden
Uchechtl jsem se, když Chris během své odpovědi prostě vytuhl.
Ale jeho odpověď mě potěšila. I když na to nevypadal, i když bych to do něj ze začátku vůbec neřekl, podřizoval se všemu, co jsem mu dělal, nebo navrhoval, a ještě se mi sám nabízel.
Jenže náš vztah, když bych to tak nazval, nebo možná přátelství, se nedalo postavit jen na skvělém sexu. Jak jsem se znal, pokud mě Chris začne nudit, ani ten sex nepomůže.
I když to teda zatím nehrozilo.
Políbil jsem ho, když našpulil rty, i když to už nejspíš stejně necítil, ale prostě tu potřebu jsem měl.
Zatím mě dostával úplně vším. Kdyby byl starší, a kdyby to bylo za jiných okolností, nejspíš bych ho už bral za partnera a začínal uvažovat o vážném vztahu.
Ale takhle…
Nevím, jak to bral Chris. Nikdy jsme se o tom nijak nebavili, a já ani neměl potřebu, kromě toho, jak jsme si navzájem potvrdili, že bysme mohli sami sebe navzájem nazývat přáteli. Ale o ničem víc jsem zatím neuvažoval.
Zamračil jsem se, když jsem si zase vzpomněl na Nolana a tu jeho zatracenou větu.
I kdyby se to někdy nakrásně stalo, Chris se to nikdy nedozví. To od něj raději odejdu.
Nakonec jsem si povzdechl a zatřepal hlavou, abych se zbavil nežádoucích myšlenek.
Ráno budu muset vstát dřív, abych se oholil a zkulturnil, a pak nás čeká zase ranní rozcvička.
Chris říkal, že na zítra je naplánovaný jen oběd s nějakýma obchodníkama či co, tak možná, pokud to skončí brzo, mohl bych odpoledne odjet do města, a vyřídit si potřebné věci ohledně případu.
S těmi myšlenkami jsem nakonec usnul.
Přišlo mi, že spím tak pět minut, když mě probudilo klapnutí dveří někde v domě, a když jsem se otočil a zamžoural na budík, zjistil jsem, že nejspíš přišel Fred do práce.
Opatrně jsem se vymotal z peřin, abych Chrise neprobudil, a sešel dolů, protože Fred už nejspíš luxuje ledničku, aby zjistil, co udělá na snídani, takže zákonitě musel najít tu roládu.
Chris
Ten hektický týden plný nervů a stresu se na mě podepsal. A když jsem k tomu přidal vaření, pečení, sex, plavání, víření, sex… Nebylo divu, že jsem usnul tak tvrdě, že mě nevzbudilo vůbec nic. Ani to, že Jaden odešel z postele.
Ale teprve když jsem se pootočil a podvědomě jsem se chtěl opřít o jeho tělo, rozvalil jsem se na posteli, protože jsem tu oporu nikde neměl.
Konečně jsem rozlepil oči a rozhlédl se kolem sebe. Vážně jsem byl sám.
Ale než jsem se stihl pořádně probrat, a z postele vylézt, vešel do pokoje Jaden.
Byl oholený a voněl po sprchovém gelu a šamponu. A moc mu to slušelo, i když byl ještě v domácím oblečení. Spíš v teplácích a nátělníku. A mě hned došlo, co asi bude po mně chtít…
A měl jsem pravdu. Za další půlhodinu už mě mordoval v tělocvičně, pak mě nahnal do bazénu zaplavat deset délek, a teprve potom mi dovolil se jít normálně osprchovat a obléct se.
Ještě jsme měli chvilku čas, tak jsem na sebe taky zatím hodil jen trenky, župan a hrubé ponožky, a sešel jsem dolů do kuchyně, abych si dal dobrou snídani, a připomněl Fredovi, i když jsem ani nemusel, že dneska budeme obědvat ve městě, že stačí připravit jen večeři. A taky jsem ho poprosil, aby udělal ještě dneska nákup na víkend, aby nemusel chodit, že se o sebe s Jadenem postaráme. A poprosil jsem, ať vyřídí děvčatům, že taky mají přijít až v pondělí.
U kávy a vydatné snídaně jsem konečně začal fungovat i mozkově, a přemýšlel jsem, co všechno s sebou vzít, a doufal jsem, že Bred bude včas na místě, protože u těchto obchodů jsem ho vždycky chtěl mít po ruce. Rozuměl tomu daleko lépe než já, a já, jak známo, už nejednou naletěl některým lidem.
Když jsem zahlédl na lince kousek ukrojené rolády, zvědavě jsem se zadíval na Freda, co on na to. Ale nechtěl jsem se ptát. Nevím proč, ale styděl jsem se. Za takovou blbost, kdo by to byl řekl… A tak jsem jen napjatě čekal, až se sám ozve, a klidně bych tu proseděl celý čas, a klidně bych i zmeškal obchodní schůzku.
Jaden
I když se Chrisovi očividně moc nechtělo, nakonec jsem ho vytáhl z postele a trochu pomučil v tělocvičně a v bazénu.
Ale musel jsem uznat Chrisovu výdrž, že to ještě nevzdal, což mě potěšilo.
U snídaně se Chris s Fredem domlouval, co a jak, a já si všiml, jak pohledem zabloudil k roládě na stole. Mrkl jsem na Freda, když Chris zase sklonil hlavu k talíři, a zašklebil se.
„Musím říct, že to bylo ráno docela překvapení, najít v lednici roládu, která je určená pro mě a pro Lukeho,“ odkašlal si Fred a jen tak mimochodem leštil sklenici. „Musím říct, že lepší jsem teda ještě nejedl. A když mi Jaden řekl, že je to vaše práce, pane Floresi, byl jsem překvapen o to víc.“
Měl jsem co dělat, abych se nezačal smát nahlas, když po Fredově pochvale Chris zrudl jako rajče.
„Škoda, že se toho nedožil váš otec. Byl by na vás hrdý,“ pokýval hlavou Fred.
„To rozhodně,“ přidal jsem se i já, přešel ke Chrisovi, pocuchal mu vlasy, a pak mu do nich vtiskl polibek.
Nebylo proč to před Fredem skrývat.
Nebyl hlupák, aby mu nedošlo, že si v noci nevyprávíme jen pohádky, když spolu spíme v jedné posteli.
Po půl hodině jsme se konečně zvedli od stolu, a šli se převléknout a nachystat všechno potřebné na schůzku.
Než se Chris vyprdelil uběhla další hodina, ale naštěstí jsme měli času poměrně dost, takže jsme i na schůzku přijeli asi s půl hodinovým předstihem.
Chris toho využil k probrání obchodních záležitostí s Bredem, a pak už se ve VIP salonku, v jedné z luxusních restaurací v centru, během oběda projednávaly věci, které jsem většinou stejně poslouchal jen na půl ucha, protože to šlo mimo mě.
Chris
Když Fred promluvil, nastražil jsem uši a poslouchal, i když jsem dělal, že ne. A když roládu pochválil, načepýřil jsem se skoro jako páv. Dmul jsem se pýchou, a byl jsem červený určitě jak rajče, podle toho tepla, co jsem cítil ve tvářích. Ale měl jsem radost, že Fredovi chutnalo.
Určitě se s Jadenem domluvím, a znovu něco upečeme.
Začíná mě to docela bavit, ale to možná i proto, že mě za to pochválil nejen Jaden, ale teď i Fred.
Když jsme se konečně dostali do auta, byl nejvyšší čas dorazit včas na schůzku. Měli jsme rezervovaný salónek se dvěma stoly. Na jeden jsem rozložil své návrhy a nějaké šperky, které jsem ještě nikomu nenabídl. Výhoda u mě je, že každý kus je originál, nikdy nedělám dvě stejné věci.
Zástupci z nové firmy byli vstřícní, moc se jim to líbilo, a opravdu to spělo k sepsání smlouvy a novému odběrateli, který navíc má obchod na hlavní třídě.
U druhého stolu jsme se pak všichni usadili, včetně Jadena a Breda, a oběd pak už pokračoval v pohodovém duchu.
Takhle bych si představoval obchody. Pěkně v klidu a bez nervů…
Byly skoro čtyři hodiny, když jsme se rozloučili s termínem pro sepsání obchodní dohody, a já spokojeně vyšel z restaurace ven, kde už čekal Luke, aby přebral návrhy a šperky, a odvezl je domů.
Pomalu se stmívalo, protože v tuhle dobu je den krátký. Všude se svítilo, bylo hezky, a i když bylo dost chladno, tak nesněžilo. Měl jsem chuť se projít.
„Pojedeme domů, nebo se ještě projdeme?“ ukázal jsem před sebe, když jsme se zastavili u auta.
Jaden
I když jsem obchodům moc nerozuměl, podle výrazů ve tvářích jsem poznal, že se potenciálním odběratelům Chrisovi výtvory a nápady líbí, a i na Chrisovi bylo vidět, že to počáteční napětí a nervozita z neznámých lidí pomalu opadá.
I já jsem se uvolnil a v duchu zalitoval toho, že nejsou takhle pohodové všechny schůzky.
Ale byl jsem rád, že Chris narazil na slušné lidi, kteří mají skutečně zájem o jeho práci, ne o peníze a o to, že vlastní jednu z největších firem s diamanty a šperky.
Myslel jsem, že pojedeme rovnou domů, tam Chrise vysadím, a pak pojedu konečně zapracovat na informacích ohledně smrti jeho táty, ale když se zastavil u auta s otázkou ohledně procházky, váhal jsem jen chvíli.
Bylo chladno, ale celkem příjemně, a napadlo mě, že bych mohl vzít Chrise kousek od centra, v jedné čtvrti, i když to vlastně byla pouze dlouhá ulice, kde v tuhle dobu prodavači pouličních stánků prodávali své nejlepší dobroty, ožívalo to tam vlastním životem, a výzdobou to hravě strčilo do kapsy i centrum města.
„Klidně se můžeme projít. Jestli ti to nebude vadit, něco bych ti rád ukázal,“ kývl jsem hlavou směrem vlevo a srovnal krok s Chrisem.
Po pár krocích, možná zcela automaticky, možná záměrně, jsem Chrise objal kolem pasu a přitáhl si ho blíž. V tuhle dobu se stmívalo strašně rychle, takže už byla skoro tma, když jsme asi po kilometru poklidné chůze došli na začátek ulice.
Lidí tam bylo jako ve dne, ale přesto nikdo nekřičel, nikdo se netlačil, nikdo nikam nespěchal, byl slyšet smích, hudba, někde vepředu stál hlouček lidí kolem tančícího páru, celé místo bylo osvětleno a vyzdobeno v duchu pomalu se blížících Vánoc.
„Pojď. Rád bych, abys něco ochutnal,“ usmál jsem se na Chrise, vzal jeho ruku do své a vedl ho k jednomu stánku, který byl zhruba uprostřed ulice.
„Jednu střední a jednu velkou porci,“ oznámil jsem prodavači, když jsme dorazili a mě okamžitě do nosu udeřila příjemná vůně skořice a jablek.
„Tohle musíš zkusit, když ti to nebude chutnat, klidně to sním. A bát se nemusíš, není to otrávené,“ mrkl jsem na Chrise, když prodavač do středního papírového kornoutu nasypal osm kuliček jablečných koblížků, které byly o něco větší než vlašský ořech a celé obalené ve skořicovém cukru.
Já dostal tu větší porci, což bylo dvanáct kousků, a hned si jeden hodil do pusy, i když byly ještě horké.
Úplně se rozplývaly na jazyku a ta chuť byla vážně senzační.
S napětím jsem čekal, jak na to Chris zareaguje, protože někdo jako on, nejspíš pouliční stánky viděl jen z dálky, a za normálních okolností by si u nich asi nic nekoupil.
Chris
Byl jsem rád, že Jaden souhlasil. Mám rád tu předvánoční dobu, kdy se všechno postupně vyzdobuje, a do toho napadne čerstvý sníh. A když se všechno rozsvítí, krásně to září…
Ale nemám rád tlačenice a nákupní shon. Takže v tu dobu moc nechodím do obchodů, i když já málo do obchodů vlastně chodím. Ale raději se procházím po venku a užívám si pohodu a klid.
A tak jsme se s Jadenem procházeli, a nechal jsem se nasměrovat do vedlejší ulice, kde k mému překvapení to bylo sice menší, ale taky moc hezké. Takové, bych řekl, normální, lidské, nic přehnaného, a přitom vkusné.
Všude to svítilo, blikalo, hrálo, a… vonělo.
I když jsem se dobře najedl, přesto už uběhla nějaká doba, a já začínal mít hlad. Nenápadně jsem pokukoval po stáncích, až mě nakonec k jednomu Jaden zavedl.
Vonělo to sladce, a to bylo něco pro mne.
I když to, co mi pak dal do ruky, mělo zajímavý tvar a barvu… Když jsem viděl, jak labužnicky Jaden snědl první kousek, odvážil jsem se.
Přeci jen to vonělo, a když jde o sladké, tak neznám bratra.
Vzal jsem mezi dva prsty první hrudku, pořádně jsem si to prohlédl, a pak jsem ji opatrně strčil do pusy. Cítil jsem v prstech, že je to ještě horké a nechtěl jsem si spálit pusu.
Ale v momentě, kdy se ta sladkost dotkla mého jazyka, chuť se po prvním kousnutí rozvinula, myslel jsem, že se blahem rozplynu.
„To je dobrý…“ zamumlal jsem s plnou pusou, když jsem si tam cpal už třetí kousek.
„To musíme někdy zkusit. Umíš to? A, proč toho mám tak málo?“ nahlédl jsem k Jadenovi do jeho kornoutu.
Bylo mi jedno, že ve svém obleku a kabátu tady v téhle ulici vypadám jak pěst na oko, bylo mi jedno, že mám od cukru a skořice zalepené rty a mastné prsty… Spokojeně jsem chrochtal, protože tuhle dobrotu jsem ještě nikdy nejedl, a že to dobrota opravdu byla.
Jaden
Když vzal Chris do ruky první kousek a trochu opatrně si ho dal do pusy, na chvilku jsem ztuhl.
Ale pak...
„Je to sice docela pracné, ale pokud chceš, můžeme si je doma udělat,“ zasmál jsem se, když mi Chris nakoukl do kornoutu.
„A můžeme si jich nechat pár zabalit, i když vychladnou, než se vrátíme domů, a nelepší jsou horké,“ vytáhl jsem jeden koblížek ze svého kornoutu, a aniž bych nad tím nějak přemýšlel, sklonil jsem se a políbil Chrise na rty.
Pak jsem mu vložil do pusy koblih a ten poslední snědl sám.
Nakonec jsem nechal prodavače, ať nám jednu porci zabalí, protože jsem předpokládal, že to Chris sní ještě v autě po cestě domů.
„Jsem vážně rád, že ti to chutnalo,“ otřel jsem si ruce do ubrousku, vzal krabičku s koblížky do jedné ruky a druhou rukou chytil Chrise kolem pasu.
Nakonec jsme prošli celou ulicí, dali si ještě horkou čokoládu a malé rohlíčky plněné vanilkovým krémem, a pak se pomalu vrátili k autu.
„Odvezu tě domů, a pak se musím vrátit zpátky do města, abych pozjišťoval nějaké informace. Fred už asi doma nebude, tak mu zavoláš, abys nebyl doma sám, ano? A já se vrátím, co nejdříve to půjde,“ řekl jsem Chrisovi, když jsme se vraceli zpátky.
Chris
Byl jsem rád, že Jaden koupil ještě jednu porci, rozhodně si ji dám, i když netuším, jestli Jadenovi něco zůstane.
„No, to jo. Fred už nejspíš doma nebude. Čekal na Lukeho, až mu přiveze moje návrhy a šperky, aby je mohl dát dolů k trezoru, a pak by měl jet domů. Ale zavolám mu, a poprosím ho, aby se vrátil,“ přikývl jsem.
Držel jsem krabičku křečovitě, jako největší poklad. Jako bych měl strach, že mi ho někdo ukradne.
Šel jsem vedle Jadena a tiskl jsem se k němu. Byla to opravdu příjemná procházka a docela mě to i unavilo.
„Stejně si asi půjdu lehnout,“ nastoupil jsem do auta, a konečně jsme se rozjeli domů.
Po celou dobu jsem měl krabičku s tou dobrotou na klíně a přemlouval se, abych ji neotevřel, abych nešpinil Jadenovo auto mastnými prsty. Nakonec jsem stejně neodolal, a než jsme dojeli domů, polovinu jsem snědl.
„Nechám ti něco,“ položil jsem krabičku na přední sedadlo, když jsem vystoupil.
Přešel jsem ještě na stranu řidiče a sklonil se k okýnku.
„Už volám Fredovi, takže nemusíš mít strach. Vrať se brzy, ano?“
Narovnal jsem se, a už jsem vytahoval telefon z kapsy, ale ještě jsem se znovu nahnul přes okýnko do auta a políbil Jadena, jako bychom byli pár.
Jako by se loučili dva milenci…
Jaden
Když jsme dojeli domů, Chris vystoupil z auta, zbytek koblížků, co nesnědl, mi nechal na sedadle, a nahnul se do okýnka, aby mě políbil.
Bylo to tak spontánní, jako bychom tohle dělali snad odjakživa.
„Kdyby něco, zavolej mi, ano?“ přitáhl jsem si ještě Chrise a nechal se unášet jeho chutí při hlubokém polibku.
Na okamžik jsem zatoužil vystoupit a vykašlat se na to, ale slíbil jsem, že ten případ vyřeším.
Když jsem se od Chrise konečně odtrhl a on už držel mobil v ruce, prohrábl jsem mu vlasy, a pak se odtáhl, abych odjel, dokud jsem toho byl schopen.
Ve zpětném zrcátku jsem ještě zahlédl, jak vchází do domu s mobilem u ucha, a teprve pak si pořádně oddechl.
Netušil jsem, jak dlouho mi to bude všechno trvat, ale chtěl jsem být zpátky nejpozději do půlnoci a vlézt si za Chrisem do postele, přitáhnout si ho do náruče a usnout.
Začínal jsem mít toho kluka vážně rád.
Celou cestu zpátky do města jsem opět uvažoval nad tím, co všechno se přihodilo, a tak nějak si začal přát, abychom zůstali s Chrisem přátelé, i kdyby si někoho našel, a já se od něj později odstěhoval.
Projel jsem městem a mířil do té chudší části, kde jsem občas sháněl informace, když jsem byl ještě detektiv, a doufal, že někdo z mých informátorů bude ochotný mluvit.
Chris
Právě jsem vytáčel číslo na Freda, když mi telefon začal v ruce vibrovat.
Podíval jsem se na displej, protože jsem žádný hovor nečekal. A když jsem viděl, kdo mi volá, ještě jsem rychle zamával na Jadena, a pak se otočil k domu, aby neviděl, že se mračím.
Jak ho znám, určitě by se vrátil…
A když jsem hovor přijal, mračil jsem se ještě víc.
„Co chceš, Chalsey?“ ozval jsem se, jen co jsem slyšel ten úlisný hlas své macechy.
„Víš, že nemám ráda, když mi tak říkáš, proč…“
„Co chceš?“ přerušil jsem ji, protože se mi nechtěly poslouchat bláboly o tom, proč ji neříkám mami.
„Já jen, jestli jsi nezapomněl, že Robert má dneska narozeniny, počítáme s tebou na večeři. Už seš připravený? Večeře bude v osm, tak bys do sedmi mohl dorazit. Určitě jsi zapomněl!“ zvýšila hlas, když slyšela mé povzdechnutí.
„Ne, nezapomněl, už jsem oblečený!“ odprsknul jsem ji zpátky. „V sedm tam budu. Nemusíš mít strach.“
Okamžitě jsem ji hovor vypnul, a rychle zamířil do domu.
Všude bylo ticho, Fred i Luke už odjeli domů, tak jsem se zbytečně nezdržoval, rychle zaběhl dolů, a schoval šperky do jednoho z trezorů. Měl jsem hodinu a půl na to, abych zajel do města, koupil dárek a pak jel do rodinného sídla.
A to jsem se tak těšil na postel.
Popadl jsem klíče od auta, peněženku a mobil jsem strčil do kapsy kabátu, a hned jsem vyrazil do garáže, abych mohl vyjet.