Elwin
Je to už nějaká doba, co bydlím v novém bytě. Vlastně jsme koupili dům v řadové zástavbě, v jedné klidné části Londýna. Mám to kousek do práce, a za domem máme i zahradu, kde v létě sedáváme, a když je chladno, tak sedíme v zimní zahradě.
Ne, nekoupil jsem ho s Agaresem. Pokud bych s ním chtěl zůstat, nejspíš bych teď byl v pekle, stejně jako Jonas.
A nebylo by to za hříchy, ale proto, že bych chtěl, stejně jako chtěl Jonas.
Přesto, že šel s Aimem do Pekla, měl možnost jako člověk kdykoliv vyjít na povrch. A vlastně to dělal i docela pravidelně. Začal malovat obrazy, a stal se po nějaké době žádaným a vyhledávaným malířem.
A i když žil dole a peníze vlastně tolik nepotřeboval, i tak byly jeho obrazy vcelku jedny z nejdražších.
Docela pravidelně mě i navštěvoval, a stále mě přemlouvá, abych mu znovu byl modelem.
Ale já to odmítal. Dovolil jsem mu namalovat se mnou jeden jediný obraz, a ten má u sebe teď Agares. Můj nejlepší přítel, a stále jim je, i když jsme se vlastně od té doby skoro neviděli.
Jen jedinkrát jsem ho vyvolal. Tenkrát, když jsem úspěšně odpromoval a mohl jsem být tím, čím jsem si vždycky přál. Ale musel jsem Agarese zabrzdit, i když bych si s ním klidně i jedno číslo dal. Jednak jsem měl kolem sebe svou rodinu, která to chtěla oslavit se mnou, a taky…
Já byl zamilovaný.
A to mi nedovolovalo chovat se, jako dřív. Nikdy bych svého přítele nezradil.
Výjimku bych udělal, kdyby on přišel s návrhem, abychom někoho přibrali do trojky, nebo tak, a to bych zas já potom chtěl, aby ten dotyčný byl Agares.
Jo, opravdu mám přítele. Je to k podivu, co? A ani byste nevěřili, kdo to je.
Můj milovaný Daniel…
Tenkrát, když jsem osaměl, když odešel i Jonas s Aimem, nějak se mi nechtělo jít ani domů k rodičům. Zůstával jsem v našem bytě a užíral se tou samotou, dokud jeden den nezarachotily ve dveřích klíče a ukázal se právě Daniel…
Nejdříve jsem nechápal. Teda spíš nechápal on, když mě viděl. Ale pak mi to večer, kdy jsme seděli, popíjeli víno na oslavu mých zvládnutých zkoušek, řekl.
A to jsem zas já na něho hleděl nechápavě.
Miluje mě už tak dlouho? Vlastně se do mě zamiloval chvíli po té, co jsme spolu začali bydlet v jednom bytě? A nikdy mi nic neřekl? Vlastně… Prý se o to pokoušel a nejen náznaky, ale byl jsem takové trdlo, a tak jsem se všeho bál a stranil, že už si myslel, že je všechno ztracené.
Ale trpělivost přináší růže, a my dva ten večer skončili spolu v posteli.
A pak znovu… a znovu…
A už jsme nepřestali.
Začali jsme spolu oficiálně chodit, a když jsme oba skončili školu a začali pracovat, koupili jsme si tenhle dům.
Agares
Znuděně jsem si odfrkl a podepřel hlavu dlaní.
Seděl jsem u Sáti, spolu s dalšími nejvyššími z Pekla a poslouchali jeho výklad o tom, jak musíme mládež naučit pořádku a poslušnosti.
Někdo z mladých démonů, teda on tomu věřil, já bych se ani nedivil, kdyby to byl někdo, koho dobře znám, totiž na prahu Sáťového paláce předevčírem nechal ležet nafukovacího panáka se vzkazem, že by se měl taky uvolnit.
Jako, když jsem to zjistil, tak jsem se málem potrhal smíchy, už jen z té představy, jak se Sáťa tváří, a pak panáka bere k sobě. Ale smích mě přešel, když nás povolal a už snad půl dne jsme u něj dřepěli a poslouchali ho.
Raději jsem vypnul a soustředil se na něco jiného.
Okamžitě se mi v mysli vybavilo jedno jméno.
Povzdechl jsem si a zamračil se.
Ne. Nikdy jsme si nic neslíbili. Přesto…
Docela mě to mrzelo, a musím říct, že utrpělo i mé ego, protože jsem se cítil méněcenný, když mě
Elwin za celou dobu zavolal jen jednou. A to už měl přítele. Samozřejmě Daniela.
Ne, že bych mu to nepřál. Přál jsem mu to. Jen bych se s ním rád vídal víc. I bez sexu.
Ten mi tady aspoň částečně vynahrazoval Jonas, když mě Aim často přibíral do trojky.
Od něj jsem i věděl, jak se Elwin má, co dělá, a jak je na tom celkově.
Byl jsem rád. Opravdu. Nic jiného jsem mu ani nepřál.
Přesto jsem pořád čekal, že mě zavolá, aby si třeba jen tak pokecal.
Asi stárnu.
Ta myšlenka mě tak šokovala, až jsem nahlas zaúpěl a přitáhl pozornost všech.
Aspoň jsem tak ale zastavil to Sáťovo nudné žvatlání, a protože si nejspíš myslel, že umírám, podle toho jeho pohledu, schůzi ukončil a propustil nás.
Já se okamžitě přesunul k sobě a spojil se s Aimem. Myslel jsem, že si u nich aspoň trochu oddechnu, ale oni zrovna museli někam odejít, kvůli Jonasovu novému obrazu.
Zaprskal jsem a mrsknul s sebou na postel s tím, že si ho aspoň vyhoním před Elwinovým obrazem, který jsem měl pověšený přímo nad postelí.
Elwin
Končilo léto, a já se chystal oslavit své narozeniny. Tak jsme po práci šli s Danielem nakoupit, a pak šli rovnou domů, a začali trochu uklízet.
Ne, že bychom měli doma nepořádek. Od jisté doby jsem ani už do ničeho nevrážel, až na malé výjimky, a oba jsme byli docela pořádní. Takže nám odpadly hádky o tom, kdo dělá bordel, čí jsou ty ponožky pod postelí, kdo si neumyl hrnek a podobně.
Může se zdát, že jsme klidný pár až se musíme nudit. Ale my se nenudili. Měli jsme i jiné aktivity, kromě práce, a pokud jsme nebyli někde venku, tak jsme si užívali klidné pohody doma, které byly potřeba už hlavně proto, jak náročnou práci jsme měli.
Ale ani jeden z nás si nestěžoval. Oběma nám to vyhovovalo.
Pořádek jsme tentokrát ale museli udělat už proto, že jsem pozval bráchu. A to byl tak trochu poděs, a věčně po něm někde zůstávaly věci.
Nezmínil jsem se o něm? A není divu. Přes ten fofr s Agaresem jsem na to úplně zapomněl.
Ano, mám bratra. A ne tak ledajakého.
Ano, je můj vlastní, a ano jsem starší.
O necelých deset minut…
Jo, jsme dvojčata.
Vzhledově jsme si hodně podobní, jen Brent má o něco světlejší vlasy. A povahou jsme taky rozdílní.
Jak bych ho popsal…
Něco v povaze má společné se mnou, ale něčím mi připomíná Jonase. Je takový náš střed. A ke smůle mých rodičů jsme oba na kluky. Ještě že máme ségru, jinak by se naši asi nedočkali vnoučat.
A vzhledem k tomu, že mám v sobotu narozeniny, tak brácha je má logicky taky. S rodiči to budeme slavit až za týden, až se vrátí z dovolené, a tak jsem Brenta pozval k nám, aby se doma neukousal nudou a hlavně… Aby se dal trochu do kupy. Zrovna před týdnem dostal od svého přítele hezký dárek.
Kopačky…
A já, po dohodě s Danielem, si pro něj přichystal dárek, který by ho mohl potěšit a dostat z něho ty chmury.
Daniel už dávno o Agaresovi věděl. Jednak ho už tenkrát viděl, ale taky jsem před ním nechtěl mít tajnosti. Sice to nechápal, jestli je to vůbec možné, ale když ho viděl na mé promoci, tak už potom nic neříkal. I když něco přeci jen řekl. K mému údivu poděkoval Agaresovi za to, že se mu povedlo mě dát do normálu.
No, odbočil jsem.
Pro bráchu jsem měl připravené překvapení. A tak, když druhý den došel na narozeninový oběd, nachystali jsme stůl pro čtyři, a když se zeptal, koho čekáme, posadil jsem ho do obýváku, a před ním i Danielem jsem namaloval symbol, položil na něho ruku a vyslovil Agaresovo jméno.
Agares
Jako, ne že bych si na sex v Pekle začal stěžovat. Pořád jsem měl každého, koho jsem chtěl, a pořád platil za toho největšího a nejlepšího nabíječe. Ale i Junior smutnil, a já taky, protože prostě Elwin.
No, a tak jsem si teď Juniora muchloval sám, vzpomínal na ty chvíle, kdy cítil teplo Elwinova zadečku, a pomalu se začal dostávat do varu.
A Junior taky.
Jenže…
Nejspíš mi to asi někdo dělá naschvál.
A vzhledem k tomu, že mi Junior akorát dal najevo, že to potřebuje ze sebe dostat, jen napůl jsem vnímal ten známý tah, a to, že si mě Elwin zavolal k sobě.
První várka mého sperma skončila ještě na mojí posteli.
Ta druhá už na Elovi.
Teda ne na něm. Až když jsem zaostřil, došlo mi, že to není on.
„Kurva, Ele. Strašně rád tě vidím, to jo, ale nemohl sis vybrat lepší chvilku?" zachrčel jsem a vzepřel se na loktech.
Ležel jsem nahý, s roztaženýma nohama, cukajícím se Juniorem, uprostřed obýváku Elwinova nového domu, a přeskakoval pohledem z Elwina na jeho bratra, kterého jsem jen letmo viděl na Elwinově promoci, když mě zavolal, a až teď mi došlo, jak jsou si ti dva podobní.
„Nazdar chlape," mávl jsem rukou na Daniela, kterého už jsem taky zaregistroval. „Doufám, že se mi o něj dobře staráš. Jestli ne, vezmu si ho k nám, jasné?"
Daniel jen něco zabručel a zadíval se na Elwina, jakoby snad čekal, že to nějak vyřeší.
„Takže?" vstal jsem, otočil se k Elwinovi, přitáhl si ho k sobě a objal. „Vypadáš pořád dobře, ale nepředpokládám, že jsi mě sem zavolal, abys mi řekl, že chceš jít se mnou k nám. Jako docela se mi i stýská, abys věděl. Vůbec nebereš ohledy na starší pány."
Přejel jsem rukou po jeho zadečku, ale po ostrém Danielově zakašlání jsem se stáhl a zvedl ruce na obranu.
„Vždyť ti ho neberu. Jsem rád, že je šťastný," povzdechl jsem si a zavrtěl hlavou.
Elwin
Já Agyho dříve nějak nevyvolával hlavně kvůli Danielovi, ale i kvůli sobě. Nechtěl jsem náš vztah něčím narušovat, nechtěl jsem, aby měl Daniel pocit, že mi nestačí, nebo pro mne nic neznamená, když si volám na pokec někoho jiného. Ale teď už je to jiné.
Náš vztah má pevné základy, a už by neměl být problém se občas sejít jen tak.
No, a teď…
Co jsem čekal? Že se tu Agares objeví a bude mít na sobě smoking?
To by nejdříve asi peklo zamrzlo.
Jasně, že se ukázal nahý a se stojícím juniorem. Divím se, že na promoci dorazil oblečený.
Ale to ho tenkrát nejspíš upozornil Jonas, že ho zavolám…
„Taky tě rád vidím,“ políbil jsem ho na tvář, a pak jsem odstoupil.
Přešel jsem k Danielovi a objal ho.
„Nemusíš se bát. Mám tebe, a ty jsi ten nejlepší,“ zašeptal jsem mu do ucha. „A miluji tě. Strašně moc.“
Cítil jsem, jak se Daniel uvolnil, pak mě objal a věnoval mi krátký polibek. A teprve potom mě spokojeně pustil.
Přešel jsem ke gauči, zvedl deku a hned ji hodil na Agarese.
„Bylo by fajn, kdybys něco na sebe hodil. U oběda nebudeš sedět nahatý. Víš… Já a brácha máme dneska narozeniny. Původně to měl Brent slavit se svým ex, ale už je to ex… A já nechtěl, aby smutnil a byl na naše narozeniny sám. Nevadilo by ti, kdybys s námi chvilku pobyl? Donesu ti nějaké věci na oblečení, nebo si pro něco skočíš? Za minutu bude oběd hotový…“
Jen jsem doufal, že se Agares neurazí, když jsem ho zavolal kvůli Brentovi.
A doufal jsem, že se Brent nebude nebude taky zlobit.
On a zlobit?
Brent seděl s otevřenou pusou a hleděl na Agarese, jako na nějaký svatý obrázek.
No, pekelný obrázek. To zní k Agymu lépe.
Agares
Jo, vlastně.
Elwin měl narozeniny. Věděl jsem od Jonase, ve který den je má, protože jednou jsem mu přes něj posílal dárek. Ale protože u nás nic takového nemáme, vždycky jsem na to zapomněl, navíc nechápu, proč by se někomu měli dávat dárky, jen když něco slaví.
Když to jde, dám mu dárek, kdy chci, ne kdy musím. Tečka.
Elwinova šeptaná slova Danielovi, že je nejlepší, jsem přešel odfrknutím, a deku si omotal kolem pasu.
Jo, s nahotou taky lidi dělají drahoty. Vždyť se nazí narodili, tak co furt řeší?
Do mozku mi došel i zbytek slov, a já se zadíval na Elwinova bratra… Jak, že jsem jmenoval? A jo, Brent... na Brenta, jak na mě zírá s otevřenou pusou.
Uchechtl jsem se, když se mi vybavila Elwinova reakce, když mě poprvé vyvolal.
„Měl bys tu svou hezkou pusu zavřít, nebo se ti do ní něco dostane, ani nebudeš vědět jak," přešel jsem k mladému a naklonil se k němu.
Vážně jakoby Elwinovi z oka vypadl. Jen měl světlejší a delší vlasy, a v očích takové to správné rošťáctví. Nejspíš asi bude Elwinův opak. Teda opak starého Elwina.
„Nevadí mi to, a pro něco si skočím," otočil jsem se pak na Elwina a uvědomil si, že bych mu mohl něco přinést, když už.
A Brentovi taky.
Vrátil jsem se asi po dvou vteřinách zpátky, oblečený do trika a džín, se dvěma taškami, z nichž v jedné byl dárek pro Elwina, pouta, bičík, gel, vibrátor a sexy spoďáry, které měly průstřih na těch správných místech, a v druhé dárek pro Brenta, který, jak jsem se už dozvěděl, vystudoval geologii, tak jsem mu sehnal jeden kus nerostu, který mohl zkoumat, a ke kterému by se jen tak nedostal, pozvánku i s letenkou do geologické rezervace v Kanadě, a flašku chlastu, aby to něčím zapil.
Oběma jsem tašky podal, a zasedl ke stolu, jako by se nechumelilo.
Elwin
Uchechtl jsem se, když Agares řekl, proč má Brent zavřít pusu.
Měl jsem jasnou představu, co myslel tím, že se mu tam něco dostane, ani nebude vědět jak.
A když zmizel s tím, že si pro něco skočí, vrátil jsem se do kuchyně a začal chystat na stůl.
A v patách jsem měl Brenta, který s očima navrch hlavy měl hned spoustu otázek, co je vlastně ten Agares zač…
Ale nestihl jsem mu odpovědět ani na jednu a Agy už byl zpátky.
A podával nám dárkovou tašku.
Nahlédl jsem do té své, a málem jsem šel pod stůl. Už jsem si na mnohé zvykl, ale v tuhle chvíli jsem byl rudý jak rak. Okamžitě jsem si vzpomněl na naši poslední noc v paláci, a hlavně i na to, jak se mi líbilo, když Agares tyhle věci používal.
Sice jsme měli s Danielem taky nějaké hračky, ale k tomuhle jsem neměl odvahu ho nějak přemlouvat. Netušil jsem, jak by zareagoval.
„Ukaž?“ zvědavě mi Daniel nahlédl přes rameno.
„Hmm,“ zahrabal rukou v tašce. „To by chtělo dneska večer vyzkoušet, co? Dárky se nemají odkládat na později…“
Myslím, že jsem byl rudý ještě víc, a raději jsem s tou taškou rychle vystřelil do obýváku. Když jsem se vrátil, byl jsem už o něco klidnější, ale i tak jsem měl v hlavě pořád ty představy, jak to s Danielem použijeme.
„A cos dostal ty?“ otočil jsem se na Brenta, když jsme se konečně usadili a mohli začít jíst.
Hned odsunul talíř, začal na stůl vytahovat věci a nadšeně mi vykládat o tom, co všechno to je, a všechny ty geologické žvásty okolo, kterým jsem prd rozuměl. A že se už strašně těší, až poletí do Kanady.
„A proč tam, Agaresi, nejdete hned?“ výmluvně jsem se na Agyho podíval.
Chtěl jsem, aby si brácha narozeniny užil, aby zapomněl na ex-pitomce, ale taky…
Už jsem se nemohl dočkat, až s Danielem odzkoušíme Agresův dárek.
Agares
Mám já tohle za potřebí?
Myslel jsem, že si konečně užiju aspoň chvilku s Elwinem, a on už mě zase vyhání pryč.
Moc dobře jsem věděl proč. Všiml jsem si těch jeho a Danielových pohledů směrem k mému dárku.
Kurva! Měl jsem jim ho dát později!
Ale pak jsem se podíval na Brenta, který mi trochu zvědavě a trochu drze pohled opětoval, a rozhodl se. Teda, ne, že bych Brenta vyměnil za Elwina, ale rozhodl jsem se ho do Kanady vzít sám.
Třeba bude sranda.
A tak, po jídle a krátkém odpočinku, jsem pomačkal Elwina v náruči, popadl Brenta, a za vteřinu už jsme stáli před hotelem v Kanadě.
No, nakonec to sranda byla.
Brent byl skoro opak Elwina, a já se s ním vůbec nenudil.
Jako nenudil jsem se ani s Elwinem, ale chápete.
A stejně jako u Elwina i u Brenta stačil den, aby si mě omotal kolem prstu.
A ano. Byla jedna věc, kterou měli bratři společnou. Vášeň v sexu.
Brent poznal, co je to mít v posteli démona, a já se zase po dlouhé době konečně mohl odvázat.
Vrátili jsme se zpátky asi za tři dny, a Elwinova formule pro mé přivolání putovala k Brentovi.
A tak jsem nakonec v lidském světě strávil víc času, než jsem si původně myslel…
Elwin
Byl jsem rád, že všem oběd chutnal. I když…
Nepřestal jsem celou dobu myslet na Danielův návrh, a v duchu si říkal, že to snad do večera ani nevydržím.
A byl jsem opravdu rád, že Agares přijal můj návrh, a nakonec i s Brentem zmizel.
Chtěl bych bráchu vidět, jak se tvářil, když se přenesli do Kanady.
Moc dlouho jsem však na tuhle představu nemyslel.
Jen co ti dva zmizeli, a my s Danielem uklidili kuchyň, už jsme byli nasáčkovaní ve sprše, kde jsme si dali takovou menší předehru.
Ale pak…
Ty spodky s dírou byly fakt něco. Už když jsem si je oblíkal, tak jsem měl problém, jak se mi hned můj penis stavěl do pozoru. A co teprve, když jsem v Danielových rukách uviděl pouta a bičík…
Trhaně jsem se nadechl, prohrábnul si své stojící nádobíčko, a pak už jsem odhodlaně přistoupil k Danielovi a nechal ho, ať si se mnou dělá, co chce.
A nelitoval jsem toho.
Teda… Zalitoval jsem, že jsem mu tohle nenavrhl už dříve.
Byl jak vyměněný, a to, co jsme si užili za ten den i noc, jsme se rozhodli zopakovat. A taky jsme už začínali plánovat, že bychom tuhle mini sbírku rozšířili o nějaké další věcičky a pomůcky.
Nakonec se Daniel přiznal, že i on o něčem takovém uvažoval, ale prý měl strach, abych ho s tím nevykopal.
No, jo. Nebýt Agarese, tak bychom nejspíš oba umřeli na stáří, a tuhle svoji skrytou touhu nikdy neřekli nahlas.
Když se nakonec Brent vrátil, okamžitě jsem poznal, že to byl dobrý nápad. Byl jak znovuzrozený, a dokonce i Agaresovi se podstatně zlepšila nálada a už neměl tendenci mě hned ohmatávat, jen co mě uviděl.
Jo, Brent se do Agarese tak trochu zakoukal. A co se týká jeho umění v sexu…
Myslím, že byli spokojeni oba dva.
A já taky…
Bylo totiž jasné, že Agarese už budu vídávat častěji. S Brentem…
A můžeme si i víc poklábosit.
Jen tak…
Nebo možná… Možná jednou… Všichni čtyři dohromady…
Kdo ví, co bude zítra, za pár dní nebo za nějaký ten měsíc později…
Nikdy neříkej nikdy.