Remy
Do oběda jsme s Merym zůstali v obýváku. Chvilku jsem na něm jen tak odpočíval, chvilku ho provokoval, během toho se ukázal rozespalý Jael a hned za ním Jerom, který ho začal obírat, a já ani nestačil zírat. Chudák Eli. Zajímalo by mě, kde ho Jerom nechal.
Když jsme se pak sešli u oběda, tentokrát ani nikdo neprotestoval nad novým strávníkem, vlastně bylo kupodivu docela ticho. Všiml jsem si, že někteří zvědavě, a někteří nervózně po Jaelovi pokukují.
Ti se silnějšími smysly nejspíš cítili, že je trochu odlišný od všech tady, ti další cítili jen něco, co je nejspíš mátlo.
Přesto na Jaela po chvilce všichni zapomněli, a to díky Adamovu obědu, který se překonával každým dnem. Měl jsem takový dojem, že se chce před našimi hosty vytáhnout a pochlubit, což se mu nejspíš povedlo. Když bylo po obědě a bylo uklizeno přešel jsem do obýváku, kde jsem se svalil na sedačku a odfukoval jako starý chlap.
Myslím, že jsem sežral tak za čtyři a mé plné břicho o tom svědčilo.
Ještě, že to večer vysportuju. Podíval jsem se na Meryho, který zrovna vešel, a poplácal na sedačku vedle sebe. Nejspíš ostatním řekl, že si musíme promluvit, protože za chvilku byl v obýváku Logan, Jael, William, Alexander, Jerom, Eli, Adam, Stasy a Beny.
Jerom se rozvalil na druhé sedačce, z jedné strany objal Eliho a z druhé Jaela, oba rudé jako raky, a něco držkoval na Logana, který se nakonec sedl vedle Jaela.
Ten se k němu hned přitulil za Jeromova brblání, a Jerom nakonec přišel i o Eliho, když jsem si ho zavolal k sobě.
No, myslím, že s námi Jerom teď chvilku nepromluví.
Když byli všichni usazeni, stiskl jsem pevně Meryho i Eliho ruku a zadíval se na Jaela.
Ten se vymanil z Loganova držení, odkašlal si a podíval se po ostatních.
„Jak už jsem některým z vás řekl, potkat čaroděje, který zničil střechu na tržišti a k tomu ještě i stejného draka, jsem nečekal, když mi Logan řekl, že se musí vrátit potom, co za mnou ráno přišel. Bylo to pro mě překvapení, o to větší, když mi Remy hned mezi dveřmi, jen co mě viděl, vynadal. Díky tomu jsem z něj ale cítil všechno to, co držel v sobě, a to na mě zapůsobilo tak silně, že jsem se neudržel,“ Jael se omluvně usmál a podíval se na mě a Meryho, „Will konkrétně ví, že s tímhle ještě nemám moc zkušeností. Je mi velkým rádcem a oporou, a už jsem to s ním probíral. Nejspíš je to i v tobě, Remy. Máš na lidi kolem sebe velký vliv, aniž by sis to uvědomoval. I když se nesnažíš dávat nic najevo, přesto jsou tací, se silnějším smyslem, kteří to vycítí. A já jsem jedním z nich. Mrzí mě, že jsi to musel prožít takhle.“
Víc jsem stiskl Meryho a Eliho ruku a nervózně se na Jaela usmál.
„Ať už je to, jak chce,“ řekl jsem po chvíli, „zodpovědělo to hodně otázek. Jen… Prosím vás o to, aby se to nikdo nedozvěděl.“
Podíval jsem se po ostatních, a hlavně na Logana, a pak jsem jim povyprávěl všechno, co jsem viděl.
Od první vzpomínky, kdy táta s mámou seděli s Izayahem u stolu a něčemu se smáli, až po tu poslední vzpomínku, kdy Izayah se silnou nenávistí chtěl zabít Elishu a mě.
„Myslím… myslím, že tohle je ten důvod, proč se Eliho drak stále neprobudil. Myslím, že ho Eli podvědomě potlačuje, protože se bojí. A taky… teď už víme, proč byl Izayah vykázán. On… v té první vzpomínce vypadal opravdu šťastně. Stejně jako máma s tátou. Máma se ho snažila zastávat do poslední minuty. I přesto, že věděla, co mu koluje v žilách, nechtěla to vzdát. Vím, že Izayaha milovala stejně, jako milovala mě a Eliho. A myslím, že na něho doteď nezapomněla,“ dokončil jsem své vyprávění a objal Eliho, který už někdy uprostřed mého vyprávění začal vzlykat a skončil mi v náruči.
Logan
Jen co jsem se vrátil, povytahoval jsem věci z auta, dal vědět Jeromovi, aby si svoje taky vytáhl, což se neobešlo bez průpovídek, že jsem to mohl klidně udělat. Ale já na něho neměl čas a nejsem jeho sluha. Jen jsem to po něm prsknul, odnesl jsem si věci do svého prozatímního pokoje, kde spal Jael.
Zkontroloval jsem ho, chvilku u něho poseděl, a pak, abych ho nerušil, jsem si vzal to nejnutnější, co jsem potřeboval, a s dovolením Stasy a Benyho, jsem se uhnízdil u nich dole v suterénu, kde jsem měl klid na práci a hlavně připojení, abych se mohl spojit s agenturou.
Hned jsem se s nimi spojil, dal jim vědět, že žiju a jsem v pohodě, a že mám nějaké stopy, které se týkají těch vražd, které jsem si vzal osobně na starosti. Přeposlal jsem jim to, co jsem potřeboval zjistit, včetně fotek toho tetování, které udělal Merlin, a pak už se konečně pustil do práce.
Čas utíkal tak rychle, že jsem byl překvapený, když se vedle mě ozval Jael.
Zamračil jsem se na Jeroma, vyhodil ho, a pak jsem si přitáhl Jaela k sobě. Po ujištění, že je v pořádku a několika omluvách za to, co udělal v Portlandu, a několika polibcích a dotecích, jsem pak zase pokračoval v práci. Když byl vedle mne Jael, šlo mi to o mnoho lépe. Jako by mě nabil svou energií.
A kdyby do mě nedrcnul, že nás volají k obědu, nejspíš bych pracoval až do noci.
Během oběda jsem zpočátku byl napjatý a neustále hlídal Jaela a pozoroval ostatní, jak se k němu staví. Ale po chvíli, když se nic nedělo, jsem se uklidnil a spořádal celou porci. Docela mě pak překvapilo i to, že jsme si s Jaelem mohli vybrat něco málo z krevní banky, kterou tady měli pro upírské chráněnce.
Myslel jsem si, že budu po obědě pokračovat v práci, ale Merlin nás sezval všechny do obýváku.
Když jsme se všichni usadili, on mávnutím ruky vytvořil bariéru, která sem nikoho nepustí, a nikdo, i kdyby stál za dveřmi, neuslyší nic z toho, o čem se tu budeme bavit.
Přitáhl jsem si Jaela k sobě, aby mi na něho Jerom pořád nešmatlal, a pak už jsme poslouchali to, co nám Remy chtěl říct.
Nedivil jsem se, že nechtěl, aby se to nikdo nedozvěděl. Je to jeho rodina, ať už se stalo cokoliv.
A hlavně ten nejšpatnější je navíc jeho bratr.
„Takže si to probereme popořadě,“ promluvil jsem do ticha a myslel, že Jeromovi jednu praštím, když jsem zaslechl jeho výmluvné povzdechnutí.
„Za prvé, Izayah je míšenec, je spojení Faie a draka. Má velkou sílu, protože oba rodiče pochází z královských rodů. Za druhé, měl to v sobě už odmalička. Dokázal přelstít všechny, koho potřeboval. Je to hráč, manipulátor, který navíc ovládá kouzla. Za třetí, tví rodiče ho měli rádi, Zvlášť vaše matka, a do poslední chvíle věřili tomu, že to bude dobré, a proto ho nechtěli zabít. Proto ho vyhnali, když se za páté: pokusil vás dva zabít. Shrnuto a podtrženo, je to v něm a on se nezmění. Pořád bude stejný. Pořád, ať už vám řekne cokoliv, bude jeho prioritou vaše odstranění. A proto jsou jen dvě možnosti. Uvěznit ho, nebo zabít. První možnost proti druhé je tak čtyřicet na šedesát, Možná bych řekl třicet na sedmdesát. Sám jsem pocítil, jak silný je a nevím, jestli se nám podaří ho uvěznit. Mrzí mě, Eli, že to tak dopadlo, a že to tak musím říct. Ale to jsou fakta. Na, tady máš kapesník, ať si neutíráš nos do Remyho trika,“ vstal jsem a podal Elimu krabici s kapesníky.
Remy
Necítil jsem se moc dobře a ticho narušoval jen Eliho vzlykot. Podíval jsem se na Jeroma, který sledoval Eliho, snad připravený mu hned skočit na pomoc.
Už jsem chtěl něco říct, ale slovo si vzal Logan a výmluvný Jeromův povzdech mluvil za vše.
Jo, Logan a jeho fakta.
Měl pravdu. Ve všem. I když to říkal zdánlivě chladně a netečně, jako by jen mluvil o počasí.
Možná tohle se mi na něm nelíbilo? Tohle mi vadilo?
Měl jsem rád veselé lidi, výřečnější, živější. U Logana to byly jen samé fakta a body.
Jasně. Byl chytrý, pěkný, a asi hodně dobrý lovec. Ale to bylo asi tak všechno.
Vážně by mě zajímalo, jak se ti dva mohli dát dohromady. Jael a Logan.
„Pane Bože, Logane!“ vykřikl jsem, když jen tak mezi řečí řekl, ať se Eli vysmrká.
Vyškubnul jsem mu krabičku z ruky, vytáhl pár kapesníků a zbytek po něm hodil zpátky.
„Už ti někdo někdy řekl, že jsi vážně hrozný suchar? Horší než Mery? A, že všechno se netočí jen kolem bodů a faktů?“ přidržel jsem kapesník u Eliho nosu a otřel mu ho, když se vysmrkal.
„Já to říkám furt,“ zabručel Jerom a zašklebil se.
„Není to tak hrozné. Jen ho musíte pochopit,“ špitl Jael a zamilovaně se na Logana podíval.
„Prdelko, ty jsi jediný, kdo tomu sucharovi rozumí. I když… na druhou stranu, v posteli mu to jde víc než dobře, takže to bude asi tím,“ přisunul se Jerom k Jaelovi, ukázal Loganovi vztyčený prostředníček a začal Jaela obírat, jako by pro něm byla celá tahle záležitost uzavřená.
„Vážně spolu ti dva spolupracovali?“ povzdechl si Alexander a zavrtěl hlavou.
„Každopádně Logan má pravdu. Sice to řekl po svém, ale pravda je, že nejspíš budeme muset Izayaha zabít. Podle všeho je to opravdu v něm, a cokoliv uděláme, by se mohlo obrátit proti nám. Vím, že na té hoře pomohl tvůj otec Merline, ale máme jistotu, že to bude fungovat? Ne, že bych ho podceňoval, nebo ti nevěřil, ale Izayah mohl za tu dobu hodně zesílit. Navíc, pokud má po boku Douglase, je to o to nebezpečnější. Měli bysme vymyslet plán, jak ho na tu horu dostat a zauvažovat rovnou, co uděláme, pokud by vězení nefungovalo,“ pokračoval zamyšleně Alexander.
I já už nad tím uvažoval a věděl jsem o způsobu.
Eli se mezitím uklidnil a já byl za to rád. Nejspíš na něj má opravdu Jerom vliv.
„Vím, jak Izayaha dostat na horu,“ ozval jsem se hlasitě po chvilce, abych přerušil prskajícího Jeroma.
„Půjdu tam. Eliho schováme, aby ho Izayah necítil, a já ho vylákám na tu horu. Když půjdu sám, nenechá si to ujít a přijde.“
Logan
V první chvíli jsem se lekl, že jsem řekl něco špatně, V duchu jsem si přeříkal všechny body, které jsem jim tady sdělil, ale nepřišel jsem na žádnou chybu. Až teprve, když Remy zakřičel, že jsem hrozný suchar, došlo mi to.
Jo, já jsem suchar, ale on přitom svému bratrovi, který je stejně starý a vypadá úplně stejně jako on, utírá nos jako malému děcku. V duchu jsem se nad tím ušklíbl, a založil si ruce na hrudi.
No, ty jsem ale vzápětí povolil, když promluvil Jael. Hned mě to zahřálo u srdce, a už jsem si i neodpustil dát Jeromovi ránu, až skončil na druhé straně sedačky, když se zase o Jaela začal otírat.
Jako, vím, že to spolu občas dělají, nevadí mi to, ale nemusí mi ho tu tak okatě brát.
„Byl jsem tam, setkal jsem se s oběma. Jak s váženým panem bohem otcem tady Merlina, tak s neváženým bratrem tady Remyho a Eliho. A můžu s jistotou potvrdit, že pokud se podaří Izayaha dostat do jeskyně, určitě ho tam Merlin dokáže zapečetit na hodně dlouho. Jsou to silné pečetě a kouzla. Práce boha a syna bohů. To potvrdí i William. Ale otázka je, jestli ho tam dostaneme. A tady by tě rád Logan suchar opravil, Remy,“ narovnal jsem se a podíval se mu zpříma do očí.
„Neschováme Eliho. Izayah je chytrý skoro jako já. A troufám si tvrdit, že pokud budeš na hoře sám, on tam nepůjde. Půjde tam jedině, když tam budete oba. Pokud tam půjdeš sám, on si najde nechráněného Eliho a zabije ho, zatímco tady silní čarodějové budou na něho čekat u jeskyně. A s mečem nebo stříbrnýma kulkama na něho jít nemůžeme ani náhodou. A že by se tak stalo, na to vsadím svůj upírský život,“ znovu jsem se zpátky opřel a znovu jsem si přitáhl Jaela do náruče.
Nejraději bych s ním byl teď někde o samotě, navíc tak krásně voněl, nebyl jsem s ním několik dní, ale… Tohle… vyřešit draka zabijáka je teď priorita číslo jedna. Určitě si to s Jaelem potom vynahradíme.
Remy
Povzdechl jsem si, když se Logan ozval.
Jo, nejspíš měl pravdu, ale zkusit jsem to musel.
„Tak půjdu taky!“ kníkl najednou Eli a podíval se na Logana. „Půjdu s Remym, pokud je to tak. Pokud půjdeme oba, Izayaha vylákáme. Nechci být nikomu na obtíž. Nechci být pořád jen zavřený a čekat až se něco stane. Chci taky pomoct!“
Zamračeně jsem se podíval na Jeroma, který po očku sledoval Jaela a Logana.
Určitě to byla jeho práce.
„Eli… je to moc nebezpečné. Víš, že nechci-“
„Chci jít a hotovo! Je to moje rozhodnutí a nemůžeš mi bránit!“ vykřikl najednou Eli, nafoukl se, vyskočil na nohy a založil si ruce na hrudi. „Chci taky pomoct, a ne se jen strachovat o to, kdy se jednou někdo z vás nevrátí zpátky! Logan má pravdu. Teď jsi to slyšel. Izayah tam půjde, jen když tam budeme oba.“
Šlehl jsem po Loganovi naštvaným pohledem, zatímco Jael se mi pro změnu pohledem omlouval.
„Eli, Logan to tak nemyslel. Sice to řekl, ale nemyslel to tak, že tam máme jít oba. Sedni si-“
„Nesednu! A pokud nepůjdeš ty, tak tam půjdu klidně sám!“ přerušil mě zase Eli, pak pohodil hlavou, otočil se a naštvaně odkráčel pryč.
Když odešel teď jsem to byl pro změnu já, kdo se nafoukl, založil si ruce na hrudi a uraženě se opřel o sedačku.
„Myslím, že debata skončila, jdu uklidnit dráčka. Až budete vědět, co uděláme, dejte mi vědět,“ mlaskl Jerom, zvedl se, udělal výmluvné gesto směrem k Loganovi a Jaelovi a odešel.
„Nejspíš bude lepší, když si to necháme projít pořádně hlavou, každý vymyslíme nějaké alternativy, a pak je vzájemně předložíme. Já s Willem musím ještě něco vyřešit a pochybuju, že Jeroma někdo dneska ještě dostane z pokoje,“ usmál se Alexander, „ale myslím, že za všechny můžu říct, že děkuju, žes nám to řekl. Určitě to nebylo jednoduché, a vidět něco takového asi ne zrovna příjemné, ale jsi silný, takže jsem nepochyboval, že to zvládneš. Navíc… Merlin je očividně tvou velkou oporou.“
Myslím, že jsem se po jeho slovech i začervenal a něco zabručel.
„Ehm… Když nebude vadit i já s Loganem se vzdálím. Ještě s ním musím něco probrat, a taky jsme se dlouho neviděli,“ ozval se Jael, který po posledních slovech zrudl jako vařený rak.
Merlin
Logan vystřílel všechny náboje a čekal, kdo se vzpamatuje. K našemu překvapení se ozval ten nejnepravděpodobnější…
Hleděli jsme do jednoho, jak se Eli rozohnil, rozkřikl se na Remyho, a pak naštvaně odešel.
Sice se v tuhle chvíli moc nehodilo, aby si postavil hlavu a ukázal, že i v něm dřímá ta síla, ale stalo se to, co jsem říkal.
Eli začíná dospívat. Potřebuje se taky projevit, ne, se jen stále schovávat někde v koutku.
A Remy by ho měl nechat dospět.
Mávnul jsem rychle rukou, když Eli odkráčel pryč, aby nenarazil do bariéry, a když pak odešli i ostatní a my s Remym osaměli, přitáhl jsem si ho zpátky k sobě na klín.
Chtěl bych říct, že to bude dobrý, ale lhal bych. Nevěděl jsem to, a navíc to může dopadnout jakkoliv.
„Víš, uvědomil jsem si, že když ses mého otce ptal na rodiče, tak ti vlastně ani neodpověděl. Ale s jistotou ti můžu říct, že se na tebe určitě nezlobí. Pokud ano, otec by to určitě řekl. On neumí moc chválit, nebo říkat hezké věci. Možná tak moji mámě, ale vážně tě uznal a věří tomu, že jsi silný se svému bratrovi postavit. A podle toho, jak se na moment zatvářil po tvé otázce, určitě tví rodiče i ví, co se děje. Nechtějí ale podle mne zasahovat. Museli by si vybrat, a pro ně, hlavně pro tvou mámu, by byla vážně těžká volba to udělat. Nedovolila zabití tvého bratra na začátku, a nejspíš by se tomu snažila zabránit i teď. Ale někde v hloubi duše určitě tuší, že jeho uvěznění nebo zabití jsou jediné možnosti, jak to ukončit, a její mateřská láska ji v tom prostě brání. Proto ta otcova slova o tom, že jsou věci, které by si měli sourozenci mezi sebou vyříkat bez zásahu rodičů.“
Myslím, že to byl moc dlouhý proslov, dlouhá úvaha, ale chtěl jsem to Remymu říct už dávno, A teď, když sám byl svědkem toho, co se v jejich minulosti stalo, se hodilo to říct.
„Půjdeme nahoru, zkusíme vymyslet něco, co by donutilo Izayaha vejít do jeskyně, abychom ho nemuseli zabít, ano? A taky… Sice ještě není večer, ale víš… rád bych… no tu… slíbenou masáž…“
Remy
Když všichni odešli a Mery si mě stáhl zpátky k sobě, poslouchal jsem jeho slova a došlo mi, že jako vždy měl pravdu.
„Víš, vážně bych je chtěl zase vidět. Určitě by na Eliho byli hrdí. Myslím, že Jerom má na něj až moc velký vliv. Ale… na jednu stranu jsem rád. Aspoň vím, že se v životě neztratí, kdyby jednou odešel. Jen potřebuje toho správného, kdo ho povede,“ povzdechl jsem si a zvedl hlavu.
Mery měl pravdu. Naši nejspíš nechtějí zasahovat, ať už z toho důvodu, že se obávají, jak by zareagovali, nebo z toho důvodu, že chtějí, abychom si to vyřešili mezi sebou jako dospělí. Navíc…
Jednou budu král, a pak za mě nikdo nic řešit nebude.
Věděl jsem ale, že pokud by šlo skutečně do tuhého, minimálně táta by na pomoc přišel. Rozhodně by nedopustil, aby umírali nevinní lidé.
Smířil jsem se už dávno s myšlenkou, že ho nejspíš jednou budu muset zabít. Já, nebo někdo jiný. Byli jsme sice bratři, ale já ho v podstatě neznal.
Ale lhal bych, kdybych neměl sny, kde jsme všichni pohromadě jako rodina a jsme spokojení a šťastní.
Všechny tyhle myšlenky jsem ale vzápětí vypustil z hlavy, když Mery přišel s masáží.
Myslím, že si to ani neuvědomuje, ale vždycky mě dokáže uhranout. Ať mám, jakkoliv špatnou náladu, ať mám, jakkoliv temné myšlenky, stačí mu slovo a já okamžitě zapomínám na celý svět.
Stejně jako teď, kdy jsem se obkročmo posadil Merymu na klín, zadíval se mu do očí a letmo ho políbil na rty.
„Tak masáž, jo? Celého těla? I tady?“ zašeptal jsem Merymu do rtů a moje ruka sklouzla do jeho klína, kde jsem promnul ještě spící penis.
Merlin
Cuknuly mi nohy, když mi Remy promnul penis.
Jo, klidně i tam, protože to umí víc než dobře.
Ale místo odpovědi jsem jen přikývl, a vzápětí se nechal dovést do mé ložnice. Nejspíš si k sobě Remyho natrvalo nastěhuji. Stejně je u mě víc, než ve svém pokoji a bude tu mít i věci.
Jen, co jsme za sebou zavřeli, popadl jsem ho a přitáhl si ho k sobě. Začal jsem ho líbat, hladit, ale on mě po chvilce odstrčil a přikázal mi, že se mám jít nahřát do teplé sprchy. Moc se mi nechtělo, raději bych ho hned povalil na postel, ale z nějakého důvodu jsem mu nedokázal odporovat.
Pomalu jsem se svlékl, věci si poskládal na křeslo, a pak teprve pomalu kráčel do koupelny. Cítil jsem na sobě Remyho pohledy, a o to víc mě to vzrušovalo, takže když jsem vešel do sprchy, byl můj penis z poloviny v pohotovostní pozici.
Nejspíš mu do úplného bojového postavení chyběly Remyho doteky.
Podle Remyho příkazu jsem se pod sprchou nahříval asi deset minut. Doba mi to přišla strašně dlouhá, a já netrpělivě sledoval hodinky, jen abych už mohl vypnout sprchu.
A když konečně zapípalo těch deset minut, vypnul jsem vodu, rychle se otřel a zabalil se do velké soušky, abych nevychladl, a pak už šel za Remym do ložnice, natěšený, co bude dál.
Jen co jsem se tam ukázal, přikázal mi, abych se položil na postel, na které už ležela další velká čistá osuška.
Sundal jsem tu, co jsem měl na sobě, a pak se poslušně položil na břicho,
„Takhle je to správně?" natočil jsem k němu hlavu.
Remy
Slíbil jsem Merymu masáž, tak bude mít masáž.
Sice se mu asi nelíbilo to, že jsem ho vyhnal do sprchy, ale poslušně odešel.
Ani já se už nemohl dočkat, a připadalo mi to jako věčnost, než uběhlo těch deset minut, co se měl nahřívat.
Když se pak Mery konečně ukázal v ložnici, já už měl všechno nachystané.
Musel jsem si k sobě zaběhnout pro olejíček a u toho se stačil ještě i převléct do čínských šatů s rozparky až k bokům.
„Velmi správně,“ mlaskl jsem spokojeně, když si Mery lehnul a položil mi svou otázku.
Mohl jsem na něm oči nechat, a na chvilku i pozapomněl, cože jsem to měl vlastně dělat.
Naštěstí jsem se ale rychle vzpamatoval, vyhoupl se na postel a klekl si nad jeho stehna.
„Tak… teď uděláš všechno, co ti řeknu, a dokud nesvolím, nedotkneš se mě,“ nahnul jsem se na Meryho, olízl mu ucho a jemně ho požužlal, než jsem se narovnal, na dlaně si nalil trochu olejíčku, pořádně si ruce promnul, a pak je položil na Meryho ramena.
Dával jsem si záležet, měl opravdu docela ztuhlá záda a já mu je chtěl pořádně uvolnit.
Až potom jsem se posunul níže a začal se věnovat i jiným partiím Meryho těla.
A taky už to nebylo tak o té skutečné masáži.
Promnul jsem mezi prsty Meryho zadeček, dokonce jsem prstem zajel i ho jeho rýhy a lehce poškádlil kůžičku kolem dírky, než jsem pokračoval dál na stehna, lýtka a chodidla.
„Otoč se,“ přikázal jsem po chvilce a počkal, až se Mery otočí.
Znovu jsem si nad něj klekl, ale tentokrát se usadil na jeho klíně. Pořádně jsem mu promasíroval ramena, díval se mu přitom do očí, promasíroval jsem paže, celé ruce, i dlaně a prsty.
„Nechej ruce takhle,“ přikázal jsem zase, když jsem mu je natáhl za hlavu.
Prsty jsem pak po jeho rukou a pažích táhl až k jeho hrudi, kde jsem pokračoval s masáží.
U bradavek jsem si dal záležet, mačkal a třel jsem se mezi prsty, otíral se o ně dlaněmi, dokud jsem nebyl spokojený s tím, jak krásně stály.
Pak jsem je posunul zase níže na břicho a podbřišek, a zároveň jsem se i já sesunul k Meryho nohám.
Vyhnul jsem se klínu, promasíroval stehna, pokračoval až k chodidlům, než jsem své dlaně zastavil na stehnech.
Podíval jsem se Merymu do očí, pak jsem se postavil nad něj a odhrnul si přední část šatů.
„Podívej, co jsi zase udělal,“ zachrčel jsem a v ruce si promnul stojící penis.
„Asi tě budu muset potrestat,“ mlaskl jsem, přivřel oči a sklonil se k Merymu.
„A už vím, jak to udělám. Dokud neřeknu, nedotkneš se mě,“ zopakoval jsem znovu, pak se narovnal, otočil se, a klekl si na všechny čtyři.
Rozkročil jsem se nad Meryho hlavou a jen lehce se o jeho obličej otřel penisem.
Ten jeho jsem naopak vzal do ruky, začal ho protahovat, pohrávat si z jeho kuličkami, než jsem sklonil hlavu, několikrát olízl žalud, a pak si Meryho penis nasunul do úst.
Merlin
Mohl jsem tušit, že to neskončí jen obyčejnou masáží.
Ale čekal jsem to, a proto jsem byl tak natěšený.
Užíval jsem si každý Remyho dotek, a musel jsem uznat, že to minimálně má ramena opravdu potřebovala. Usadily se mi v nich všechny starosti, které teď máme, a únava s tím spojená. Měl jsem je ztuhlé, a tak jsem dost citelně cítil každé promnutí.
Ale ve chvíli, kdy se pomalu Remy přesouval níž, jsem na nějaké ramena zapomněl.
Můj dech se o něco krátil, a trochu jsem sebou cuknul, když se jeho prst otřel o mou dírku. Už dávno jsem věděl, jak je tohle dráždění vzrušující.
Když pak Remy přikázal, abych se otočil, poslušně jsem ho poslechl, a zatajil se mi dech, když jsem ho uviděl. Ne, že bych ho viděl poprvé, ale teď víc, než kdy jindy jsem si uvědomil jeho krásu a docela mě to vzalo, Vzrušilo ještě víc.
„Remy…“ zavzdychal jsem, když důkladnou péči věnoval mým bradavkám, což jsem pocítil taky, jako velmi vzrušující.
Ale nelibě jsem nesl, když vynechal můj penis, který už stál jak na voják stráži.
Už jsem chtěl po něm natáhnout ruce, když odhrnul svůj přední díl šatů. Ale ruce mi po jeho příkazu jen cukly, a raději jsem je nechal na místě.
„Remy…“ zavrčel jsem přesto. „Jak to mám udělat?“
Zadíval jsem se na jeho klín, který jsem po chvilce měl před obličejem.
Jak to mám sakra udělat, když už nevím, co mám se sebou dělat, při takové péči.
Sevřel jsem raději v rukách tyčky pelesti, na moment jsem zavřel oči, a několikrát se zhluboka nadechl, abych oddálil ten pocit, že už brzy budu.
Bylo to doslova mučení. Slastné mučení, které jsem si k mému údivu nakonec začal užívat. Už mi bylo po chvíli vcelku jedno, jestli se udělám nebo ne. Jestli to bude jeho pusinka nebo zadeček. A když jsem otevřel oči a znovu uviděl jeho nádherný vyzývavý klín, neodolal jsem.
„Remy…“ zavrčel jsem znovu, a mírně jsem nadzvedl hlavu, abych mohl olíznout jeho penis, a aspoň na moment ho vzít do pusy, aspoň na kousek…
Málem jsem se přitom udělal, když se můj jazyk dotkl jeho horké kůže, a sevřel jsem ho mezi rty a přidušeně zasténal.
Remy
Měl jsem tušit, že to Mery nevydrží.
Zatímco já si užíval s jeho penisem, hrál si s ním, škádlil ho a dráždil, chvilkama jsem cítil, jak se mi Meryho dech otírá o klín, a to mě vzrušovalo víc a víc. A nejspíš jsem nebyl sám.
„Mery!“ vykřikl jsem a mírně se nadzvedl, když jsem najednou ucítil na svém penisu jeho jazyk i rty.
Bylo to tak…
Zapomněl jsem na všechny příkazy, které jsem ještě před chvilkou Merymu dal, a znovu jsem zasténal.
Tohle se nedalo jen tak vydržet.
Chytil jsem lem šatů, přetáhl si je přes hlavu a hodil někam mimo postel.
Sklonil jsem hlavu mezi ramena a podíval se, jak můj penis mizí v Meryho puse.
Olízl jsem si rty, přivřel oči, a na okamžik se nechal unést tím krásným pocitem, co prolétával mým tělem.
Po chvilce jsem se ale zvedl do kleku, vyjel z Meryho pusinky, rozkročil se nad jeho hlavou, a jednou dlaní se opřel o jeho hruď.
„Kdybys tak věděl… jak úžasně kouříš… ale… chci i tvé prsty… chci tě všude… potrestej mě, Mery,“ zachrčel jsem, jednu jeho ruku stáhl z pelesti a dva prsty si navedl k dírce.
Znovu jsem si olízl rty, aby to Mery viděl, trochu poklesl, abych se svými kuličkami mohl otřít o jeho obličej, než jsem se otočil zase zpátky, lehl si na Meryho, vystrčil na něj svou prdelku a dechem zahřál jeho penis.
Protáhl jsem ho v ruce, několikrát jazýčkem objel žalud, než jsem ho prudce nasál do pusy a strčil si ho až na mandle.
Tentokrát už jsem na nic nečekal a začal rychle pohybovat hlavou, sát, pomáhat si rukou nebo jsem masíroval Meryho kuličky a občas bříšky prstů přejel i po jeho kůžičce kolem dírky.
Merlin
Když jsem se trochu uklidnil, už jsem Remyho chloubu z pusy nepustil, i kdyby se měl potom zlobit.
Vychutnával jsem si ho do chvíle, než mi sám vyklouznul z pusy, a otočil se ke mně už zcela nahý. Ani jsem nepostřehl, kdy si stihl šaty svléknout.
Nechal jsem ho, ať mou ruku navede ke své dírce, o kterou jsem se několikrát otřel, aniž bych prsty zastrčil dovnitř.
A když mi pak řekl, že ho mám potrestat, na moment jsem ztuhnul a zapřemýšlel, jak…
Jak to mám udělat?
Nakonec jsem pustil pelest úplně, přichytil jsem si Remyho za boky a víc si ho posunul, abych dosáhl i na jeho úžasnou dírku, která byla tak vyzývavá.
Olízl jsem jeho penis, nasál kuličky, chvilku si s nimi pohrál, a pak už jsem se pustil do jeho dírky.
Bez prstů, jen ústy jsem ho začal dráždit. A tak jsem se do toho vžil, že jsem skoro zapomněl i na to, co dělal Remy mně.
Narážel jsem jazykem na jeho dírku, vlhčil jsem ji, dorážel jsem i dovnitř, nebo jen jemně trápil jazykem na povrchu, zatímco se má ruka věnovala jeho penisu a kuličkám.
Ale v jednu chvíli se Remy nakonec připomněl. Spíš připomněl, co všechno mi dělá, a já musel na moment přestat, abych s hlasitými vzdechy zvládl to, co se na mě hnalo.
Už to nebylo na hraně. Už to bylo za ní.
Znovu jsem ho vzal do pusy a do jeho vlhké dírky zasunul, ani nevím kolik prstů, abych ho potrestal, jak chtěl. A ve stejné chvíli, kdy jsem ho roztahoval, projížděl, hlavu jsem zarazil do polštáře, a s hlasitými vzdechy a steny se propnul proti Remyho pusince.
Skoro jsem zavyl a bezděčně vrazil do jeho dírky snad celou ruku, jak jsem přestal ovládat své tělo, propnul se proti němu a jeho pusinku začal plnit dávkami mého sperma.
Remy
Zapomněl jsem, že Mery je v tomhle ohledu trochu víc nezkušený.
Ale i to, co mi dopřával jsem bral jako jeho druh trestu.
Málem jsem se zalknul Meryho penisem, když se začal jazykem věnovat mé dírce, a co teprve, když mi ji začal roztahovat prsty.
Byl jsem úplně v háji, několikrát tlumeně zasténal, snažil se víc nabodnout na jeho úžasné prsty, a hlavně se snažil věnovat i Merymu.
A když mě pak v jednu chvíli vzal Mery do pusy a do dírky mi strčil hned čtyři prsty, málem jsem se udělal jen z toho.
Zrychlil jsem své tempo, víc ho nasával, a on mi dal po chvilce jasnou odpověď, jak dobře mu to dělám. Oči se mi protočily blahem, a víc jsem zahučel, když se najednou přestal ovládat, své prsty do mě vrazil až na doraz a začal se proti mně propínat.
Jeho sperma mi začalo samo klouzat do krku, a já si Meryho ještě přichytil za boky, jako bych se bál, že mi vyklouzne, i když to bylo nemožné.
Vysál jsem ho do poslední kapky, a, i když mi už neměl co dát, jen tak jsem ho nepustil a dál si s jeho penisem pohrával.
Začal jsem taky pociťovat své pnutí, takže jsem se začal sám narážet na jeho prsty, a ve chvíli, kdy si mě vzal znovu do pusy a několikrát se o mě otřel jazykem, byl jsem v hájí.
Myslím, že jsem na chvilku Meryho i zbavil dechu, jak jsem se v jednu chvíli doslova posadil na jeho obličej a pevně ho sevřel mezi svými stehny, stejně, jako jsem své nehty zaryl do jeho boků.
S hlasitými vzdechy a jeho jménem na rtech jsem vypouštěl své uspokojení do jeho úst, a teprve když ta největší křeč pominula, uvolnil jsem své sevření a zhroutil se na Meryho.
Merlin
Bylo to jako výbuch sopky. Absolutně jsem chvíli neovládal své tělo. Dokonce jsem cítil i mírný třes, když jsem prožíval svůj orgasmus, a Remy o mě pečoval do poslední chvíle, do poslední kapky.
Ze své nehybnosti jsem se probral až ve chvíli, kdy se Remy pohnul a začal se sám narážet na mé prsty.
Vzpamatoval jsem se a hned se mu začal věnovat. Šlo to zpočátku ztěžka, kdy jsem ještě vydýchal svůj orgasmus, ale po chvíli jsem se do toho znovu položil nejlépe, jak jsem uměl.
A odpovědí mi bylo jeho poděkování ve formě té lahody, která mi stékala do krku.
Co na tom, že jsem nemohl skoro dýchat. Vlastně jsem si o něco později uvědomil, že mám na dýchání i nos, a tak jsem už mohl dokončit to, co jsem tak nejspíš nešikovně začal, a odměnou mi bylo Remyho sténání a vzdychání… Jeho naprostá spokojenost, kterou potvrdil tím, že se nakonec na mě úplně zhroutil.
Moje prsty stále setrvávaly v jeho zadečku, který se kolem nich svíral v nepravidelných intervalech.
Ještě jsem polaskal jeho penis, a pak už jsem ho pustil, abych mohl normálně dýchat.
„To bylo… bylo… naprosto… úžasné…“ vydechl jsem.
Ještě jsem trochu potrápil jeho dírku i prostatu, a pak už pomalu vytáhl prsty jeden po druhém z jeho zadečku. Pohladil jsem ho po dírce, která se pomalu stahovala do normálu, pomačkal jsem jeho půlky, a pak jsem ho pohladil po zádech.
„Chtěl… bych tě… políbit…“ vyslovil jsem svou žádost, když se Remy stále neměl k tomu, aby se pohnul, a já nevěděl, jestli ho můžu ze sebe shodit na postel a převalit se na něho, nebo ne.
Remy
Mery je prostě Mery. Ať udělá cokoliv, vždycky mě dostane.
I něco takového, jako je obyčejné kouření, mě v jeho podání úplně odrovnalo.
Dozvuky orgasmu jsem dával najevo ještě občasným mírným třesem, zvláště když mě pak Mery ještě trochu potrápil prsty, než je pomalu vytáhl. Musel jsem se posunout trochu níž, abych Meryho opravdu nezalehl, jak už jsem se neudržel ani na těch kolenou.
Několikrát jsem se otřel svým penisem o jeho hruď, než mi došlo, co Mery říkal.
Byl jsem z něj tak mimo, že mi to došlo teprve až po chvíli.
Zvedl jsem se na kolenou a po čtyřech se přetočil čelem k němu. Opět jsem ho zalehl, vzdychl, když se můj penis otřel o jeho, a pak jsem zvedl hlavu, abych mohl naše rty spojit v polibku.
Tiskl jsem se na něj, otíral se o něj, můj jazyk s tím jeho tančil smyslný tanec a nedokázal přestat.
„Bylo to… naprosto úžasné…“ zopakoval jsem Meryho slova ochraptěle, když jsem se konečně dokázal odtrhnout od jeho rtů. „Sice to nebyl trest… jaký si představuju… ale tys to vzal po svém… a já si nemůžu… stěžovat…“
Zasmál jsem se a jemně ho kousnul do brady, a pak do krku. Postupoval jsem níž, zastavil se na jeho bradavkách, než jsem ho znovu zalehl, ale tentokrát se převalil na záda a Meryho stáhl na sebe.
Znovu jsem se o něj několikrát otřel, než jsem si chytil nohy pod koleny, přitáhl si je k hrudi a pořádně roztáhl.
„Mám tam nějak prázdno…“ zachrčel jsem a olízl si rty.
Několikrát jsem dírku stáhl a otřel se o Meryho klín, aby věděl, na co narážím.
Jo, strašně mě bavilo ho provokovat a vybízet.
Mery byl prostě ve své neznalosti děsně sexy, ale rozhodně to stálo vždycky za to.
Merlin
Asi jsem Remyho rozbil…
Jo, tak to byla moje první myšlenka, když hned nereagoval na mou prosbu.
Ale pak se vzpamatoval a přetočil se tak, abychom se mohli políbit.
Jeho tělo bylo horké, nebylo na něm už ani stopy po tom chladu, který ho zachvátil po „výletu“ do minulosti. Hladil jsem ho po zádech, a užíval si toho jeho tělesného tepla a jemného chvění, a pousmál nad jeho slovy, že to nebyl trest, jaký si představuje, ale hned mi začalo v hlavě šrotovat, jak by vlastně takový trest měl vypadat.
Asi se někoho zeptám. Možná Jeroma? Ne, ten by to všem hned vykecal, nebo aspoň někomu. Anebo Logan? No, ten by mi to nejspíš řekl stručně a bodově, ale možná lepší než nějaká názorná ukázka, ke které by se uchýlil Jerom…
Myšlenky mi přetrhnul ale Remy, který se o mě otíral, a nakonec skončil na zádech. Když jsem viděl, jak se chytil pod koleny a přitáhl si nohy k hrudi… Málem se mi zatmělo před očima už jen z toho, jak se na mě navalilo vzrušení. Okamžitě jsem znovu ztvrdnul.
Zvedl jsem se, klekl jsem si k jeho zadečku a opřel se rukama o matraci vedle jeho těla. Skoro jsem se roztřásl, když jsem se nad ním nahnul a můj klín se otřel o jeho vyšpulený zadeček, a ještě víc jsem mu nohy natiskl k tělu.
„Vydržíš to takhle?“ na moment jsem dal jeho nohy bokem, políbil ho a pak jsem je vrátil zpátky.
„Bude… bude ti to stačit… jako trest?“
Na víc jsem se už neptal, protože jsem ho moc chtěl v téhle poloze. Moc se mi to líbilo, jak si držel nohy a já měl tak krásný výhled a možnost okupovat jeho zadeček, jak mi je libo. A taky že jsem toho hned využil.
Nehleděl jsem na nic, prostě jsem si ho bral tak, jak mě v tu chvíli pohltil chtíč, způsobený tím krásným objektem, který tu pode mnou teď ležel a přijímal mé nájezdy…
Remy
Mery se nenechal dvakrát pobízet. Kdo by to byl do něj řekl, že bude tak vášnivý a chtivý.
Jen mu budu muset dát nějaké lekce a asi ho pár věcí naučit.
Všechno jsem ale rázem zapomněl, když se na mě Mery vrhnul. Víc jsem na něj vyšpuloval zadeček, prohýbal se v zádech, doslova se svíjel pod jeho nájezdy, a nejspíš mě musel slyšet Levi až v Camrosu.
Nebylo tedy divu, že orgasmus, který mě pak zkosil byl tak silný, že jsem v křeči málem Meryho skalpoval.
A když bylo po všem, rozjely se mi nohy na posteli a já tam ležel jako nějaká děvka z ulice.
Vadilo mi to?
Rozhodně ne. Culil jsem se jako idiot, mazlil se s Merym, myslím, že jsem na chvíli i usnul, protože najednou Adam volal, že je čas večeře.
Moc se mi ale tentokrát nechtělo dolů, a tak nám Mery přenesl večeři do postele.
Po jídle jsme chvilku odpočívali, bavili se o všem možném, než jsme se vykopali z postele, abychom ji převlékli a vysprchovali se.
Jenže sprcha s člověkem dokáže divy, a nebylo proto divu, když z koupelny vycházel Mery se mnou v náruči, když jsem měl své nohy omotané kolem jeho boků, otíral jsem se o něj a vášnivě líbal.
Co na tom, že postel byla čerstvě povlečená.
Stejně by to dlouho nevydrželo.
„Mery… Mery…“ skučel jsem, když jsem skončil na všech čtyřech a zadečkem jsem se otíral o Meryho klín, narážel na něj, nebo vrtěl boky.
Nemusel jsem prosit dlouho a vzápětí jsem už táhle zasténal, když mi Mery splnil přání.
Jenže sotva se pohnul, rozletěly se dveře a já na půl ucha vnímal, jak Jerom něco řve.
Během vteřiny ale bylo ticho, tak jsem si myslel, že se mi to jen zdálo, nebo ho Mery snad zabil, ale to, že ani jedna varianta není správná jsem zjistil ve chvíli, kdy se zhoupla postel a někdo mi přejel nehty po zádech, až jsem zavzdychal.
Jerom
Celá ta akce, chyťte draka, byla vážně po dlouhé době vzrušující. Teda, jak pro koho samozřejmě, ale
já si to užíval. I když bych ocenil víc akce, přesto byly chvilky, kdy jsem čuměl na drát a trochu nechápal. S Elim jsme náš vztah posunuli zase trochu dál, a i když se červenal po každém sprostém slovíčku, sex s ním byl lepší a lepší.
Rozhodl jsem se.
Až to skončí, vezmu ho k nám. Alovi se líbit určitě bude, jen ho budu muset schovat pře Metem a Calem, protože by mi z něho jinak nic nezbylo.
U nás se mu bude líbit, a taky ho dostatečně ochráníme.
Ještě jsem s ním o tom nemluvil, ale podle jeho výrazů jsem usoudil, že možná nad něčím takovým taky uvažuje.
Jen, jestli se mi podaří přesvědčit jeho bráchu.
Jo, a když už jsme u něj, zrovna dneska mě čekalo překvapení v podobě mojí prdelky Jaelka, jenže ten suchar Logan si ho prostě musel přivlastnit pro sebe. Seru na něj. Příště už mu nenastavím. Nemá být lakomý.
Na druhou stranu jsem pak měl stejně ale spoustu práce s utěšováním Eliho, který se trucnul po Remyho vyprávění a napučil se.
Musím říct, že následné odpučení stálo vážně za to, a já zapřemýšlel, že Remyho donutím, aby Eliho štval víc.
Ani jsme nešli na večeři. Eli byl sotva schopný pohnout prstem, a mě se nechtělo nic jiného než okupovat jeho dokonalou prdelku.
Jenže ve chvíli, kdy jsem Eliho zase postavil do pozoru, se mi rozeřval mobil.
Ne, že by mě to donutilo přestat podporovat Eliho smyslný tanec, dokonce ani když jsem zjistil, že mi volá Al, ale co mě rozhodně donutilo přestat, byly jeho slova, která na mě hned po zvednutí mobilu vychrlil.
Chudák Eli málem sletěl z postele, jak jsem se prudce narovnal a on to nečekal.
Tohle byl průser. Tohle byl, kurva, velký průser.
„Co se stalo?“ vyjekl Eli, když jsem se s nadávkami zvedal z postele, a pokoušel se na sebe natáhnout nějaké hadry.
„Promiň, pak ti to vysvětlím. Musím teď rychle za Merym,“ zahučel jsem a málem sebou liskl, když jsem se netrefil do nohavic.
Dveře jsem skoro ani neotevřel, jak jsem se vyřítil na chodbu, ale pak se ještě vrátil a zmateného Eliho divoce políbil.
„Vystříkám ti prdelku jindy. Promiň, dráčku. Ale... Mohl bys zajít za Loganem a říct mu, že máme kód 666?“ ještě jednou jsem ho políbil, a pak zase zmizel na chodbě.
Před rokem, kdy bylo v okolí Portlandu napadeno pár lovců a nepodařilo se jim dovolat pomoci, zavedly agentury po celém světě speciální kódy pro ty, kteří by měli stejný problém. Každé město, kde měli lovci svou agenturu, mělo své číslo a stačilo jen zmáčknout tlačítko na speciálních hodinkách, který každý z nás nosil, a hned se o útoku dozvěděl každý lovec z města.
Al tuhle vymoženost neměl ale moc rád, navíc by tím utrpěla jeho hrdost. Jak sám řekl, nepotřebuje, aby se hned sjelo hejno jiných lovců, co mu budou utírat zadek. Raději si to vyřídí mezi svými, a až by šlo opravdu do tuhého nouzový signál by použil.
Já na tom byl stejně, ale to neznamenalo, že jsem kód nepoužíval třeba v případě jako je tenhle.
Smykem jsem to nabral do Meryho ložnice, ale sotva jsem rozrazil dveře, už jsem hubou ryl v koberci.
Jo, tak tomuhle pohledu se nic nevyrovná.
Cože jsem to vlastně chtěl? A proč jsem sem přišel?
„Tak sexy…“ zachrčel jsem za Merym, když jsem se vyhoupl na postel a nehty přejel po Remyho zádech.
„Když mu srazíš nohy k sobě, jednou rukou ho přitlačíš k posteli a druhou chytíš za boky, zažiješ tu největší slast. Jeho dírka se ještě víc stáhne, ale zároveň se dostaneš ještě hlouběji,“ navigoval jsem Meryho a hned mu to názorně ukazoval.
Merlin
Nakonec jsme se s Remym od sebe nehnuli prakticky celý den. Jako bychom si potřebovali vážně odpočinout a užívat si jen jeden druhého. Dokonce jsme nešli ani na večeři. Remy byl tak vláčný, že se mu nechtělo vylézt z postele, natož se oblíkat. I když se myslím, že by klidně nakráčel do kuchyně i nahý. A tak jsem pro večeři zaskočil a pojedli jsme jen ve dvou v mém pokoji, v mé posteli. V naší posteli…
Jenže i po té večeři se to tak nějak zvrhlo. Spíš při sprchování.
Prostě jsem mu nedokázal odolat. A hlavně, když tak na mě krásně vystrčil svůj zadeček.
Vyhověl jsem jeho přání. Pohladil jsem ho po těch nádherných půlkách, a jen co jsem do Remyho najel, skoro jsem se zlomil v pase, na chvilku jsem se musel vydýchat, ale pak už jsem si ho bral, jak to šlo.
Nejspíš se postupně naučím, jak nejlépe Remyho uspokojit. Chtěl bych, aby se mu to se mnou líbilo a nikdy nelitoval toho, že se do mě zamiloval.
Ale sotva jsme začali, vtrhnul dovnitř Jerom. Zastavil jsem se a otočil se po něm. On, jako by vlastně zapomněl, co chce, vyskočil za mě na postel, a já už nestíhal. Díval jsem se, co dělá, nechal jsem ho, aby mě naváděl, poslouchal jsem ho, co říká. Remy byl úplně mimo, ale ta poloha, kterou mi Jerom ukázal a hned správně nastavil i Remyho, byla opravdu… vážně… super.
Jo… ale…
„Jerome!“ vykřikl jsem. „Co tu chceš! Říkal jsem, že máte klepat, když jdete do něčího pokoje!“
Zatnul jsem zuby a sevřel rty, protože se Remy pohnul, a já znovu pocítil, jak moc mi tohle dělá dobře.
„Vypadni a přijď za chvíli! Pokud nehoří, počká to!“
Zlomil jsem se v pase, zaryl nehty do Remyho kůže, a nalehl na něho, jak jsem to potřeboval vydýchat. Bylo mi už celkem jedno, že mě Jerom vidí nahého, měl jsem co dělat sám se sebou.
Remy
Ta nová poloha, co mi vzápětí Mery ukázal mě úplně odrovnala.
Byl jsem na hraně a dost nelibě nesl, že nepokračuje, tak jsem se na Meryho narazil sám.
Vykřikl jsem, když mi zaryl nehty do kůže, ještě víc se na něj nabodl a začal se sám pohybovat.
Zdálo se mi to, nebo Merymu právě někdo poradil, ať mě pleskne po vyšpuleném zadečku?
Netuším, každopádně, vzápětí jsem se skoro udělal a můj výkřik se spíš podobal zařvání.
„Mery! Ještě! Víc!“ zakřičel jsem a začal se rychleji na Meryho narážet a prohýbat se proti němu.
Absolutně jsem nestíhal s dechem, s tím, co se tu dělo a měl jsem pocit, jako bych byl něčím sjetý.
Právě se mi totiž zazdálo, jako bych slyšel Alexanderův hlas, který se ptá, co u nás dělá Jerom, a jestli si aspoň nemůže dát chvilku pohov, zvlášť když máme pohotovost.
Pohotovost?
Jenže, než jsem to stačil víc rozvést, můj mozek vypnul.
„Me… ry…“ přerušil jsem Alexanderův a Jeromův hlas v hlavě, protože to na mě akorát přišlo.
Úplně jsem se rozklepal, sotva dokázal popadnout dech, cítil jsem, jak Meryho v sobě intenzivně svírám, a boky mi cukly pokaždé, když jsem s každou další dávkou sperma špinil prostěradlo pod sebou.
Merlin
Měl jsem pocit, že můj pokoj je divadlo, a my jsme herci. Chvilku po Jeromovi dovnitř vešel Alexander. Ještě tu chybí Logan, Jael a William. A pak Beny, Stasy, Adam, a všichni obyvatelé útočiště.
„Zav-ři!“ zařval jsem, ani nevím na koho.
Chtěl jsem ještě přidat slovo dveře, ale v tu chvíli mě to úplně skosilo. Nejen touhle polohou, ale i tím, jak to prožíval Remy, bez ohledu na to, že tu máme diváky.
Vnímal jsem všechno, co ti dva říkali, ale nedokázal jsem na nereagovat, a ani jim něco jiného říct.
Plnil jsem Remyho zadeček, a jen podvědomě se snažil, abych nebyl slyšet po celém domě.
Když se však už ani Remy neudržel na nohách, rozplácl se na posteli a já na něho. Zprudka jsem oddechoval, snažil se popadnout dech, a když se mi to konečně podařilo, políbil jsem ho na rameno, a pak se otočil na Jeroma.
„Co tu… chceš? Jaká… jaká pohotovost?“
Kdyby na nás někdo zaútočil, poznal bych to, ale necítil jsem nic, a ani Stasy nepřiběhla.
Ne, že bych ji tady teďka chtěl.
Remy
Vyhekl jsem, když se na mě svalil i Mery, ale nějak mi to nevadilo.
Ještě několikrát jsem zavrtěl zadečkem, abych se o něj otřel, zavzdychal, a nejraději bych tak ležel až do rána, když Mery najednou promluvil.
Napřed jsem byl zmatený? Proč se ptá, co tu chci? A proč mluví o nějaké pohotovosti? Já jsem naprosto v pořádku a nic mi není.
Jen velmi pomalu se mi mozek vracel zpátky ze spodu nahoru, a když Mery svůj dotaz zopakoval, a dokonce jsem zaslechl teď už zcela zřetelně Alexanderův hlas, s nespokojeným mlasknutím jsem se opatrně pod Merym protočil, a pak nechápavě zíral na Jeroma a Alexandera.
„Přestaň slintat, úchyle!“ vřískl jsem po Jeromovi a mrskl po něm polštář, když jsem viděl, jak mi civí na Meryho.
Toho jsem si přitáhl na sebe, objal ho rukama a nohama a zamračil se.
„Sem netušil, že máš až takové choutky. Dělat to před obecenstvem,“ zabručel jsem, zvedl Merymu hlavu, a nehledě na ty dva se mu přitiskl na rty.
„Mohl by mě už někdo konečně poslouchat? Jerome!“ ozval se už celkem zoufale Alexander.
Odtrhl jsem se od Meryho rtů a zadíval se na něho.
„Jo, úplně jsem zapomněl!“ zařval najednou Jerom a pleskl se do čela.
„Ale moje vina to není. Neměli šukat přede mnou,“ ukázal Jerom na nás dva a já měl chuť mu tu ruku ukousnout.
„Máme pohotovost! Zaútočili na mého bráchu a zbytek naší skupiny, co zůstal v Portlandu!“ vyhrkl Jerom a skočil k nám na postel. „A podle všeho je útočník jen jeden. Ten čaroděj z Camrosu! V Portlandu teď žádný jiný čaroděj není. Máme tam jen upíry a vlkodlaky, kteří si proti němu neporadí. Silou ano, ale ne s kouzly! Willa přenášení oslabuje a mohlo by to situaci spíš zhoršit, kdyby se tam objevil oslabený. Potřebujeme pomoct! Přenes nás tam!“
„Prosím, Merline. Nemůžeme je v tom nechat, jsou to naši přátelé. Vím, že tohle je místo, které chceš chránit, i my to chceme, ale teď potřebují naši pomoc jinde,“ zaprosil Alex, který se pokoušel Jeroma shodit z postele, když viděl, že se na mě a Meryho nejspíš vrhne.
Bože, vlkodlaci jsou vážně děsně nadržení.
Chudák Eli. Asi si s ním o tom budu muset vážně promluvit.
Merlin
Nejraději bych zůstal s Remym v posteli, a nejlépe několik dní. Nebo minimálně do rána.
Ale to, co řekl Alex, mě okamžitě postavilo do pozoru.
Rychle jsem líbnul ještě Remyho na rty, a pak jsem se vymotal z té změti nohou a rukou.
„Hned, jen se obleču,“ vyskočil jsem z postele a přibral s sebou Jeroma, který se teď válel na zemi.
To jen pro jistotu, kdyby mi náhodou chtěl sahat na Remyho.
Vběhl jsem do skříně, hodil na sebe jen lehké kalhoty a halenu přes hlavu, abych se nezdržoval nějakým zapínáním, na nohy hodil kristusky, a už jsem stál před Alexanderem.
„Jasně, že vám pomůžu. Jsem vám vděčný za vaši pomoc, to je jedna věc, ale nikdy bych nikoho neodmítl. Kam jdeme?“
Dobře jsem si pamatoval, jaký ten čaroděj byl. Byl docela mocný, navíc ovládal černou magii. A když tehdy Alexander řekl, že ho nějakou dobu neviděli, mohl ještě víc zesílit, a to co nám předvedl v Camrosu, mohla být jen špetka jeho čarodějného umění.
Bylo mi jedno, že jsem rozcuchaný, že voním sexem, že mám na sobě kalhoty bez trenek.
Tohle prostě nemohlo počkat.
Remy
Docela mě šokovalo to, co Alex řekl. Ten čaroděj, který se mě pokoušel zajmout, zaútočil na lovce v Portlandu? Proč? Jaký to mělo význam? Mělo to nějakou spojitost s tím, co se stalo s Meryho domem? S tou zmizelou z banky?
Začalo mi to v hlavě šrotovat, ale ani jsem se nestačil ozvat, a už jsem jen zíral na to, jak Mery skáče z postele, letí do skříně a vzápětí stojí před Alexem, div ho rovnou nepřenese pryč.
„Jsem rád, že si mě taky někdo všímá!“ prskl jsem naštvaně a zamračil se.
Slezl jsem z postele, zavrčel na Jeroma, který se na mě hladově podíval, a pak šlehl pohledem i po Merym a Alexovi.
„Půjdu taky, pokud jste se už uráčili vnímat mou přítomnost, jen se zajdu převléct,“ zaprskal jsem znovu, nafučeně přešel ke dveřím, které jsem otevřel, a pak jimi za sebou náležitě práskl, a bylo mi jedno, koho tím vzbudím.
Jako…
Já jim chci taky pomoct. Oni pomohli nám, a ne zrovna málo, tak bych je nenechal ve štychu. A Mery taky ne. Ale to, že na mě hned zapomene, po tak úžasném sexu, sotva Alex domluví, a pak se div nepřetrhne, to moje ego neslo vážně těžko.
A ani se nezeptal mě!
Jestli bych třeba nechtěl jít! A to jsme dřív všechno řešili spolu.
Dupal jsem chodbou a bylo mi jedno, že jsem rozcuchaný, pomačkaný, sperma mi teče po stehnech a smrdím na hony daleko.
S vrčením jsem vlezl k sobě do pokoje, nezapomněl hlasitě zavřít dveře, a pak přešel ke skříni, abych se mohl obléknout.
Merlin
Šokovaně jsem hleděl na Remyho a nechápal, co se to vlastně stalo. Je naštvaný? Na koho?
„Měl jsi to říct hned, a ne se nám tu montovat do sexu,“ prsknul jsem na Jeroma.
„Počkejte venku, hned jsem tam. Ale poprosil bych, aby i přesto někdo zůstal tady. S čarodějem si poradíme. Já jsem hned venku,“ houknul jsem na ně a pak už jsem vyběhl z ložnice a běžel rovnou za Remym.
Právě si vytahoval věci ze skříně a mračil se jak největší bubák.
Ne, není to jen metafora. Divili byste se, ale bubáci opravdu existují.
„Samozřejmě, že tě vezmu s sebou, tak se nezlob, ano?“ promluvil jsem opatrně na Remyho.
„Jen… trochu mě to šokovalo. A sám víš, jak je ten čaroděj nebezpečný. Každé zdržení znamená větší nebezpečí pro přátele našich přátel. Pomohli nám, a teď je na nás, abychom jim laskavost oplatili. A navíc, pokud je tam ten Douglas, mohlo by to mít něco společného s Izayahem, proto je potřeba, abych tam byl. A zřejmě s ním mají William a Alexander nějaké nevyřízené účty. Pořád nevím, co se v jejich životě přihodilo, ale nejspíš to má něco společného s tím čarodějem, o kterém mluvili. A pokud se tenhle Douglas od něho učil, opravdu může být nebezpečný, a já nechci, aby se komukoliv z nich něco přihodilo. I proto jsme postavili tohle útočiště, a jiné další po zemi. A já vím, že to chápeš, a že to cítíš stejně. Nechtěl jsem tě nějak odstrčit, jen prostě… sakra… potřebujeme tam být, pokud možno okamžitě, tak pojď a netrucuj,“ popadl jsem Remyho za ruku, když si konečně na sebe něco oblékl, a okamžitě jsem nás přenesl ven na zahradu.
„Omlouvám se, jestli jsem něco provedl,“ ještě jsem mu v rychlosti šeptl a políbil ho na rty, a už se díval na ty, kteří k nám přibíhali, abych nás mohl přenést do Portlandu.
Musel jsem na ně počkat, protože jsem nevěděl, kam vlastně mám jít.
Remy
Sotva jsem si vybral lehké kalhoty na šňůrku přiběhl Mery a já mu sotva stíhal.
Už jsem chtěl něco říct, když to jeho poslední slova totálně zabila.
A sotva jsem si natáhl triko, už mě popadl a vzápětí jsme stáli na zahradě.
Já netrucoval. Jen mě naštvalo, že mě v první chvíli Mery tak vyšachoval.
Co kdybych u něj v ložnici nebyl? Odešel by i beze mě? Aniž by mi dal vědět?
Přesto jsem mu polibek opětoval a povzdechl si, když k nám přiběhli i ostatní.
Logan s Jaelem se nakonec nabídli, že tu zůstanou, ale kdyby něco, máme jim hned dát vědět.
Přitiskl jsem se na Meryho, a ten nás podle Jeromových pokynů, přenesl před jeden dům poblíž centra.
V dosahu nebyl vidět žádný člověk, dokonce ani policie, nejspíš zapracovala jednotka, která tyhle případy měla na starost, protože jsem o kousek dál, viděl jejich auta.
A taky jsem viděl, že tohle už není práce jen jednoho čaroděje.
„Pozor!“ popadl jsem Meryho a Alexe, který stál ještě pořád blízko nás, a odskočil bokem právě ve chvíli, kdy na zem dopadlo se syčením něco velkého.
V tu chvíli jsem zaslechl nějaký řev, noční oblohu osvítilo několik výbuchů, a do nosu mě uhodil smrad spáleného masa.
„Jery!“ uslyšel jsem někoho zakřičet, a pak uviděl, jak se naším směrem, ženou dva vlkodlaci.
William hned začal pronášet kouzla, a Alex, který se už taky vzpamatoval mu běžel na pomoc.
„Postarám se o toho baziliška!“ pustil jsem Meryho, když se z té syčící koule vyklubala dost odporná věc podobná hadu.
„Není tu jen bazilišek! Ten hajzl si přivolal další!“ zaslechl jsem nad našimi hlavami řev, a když jsem se podíval nahoru, uviděl jsem na střeše stát obrovského vlkodlaka, pěkně nasraného, s upírem po svém boku, jak ukazuje někam dopředu.
Stačil mi jeden pohled, abych viděl, že na tohle možná nestačíme, pokud by Mery neukázal svou pravou sílu, a já se neproměnil v draka.