Elwin
Jo, zdráhal jsem se zprvu. Teda jako včera, a předevčírem, a předpředevčírem a další den předtím…
Ale musel jsem uznat, že to bylo fajn. Dostal jsem průpravu a hned s takovým kouskem.
Myslím si, že pokud tohle budu někdy dělat někomu dalšímu, tak s tím nebudu mít problém, když jsem zvládl Agaresova Juniora.
Nechal jsem se pomuchlovat, pomačkat, i olízat, a jen jsem se usmíval nad svým heroickým výkonem, hodným zlaté olympijské medaile, a nad tím, že mi prostě bylo fajn, i když jsem si ho vlastně sám vyhonil.
Jo, v tom měl Agy pravdu.
I když jsem to dělal někomu jinému, vzrušilo mě to.
U snídaně, kterou udělal Agy, jsem mlčel. Jen jsem mlaskal, jak to bylo dobrý.
A začal jsem se culit, jak se Jonas choval při vyslovení Aimova jména.
Jo, ten se nezdá.
Když jsem ho viděl poprvé, neřekl bych, že je to takový divoch.
Přikývl jsem, že chci ještě, cpal jsem se, a v duchu přemýšlel co dál. A pak mě něco napadlo.
„Mám návrh,“ začal jsem opatrně, ale odvážněji, než bych byl ještě před pár dny schopen.
„Dneska se chci učit už teď, minimálně do odpoledne. Je pátek, a zítra si chci dát oddych, takže nemusím ani jít brzy spát. Co kdyby… No, ještě jsem nikde takhle nebyl. Ale, no… chtěl bych to zkusit… Co kdybychom šli někam na zábavu? Jako, ne mejdan, ale někde do baru, s hudbou... a tak…“
Agares
Teď jsem to byl já, kdo málem ohodil Elwina, když řekl, co by rád.
Chvilku jsem na něj jen zíral, než jsem vyskočil na nohy, popadl ho a začal ho muchlovat a mačkat v náruči.
„Už jsem myslel, že se toho ani nedožiju," zafňukal jsem na oko. „Satane! Jsi tak dokonalý!
Dokonalejší než dokonalý!"
Vážně jsem pocítil jakousi hrdost, protože to opravdu vypadalo, že Elwin pomalu ale jistě nachází půdu pod nohama, i když nejspíš ještě několikrát zakopne a nabije si ten svůj čumáček.
Až když se ozvalo Jonasovo trochu znuděné: „Myslím, že nemůže dýchat,“ pustil jsem Elwina a posadil ho zpátky za stůl.
„Samozřejmě, že si klidně vyjdeme. A bar by byl fajn. Taky nemusím moc mejdany. Už jsem z toho asi vyrostl," promnul jsem si bradu, a pak slupl celý lívanec.
„Mám nápad!" vyskočil najednou Jonas, až mi málem zaskočilo.
Když se pak na nás na oba zadíval super štěněčím pohledem, začal jsem tušit nějakou levárnu.
„Znám jeden bar. Je to tam fajn, je pro gaye, ale i normální heteráky, hraje tam DJ, ale není to žádná divočina, spíš jen jako kulisa, ale je tam i malý parket, kdyby si chtěl někdo trsnout. Jsou tam dost soukromé boxy, a no… Chodil jsem tam se svým bývalým, vždycky v úterý, čtvrtek a pátek, protože tam hrávaly jeho oblíbené písničky. Takže tam určitě bude i dneska. Chtěl bych tam jít, prosím! A kdyby to šlo, tak… i s Aimem?" vypadlo z něj nakonec a znovu se na nás zadíval.
Jako… jsem démon. A už jen ta představa, jak tam já nakráčím s Elwinem, a Jonas tam přijde s Aimem, a pokud by tam byl jeho bývalý, mi vyloudila zlomyslný škleb na tváři.
„Tak co? Chceš tam jít?" otočil jsem se přesto na Elwina, protože to byl přece jen jeho nápad.
Elwin
Vyděsil jsem se, když najednou Agares vyskočil a sevřel mě ve svých prackách.
Nestihl jsem ani pípnout, natož se nadechnout. Málem jsem viděl všechny svatý, ale Jonas mě zachránil.
Dosedl jsem na židli, a pak udiveně pohlédl na Jonase.
Taky se nezdá, chlapec. Aim na něho nejspíš hodně zapůsobil. A možná se chce ukázat před bývalým.
Ale schvaloval jsem mu to. Ne nahlas, ale jen v duchu.
Aspoň ukáže, že jeho bývalý je blbec. A Aim je opravdu hezký kluk. Teda hezký démon.
To zní fakt divně, když je nejspíš o pár tisícovek let starší než my.
„No… jo… šel bych…“ odpověděl jsem už o něco opatrněji, protože jsem začal váhat, jestli to vůbec byl dobrý nápad.
„Ale teď mě nechte se učit, prosím, ano?“ zvedl jsem se konečně ze židle.
Popadl jsem kávu, ještě jsem na oba kouknul, a pak šel do svého pokoje se slovy, že minimálně do oběda nechci být rušen.
Agares se nabídl, že oběd uvaří, a Jonas se nakonec taky zdekoval do pokoje kluků, aby se taky něco poučil, protože i jemu se zkoušky blíží.
Zabral jsem se do učení tak, že jsem ani nepostřehl, jak rychle utíká čas.
Kdyby mě Agares neodtáhl do kuchyně ke stolu, nejspíš bych zabil i ten oběd.
Ale sotva jsem dojedl, už jsem byl zase zpátky u učení.
Agares
V jednu chvíli jsem se bál, jestli si to Elwin nerozmyslí, ale pak nakonec souhlasil. A já byl opravdu rád.
Ukazovalo to, že se Elwin postupně začíná měnit. Sice už mě za pár dnů s takovou nebude ani potřebovat, ale aspoň budu vědět, že je v relativním bezpečí.
Když se zapadl učit, nechal jsem ho, místo toho si povídal s Jonasem, hlavně o Aimovi a začínal jsem mít pocit, že se ten kluk do něj udělal, pak jsme spolu uklohnili něco na oběd, skoro dotáhli Elwina do kuchyně a než jsem vůbec stačil navrhnout dezert, už byl zase v trapu.
Jen jsem zakroutil hlavou, protočil očima a povzdechl si.
Ale blížící se večer, a taky neustálé narážky ze strany Jonase mi připomněli, že musím udělat ještě jednu věc.
Jonasovi jsem řekl, ať Elwina hlídá, a pak zmizel. Nemohl jsem daleko, ale s řečí předtím jsem vytušil, že blízko té cukrárny, kde jsme potkali Aima nejspíš bývá i ten, co si ho vyvolal.
A opravdu, nedlouho potom, co jsem vyslovil jeho jméno, už jsem ho měl kolem krku a jeho ruku v kalhotách.
„Stýskalo se mi," dýchl mi do rtů a velice příjemně se začal starat o mého juniora.
„Neviděli jsme se jen pár hodin," zabručel jsem, ale posadil se na lavičku u parku a nechal Aima, ať se stará.
Co už. Neviditelnost měla své výhody.
A tak, když jsem ho o chvilku později klátil na lavičce, vysvětlil jsem mu, proč jsem ho vůbec volal.
Nic jiného, než souhlas, jsem ani nečekal. Byl pro každou špatnost, a navíc, chtěl zase vidět Jonase.
Jen si to prý musí zařídit, aby byl ten jeho nabíječ poblíž.
Když pak bylo vymalováno a Aim byl dostatečně uspokojen, domluvili jsme se na hodinu, a já se pak přenesl zpátky k Elwinovi.
„Je to zařízené, Aim půjde taky. Přijde v osm sem," oznámil jsem Jonasovi, jen co jsem se vrátil, a ten byl nadšením úplně bez sebe, že překazil i Elwinovo učení, protože se musel nutně nachystat.
Elwin
Byl jsem skoro u konce svého dnešního rozvrhu, když do pokoje vběhl Jonas, a prý se chystáme ven.
Chtě, nechtě jsem musel učení schovat. Zašel jsem se osprchovat, a pak se postavil před skříň, abych se oblékl.
Už jsem měl v ruce boxerky, když ke mně přiskočil Jonas a vytrhl mi je z ruky.
„Žádné trencle! Jde se na ostro!“ hodil boxerky zpátky do skříně.
Strhl ze mě ručník, prohlédl si mě od hlavy až k patě. A pak se spokojeným výrazem začal vytahovat věci, které jsem si měl obléct.
Nakonec jsme z toho vybrali něco, co podle něho je super.
Ale oblíct si kalhoty na holý zadek?
Fakt?
Vždyť na mě všichni budou čumět!
Jako bez trenek?
Je to divný.
Chtěl jsem si je znovu vytáhnout, ale Jonas mě odstrčil a skříň hned zavřel.
„Bude to fajn, uvidíš. Já tak chodím často, a nic lepšího neznám. Teda kromě sexu,“ ušklíbl se, a pak mě pohladil po mé červené tváři.
„Sedni si, ještě ti upravím účes,“ potlačil mě na postel.
Zaběhl do koupelny, popadl hřeben a gel na vlasy a vrátil se ke mně.
Poručil mi, abych sebou přestal šít, a pak se pustil do mého účesu.
Jak nemám sebou šít, když mám kalhoty bez trenek?
Já nikam takhle nepůjdu! Vždyť je to, jako bych šel nahatej!
Agares
Došel jsem do pokoje ve chvíli, kdy Jonas Elwinovi vysvětloval, že spodky jsou k ničemu.
Jo, to já už vím dávno. Se zalíbením jsem se díval, jak se obléká a musel se křenit nad jeho výrazem.
“Bez spodků je to mnohem lepší," naklonil jsem se k jeho uchu, když Jonas skončil i s účesem. „Jde to pak mnohem rychleji. Co kdybych dostal chuť se podívat na tvůj zadeček ještě v baru?"
Víc jsem toho říct nestihl, protože se akorát objevil Aim, hned se vrhl na Jonase a pořádně ho pomačkal.
Ten odpověděl chichotáním, mírně zrudl, a pak šeptem Aimovi oznámil, že jde na ostro.
Nejspíš to mělo být tajemství, ale to bych nesměl být démon.
Možná jediný, kdo to nezaslechl, byl Elwin, ale ten měl práci sám ze sebou, aby to nejspíš všechno ustál.
Konečně jsme se po chvíli vyhrabali ven, a zatímco Aim objal Jonase kolem pasu, jakoby byli staří milenci, já si k sobě stejným způsobem přitáhl Elwina.
Šli jsme pěšky, protože to nebylo tak daleko, a hlavně, nebude přinejhorším problém se hned přesunout i po cestě zpátky.
Jonas o něčem mluvil s Aimem, ale tentokrát jsem neposlouchal, protože jsem zrovna do Elwina hustil, jak je strašně sexy, a jak mu to bez těch spodků moc sluší a krásně se mu rýsuje zadeček.
Jo, docela jsem se na to začínal těšit.
Asi po další půl hodině jsme přišli na místo, nechali se od vyhazovačů označkovat, i když to chvilku vypadalo, že se snad zdráhají nás pustit dovnitř. No, ani jsem se nedivil. Byl jsem minimálně o půl hlavy vyšší než oni, a i když nejspíš moc mozkových buněk nepobrali, pochopili, že pokud bych začal dělat problémy, asi bych vynesl napřed já je, nohama napřed, než by se to dřív podařilo jim.
Vnitřek baru byl hodně prostorný, takže byť tam bylo docela dost lidí, nebyl tam takový randál, aby se nedalo normálně mezi sebou mluvit, a ani to tam nebylo nijak zahuleno.
Naproti dveřím se táhl dlouhý bar, nalevo bylo pódium a pod ním malý plácek na tančení, kolem bylo pár menších boxů, spíše pro početnější skupinky, napravo pak několik větších, opravdu hodně soukromých boxů a úplně vzadu kulečník, několik herních automatů a jukebox.
Elwin
Že já jsem to vůbec navrhnul! Proč musím tak trpět!
Určitě se na mě všichni dívají, a smějí se mi, že chodím bez trenek!
A moc nepomohlo ani to, že mi to Agares neustále připomínal.
Spíš to ještě úplně zabil, když mi říkal, jak se mi pěkně v těch kalhotách bez trenek rýsuje zadek.
Myslím, že mi zrudly i ponožky, jak jsem se styděl.
Nakonec jsem byl ale rád, když jsme došli do baru. Tam to bylo takové soukromější, a rozhodně méně lidí než venku.
Jenže…
To jako všichni ví, že nemám trencle? Proč si mě všichni prohlíží? Nebo…
Možná se dívají na Agarese, na Aima nebo Jonase.
Ale… zas… koukají na mě. Chci utéct.
Trhnul jsem sebou a zoufale jsem se podíval ke dveřím. Jenže to bych musel projít kolem těch vyhazovačů, a hlavně přes celý lokál. Přes parket, kde teď nebyla ni noha, protože všichni seděli a teprve se to začínalo zaplňovat. Šel bych tam jak na módní přehlídku.
„Pojďme se už někam posadit,“ zatahal jsem nervózně Agarese za rukáv. „A dám si limonádu.“
Agares
Zrovna jsem se rozhlížel po vhodném místě, zatímco Aim už s Jonasem u baru objednávali něco pro sebe, když mě Elwin zatahal za rukáv.
"Nebuď tak nervózní. Je to v pohodě. Jsi prostě sexy kluk, tak se chtějí podívat," pohladil jsem ho po zadečku a všiml si několika obdivných pohledů směrem k Elwinovi.
Nejspíš si to nepřipouštěl, nebo nechtěl, nebo si to neuvědomoval, nevím, ale byl to prostě kus sexy kluka. A tohle byl bar.
Zrovna jsem vybral pěkně schovaný box, kdyby na mě přišli choutky, když jsem zaslechl povědomý hlas.
„…i já měl problém se svým bývalým. Vážně jsem občas nepochopil, o co mu jde, protože-"
V ten moment hlas utichl, a když jsem se otočil tím směrem, uviděl jsem našeho známého šukálistu ještě s neznámým klukem.
„Ale, to jsou k nám hosti," povytáhl jsem překvapeně obočí a za sebou uslyšel ostré nadechnutí.
„Patriku?" ozval se Jonas, a mě trvalo jen setinu vteřiny, než jsem pochopil, a pak se v pase zlomil smíchy, stejně jako Aim.
„To je…" pokoušel se mezi hýkáním nadechnout Aim.
„Děláš si ze mě prdel?" ozval jsem se konečně i já.
„Tohle," ukázal jsem na Jonase a pak mávl rukou k Doylovi, „si vyměnil za tohle?"
„Myslím, že můžeš být rád, že tě poslal k šípku. Taková nula si tě nezaslouží, ty moje sexy prdelko, co jsi v posteli doslova jako uragán," zapitvořil se Aim, a hned se na Jonase vrhnul, že ho málem sežral.
Ale jemu to očividně nevadilo, spíš se po počátečním překvapení sám Aimovi vybízel.
„Asi si to s tebou rozdám přímo tady," otřel se Aim o Jonasův klín, a ten se jen zachichotal.
„Nechutné!" ušklíbl se Jonasův bývalý.
„Jo, pro někoho, kdo neví, na co se používá to, co má mezi nohama, pokud tam teda něco má, tak jo. Jinak pro skutečné milence je to naprosto přirozené," poučil jsem je chytře a pohladil Elwina po zadečku.
Doylův pohled stál za to. Chvilku vypadalo, že chce utéct, chvilku, že se rozbrečí, chvilku, že udělá to samé, co my, jen aby si dokázal, že na to má.
„Winnie, promluvme si. Určitě-" rozhodl se nakonec pro nečekanou taktiku, ale co chtěl říct, už jsme se nikdo nedozvěděli.
Určitě to byla Aimova práce, ale v momentě jsme všichni okolo uviděli infantilní růžové trencle se žirafama, co měl Doyle na sobě, když se mu náhle svezly gatě až ke kotníkům.
Elwin
Chtěl jsem limonádu. Ne panáka, ale limonádu!
Posledně, když jsem pil, tak to dopadlo blbě.
A snad, jako bych to tím přivolal, najednou se objevil Doyle s nějakým klukem.
Seděl jsem zaraženě na barové stoličce, zatímco se Agares a vzápětí Aim mohli potrhat smíchy.
Ale mě do smíchu moc nebylo. Teda, jako ty dva chápu, a taky, jsou to démoni.
Ale nechtěl jsem, aby zas došlo k nějaké potyčce.
Když pak Doylemu spadly kalhoty, zrudnul jsem snad víc než on.
Okamžitě jsem si vzpomněl na to naše společné první, když jsem viděl, co pod těmi trenkami se rýsuje.
Ale je pravda, že Agaresovi se nemůže rovnat. Ani náhodou.
„Ty trenky… líbí se mi…“ naklonil jsem se k Agaresovi a velmi tiše jsem mu to špitnul do ucha. „Teda, jako, nebral bych si je ven, ale třeba… na doma… nebo tak… ty žirafy jsou fakt roztomilé…“
Když jsem došeptal, raději jsem se zas narovnal, a udiveně jsem hleděl na Aima, který se přestal věnovat Jonasovi a rozchechtal se ještě víc.
Doyle si rychle vytáhl kalhoty, a pak, aniž by se na nás podíval, snažil se od nás dostat co nejdál.
Trochu mi ho bylo i líto.
Ale na druhou stranu, i když nejsem pomstychtivý, takhle si aspoň trochu vyzkoušel, jaké to je pocítit nějaké ponížení a snad už nikdy neudělá nic takového, jako udělal mě.
Abych se nějak vzpamatoval, kopnul jsem do sebe jednu skleničku, co stála na baru, aniž bych se podíval, co to je.
Že to není limonáda, mi došlo vzápětí, kdy mi to sežehlo hrdlo, a já začal chrčet a snažil se popadnout dech.
Agares
Nevím, jestli Aim zamýšlel, aby Doyle pochopil, jaké to je někoho ponížit neprávem nebo to prostě udělal ze svého rozmaru, ať to bylo, jak chtělo, měl jsem takový dojem, že příště se o nic takového, jako udělal v případě Elwina, nepokusí.
„Myslím, že dostal lekci a poučí se z toho," zabručel jsem, když Elwin zmínil, že se mu ty spodky líbí.
No nic. Asi mám pro něj vybraný dárek. Ale přece jen jsem nad tím zakroutil hlavou, a ještě se uchechtl, než jsem do sebe hodil panáka.
To, že to byla nějaká sladká břečka, a nejspíš ne moje, mi došlo, když začal vzápětí Elwin chrčet.
Tentokrát jsem objednal já, a pak už nás táhl do boxu, který jsem vybral, zatímco Jonas s Aimem ještě zůstali u baru a očividně se pokoušeli nějak znepříjemnit život Jonasovu bývalému.
Teda, Aim se nejspíš pokoušel.
Jakmile jsem dosedli na měkkou sedačku, hned jsem se vrhl na Elwinovi rty, abych zjistil, jestli skutečně vypil moje pití.
„To bylo moje. Ale neboj. Něco jsem si objednal. A co se týče Doyla, má, co chtěl. Aspoň vidí, jaké to je. Ale to, že to potáhne s Jonasovým bývalým, to bylo fakt překvápko," zavrtěl jsem hlavou, a v tu chvíli jako bych ty dva přivolal a zároveň s nimi došla i číšnice.
Pro Elwina jsem vybral ovocný koktejl, samozřejmě s alkoholem, ale nic, co by ho složilo na podlahu po prvním doušku, Jonas si objednal něco podobného a já s Aimem, pořádné chlapské pití. K tomu nějaké to chroupání, protože v lidském světě to prostě šlo ruku v ruce.
„Nejspíš bysme si měli připít," zvedl jsem sklenku a zadíval se na ostatní. „Na to, že mě vyvolal ten nejlepší kluk, a díky němu jsi ty, Aime, potkal někoho, kdo s tebou vydrží dýl, jak pět minut."
Odpovědí mi byl vystrčený prostředníček, ale já se jen zašklebil a čekal, až do ruky vezmou sklenku i Jonas s Elwinem.
Elwin
Nejspíš má Agares pravdu.
Doyle má co chtěl. Nevím, proč to tak vždycky hrotím a jsem z toho na zhroucení.
Nejspíš to je tou mojí povahou? Nebo tím, že jsem vždycky před vším utíkal?
Když jsem konečně rozdýchal ten první alkoholový nával, o něco jsem se uklidnil, a pak se ještě po očku mrknul k boxu, kde se usadili ti dva. O něčem spolu diskutovali, a zatímco Patrik se k nám občas podíval, tak Dolye se snažil nedívat. Měl hlavu zaraženou mezi rameny, a ještě si kontroloval, jestli má dobře zapnuté kalhoty.
Zpátky k naší společnosti mě vrátila Agaresova slova. Myslím, že jsem v tu chvíli zrudnul víc než Doyle.
Pochválil mě, ale nějak neumím přijímat komplimenty, když se mi doteď většinou jen posmívali a ušklíbali se nade mnou. Teda až na Daniela a Breda.
Bred se mi občas smál, ale bylo to takové jiné. Spíš jsem ho většinou něčím pobavil, i když jsem nechtěl.
Jo, tak tohle druhé pití už se dalo. Ale ta první sklenička udělala své.
Nejsem zvyklý takhle pít.
Cítil jsem, jak se mi tělem rozlévá teplo, a nevím proč, ale usmíval jsem se. Moje mimické svaly si samy dělaly, co chtěly.
„Chci se naučit tančit!“ vyhrkl jsem najednou, když jsem měl svůj koktejl skoro vypitý.
Agares
Tak teda vůbec nevím, jestli tuhle noc přežiju. Nebo jestli ji přežije Elwin.
Po přípitku, jsme kecali o všem možném, pověděli klukům pár zážitků z Pekla, popíjeli, a když měli kluci to svoje lepidlo skoro vypité, Elwin najednou prohlásil, že se chce naučit tančit.
Byl tak rozkošný, že jsem měl co dělat, abych to ustál a hned se na něj nevrhl.
„Tak jdeme!" zavelel jsem a vstal.
Hned na to se zvedl i Aim s Jonasem, nejspíš rozhodnuti ukázat, že to spolu myslí vážně a Jonasův bývalý, ať pukne závistí.
Zrovna začali hrát nějakou pomalou písničku, na parketu byli už asi čtyři páry, tak jsme se vmísili mezi ně, objal jsem Elwina kolem pasu, a pak mu radil, co má dělat.
Docela mu to i šlo. Zpočátku sice hůř, ale jak už jsem poznal, Elwin je skrytý talent, ale jen díky tomu, že ho nikdo nevedl a on sám se bál, to všechno potlačoval v sobě.
Když písnička skončila, pochválil jsem ho, a hned, jak začali hrát zase něco rychlejšího, ukázal jsem mu znovu, jak na to.
Aim a Jonas po chvíli nevěděli o světě, a to, co předváděli, by mohl závidět i hříšný tanec.
Asi po třech písničkách a půlce dalšího koktejlu na tom byl Elwin natolik dobře, že jsem si ho přitáhl těsně k tělu a ukázal mu další typ tance.
„Krásně vrtíš boky," zachraptěl jsem mu do ucha, když se mi otíral zadečkem o klín, jeho ruce jsem měl omotané kolem krku a jeho záda se tiskly na mou hruď. „Půjdeme si sednout, ano?"
Když písnička skončila, pořádně jsem ho pomuchloval, jako odměnu za to, že mu to tak šlo, a pak jsme se vrátili do boxu, zatímco Aim se někam vypařil s Jonasem.
Nevím, jestli tím alkoholem nebo tím tancem, se Elwinovi se občas během chůze trochu podlomily kolena, což jsem okomentoval tichým smíchem.
A jakmile jsme dorazili do boxu a napili se, vyhoupl jsem si Elwina obkročmo na klín, vrazil mu jazyk do pusy a moje ruce zamířily pod jeho kalhoty na zadeček.
„Ele… ani nevíš, jak mě vzrušuješ…" zachrčel jsem mu do ucha, když jsem ho musel přestat líbat, aby se nadechl, a aby věděl, že nekecám, otřel jsem se o něj svým klínem, kde se probudil Junior a dával o sobě pěkně vědět.
Elwin
Nějak jsem se zapomněl stydět.
Bylo to, jako bych všechno tohle dělal normálně a nic mi nebylo cizí.
Jo, měl jsem chuť tančit. Tak trošku jsem se začal i vrtět do rytmu. Ale nikdy jsem se ve skutečnosti k tomu neodhodlal, a nikdy nikde nebyl. Ani v tanečních.
A tak jsem dostal ten nápad, který Agares hned zrealizoval.
Snažil jsem se dělat to, co mi říkal. Nevím, jestli se mi to po tom alkoholu dařilo, ale mě osobně se to líbilo.
A hlavně, když jsem viděl Jonase a Aima.
Fakt hezký. Smyslný, erotický, vzrušující…
Chtěl jsem to taky zkusit, ale akorát se mi podlamovaly kolena.
Ale když jsem se pak otíral zadečkem o Agaresův klín, tak to už jsem na nohách fakt vydržel jen horko těžko.
Jo, horko i těžko.
Začínalo mi být hodně teplo…
Měl jsem chuť si svléknout košili, a tak jsem si ji aspoň na pár knoflíků rozepnul.
Ale nepomohlo to, protože Agy si mě posadil na klín a bylo mi teplo ještě víc.
Slabě jsem zasténal, když zasunul ruce do mých kalhot.
Proč mi to nevadí?
A, jo, alkohol…
Sám jsem mu nabídl své rty, zavrtěl se na jeho klíně, a pak už jsem mu rozepnul poklopec a ruku poslal navštívit juniora.
Zatracený chlast!
Ale je mi to jedno! Ať žije chlast!
„Chci další koktejl!“ zachraptěl jsem do Agaresových rtů, a pak mu spodní zkousnul.
„Chci Juniora!“
Agares
U Satana!
Nevěděl jsem, jak na tom bude Elwin zítra, popravdě by mě ani nenapadlo, že ho odrovnají dva koktejly, ale teď už jsem se nedokázal zastavit.
A ani jsem nechtěl.
Zafuněl jsem, když mi Elwin rozepnul poklopec a pohladil mi juniora.
„Kurva!" sykl jsem, rozepnul mu košili a vrhl se na jeho bradavky.
„Chci tě. Chci tě ošukat. Hned teď! Chci ti vystříkat dírku!" zavrčel jsem do jeho kůže, a na důkaz svých slov jsem mezi prsty sevřel jeho vlasy a trochu tvrději políbil.
„Ukaž se mi! Chci tě vidět! Honem!" přikázal jsem znovu, trochu Elwina potlačil, aby se rukama opřel o stůl, a já tak mohl rozepnout jeho kalhoty a vypustit ven jeho penis.
Několikrát jsem ho protáhnul v ruce, než jsem si Elwina zase přitáhl k sobě, políbil ho, a pak ho zvedl do kleku a okamžitě ho začal kouřit, zatímco mé prsty se vedraly do jeho dírky a začaly ji projíždět.
Po chvilce jsem Elwina znovu stáhl dolů a pootočil ho, aby klečel na sedačce, která byla dost široká a pohodlná, jako by na tohle stvořená.
Ihned jsem si za Elwina klekl a prsty vyměnil za jazyk.
Pořádně jsem si ho připravil, narovnal se, a aniž bych čekal na něco dalšího, hned jsem se vecpal Juniorem do jeho dírky.
„Kurva!" zasyčel jsem znovu, když byl díky téhle poloze ještě těsnějším, a pak už ho začal nabírat tak, že po chvíli skončil na sedačce naležato.
Zarýval jsem nehty do jeho boků, a s nadávkami plenil ten jeho nadržený zadeček tak, až jsem se bál, že celý ten box zrušíme.
Elwin
Absolutně jsem nevěděl, co dělám. Teda věděl jsem to, ale nedokázal jsem se zastavit.
A hlavně když si mě Agares vzal do parády. To jsem byl úplně v jiném světě.
Ale přesto mi v hlavě zablikalo výstražné světýlko.
„Můž… můžeme mít problémy, když… tady… takhle… na… veřej… mezi… lidma…“ zahekal jsem, a vzápětí zasténal, když mi dírku zpracovával svým jazykem.
A co teprve když mě poctil návštěvou jeho Junior.
Neudržel jsem v sobě o něco hlasitější výkřik. Prohnul jsem se v zádech a sám jsem se vzápětí na něho doslova nabodl. Zapřel jsem se rukama o sedačku, aby mě Agares neodstěhoval do vedlejšího boxu. Víc jsem tak i cítil jeho nájezdy, kterým jsem po chvilce začal sám vycházet vstříc.
Byl jsem jak opilý, když se tohle dělo.
Ne jak… Já jsem opilý…
Nejspíš měsíc nevylezu na ulici.
Ale teď je mi to absolutně putna.
Je mi to fuk.
Já se cítím dobře. Lépe než dobře.
Celé to vzrušení se mi po těle rozprsklo neskutečně rychle. Víc jsem začal vzdychat, ještě víc jsem se narážel proti Agymu, vrtěním boků a zadečkem jsem se snažil najít lepší úhel jeho přírazů, aby si i moje prostata užila tuhle skvělou chvíli.
A když jsem ji našel, pak už jsem nemyslel na nic.
Vůbec na nic, až na jednu věc.
Zatmělo se mi před očima, když to na mě přišlo.
Zaklonil jsem hlavu, poslal pár hlasitých vzdechů a zasténání k tomu stropu, na kterém byly jakési fleky a jedno mdlé světlo.
Všechno se mi točilo. Byl jsem ve víru vzrušení, vášně a prožívajícího vyvrcholení.
Ani nevím, jestli, nebo spíš kolik, toho pode mnou skončilo. Ale bylo mi to opravdu u prdele.
Všechno sperma dopadalo na sedačku, a já pak s přivřenýma očima, a polohlasným sténáním, skoro kňučením, a třesem po celém těle zabořil hlavu mezi ruce, a čelem se opřel o tu sedačku.
Co na tom, že se mi mé vlastní vlhko přilepilo na čelo.
Agares
Myslím, že jsem byl na moment nejspíš opilý víc než Elwin.
Když se na mě začal sám nabodávat, když hledal ten správný úhel, když sténal ještě víc než doma, když pak přišel jeho okamžik...
Tentokrát jsem se udělal téměř zároveň s ním.
Nešlo to jinak. Nešlo to prodlužovat. To, jak to Elwin prožíval mě úplně uzemnilo.
„Jsi tak sexy… tak neuvěřitelně sexy… bude se mi moc stýskat," zachrčel jsem do jeho ucha, když jsem
Elwina na moment zalehl, a okousal mu krk, ramena a záda.
Vyjel jsem z něj, i když sebou junior ještě občas cuknul, ale nejspíš věděl, že se brzo dočká přídavku.
Zvedl jsem Elwina do kleku, pootočil si jeho hlavu k sobě, abych mohl slíznout to, co měl na obličeji a zároveň ho políbit, a pak ho otočil čelem k opěrce sedačky.
Ruce jsem mu položil na vrchní hranu, aby se mohl čelem opřít o polstrování, srazil jsem mu nohy k sobě, potáhl jeho kalhoty ještě o kousek níž, téměř ke kolenům a zaklekl za něj.
„Musím ještě jednou…" zachraptěl jsem do jeho krku, a jen díky tomu, že měl zvednuté ruce, tak na něm ještě zůstala košile aspoň trochu viset.
Poškádlil jsem prsty bradavky a v ruce několikrát protáhl penis, než jsem se přesunul na Elwinův zadeček, který jsem pomačkal a několikrát proplesknul.
Roztáhl jsem půlky od sebe, nastavil se, a pak do něj na jeden tvrdý příraz zajel až po kořen.
Můj řev nejspíš bylo slyšet po celém lokále, jak mě to vzala skoro do mdlob.
I když teda, démoni neomdlívají.
Ale ta vlhkost, horkost a těsnost byla tak omračující, díky téhle poloze, že jsem viděl všechny pekelníky, jak se mi točila hlava.
Ani nevím, co jsem Elwinovi říkal. Nejspíš to byly ty největší prasárny, co mě zrovna napadly, že s ním ještě budu dělat, pokud bude takhle sexy pořád.
Bral jsem si ho s razancí vlastní, trápil jeho prostatu, než jsem bez varování vyjel úplně a jen žaludem se otíral o jeho dírku.
„Nabodni se na mě, Ele, pohni tou svou prdelkou, ukaž Juniorovi, co umíš… Donuť ho, aby tě vystříkal," zachrčel jsem a několikrát znovu Ela pleskl po zadečku.
Elwin
Nemohl jsem dýchat, nemohl jsem mluvit, nemohl jsem nic.
Byl jsem jak hadrová panenka v Agyho rukách.
A nenechal mě dlouho si oddychnout. Během chvilky jsem byl na kolenou, opřený o opěrku, a on za mnou.
Nohy jsem měl přiražené k sobě, a když do mě najel, tak jsem jen otevřel ústa v němém výkřiku.
Bylo to tak intenzivní, že jsem ze sebe nedostal ani hlásek, jen jsem se roztřásl, jak mě nanovo pohltil ten chtíč.
Ano, nic jiného to už ani nebylo. Co na tom, že je to podpořeno alkoholem. Tím líp. V normálním stavu bych to ani nejspíš neudělal, a hned bych odsud utekl, sotva by na mě Agy sáhnul.
„Prosím…“ zachrčel jsem. „Udělej… nějakou… ba-bariéru… nebo tak… něco…“ zaúpěl jsem, když se mým tělem znovu prohnal ten šílený pocit a já zatnul prsty do sedačky, až mi zbělely klouby a zabolely nehty.
Ale nečekal jsem, jestli to udělá nebo ne. A že sem vlastně ani není pořádně vidět, jsem v tuhle chvíli nějak nestihl pobrat. Po jeho výzvě jsem se pohnul. Šlo to hůře, když jsem měl nohy přiražené k sobě. Ale ten pocit, že mě takto ovládá, že jsem v jeho rukách, i ta těsnost, která touto polohou vznikla, mě doslova kosila a přitom navnazovala, a já chtěl víc. Chtěl jsem víc. Chtěl jsem všechno.
Mohl jsem se jen zapírat rukama, abych se mohl na juniora nasunout, a hýbat svými boky, abych našel ten správný úhel, a abychom si oba co nejvíc užili to úžasné tření v mém zadečku.
Nemyslel jsem si, že bych se tak brzy znovu udělal. Ale už jen tohle, co jsem dělal, se mi moc líbilo, a i kdybych nestříkal, i tak mi to za to stálo.
I přes to všechno jsem znovu začal pociťovat ty změny. Všechno, co se dá pojmenovat lidsky i doktorskými termíny, všechno, co vede mužské genitálie k tomu, aby znovu vyprodukovaly ejakulát… A já s mírnými výkřiky a tentokrát už i nadávkami, protože to bylo něco neskutečného, si mohl užít další nával orgasmu.
„Agy! Chytni… mi… ho!“ zaklonil jsem v návalu hlavu a stěží jsem vydoloval mezi vzdechy těch pár slov.
Agares
Až toho jednou bude mít Elwin v lidském světě po krk, stáhnu ho dolů a udělám z něj svého sexuálního otroka. Kam se hrabou všichni Paimovi chlapci.
Ani jsem nestihl vztyčit tu bariéru, a ani nevím, jestli jsem chtěl, protože hned na to, se na mě Elwin nabodl a začal svůj sexy taneček. A prý, že neumí tančit. Asi mu to někdy nahraju, a pak pustím.
Jo, to je dobrý nápad. A zatímco se Elwin vrtěl, a já funěl do jeho zad, můj Junior byl teď ten nejspokojenější penis na světě.
Cítil jsem, jak to na Elwina znovu jde, a ani já nebyl pozadu. A tak, když vyslovil svou prosbu, nejen, že jsem ho začal tvrdě protahovat v ruce, ale poslední nájezdy do jeho zadečku, vzal pod svou kontrolu, div, že jsem nás neprotlačil skrz.
Orgasmus na sebe nenechal dlouho čekat, myslím, že tentokrát nás muselo jít oba dobře slyšet, ale rozhodně to stálo za to.
O deset minut později, kdy mi už oblečený Elwin seděl na klíně, jeho ruce byly omotané kolem mého krku a můj jazyk měl v puse, se objevil Aim s Jonasem, který sotva stál na nohou.
Nejspíš jsme nebyli jediní, co si užívali.
Objednali jsme si další pití, a když se Jonas a Aim začali k sobě mít až nějak moc, vytáhl jsem Elwina na nohy, s tím, že si ještě zajdeme zatančit.
I když byla tma, a pro lidské oko, pokud by nevěděl, na co se zaměřit, to bylo neviditelné, já přesto viděl, jak se mé semeno, pod Elwinovými kalhoty lepí na jeho kůži, a tak, když jsme si střihli sexy smyslný tanec, odtáhl jsem ho tentokrát na záchodky a v kabince Elwina na stojáka vystříkal.
Divočejší a vášnivější noc, jsem už dlouho nezažil, zvláště, když ještě po jedné skleničce, jsem s Elwinem znovu skončil v boxu, kde byl tentokrát i Aim s Jonasem, kteří se nechali strhnout mým obíráním Elwina, a za chvilku už byli Elwin s Jonasem zaklesnutí do sebe, když jsme je s Aimem zezadu pěkně klátili. No, ale všechno jednou končí, a než jsme se nadáli, v baru se to začalo postupně vylidňovat, a nakonec nám bylo oznámeno, že se už zavírá, tak jsem zatáhl útratu, podebral toho svého kolouška, protože sotva chodil, zatímco Aim se věnoval Jonasovi, a společně jsme pak vyšli ven.
A protože přenášení v jejich stavu by asi nebylo to nejlepší, a jít pěšky bylo moc dlouhé, zavolal jsem taxi, a během pár minut jsem už Elwina, umytého a vyslečeného, zastýlal do postele a ulehl k němu.
Aim si musel odskočit, kvůli tomu svému, ale pak jsem uslyšel, jak se vrací a jde do druhého pokoje za Jonasem.
Jo, tady se nejspíš někdo zabouchnul.
S touhle myšlenkou a mírným úšklebkem jsem zavřel oči, abych si odpočinul po skvělém sexu, který mi byl dopřán, a objímal přitom Elwina, který nejspíš vytuhl dřív, než jsem ho do té postele vůbec dostal.
Elwin
Otevřel jsem oči a nehnutě zíral do stropu.
Chvilku jsem přemýšlel, kde vlastně jsem, jak jsem se tu ocitnul, a hlavně, co jsem včera dělal, že jsem si hned ani nevzpomněl na to, jak jsem se dostal do své postele.
Začal jsem si včerejší večer přehrávat od chvíle, kdy jsme vyrazili ven.
A stačilo mi pár okamžiků, a hned jsem si vzpomněl na každou minutu celého našeho tahu.
Tahu?
Orgie to byly!
Polilo mě horko, musel jsem být jak vařený rak po celém těle, a v jednu chvíli jsem se s tím poznáním i zapomněl nadechnout.
Kriste pane! Co jsem to včera vyváděl! Takhle na veřejnosti?
Jak teď můžu vylézt ven!
Pamatoval jsem si, že jsem Agarese žádal o vztyčení bariéry, ale už vůbec nevím, jestli to udělal, a jestli nás přitom někdo viděl. A hlavně i potom, kdy se k nám přidal i Jonas s Aimem.
V mé bolavé hlavě se teď míchaly vzpomínky na předešlý večer a noc, s myšlenkami na to, co bude. S těmi nejčernějšími myšlenkami.
Bože, je mi trapně.
Trapněji mi nebylo snad ani ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl o Doylovi, že se vsadil, že mi ojede zadek.
Panenko Marja! Vždyť já už i v myšlenkách začínám být až moc…
Kde je moje zdrženlivost?
Kde jsem ji ztratil?
Že by v tom baru?
Opatrně jsem se vysoukal z postele, a zamířil rovnou na záchod a pak pod sprchu. Tentokrát jsem ani neměl náladu na nějaké ranní muchlování.
Byl jsem celý pryč z toho, co jsem večer vyváděl.
Jo, mám dneska plánovaný volný den. Ale nejspíš ho celý strávím někde zalezený v koutě a schovaný pod peřinou.
Agares
Povzdechl jsem si, když se Elwin ráno probral, sebral se a odešel do koupelny.
Moc dobře jsem viděl, že má nejspíš výčitky, a to mě tak trochu nasralo.
Vylezl jsem hned, co Elwin pustil sprchu, vecpal se k němu, natlačil ho na kachličky a dlaněmi se zapřel vedle jeho hlavy.
„Nechci slyšet ani slovo o tom, jak si to vyčítáš, že to bylo špatné, že se cítíš trapně, a že už to neuděláš. Ani slovo!" zavrčel jsem na něj. „Byl jsi nádherný, byl jsi sám sebou, užíval sis to, odvázal ses, a to je to, o co se celou dobu pokouším. Myslíš, že si to někdo bude pamatovat? Z těch, co tam byli? Myslíš, že se všichni zrovna dívali jen na nás? Samozřejmě, že ne! Nebuď taková baba, kruci! A hlavně se pořád neohlížej na to, co si druzí myslí! Druhým je po tom úplné hovno! Ať se starají sami o sebe, a ty dělej to, co se ti líbí! Jdu udělat snídani! A po snídani jdeme do města!"
Hned na to jsem se odtáhl, ale pak Elwina prudce objal a políbil.
„Moc ti to slušelo. Opravdu. A já byl rád. Protože, pokud ti ta odvaha vydrží, budu moc v klidu odejít a nebudu se muset o tebe bát. Nezapomeň, Elwine. Můj čas se rychle krátí. A já chci vědět, že to zvládneš," zašeptal jsem ještě do jeho rtů, a pak už ho pustil, vyšel ze sprchy a přešel do koupelny, kde jsem začal dělat snídani.
O chvilku později se ke mně přidal Aim s Jonasem, kterého jsem ale hned poslal za Elwinem, aby si s ním promluvil.
Možná, že Jonas Elwina uklidní víc než já.
Elwin
Několikrát jsem se nadechl, že budu protestovat, ale Agares mě vždy dalšími slovy i gesty umlčel.
Jo, přesně takhle se cítím. A může si říkat, co chce. Tohle prostě neodbourám za jednu noc.
Se svou povahou jsem žil a žiju dvacet dva let, a on to chce změnit za jeden jediný týden?
A už vůbec se mi nelíbí, jak pořád říká, že se jeho čas krátí.
Že bude chtít odejít v klidu…
To jako hodlá umřít, nebo se pouze vrátit zpátky do pekla?
Proč má takové řeči, jako by umíral? A proč pořád říká, že se jeho čas krátí?
Nejspíš mi něco tají.
A i když chci změnu, i když se chci naučit víc, nechci být limitován těmi neustálými kecy o tom, že se jeho čas krátí. Jako by si prostě usmyslel, že to tak bude a hotovo, a nejede přes to vlak, a uděláme to, aby se to stihlo, i kdyby se to Elwinovi nelíbilo.
A mě se to nelíbí.
Když vešel Jonas do koupelny, začal na mě mluvit. Já mu ale jen uvolnil místo ve sprše, a sám jsem vypadl z koupelny ven.
Jo, včerejšek byl fajn, ale s následky se musím poprat sám.
Oblíkl jsem se, obul si boty, a aniž bych komukoliv něco řekl. Vypadl jsem ven.
Stejně si mě Agares najde.
Prostě chci být sám, abych to v sobě nějak zpracoval.
Zamířil jsem do nákupního střediska, kde i přes to množství lidí je to víc soukromé než někde uprostřed ulice. Nikdo si nevšímá nikoho, a tak ani nikdo z lidí neví, že je tu jeden človíček, který si koupil kafe v automatu, a teď sedí schovaný na lavičce za velkou kytkou v květináči.
Agares
Se na to můžu vysrat!
Praštil jsem vztekle hrncem, když jsem uviděl, vlastně i ucítil, jak se Elwin natrucl, a pak vypadl ven.
Vždyť jsem neřekl nic tak hrozného! Jen, že se za sebe nemusí moc stydět, protože je krásný, a sebevědomí mu sluší víc, než když se schovává!
Byl to kompliment, u Satanových koulí! Tak proč se urazil?
Jonas se vrátil trochu přešlý ze sprchy, a dokonce ani Aim s ním nic neudělal.
Dodělal jsem snídani, vypil snad litr kafe, a když se ani po hodině Elwin nevrátil a můj vztek trochu opadl, rozhodl jsem se ho najít.
Moc dlouho mi to netrvalo.
Seděl na lavičce o obchoďáku, a připomněl mi toho kluka, kterého jsem poprvé uviděl v knihovně, když si mě přivolal.
Posadil jsem se vedle něj a pozoroval lidi kolem.
Možná jsem na Elwina až moc tlačil?
„Promiň," zabručel jsem nakonec a vstal. „Udělal jsem snídani. Až budeš chtít, tak přijď. Aim chce jít někam s Jonasem, tak si pak třeba můžeme taky zajít někam. Nebo tě někam můžu odnést."
Moc jsem netušil, jak se v takových situacích chovat.
U nás, pokud někdo trucoval, tak dostal pěstí, nebo se mu rovnou urazila hlava, nebo to z něj někdo vyšukal. Proto se to moc nestávalo, a i když jsem věděl, že lidé trucují často, nikdy jsem si s tím popravdě nevěděl rady.
„Půjdu pěšky, kdyby ses chtěl přidat," dodal jsem ještě, a pak už se pomalým krokem s rukama v kapsách vydal zpátky k jeho domu.