Což takhle dát si... ďábla? - Kapitola 12

Což takhle dát si... ďábla? - Kapitola 12

Agares
Potěšilo mě, když Elwin řekl, že by se mnou rád zůstal v kontaktu. Aspoň jsem se utvrdil v tom, že to není žádný sobec. Přesto ve mě zabublal smích, když řekl, že formuli možná vypral.  
Ani by mě to u něj nepřekvapilo.
„Naučím tě jiný způsob, jak mě vyvolat. Musíš zabít kuře, vypít jeho krev, najít lidskou kost, tu spálit, a pak se nahý položit na postel, začít se honit a sténat u toho mé jméno," řekl jsem se zcela vážnou tváří, ale pak jsem opravdu už vybuchl smíchy, když jsem viděl jeho pohled.
Věnoval jsem mu omluvný polibek a posadil si ho do klína.
„Kecám. Není to nic tak drastického. Stačí obyčejnou křídou namalovat symbol, který ti ukážu, a říct mé jméno. I když to s tím honěním by se mi moc líbilo. A mimochodem, nemyslím si, že zrovna ty zůstaneš dlouho sám," mrkl jsem na něj a pohladil ho po zadečku.
Nejspíš si to neuvědomuje, ale pravděpodobně má u sebe někoho, kdo se o něj velice rád postará.
Ale to mu říkat nebudu, na to musí přijít sám.
„A kdyby sis pak nevěděl rady s prací, taky ti s tím do začátku pomůžu. Ale jsi šikovný kluk, myslím, že ani s tímhle nebudeš mít problém. Jen si musíš víc věřit. Když jsi zvládl mě, zvládneš už ledacos."
Nakonec jsme v pramenech strávili o něco víc času, protože Elwinovi se prostě nedalo odolat, a pak si ještě střihli jedno číslo na hotelovém pokoji.
Ráno jsme si pak dali ještě bohatou a vydatnou snídani, a když Elwinovi slehlo, přesunul jsem nás zpátky do jeho bytu.

Elwin
Tak nějak jsem hned nepobral ten vyvolávací rituál.
Což o to, lidskou kost, jako doktor, bych byl schopen sehnat, ale vypít krev kuřete? Už jen při té představě se mi málem zvedl žaludek.
A po tom všem bych si ho ještě měl honit? Bych měl co dělat, abych se nepoblil, natož si ho k tomu ještě honit.
Ale když se Agares začal smát, pochopil jsem, že si ze mě dělá srandu. Měl jsem chuť mu dát pěstí.
Ale neudělal bych to. Jednak nemám tolik síly, a taky jsem se vlastně ani nikdy nepral. Holka by mi dala na frak, natož nějaký démon.
Ale celý ten výlet do hor, pobyt v hotýlku a horkých pramenech, bylo něco, co jsem si opravdu užil na plno.
Samozřejmě že i s tím sexem. Agares mi ukázal zase něco nového, a já už přemýšlel, že si udělám nějaký seznam poloh a všeho, co se při sexu dá dělat, abych to nezapomněl, až odejde.
Když jsme se vrátili, Jonas kupodivu seděl nad učením, a Aim…
Aim vaří oběd? Jako vážně? Se pohádali, nebo co? Nebo se na něco chystají?
Ale když mě ujistili, že je všechno v pohodě, šel jsem si uklidit věci a zavolal si Agarese do pokoje.
„Ukaž mi ten symbol, namaluj mi ho na papír a řekni mi o tom všechno. I to, jak má být velký a tak…“ ukázal jsem mu na podlahu a pak na papír s tužkou.

Agares
Musel jsem se uchechtnout, když jsem uviděl Aima v zástěře.
Jo, očividně tu nejsem jediný podpantoflák. Mě bude něco říkat o omotání kolem prstu. Jonas měl Aima očividně zpracovaného víc, než oba tušili.
Nestačil jsem si ani rýpnout, když mě Elwin zavolal k sobě, tak jsem poslušně naklusal pomalu i s vyplazeným jazykem. Ale sexu jsem se nedočkal.
„Nemusíš to ani kreslit na podlahu. Stačí na papír, položit na stůl, přiložit na to ruku a říct mé jméno," namaloval jsem symbol, který byl označován jako můj znak a  vysvětlil Elwinovi, jak na to, "pokud bych se hned neukázal, nejspíš budu v nějaké bitvě, ale jakmile to půjde, tak přijdu. Můžeš se domluvit i s Aimem, kdybys třeba chtěl vidět Jonase, prostě, i když odejdeme do Pekla, neznamená to, že zmizíme navždy. Víš, vážně bych tě občas rád viděl. A zrovna teď, kupodivu, nemyslím na sex. Prostě jen tak, někam si zaskočit, vidět, jak se máš, jak si vedeš."
Přitáhl jsem si Elwina k sobě, objal ho a přitiskl na svou hruď.
Zadíval jsem se mu do očí a usmál se.
No, nejspíš, kdybych tu byl ještě nějakou dobu, asi by se možná Elwinovi podařilo to, co zatím nikomu, a já bych se do něj zabouchnul. A pak bych to měl od ostatních furt na talíři.
„Musím se jít podívat na Aima v zástěře, protože tohle se jen tak často nevidí, a nevím, jestli to ještě někdy uvidím," řekl jsem po dlouhém polibku, pohladil Ela po zadečku a zabručel.
Jo, tak jeho prdelka mi bude chybět. Ty dokonalé půlky, pěkně tvarované, ne moc velké, tak akorát, aby se daly pomačkat, co se krásně třásly, když jsem je propleskl. Raději jsem zaplašil neodbytné myšlenky, protože Junior mě v poslední době vůbec neposlouchal a dělal si, co chtěl, takže jsem Elwina ještě jednou zlíbal, a pak už ho pustil.

Elwin
Agares mi na papír namaloval svůj symbol, a řekl co a jak, a pak zase zmizel v kuchyni za Aimem.
Sedl jsem si na postel a díval se na ten symbol. Snažil jsem si ho zapamatovat, ale stejně jsem si ho pro jistotu vyfotil do telefonu, a papír jsem nakonec schoval do peněženky.
Ale zůstal jsem dál sedět v pokoji a přemýšlel, jaké to bude, až Agares odejde.
I když jsem se ho chtěl ze začátku zbavit, lezl mi na nervy, a on taky neměl daleko k tomu, aby mě prohodil oknem, nakonec jsme nějak našli společnou řeč. Hodně mi pomohl, ukázal mi, jaký je život, a o co všechno přicházím. A i přesto, že jsme spolu už x-krát spali, začal jsem ho brát jako dobrého přítele, kamaráda, aby si to někdo nepřebral jinak.
Prostě nejlepší přítel, který mě vtáhl do normálního života, byť je to démon.
Nejspíš se mi po něm bude stýskat.
Uvidím…
Možná se mi zasteskne i po sexu?
Hm… Že by?
Odejde a já budu sušit?
Že bych ho začal brát jako kámoše na sex?
Něco jako erotická linka?
Bylo by to lepší než si ho honit sám. Sám si svůj penis do zadku nestrčím…
Jo, žádná sentimentalita. Nesmím se tím nechat pohltit. Prostě to budu brát tak, jak to je.
Propleskl jsem si tváře, a pak jsem konečně vstal a šel za ostatními.
Aim ještě pořád běhal v té zástěře, Agares ho popichoval, Jonas pomalu uklízel učení, aby se taky mohl naobědvat.
Nahlédl jsem Aimovi přes rameno, a na moment zapřemýšlel, že bych raději objednal pizzu. To, co nachystal, vypadalo nebezpečně. Vypadalo to, jako by nás měl ten oběd zabít…
Ale nakonec nás ujistil, že se nám budou dělat boule za ušima, a nemáme odmítat, jinak nám to nacpe osobně do chřtánu.
Tak taková nabídka se fakt nedá odmítnout.
Ale nakonec jsem musel uznat, že se to dalo jíst. Sice to bylo pikantnější, spíš ostřejší než ostré, ale po vypití litru mléka jsem znovu do jazyka získal cit a mohl zase mluvit. 
Tentokrát den uběhl strašně rychle. Po obědě jsem si ještě prošel učení, a protože jsme se z výletu vrátili o den později, tak už to opravdu bylo jen letecky. Pořádně jsem se osprchoval, nechal jsem Agarese, ať mi ukáže další krásy a taje milování v koupelně, a pak se konečně dostal do postele.
Agares by klidně pokračoval, ale tentokrát jsem to už odmítl. Potřeboval jsem se na zítřejší zkoušku pořádně vyspat.
A jakmile jsem ráno otevřel oči, zaměřil jsem se na jeden bod na stropě a soustředil se jen na to, co mě dneska čeká.
S nikým jsem nemluvil, abych se zbytečně nerozptyloval.
Daniel a Bred tenhle můj rituál už znají, tak mě v den zkoušek vždycky nechávali na pokoji. A doufal jsem, že i dočasné osazenstvo tohoto bytu to pochopí.
Znovu jsem se osprchoval, pokusil se před zrcadlem vytvořit účes, a pak jsem si šel sníst jen menší toust a vypít kafe.
„Tak já půjdu,“ zvedl jsem se od stolu a šel na sebe hodit oblek.
„Ozvu se, až budu mít po zkoušce,“ otočil jsem se ještě na Jonase, protože on není telepat, jako Agares nebo Aim.

Agares
Poslední dny mi přišly, že snad letí schválně rychle. I když pro nás byl čas irelevantní, přesto jsem měl dojem, že jsem si Elwina pořádně ještě neužil a už je konec. Chtěl jsem ho naučit mnohem víc věcí, ale nakonec jsem ho nejspíš naučil něco pouze v sexu.
Ale i tak... i to málo stačilo, abych věděl, že bude v pohodě.
Byl jsem rád, že nefňuká, nedělá mi scény, že odejdu, jako někteří před ním, ale že to prostě bere tak, jak to je.
Přišel jsem a zase odejdu. Občas se stavím, když bude chtít, pomilujeme se, pokecáme, a já zase půjdu.
Jo, bylo by to bezva. Ale obával jsem se, že s tím sexem to asi neklapne. Ne potom, co si někoho najde. Pokud neskončí v Danielem.
Musel jsem se uchechtnout, když se mi vybavilo, jak mě asi bude Danielovi představovat.
Po Aimově obědě, kteří kluci trochu obrečeli, jsem nechal Elwina, ať si ještě opakuje, zatímco já s Aimem jsme si odskočili něco nakoupit. On dárek pro Jonase, já dárek pro Elwina, který mu ale dám, než odejdu.
Večer jsme si pak zabrali koupelnu, i když těm dvěma dalším to očividně bylo úplně jedno, ale přesto, že jsem pak chtěl pokračovat i v pokoji, ostrouhal jsem.
Co se dá dělat.
No a než se kdokoliv z nás nadál, byl tu den zkoušek.
Elwin se už od rána z nikým nebavil, skoro to vypadalo, jako by nás ani neznal, ale všichni jsme to brali tak, že je prostě jen nervózní. Což vysvětlovalo i to, když řekl, že se nám ozve, až bude mít hotovo. To ho třeba nenapadlo, že bysme tam mohli být s ním?
Povzdechl jsem si, a když odešel, Jonas s Aimem se nakonec rozhodli využít Elwinovy nepřítomnosti a rozdat si to v kuchyni, přičemž mě nakonec přibrali k sobě, když viděli, jak je Junior zklamaný, že musí sušit. Potom, co jsme se dostatečně uvolnili, přemístili jsme se na Elwinovu školu, což se neobešlo bez menšího rozruchu.

Elwin
Pro to, abych byl úspěšný se potřebuji koncentrovat. Cokoliv, co by mě mohlo rozptýlit, je jen na obtíž.
I když jsem před pár dny byl ještě mamlas a nemehlo, i přesto jsem se v takových chvílích měnil, až kolikrát kluci nechápali. V tu danou chvíli jsem dokonce do ničeho ani nenarážel, nic jsem neshazoval, a dokonce jsem se uměl i dobře obléct.
Když jsem byl před univerzitou, na chvíli jsem se zastavil a zadíval se na budovu.
Několikrát jsem se zhluboka nadechl, a pak jsem odhodlaně vešel dovnitř a zamířil rovnou k posluchárně, kde jsem měl mít zkoušku.
Nevšímal jsem si udivených pohledů těch pár studentů, co mě znali jako poděse. Ani jejich šeptaných řečí, že co se se mnou stalo, že teď vypadám jinak. Všechno jsem vypustil z hlavy, a všechno kolem mne plynulo nezávisle na mě. Jako bych tu vůbec nebyl.
Jako bych měl nějakou super schopnost proplout mezi tím vším, co by mě mohlo omezovat a zastavit, aniž bych narazil do jediné překážky.
Když jsem byl vyzván, abych vstoupil dovnitř, ještě jsem se znovu několikrát zhluboka nadechl, a pak jsem vešel…
Děj se vůle Boží…
Možná bych ode dneška měl říkat: Děj se vůle Satanova? Nebo děj se vůle Agaresova?
A co tak: Děj se vůle Elwinova? Protože… Jen na mě záleží, jak celá zkouška dopadne?
Jo, ta poslední varianta je nejpravdivější.
Trvalo mi skoro hodinu a půl, než jsem vyšel ven.
A znovu jsem prošel univerzitou až ven, jak by byly chodby úplně prázdné.
Až teprve venku jsem zapnul mód vnímání okolí.
Najednou bylo všude plno světla, plno hluku a vůní…
Plno hluku?
Otočil jsem se k budově a zadíval se nahoru na střechu.
Vážně se mi to nezdá?
Ti tři tam stojí, dívají se dolů a halekají, jako by ty zkoušky udělali právě oni? A nejvíc Jonas. Kdyby ho Aim nezachytil, skončil by samým nadšením rozpláclý dole na chodníku.
Jen jsem pozvedl koutky úst v úsměvu a palec namířil k nebi.
„Dal jsem to!“ zakřičel jsem na ně a konečně dal volný průchod svému nadšení. „Nejlepší možný výsledek z celého ročníku!“

Agares
Jo, Aim se s Jonasem opravdu nudit nebude. A potažmo ani já, když k nim občas skočím na návštěvu.
Myslím, že jsme rozruchu způsobili víc než dost, zvláště, když pak Elwin na nás začal hulákat, a jeho nadšení nešlo přehlédnout.
Nehledě na to, kde jsem byl, ostatně stačilo jen lusknout prsty a nikdo si nebude pamatovat, co se stalo, jsem seskočil ze střechy dolů, přistál těsně před Elwinem, vyhodil si ho do klína a divoce políbil.
Ta jeho čirá radost, to vzrušení, nadšení, to všechno jsem vnímal skrze něj, i když už mezi námi nebylo skoro žádné pouto.
Jonas nadšeně hulákal na střeše a vzápětí už Elwinovi a vlastně i mě visel kolem krku, když ho Aim dostal dolů.
„Asi bysme měli vypadnout," přerušil jsem Jonasovo nadšení, když se kolem nás začal utvářet hlouček, a nejspíš jsme někoho i pohoršili, protože z budovy vycházela ochranka.
Popadl jsem Elwina do náruče, Aim stejně naložil s Jonasem, a pak už jsme se s hulákáním rozeběhli pryč, abysme se za rohem, kde nebyli žádní čumilové, přenesli do bytu.
„Já věděl, že to zvládneš. Neříkal jsem ti to?" znovu jsem Elwina pomuchloval, a pak ho pustil, aby se mohl nadechnout.
Byl jsem opravdu moc rád, a byl hrdý i za něj.
Jo, myslím, že až se jeho spolubydlící vrátí, budou docela čumět, jak se Elwin změnil.
„Večer to s tebou chci pořádně oslavit," pomačkal jsem Elův zadeček, aby pochopil. „Ale teď… Oběd na nějakém speciálním místě? Co takhle Eiffelovka ve Francii?"

Elwin
Lekl jsem se, když Agares přistál ze střechy přímo přede mnou. Automaticky jsem se rozhlédl kolem sebe, ale nestihl jsem ani zaregistrovat, kdo všechno si toho všiml.
Ale nejspíš všichni, podle toho, jaký hlouček se kolem nás začal tvořit. Zvlášť když doskočil i Aim s Jonasem.
Ten úprk který s námi předvedli, byl snad vtipnější než v malovaných komiksech.
Dokonce jsem se i zasmál, když jsem si to představit, jako kreslenou komedii.
Ale co.
Dnešek je speciální. Měl jsem opravdu nefalšovanou radost z toho, že jsem úspěšně složil zkoušky v třetím ročníku, a bez problémů postoupil dál. Můj sen, stát se doktorem, je zas o kousek blíž ke splnění. Další krok je za mnou, a už jich zbývá asi polovina, abych to úplně dokončil.
„Do Francie? Proč ne. Dneska by bylo asi fajn se někde nechat obsloužit. Prostě si užívat,“ přikývl jsem, a Jonas taky nadšeně souhlasil.
Prý sice bude mít zkoušky až za dva dny, ale je si jistý, že je udělá, tak to chce oslavit dopředu.
„Ale musím se převléct, v obleku tam rozhodně jít nechci,“ upozornil jsem je ještě, že bych rád sundal ty hadry, co mě škrtily a braly dech.
Fakt jsem se chtěl cítit pohodlně, dobře, a nechtěl jsem si kazit ten dnešní den nějakou kravatou utaženou kolem krku.
A rozhodně mi k pohodlnosti oblek nepřidá, a já se tak nebudu moct celkově uvolnit. Zvlášť pokud mě čeká ještě večer s Agaresem, a na to jeho speciální něco, bych fakt chtěl být ready.

Agares
Byl jsem rád, když Elwin souhlasil. I když mi přišlo, jako by ty zkoušky dělal Jonas.
Jen jsem zavrtěl hlavou a plesknutím po zadečku poslal Elwina se převléct, protože kdybych šel s ním, tak bysme si na té Eiffelovce dali spíš večeři než oběd.
I Jonas se zaběhl obléknout, protože byl jen v nátělníku a trenclích, zatímco já jsem popichoval Aima, i když ten mi to statečně vracel.
„Dej na Elwina pozor. Aspoň ještě ty dva dny," řekl jsem nakonec vážně.
Oba jsme to věděli. Oba jsme věděli, že zítra ráno už s nimi nebudu.
A nevrátím se, dokud mě Elwin nezavolá.
Počkali jsme na ty dva, kterým to snad trvalo věčnost, ale rozhodně to stálo za to.
Popadl jsem Elwina, stejně jako Aim popadl Jonase, a za vteřinu už jsme si užívali soukromý výhled z Eiffelovky.
Samozřejmě, jako zázrakem jsme měli ten nejlepší stůl, vlastního číšníka a i kuchaře.
Prostě to nejlepší, co šlo, protože si to kluci rozhodně zasloužili.
Navíc…  
Kdy jindy bude mít zase Elwin takovou příležitost?
Během oběda vládla uvolněná a příjemná atmosféra, až jsem se sám divil. Bavili jsme se o všem možném, Aim chvilku Jonase škádlil tím, co ho v Pekle čeká, zatímco já Elwinovi velmi barvitě vylíčil, co se s ním stane, pokud si ho odvedu, když se nebude snažit v lidském světě obstát.
Řekl bych, že za těch pár dní jsem se vážně pobavil, jako nikdy.
A nejspíš mi to bude i chybět.
Ale co. Život jde dál, já pro Elwina nejsem vhodná partie, a třeba časem taky najdu někoho, s kým skončím.
Ušklíbl jsem se nad tou myšlenkou, a má ruka samovolně zajela pod stůl, abych mohl pohladit Elwinovo stehno a klín.

Elwin
Šel jsem se rychle převléct, abychom mohli vyrazit co nejdříve.
Jonas mi nedal pokoj ani na vteřinu. Pořád mě upravoval, svlíkal a zase oblíkal, ale naštěstí to tentokrát netrvalo tak dlouho jako poprvé, když se snažil ze mě udělat člověka.
Až jednou odejde, nejspíš zase skončím v kostkované košili a manšestrákách, protože mám pocit, že se bez něj ani nedokážu obléct.
Tak trochu jsem zapřemýšlel nad tím, co mě vlastně za posledních přibližně deset dní potkalo, a jaký to na mě mělo dopad.
Jisté je, že jsem se něco málo změnil.
Ale může to být i tím, že mám vedle sebe Agarese. Co bude, až odejde? A taky Jonas mě hodně ovlivnil. Taky se mnou nebude věčně.
Uvidíme se vůbec ještě někdy? Půjde s Aimem opravdu do Pekla, nebo zůstane tady nahoře? A když by byl dole, bude tam spokojený? Určitě bych se s ním rád viděl, navštěvoval, rád bych ho seznámil s klukama, aby věděli, kdo jim zlomil tyčku na pelesti u postele.
Ale kdo ví, co bude za dva dny, až udělá zkoušky.
Záměrně jsem se nesnažil myslet na to, co a jak bude, až odejde Agares. Ani na to, jak to bude dál, jestli se uvidíme nebo ne. Věděl jsem, že když ho vyvolám, tak by přišel.
Ale už teď jsem věděl, že pokud se tak stane, tak to nebude hned.
Bál jsem se toho, že jak se to nepodařilo doteď, tak nejspíš bych se k němu později citově přivázal, možná bych se zamiloval, nebo stal na něm závislým.
A to jsem nechtěl.
Agares je moc fajn chlap, teda démon, a já ho chtěl mít jako nejlepšího přítele, na kterého se můžu vždy spolehnout, a když bude nejhůř, je schopen mi dát i tělesné potěšení.  Ale to není ten hlavní důvod, proč jsem chtěl, aby byl můj nejlepší přítel.
Prostě je to Agares.
Když jsem pak později ucítil jeho ruku na mém stehně a rozkroku, nevěděl jsem, jestli se červenám z toho ošmatávání, nebo z toho, že jsem popil dost vína a začínal jsem být až nějak moc uvolněný.
„Kde… kde přespíme? Někde ve Francii? Nebo v Grónsku? Nebo v Texasu? Nebo Japonsko? A co pyramidy v Gize? Anebo se vrátíme domů?“ začal jsem se smát, když to ze mě tak vypadlo, ani nevím jak.  

Agares
Málem jsem se poslintal, a pak zavrčel, když mě Aim kopl pod stolem do nohy a smál se mi, jak jsem z Elwina hotový.
Jo, pravda byla, že mě fakt dostal, a slyšet jeho smích, který nebyl zase tak častý, bylo jako vyhrát v loterii. Pro člověka, samozřejmě. Já prachy nepotřeboval.
Vrátil jsem kopanec Aimovi ve chvíli, kdy měl strčený svůj jazyk skoro až v Jonasově krku, takže ten mu ho málem ukousl. Dál už jsem si jich ale nevšímal, protože jsem se naklonil k Elwinovy a začal okusovat jeho ouško a krk.
„Jsi strašně sexy, když se napiješ. Je to hrozně roztomilé," zašeptal jsem, a pak jednu jeho ruku přesunul na svůj rozkrok. „Vidíš? Myslí si to i Junior. Tak strašně má rád tvoji dírku, že se obávám, že mu bude, chudákovi malému, moc smutno, až odejdu."
Během svých slov jsem rozepnul Elovi kalhoty, zajel pod ně rukou a promnul jeho penis.
„Půjdeme kamkoliv, kamkoliv budeš chtít. Ale strašně moc tě chci, Ele. Šílím z tebe. A myslím, že zešílím i bez tebe," zachraptěl jsem a přisunul si ho o něco blíž, abych se druhou rukou mohl dostat zezadu pod kalhoty a prsty se otřít o jeho dírku.
„Platíš," houkl jsem na Aima, který taky začal statečně obírat Jonase, který se vůbec nekrotil, co se hlasových projevů týkalo. „Ráno se uvidíme."
Nečekal jsem na odpověď, popadl Elwina a rovnou se přesunul.
Dopadli jsme přesně na velkou postel, kde jsem se hned Elwinovi přisál na rty.
„Vítej v jedné z ložnic královského paláce v Anglii," ušklíbl jsem se a zvedl, aby se Elwin mohl rozhlédnout po obrovské místnosti, která byla přepychově zařízená.
No, až skončíme, tak přepychová už asi nebude, ale co.
„Hned jsem zpátky," vzpomněl jsem si ještě na něco a zmizel, dokud se Elwin rozkoukával.
Během vteřiny jsem byl zpátky i s krabicí, ve které byl bičík, pouta, škraboška, jeden menší, jeden větší vibrátor, anální kuličky, erekční kroužek a gel.
„Podívej, co jsem přinesl," vydechl jsem hned potom, co jsem Elwina povalil zpátky na záda, a mávl rukou směrem ke krabici.

Elwin
Nechal jsem Agaresovu ruku v mých kalhotách. Jen jsem přimhouřil oči a nechal jsem to jemné chvění probíhat mým tělem.
Klidně bych si to s ním rozdal i tady, jak moc to na mě působilo.
Řekl jsem, že už nebudu pít?
Blbost.
Občas se napiju, ale tak rozumně. A pak budu dělat věci, které se mi líbí, a které bych zřejmě za střízliva ani neudělal.
Jo, takhle se uvolním a dovolím věci, které se jinak stydím dělat.
Ale musím to být pořád já…
Musí mé podvědomí, kterému tak bráním se projevit, převzít vládu.
Zmateně jsem se rozhlédl kolem sebe, když jsme se ocitli v nějaké prostorné místnosti, přepychově zařízené. Měl jsem pocit, jako bych se ocitl v nějakém vysoko rozpočtovém filmu.
O tomhle se mi nikdy ani nesnilo. No, nejspíš bych musel být královský potomek, abych si tohle mohl užívat.
Ale kupodivu mi teď bylo jedno, kde jsem, kdo jsem, a že bych tady ani neměl být.
Zamrkal jsem poplašeně, když mě tu najednou Agares nechal. Ale nestačil jsem se ani nadechnout a byl zpátky.
„Co to je?“ potlačil jsem Agarese, abych se mohl posadit.
Přitáhl jsem si tu krabici a nahlédl dovnitř.
Myslím, že mi srdce vynechalo tak jeden dva údery. Polilo mě horko, zalapal jsem po dechu…
Opatrně jsem roztřesenou ruku strčil do krabice a konečky prstů se dotkl těch věcí.
Po tom doteku projelo mým tělem ještě větší vzrušení, a myslím, že při těch představách, co všechno se s tím dá dělat, jsem se právě udělal.
Nejspíš jo, podle toho zasténání, co mi vyšlo z úst.
„Chci… chci to… vyzkoušet…“ znovu jsem zasténal a vzal do ruky pouta.
Kde je moje zdrženlivost? Zapomněl jsem ji na Eiffelovce?

Agares
V duchu jsem zavyl, když jsem viděl Elwinovu reakci a uslyšel jeho zasténání.
Nezdá se. Vypadá jako anděl, ale v duši má démona. V té sexuální části duše.  
„Neprovokuj," zavrčel jsem na něj, když znovu zasténal, řekl, že to chce všechno zkusit a vzal do ruky pouta.
Nejspíš se zítra neposadí, ale co bych pro něj neudělal. Navíc…
Je to naše poslední společná noc. Kdo ví, na jak dlouho, a kdo ví, jestli vůbec někdy nějaké příště ještě bude. Nepředpokládal jsem, že Elwin bude z těch, kteří rádi skočí do postele s někým jiným, když bude mít svého partnera, kterého bude milovat.
Proto jsem ty hračky přinesl, proto jsem nás přesunul sem.
„Lehni si," zavrčel jsem znovu na Elwina, přitáhl si ho ještě za zátylek pro vášnivý polibek a počkal, až to udělá.
Pouty, které byly potažené černým semišem, jsem mu ruce připoutal k pelesti postele a zálibně se na něj zadíval.
Krásný pohled. Teď mi byl vydaný na milost i nemilost.
Vytáhl jsem zbytek věcí z krabice a usmál se.
Sundal jsem Elovi kalhoty, košili jednoduše roztrhl, až knoflíčky odletěly, kdo ví kam, a znovu se na něj zadíval.
„Teď jsi jen můj. A neuděláš se, dokud ti to nedovolím," vzal jsem do ruky bičík a přejel jím po Elwinově hrudi a penisu, který už značně ožil.
Vzal jsem do ruky kroužek a nasadil ho Elwinovi na penis, aby se mi předčasně neudělal.
Pak jsem ho otočil na bok, pokrčil mu nohy k tělu a několikrát ho zlehka, aby to cítil, ale abych mu neublížil, švihnul bičíkem přes ty jeho krásné půlky.
Hned na to jsem ho otočil zase zpátky, zadeček mu podložil větším polštářem, roztáhl mu pořádně nohy, nabral si na prsty gel, a zatímco jsem se jazykem začal věnovat jeho penisu, mé prsty zamířily do jeho dírky, abych ho podráždil a připravil na další část hry.

Elwin
Zachvěl jsem se, když mi Agy poručil, abych si lehl. A pak když mi ruce připoutal k pelesti…
Byl jsem naprosto v jeho moci. A to mě snad dostávalo ještě víc.
Jo, můj prcek na to měl svůj názor.
Jak jsem ho vlastně pojmenoval?
Nevím. Nedokážu si teď na nic vzpomenout. Mám v hlavě úplně prázdno.
Jediné, co mi problesklo hlavou, bylo, jestli sem někdo nepřijde. Přeci jen má královský palác dobrou ochranku, a když nás tady uslyší… a pak uvidí…
No, můžu se stěhovat na Antarktidu, nebo s Agym rovnou do Pekla.
Ani jsem to pořádně nestihl domyslet, a už jsem byl v jeho rukách.
Ani nevím, kdy jsem přišel o kalhoty se vším všudy. Roztržená košile na mě visela jako kus hadru, snad jen rukávy ji držely pohromadě na mých rukách.
Povrchně jsem oddechoval, nedokázal jsem se v tom očekávání pořádně zhluboka nadechnout.
Ale v momentě, kdy mě převrátil na bok a přitáhl mi nohy k tělu, zavřel jsem oči, ale vzápětí jsem vykřikl, když jsem pocítil údery bičíku na mém zadku.
Nechápal jsem, jak mě právě tohle mohlo ještě víc vzrušit.
Vážně jsem nechápal nic. Ani to, že jsem se od té chvíle ještě víc těšil na pokračování. Stával jsem se víc a víc nadrženějším, a od toho, abych se hned udělal, mě držel jen ten zatracený erekční kroužek na penisu.
Postupně mé tiché oddechování přecházelo v hlasitější vzdechy a občasné zasténání, zvlášť, když jsem v sobě pocítil Agyho prsty. A jeho jazyk… a rty… a zuby… a všechno to dohromady…
Chtěl jsem víc…
„Chci… chci víc!“ zasténal jsem v jednu chvíli, kdy jsem cítil, jak málo mi chybí k tomu, abych se udělal, ale nebylo mi to umožněno.
„Chci… víc… Agaresi!“ vzepjal jsem se proti němu a bylo mi už jedno, jestli nás někdo uslyší nebo ne.

Agares
Jo, tak tohle bych mohl mít každý den. Několikrát denně.
Elwin byl vážně skrytý talent.
Když se proti mně vzepjal, až mě jeho špička polechtala na mandlích a já ho málem spolknul, vytáhl jsem prsty z jeho dírky, pak ho pomalu vypustil z pusy a trochu nechápavě se na něj zadíval.
„Chceš víc?" vytáhl jsem se nahoru a políbil ho. „Ale víc čeho?"
Hned na to jsem se zase odtáhl, vzal do ruky anální kuličky, a pak velmi pomalu je jednu po druhé zastrkával do Elwinova zadečku, dokud tam nebyly všechny.
Pak jsem vzal ten menší vibrátor, potřel ho gelem a zatím nechal tak. Ten větší jsem zapnul napřed na nejnižší výkon a přiložil ho k Elwinovým bradavkám, aby se seznámil.
Ale jeho hlasové projevy mě prostě nenechaly v klidu, takže jsem nakonec vibrátor zapnul na nejvyšší stupeň, do druhé ruky vzal menší, který jsem taky zapnul, a zatímco tím větším jsem přejížděl po Elwinových bradavkách, hrudi a bříšku, ten menší jsem nasměroval k jeho dírce.
Napřed jsem jen dráždil kůžičku kolem, ale sotva jsem větším robertkem přejel po celé délce jeho penisu, toho menšího jsem zastrčil do jeho dírky ke kuličkám, nasměroval ho pěkně na prostatu a zapnul nejvyšší vibrace.
Začal jsem s ním rejdit v jeho dírce, zatímco tím větším jsem během střídání rychlostí dráždil jeho penis, jeho žalud, kuličky nebo bradavky.
„Tak řekni, Ele, čeho chceš víc?" zachraptěl jsem, a k vibrátoru na penisu ještě přidal svůj jazyk.

Elwin
Nechápal jsem, kde se to ve mně bere.
A tentokrát jsem se nemohl vymlouvat na alkohol, protože jsem toho nevypil tolik, jako tehdy v klubu, kdy jsem potom byl jak urvaný z řetězu. Tentokrát jsem byl sice ovíněn, ale schopen se plně kontrolovat.
No, asi ne tak úplně, když jsem se tu choval jako děvka.
Nohy se mi samy od sebe rozjížděly do stran, ruce se mi napjaly, tak jsem se raději chytil tyček pelesti, abych někam přenesl tu energii, která doslova pohlcovala mé tělo.
Byl jsem prakticky na rozervání, když jsem po chvíli ucítil ty dráždivé vibrace na různých částech těla. Tak intenzívně jsem to prožíval, že jsem dokonce zapomněl i na ty anální kuličky, kdy jsem každou v sobě předtím vítal s polohlasným zasténáním.
Byl jsem…
Nadržený…
Jsem nadržený, a to čím dál víc.
„Chci víc… všeho…“ zaskučel jsem, když mým tělem znovu prolétl ten slastně spalující pocit, a byl zastavený tím zatraceným kroužkem. „Chci… se udělat… prosím…“
Musel jsem zavřít oči, aspoň na chvíli, když se celý pokoj se mnou roztočil, jakmile došlo na dráždění mé prostaty a Agares k tomu ještě přidal svůj jazyk.
Tolik silných vzruchů a na různých místech… Nevěděl jsem, který mě vzrušuje víc. Nevěděl jsem, který mám dříve vnímat. Ještě chvíli a půjdu z toho nejspíš do mdlob…
Moje tělo, které se teď třese, které se propíná proti těm všem vjemům, zřejmě brzy vyhlásí stop stav, všechny svaly se uvolní a já tu zůstanu ležet v bezvědomí.
Nedokážu tohle nejspíš dlouho snést.
Tohle je nejspíš jedna z pekelných technik mučení.
Ale…
Co jsem provedl, že to na mě Agares zkouší?
„Ag… Agare… si… prosím…“ zasípal jsem z posledních sil.

Agares
Měl jsem si vzít nějakou kameru nebo něco, abych si to mohl natočit.
Udělal bych si soukromou sbírku poloh s Elwinem a jeho proměny osobnosti.
Takhle by ho měl vidět ten pitomec. Aby litoval toho, co udělal.
Věděl jsem, že už ho dlouho dráždit nemůžu, protože jinak mi odpadne dřív, než vůbec začneme, ale když on byl tak sexy!
Jo. Pokud odpadne, je to jeho vina. Zodpovědnost nenesu.
Přesto, když pak zasípal, zvedl jsem hlavu, vysunul se nahoru, odhodil jeden i druhý vibrátor a další steny vzal Elwinovi z úst.
„Jsi zatraceně sexy, a tohle všechno je tvoje vina, že se nedokážu udržet. Tak si nes následky sám," kousl jsem ho jemně do brady, než jsem se přesunul zase dolů, olízl Elwinův penis, a pak se narovnal do kleku.
V mžiku jsem byl i já nahý a Junior mě pleskl do břicha, jako by na sebe chtěl upozornit, a zacukal sebou, když konečně pocítil volnost.
Hodil jsem si jednu Elwinovu nohu na rameno, aby mě pořádně pocítil, a pak z něj pomalu, pěkně jednu po druhé, vytáhl anální kuličky.
Žaludem jsem se otřel o jeho vstup, chvilku počkal, natahoval tu chvíli, než jsem do Elwina prudce najel až po kořen, až jsem hlasitě zařval, zároveň s tím vysvobodil jeho penis od erekčního kroužku a rovnou začal tvrdě přirážet a útočit na jeho prostatu, aby mi nevychladl a pořádně si to užil.

Elwin
Snad jsem prožil orgasmus, i když jsem nestříkal.
Ani jedna malá potvůrka ze mě nevyšla, a přesto jsem měl pocit, že jsem se udělal.
Silně jsem to prožíval, třásl jsem se a sotva jsem popadal dech.
Agares zvedl mou nohu na své rameno, a já se konečně dobral k tomu, abych otevřel oči.
Ještě víc jsem sevřel tyčky pelesti, když ze mě začal vytahovat ty kuličky, a jen to umocnilo to, co jsem na moment prožíval.
Ale Agares mi nenechal ani na chvíli vydechnout.
„Nej… nejsem… sexy… ne-“ poslední slovo zaniklo v mém výkřiku, když do mě prudce najel.
Prohnul jsem se jako luk, když jsem ucítil i to uvolnění na svém penise a zároveň dorážení Juniora na můj zadek. Byl jsem z toho úplně mimo.
Dostával jsem křeče do rukou, jak jsem svíral pelest, ale nedokázal jsem prsty povolit.
Můj hlas zněl po celém pokoji, mé oči jsem stěží sledovaly Agarese, jak mě to stále nutilo je mhouřit pod tíhou toho neskutečně dobrého pocitu, který teď rval mé tělo doslova na kusy.
Na moment jsem se však stáhnul, sevřel jsem Juniora v sobě, když jsem i přesto všechno zaslechl zvuky ode dveří.
Šokovaně jsem hleděl na dva udělané chlápky, jak vchází dovnitř a rozhlíží se kolem sebe.
Jejich pohledy zamířily i k posteli…
„Aga… Agaresi…“ zasténal jsem, hledíc přímo do očí jednomu z nich.
Ale on se tvářil, jako by nás vůbec neviděl.
„Říkal jsem ti, že tu nic není,“ ozval se jeden, který se díval směrem k oknu.
„Asi se mi něco zdálo,“ odpověděl druhý, který stále hleděl na mě, aniž by si to uvědomoval. „Dáme odpočinek, bolí mě už nohy,“ dodal ještě a usadil se v jednom z křesel.
„Agy!“ vykřikl jsem a znovu se mé tělo pohlo.
Začal jsem se sám proti Agimu narážet, pohyboval jsem boky, abych ještě víc cítil Juniora dorážet na můj vnitřek. Ještě víc to podnítilo ty pocity, které jsem prožíval. Stávalo se to silnějším a silnějším…
Byl jsem na rozervání, a chtěl jsem víc… Chtěl jsem se cítit plnější, víc zneužitý… Víc všechno…
Proč mě tohle vzrušilo ještě víc, místo toho, abych se snažil utéct?

Agares
Jen jsem se pousmál, když Elwin zpozoroval ty dva, co vešli dovnitř.
Byl jsem zvědavý, co udělá, ale on…  
Seru na to! Vezmu si ho do pekla!
„Ele!" štěkl jsem po něm, když se proti mně začal sám propínat a nehleděl na to, že máme diváky, i když nás nemohli vidět.
Ale i jenom tohle stačilo k tomu, aby se z Elwina stalo doslova zvíře.
„Líbí se ti to? Vědomí, že se na tebe někdo dívá… jak šoustáš… jak sténáš, jak stříkáš… Líbí se ti to?" zachrčel jsem, hodil si na rameno i druhou Elovu nohu, víc zvedl jeho zadeček, takže ležel prohnutý v zádech jako luk, ale mě to umožnilo dostat se ještě hlouběji a pořádně jeho zadeček zrušit.
Raději se ani nebudu nikomu dole zmiňovat, že si nejlepší sex své existence užívám s člověkem.
A vzápětí mě napadlo, jak to udělat ještě lepší.
Vyjel jsem z Elwina a sevřel ho u kořene, aby se mi neudělal jen tak.
„Mám pro tebe něco lepšího," zašeptal jsem mu do rtů, když jsem se vysunul nad něj.
Odemkl jsem pouta, chytil Elwina kolem pasu, a i s ním jsem se přesunul na zem, do měkkých koberců, kousek od křesel, kde se usadili ti dva a rozmlouvali o tom, co by dali za to, ležet v některé z těch velkých postelí, a že už jen to, že tady sedí by je mohlo stát práci.
„Teď budeš hodný kluk a pěkně sténat," zvedl jsem Elwina do kleku, spoutal mu ruce za zády a několikrát ho znovu jemně švihl bičíkem.
Zaklekl jsem za něj tak, abych měl nejlepší stabilitu, jednou rukou chytil Elwina za rameno, abych si ho na sebe mohl líp narážet, a znovu do něj najel.
Po chvilce, kdy jsem nadával tak, že i stěny se musely červenat, jsem k přirážení použil i bičík a začal jím jemně švihat Elwina po zadečku nebo s ním jen přejížděl po jeho páteři či pažích.

Elwin
Může to udělat ještě lepší? Jde to vůbec?
Jo, nejspíš tím, že se s ním budu i líbat…
Nestihl jsem ani povystrčit jazyk, a Agares se oddálil. K mému překvapení mě odpoutal od pelesti, ale vzápětí jsem klečel na zemi před těmi dvěmi gorilami, s rukama spoutanýma za zády.
Tohle má být ještě lepší?
Byl jsem celý rudý, jak jsem se styděl, i když jsem už pochopil, že Agy použil něco, aby nás ti dva neviděli a neslyšeli. Ale přesto ten pocit, že se dívají na nás… na mě…
Ještě víc jsem se roztřásl. Ale ne strachem, ale tou divnou touhou, která tímhle byla ještě silnější.
Jako bych se chtěl ukázat, ukájet se před nimi. Užít si sex před diváky…
Kde se to ve mně, kurva, bere?
A od kdy, kurva, nadávám sprostě?
„Agy!“ vykřikl jsem, když bičík znovu dopadl na můj zadek, a já se tak stáhl, že jsem snad musel Juniora v sobě rozdrtit.
Proč je to tak dráždivé? Tak vzrušující, že chci ještě víc?
Dolehl jsem horní polovinou na koberec a jen jsem vytočil hlavu, abych nefuněl do podlahy.
Můj pohled se opět střetl s pohledem jednoho z nich, a já byl už totálně v prdeli.
Ne, v prdeli byl Junior. A to v mé…
Řádil jak pominutý, doplňoval to přejížděním a šviháním bičíku po mém těle. Bylo to tak silně intenzivní, že jsem se už nedokázal držet zpátky. Chtěl jsem chytit svůj penis, chtěl jsem si ho pohonit, a dokončit to. Ale ruky mi jen cukly a zastavily je pouta.
Upřel jsem pohled do těch očí, které se na mě „dívaly“, a v tu chvíli, kdy se ten chlápek bezmyšlenkovitě sehnul, aby si opřel ruce o kolena, přiblížil se ke mně ještě víc, a to byl můj konec.
Jako by se díval na porno, a hlavní hvězda jsem já.
„Agaresi!“ zařval jsem, když jsem ucítil ten tlak.
To pnutí, které mé tělo doslova rozvibrovalo, a já už se víc nedokázal kontrolovat.
Ani své pohyby, ani svůj hlas. Nedokázal jsem ukočírovat nic z toho, co patřilo mému tělu.
Můj penis sebou začal cukat, a aniž bych se ho jedinkrát dotkl, konečně ze sebe vydal první várky mého sperma…
Bylo mi jedno, že to dopadá na ten nejkvalitnější koberec v Británii. Že to dostříklo až na můj obličej, když jsem se zkroutil a zapřel se o koberec čelem. Bylo mi už jedno, jestli mě ti dva vidí nebo ne.
Mé tělo s probíhajícím orgasmem se samo naráželo na Agaresova Juniora, abych ho v sobě cítil ještě víc, každý nájezd, příraz, jako by mnou chtěl doslova projít.
Byl jsem z něho úplně mimo, z toho, jak silný orgasmus jsem prožíval, že mi sliny stékaly z pusy, když jsem je ani nestíhal polknout.

Agares
Myslím, že se mi ještě nestalo, abych nevěděl o světě.
U Elwina jo. Jako ne, že bych odpadl nebo tak něco, ale nedokázal jsem nic jiného vnímat, než to těsné teplo svírající Juniora, jako by ho nechtělo ani pustit, třes Elwinova těla a jeho sténání.
A když to na něj přišlo, ještě víc jsem přitvrdil, zaútočil na jeho prostatu, a nakonec ho povalil do koberce a udělal z něj placku, když jsem na něj nalehl a s nadávkami bušil do jeho prdelky, abych se udělal i já.
Netrvalo to dlouho a já, zahryznutý do Elwinova krku, jsem mu věnoval svou nadílku.
Vlastně Junior ji věnoval.
Vydýchával jsem ten nápor slasti, který doslova sevřel mé tělo do křeče, a až po chvilce jsem se dokázal konečně uvolnit.
Zvedl jsem se, uvolnil Elwinovi ruce, vyjel z něj, přetočil ho pod sebou na záda a znovu zalehl. Juniorem jsem se otřel o jeho penis, slízal to, co ulpělo na jeho obličeji, a pak mu věnoval hluboký polibek.
„Kdo by to do tebe řekl," zašklebil jsem se a zvedl hlavu, abych se mu zadíval do očí. „Kdybych věděl, že se ti líbí, když se na tebe někdo dívá, už dávno to zrealizuju. Mám je nechat? Ať se dívají? Mám někoho zavolat? Aby se díval? Jen si řekni… Myslím, že by se na tebe kdokoliv rád podíval. Na sexy kluka, jak krásně sténá a chce víc."
Po svých slovech jsem se znovu zvedl, posadil se, zády se opřel o kraj postele, Elwina si stáhl do klína, jeho záda si opřel o svou hruď a pořádně mu roztáhl nohy.
„No, řekni…" zašeptal jsem mu do ucha, když jsem v jedné ruce protáhl jeho penis, a do druhé vzal ten větší vibrátor a nasměroval ho proti jeho dírce. „Chceš, aby viděli, jak ti protahuju dírku a honím tě? Chceš, aby viděli, jak stříkáš?"

Elwin
Tak tohle jsem ještě nikdy nezažil.
A o tomhle se mi nikdy ani nesnilo.
Jo, byl by to skvělý sen, ale skutečnost je skutečnost. A skutečnost je daleko lepší než sen.
Pořád jsem se nedokázal uklidnit, i když mi Agares uvolnil ruce a přitáhl si mě k sobě.
Zapřel jsem se o něj ještě víc, když mi položil svou otázku, a podvědomě víc roztáhl nohy.
Zapřel jsem se patami o zem a vyzývavě víc nastavil svou dírku.
Proč? 
Když si vzpomenu, jak jsem se tenkrát v klubu styděl…
Vlastně…
Kdyby mi to vadilo už tenkrát, rozhodně bych v tom dál nepokračoval a utekl bych. Ale někde v malém koutku podvědomí bylo něco, co mě nabádalo tenkrát v klubu zůstat až do konce, i když jsem se studem mohl propadnout.
Bože můj! Jsem exhibicionista!
Kam jsem to dopracoval? Jsem zvrácený tak, že to už víc nejde! Agares ze mě vytáhl mé zvrácené choutky, které doposud tvrdě spaly, přikryté hrubou peřinou a zamčenou na největší zámek!
Jsem zvrácený až hrůza!
Kdo vlastně jsem?!
Přes všechny mé pochyby jsem se snad nevědomky pohnul.
Sám jsem se s výkřikem nasunul na tu vibrující věc, a tak mě to sebralo, že jsem zatnul nehty do Agaresových stehen, o které jsem se opíral.
Jo, nejspíš toho budu zítra litovat. Ale teď…
Zaklonil jsem hlavu a vyžádal si polibek, zatímco jsem sám začal pohybovat svými boky a projížděl tak svou dírku vibrátorem, který Agares pevně držel v ruce.
Klidně ať se dívají. Zítra toho možná budu litovat, ale teď je teď. A teď si to chci užít.
Ale ti dva… Najednou se zvedli a odcházeli s tím, že jdou na svačinu.
Seru jim na svačinu. Já nikam nejdu!
A přesto, že se za nimi zabouchly dveře a my osaměli, já pokračoval dál, jako by se nic nezměnilo. Jen jsem zvedl ruce a zahákl je Agymu kolem krku, abych se mohl ještě lépe zapřít.

Agares
Elwin se fakt nezdál. Jen jsem doufal, že se takhle někdy odváže i se svým budoucím přítelem, aby i on viděl, co dokáže. A taky jsem doufal, že toho nebude ráno litovat. Víme, jak to dopadlo posledně, i když tentokrát toho tolik nevypil, a vlastně jsme měli i soukromí.
„Ty nenasytný úchyláčku," zakousl jsem se do Elwinova ucha, když se mi pověsil na krk a sám se nabodával na vibrátor.
Bylo ale docela škoda, že nemáme diváky, i přesto, že nás nevidí, a tak jsem nenápadně vyslal myšlenku, a za chvilku se jeden z nich vrátil zpátky a posadil se do křesla.
O chvilku později Elwin vydal další várku své chuti, kterou jsem slízal, než jsem ho zvedl na nohy, pevně ho chytil a zvedl.
Rukama se pevně držel kolem mého krku, ale ani tak bych ho nepustil, navíc, jeho váha nebyla pro mě nic.
Přešel jsem až k tomu, co tu nejspíš dělal ochranku, a postavil se tak, že Elwinův klín byl jen kousek od jeho obličeje.
„Necháme ho, ať se podívá? Chceš to… vím, že to chceš… zítra si nebude nic pamatovat, nemusíš se bát. Ale… Byla by škoda, aby tvou krásu neviděl," zachrčel jsem Elwinovi do ucha, když mě napadla další prasárna, a aniž bych čekal na odpověď, uvolnil jsem vidění toho chlapa.
Napřed sebou škubnul a napjal se, ale pohled na jedno stojící péro, a druhé, které se pomalu začalo tlačit do análku, stejně jako pohled na krásného kluka, ho nakonec zarazil zpátky do křesla.
„Dívej se," poručil jsem mu a on přikývl.
Olízl si rty a netrvalo dlouho a královskou ložnicí se ozývalo troje sténání.
Mohl se dívat, ale nedovolil jsem na Elwina sáhnout.
Tomu jsem to udělal ve stoje, pak znovu v kleče, pak ho nechal ať mě vykouří, několikrát ho podráždil vibrátorem, stejně jako dostal bičíkem, až jsme nakonec skončili až za svítání.
Divil jsem se, že vydržel tak dlouho i vzhledem k tomu, jako vypadal. Značky měl snad po celém těle o semenu nemluvě, ale vypadal spokojeně a možná i šťastně.
A až když odpadl, a já se s ním přesunul zpátky do jeho bytu, mi došlo, jak málo času jsme spolu strávili.
Opláchl jsem ho z toho nejhoršího, zabalil do peřiny a posadil se na kraj postele.
„Odcházíš," ozvalo se ode dveří, až jsem s sebou škubnul.
Nebyla to otázka, ale konstatování.
Ale nebylo potřeba smutnit. Vytáhl jsem z kapsy malou krabičku, ve které byl schovaný řetízek s přívěškem ve tvaru písmene A. Doufal jsem, že ho Elwin nevyhodí z okna, a položil jsem ho na stolek vedle postele.
„Uvidíme se doma. A Elwinovi vzkaž, ať se ničeho nebojí a jde si za svým snem. Dokáže to."
Po těch slovech jsem vstal, zadíval se na Aima, pokývl mu hlavou, a pak zmizel...

Elwin
Mít sex v královském paláci, a ještě v jedné z nejluxusnějších ložnic, kde snad mohl spávat i některý z panovníků naší historie, se nepoštěstí jen tak někomu. A ještě mít přitom obecenstvo…
Netušil jsem, co všechno se ve mně skrývá, dokud mi to Agares neukázal.
Vytáhl ze mě mé temné já. Ale tohle mé temné já nikomu neubližovalo. Jen se ukázalo, jaký v sexu vlastně doopravdy jsem, co všechno dokážu a čeho jsem schopen.
Netušil jsem to do svých dva a dvaceti let. Do té doby, než mi na stole v knihovně přistál nahatý chlap a pronesl něco o tom, že je démon, a já si ho přivolal.
To, co jsem v královském paláci zažil, bylo opravdu něco neskutečného. Vážně mají démoni neskutečnou výdrž. A já… já mu statečně sekundoval, i s nečekaným divákem, který se z toho nakonec taky sám udělal. Bylo to pro mne opravdu strašně moc vzrušující. Netušil jsem, že v sobě něco takového vůbec mám.
A stejně jsem nakonec už nevím po kolikátém čísle, odpadl.
Jo, nejsem démon…
Jsem člověk, a i tak se divím, kolik jsem toho vydržel.
Ráno, když jsem se probudil, byl jsem v našem bytě, ve svém pokoji, ve své posteli.
Byl jsem sám.
Najednou jsem pocítil jakési prázdno.
Nebyl jsem do Agarese zamilovaný, ale ve chvíli, kdy mi došlo, že odešel už napořád, zastesklo se mi po něm. Jako by mi něčeho kus najednou pochybělo.
Věděl jsem, že je to jen dočasné, že ho pořád budu brát jako přítele, který mi ukázal taje sexu a naučil mě vnímat sám sebe jako silného člověka, ale i tak mi nějakou chvíli bylo smutno.
Když ke mně došel Aim s Jonasem, jen se posadili na kraj postele, trochu mě pomačkali, ať prý nesmutním, že to bude OK, a vlastně kdykoliv můžu Agarese vyvolat. A taky mi nechal na sebe památku.
Ten řetízek jsem si hned pověsil na krk. Věděl jsem, že ho nebudu nosit pořád. Že přijde den, kdy ho vyměním za jiný, s jinými iniciálami. Ale zatím ho budu nosit, aby mi připomínal mého prvního nejlepšího přítele.
Jo, opravdu na něho nezapomenu, ať už ho vyvolám nebo ne…

Což takhle dát si... ďábla? - Kapitola 12

...

Ája | 10.06.2020

Tak to bylo rozloučení a odměna v jednom z největší parádou. :-) Rozhodně si to Elwin zasloužil a zároveň aspoň zjistil další své skryté touhy, což se mu bude pak hodit s jeho budoucím přítelem. A na Agarese určitě nezapomene, protože to se prostě nedá (a taky má ten přívěsek). Díky moc za další kapitolu, už se nemůžu dočkat pokračování. :-*

Re: ...

topka | 10.06.2020

Jak to bude dál s Elwinem a Agaresem, jestli Elwin zapomene nebo ne, jestli si ho občas vyvolá nebo ne... No, to se dozvíš v příští kapitole, jak to vlastně mezi nimi potom později bylo. A další kapitola už bude poslední... Ale El si určitě odměnu zasloužil, řekla bych, že nesložil jen zkoušku ve škole, ale i důležitou zkoušku v životě. :)
Děkujeme za komentíky. :) :-*

Přidat nový příspěvek