Agares
Myslím, že tentokrát i Aim se mohl potrhat, když uviděl Jonase, jak najednou uprostřed pohybu odpadl.
„No, unavený je, ale zase na druhou stranu, kdo se může pochlubit, že ho ojeli dva démoni. Myslím, že až si k sobě najde někoho vhodného, tak ten druhý nebude litovat. Teda, pokud si ho Aim neunese k nám," uchechtl jsem se, když jsem viděl, jak ho odnáší.
Pak jsem si ale uvědomil, jakou spoušť jsme tam museli zanechat, tak jsem se vydal za nimi a za pobaveného Aimova smíchu a jeho poznámek, že takhle by mě měl vidět Sáťa, jsem převlekl postele, vyvětral a trochu uklidil.
„Budu muset jít," došel pak Aim do kuchyně, kde jsem pro změnu pomáhal Elwinovi, aby se mohl jít učit. „Ten můj vůl si právě málem vypíchl oko, když té svojí zapínal podprdu."
Protočil očima a povzdechl si.
„Uvidíme se doma," poplácal jsem ho po rameni, a pak jsme se chlapsky objali.
Jo, některé lidské zvyky jsme si osvojili.
„Hele, kdybys měl slabou chvilku, ještě nějakou dobu tady asi budu, tak zavolej a užijeme si," neodpustil si Aim malé rýpnutí a jeho ruka pohladila můj rozkrok. „A taky, mohl bys Jonase trochu nasměrovat, kde najde vyvolávací formuli pro mě. Docela bych si pak zpravil chuť, po tomhle nemehlu, co mám. A myslím, že se ta rozkošná prdelka rozhodně bránit nebude."
Uchechtl se a konečně mě pustil.
„Tak zdar prcku a buď na Agyho hodný, jasné? Jinak si to s tebou přijdu vyřídit," přešel Aim k Elwinovi a plácl ho po zadku, za což si vysloužil mé zavrčení.
Hned na to raději se smíchem zmizel a já si jen povzdechl.
„Parchant," zavrčel jsem a poslal Elwina, ať se jde učit, že kuchyň douklízím, a pak nejspíš zmiznu, tak kdyby mě potřeboval, ať zavolá mé jméno.
Moje zmizení ale stejně představovalo zase jen střechu, kam jsem si dotáhl chlebíčky a flašku chlastu, stejně jako vodní dýmku a užíval si tuhle pohodu, zatímco Jonas spal a Elwin se učil.
Elwin
Byl jsem rád, že tu byl Aim právě kvůli Jonase.
Ale taky jsem byl rád, že konečně odešel. Nejspíš bych to s ním dlouho nezvládl. A buď by umřel on nebo já.
Prej prcku. On je divočák, že ho člověk ani nestačí sledovat.
Ale aspoň se uklidnil, a vypadalo to, že se konečně pořádně uspokojil i Agares.
Po očku jsem na něho mrknul, a v hlavě mi probleskla představa toho, jak to mohlo vypadat, když to spolu dělali.
Myslím, že jsem se v tu chvíli orosil až na zadku.
Ale šel jsem se učit, a nechal Jonase spát a Agarese dělat si, co chce.
Když se blížil večer, měl jsem toho už docela dost. Rychle jsem nachystal sendviče, abychom se mohli navečeřet, až se Jonas probudí.
Pouklízel jsem si učení, protože moje hlava toho už pro dnešek nechtěla víc pojmout. Převlékl jsem se do sportovního a vyšel z bytu ven.
„Agaresi, jdu si zaběhat,“ pronesl jsem tiše, aby věděl, že někam jdu.
Vyběhl jsem před dům a zamířil rovnou do nedalekého parku, kde mě před pár dny otravovaly holky. Se sluchátky v uších, kdy jsem poslouchal své oblíbené písničky, jsem vyběhl s cílem oběhnout celý park, a pak se pomalým klusem vrátit zpátky.
I když jsem se snažil na nic nemyslet, k čemuž mi měla dopomoci hudba a jogging, přesto jsem měl v hlavě stále ty představy, co se dělo v tom pokoji, když jsem vařil oběd.
Nevím, z čeho jsem byl víc zpocený. Jestli z toho nebo z běhu. Ale když jsem konečně doběhl zpátky k bytu, pot se ze mě doslova řinul, a tak jsem se už těšil pod sprchu.
A to byla moje první cesta, jakmile jsem si odemkl…
Agares
Seděl jsem na té střeše, až do setmění.
Cítil jsem se v pohodě, a to samé jsem cítil i směrem od Elwina.
Dneska jsem měl v plánu zůstat tady, nepotřeboval jsem jít za dvojčaty, a stejně pochybuju, že mě budou chtít tak rychle vidět, když jsem je zanechal rozdělané v parku.
Ta představa mě docela rozesmála, až jsem málem přeslechl Elwinova slova, že si jde zaběhat.
Napřed mě napadlo, že ho budu sledovat, ale konec konců, kdyby se mu něco stalo, pocítím to i na tuhle dálku a jsem u něj během setiny vteřiny. Taky potřebuje chvilku klidu, ne mít pořád za zadkem démona.
Při té představě jsem se ušklíbl a přenesl se do bytu. Podíval jsem se na Jonase a chtěl ho vzbudit, když jsem uviděl v kuchyni nachystané sendviče, ale Jonas se nejspíš rozhodl, že nás bude ignorovat a utopí se nejspíš v nějakém svém prasáckém snu.
Jo, umělci mají velkou fantazii.
Asi fakt najdu Aimovu formuli a podstrčím ji Jonasovi.
Zase na druhou stranu, když tady nebudu, Aim by to mohl zkoušet i na Elwina.
Zapřemýšlel jsem, jestli mi to vadí, a nakonec pokrčil rameny, nechal Jonase spát a přešel do kuchyně, abych si dal sendvič i za něj.
Ráno udělám nějakou hutnou snídani, aby doplnil energii.
Zrovna jsem přemýšlel, co budu dělat, když se objevil uřícený Elwin, který vypadal, jakoby ho honilo stádo Kerberů a rovnou si to namířil do koupelny.
Na moment jsem měl nutkání jít za ním, ale zase jsem nechtěl tenhle den pokazit.
Už jsem poznal, že čím víc na Elwina budu tlačit, tím víc se zapře, takže jsem nakonec zalezl do jeho pokoje, abych si později mohl aspoň u jeho vůně vyhonit, protože jsem předpokládal, že půjde spát k Jonasovi, a pleskl jsem sebou na postel.
Elwin
Byl jsem rád, že jsem ze sebe shodil ty hadry. Byly propocené tak moc, že bych je mohl ždímat. Rovnou jsem s nimi švihnul do pračky, přihodil k tomu pár dalších věcí a hned to dal prát.
Úlevně jsem zasténal, když na mě dopadly první kapky. Nejdříve jsem si pustil chladnější vodu, abych se trochu zchladil.
A až teprve po chvíli jsem přidal teplou, a začal jsem se pomalu umývat.
Musel jsem i vlasy, protože byly zpocené a společně s gelem to bylo fakt nepříjemné.
A jak jsem se tak umýval a drbal, a uklidnil po tom dlouhém běhu, začaly se mi znovu vracet vzpomínky a představy na dnešní odpoledne. I na to, co jsem řekl Doylovi.
Byla to lež, ale mě v tu chvíli nic jiného nenapadlo. Opravdu byl první a jediný.
A mě to začínalo docela i mrzet.
A znovu vzpomínky na Aima, Jonase a Agarese, a jejich společné chvíle v pokoji.
Nějak jsem se v tom všem nakonec ztratil. Ani nevím, jak dlouho jsem si drbal zuby. Vzpamatoval jsem se až ve chvíli, kdy jsem málem spolknul kartáček.
Vypnul jsem vodu, utřel se a oblékl si župan.
Potichu jsem vyšel z koupelny, protože byl všude klid.
Nahlédl jsem do pokoje, kde spal Jonas. A když jsem se zastavil na prahu svého pokoje, tak jsem v té tmě zahlédl Agarese. Trochu jsem si přitáhl župan ke krku, když mi probleskla hlavou myšlenka, že bych…
Nechci být nic dlužný, a ještě jsem mu nezaplatil.
Jo, to je ten důvod.
Vůbec ne to, že jsem najednou pocítil touhu být takhle s někým.
To je kravina.
Jen chci zaplatit.
Rozpálený ze sprchy jsem, a to mě k tomu ponouká…
Vůbec to není nic jiného.
Proč si vlastně pořád vymýšlím neopodstatněné důvody?
Po delším hádání se mého dobrého a zlého já, to horší já zvítězilo.
Potichu jsem došel k posteli, shodil jsem ze sebe župan, a pak jsem si opatrně, s tichým roztřeseným dechem, lehl vedle Agarese.
Sice jsem měl malinko místa a hrozilo, že spadnu na zem, ale…
Vzrušilo mě to.
Moje horší já pěkně knockoutovalo mé hodné já…
Agares
Nespal jsem.
Samozřejmě, že jsem nespal. Démoni to nepotřebují.
Přesto jsem měl zavřené oči, ruce pod hlavou a poslouchal šumění sprchy.
Docela jsem se v tom ztratil, při představě, jak jsem ho Elwinovi poprvé kouřil, při představě, jak si ho honí sám ve sprše, že jsem málem přeslechl, když vešel do pokoje, a vzpamatoval se až ve chvíli, kdy byl jeho roztřesený dech a jeho vůně až moc blízko mě.
Otočil jsem se na bok, udělal mu tak víc místa, a i v tom šeru dost jasně viděl, jak má červené tváře a slyšel tlukot jeho srdce.
„Neměl bys mě takhle provokovat, Elwine," zabručel jsem a dlaní přejel po jeho hrudi.
Jemná pokožka byla ještě ze sprchy rozpálená a tolik mě lákala.
Stejně jako Juniora.
„I když jsem se nakonec vyřádil, nikdy nemám dost, a ty… ty jsi to, co chci nejvíc," zašeptal jsem, a pak stáhl jeho ruku dolů na svůj penis, aby věděl, že svá slova myslím vážně.
Zároveň jsem se k němu víc přiblížil, abych se svými rty otřel o ty jeho a ujistil se, že to není jen nějaká moje prasácká představa.
Elwin
„Já… Já nechtěl Jonase vzbudit…“ vydechl jsem, když jsem na sobě ucítil Agaresovy ruce.
Lžu.
„A… pořád ti… něco dlužím…“
Lžu.
„A… chtěl bych to…“ vydoloval jsem ze sebe nakonec roztřeseně, když se má ruka dotkla Agaresovy erekce.
Konečně pravda! Trubte fanfáry!
„Já jen… nemám rád když… mě někdo do něčeho… tlačí… nesmím se cítit pod tlakem, jinak vždycky couvnu,“ přiznal jsem se nakonec.
Oddechl jsem si, že jsem to ze sebe konečně dostal.
A opravdu jsem chtěl pocítit to samé vzrušení jako Jonas. Nebo jako tenkrát s Agaresem v koupelně. Vážně se mi to líbilo, i když jsem si to nechtěl přiznat.
Ale malý strach, že s ním něco budu mít, a zamiluji se do něho, mě od toho pořád taky odrazoval.
Věděl jsem, že jednou zmizí, a netušil jsem, jestli by vůbec bylo možné spojení člověka s démonem. A já… Z praktických důvodů jsem se nechtěl zamilovat do démona. Chtěl jsem milovat člověka.
Přes všechny mé pochyby ale má ruka o něco víc stiskla Agyho Juniora, a začal jsem mu ho i pomalu masírovat. Já sám jsem tvrdnul každou chvilkou, a Agyho dech na mém krku mě rozechvíval touhou.
Pootočil jsem se k němu…
„Chci to… Agy, já… opravdu to chci, i když se… bojím…“
Agares
Konečně!
Málem jsem vyskočil z postele a zatančil oslavný hula tanec, když konečně Elwin přiznal barvu.
Ale, že mu to trvalo.
Zdálo se mi, že je v tom možná víc než jen jeho stydlivost. No, nebylo by to poprvé, co by se nějaký člověk zamiloval do démona, ale i na tohle jsme byli připravení.
Ale o tom jsem raději pomlčel a místo toho vydechl, když mě začal Elwin masírovat, a já cítil, že i on nezůstává dole viset jako mokré prádlo.
„Neudělám nic, co by ti ublížilo…“ zachraptěl jsem, odhodil deku, povalil Elwina na záda, a pak se přisál na jeho rty.
Tentokrát to byl polibek plný touhy po něm, kterou jsem v sobě do teď hromadil.
Samozřejmě, že jsem během toho nevynechal jediné místečko na jeho těle, které bych nepohladil, než jsem se dostal k jeho penisu, který jsem sevřel v ruce a několikrát potáhl.
Pak jsem se napřímil, vyvolal trochu pekelného plamene, který lehce osvítil celou místnost, a přes hlavu si přetáhl triko.
Pořád jsem netušil, jestli je to jen moje představa, nebo tu se mnou Elwin skutečně je, a i když bych to nejraději vzal hopem, věděl jsem, že na Elwina musím pomalu.
A koneckonců, i pro mě to bude zase něco nového.
„Strašně moc tě chci, Ele. Chci, aby ses mě dotýkal…" mumlal jsem do jeho kůže, když jsem svým jazykem hladil kůži na hrudi na břiše, než jsem se dostal k bradavkám, které jsem pocumlal a lehce skousl, dokud nebyly krásně tvrdé.
Hned na to jsem mu zanechal značku na krku a přesunul se k jeho rtům.
Pak jsem se znovu narovnal do kleku, stáhl si trenky níž, aby Junior konečně dostal svobodu, a vytáhl do kleku i Elwina.
Jeho ruce jsem potáhl na svůj penis a jednou rukou si ho přichytil za zátylek, abych ho mohl znovu a znovu líbat.
„Chceš mi ho vykouřit? Chceš to naučit? Uviděl bys, jak vzrušující to může být i pro tebe," zachrčel jsem mu do úst a přivíral oči, když jeho prstíky hladily mého Juniora.
Elwin
„Taky tě chci, Agy,“ vydechl jsem pod tíhou všech těch vjemů. Které se proháněly mým tělem i mozkem.
Jen jsem doufal, že mi tam potom zůstane ještě nějaké místo na nové vědomosti, a nebudou se mi tam prohánět jen samé prasárny.
Celé to bylo zvláštní. A kupodivu bych řekl, že s těmi plameny, které jemně osvětlovaly pokoj, tak i romantické, i když to zřejmě na mysli Agares neměl. Netušil jsem, jestli je schopen nějaké romantiky.
Ale byl jsem moc rád, že na mě jde pomalu, že se mi tak věnuje a nějak tohle všechno nerozebírá.
Byl jsem vzrušený čím dál víc, a čím dál víc jsem cítil tu touhu, která říkala, že ho chci uvnitř mě.
I vzdechy byly hlasitější, místy je nahrazovaly steny, i když ještě k ničemu pořádně nedošlo. A cítil jsem se i na chvíli trapně. Byl jsem jako prvnička, která neví, co ji čeká, ale přitom vlhne už jen při všech těch dotecích a myšlenkách.
A to příjemné mrazení po těle, a přitom tak příjemné teplo…
Bylo to vážně něco. Možná i lepší než v té koupelně. Víc jsem se do toho vžil. Víc jsem se tomu poddal bez postranních myšlenek.
„Já? Tobě?“ zarazil však Agi mé nadšení pro věc. „Já… teď… ne-nevím… asi… n-“
Málem jsem se rozbrečel, když jsem to chtěl odmítnout, ale přitom jsem nechtěl pokazit tuhle chvíli, která začínala tak slibně.
Ne, že bych ho nechtěl vykouřit, ale teď jsem se na to necítil, a navíc… Chtěl jsem cítit to příjemné tření a ten tlak, tu plnost v sobě, ty nárazy a masírování prostaty jeho juniorem…
„Prosím ne… teď… možná později…“ zastavila se moje ruka na jeho penisu, a sklopil jsem zrak k matraci, jak mi byla hanba.
Agares
Dobřééééééé…
Tak jinak.
Mé nadšení pro věc na chvilku ustoupilo, když mě Elwin odmítl. A já ho tak zatraceně moc chtěl! Teda jako jeho pusinku na Juniorovi!
Ale slíbil jsem, že neudělám nic, co nechce, tak jsem se obrnil a několikrát se zhluboka nadechl.
Nechtěl jsem říkat, že možná žádné později nebude.
Kdo ví. Je možné, že potom, až se spolu vychrápeme, naše pouto skončí úplně, a i když budu chtít zůstat, povinnosti mě zavolají do Pekla.
A než se sem dostanu zpátky, může už Elwin mít někoho, koho bude milovat.
„V pořádku," řekl jsem nakonec a zvedl mu hlavu za bradu. „Říkal jsem, že neudělám nic, co nechceš. Tak aspoň nechej mě."
S těmi slovy jsem ho povalil znovu na záda a cestičkou přes hruď se dostal, až k jeho penisu.
Na moment jsem se musel přesunout do vedlejšího pokoje pro gel, ale nebyla to snad ani vteřina, takže to Elwin nejspíš ani nezaznamenal.
Pohltil jsem jeho penis do úst, zatímco nagelovanými prsty jsem se dobýval do jeho dírky.
Šlo to snadněji než předtím, ale přesto jsem postupoval opatrně, napřed jeden prst, a pak druhý, přičemž jsem při tom roztahovaní nezapomněl pořádně dráždit jeho prostatu.
Pohrával jsem si jazykem i s jeho váčkem, nebo jsem se vysunul nahoru, abych poškádlil bradavky, či ho vášnivě políbil.
„Jsi tak nádherný, Ele..." vydechl jsem do jeho kůže na krku, zatímco jsem do něj tlačil už třetí prst a zároveň se o jeho stehno otíral svým penisem.
Jeho hlas mi zněl jako rajská hudba a víc mě nutil pokračovat.
Opravdu byl nádherný, a já věděl, že na něj jen tak nezapomenu.
Po chvíli jsem vytáhl prsty, aby se mi Elwin předčasně neudělal, jeho zadeček podložil polštářem, přichytil si ho za stehna a pořádně mu roztáhl nohy.
Zaklekl jsem a špičkou žaludu se otřel o jeho dírku.
„Můžu dovnitř?" zachraptěl jsem a zadíval se do Elwinovi načervenalé tváře, jeho lesklých očí, a rtů, opuchlých od polibků.
Elwin
Oddechl jsem si, když mě Agares ujistil, že neudělá nic, co bych nechtěl. Opravdu jsem měl na krajíčku.
Jo, fakt to bylo chlapský, rozbrečet se kvůli sexu.
Musím se vzpamatovat. Vždyť dělám jednu trapárnu za druhou.
Ale když jsem se nakonec ocitl na zádech, a Agares o mě začal pečovat, nakonec jsem na své pochybnosti zapomněl.
Vážně potřebuji větší sebevědomí, jinak skončím jako starý mládenec do konce života a sex budu mít jen, když, když vyvolám nějakého démona.
Nakonec jsem se uklidnil, a znovu se ponořil do toho, co hezkého mi Agyho společnost přinášela.
Nechal jsem se unášet těmi skvělými pocity, můj dech se znovu o něco zkrátil a byl už slyšet i po celém pokoji, stejně jako mé sténání, když mou dírku už trápily jeho prsty.
Jo, tohle jsem chtěl cítit.
I když jsem se tomu bránil, přesto je to jako droga. Kdo jednou okusí masáž prostaty, chce to opakovat.
A to vzrušení, šimrání v břiše, tlak na těch správných místech…
Byl jsem fakt tvrdý jako beton, a už jsem se proti Agyho prstům začínal i prohýbat.
Až teprve po chvíli jsem si uvědomil, že mám i ruce, a tak jsem je zapojil, abych zase nebyl za dřevo.
Dotýkal jsem se Agyho, kam jsem dosáhl, a v jednu chvíli, kdy jsem myslel, že se udělám, jsem je zahrábnul do jeho vlasů a pevně sevřel.
Prudce jsem zavzdychal, a už, už to na to vypadalo, ale pořád jsem měl na paměti, že jsem chtěl něco jiného. A Agy to taky chtěl.
Chtěli jsme to oba.
I když nevím, kdo z nás víc.
Po jeho otázce jsem si znovu uvědomil, jak je velký.
V hlavě mi problesklo anatomické uspořádání člověka, a na setinu vteřiny zaváhal, jestli to vůbec bude možné. Ale pak jsem si taky uvědomil, čeho všeho je anus schopný. Co všechno je schopný pojmout a jak se roztáhnout, a že nejvíc dráždivých receptorů je právě při vstupu.
A že mi to Agy svými prstíky dokázal, o tom nebylo pochyb.
Jo, téhle penetrace se prostě nesmím bát. Musím si užít jeho kopulační pohyby, i kdybych pak měl vyhledat lékařské ošetření.
„Chci… to…“ prohnul jsem se, abych se o něj aspoň otřel. „Chci tě vevnitř… v… dírce…“
Agares
U Satanovy díry!
Tohle vážně nepřežiju! Budu to muset nějak zařídit, aby tohle nebylo poprvé a naposledy, kdy Elwina ojíždím. Byl jako droga. A že jsme jich v Pekle měli víc než dost.
Zavrčel jsem, když se o mě otřel, a jeho slova… Na to nebylo snad ani, co říct.
„Asi se… neudržím…" zachraptěl jsem, sklonil se níž, a s dechem, kterým jsem mu zahříval rty, s pohledem do jeho očí, jsem zatlačil.
Doyle byl oproti mně míň jak poloviční, takže jsem musel pomalu, kousek po kousku, zajíždět dovnitř, občas přidat gel, a teprve až když to nikde nedrhlo, a já se dostal konečně až na konec, spokojeně jsem vydechl, zadíval se na Elwina, jestli je v pořádku, a pak z něj znovu vyjel.
Tušil jsem, že se neudržím.
A měl jsem pravdu. Pohled na roztřeseného Elwina, jeho stahující se dírka a cukající penis mi vzali i zbytek mozku, co mi ještě v hlavě zůstal a přesunul se do Juniora.
Zaryl jsem nehty do Elwinových boků, zavrčel, lehce ho kousnul do břicha, a pak do něj znovu najel.
Tentokrát ale prudce, protože už tomu nic nebránilo, a až po kořen.
Ta jeho těsnost byla přímo omračující.
„Ele!" křikl jsem na něj, jako by to snad mohl ovlivnit, a už na nic nečekal.
Mé přírazy byly s každým dalším pohybem ráznější a rychlejší, prudší a dráždivější, když jsem pokaždé z jiného směru zaútočil na Elwinovu prostatu.
Když jsem cítil, že to, jak na něj, tak i na mě jde, zastavil jsem, vytáhl ho do kleku, trochu z něj povyjel a prsty sevřel tu jeho krásnou prdelku.
„Naplním tě až po okraj," zavrčel jsem na něj.
Jakmile jsem ho přitiskl na své tělo, až mi jeho penis dělal díru do břicha, a zároveň se vrhl na jeho lákavé rty, nabodl jsem si ho na sebe, až se mi zatmělo před očima.
Takhle jsem mohl jeho prostatu masírovat rázněji, a zároveň i jeho penis, který se tlačil na mé břicho.
Elwin
Zatnul jsem zuby, když jsem ucítil to příjemně hladké a teplé na mé dírce.
Jo, bylo to příjemně vzrušující, ale pořád mi v hlavě běžely představy, jak se tlačí dovnitř.
Krucinál… Tohle mě vzrušilo ještě víc.
Nedokázal jsem se úplně uvolnit. Už chápu, jak se cítí lidé, když je jim tam zaváděna sonda.
Ale tohle byla pořádně tlustá sonda…
Na moment jsem si i přichytil nohy pod koleny, jako na lékařském vyšetření, a se zavřenýma očima a hlasitým vzdycháním vnímal, jak se probíjí dovnitř.
Každičký centimetr, kterým mě plnil, jsem cítil tak intenzivně, že jsem měl pocit, jako by se tam už ani nemohl snad vlézt.
Měl jsem zprvu i tendenci ho ze sebe vypudit, ale v duchu jsem se okřikl, abych to nedělal.
Jo, tohle je vyšetření, a já jsem prostě pacient a musím to vydržet, aby mi bylo lépe.
Aby mi bylo ještě lépe, než je mi teď.
Třásl jsem se, když se Agares zastavil. Položil jsem si ruku na břicho a pohmatem zjistil, jak daleko se dostal. Málem mě omylo a čelo se mi orosilo, když jsem ucítil ten pohyb pod rukou.
A pak povysunutí a příraz.
Přitlačil jsem si ruku na břicho ještě víc, a vlastně jsem přišel i na to, že se mi to takhle líbí ještě víc.
Už to nebyly jen vzrušené vzdechy, byly to i steny, chvění v těle, vzrušivé vjemy, které se mi skrz anál dostávaly dál do těla.
Jo, můj anus je v ráji…
A ano, užívám si to čím dál víc.
A hlavně, když mě zvedl a pak mě doslova na sebe nabodl.
Můj výkřik se roznesl snad po celém baráku. Byl jsem z toho úplně pryč, a už jsem dal volný průchod všemu, co mé tělo i můj hlas vyváděly.
Sám jsem po chvíli šel vstříc, sám jsem se postupně začal sám nabodávat na to silné pevné Agaresovo kopí…
Důrazné dosedy, otírání mé erekce o jeho břicho…
„Pane Bože!“ vykřikl jsem, a ani si neuvědomil, že jsem s démonem.
Nejspíš půjdu do pekla. Ale teď je mi to jedno.
„Agare…si!“ zakřičel jsem znovu a zatnul jsem mu nehty do ramenou, o které jsem se zapíral.
V jednu chvíli jsem na něj prudce dosedl, ale už jsem se nezvládal v kolenou zvednout, Najednou mé tělo vypovědělo službu, nefungoval jediný sval, který by mě donutil se pohnout.
Kecám… některé svaly fungovaly, mé břicho se stahovalo, třáslo, svěrače taky pracovaly podle toho, jak jsem potřeboval, abych se cítil ještě lépe.
A to ostatní…
Otírání mého penisu, odhalený žalud, to všechno teď přímo volalo po tom, aby se mi varlata stáhla a začala produkovat to, co po další vteřině vycházelo z mého penisu ven.
Čelem jsem se zapřel o Agaresovu hruď, přimhouřenýma očima jsem sledoval, jak se na něm objevují bílé fleky mého spermatu. A podle těch dávek mi hlavou problesklo, že určitě mám dostatečné množství ejakulátu, aby naše populace nevymřela.
Ale já k tomu nepřispěju. Já tohle všechno se svým roztřeseným tělem, a hlasitými vzdechy a sténáním daruji Agaresovi.
Agares
Nejspíš jsem umřel a šel do Pekelného ráje.
Opravdu existuje! I když teda my démoni neumíráme, teda, pokud nás někdo nezabije, ale v podstatě přejdeme do jiné sféry bytí, a pak se ocitneme právě v Pekelném ráji.
Jaké to tam je netuším. Vlastně už jo. Teď už to i vím.
Hlavou mi problesklo, že tohle by měl vidět ten šukálista. A všichni ostatní, kteří si z Elwina utahovali.
To čekání rozhodně stálo za to, zvláště, když se pak na mě začal Elwin sám nabodávat.
Jo, sex dokáže s člověkem divy.
Zavrčel jsem, když Elwin vykřikl jméno toho zarostlého dědka, ale vzápětí měl co dělat, abych se do něj nezakousnul, když přišla jeho chvíle, já pocítil to stahování, cukání a následně i semeno na mém břiše.
A co teprve ty hlasové projevy a třes těla.
Myslel jsem si, že za tu dobu, co souložím všechno, co má tři nohy, mě už nic nepřekvapí. Ale Elwin opět posunul laťku o něco výše.
A protože můj Junior se nejspíš skutečně cítil jako v ráji, nenechal jsem Elwina vydechnout, a do posledních přírazů jsem dal vše, co jsem potřeboval k tomu, abych naplnil jeho zadeček a vyštěkl několik sprostých nadávek nejen v lidské, ale i v pekelné řeči.
Prodloužil jsem tak o něco Elwinovi dozvuky, když jsem se pořád otíral o jeho stěny a jeho penis, který sebou ještě občas cuknul.
Až když už jsem neměl co dát, povalil jsem Elwina znovu na záda a vpil se do jeho rtů.
„Musím říct, že za to čekání… to vážně stálo…" zachrčel jsem po chvíli a sunul se dolů, abych s Elwinovy hrudi slízal aspoň to, co na něm ulpělo, "ale nevím, jestli mi tohle bude stačit, když jsi tak úžasný."
Vrátil jsem se znovu k jeho rtům a opět se do nich vpil.
Elwin
Byl jsem jak omráčený z toho, co jsem právě prožil.
Když se můj dech aspoň trošičku uklidnil, moje ústa se roztáhla v přiblblém úsměvu. Málem jsem zapomněl i na Agarese a jeho Juniora ve mně, kdyby se nepřipomněl svými prudkými přírazy.
Vyhekl jsem, po jeho prvním pohybu, a i když jsem nechtěl, mé tělo se znovu roztřáslo, znovu jsem si užíval ten zvláštní pocit, tak moc podobný orgasmu.
Málem se mi oči protočily nazad, když jsem skoro ztratil dech po dalším omračujícím návalu, který rozhodně nebyl nepříjemný.
Už jsem si stihl v hlavě udělat i poznámku, že si zjistím, co se právě stalo.
A tak, když jsem pak dolehl na záda, stáhl jsem svěrače co nejvíc, abych pocítil ještě tu Agaresovu pevnost.
Vážně byl ve mně hodně hluboko. A kdybych prvně spal s Agym a teprve potom s Doylem, rozhodně by to bylo, jak jsem mu říkal. Nepocítil bych ani, že Doyle nějaký penis má.
„Já… nemyslím si… jen jsem… vlastně jsem… nic ani… neudělal. Jen jsem… dosedával…“ zachraptěl jsem, když jsem konečně popadl dech.
Ale bylo mi moc dobře. Opravdu fajn. Skvěle…
Ještě lépe než skvěle, a podle toho jsem se i tvářil.
Snad jsem i vrněl jako kočka, šťastný, že jsem se k tomu konečně odhodlal, a prohraboval jsem Agaresovy husté vlasy.
„Bylo to… úžasné…“ vydechl jsem spokojeně a pak naše ústa spojil v polibku.
Agares
Musel jsem se usmát, když Elwin řekl, že nedělal nic jiného, než dosedával.
Asi mu to budu muset řádně vysvětlit.
Přivřel jsem oči, když se mi začal probírat vlasy a rozhodně neodmítl, když mě sám políbil.
Nejraději bych si ho vzal znovu a znovu, udělal mu všechno to, co jsme s Aimem dělali Jonasovi, ale nechtěl jsem, aby se mi Elwin zalekl.
Už tak bylo pro mě tohle, jako by mi dal Sáťa vysněný dárek k narozeninám.
Teda... ne, že by věděl, kdy je mám, a co vlastně chci.
Pravděpodobně by mi dal nějakou blbost jako pletený svetr se svou podobiznou a nutil mě ho nosit.
Jo, občas měl takové blbé nápady, ale odmítněte svého šéfa, když se tváří, že vás sežere na místě, pokud nebude po jeho.
Jakoby někdo z nás v Pekle vůbec svetr potřeboval. A navíc s jeho ksichtem.
„Je ti jasné, že teď už mi tak snadno neutečeš?" zazubil jsem se, když jsem se převalil na záda a Elwina stáhl na sebe. „Osm hodin učení, šest hodin spánku, hodina jídlo a zbytek sex. To by šlo."
Mlaskl jsem spokojeně, jak dobře jsem to vymyslel, a pak se musel zasmát Elwinovu výrazu.
Ještě chvilku jsme se muchlovali, občas jsem se v něm pohnul, abych mu připomněl, že Juniora má pořád v sobě, a i když bych rád pokračoval, nakonec jsem ho vytáhl, nechal Elwina, ať si na mě ustele, zhasl plamen, přikryl nás, a pomalým probíráním se jeho vlasy ho nechal, ať si odpočine a vyspí.
Elwin
Proč jsem se k tomu neodhodlal už dříve?
Už dávno jsem mohl pochopit, jak je s ním sex skvělý.
Jenže zase mě přepadla malá pochybnost.
Zvyknu si na Agarese, vím už, že sex s ním je daleko, daleko lepší než s Doylem. A co, když se mi pak už s nikým jiným sex nebude líbit? Co když mě už nikdo neuspokojí tak jako Agares?
Nejspíš se potom budu muset odstěhovat do pekla.
Asi jo.
Jen nejdříve dokončím školu, abych jim tam dole byl co platný, kromě sexu nebo vaření špaget.
Ale pro něco to bylo dobré.
Nějak jsem se zařekl, že se konečně pustím i do dalšího učení. A tím nemyslím medicínu.
Tohle, co se teď stalo, jako by mi to trochu pozvedlo sebevědomí.
A rozhodně ho nesmím zase nechat klesnout dolů.
A tuhle myšlenku jsem měl, když jsem usínal, a taky když jsem se probudil.
Jo, musím se toho naučit víc, abych nebyl za poleno, až s někým budu chodit.
A taky jsem si hned po probuzení vzpomněl na Agaresův rozvrh.
Hodina na jídlo? To jako i s vařením? A další volné hodiny na sex?
Chce mě zabít? Vždyť… to…
Neeee, to asi nejde.
To bych pak nedošel ani na zkoušky.
Už jen sedm dní. Vlastně šest, a sedmý den budu mít zkoušky.
Ale přes to všechno jsem se i po probuzení spokojeně přitulil k tomu teplu, co z boku šlo a zavrněl jsem jako kočka.
Ale…
„Kruci! Něco se pálí!“ vyletěl jsem najednou z postele.
Hned jsem se zřítil na zem, narazil si pak prsty o kliku, a za další dvě vteřiny jsem vběhl do kuchyně, kde se Jonas snažil připravit něco k snídani.
Honem jsem pootvíral okna, a teprve obdivné zahvízdání mě probralo. Pořád jsem byl nahý…
Agares
Elwin spal celou noc. Poslouchal jsem jeho pravidelné oddechovaní, vnímal tlukot srdce a na chvilku taky zavřel oči. I když jsme my démoni nespali, stejně jako pro lidi, i pro nás to bylo něco, díky čemu si tělo odpočinulo.
Spokojeně jsem vydechl, a pak pootevřel jedno oko, když jsem pocítil, jak se Elwin zavrtěl a víc se ke mně přitulil. Má ruka se už pomalu sunula k jeho zadečku, že mu ukážu ranní sex, který je ještě lepší než večerní, zvlášť, když ten dole není ještě zcela probuzen.
Jenže vzápětí jsem místo toho hýkal smíchy, a ptal se sám sebe, jestli Elwin vůbec přežije první operaci, až se stane doktorem. Už jsem si představoval, jak mu skalpel vyklouzne z ruky, zabodne se mu třeba do oka, nebo jehlu si zapíchne, kdo ví kam, jak uklouzne na vyleštěné podlaze a strhne s sebou všechno, včetně pacienta na vozíčku, jak při každé pohotovosti napřed omlátí všechny futra, než se vůbec dostane na příjem, kde ho budou muset napřed ošetřit, aby mohl on ošetřit jiné.
Jako… Bylo mi jasné, že to tak nejspíš nedopadne, ale představa to byla víc než zábavná.
Vyhrabal jsem se z postele, když jsem zaslechl zahvízdání, a v kuchyni pak uviděl, jak se Jonas kření a civí na Elwina.
Toho jsem popadl kolem pasu a věnoval mu dost vášnivý polibek, přičemž jsem ho nezapomněl plesknout po zadečku.
„Raději tu snídani nech na nás. Udělám ji, až se osprchujeme," zabručel jsem na Jonase, který se málem poslintal a podle jeho výrazu mu došlo, že jsem do toho s Elwinem praštil.
A aby mi ho ještě neposlintal, potáhl jsem Elwina za ruku a přešel s ním do koupelny.
„Asi na Jonase pošlu Aima. Myslím, že by se k sobě hodili," zabručel jsem, když jsem pustil sprchu a přitáhl si Elwina k sobě. „A jinak dobré ráno."
Znovu jsem ho políbil, a mé ruce sjely k jeho zadečku, který jsem konečně pořádně pomačkal.
Elwin
Jo, tak Jonas se pokoušel dělat tousty a nějak se mu nedařilo. Nejspíš vaření bylo jediné, co jeho expřítel dělal lépe než on.
Přikývl jsem, když Agares řekl, že snídani uděláme my, a zatímco mě mačkal v objetí, Jonas pozavíral okna a nechal otevřené už jen jedno.
Ještě že se nespustil požární hlásič. To by teprve bylo rychlé ráno a probuzení.
„A myslíš, že by se Jonasovi v pekle líbilo?“ zeptal jsem se, když jsme už stáli ve sprše. „Asi ne, tam je to nejspíš moc depresivní. Víš, četl jsem Danteho peklo...“
Otočil jsem se víc k Agaresovi, a své namydlené ruce jsem mu položil na záda. Víc jsem se tak k němu přitiskl, a mohl jsem hladit a zároveň umývat jeho záda.
Ale to všechno…
Přesto s jakým šokem jsem vyletěl z postele, moje ranní erekce byla stále viditelná. Sice jsem nebyl tak tvrdý jako Agares, ale moc daleko jsem k tomu neměl.
Poodstoupil jsem o krok a pohlédl dolů.
Jo, hotový stožár…
Políbil jsem Agyho na rty, a pak…
„Zkusím to, ale… nevím… nikdy jsem to nedělal…“ pomalu jsem klesl na kolena.
Jo, ohýbat se k němu, tak by mě za chvíli bolely záda. A v kleku aspoň neuklouznu.
Přesto se mi zatajil dech a trochu zděšeně jsem se zadíval na jeho penis, když jsem ho měl tak blízko. Otřel jsem se o něho tváří a pak ho opatrně vzal do ruky.
„Já… nevím… jestli to… zvládnu…“ zamumlal jsem, ale pak už jsem vyplázl jazyk, abych mohl olíznout jeho žalud, když jsem mu rukou opatrně stáhl předkožku.
Agares
Kurva! Satanovy koule, hlava i chlupy dohromady!
Málem se mi zatmělo před očima, když najednou Elwin klesl na kolena a olízl mého Juniora.
A ty jeho slova...
Myslím, že pokud bych nebyl doteď tvrdý, tak po tomhle vystřelím jako stožár.
Junior sebou cuknul na důkaz mých myšlenek, a já jednou rukou zahrábl do Elwinových vlasů.
„Je to jako lízat lízátko nebo zmrzlinu. Pěkně od vrchu dolů. A pak, jako bys jedl banán. Měl jsi někdy banán? Určitě jo. Strčíš si Juniora do pusinky, tak, jak ti to nejvíc půjde. Pomalu, postupně. Můžeš zapojit jazyk i zuby, ale hlavně mi ho neukousni. Klidně ti dám názornou ukázku," s těmi slovy jsem Elwina vytáhl nahoru a tentokrát k jeho nohám klesl já.
Olízl jsem ho po celé délce, v puse si pohrál s jeho kuličkami, polaskal jazykem žalud i štěrbinu, přitom nezahálely ani mé ruce.
Několikrát jsem pro protáhl, a pak si ho konečně zasunul do úst, abych mu ukázal, jak na to.
Nespěchal jsem, pomalu ho kouřil, aby si to mohl zapamatovat a po chvilce ho vypustil a zase vstal.
„Takhle nějak," zachraptěl jsem a zase ho zatlačil dolů na kolena.
Byl jsem úplně v hajzlu. Až tak, že jsem mu zapomněl i říct, že Dante kecal, a Peklo vůbec není depresivní. No, nejspíš mu to řeknu později.
Když mě včera Elwin odmítl, nečekal jsem, že se k tomu tak brzo odhodlá. A už jen ta představa mi zatemňovala mozek. Víc, než kdyby to byl kdokoliv jiný.
Nejspíš je to, jak řekl Aim.
Elwin si mě omotal kolem svého štíhlého prstíku, a pokud řekne skoč, já klidně skočím.
Pohladil jsem ho po tváři, zadíval se mu do očí, a ještě se k němu sklonil, abych si vychutnal dlouhý polibek.
A když jsem se narovnal, jen jsem ho pobídl, ať pokračuje a přivřel spokojeně oči.
Elwin
Poslouchal jsem Agarese, co říká, když mě vytahoval nahoru na nohy.
I když mám dobrou představivost, tak…
Nebo právě proto, že mám dobrou představivost, tak…?
Jen jsem ho sledoval, jak klesl k zemi a vzápětí se díval na to, co provádí s mým penisem.
Byl opatrný, všechno dělal pomalu, snad abych si to zapamatoval, a nejen to, že mi to tak dělal, ale i názorná ukázka, ten pohled, mě dokonale vzrušil, a já tak ještě víc zatoužil to udělat jemu. Zjistit jaké to je, když to dělám někomu jinému.
Bez odporu jsem pak zase já klesl k jeho nohám a uchopil jeho erekci do ruky.
„Víš… Zmrzlina nebo lízátko… možná,“ olízl jsem mu juniora, a pak k němu zvedl hlavu. „Banány mám rád, to jo. Ale… Tuhle představu raději vynechám… já banány… nelížu, já je… koušu.“
Po svých slovech jsem zrudnul ještě víc a raději jsem sklopil pohled k té tvrdosti, co jsem držel v ruce.
Zkusil jsem si vzpomenout, co mi říkal, a taky jak lížu lízátko, nebo nanuk. Jo, nanuk bych do pusy strčil klidně celý.
Párkrát jsem ho olízl po žaludu, zajel špičkou jazyka pod předkožku, objel ho dokola, pohrál si s jeho štěrbinkou, a pak, s hlubokým nádechem a výdechem, si ho opatrně začal zasouvat do pusy.
Můj dávivý reflex mě donutil ho zase vytáhnout. Ale pak jsem se znovu nadechl, a zas ho kousek strčil do pusy. Budu na to muset jít pomalu…
A možná si i pomůžu tím, že si fakt budu představovat ten nanuk s čokoládou uvnitř. A pohraji si i s jeho pytlíkem. Jo, to mi tenkrát taky dělalo dobře. Občas s ním povyjedu, otřu si ho o tvář, nebo o jazyk, mírně krátké natřásání o můj jazyk by taky nemusel být špatný…
No, snad se to povede a strčím ho do pusy dál.
Celý nejspíš ne…
Ale…
Cítím ho skoro na mandlích…
Že by?
Sevřu rty, obemknu je kolem Juniora…
Jo, to by šlo.
A trochu pohnout i hlavou…
V duchu jsem si říkal postup, jak na to, abych to dokončil a Agares se cítil dobře.
Jo, nesmím zapomenout se na něho i občas podívat…
Agares
Vycházelo ze mě něco mezi vrčením, bubláním a chrčením, když se do toho Elwin pustil.
Jo, pěkně pomalu a prakticky, jak se od něj dalo čekat.
O to víc to ale bylo vzrušující, a já cítil, že s takovou mi to nebude trvat dlouho, a Elwin ochutná moji chuť.
V jednu chvíli, kdy si mě zasunul hlouběji do pusy a začal pohybovat hlavou, jsem to neustál a ke stropu vyslal několik hlasitých stenů.
Na tohle rozhodně stálo za to, si počkat.
Elwin se opravdu snažil. A nejspíš si to ani neuvědomoval, ale při tom všem snažení, vypadal ještě víc sexy než normálně, i když to už ani nešlo.
Znovu jsem sklonil hlavu, abych se setkal s jeho pohledem, olízl jsem si rty a prsty prohrábl jeho vlasy.
„Děláš to moc dobře, Ele," zachrčel jsem a pohledem sjel po jeho zádech na kulatý zadeček.
„Zatraceně dobře. S takovou budeš mít brzo předčasnou snídani," vydechl jsem hlasitě, když jsem mírně ucítil jeho zuby.
Ani jeho ruce nezahálely, a netrvalo dlouho, a já cítil, jak to na mě jde.
Zatnul jsem svaly na nohách, víc sevřel Elwinovy vlasy a jen silou vůle se ovládal, abych si poslední přírazy neurčil sám. Přesto jsem mírně zatlačil na jeho hlavu a pobídl ho, aby trochu zrychlil.
Ještě nikdy se mi nestalo, abych byl tak v prdeli jen z toho, že mě někdo kouří.
A to jsem byl jednou dokonce i ve čtverce a o mého juniora se staraly hned tři jazýčky.
Nic se ale nevyrovnalo tomu, co s ním právě dělal Elwin, a tak na to můj Junior zareagoval jediným možným způsobem.
S hlasitým zasténáním, přivřenýma očima a křečovitě napjatými svaly, jsem zastavil Elwina na místě, pevně ho chytil, sám do jeho pusinky začal přirážet a s každým přírazem mu věnoval dávku své chuti.
Elwin
Smetanová zmrzlina s nějakou novou příchutí, pomyslel jsem si ve chvíli, kdy jsem pocítil, jak se mi pusa plní Agyho semenem a stéká mi i do krku.
Nezbylo mi nic jiného než to polknout, a vydržet do konce.
Do Agyho konce.
Ne, nevadilo mi to. Ani mi nevadilo, že mi přidržel hlavu a začal sám do mé pusy přirážet. Jen mi v jeden moment problesklo hlavou, ať mi ho nevrazí tak hluboko, že bych se začal dusit.
Ale přesto všechno, přes všechny mé divné myšlenky, jsem byl rád, že jsem mu to mohl dopřát.
A…
No…
Tak jo.
Líbilo se mi to a…
Vzrušilo mě to ještě víc.
Dokonce jsem jednou rukou sjel do svého klína, kde mi to už začalo povážlivě cukat vším tím vzrušením, a stačilo mi pár tahů a já se udělal taky.
A úplně jsem přitom všem vzdychání zapomněl na to, že bych se měl něčím dusit.
Bylo to vážně skvělé.
Já sám jsem se chvěl, jak se mi to líbilo, a cítil jsem se dobře, a přitom jsem měl ze začátku takové obavy.
A mám za sebou svůj první orál!
Sláva! Zapíšu si to do kalendáře.
Agares
Zabručel jsem, jakmile jsem zaregistroval, že se Elwin sám udělal.
A to jsem doufal, že ho ochutnám.
No, aspoň jsem se svezl k němu na zem, trochu ho povytáhl nahoru, a pak mu olízal nejen prsty, ale i bříško a penis, abych aspoň trochu jeho chuti přece jen měl.
Pak jsem ho znovu stáhl dolů, usadil si ho obkročmo na klíně, hluboce políbil a objal kolem pasu.
„Kdybych věděl, že ti to tak dobře půjde, donutím tě k tomu už dřív," zazubil jsem se na něj a jemně ho kousl do brady.
Ještě chvilku jsem ho muchloval a nejspíš bych i pokračoval dál, kdyby najednou do koupelny nevletěl Jonas, že má strašný hlad, a že zdržujeme, a když už, tak ho máme aspoň přizvat.
Kdo by to byl do něj řekl, kdyby ho ještě před dvěma dny viděl v cukrárně sedět zničeného a zlomeného.
Povzdechl jsem si, zabrblal něco o nevděčných parchantech, ještě líbnul Elwina, a pak už i s ním vstal, abysme se opláchli a přešli do kuchyně, kde jsem se pustil do dělání snídaně.
„Hele, mladej," otočil jsem se na Jonase, když jsem mu podával talíř s lívanci, „jak se ti zamlouval Aim?"
Hmmm...
Měl jsem počkat až dopije, protože jakmile jsem vyslovil Aimovo jméno, v ten moment jsem byl ohozený kávou, a Jonas se začal vrtět, zrudl jako rajče a pohihňával se.
Jako fakt se pohihňával.
Takové to 'hihi, hihi'.
Jen jsem protočil očima, sundal si zástěru a hodil ji na linku.
Tohle Aimovi naúčtuju.
„Je fajn," uzavřel Jonas nakonec svůj syndrom zamilované puberťačky, a nejspíš se snažil schovat v hrnku, podle toho, jak do něj cpal hlavu.
Jen jsem zabručel a sedl si za stůl. No, nejspíš mám práci. Najít Aimovu formuli a předat ji Jonasovi, protože ten je z něho očividně úplně vedle. Nejspíš skončí v Pekle.
Jakože si ho tam Aim odvede, ne za trest nebo za hříchy.
U Satana! Další kec. Dokážete si představit, jak by to tam vypadalo, kdyby k Sáťovi šli všichni, kdo někdy spáchali nějaký hřích?! Vždyť by to bylo Sodoma Peklo!
„Chceš ještě?" otočil jsem se raději na Elwina a přišoupnul mu talíř s lívancema navíc, aby si, když tak, přidal.