Což takhle dát si... ďábla? - Kapitola 7

Což takhle dát si... ďábla? - Kapitola 7

Elwin
Agares mě vystrkal z koupelny. A udělal dobře. Muselo to vypadat trapně, když jsem tak stál a hleděl na nahého Jonase.
Ale vážně bylo na co koukat.
Ale už podle postavy, i podle jeho chování jsem pochopil, že on není nadhazovač, stejně jako nejsem já. Takže by snad ani nehrozilo, že bychom my dva spolu něco… jako… to…
„Počkej, jak to myslíš, rychle vyprchává pouto? To tu jako zítra nebudeš?“ vyhrkl jsem.
Najednou jsem měl pocit, že to nechci. Že mi bude Agares chybět. Ne, jako otravný ďábel, nebo snad milenec, ale jako přítel.
I když jen pár dní, přesto jsem si ho docela oblíbil, a navíc, hodně mi pomohl.
„Víš, sebevědomí se nedá koupit, nebo jen tak získat,“ špitnul jsem.
Ale pak mi došlo, co říkal jako poslední věc.
„Jako já se mám dívat? Dívat na to, jak vy… dva… jak… byste… to… tamto?“ vyděšeně jsem se na něho podíval. „Ne… to nejde… to je blbý… cítil bych se blbě… a nechci, aby Jonas… aby se on necítil špatně.“

Agares
Překvapilo mě, jak to Elwin vzal. Čekal jsem, že si oddechne a bude rád, že se mě zbaví.
„No, neříkám, že tu už zítra nebudu, a ani to, že jak pouto vyprchá budu muset nutně zmizet.
Nejednou se stalo, že někdo z nás zůstal i potom, co ho tu už nic nedrželo. Takže záleží jen na tobě. A ano, vím, že se nedá sebevědomí koupit. Možná ti přijde, že na tebe tlačím, ale prostě vím, že ty to v sobě máš, i když si to nechceš přiznat. A nerad vidím, když nějaký talent přijde vniveč, protože ten dotyčný se prostě nechce změnit, bojí se změnit nebo si myslí, že to nemá cenu. Vždycky to má cenu. Vím, že strach vás lidi hodně svazuje, někdy se člověk nedokáže změnit, někdy možná ani nechce, ale prostě cítím, že u tebe by to byla škoda. Taky nepočítám s tím, že když si zítra vyjdeme ven, ty hned začneš sršet sebevědomím a balit každého kluka, kterého potkáš. Bude to chtít čas, ale prostě vím, že to dokážeš. Říkej tomu třeba démonská intuice," usmál jsem se, a pak měl co dělat, abych se nevyvrátil, že Elwin zrozpačitěl nad mým návrhem sexu.
Koutky mi cukaly, ale nechtěl jsem se začít tlemit potom, co jsem pronesl, tak důležitou a vážnou věc.
Odkašlal jsem si a zhluboka se nadechl.
„Samozřejmě, že ho nutit nebudu, a mnoho lidí, do kterých bys to ani neřekl, má velmi zvrácené choutky, takže..." pronesl jsem tiše a znovu se nad Elwinem sklonil.
Letmo jsem ho políbil, a pak ho už pustil a s plácnutím po zadku přešel zase ke koupelně, kde akorát Jonas vypnul vodu.

Elwin
Tak trochu jsem si oddechl, když Agares řekl, že nemusí zmizet na dobro.
Jo, je někdy otravnej…
Ano, je věčně nadrženej…
A ano, je tak trochu trhlý…
Ale…
Je to prostě Agares, nedá se specifikovat, co je v něm dobrého, i když je to ďábel, ale to dobré v sobě má. A opravdu mi byl dost nápomocný.
A umí dobře vařit.
Při poslední myšlence jsem se pousmál, ale vzápětí jsem zčervenal, protože jsem si zase vzpomněl na jeho návrh.
Ne, tohle bych fakt asi nedal…
Během mého přemýšlení vylezl osprchovaný Jonas v domácím oblečení, a vytíral si své vlasy ručníkem. Měl je po lopatky, blonďaté, a tak trochu kučeravé. Vlnité. A jeho modré oči k tomu dokonale ladily.
Vypadal jako…
Podíval jsem se na Agarese, a představil si u něho rohy a velké kožnaté křídla.
Pak jsem se podíval na Jonase a představil si u něj svatozář a krásné bílé andělské křídla.
Agares… Jonas… Agares… Jonas…
A pořád dokola.
Že bych měl takové štěstí a v jednom týdnu potkal dvě bytosti, o kterých tvrdíme, že neexistují?
„Jdeme večeřet,“ ukázal jsem do kuchyně.
Sice ještě nebylo moc hodin, ale hlad jsem teda měl.
Ještě jsem zaběhl schovat nedojedenou zmrzlinu, uklidil hrnky od kávy, a pak už jsme se společně usadili u jídla.
Jak jinak. Agares vážně umí dobře vařit. Nejspíš si ho občas vyvolám, aby mi uvařil dobrý oběd.
Jo, taková fajn hospodyňka… Ostříhá mě, uvaří… No, ještě by mohl poklidit a vyprat.  
Jo, dokonalé.
Když jsme dojedli, přičemž si Jonas fakt mlaskal a padalo to do něho jako do studny, uklidili jsme se znovu do pokoje ke klukům. Oba dva jsme se na učení dneska už vykašlali.
Povídali jsme si, popíjeli víno, které jsme otevřeli, a chroupali oříšky.
A netrvalo dlouho a Jonas se konečně víc rozmluvil, víc uklidnil, a na svého ex už brzy nadával jako na nějakého kreténa, který je na prd, a spíš on je jako dřevo.
Byl jsem rád, že se z toho otřepal, i když mi bylo jasné, že ještě přijdou chvíle, kdy mu bude ouvej, zvlášť pokud ho opravdu miloval, a na tohle se nedá přes noc zapomenout.

Agares
Dalo se tomu jen těžko věřit, že někdo jako Jonas skončil takhle.
Díval jsem se na ty dva u jídla a naparoval se, že nejen Elwinovi, ale teď i Jonasovi moje jídlo chutná.
Jo, tohle vždycky potěší.
Nechal jsem kluky, ať si zalezou do pokoje a baví se mezi sebou, i když jsem samozřejmě poslouchal.  
Spokojeně jsem pokyvoval hlavou, protože to vypadalo, že kluci si padli do oka.
Uklízel jsem kuchyň, potutelně se usmíval, a už spřádal plány, jak tam na ně vletím.
Když už jsem usoudil, že kluci na sebe měli času dost, přešel jsem do koupelny, abych se umyl.
I my démoni jsme dodržovali hygienu, navíc jsem chtěl trochu víc zapůsobit. I když už to snad ani v mém případě nešlo.
Nechal jsem si na sobě jen spodky, a pomalu se vydal ke klukům do pokoje.
Nemusel jsem ani otevírat dveře, prostě jsem se na chvilku zneviditelnil, a když jsem zjistil, že už leží, přešel jsem k Jonasovi, zase se zviditelnil, a pak se k němu naklonil.
Nespal.
Jeho modré kukadla na mě překvapeně a možná trochu vyzývavě hleděly.
„Nerad spím sám. Elwin mě k sobě nepustí, ale ty asi potřebuješ trochu zahřát," zašeptal jsem a vlezl si mezi něj a Elwina.
Jo, výhoda sražených postelí.
„Ne-nebude to Elwinovi vadit? Jsi jeho přítel…" zašeptal Jonas.
„Nespíme spolu, jestli myslíš tohle. Ale… no, řekněme, že jsem dost… prostě mám rád sex. A chtěl jsem, aby se Elwin díval, když už nic jiného," otřel jsem se rty o jeho krk a rukou zajel pod triko, abych pohladil jeho hruď.
Odpovědí mi byl tichý vzdech, a to bylo pro mě jako rudá vlajka pro býka.
Natáhl jsem se, abych rozsvítil lampičku u postele, a pak zaklekl mezi Jonasovi nohy a přetáhl mu triko přes hlavu.

Elwin
Jonas je určitě anděl, a s Agaresem se na mě smluvili.
Ale i kdyby to tak bylo, přišel mi Jonas jako moc fajn kluk. A ani mi v té chvíli nedošlo, že jsem si vlastně vzal do bytu úplně cizího člověka.
„Jsem důvěřivý blbec…“ byla moje poslední myšlenka, když jsem se začínal oddávat sladkým snům.
Jo, byl jsem utahaný, předtím v noci jsem kvůli učení toho moc nenaspal.
Nevím, jak dlouho jsem spal. Ani mi nedošlo, že by mě třeba mohl Jonas ve spánku okrást, nebo tak. Možná jsem si myslel, že mě Agares ochrání. Ale když se najednou trošku zhoupla postel, byl jsem vzhůru.
Je to tu! Já důvěřivec! Teď mě zabije, znásilní a pak okrade!
Skoro jsem nedýchal, když jsem opatrně, jen malinkou škvírkou pootevřel oči, připravený se bránit.
Ale to, co jsem viděl…
Okamžitě jsem byl nalepený na zdi za mnou. Přetáhl jsem si peřinu přes hlavu, a snažil se dělat, že tam nejsem.
„Jen… po-kra-čujte…“ vykoktal jsem ze sebe. „Nejs… nejsem tu…“
Hlavně ať mě nezabijí. Jo, je to ďábel a anděl.
A je to vůbec povolené?
Nemají nějaké ďábelské nebo andělské zákony, které by tohle zakazovaly?

Agares
Nikdy jsem si nemyslel, že se u sexu budu tak bavit. Teda vlastně k ničemu ještě nedošlo, ale Elwin to zabil už hned na začátku.
Nechtěl jsem ho však nějak shodit, pokud vím, Elwin Jonasovi neřekl, že kromě jedné noci, která navíc dopadla katastrofálně, nikdy s nikým nic neměl.
Teda, když nepočítám to honění se mnou ve sprše.
Jonas to ale tentokrát vyřešil za mě.
Kousek mě odstrčil, a pak se přesunul k Elwinovi.
Vymotal ho z té jeho kukly, klekl si a pohladil ho po tváři.
„Jestli ti to bude vadit… víš, no… Agares… je… je to… je… prostě… mohl by mě přivést na jiné myšlenky… jestli víš, jak to myslím," koktal Jonas a pomalu cupoval deku na kousky, jak ji samou nervozitou svíral. „Ale nechci… abys… aby sis myslel, že ti… že ti ho chci vzít… ale… no… asi moc zkušeností nemáš a říkal jsi mi o tom špatném zážitku tak možná… když… když se budeš… no… dívat… a uvidíš to… tak třeba… no… změníš názor… jakože se… ti to bude líbit."
V tu chvíli jsem se už válel po zemi a doslova vyl smíchy.
„Vy dva se mi fakt jen zdáte," škytal jsem nahlas, a pak se vyškrábal na postel a klekl si za Jonase. „Ber to jako mou další lekci, Ele. Tu nejdůležitější."
Mrkl jsem na něj přes Jonasovo rameno, a jeho si pak pootočil, aby si mohl vychutnat polibek.
Už jen z toho jsem cítil, že má zkušenosti, přesto byl mnohem jemnější, i když Elwin chutnal sladčeji.
Rukou jsem zároveň sjel po jeho hrudi níž, pod kraťásky a v ruce promnul jeho penis.
Odpovědí mi byl tichý vzdech do úst.
Jonas si sedl, víc roztáhl nohy, krásně se vystavil nejen mě, ale i Elwinovi, a mě nic nebránil v tom, abych mu víc shrnul ten jediný kousek oblečení, co měl na sobě, osvobodil jeho chloubu a začal ho pěkně protahovat, dokud nebyl tvrdý a hrdě nestál.
I já cítil, že mi začínají být spodky malé, tak jsem se přesunul kousek bokem a svlékl se.
„Panebože," zahučel Jonas, a já si jen odfrkl.
„Toho raději ne," zahučel jsem, a pak Jonasovu ruku potáhl na svého juniora.
Volnou rukou jsem z Elwina strhl deku úplně, pohladil ho po noze, a pak se přivřenýma očima jen díval, jak se Jonas sklání k mému penisu.  
Spokojeně jsem zamručel, když jeho jazýček přejel po mém žaludu a podíval se na Elwina.

Elwin
Několikrát jsem otevřel pusu a zase ji zavřel.
Jako, nenaznačoval jsem, že mám hlad. Ale spíš… Chtěl jsem něco říct, ale vždycky mi pak najednou došla slova, vypnul mozek, byl jsem úplně v háji.
Jo, možná mu to pomůže přenést se přes to, co se stalo. Ale nechce mi ukrást Agarese?
„Nek… nekra…deš… mi ho…“ zamumlal jsem, ale on už se dávno věnoval Agaresovi.
Já se snažil na ně nedívat. Rozhlédl jsem se kolem sebe, kudy bych mohl utéct z postele.
Pak zase na ně a na to, jak skoro celý Agaresův penis, který byl fakt mega, mizel v Jonasově puse.
Hlavou mi už běžely všechny postupy, jak zachránit člověka před udušením.
Heimlichův hmat by tady nejspíš nepomohl…
Nenápadně, jak jen to šlo, jsem se posadil a doslova se vpil do stěny za mnou. Přitáhl jsem si peřinu až pod nos, že dát mi šátek na hlavu, tak vypadám jak arabský princ.
A i když mi bylo vedro víc, jak v přetopené sauně, nechtěl jsem se z té peřiny nechat vymotat ani za boha.
Nebo za Satana?
Kruci, už uvažuji jako Agy…
Přestal jsem se rozhlížet kolem sebe a můj pohled nakonec skončil na těch dvou. Doslova jsem vraždil tu peřinu v rukách, a když Agares polohlasně zasténal a zavzdychal, bezděčně jsem udělal to samé…

Agares
Ten Jonasův bývalý byl naprostý kretén. A docela jsem litoval, že jsem ho nepotkal, když jsem šel k němu pro věci.  
Jonasova pusinka i jeho jazýček, mě brzo přivedly do stavu, kdy jsem na moment dokonce zapomněl i na to, kde jsem, a kdo je vedle mě. 
Ale Elwin se po chvíli připomněl sám, a když jsem se na něj přivřenýma očima zadíval, neodolal jsem.
Zatímco jednou rukou zahrábnutou v Jonasových vlasech jsem si určoval tempo, tou druhou jsem si přitáhl Elwina blíž k sobě a přitiskl se svými rty na ty jeho.
Polohlasně jsem mu zasténal do úst, a pak ho políbil.
„Líbí se ti to? Dívat se? Je to vzrušující, viď? Ta představa, že tě někdo kouří, že se mu uděláš do pusy, je to jiné, než když si ho honíš…“
Šeptal jsem mu do rtů, ale po chvilce se musel zaměřit na Jonase, protože jsem cítil, jak to na mě jde.
„Jonasi…“ zavrčel jsem, jeho hlavu chytil oběma rukama a poslední přírazy do jeho pusy zkoordinoval sám, dokud mě nesevřela blažená křeč, a já se zakloněnou hlavou vyslal ke stropu několik hlasitých stenů.
Nejspíš bych Jonase tak držel ještě dlouho, ale došlo mi, že je to člověk, a rozhodně bych ho nechtěl udusit svým juniorem. Zvedl jsem mu hlavu a viděl, jak se snaží slízat ještě zbytky semene, které nepochytil do pusy.
Vnímal jsem jeho zběsilý tlukot srdce, a když jsem viděl, jak labužnicky si olizuje prsty, neodolal jsem.
Povalil jsem ho na záda, až vyjeknul a natáhl se ke stolku, kde jsem si myslel, že by mohl být gel. Jo, kluci nezklamali. Očividně aspoň někdo používá víc to, co má mezi nohama.
„Teď jsem na řadě já," zavrčel jsem na Jonase, a po divokém polibku začal okusovat jeho tělo. 
Netrvalo dlouho a pokojem se nesly jeho hlasité vzdechy spojené s mým jménem, a to jsem se nedostal ještě k tomu hlavnímu.
„Agy!" vykřikl hlasitě a vzepjal se v zádech, když jsem poctil jeho dírku svým jazykem.
„Podrž," otočil jsem se na Elwina, protože se Jonas moc cukal, a jednu Elwinovu ruku jsem položil na Jonasovu pokrčenou a roztaženou nohu.
Tu druhou jsem si přichytil já, zvedl jeho zadeček trochu výš, nageloval si prsty, a pak se s úšklebkem znovu vrhnul na jeho dírku. 

Elwin
Čím jsem si to vysloužil? Jen tím, že jsem přečetl nějakou formuli?
Nejspíš si to, až budu mít po zkouškách, přeložím, abych věděl, jestli tam nejsou nějaké podmínky, nějaké body, které bych měl dodržovat.
A nějaké povinnosti Agarese.
Málem jsem na něho přepadl, když si mě přitáhl pro polibek. A stejně jako poprvé ve sprše, i teď to bylo skoro omračující, i když jsem se zdráhal.
A když jsem pak otevřel oči a díval se na Jonase, pomyslel jsem si, že ten jeho bývalý ex je fakt divný, když o něm řekl takové urážlivé nehezké věci. 
Nechtěl jsem se dívat. Znovu jsem se posunul ke stěně a zabalil se do peřiny. Ale Agares měl jiné plány.
Proč mě do toho nutí?  Je mi to trapné.
Jo, sice všechno to, co mi šeptal do ucha, bylo… zvláštní… vzrušující?
Ne, divné…
Kecám…
Bylo to divně vzrušující, ale nebyl jsem si to schopen představit.
A pak když mi dal ruku na Jonasovu nohu, tak jsem byl úplně v háji.
Nedokážu to. Fakticky to nedokážu.
Opravdu se cítím trapně.
Divně…
Volnou rukou jsem přes sebe znovu přehodil peřinu a díval se jen škvírkou.
No, moc jsem toho neviděl, ale i tak to pro mne bylo hotové porno.
A nejraději bych utekl…
„Drž si to!“ vyhrkl jsem nakonec a Jonasovu nohu pustil, když už jsem to nezvládal.
Jo, vzrušilo mě to, ale je mi hanba. Fakt hanba… Cítím se trapně…
Pomalu jsem se sunul ke kraji postele, abych mohl zmizet…

Agares
Už jsem Jonase skoro udělal, když mi vzal Elwin opět vítr z plachet.
Jasně jsem cítil, jak ho to vzrušilo, tak proč utíká? Za co se stydí? Vždyť je to pěkný kluk. A kdyby to Jonasovi vadilo, už dávno mu to řekne.
„Proč utíkáš? Bojíš se? Stydíš? Za co? Je ti trapně? Proč? Vždyť tohle lidé dělají normálně. Navíc..." zastavil jsem Elwina a strhl ho zpátky.
Posunul jsem ho vedle Jonase, který se Elwina hned křečovitě chytil.
„Neod… cházej… prosím… chci… chci, aby ses di-díval," zasténal Jonas a posadil se.
Pohladil Elwina po tváři, a pak mu opatrně přetáhl triko přes hlavu.
A zatímco jeho ruce začaly hladit Elwinovu hruď, já začal okusovat jeho krk a rukou zajel i do kalhot, abych pohladil jeho penis.
Nevěděl jsem, jak daleko to zajde, ale když jsem měl teď v ruce Elwina, nechtěl jsem nic jiného než se dostat do jeho zadečku.
„Chci tě udělat, Ele… strašně moc to chci…" zachraptěl jsem do jeho rtů.
Uviděl jsem, jak nám Jonas udělal místo, a netrvalo dlouho a Elwin byl i bez kalhot.
A zatímco začal Jonas Ela obírat, já si lehl na záda, nabral si na prsty gel, a pak Jonasovi řekl, ať na mě Elwina posadí.
Můj jazyk zajel do jeho dírky, jakoby tam odjakživa patřil.
Pořádně jsem ji navlhčil slinami, a pak už se dovnitř natlačil prstem, abych podráždil prostatu, a přitom se začal věnovat jeho penisu.
Všiml jsem si, že Jonas si klekl nad moji hlavu, čelem k Elwinovi a začal se sám honit. 

Elwin
Utekl bych. Opravdu bych utekl, ale Jonas…
Byl tak… přesvědčivý.
Krásný…
Jeho slova, jeho vzrušení do mě doslova přecházelo, když se mě držel a mluvil na mě.
Proč?
Proč mě to vzrušuje, když se na ně dívám, a přitom se stydím?
Je to až moc intimní… Pro ně dva.
Kdy jsem přišel o triko?
Kdy jsem přišel o kalhoty?
Čí to jsou ruce?
Čí je to jazyk tam…
Vyjekl jsem, když mi konečně došlo, co se děje.
Byl jsem z nich tak paf, že jsem se absolutně nevzmohl na odpor.
Mé tělo zradilo můj mozek. Ten zmetek se nedokázal vzpamatovat a vymyslet útěk. Říkal mi, že mám zůstat na místě, že se mi to vlastně líbí, že je to fajn.
A tělo…
Dělalo si samo, co chtělo.
Chvěl jsem se a z mých úst postupně vycházely vzdechy. A když ten jazyk zajel víc do mé dírky, zasténal jsem.
Překryl jsem si pusu, když jsem slyšel sám sebe.
„Agaresi…“ znovu jsem zasténal.
„Jonasi…“ zvedl jsem ruku a dotkl jsem se jeho pokladů.
Proč to dělám?
Zvláštní slastný pocit mi proletěl tělem, a to, aniž bych to dokázal ovlivnit, nebo zastavit, se samo pohlo proti tomu příjemnému. A znovu…
A znovu…

Agares
Konečně!
Tohle bylo to, co jsem chtěl slyšet!
V penise mi zacukalo, když jsem uslyšel Elwina zasténat, a pak viděl, jak jeho ruka sevřela Jonasův penis, který to přivítal víc než s nadšením.
A když se proti mně začal Elwin sám hýbat, byl jsem v sedmém pekle.
Nejraději bych si ho hned vzal, ale nechtěl jsem pokazit tuhle krásnou chvilku.
Místo toho, jsem na moment přestal a stáhl si Elwina dolů, abych ho políbil a na krku mu zanechal značku.
„Moc krásný," zašeptal jsem do jeho ouška, a pak ho znovu vytáhl nahoru.
Posunul jsem si ho tak, abych svými prsty mohl řádit v jeho dírce, a druhou rukou přitáhl blíž Jonase.
„Agy!" zachrčel Jonas, když se na Elwina přitiskl a sám se nabodl na prsty mé druhé ruky, kterou jsem přesunul za hlavu.
Mohl jsem je tak oba krásně projíždět prsty a jejich penisy a kuličky jsem měl přímo nad očima, krásně natlačené na sobě.
Mlsně jsem se olízl a spokojeně vydechl.
A zatímco se Jonas začal na mé prsty sám napichovat a určoval se tempo, čímž se zároveň svým penisem otíral o ten Elwinův, já jsem dvěma prsty plenil Elwinovu dírku, trápil jeho prostatu a zároveň oběma olizoval hrázičku, kulky nebo kořen penisu.
To vzrušení, které z těch dvou sálalo mě doslova naplňovalo mnohem víc než při celovečerním sexu s dvojčaty.
Měli to prostě v sobě.
Oba dva. A Jonasův bývalý přítel byl kretén.
„Honem… no tak. Udělejte se pro mě…" zavrčel jsem do jejich kůže, když jsem zrychlil tempo, bral si jejich kulky do pusy, nebo jazykem víc laskal jejich penisy.

Elwin
V jednu chvíli se mi udělalo slabo. Povolily mi nohy a málem jsem skončil na posteli. Na poslední chvíli jsem se zachytil Jonase…
Nestačil jsem ani nijak zaprotestovat, nebo třeba… Já nevím co… A najednou jsem měl Agyho jazyk v puse.
Všechno se dělo tak rychle a šlo to tak mimo mě, že v jednu chvíli bylo to, a pak zase něco jiného. Než jsem se vzpamatoval z jednoho, už se dělo něco dalšího.
Třeba jako teď…
Najednou byl Jonas zase přede mnou a Agares znovu pode mnou.
A jeho prsty…
Ve mně!
Natiskl jsem se na Jonase až tak, že jsem cítil jeho penis, jak se tiskne na můj. Bylo to něco nového a…
Líbilo se mi to?
Zvedl jsem ruce, a ještě víc se na Jonase natiskl. Začal jsem se o něho otírat, a už jsem ani nepřemýšlel o tom, jestli je to normální nebo ne. Sám jsem se přitiskl na jeho rty a strčil jazyk do jeho pusy.
Polibek, to bylo úžasné… Jen podporoval to, co se mi dělo tam dole.
Už jsem zcela zapomněl i na to, že jsem chtěl utéct, že se mi to zdálo nevhodné.
Musel jsem si to chtě, nechtě přiznat…
Líbilo se mi to. 
Líbilo se mi to tak, že se mé tělo po Agyho slovech začalo chvět ještě víc, a jeho masáž mé dírky a prostaty mě dohnala k nevyhnutelnému.
Můj jazyk umřel v Jonasově puse.
Jen jsem krátce dýchal, celý jsem se třásl, můj penis sebou cukal, a dírka se mi stahovala kolem těch prstů, které mě stále dráždily.
Moje sperma dopadalo na Jonasovo břicho, a jak jsem se na něj v orgasmické křeči natiskl, roztíralo se mezi našimi těly.  
Nevím, kdo to tak sténal. Jestli já nebo Jonas.  
Ale bylo to…
Kruci, nemám slov…

Agares
Nemusel jsem čekat dlouho.
Očividně se konečně Elwin zcela uvolnil a přestal se tomu bránit. Ono ho v podstatě zradilo jeho vlastní tělo.
Cítil jsem to. Nejen díky našemu spojení, ale i proto, že už jsem měl tu čest ho při orgasmu vidět.
Jeho vůně mi zatočila hlavu a já musel zasténat spolu s ním, že jeho semeno začalo dopadat na Jonasovu hruď.
A ten, ať už z Elwinova polibku, z mých prstů, z toho, že to viděl a vnímal nebo prostě všechno dohromady, vzápětí Elwina následoval.
Jejich společné sténání mi rezonovalo v uších a já se držel jen silou vůle, abych jednoho nebo druhého nepovalil a prostě si ho nevzal.
Nebo spíš...
Nejraději bych povalil Elwina, co si budem říkat.
Ještě, než se dostatečně vzpamatovali, posunul jsem se na bok, znovu do jejich dírek zajel svými prsty, a pak se sklonil, abych oba mohl očistit od jejich nadílek.
Tiskl jsem je z každé strany na sebe, pořád mírně dráždil jejich zadečky a slízával tu dobrotu.
Pak jsem napřed Jonasovi, a pak Elwinovi věnoval hluboký polibek.
Jonas, který se vzpamatoval jako první, začal svými prstíky hned přejíždět po mém penisu, a já jen slastně vydechl do Elwinovy kůže na krku.
„Ele… jsi opravdu nádherný a stejně tak chutnáš… Strašně moc bych chtěl naplnit tvoji dírku. Držím se jen tak tak, ale… Pokud nechceš, vezmu si Jonase, a ty se můžeš dívat. Řekni, co chceš, Ele?" zachraptěl jsem a vzápětí táhle vydechl, když Jonas jednu Elwinovu ruku přesunul na můj penis.
„Chtěl bych to vidět…" zachraptěl Jonas Elwinovi do ucha. „Jak ti to Agy dělá… Jsi tak nádherný…"

Jonas se opravdu nezdál. Vážně jsem nechápal, jak o něm mohl jeho bývalý říct ty věci. Spíš to mohlo být tak, že on byl dřevo, Jonasovi nestíhal a bál se, aby nebyl za idiota.
Jo, nejspíš to bude tím.
„A nebo bys chtěl Agyho ochutnat? Ukážu ti… jak na to…" probraly mě další Jonasova slova, a já zaúpěl jen při té představě, jak mě obšťastňuje Elwinova pusinka, zvláště, když se Jonas vzápětí sesunul dolů, potáhl s sebou i Elwina, a jejich dech mě zahřál na žaludu.

Elwin
Ještě jsem se neuklidnil, a stále jsem se třásl, když na mě začal Agares mluvit.
Stálo mě to dost práce vnímat jeho slova a pochopit, co po mně vlastně chce.
Ale v tu chvíli také zvítězilo mé druhé já, které si drželo odstup.
Už jsem se jakž takž vzpamatoval, a chtěl jsem něco říct, když mě Jonas potáhl dolů, a já měl před sebou najednou Agaresův penis. Doslova před očima.
„Já…“ polkl jsem, když jsem viděl takhle zblízka jeho velikost. „Já… nem-nemůžu… Já… nezlobte… se… nejde…to…“ vytrhl jsem se z Jonasova držení.
„Klidně tu… zůstaňte… nev-nevadí mi to… ale já… omlouvám se,“ rychle jsem se sesunul dolů z postele a jak to na mých vratkých nohách vůbec šlo, rychle jsem se vytratil z pokoje.
Otevřel jsem první dveře, na které jsem narazil, ale když jsem uviděl pobavený pohled souseda z vedlejšího bytu, uvědomil jsem si, že to je chodba.
Rychle jsem dveře zabouchnul a pak už jsem s jistotou vpadnul do koupelny.
Dosedl jsem na zem, opřel se o dveře a snažil se to všechno rozdýchat a nějak zpracovat.
Nevadilo mi to, že tam jsou spolu.
Nevadilo mi to, co proběhlo před chvílí, i když mě šokovalo to, jak jsem já sám zareagoval.
Nikdy bych neřekl, že mě tak dokonale zradí mé vlastní tělo. Dělalo si krucinál, co chtělo a vůbec mě neposlouchalo.
Ale už to…
Teď už to dál nedám…
Začínal jsem se z toho všeho cítit divně.
Ale ten příjemný pocit, který jsem při orgasmu měl, tak jo… Ten se mi líbil.  
Ale… Nedávám to už dál… Aspoň ne teď. Nejsem tak hrr…
Musím se učit. Musím udělat zkoušky. Potřebuji se soustředit na důležitější věci. Ještě osm dní… osm dní potřebuji klid.

Agares
Zase jsem ležel na střeše domu a zíral na hvězdy.
Ptáte se, jak to, když ještě před chvilkou jsem si užíval nádherného skoro sexu se dvěma krásnýma klukama?
No, pak už byl jen jeden. A to, že Elwin odešel mě šokovalo, a řekněme odradilo dál pokračovat, víc než jsem čekal. I přesto, že Jonas taky za to stál, nedokázal jsem se donutit pokračovat. Nakonec, jsem Jonasovi ve zkratce řekl, kdo jsem.
Kupodivu to přijal rychleji a snadněji než praktičtější Elwin.
Jonas byl přece jen umělecky založený a měl tudíž větší fantazii.
Nakonec jsem vypadl na střechu, a Jonas šel hledat Elwina. Až sem jsem slyšel každé jeho slovo, když ho našel v koupelně.
„Já… mrzí mě to, Ele," zaťukal na něj asi pět minut poté, co Elwin utekl. „Jestli… jestli jsme tě nějak urazili nebo naštvali, omlouvám se. Agy… Agares odešel. On… Nejspíš pro něj neznamenám to, co ty pro něj. Řekl mi pravdu. A říkal… Brzo prý zmizí to pouto, co vás drží pohromadě a… i když by tu rád zůstal dlouho, nejspíš nebude moct. Vím, že je asi na tebe moc hr, znám tě jen pár hodin, ale přesto mám pocit, že tě znám snad celý život. No, Agares ti prostě chce ukázat, že sex může být i příjemný a krásný i potom. Chce ti ukázat, že se nemusíš za sebe stydět, a že se rozhodně nezachová jako ten hajzl Doyle nebo jak se jmenuje. Mrzí mě, že jsem se do toho nechal zatáhnout a nechal se ovlivnit, protože jsem se pak neovládl a zatáhl do toho i tebe. Omlouvám se. Pokud nechceš, abych tu zůstal, Agy mě hodí do jednoho hotelu poblíž. A on prý zůstane venku, aby tě neotravoval."
Zatracená slepičí prdelka.
Jo, chlapi jsou horší drbny než ženské. A mě to můžete věřit.
Odfrkl jsem si a přemýšlel, že bych si skočil pro něco k chlastu.

Elwin
Trhnul jsem sebou, když se ozvalo zaklepání na dveře.
Netušil jsem, jak dlouho tu tak můžu sedět.
Pomalu jsem se zvedal, a přitom poslouchal Jonase, co mi říká.
Netušil jsem, že by Agares byl taková citlivka.
Ale zamrzelo mě, že to takhle dopadlo.
Popadl jsem župan, oblíkl jsem si ho, a pak jsem teprve dveře otevřel.
„Omlouvám se,“ sklopil jsem pohled k zemi, když jsem za nimi uviděl Jonase.
„Jen… nejsem na to zvyklý… on… není špatný, ale… já… já ani s nikým nechodil, a… tohle… je to hezké, ale… no… moc rychlé… já… jako… chtěl bych to… ale… musím se i učit… já… nevím, jak to vysvětlit… Omlouvám se… nechci mít pocit, že… že… mě k tomu někdo tlačí… já vím, že… že jsem prostě marný…“
Víc jsem už nevěděl, co říct, nebo jak to říct. Nechtěl jsem nikomu ublížit ani slovně, a v tuhle chvíli jsem ani nedokázal zformulovat slova tak, aby to správně vyznělo a nikoho bych neurazil. To bych vážně nechtěl.
Z očí se mi spustily slzy, drtil jsem své prsty, jak jsem byl z toho nervózní.
„Omlouvám se…“ otřel jsem si oči rukávem. „Nechtěl jsem… nechtěl jsem vám to… pokazit…“

Agares
Neměl jsem rád, když Elwin brečel.
Jako u jiných mi to bylo jedno, ale u něj mi to z nějakého důvodu vadilo.
Povzdechl jsem si a přenesl se zpátky do bytu. Přitáhl jsem si Elwina do náruče a přitiskl ho na sebe.
"Já vím, že nejsi jako ostatní a potřebuješ víc času. Ale prostě, já si nedokážu pomoct. Jsi… roztržitý, strašné nemehlo, moc praktický, ale roztomilý, sexy a chytrý. Mám chuť na tebe skočit pokaždé, když tě vidím. Jsem démon, co si v Pekle užívá sex i několikrát denně, tak se mi nediv, že se nedokážu udržet, když mám před sebou někoho takového, jako jsi ty. Navíc moc času už nemám. Doufám, že až mě zase někdo příště vyvolá, bude míň sexy, a já nebudu mít takové nutkání. Taky vím, že je škola pro tebe důležitá, ale i tak si myslím, že by ti neuškodilo se trochu odvázat," ušklíbl jsem se, a pak zvedl Elwinovi hlavu, palci mu setřel slzy a pocuchal mu vlasy.
Nedokázal jsem ho prostě kopnout do prdele, i když u někoho jiného bych už to klidně udělal.
Svým způsobem si mě Elwin omotal kolem svého prstíku, a kdybych si ho odnesl do Pekla, brzo by se ze mě stal jeho poslušný pejsek.
„No, měli byste jít spát. A zítra byste si oba mohli vyrazit do města, trochu víc se naučit jeden od druhého. Možná to bude lepší, než když budu Elwina učit já. Budu na vás dohlížet, kdyby náhodou, ale… Pořád ti musíme zvednout sebevědomí, Ele," mrkl jsem na něj, usmál se, a pak už ho pustil.
V duchu jsem napočítal do deseti, protože v tom županu vypadal zatraceně sexy, vlastně… Asi by vypadal sexy i v pytli od brambor nebo uhlí, když jsem si to představil a chtě nechtě nakonec Elwina trochu pomačkal.
„Tak šup do postele a žádné prasárny. Všechno slyším i vidím," pošoupl jsem je oba zpátky do pokoje, rozloučil se s Jonasem polibkem, a jeden jemný a krátký věnoval i Elwinovi.
Jo, stává se ze mě podpantoflák.
Štěstí, že to nikdo od nás nevidí.

Elwin
Když se najednou Agares objevil, už jsem ani nebyl překvapený. A dokonce ani Jonas ne.
Nestihl jsem se tomu ani podivit, a už jsem byl vtáhnutý do Agaresovy náruče.
Otíral jsem si slzy, a když mi řekl, co si o mně myslí, málem jsem se rozbrečel ještě víc. 
Netušil jsem, že by mohl mít o mě někdo takové mínění.
Spíš jsem byl zvyklý na posměšky a urážky.
Nechal jsem se i s Jonasem uložit do postele jako malé děcko. A teprve když jsme s Jonasem osaměli, otočil jsem se na něho.
„Tobě… tobě nevadí, že Agares je… no… nevím, co ti všechno řekl.“
Jonas se na mě usmál a pohladil mě na tváři.
„Jsem zvyklý na spoustu věcí, mě jen tak nic nepřekvapí. Teda…“ na moment přivřel oči. „Teda až na některé věci, jako ty, co mi říkal můj bývalý.“
„Kašli na něho, je to blbec,“ ozval jsem se najednou pevným hlasem. „Vůbec nejsi takový, jako říkal. Vždyť… Viděl tě vůbec, když jste se spolu milovali? Měl přitom vůbec otevřené oči?“
„Snažil jsem se pro něho dělat všechno, co jsem mu na očích viděl, tak nevím proč… proč to říkal…“ smutně se pousmál, ale pak mávl rukou. „Kašlu na něho. Dodělám zkoušky a pak si budu užívat léta. Neuvažuješ, že bys někam jel? Teda… nejeli bysme spolu někam na výlet? Co? Někam do přírody. Víš… jsi moc hezký. Opravdu krásný, ať už si o sobě myslíš, co chceš. Nebo, co o tobě říkají ostatní. Proč si myslíš, že se tě každý snažil dostat? No, ale to jsem odbočil. Už jsem si tě moc dobře prohlédl, a jsi přesně to, co bych chtěl jednou namalovat. Stál bys mi modelem? Právě někde v přírodě…“
„Já? Já mám? Mám být modelem?“
Jonas přikývl, a ještě víc se pousmál.
„No, já nevím… No, možná někde v soukromí, nebo tak… ale nejdříve musím udělat zkoušky, víš. A taky… Agares mě chtěl něco naučit… Jako, možná by to nebylo na škodu, ale… Když mě chce něco naučit, tak jedině, když budeme mít pevně stanovený rozvrh. Denně chci mít vyhrazeno minimálně osm hodina na učení, v noci se musím vyspat, aspoň šest hodin, a zbytek dne bychom snad mohli… no…“

Agares
Jako...
Nechtěl jsem poslouchat za dveřma nebo tak něco.
Já vlastně ani za těma dveřma nestál.
Jenže Elwinův hlas je pro mě prostě jako flák syrového masa pro Sáťu.
Napřed jsem se nafoukl a kdybych měl peří, tak teď trčí do všech stran.  
Pak jsem se poslintal, když jsem si představil Elwina, jak stojí modelem někde v přírodě.
Já bych stál taky. S Elwinem. A juniorem.
A pak jsem hýkal smíchy, když se zase ukázalo Elwinovo praktické já.
Sotva domluvil, už jsem ležel na něm a muchloval ho, jak se dalo.
„Šest hodin na učení by nestačilo?" ušklíbl jsem se a konečně Elwina pustil, aby mi z něj taky něco zůstalo. „Rozvrh zítřejšího dne – ráno město, pak učení, pak učení sexu, a pak spánek. Jo a jídlo mezi tím. To by šlo."
Mlaskl jsem spokojeně, jak dobře jsem to vymyslel, pleskl oba po zadečku, a ještě jednou je políbil.
Teprve pak jsem znovu spokojeně vypadl z pokoje, už v mnohem lepší náladě a přesunul se zase na střechu domu.
Bylo to zvláštní. Mimoděk jsem si představil, jaké by to Elwin měl, kdyby se mu do rukou dostala formule někoho jiného. Focalor by nejspíš nechal Elwina klidně umřít, pokud by nebylo po jeho.
Marax by se ho ani nedotkl a nejspíš by s ním vydržel. Je to moc velký chytrolín, takže by k sobě pasovali, ale zase na druhou stranu by Marax nenaučil Elwina nic o světě. Vual by obrážel jednu hospodu za druhou a o nic jiného by se nestaral. Belial by se neobtěžoval na Elwina ani podívat a hned by zmizel. Zagan by ho spíš učil, jak někoho zabít než zachránit. A Paimon by si ho pravděpodobně odtáhl do svého harému v Pekle. Jo, jemu by se líbil.
Takže, sečteno a podtrženo, já jsem pro Elwina to nejlepší, co ho mohlo potkat.
Pokýval jsem hlavou, a pak si odskočil pro flašku do krámu, abych to mohl něčím zapít.

Elwin
Tentokrát jsem už vyjekl, když se Agares objevil a málem mi svým přistáním na mém těle vyrazil dech.
Ale víc jsem se uklidnil. Už jsem se necítil tak hloupě, jako před tím, když jsem utekl.
„Jo, šest hodin nestačí. Až budu pracovat jako doktor, tak nějakých osm hodin pro práci je tak minimum. Takže osm hodin učení prostě musí být,“ zabrblal jsem ještě, než Agares znovu zmizel.
„Bude to všechno v pohodě, zvládneme to,“ položil se Jonas a otočil se směrem ke mně.
Ještě chvíli jsme si povídali o všem možném. A já se dozvěděl něco málo o tom, co vlastně dělá, a o jeho škole. A sám mi řekl, že by se jednou chtěl podívat někdy do Ermitáže. Jel by tam i tak, ale nemá tolik času, aby viděl všechno. A navíc…
„Víš kolik je tam exponátů? Kateřina Veliká to začala, a dneska je tam už přes tři miliony položek. Největší sbírka obrazů! Vystaveno je tam víc jak šedesát tisíc exponátů! Bože, byl bych jak v ráji! Musel bych si vzít volno tak na půl roku, abych všechno viděl!“
S úsměvem jsem ho poslouchal, jak je z toho nadšený. Rozhodně to bylo lepší, než kdybych mu vykládal, jak se operuje apendix.
Ale i přes všechno to nadšení se mi začaly pomalu zavírat oči, a poslední, co jsem si pamatoval, bylo, když mi začal vyjmenovávat díla Rubense, která jsou tam vystavena.

 

Což takhle dát si... ďábla? - Kapitola 7

...

Ája | 27.05.2020

Upřímně bych to do Jonase neřekla, že se tak snadno poddá,ale tak přeci jenom už s někým chodil a když se mu Agares zamlouval,tak proč ne. Jen chudák Elwin má díky tomu co se večer stalo v sobě ještě větší zmatek. Asi je opravdu ten typ, který jde na to pomaličku, což je určitě dobře, přeci jenom je důležitý nejdřív někoho poznat a pak si s ním něco začít,ale na druhou stranu chápu že na to nemá Agares tolik času a chce ho něco naučit.

Re: ...

topka | 29.05.2020

No Jonas... jak to říct... V první chvíli by to do něj neřekl asi nikdo. Ale on takový je :) Skryté touhy, nebo co... Holt je to umělec s volným stylem života a smyšlením. Nic mu není cizí a možná proto má i hezké obrazy. :)
Jen Elwin na to opravdu musí jít svým vlastním tempem. Uvidíme co se musí stát, aby Elwin povolil :)
Děkujeme za komentík :)

Přidat nový příspěvek