Chris
Když vyslovil Jaden požadavek, abych s tím chlapem nikdy nezůstával sám, jen jsem přikývl. Nemohl jsem teď pro změnu já soustředit na odpověď. Nejspíš bych ze sebe nic kloudného nedostal, protože jeho prsty se zlehka dotkly mé dírky, a já jen tiše vydechl.
Je to prostě sexy chlap, pokud není vzteklý, má svoje charisma, které nutí ostatní kleknout a dívat se na něj, jako na svatý obrázek. Hlavně když přede mnou stojí, jak ho pán bůh stvořil.
Díval jsem se, jak se nade mnou tyčí, jak voda kopíruje jeho tělo, každý sval. Sem tam se zastaví na jeho jemných chloupcích, aby počkala na další kapku, s kterou potom sjíždí níže po jeho nádherných pevných stehnech.
Natáhl jsem ruce před sebe a položil mu je na kolena. Chvíli jsem si užíval ten dotek na jeho kůži, než jsem ruce pomalu táhl po jeho stehnech výše. Pohladil jsem ho, zajel jsem s rukama i dozadu, abych cítil tu pevnost jeho svalů, která mě tak vzrušuje. Neodpustil jsem si ani prohmátnout jeho zadek…
Bylo mi teplo, ale zároveň mě mrazilo z pomyšlení, že tahle věc, která se přede mnou teď tyčí, byla ve mně. Je tak… no… dokonalý…
Přesunul jsem ruce zpátky dopředu, konečky prstů obtáhl jeho podbřišek, než jsem jeho krasavce uchopil do jedné ruky.
Na okamžik jsem se na Jadena podíval, ale když jsem viděl jeho vzrušení, které se mu odráželo ve tváři, už jsem neváhal. Jemně jsem ho políbil na špičku penisu, pomalu stáhnul předkožku. Dýchl jsem na odhalenou část a pak si ho postupně zasouval do úst…
Jaden
Díval jsem se na Chrise, sledoval výraz jeho tváře i krásné oči, které mě tolik uhranuly, a vydechl, když mi své ruce položil na kolena.
Jediný jeho dotek ve mně vyvolal bouři.
Jeho štíhlé prsty, jemná pokožka, všechno jsem to cítil, kdy se sunul po mých stehnech, a mě se zrychlil dech.
„Chrisi…“ zachraptěl jsem a olízl si rty, když mi prohmátnul zadek.
Zachvěl jsem se, když jeho prstíky přejeli po mém podbřišku, a pak uchopil můj penis do jedné ruky.
„Chrisi!“ zařval jsem na celou koupelnu, zaklonil hlavu a na moment chytil jeho hladu do dlaní, když jsem ucítil jeho jazyk i vlhko jeho úst.
Nechápal jsem to.
Nechápal jsem, proč s ním je to o tolik jiné než se všemi, které jsem doposud měl.
Jako bych to cítil víc intenzivněji, prožíval to nejen tělem, ale i duší a myslí.
„Chrisi…“ zasténal jsem táhle, když jsem uvolnil sevření jeho hlavy, a jen lehkým dotekem a jemnými pohyby pánví si určoval tempo.
Chris
Bylo poznat, že se to Jadenovi líbí. Byl jsem potěšený, když ho uslyšel zakřičet své jméno ve chvíli, kdy jsem si začal pohrávat s jeho penisem.
Byl velký, to jsem věděl, už když jsem se na něj podíval, když jsem ho měl v sobě. Ale nasunout si tule parádu do pusy byl celkem mistrovský kousek. Přesto jsem to zvládl. Netrpím silným dávivým reflexem, takže pro mne nebyl problém to překonat. Když se mi jemný povrch žaludu otřel o patro, jen jsem přivřel oči a zasunul si ho ještě dál. Zvedl jsem k němu pohled a díval se, jak to prožívá, jak se tváří, na jeho zatnuté svaly, kdy určitě cítil to příjemné chvění v břiše. Viděl jsem to na něm, protože vždy dával průchod svým pocitům, ať už vzteklým, nebo těm, kdy prožíval své blaho… Nechal jsem ho, ať si určí tempo svými pohyby, a jen jsem se soustředil na to, abych ho svými ústy, svým jazykem co nejvíc potěšil.
Druhou rukou jsem se o něj přestal opírat, a podebral jsem jeho kuličky. Jemně jsem je masíroval, pohrával si s nimi, prsty jsem přejížděl po hrázi k jeho zadečku a zpátky, aby cítil jemný tlak i v tomto místě, a je pak prožitek ještě silnější….
Jaden
Ani jsem nevěděl, co chci víc. Jestli se mu udělat do té jeho krásné pusinky, nebo si vzít jeho dokonalý zadeček, který na mě vykukoval zpod hladiny vody, kdykoliv se Chris pohnul.
Ale když jsem si představil jeho těsnou dírku, byl jsem v koncích. Znovu jsem nahlas zasténal a zastavil Chrisovy pohyby.
Vyjel jsem z jeho úst, chytil ho pod paží a postavil.
„Chtěl jsem se ti udělat do pusinky, když tak dokonale kouříš, ale to bys na mě nesměl vystrkovat svou krásnou prdelku. Chci tě, Chrisi. Zatraceně moc. Víc než kdy dřív,“ zachraptěl jsem mu do rtů, když jsem se nad ním sklonil.
Natiskl jsem si ho na své tělo, a pak si ho vyšvihl do náruče.
Zároveň s tím jsem se přitiskl na jeho rty v dravějším polibku, plenil jeho ústa, a odnášel ho do ložnice. Položil jsem ho do postele, klekl si nad ním a dlaněmi přejel po jeho těle.
Nemohl jsem se na něj dost vynadívat.
„Tak krásný…“ zachrčel jsem, převrátil ho na břicho, vytáhl do kleku, a pak se jazykem a prsty vrhnul na jeho dírku.
Nedokázal jsem se držet zpátky.
Když byl Chris dost roztažený, vytáhl jsem ho do kleku a posadil na sebe.
Zlíbal jsem jeho krk, pohrál si z jeho naběhlým penisem, než jsem ho kousek nadzvedl a špičkou se natlačil na jeho dírku. Omotal jsem si jeho ruce kolem mého krku, a pak mu položil ruce na ramena.
Mírným tlakem jsem ho začal nasouvat na sebe, a nedokázal přitom ovládnout třes svého těla.
Chris
Myslel jsem si, že mu ho vykouřím, že ho ochutnám. Chtěl jsem cítit jeho chuť. Vidět jeho tvář, když se mi udělá do pusy. A neměl k tomu daleko, když mě najednou zastavil.
I když mi bylo teplo, po jeho slovech jsem musel zčervenat, musel jsem být rudý jak rak.
Ale, i když mi nedal možnost si ho takhle vzít do konce, přesto jsem neprotestoval, když si mě vyhoupnul do náruče. Chytl jsem se ho pevně kolem krku, abych se mu nevysmekl, a celou cestu do postele se neodlepil od jeho rtů.
A potom…
Ocitl jsem se na břiše, se zadkem vystrčeným proti němu, hlasitě jsem vydechl, a pak doprovázel svými steny každý zásun jeho prstů do mé dírky. Otíral se s nimi o mé stěny, a každý dotek na mou prostatu mě dostával ještě víc, až jsem se proti jeho prstům sám začal narážet, jak jsem chtěl víc.
Nespojeně jsem zakňoural, když je vytáhl, ale vzápětí jsem seděl na jeho klíně. Ruce jsem pořádně zahákl o jeho krk, a pak už se nechal tlačit dolů a nasunout se na jeho pevného stojícího krasavce.
Cítil jsem ho v celém těle, každý kousek ve mně zaplňoval, a já se musel několikrát trhaně nadechnout, abych se z toho příjemného tlaku vzpamatoval.
„Bože… Jadene…“ vydechl jsem, když byl ve mně úplně celý a v penisu mi to zacukalo, když mnou projela silná vlna vzrušení.
Křečovitě jsem jeho krk sevřel a natočil hlavu, abych ho mohl políbit.
Zavrtěl jsem se na jeho klíně a dal mu tím najevo, že může pokračovat… Nechal jsem na něm, aby si určil tempo, jakým si mě bude chtít vzít, i když jsem se už netrpělivě třásl na to, abych už cítil to tření, které mě přivede k orgasmu tak, abych nevěděl, kdo jsem a kde jsem…
Jaden
Snažil jsem se na Chrise nejít moc rychle a tvrdě. Pořád jsem měl někde vzadu zasunuto to, jak jsem mu ublížil, a nevěděl jsem, jestli bych mu to tímhle nepřipomněl.
Ale když vydechl mé jméno, když tak krásně sténal, a já viděl, jak jím lomcuje vzrušení, prostě jsem se neudržel.
„Chrisi… nemůžu…“ zachrčel jsem, když se zavrtěl v mém klíně, a to byla ta poslední kapka.
Funěl jsem mu do krku, zatímco jsem pevně sevřel jeho boky a začal jsem přirážet.
Nedokázal jsem se ale držet zpátky. Tentokrát ne.
Plenil jsem jeho zadeček a užíval si to krásné těsno, které mě obalovalo, jeho horkou kůži, jeho vůni, třes jeho těla.
„Potřebuju se… na tebe… dívat…“ zachraptěl jsem, když už jsem neměl daleko k tomu, abych jeho prdelku naplnil, a i on sám vypadal, že dlouho nevydrží.
Vyjel jsem z něj, lehl si na záda, otočil ho čelem k sobě, a pak naráz na jeden zásun do něj zajel až po kořen. Táhle jsem zasténal a na chvilku zavřel oči, když jsem se díky téhle poloze dostal snad ještě dál a Chris byl snad ještě těsnější.
„Udělej se pro mě… Chrisi…“ zachrčel jsem, když jsem se vzpamatoval a začal prudce přirážet.
Jedním prstem jsem zajel mezi jeho půlky, abych mohl dráždit kůžičku kolem jeho dírky, která se napínala mou velikostí, a druhou rukou podebral jeho kulky.
„Chci tě vidět… abych mohl vystříkat tvou těsnou dírku,“ vydoloval jsem se ze sebe a zatlačil víc na kůžičku, která se pod mým dotekem stáhla.
Nikdy jsem takhle při sexu nemluvil, Owen to neměl moc rád, ale strašně mě rajcovalo vidět, jak se Chris po mých slovech vždy rozechvěje a zčervená, a vlastně doteď proti tomu nic nenamítal.
Chris
Tentokrát mě ani na chvíli nenapadlo zaváhat. Už jen to, jak krásný byl, když stál v té vaně a stékala po něm voda, a mě ten pohled vzrušil stejně silně, jako i to ostatní, co se dělo potom.
Byl jsem šťastný, že mě neopustil, že zůstal se mnou, a já mu to chtěl dát i najevo aspoň tímhle.
A i kdyby nebyl tenhle důvod, to, co se mnou Jaden dělal, by dostalo do kolen každého.
S hlasitým projevem jsem přivítal jeho tvrdé nasunutí, prudce jsem vydechl a celý se roztřásl. Musel jsem se na okamžik zapřít o jeho hruď, abych to ustál.
Ale nedal mi moc vydechnout. Začal hned přirážet, až jsem měl problém se udržet na kolenou.
A ty jeho prsty, kterými dráždil už tak rozdrážděnou dírku…
Bylo to, jak jsem chtěl. Zapomínal jsem na všechno. Nevnímal jsem nic jiného, jen Jadena a ten skvělý pocit, který mi svou živelností a nadržeností dával. Dosedal jsem proti jeho výpadům, vyrážel jsem ze sebe hlasité vzdechy i občasné zasténání, když se jednotlivé vlny převalovaly mým tělem a dělaly ze mne poslušnou hračku, oddávající se neskutečně skvělému sexu.
Vyslechl jsem jeho žádost… Opřel jsem se jednou rukou o jeho hruď, o něco zpomalil ve svém dorážení proti němu, abych se druhou rukou mohl dovést k tomu konci, na který jsem se tolik těšil.
„Pro… tebe… udělám... se…“
S pohledem upřeným do jeho očí jsem si začal rychle třít penis, a netrvalo dlouho, a já s hlasitým sténáním, křečovitě zaraženými prsty do jeho hrudi, poslal první bílou várku na jeho břicho
Jaden
Slyšet od Chrise ty slova, dívat se do jeho očí, sledovat jeho vzrušením staženou tvář, cítit jeho nehty na své hrudi, stejně jako jeho vyvrcholení, které mi ulpělo na břiše, to všechno na mě zapůsobilo, jak rudá vlajka na býka.
„Chrisi!“ vykřikl jsem po něm, pevně sevřel jeho boky, a nehledě na to, že se ještě chvěl dozvuky orgasmu, a že zpomalil tempo přirážení, narazil jsem si ho tvrdě na sebe, a začal do něj bušit krátkými a tvrdými přírazy.
Stačilo jen málo a smetla mě tak silná vlna orgasmu, že jsem málem viděl ony pověstné hvězdičky před očima.
„Do… pr… dele…“ zasténal jsem táhle, kdy se mi zkroutily i prsty u nohou, a já zaryl nehty Chrisovi do kůže, protože se to tentokrát nedalo vydržet.
Plnil jsem jeho zadeček, hlasitě sténal, a jen škvírkami se díval na Chrise, abych umocnil svůj požitek.
Když jsem nejsilnější nápor rozdýchal, víc jsem otevřel oči, zadíval se do těch Chrisových, a s tlumeným sténáním párkrát zajel do jeho zadečku, abych umocnil ten skvělý prožitek.
Teprve potom jsem uvolnil své sevření a křeč těla, a stáhl si Chrise na hruď.
Stejně jako poprvé, i teď jsem s požitkem slízal jeho chuť z prstů, a pak se přitiskl na jeho rty.
„Sex s tebou je ten nejúžasnější prožitek a myslím, že se ho nikdy dost nenabažím,“ zachrčel jsem po chvilce a prsty přejel po jeho krásně zarudlé tváři a plných rtech.
Chris
Bylo to dokonalé. K tomu nebylo potřeba nic říkat.
Když jsem se trochu vzpamatoval, ucítil jsem jeho prsty ve svých bocích, a jeho křečovité stažení, a měl jsem navíc ten nejlepší výhled, znovu jsem prožíval ten příjemný pocit, který člověku probíhá tělem, když se nechá ovládnout orgasmem.
A když Jaden uvolnil to pevné sevření mých boků, a přitáhl si mě na sebe, byl jsem úplně hotový, že jsem uvítal polohu ležmo, i když byl ve mně stále nasunutý.
Sledoval jsem ho, jak mi olizuje prsty, jak si to vychutnává, a sám jsem si bezděčně olízl rty.
Chtěl jsem mu odpovědět na jeho slova o nejúžasnějším prožitku, protože i mě bylo opravdu skvěle a nedokázal jsem se z toho stále vzpamatovat, ale jen jsem ležel, oddechoval, a usmíval se jako blbec, když jsem olízl Jadenův prst, kterým mi přejel přes rty. Natáhl jsem jednu ruku, také jsem ho pohladil po tváři, a pak mu s prsty zajel do jeho krátkých vlasů. A teprve teď, když jsem se jich poprvé vlastně dotkl, zjistil jsem, jak jsou jemné…
Až tak, že se mi ta ruka z jeho hlavy ani nechtěla dát pryč.
„Měl by sis nechat zastřihnout vlasy, ať se ti trochu spraví,“ konečně jsem o chvíli promluvil, když už jsem toho byl schopen. „Ale líbilo by se mi, kdybys je měl trochu delší. Líbí se mi to.“
Nadzvedl jsem k němu hlavu a jemně ho kousl do brady. Nechtělo se mi vylézat z postele, i když se teprve blížilo k večeru. Ale za dnešek toho bylo dost, a podepsalo se to na mě únavou.
Ale nechtěl jsem spát.
„Půjdeme si zaplavat?“
Jaden
Přivřel jsem oči, když mi Chris zajel prsty do vlasů.
A když řekl, že by se mu líbilo, kdybych si je nechal delší, jen jsem se mírně pousmál.
Znělo to, jako bychom byli milenci už léta a mělo to tak i zůstat.
Hladil jsem Chrise po zádech a na chvilku se nechal unášet těmi příjemnými pocity.
„Zaplavat si klidně můžeme. Ale nezapomeň, že bysme měli ještě cvičit. Víš, co jsem ti slíbil,“ mrkl jsem na něj a pleskl ho po prdelce.
S nespokojeným mlasknutím jsem z Chrise vyjel, převrátil ho na záda a zalehl svým tělem.
Ještě jednou jsem ho dravě políbil, a pak mu oplatil kousanec do brady.
„Jsi velice nebezpečný mladý muž, Christophe Florese. A začínáš si mě omotávat kolem svého dokonalého prstíku,“ zabručel jsem a jemně ho kousl do prstu.
Pak jsem vstal, pomohl na nohy i Chrisovi, a společně, jen tak, jsme sešli dolů do bazénu.
Chvilku jsme se jen tak cákali, pak si společně dali pár bazénů, trochu se pomazlili, když jsem Chrisův zadeček zbavoval své nadílky, a teprve pak vylezli z vody.
Nakonec jsme nešli ani cvičit, protože stačil tělocvik v ložnici a pak v bazénu, takže jsme na sebe hodili akorát župan a přešli do kuchyně, kde jsem nám udělal lehký kuřecí salát s rozpečenou bylinkovou bagetou.
„Nějak jsem zapomněl, co máš zítra v plánu. Ale jestli budeš doma, jestli nikam nejdeš, rád bych se zaměřil na to, co se stalo tvému tátovi. Zkusil bych zajet na pár míst…“ zamyšleně jsem přežvykoval salát, když mi najednou došla podstatná věc. „Hmmm, nejspíš mi budeš muset půjčit řidiče. Nebo si vezmu taxi, v případě, že bys ho potřeboval. No, každopádně, pokud by ti to nevadilo, že bys tu zůstal sám, rád bych se do toho pustil. Nebo můžeš jet se mnou, ale nezaručuju, že se ti místa, kam chci jet, budou líbit.“
Chris
Ještě že mě Jaden nenutil cvičit. Měl jsem toho docela dost, a to plavání mi stačilo.
Byl jsem pak příjemně unavený, že jsem se posadil na židli, opřel si lokty o pult a podepřel s i bradu rukama. Díval jsem se na něho, jak chystá večeři, a musel jsem uznat, že mu to šlo dobře a rychle.
Prý jsem nebezpečný muž… Musel jsem se v duchu usmát, když jsem si jeho slova zpětně vybavil.
„Nechci tě nějak poučovat, ale měl by ses dívat do telefonu, kde máš celý můj plánovací kalendář se všemi schůzkami. Jo,“ narovnal jsem se, „nelíbí se mi, že tvoje číslo dostal někdo další, aniž bych o tom věděl. Budu si muset promluvit s Kronskym, protože to je evidentně jeho práce.“
Přisunul jsem si misku se salátem a začal jíst. Měl jsem docela hlad, tak to do mě padalo jako do bezedné jámy. Ale nikdy jsem neměl problém se spalováním, tak jsem ani neměl strach, že bych přibral.
„Zítra jedu zase na firmu. Musím dodělat spoustu věcí, za ty dny, kdy jsem tam nebyl, se mi toho docela nahromadilo. A v pátek se chci jet podívat do toho dolu, který chtěl Wilson nechat zavřít. Vlastníme tři, ale tenhle by měl být podle mě nejvíc v pohodě, tak vážně nevím, kde je problém, a proto se tam chci jet podívat.“
Zapřemýšlel jsem i o tom, co říkal o autu. Měl jsem nakročeno, že mu ho vrátím, ale jak se bude tvářit, až zjistí, že je u mě v garáži? Nenaštve se? Hlavně když jsem mu tenkrát dal jasně najevo, že jeho auto bude moje?
Nakonec, když jsem odsunul prázdnou misku a poděkoval za dobrou večeři, vstal jsem, hodil jsem na sebe hrubou bundu a boty a požádal Jadena, aby udělal totéž. Když se oblékl, vyšli jsme ven a já zamířil dozadu, kde stále zvlášť menší budova, která nebyla připojena k domu.
Otevřel jsem dveře, a když se rozsvítilo, ukázal jsem mu do té řady aut, kde stálo to jeho.
„Vezmi si ho zpátky,“ vytáhl jsem z kapsy klíče a podal mu je.
Jaden
Byl jsem rád, že Chrisovi chutná, a než jsem mu stačil odpovědět, natáhl na sebe bundu a řekl, ať udělám totéž.
„Nolan dostal na mě číslo od jednoho svého známého, kterému zavolal šéf tvé ochranky,“ potvrdil jsem Chrisovi po cestě z domu, „nejspíš to chápal jako dobrý nápad. A slibuju, že se do mobilu dívat budu. Každopádně tím ale odpadá můj plán, protože samotného tě z domu nenechám vyjít ani na krok. Budu to muset naplánovat jinak, nebo si to nechat na víkend.“
Zapřemýšlel jsem nahlas a šel za Chrisem.
Netušil jsem, co chce dělat, na procházku to nevypadalo, a když jsme zamířili dozadu za barák k menšímu, který jsem odhadoval na garáž, napadlo mě, že mi chce dát auto, abych neotravoval jeho řidiče.
Jaké však bylo mé překvapení, když jsem mezi auty viděl stát to své, dokonale nablýskané, uklizené, vypucované.
Ignoroval jsem klíče v Chrisově ruce a přešel k autu.
„Tak se zase shledáváme, parťáku,“ povzdechl jsem si smutně a prsty zlehka přejel po kapotě auta.
Nevěděl jsem, co dělat.
To, že Chris chtěl mé auto mi dal najevo už při našem prvním setkání. Tehdy by mě to nasralo k nepříčetnosti, kdybych to zjistil.
Teď...
Spíš mě rozesmutnilo, že mi ho dává až teď.
„Kdybych odešel, ani bych nezjistil, že ho máš. Myslel jsem, že jsem o něho navždy přišel,“ otočil jsem se k Chrisovi s lehce vyčítavým tónem.
Chris
Napjatě jsem čekal, jak Jaden zareaguje. Ale podle toho, co udělal, bylo vidět, že to auto prostě miloval, a proto se ho ani tenkrát nechtěl vzdát.
Dalo by se říct, že tím, co se stalo, tím, co jsem pak udělal já, jsem Jadena dostal z bláta do úplného bahna, aby se pak z něho mohl vyhrabat. A možná jsem tím paradoxně zachránil i jeho auto., protože kdo ví, jak by to s ním skončilo. I když jsem si tenkrát nemyslel, že bych mu ho někdy vrátil.
Když se na mě otočil, a použil ten svůj tón, zarazil jsem se.
Nechtěl jsem mu to auto dát hned, jak se nastěhoval. Chtěl jsem mít jistotu, že to, že tu je, bude mít nějaký význam a neuteče při prvním problému. A málem se tak stalo. Ale rozhodnutý to auto mu vrátit, jsem byl.
„Promiň,“ hlesl jsem.
Hodil jsem mu klíče a otočil jsem se ke dveřím.
„Tuhle garáž používám jen pro auta, s kterými jezdím málo. Přeparkuj si ho do hlavní garáže, odkud můžeš rychleji vyjet. Všechny papíry jsou v autě v přihrádce.“
Už jsem nečekal, a šel zpátky do domu. V garáži sice nebyla velká zima, ale nějak se mi tu najednou nechtělo být…
Jaden
Zachytil jsem klíče, a pak si povzdechl, když Chris odešel.
Na jednu stranu jsem mu mohl být vděčný. Kdyby paradoxně nebylo jeho nenávisti ke mně, kdo ví, kde by moje auto skončilo.
Ještě jednou jsem se dotkl kapoty, a pak schoval klíče do kapsy.
Přeparkovat ho můžu kdykoliv.
Zavřel jsem garáž a vběhl zpátky do domu. Shodil jsem ze sebe bundu a boty, a uvařil nám kýbl horké čokolády.
Jak jsem předpokládal, Chris byl v ložnici a ležel v posteli.
Odložil jsem tác na stolek, sedl si na postel a posadil si Chrise na klín.
„Nebudeme si přece kazit zbytek večera, ne?“ usmál jsem se na něj a pohladil ho.
Samotného mě překvapilo, jak se chovám. Dřív bych ho seřval, že je rozmazlený sobecký fracek, vykašlal se na něj a klidně přespal v autě, kde bych vyžahl celou flašku chlastu. Ale teď mě trápilo, jak se zatvářil, když se mi v garáži omlouval, a pak odešel.
„Bylo to nečekané a překvapující, ale díky, že jsi mi ho schoval u sebe,“ políbil jsem ho na čelo, a pak se přitiskl na jeho rty.
Tentokrát to nebyl dravý polibek, ale laskavý, snad i omluvný a děkovný.
„Co kdybychom zítra jeli do firmy mým autem a Lukovi dali volno?“ zašeptal jsem, když jsme se od sebe odtrhli, a já se pohodlně usadil v posteli i s Chrisem v náruči.
Chris
Bylo mi líto, jakým tónem mi to Jaden řekl. Ale proč, když jsem počítal minimálně s tím, že se naštve a případně mi jednu vrazí? Že mi řekne, že jsem to celé naplánoval, jen abych se dostal k jeho autu? Nebo že ho nechce, protože nebere žádné milodary, a ať si ho strčím někam?
Nevím, proč, ale vážně mi to bylo líto.
Sundal jsem si bundu, boty narovnal do botníku, a hned jsem zamířil nahoru do ložnice. Pleskl jsem sebou na postel a jen jsem zíral do stropu, a přemýšlel nad tím, jakou má tohle vlastně budoucnost.
Vždyť jsem ho už dávno mohl vykopnout, mohl jsem se ho zbavit při prvním problému, nebo jsem ho mohl nechat odjet s Nolanem Aidenem.
Tak proč jsem to vlastně neudělal?
Proč mám stále tendenci si lidi kupovat dárky? Mám snad strach, že opravdu zůstanu do konce života sám? Bojím se toho? A bere to Jaden taky tak, že si ho vlastně tím vším kupuji?
Nechci, aby si to myslel. Chci ho mít po boku, protože mu věřím. I když mi kdysi ublížil, paradoxně mi nejvíc pomohl, a vím, že co řekne, není žádná lež ani přetvářka, i když je přitom schopen někomu rozbít hubu.
A taky pro všechny ty myšlenky, jsem byl překvapený, když vešel do ložnice, a na tácu měl dva obrovské hrnky s horkou čokoládou.
Nechal jsem se vtáhnout na jeho klín a jen se o něj pohodlně opřel. Rád jsem přijal jeho polibek, a rád jsem mu ho oplácel. Chtěl jsem smazat všechno to špatné, co mezi námi kdysi bylo.
A doufám, že na to oba jednou úplně zapomeneme.
„Ta horká čokoláda se hodí,“ ukázal jsem k oknu.
Venku začal padat sníh. Teplota šla rázem dolů, a sněhové vločky, které si lehce poletovaly, se ve světle venkovní lampy i měsíce třpytily jak malé diamanty. Posunul jsem se z jeho klína na postel a zvedl jsem nohy, které jsem mu zastrčil pod lem županu.
Měl jsem je úplně studené, a začínalo mi být chladno.
„Rád se projedu tvým autem. Vlastně jsem v něm nejezdil. Jen jednou, když jsem ho přivezl ze servisu, protože jsem si to chtěl vyzkoušet…“ přiznal jsem se nakonec a doufal, že se nebude zlobit. „Podáš mi prosím tu čokoládu? Moc dobře to voní a já čokoládu miluji…“
Jaden
Podal jsem Chrisovi čokoládu, chytl jeho studené nohy, které mi strčil pod župan, a začal jsem mu je masírovat. Sledoval jsem, jak upíjí čokoládu, přivírá u toho oči, a lehce mu červenají tváře.
Bylo to zvláštní.
Nikdy bych si nepomyslel, že mě nějaký bohatý, rozmazlený kluk dokáže takhle změnit. Že se kvůli němu začnu hrabat z bahna ven. Bylo mi jasné, že to nebude jednoduché, že možná skutečně nastane den, kdy já sám od něj odejdu nebo mě vyhodí. Nemělo to moc šancí na úspěšnou budoucnost.
Přesto...
Zamiloval ses do něj?
V hlavě mi znovu zazněla Nolanova slova, a já na chvilku přestal masírovat Chrisovi nohy a zadíval se na své ruce...
„Nesmysl...“ zamumlal jsem a ušklíbl se.
Nemám právo někoho milovat. A už vůbec ne někoho, jako je Chris. A není ani možné, aby se on zamiloval do mě. Teď jsme spolu, protože oba hledáme své místo v životě. Potřebujeme se navzájem.
Ale až si najde někoho, kdo mu dá to, co já nemůžu, už pro mě nebude v jeho životě místo.
Ale i tak budu rád.
Přál bych si ho vidět šťastného.
Sluší mu to, když se usmívá. I když to sám možná neví, ale skutečně upřímný úsměv je u něj vzácnost.
Povzdechl jsem si a zatřepal hlavou. Ani jsem netušil z čeho jsem tak na měkko.
Zvedl jsem hlavu k Chrisovi a vzal mu hrnek z ruky, který jsem položil na stolek.
Pak jsem ho chytil a přitiskl si ho na hruď.
„Nikdy nebudu litovat toho, že jsem tě v té uličce zachránil. Dal jsi mi mnohem víc, než myslíš. A nemyslím tím auto, oblečení a zbraň. A ať už to dopadne mezi námi jakkoliv, nikdy na tebe nezapomenu,“ zašeptal jsem mu do vlasů.
Chvilku jsem ho hladil, než jsem ho od sebe kousek odtáhl a políbil na špičku nosu.
„Co je? Už stárnu a přepadá mě občas sentimentální nálada,“ mrkl jsem na něj a kousl ho do brady. „A teď šup pod peřinu, je čas se zahřát.“
Zasmál jsem se rozverně a povalil ho svým velkým tělem na postel.
Chris
Čokoláda byla opravdu výborná. Díval jsem se chvílemi na Jadena, jak mi zahřívá nohy, a chvílemi ven, kde se mírné sněžení pomalu měnilo v hustější.
Do rána nejspíš docela dost napadá, a budeme muset odhazovat sníh. Tohle na zimě nesnáším, i když sám jsem sníh nikdy neodhazoval.
Přitáhl jsem si Jadena víc na sebe, když mě povalil na postel. Příjemně hřál a mě to dělalo dobře.
„Nemám moc rád zimu,“ povzdechl jsem si. „Občas přemýšlím o tom, že bych se odstěhoval někam, kde je tepleji. Ale zase… Tady v Kanadě je moc hezky.“
Znovu jsem pootočil hlavu k oknu a zadíval se ven.
Bylo to tak.
Mám rád teplo, zimu moc ne. Ale když třeba přijdu z venku, zapálí se krb, a já si k němu sednu s hrnkem něčeho horkého, tak tuhle atmosféru nic nenahradí. A když jsou Vánoce, a ještě mi k tomu voní jedle, svítí světýlka, tak je to prostě nádhera.
„Mám dům na horách, je tam moc hezky. Mohli bychom se tam někdy na pár dní schovat. Když jsem byl menší, často jsme tam s tátou jezdili. Ale později, když měl hodně práce s firmou, už tolik času nebylo. Taky mě přepadá občas sentimentalita, když si na to vzpomenu. Když tam přijedeš, tak je hezký výhled…“
Začal jsem Jadenovi vyprávět o našem domě v horách, aniž by to souviselo s čímkoliv, co jsme dneska dělali, nebo si řekli. Ale možná to bylo tím, že venku začal padat sníh, a já si na to vzpomněl.
Dokonce mě ani nepřerušoval a jen poslouchal. Možná jsem zase tím uspal sám sebe, nebo usnul jako první on a já po něm, když jsem ho slyšel pravidelně oddechovat. Ale nakonec mi bylo moc dobře. Skvěle jsem se vyspal, i když jsem v noci na moment musel vstát, zaběhnout na záchod, a potom o něco zvýšit teplotu na termostatu, když začínalo být chladno.
Ráno jsem byl tentokrát jako první vzhůru já. Ze spodu jsem slyšel Freda, takže mi bylo jasné, že je nejvyšší čas vstávat, protože už připravoval snídani. Z venku jsem zas slyšel vrčení motoru, když Luke vytáhl zatím menší sněhovou frézu, aby mohl vyčistit příjezdovou cestu a vjezd ke garážím.
„Musíme vstávat,“ mírně jsem s Jadenem zatřepal, protože mě uvěznil pod sebou, když si v noci na mě položil hlavu a jednou rukou si mě držel.
„Vstáváme…“ nadzvedl jsem hlavu a políbil ho do vlasů.
Jaden
Ani jsem nevěděl, kdy jsem usnul.
Probudil mě až dotek Chrise, protože jsem usnul na něm, a zamručel, když jsem ucítil jeho polibek ve vlasech.
„Na ten dům v horách zajedeme a celý den nevylezeme z postele. Poslední dobou jsem strašně líný vstávat, když spím s tebou,“ zabručel jsem a vyhrabal se z postele.
Políbil jsem Chrise na tvář, a pak se odšoural do koupelny, aby ze sebe udělal člověka.
V kuchyni nás už čekala připravená snídaně a Fred vypadal nějak nadmíru spokojeně.
Přepadla mě trochu nervozita, protože jsem si vzpomněl na včerejšek, ale zařekl jsem se, že se tentokrát nenechám tak snadno vyprovokovat.
Než se Chris připravil, vjel jsem se svým autem, a užíval si ten skvělý pocit, když jsem v něm zase seděl.
Luke dostal pro dnešní den volno a společně jsme chvilku kecali o autech, než přišel Chris.
Cesta do firmy probíhala celkem mlčky, v kanceláři si pak Chris nechal zavolat Kronskyho, a sjel ho za to, že vynášel důvěrné informace s firmy, čímž jsem paradoxně získal dalšího nepřítele, podle jeho pohledu, který po mě hodil, ale bylo mi to jedno.
Celou dobu, co Chris vyřizoval své pracovní záležitosti jsem ho pozoroval, stejně jako všechny ostatní a byl mu neustále v patách.
Tady mnohem víc připomínal toho rozmazleného fracka, kterého jsem nesnášel, ale teď už jsem věděl, proč se tak chová a znal i jeho druhou stránku, takže mi to až tak nevadilo, i když občas se mi znovu vrátilo to nepříjemné z doby, kdy jsme se poprvé potkali.
Chris
Když jsme se posbírali, upravil jsem se a nachystal do práce, snědli jsme ještě snídani, která mi dnes chutnala víc než jindy.
Kdo ví, čím to bylo, ale snědl jsem ji úplně celou.
Do firmy jsme jeli Jadenovým autem. Musel jsem uznat, že řídil dobře, a vůbec jsem s ním neměl strach. Což se o některých řidičích říct nedá. Kolikrát jsem raději jel sám ve svém, než abych musel s někým jet. Například s Josephem, protože ten vždycky rád riskoval, když řídil.
V práci jsem toho měl nad hlavu. Ale rozhodně jsem si vyhradil čas na to, abych si zavolal Kronskyho.
Dal jsem mu jasně najevo, že tyhle čísla jsou jen pro moje použití, a nikdo, bez mého svolení, k nim nemá mít přístup. A taky, že doufám, že tohle moje číslo nikomu nedal. Pokud zjistím opak, může se rozloučit se svojí prací…
Na to, aby mě telefonicky otravovali lidi, s kterýma se mi třeba nechce mluvit, mám jiný telefon, a tak to i zůstane.
Bylo hodně pozdě odpoledne, když jsme se konečně mohli posbírat a jet domů. Nejraději bych celou firmu někomu přenechal, a dělal jen to, co mě baví. Ale prostě nemůžu. Táta mi ji odkázal, a bylo teď na mě, abych ji vedl, a snažil se nezbankrotovat.
Trápil mě ale ten důl, který by se podle některých měl zavřít. Momentálně se těží ve třech, a tenhle měl být jeden z nejbohatších. Tak proto jsem to nechápal. Zaměstnával jsem dost lidí, aby zajistili, že se tohle nestane, a těžba bude fungovat podle plánů, jak je vypracoval táta.
„Zařiďte mi na pátek hotel, pojedu se tam pozítří podívat. Zdržím se tam do neděle, ale hotel jen na jednu noc. A na mimořádnou schůzi budu zpátky. Všechno ostatní si už potom zařídím sám. A nikomu neříkejte, že tam jedu, ano?“ požádal jsem ještě paní Parksovou, když jsem se oblíkal, abychom se mohli vrátit domů.
Byl jsem vážně utahaný a těšil jsem se na horkou vanu. Teď jsem se však musel pořádně obléct, šálu jsem měl omotanou snad až na čelo…
Když jsme sjížděli do garáže, podíval jsem se na Jadena. Zvedl jsem ruku a prohrábnul jsem mu vlasy.
„Vadilo by ti, kdybychom teď zajeli k holiči?“
Jaden
Když mi ve výtahu Chris prohrábl vlasy a položil jsou otázku, jen jsem zabručel.
Kromě nákupu oblečení jsem nesnášel i holiče, i když ani přesně nevím proč.
Nakonec jsem jen přikývl a nechal se Chrisem nasměrovat k jednomu ve městě.
Za půl hodiny jsem vycházel ven s prostřihanými a asi o dva centimetry kratšími vlasy, kdy mi zastřihával poničené konce, a pak už jsme jeli zpátky domů.
Cestou jsem přemýšlel, jak skloubím svou práci s vyšetřováním, protože jsem se do něj chtěl pustit co nejdřív, ale nepřipadalo v úvahu, abych Chrise nechal samotného zvlášť, když si naplánoval přes víkend cestu do dolu.
Doma jsem Chrisovi napustil vanu plnou horké vody, a než se vyčvachtal, spolu s Fredem jsme připravili večeři.
Po jídle jsme chvilku seděli v salonku, a Chris mi řekl, co potřebuje v dolech zjistit, a jak to bude probíhat, než zazíval na celé kolo, a já ho vyhnal do postele s hrnkem kakaa.
Lehl jsem si do postele s ním, počkal až usne, a pak opatrně, abych ho nevzbudil, vylezl.
Využil jsem povolení přístupu do trezoru, vytáhl červenou složku, a přešel do salonku.
Nejspíš budu muset Chrise požádat, jestli má nějaký pokoj, který bych mohl využít a zařídit jako pracovnu, protože krčit se v křesle nad konferenčním stolkem se mi moc nechtělo.
Rozhodl jsem se prozatím dělat na tom po nocích, dokud nebudu mít volný den. Jako voják jsem v případech nouze i několik dní v kuse nespal, nebo si jen na hodinku někde zdříml, takže mi to zas až tak nevadilo.
Začal jsem podrobně procházet zprávy a dělat si postupně poznámky, a zažral se do toho tak, že mě od práce odtrhl až Fred, který ráno přišel, aby udělal snídani.
Na jeho otázku, co dělám, jsem popravdě odpověděl, že něco vyšetřuju, ale papíry rychle schoval, aby neviděl obsah. Ne, že bych mu nevěřil, ale Chris o tomhle nikomu neřekl, a já chtěl respektovat jeho rozhodnutí.
Protáhl jsem se a vyšel ze salonku, abych složku schoval zpátky do trezoru.
Chris
Den utekl, ani jsem nevěděl jak. Ale ten sestřih Jadenovi moc slušel. Vypadl mnohem lépe, když neměl konce vlasů každý jinak, a já se i přistihl, jak na něho občas koukám.
Když jsem pak večer zaplul do koupelny, strávil jsem tam víc času než normálně. Taky jsem potřeboval oholit těch pět chlupů na bradě, a upravit si další porost.
Snad nebude vadit, že jsem se zbavil přebytečných chloupků, protože nemám rád, když mě to někde tahá. A hlavně, když se mě někdo dotkne, a netahá mě přitom za chlupy, mám z toho větší prožitek…
Hlavně když cítím něčí prsty nebo jazyk na holé kůži…
Ale nakonec jsem ani nezjistil Jadenův názor, protože mě vyhnal do postele, a když jsem vypil kakao, prakticky hned jsem usnul.
Druhý den to probíhalo podobně. Akorát jsme tentokrát zašli něco pocvičit a dát si pár bazénů, protože Jaden byl vzhůru jako první a hned mě nahnal do tělocvičny.
A pak zase snídaně, práce, oběd, práce, a cesta domů, kde jsem skoro padal na pusu, jak jsem byl utahaný. Vážně bych si přál dělat to, co mě baví a z čeho mám dobrý pocit, než sedět v kanceláři a snažit se udržet firmu v černých číslech.
„Frede, zítra brzy ráno odjíždíme. Mám to v kalendáři, takže kdyby se na mě někdo ptal, víte, co máte říct. Prostě nevíte, kde jsem, a hlavně ten zítřek, ano?“ podal jsem Fredovi talíř, když jsem dojedl večeři, a chystal jsem se do pokoje, abych se mohl sbalit. Tentokrát jsem si nebral oblek, nebyla to formální ohlášená návštěva. A na hory se mi s ním stejně nechtělo tahat.
„Jadene, vezmeme si Rovera, na hory, a hlavně do dolu, to je lepší, nerad bych zničil tvé krásné auto na těch cestách v horách,“ řekl jsem ještě Jadenovi, aby nepočítal s tím, že pojedeme jeho autem a řidiče se mi s sebou nechtělo brát. „Možná by sis měl pořádně zabalit, budeme tam tři dny, a je tam větší zima než tady.“
Jaden
Chris nám nakonec kromě návštěvy dolu ještě naplánoval dvou denní výlet na chatu do hor a já se docela i těšil.
Večer před odjezdem, když jsem ho po večeři zase doprovázel do pokoje, abych byl s ním, dokud neusne, a já pak mohl přejít do salonku pracovat na vyšetřování, jsem ho v pokoji přetočil k sobě, a natiskl si ho na hruď.
Přistihl jsem se, že mi docela chybí jeho blízkost.
V posledních dvou dnech jsem s ním akorát ležel v posteli, když usínal, a kromě letmých doteků mezi námi nic neproběhlo. Přes den jsem pracoval jako jeho ochranka, v noci se krčil v salonku nad vyšetřováním smrti jeho táty.
Můj původní plán říct mu o pracovnu jsem zavrhl, když jsem viděl, kolik má práce.
Možná až budeme na té chajdě a bude víc klidu, tak mu to řeknu.
„Myslel jsem, že mě budeš zahřívat ty, a celé dva dny nevylezeme z postele,“ zabručel jsem a přivřel oči, když jsem ucítil jeho vůni.
Prsty jsem mu vjel do vlasů, lehce za ně zatahal, a pak se sklonil, abych ho mohl pořádně políbit.
Druhou ruku jsem zasunul za pásek jeho županu, a pak překvapeně zamrkal a odtrhl se od polibku.
Kousek jsem poodstoupil, rozvázal pásek a vydechl.
„Ale, ale, ale, že ses nepochlubil,“ zamručel jsem a přejel po jeho rozkroku, který byl krásně hladký. „Myslím, že tohle na chajdě hned vyzkouším.“
Ještě jednou jsem ho políbil, a pak ho znovu zabalil do županu.
Za normálních okolností bych si ho nejspíš vzal hned, ale bylo potřeba si sbalit, a čekala nás dlouhá cesta, a já chtěl, aby byl pořádně vyspaný a odpočinutý.
Asi za půl hodiny stály sbalené kufry přede dveřmi, a já zahnal Chrise do postele, který usnul skoro hned, jakmile se dotkl polštáře.
Sice se mi od něj moc nechtělo, ale práce volala, takže jsem ho zase opustil, a až do rána se věnoval dalšímu hledání skládačky, abych zjistil pravdu.
Ráno jsme se pořádně navlekli, nasnídali, svačinu od Freda, kterou nám nabídl, že udělá, odmítli s tím, že si raději zajdeme na něco teplého do nějaké restaurace, a vyrazili. Své auto jsem podle Chrisova přání nechal v garáži, a vyjel jedním z jeho teréňáků.