Cameron
Musel jsem na chvilku zavřít oči, když ke mně Arthur najednou došel a pevně mě objal. Tak moc to ve mně všechno řvalo, abych mu řekl pravdu, zvláště po jeho slovech. Potěšilo mě, když řekl, že chce být můj přítel, potěšilo mě, když řekl, že netuším, jak se v mé přítomnosti cítí, a že on sám se rozhodne.
Jenže…
Ten strach, a to, co mě svazovalo, se samozřejmě nedalo poměřovat s lidskými měřítky.
Přestal jsem krájet a položil jednu svou ruku na Arthurovu.
Cítil jsem jeho dech, vnímal tlukot srdce i blízkost těla, jeho vůni, a ta pevná hradba, kterou jsem se zase snažil postavit, padala jako domeček z karet.
„Arthure,“ zašeptal jsem a otočil se čelem k němu.
Jo, tak to jsem asi dělat neměl.
Na moment jsem zapomněl, jak jsou jeho oči nebezpečné.
Otočil jsem se i s ním, takže se teď Arthur opíral zády o linku, a já se nalepil na něj. Zakryl jsem mu oči dlaní a přiblížil se těsně k jeho rtů.
„Tvé oči… tak nádherné a upřímné… bojím se jich. Bojím se, že nahlédnou až hluboko do mé duše a uvidí tam to, co nechci. To, kvůli čemu mě nejspíš budeš nenávidět. Tvá duše… vidím ji… je tak čistá a překrásná… cítím se… cítím…“ zrychleně jsem oddechoval, a aniž bych si to uvědomil, moje rty sklouzly na jeho krk, který jsem začal oždibovat a laskat.
Když jsem si to uvědomil, pustil jsem Arthura a o krok odstoupil.
Byl jsem z něj úplně mimo.
Bohužel jsem nebyl ze železa, a tohle všechno, včetně všech těch myšlenek, co jsem v hlavě měl, se na mě projevilo jediným možným způsobem.
A vzhledem k tomu, že jsem měl pořád na sobě jen spodky, bylo jasně vidět, že ten dole zvysoka kašle na nějaké mé sebeovládání a mé myšlenky držet si odstup, a dělá si co chce.
„Kruci! Zrádce jeden,“ zaklel jsem tiše směrem k penisu, a pak zvedl hlavu a zase se na Arthura zadíval, zvědavý, co udělá teď.
Arthur
Když položil ruku na mou, na moment jsem měl strach, že mě odstrčí.
Byl jsem překvapený, když se však v mém objetí protočil a zůstal čelem ke mně. Díval jsem se mu do jeho krásných očí, a moc nechybělo, abych ho pohladil po tváři, když se i se mnou otočil, a já se opíral o linku. Zapřel jsem se o ní rukama, a chtěl jsem říct, že se nemá opravdu ničeho bát, když mi náhle zakryl dlaní oči.
Ocitl jsem se ve tmě, ale dost jasně jsem cítil teplo jeho dlaně a jeho vůni.
A pak, když začal mluvit, jak jsou moje oči nebezpečné a proč…
Ztrácel jsem dech. Zapomínal jsem dýchat, jak ta slova a jeho blízkost na mě působila.
A pak, když odstoupil…
Jeho tváře měly červenější barvu, a jeho dech jasně potvrzoval to, co jsem viděl, když jsem na moment sklouznul pohledem na jeho rozkrok.
No, ten můj si s ním rozhodně držel krok.
„Nevidím do Vaší duše… ale věřím ji…“ vydechl jsem, když jsem se trochu vzpamatoval.
Nehledě na to všechno, co říkal o strachu, jsem překonal tu krátkou vzdálenost mezi námi. Zavěsil jsem se mu na krk a přisál se na jeho rty.
„Není zrádce,“ otřel jsem se pak o jeho rozkrok svým. „Jen dost jasně vyjádří to, čemu se hlava brání…“
Znovu jsem se na něho přitiskl a začal líbat. A doufal jsem, že tentokrát už mě neodmítne.
Cameron
„Neměl bys mi věřit,“ pomyslel jsem si v duchu, ale vzápětí už jsem měl plné ruce práce, když se na mě Arthur přitiskl.
Tentokrát jsem zaváhal jenom na vteřinu. Jakmile jsem přijal jeho chuť po váhavém polibku a ucítil jeho tvrdý klín, který se o mě otřel, hodil jsem všechno za hlavu. Přitáhl jsem si Arthura za zátylek a polibek prohloubil.
Znovu jsem ho přitlačil na linku a moje ruce se rozeběhly po jeho těle, jako bych se ho nemohl nabažit, jako bych se nemohl dočkat, až se jeho kůže otře o tu moji.
Rychle jsem rozepnul knoflíčky u jeho pyžama, stáhl mu ho z ramen, a pak slabě do Arthurových úst zasténal, když se moje hruď otřela o jeho kůži.
Přestal jsem ho líbat, čelem se zapřel o to jeho, a palci začal dráždit jeho bradavky.
„Jsi překrásný a blázínek. Právě jsi zničil hradbu, kterou jsem se snažil stavět celou noc. Jen doufám…“ mírně jsem zavrtěl hlavou a pousmál se. „Víš co? Kašlu na nějaké přemýšlení. Sice se pak nejspíš v té depresi utopím, pokud mě začneš nenávidět, ale teď… teď tě chci, Arthure. Chci se s tebou milovat.“
Políbil jsem ho na čelo, nos a rty, než jsem sklouzl na jeho krk, jazykem přejel po tepně, a když už nic jiného, tak ve chvíli, kdy jedna moje ruka zajela pod jeho pyžamové kalhoty a stiskla penis, jsem se na něj přisál, abych mu tam zanechal aspoň značku.
Arthur
Skoro jsem zavyl, když řekl, že se chce se mnou milovat.
Už jen to, že neodmítl můj polibek, že se mě začal dotýkat, a svlékl mi část pyžama…
Ale když to pak řekl, podlomily se mi kolena a málem jsem se rozpustil blahem.
Bylo to nádherné, neprotestoval jsem ani, když jeho ruka sklouzla do mých pyžamových kalhot. Jen jsem se o ní víc otřel a slabě zasténal, když jsem ucítil i jeho jazyk a zuby na mém krku.
Chtěl jsem ho obejmout, hladit ho po zádech, ale vzmohl jsem se jen na to, abych se rukama znovu zapřel o hranu linky, a neskončil na zemi, jak mi nohy slábly.
A navíc…
„Cam… Camero… ne… linka… tlačí…“ vydoloval jsem ze sebe, protože mě její hrana opravdu bolestivě tlačila do páteře, jak mě na ní Cameron tiskl.
Nechtěl jsem přerušovat to, co právě probíhalo, ale vážně to bolelo, a já si tuhle chvíli chtěl užít, ne jí přetrpět.
Ale i přesto jsem jednu ruku zvedl a zahrábnul mu ji do vlasů. Zaklonil jsem hlavu, vyslal pár vzdechů ke stropu a trochu víc jeho vlasy sevřel, aby mi neproklouzly mezi prsty.
„Tak… taky se chci… s Vámi… milovat…“ zavzdychal jsem ve chvíli, kdy ten vjem byl tak silný, že se mi dech málem zastavil.
Cameron
Za ty léta by si jeden řekl, že jsem se svou sílu naučil už ovládat, jenže ve chvílích jako byla tahle, jsem na to občas zapomínal.
„Promiň… “ řekl jsem zadýchaně, když jsem se odtrhl od jeho krku a posunul ho od linky, aby ho netlačila. „Nedokážu se… ovládat, když tak krásně… vzdycháš a propínáš se… proti mně…“
Zašeptal jsem zadýchaně do jeho rtů a začal ho tlačit ven z kuchyně, zatímco jsem pořád masíroval jeho penis a druhou rukou dráždil bradavky.
Dostali jsme se ale pouze do poloviny cesty, kdy jsem na chodbě, oddělující kuchyň od ložnice, přitiskl Arthura na zeď a přisál se na jeho bradavky, které mě tak lákaly, stejně jako penis, kam jsem se dostal posléze.
Málem jsem Arthurovi pyžamo roztrhal, když jsem ho z něj sundával, a byl rád, že nemá spodky a mám tak o svlékání míň.
Klekl jsem se na zem a přejel po celé jeho délce, vsál do úst hladký žalud, na kterém se už objevila první kapka rozkoše, na které jsem si pochutnal, a pak ho s mlasknutím vypustil ven.
Pohrál jsem si i z jeho kuličkami, líbal bříško, a pak si jeho penis bez varování zastrčil do úst až po kořen.
Na nic jsem nečekal, dlaně přesunul na jeho dokonalé půlky, abych je mohl pomačkat a lehce poplácat, a začal Arthura kouřit.
Arthur
Nevím, jak zvládnu samotný akt, když už teď mám co dělat, abych to ustál na nohou a se zdravým rozumem.
Když jsme se přesunuli do předsíně a já byl zbaven i druhého kousku pyžama, zapřel jsem se o stěnu, která mě chladila do zad, a přijímal Cameronovy doteky a polibky, které mě zas rozpalovaly.
Zapřel jsem se rukama o jeho ramena. Zatnul jsem do nich nehty, sklonil jsem hlavu, a z pod přivřených víček se díval, jak o mě pečuje.
Bylo to něco tak úžasného, že jsem si přál, aby to nikdy neskončilo.
Tak skvělý pocit lítal mým tělem tam a zpátky…
Víc jsem sevřel jeho ramena, a v jednu chvíli se s hlasitým a táhlým výdechem i předklonil, až jsem se hlavou skoro dotýkal jeho.
Automaticky jsem se trochu víc rozkročil, abych měl lepší stabilitu a ustál to. Ale taky proto, aby on měl lepší přístup…
„Camerone…“ zasténal jsem, když znovu mým tělem proletělo to spalující horko, a mírně jsem se roztřásl.
Tak jsem toužil po tom, abych s ním tohle mohl dělat, až hrozilo, že se ze samého vzrušení udělám moc brzy.
„Came… chci… chci Vás v sobě… prosím!“ doslova jsem zaskučel, a místo ramene tentokrát sevřel jeho vlasy.
Cameron
Chtěl jsem, aby se mi Arthur udělal do pusy. Abych si na něm mohl pochutnat. Ale když zaskučel ta slova…
Možná si to ani neuvědomoval, ale když mi vykal i v téhle situaci bylo to… podivně vzrušující… takové jiné.
Cítil jsem jeho prsty ve svých vlasech, stejně jako nehty v ramenou ještě chvíli potom, co jsem ho vypustil z pusy, podíval se na něj a usmál se.
„Chtěl jsem tě ochutnat. Ale když tak krásně prosíš,“ zachraptěl jsem.
Otočil jsem ho čelem ke zdi, přitáhl si jeho zadeček k sobě, roztáhl půlky, a stejně jako předtím na jeho penis, jsem se teď vrhnul na jeho dírku nejdříve jazykem, a pak i prsty, abych si ho připravil.
Sevřel jsem ho u kořene, aby se mi neudělal, protože teď bych to asi neustál, kdyby jeho semeno skončilo na zdi, a ne v mém krku, a dal jsem si pořádně záležet, abych mu přinesl tu největší rozkoš, snad jako omluvu za to, co se stalo.
Cítil jsem, jak se chvěje, v jednu chvíli mi skoro seděl na obličeji, ale to mi vůbec nevadilo, spíš naopak.
Mě samotnému hrozilo, že se mi roztrhnou spodky, jak jsem byl napjatý, ale nechával jsem si je oblečené kvůli Arthurovi.
Nejraději bych si s jeho zadečkem hrál hodiny, ale nakonec jsem se odtrhl, vstal, ale rozhodně jsem ho nechtěl nechat vychladnout.
Zatímco jsem okupoval jeho krk, zasunul jsem zpátky do dírky napřed jeden, pak druhý, a nakonec opatrně i třetí prst. Chvilku jsem počkal, pak v něm zakmital prsty, otřel se o prostatu, objal ho volnou rukou kolem pasu a natiskl na sebe.
Když se mé rty spojily s těmi jeho, rozešel jsem se k ložnici a za neustálého dráždění jeho dírky Arthura tlačil před sebou.
Teprve až když jsme došli k posteli, polibek jsem přerušil, prsty vyndal a o krok se posunul stranou, abych mu viděl do obličeje.
Olízl jsem si rty, a pak i prsty, které jsem vyndal z jeho dírky a přivřel oči.
„Dotkni se mě, Arthure… ukaž mi, co chceš, abych do tebe strčil… připrav si mě, osedlej si mě… Ukaž mi, jak moc mě chceš a já tě naplním až po okraj,“ zachraptěl jsem do ticha rušeného jen naším oddechováním, a vpil se pohledem do Arthurových očí.
Arthur
Něco takového jsem prostě ještě nezažil.
Francis byl můj první a vlastně i jediný partner. A podle toho, co mi teď dělal Cameron, a co předtím dělal Francis…
Znovu jsem si uvědomil, že Francis myslel jen na sebe. Na své vlastní potěšení. Jen výjimečně mě dokázal tak rozpálit, jak teď Cameron.
Zapřel jsem se rukama o zeď, a víc na něj vystrčil zadeček, když se na něho vrhnul, a začal mi ho ojíždět jazykem. Takovou slast jen z tohoto jsem ještě nezažil. Kdybych věděl, jak moc je to příjemné, nejspíš bych k tomu Francise přinutil už dávno.
Málem jsem oslintal i zeď před sebou, když jsem se o ní zapřel i čelem, abych to vůbec ustál.
A co teprve, když do mě strčil prsty.
Skoro se mi oči protočily nazad, když jsem cítil tu plnost, a s každým naším krokem i pohyby uvnitř. Musel jsem se Camerona pevně držet, abych byl schopen vůbec k té posteli dojít.
Nedával mi moc času rozmyslet se, co vůbec chci. Měl jsem ho plnou pusu i plný zadek. A měl jsem chuť ochutnat něco víc. Už jsem věděl, jak je velký, a rozhodně jsem se těšil na to, až do mě zasune. To teprve bude to správné potěšení.
Musel jsem se zhluboka nadechnout, když mě pak opustil a řekl ta slova.
Ale byla to výzva… A já ji rozhodně přijal.
Položil jsem ruce na jeho ramena. Políbil jsem ho, další polibek jsem věnoval jeho krku, který jsem i jemně okousal. Hladil a líbal jsem ho na hrudi, pohrál jsem si s jeho hrbolky, a zanechal další vlhké otisky po polibcích i na jeho pevném břiše, dokud jsem nedoklekl na zem.
Pomalu jsem mu stahoval spodky, dokud se nesvezly na zem.
Znovu mě překvapila ta krása, která se přede mnou objevila. Ani jsem se nemusel moc snažit, protože mu už hrdě stál a dával jasně najevo, co by rád.
Přesto jsem si s ním i s jeho kuličkami na chvíli pohrál jak rukou, tak ústy, než jsem byl z toho tak pryč a tak rozdrážděný, že jsem nakonec do něho žduchnul, až Cameron dosedl na postel.
Usedl jsem obkročmo na jeho klín. Koleny jsem se opřel o matraci a nadzvedl zadek, abych se pod něj mohl dostat rukou a nasměrovat si Cameronova krasavce na svoji dírku.
Jednou rukou jsem se ho pevně chytil kolem krku, a ve chvíli, kdy jsem začal dosedat, kdy jsem cítil, jak do mě vniká, jak mě roztahuje a dostává se hlouběji a hlouběji, jsem se s hlasitým zasténáním vrhl na jeho ústa.
Málem jsem to neudýchal při tom polibku a při tom, co to se mnou udělalo, když jsem zcela dosedl a cítil ho snad v celém svém těle.
Mírně jsem se třásl, držel se ho už oběma rukama, ale ani to mi nebránilo v tom, abych se po dalším nádechu začal pomalu nadzvedávat a dosedat zpátky, s pomalu zrychlujícím se tempem a větším důrazem s každým dalším nasednutím.
Cameron
Užíval jsem si každý Arthurův dotek plnými doušky. Byl tak jemný, ale zároveň dychtivý a nedočkavý.
Zasténal jsem, když jsem ucítil teplo jeho úst, a nechal se shodit na postel, když do mě strčil.
Díval jsem se na něj přivřenýma očima, sledoval jeho tvář, když na mě dosedal, a zaryl nehty do jeho půlek, když se začal pohybovat.
„Umíš… krásně tančit, Artie,“ zachraptěl jsem mu do úst, když jsem se přitiskl na jeho rty.
Sice jsem to chtěl původně nechat na Arthurovi, ale tím, co teď dělal mě jen víc rozpaloval a dráždil.
Přisál jsem se na jeho bradavky a přitiskl ho víc na sebe, abych na svém břiše cítil jeho penis a opatrně do jeho zadečku ke svému penisu přidal prst, který neomylně našel ten úžasný hrbolek a podráždil ho.
Ale jen krátce, zato intenzivně, a hned potom, jsem z Arthura úplně vyjel, sevřel ho za boky a položil na postel na záda.
Zaklekl jsem mezi jeho nohy, několikrát jsem svým penisem přejel po tom jeho, nebo jemně zatlačil na dírku.
Když jsem si dost vyhrál, přilehl jsem k jeho boku, a rovnou do dírky strčil tři prsty až nadoraz a pořádně jimi Arthura protáhl.
„Jsi tak… sexy…“ zachraptěl jsem mu do ucha a na krku zanechal další značku. „Ale pořád nevím, co do tebe strčit… nemůžu se rozhodnout… líbí se ti prsty?“
Chraptěl jsem mu do ucha, sváděl ho svými slovy a mírně okusoval.
„Nebo bys raději tohle…“
Prsty jsem vyndal, přetočil Arthura trochu na bok, zvedl mu nohu, a prudce do něj najel penisem až po kořen a rovnou několikrát tvrdě přirazil, než jsem zase vyjel ven a jen se o něj otíral špičkou.
„Nebo možná… oboje…“
Znovu jsem do něj najel až po kořen, a pak k penisu opatrně natlačil jeden a hned druhý prst, kterými jsem se opět otřel o Arthurovu prostatu.
Arthur
Myslel jsem, že tohle, co jsem teď dělal, dotáhnu až do konce.
Ale Cameron se rozhodl pro něco jiného.
Opět něco pro mne nového.
Vykřikl jsem, když do mě ke svému penisu strčil i prst a znovu jsem zaryl nehty do jeho kůže a tentokrát už na ni zanechal pár škrábanců.
„Came… prosím…“ zasténal jsem, když se mně rozhodl potrápit.
Ani nevím kdy jsem se na těch zádech ocitl. Ale rozhodně jsem nebyl nadšený, když ze mě vyjel. Tak málo jsem měl k tomu, abych prožil svou chvilku.
„Chci… to…“ zasténal jsem, když do mě strčil rovnou tři prsty a pořádně mě roztáhl.
„Chci… tohle…“ zachraptěl jsem, když mě párkrát projel svou erekcí.
„Vemte… si… mě… Chci… vaše všechno…““ doslova jsem chrčel, a vzepjal se, když jsem měl v zadku tak plno, že by se tam už snad nic nevešlo.
Sevřel jsem v rukách prostěradlo, abych někam přenesl ten třes, který mě zachvátil. Dýchal jsem s otevřenou pusou a ta touha po uvolnění mě doslova spalovala.
„Camerone! Prosím!“ napnul jsem se a sám jsem se na něj víc nasunul, jak moc jsem chtěl pokračovat.
Cameron
Byl jsem z Arthura úplně mimo.
Točila se mi hlava, skoro jsem zapomněl i dýchat a v jednu chvíli do něj málem zaryl i své zuby, jak sexy zněl jeho hlas, a když se proti mně tak krásně propínal.
I já měl sám se sebou co dělat, tak jsem zvedl jednu Arthurovu ruku, omotal si ji kolem krku, aby na mě víc přilepil a mohl se mě držet, pak jsem pevně sevřel ve vzduchu jeho nohu pokrčenou v koleni a vzal jeho zadeček útokem.
Už jsem nebyl pomalý. A do něžnosti to mělo taky daleko.
Hnala mě dopředu spalující touha, rozbouřená Arthurem samotným, jeho vzdech, třesem jeho těla a chtíčem, který jsem z něj cítil.
Bušil jsem do jeho zadečku, otíral se o své vlastní prsty, které jsem dostal do dírky až na doraz, a měnil úhly přírazu, abych dráždil jak Arthurův hrbolek, tak se dostával ještě hlouběji a rozpaloval jeho stěny.
Sténal jsem, do jeho horké kůže, v jednu chvíli se přisál i na jeho bradavku a cítil, že nemám daleko k vrcholu.
„Udělej se pro mě… Artie…“ zachraptěl jsem do jeho ouška a na okamžik se přisál na jeho rty a jeho steny sebral svým jazykem.
Arthur
Cameron byl najednou tak jiný… Tak zvláštně jiný a mě se to líbilo.
Pryč byla ta jeho jemnost, opatrnost. Najednou bral můj zadek doslova útokem…
Byl jsem moc rád, že jsem to právě já, kdo ho dostal do takového stavu, kdy se sám přestával ovládat.
Ale přesto všechno na mě nezapomínal.
Sevřel jsem ruku víc kolem jeho krku, abych se mohl na něj co nejvíc natisknout a užít si tak každý jeho příraz. Jeho prsty to doplňovaly, a ta kombinace byla pro mne doslova omračující.
Ani nevím, jestli jsem vzdychal, sténal, skučel, nebo se vlastně snažil popadnout dech.
Srdce mi bilo jak šílené, skoro naráželo na hrudní koš, a já si v jeden moment přiložil dlaň na hruď, jako bych chtěl zabránit tomu, aby vyskočilo ven.
Nedokázal jsem už ani zavřít pusu. Přijímal jsem i jeho polibky, které byly vášnivější, a přesto, že jsem se nemohl skoro pohnout, snažil jsem se jeho výpadům vycházet vstříc.
A jeho slova, kterými mě nabádal…
I kdyby to neřekl, udělal bych se. Protože tohle opravdu k tomu spělo každou vteřinou.
„Udě… lám se… s radostí… pro vás…“ zasténal jsem nahlas a vzápětí jsem ztuhnul.
Celý jsem se roztřásl, a to byl jediný pohyb, kterého bylo mé tělo schopno.
Každou várku spermatu, která třísnila jeho prostěradlo, jsem doprovázel zvuky, za které bych se normálně i zastyděl. Ale teď jsem na to neměl čas. Teď jsem jen prožíval tu nádheru, kterou mi Cameron dával…
Cameron
Nemusel jsem Arthura dvakrát pobízet.
Sotva jsem to dořekl a protáhl jeho dírku, zachrčel svá slova, která mě ještě víc vzrušila, a pak mě sevřel tak, až se mi zatmělo před očima.
Zasténal jsem spolu s ním, když vyvrcholil, a i přes ten tlak se pořád mírně pohyboval, aby si to užil co nejvíce.
A když po chvilce sevření trochu povolil, znovu jsem vzal jeho zadeček útokem, protože i mě už chybělo jen málo.
„Artie...udě...lám...“ víc jsem říct nestačil.
Pustil jsem Arthurovu nohu, srazil je k sobě, a pak ho na sebe doslova napíchl, až to hlasitě plesklo.
S táhlým hlasitým zasténáním, které jsem vyslal někam do prostoru, jak jsem musel zaklonit hlavu, abych se do Arthura nezakousl, jsem začal po prvotní křeči plnit Arthurův zadeček a nepřestával se na něj tlačit.
Až když jsem už neměl co dát a moje mysl se trochu vyjasnila, vyjel jsem z něj, lehl si na záda, Arthura si vysadil na sebe a znovu do něj najel, abych nezůstal zbytečně prázdný.
Pevně jsem ho objal, přitáhl si ho pro polibek a věnoval ústům pár svých posledních vzdechů, aby věděl, jak moc dobře mi je, a že za to může právě on.
Arthur
Byla to prostě nádhera. Už poprvé, když jsme se milovali, jsem byl spokojený. Ale teď… Teď jsem byl z něj úplně unešený, a nenacházel jsem slova, která by to dokázala vyjádřit.
Prožíval jsem s ním i jeho orgasmus. Jinak to ani nešlo. Když mi srazil nohy k sobě, ještě víc jsem tak cítil jeho přírazy, a skoro jsem měl ty samé pocity, jako při orgasmu.
Když jsem pak na něj dolehl, a on mě ještě vyplnil, velmi rád jsem mu oplácel polibky, které mi věnoval.
Cítil jsem se tak dobře, jak ještě nikdy. A v duchu jsem si moc přál, aby tohle nikdy neskončilo. Abych s ním mohl takhle zůstat napořád.
Ale to je zřejmě jen zbožné přání, i když řekl, že jsem zbořil jeho hradby.
Ale naději si pořád uchovávám.
Teď jsem se spokojeně usmíval, hrál si s jeho vlasy, a s dalšími a dalšími polibky se díval do jeho nádherných očí.
Tak strašně rád bych mu řekl, co k němu cítím…
Ale nejspíš tomu ještě budu muset dát čas.
Cameron
Nedokázal jsem Arthura pustit. Musel jsem ho líbal a hladit, občas jsem se v něm malinko pohnul, jako bych se chtěl ujistit, že v něm pořád jsem, díval se do jeho očí a vdechoval vůni, kterou ze sebe vydával.
Když jsem se dokázal odtrhnout od jeho sladkých rtů, které teď byly tak krásně napuchlé, mírně jsem se usmál a políbil ho na bradu.
„Víš o tom,“ zachraptěl jsem a rozcuchal mu vlasy, „že jsi mi celou dobu vykal a… že to znělo strašně sexy?“
Vlastně, nejspíš to bylo samotným Arthurem, že to tak na mě působilo, ale opravdu to bylo vzrušující, i když by to někdo mohl považovat za neosobní
Znovu jsem si ho přitáhl pro polibek a trochu pomačkal jeho zadeček, který mě tak lákal.
„Budeš muset dneska zase odejít nebo mi věnuješ i svou noc? Protože…“ pevně jsem Arthura podchytil, převrátil ho na záda a zalehl svým tělem, „když už jsi mě očaroval a donutil ti podlehnout, pomilovat tě jen jednou mi opravdu nestačí.“
Zasmál jsem se, a pak se znovu vrhl na jeho ústa, tentokrát v trochu vášnivějším polibku.
„Pokud budeš muset odejít,“ zachraptěl jsem do jeho ucha, „udělal bych ti to ještě teď. Nebo až se půjdeme osprchovat. Musím tě pořádně očistit, a taky bych rád ochutnal tvé semeno, což znamená, že se mi musíš udělat do pusy. Nebo bych si tě mohl vzít během oběda, dát si tě jako hlavní chod. Anebo ti to udělám všechno najednou a donutím tě ještě víc sténat, křičet a svíjet se rozkoší.“
Kašlat na to, že jsem si chtěl držet odstup.
Arthur mě prostě rozpálil do běla, a já věděl, že se ho nedokážu dostatečně nabažit, i kdyby se mnou udržel tempo celý den.
Arthur
Říkal jsem předtím, že to bylo jako splněný sen? No, tak co je potom tohle?
Nemožné na počkání?
Návrh, abych zůstal, mi doslova zastavil srdce na pár úderů. Musel jsem se rychle nadechnout, abych nezkolaboval. A hlavně po jeho dalších slovech.
„Vážně… Vážně vám nebude vadit, když zůstanu přes noc?“
Rychle jsem začal přemýšlet, co je vlastně za den.
Jo, středa. Dneska jsem měl zůstat doma. Akorát, že mám večer druhou práci. Kruci!
Jak to teď vyřešit. Strašně rád bych s Cameronem zůstal…
„Rád zůstanu,“ nakonec jsem přikývl. „Ale musím domů, nemám tu nic na oblečení. A musím si ještě vyřídit jeden telefon. Ale myslím, že by neměl být problém.“
Jen jsem doufal, že to Cameronovi nebude vadit. Doufal jsem, že to nebude brát nějak špatně, a mě se nechtělo vysvětlovat, že jen potřebuji zařídit na večer volno, abych mohl být s ním.
Dělal jsem to jen výjimečně, a hospodský mi vždy vyšel vstříc. Tak by neměl být problém.
Ještě jednou jsem Camerona políbil, a pak, i když se mi moc nechtělo, jsem vstal.
Telefon jsem měl k plášti v předsíni, tak jsem tam hned zamířil.
Jako první jsem volal kolegyni, jestli má čas za mě dneska vzít směnu. Když souhlasila, hned jsem volal hospodskému, vysvětlil jsem mu, že nemůžu dneska dorazit, ale že za mě přijde náhrada. Bez problémů, jak jsem si myslel. Jen připomněl, že v pátek a sobotu nás bude potřebovat určitě oba dva, tak ať s tím počítám.
Snažil jsem se mluvit tiše, a vyhýbal jsem se určitým slovům. Kdyby mě Cameron přeci jen náhodou slyšel, tak aby nevěděl, co vlastně vyřizuji.
Cameron
Trochu jsem se obával, že nebude souhlasit, ale potěšilo mě, když řekl ano.
Sice po menším zaváhání a odběhl si vyřídit telefon, což jsem nesl trochu nelibě, protože jsem přišel o teplo jeho těla, ale byl jsem rád.
Prostě jsem chtěl aspoň na jeden den hodit všechny ty obavy a starosti za hlavu a věnovat se taky něčemu příjemnějšímu.
A hlavně jsem chtěl Arthura poznat ještě víc.
Pokud na to dojde čas.
Musel jsem se nad svou myšlenkou ušklíbnout, ale pak jsem zavrtěl hlavou.
Arthur je člověk, těžko zvládne moje tempo. Ale rozhodně splním aspoň něco z toho, co jsem mu před chvilkou slíbil.
A možná začnu tou sprchou.
Byl jsem z něj tak mimo, že jsem ani nevnímal ten hovor, který vedl.
Mělo mě zarazit, že se snažil šeptat, a možná kdybych se víc zaposlouchal, uslyšel bych i toho, co mluví na druhém konci, ale byl jsem z Arthura tak mimo, že mi to v tuhle chvíli bylo úplně jedno.
Hlavně, když souhlasil, že zůstane.
Vstal jsem z postele ve chvíli, kdy končil s hovorem, vmžiku byl u něj a stáhl ho do náruče.
„Nějaké oblečení, které by ti mohlo být, tu mám. Ne, že bych tě nechtěl pouštět, ale bojím se, že jak odejdeš, můj mozek si nedá pokoj a znovu začne stavět hradbu, která mi zabrání se tě dotknout. Využijme toho, dokud jsem očarovaný a můj mozek je na dovolené. Chci, aby ses cítil dobře. Aspoň pro dnešek. Můžeš to brát jako omluvu za to, jak jsem se předtím choval. A teď šup do sprchy. Mám chuť na něco dobrého,“ zazubil jsem se, lehce plácl Arthura po zadečku, vyhoupl si ho do klína a přisátý na jeho rty se přesunul do koupelny a rovnou pod sprchu.
Pustil jsem teplou vodu, začal omývat Arthurovo tělo, pečovat o něj, ale netrvalo dlouho a já zase rejdil svým jazykem v jeho dírce, nebo mu okusoval jeho dokonalé půlky.
Arthur
Sotva jsem dotelefonoval, Cameron byl u mě. Tak, tak, že jsem stihl telefon odložit, než mě nacpal pod sprchu a začal o mě pečovat.
Nejen jeho mozek, ale i ten můj si dneska vzal dovolenou.
Byl jsem z něho úplně pryč. A strávit s ním celý den, i když jsem teda polovinu prospal, a pak i celou noc, bylo to nejkrásnější za poslední dny. Zvlášť po našich pár nedorozuměních.
Takhle jsem se aspoň ujistil, že ten jeho bývalý přítel Hank, je opravdu minulost.
Kdyby nebyl, tohle by Cameron nikdy neudělal. Aspoň na mě působil jako zásadový muž.
Twista jsem naštěstí ráno vzal s sebou, takže o něj bylo postaráno a nemusel jsem pro něho běžet domů. A oblečení mi taky Cameron nějaké půjčil. Sice jsem po bytě chodil jen v triku, protože se to ani jinak nedalo, ale když jsme šli na chvíli dolů do dílny, půjčil mi i tepláky a papuče, abych se nenachladil, protože tam dole bylo přeci jen chladněji, a blížil se podzim, kdy už i počasí začínalo být dost vrtkavé, a hlavně chladnější než v létě.
Ve chvílích, kdy jsme zrovna nedělali tamto, nebo nebyli v dílně, snažil jsem se Cameronovi pomoct s vařením. Nakonec mě stejně od linky vyhnal, protože jsem byl úplně marný, zvlášť potom, co jsem si málem uříznul prst.
A tak jsem mu aspoň umýval použité nádobí, nebo seděl, a vykládal mu něco málo o sobě a mém studiu.
Když se nachýlil večer, a Cameron uvařil dokonce i punč, ukázal mi i tu svou sbírku starých knih.
A přesně jak jsem si myslel. Ty, co tam měl, byly fakt něco. Extra kousky, které člověk může vidět snad jen v knihovnách.
Nechápal jsem, jak některé opravdu hodně staré svazky může mít v tak perfektním stavu. Jako by je někdo právě dopsal nebo vytiskl. Jako by je nikdo ještě ani nedržel v ruce…
Všechno jsem obdivoval, komentoval, ale ve chvílích, kdy jsme spolu skončili v objetí, jsem na svou slovní zásobu úplně zapomněl. Vydával jsem ze sebe jen sténání a snad jen tři čtyři slova, na které jsem byl schopen si právě vzpomenout.
Cameron
Očaroval mě, protože jinak se to nedalo ani vysvětlit.
Z oběda se stala večeře, když jsme se totiž dostali ze sprchy a já Arthurovi půjčil své triko, vypadal v něm tak sexy, že jsem mu to musel uprostřed vaření udělat v kuchyni na stole. Zvláště, když mě Arthur ještě víc vydráždil svou vůní potom, co se řízl a já se nedokázal ovládnout.
Když jsme byli zase provozu schopní, dozvěděl jsem se o Arthurovi několik dalších věcí, i když já o sobě mlčel a spíš mu vyprávěl jen o krámku, a jak jsem se k tomu dostal.
Jídlo mi tentokrát chutnalo mnohem více, nejspíš proto, že jsem měl tak skvělou společnost. Rovnou jsem dal i Oliverovi a Twistovi, protože mi bylo jasné, že pak na to asi nebudu mít myšlenky. Když jsme odpočinuli a zašli do dílny, neodolal jsem, abych mu to neudělal i tam.
A ve svém rauši jsem pak pokračoval, ukázal Arthurovi svou sbírku, znovu se s ním pomiloval, připili jsme si udělaným punčem, vlezli do vany, znovu to Arthurovi udělal, pak ho pořádně omyl, zanesl do postele, opět mu ukázal, jak moc je vzrušující, a že se ho nemůžu nabažit. Pak už jsem ho nechal, aby si ustlal na mé hrudi, protože vypadal, že už mele z posledního, což mě ale potěšilo, protože vypadal spokojeně, a i jsem to z něj cítil.
Ráno jsem se probudil za svítání, opět, pohladil Arthura opatrně po zádech, políbil ho do vlasů, a pak ho ze sebe ještě opatrněji sundal.
Oliver s Twistem spali na křesle, zaklesnutí do sebe, že nebylo poznat, která je čí packa, a neprobudili se, ani když jsem prošel kolem nich, abych se opláchl.
Natáhl jsem si aspoň spodky, a pak přešel do kuchyně, abych udělal snídani a uvařil kávu. Vzpomínal jsem na včerejší den, a po chvilce se přistihl, že s tupým výrazem a úsměvem na rtech, zírám do zdi.
Raději jsem zatřepal hlavou a skočil si do špajzu pro cucání, abych se vrátil zpátky na zem a mohl začít zase normálně fungovat.
Arthur
Řekl bych, že mě Cameron doslova odrovnal.
Vydržím hodně, ale tohle bylo teda něco. Opravdu jsem si užíval každou chvíli s ním, a nejvíc ty hodně osobní… Až tak, že jsem na něm nakonec v noci usnul, ani jsem nevěděl jak.
Tentokrát mi ani nevadilo, že nejsem ve své posteli, a vzbudil jsem se, když už byl jasný den. Teda, pokud se tomu tady v Anglii dá takhle říkat, když se na nebi kupily mraky a vypadalo to, že zas bude pršet.
Probral mě vlastně šramot, který šel z kuchyně. Pomalu jsem se vysoukal z postele, oblékl na sebe aspoň Cameronovo triko, abych nechodil nahý, a pak jsem šel za těmi zvuky.
Právě stál otočený k lince a vypadalo to, že chystá snídani.
„Dobré ráno,“ chtěl jsem k němu dojít a políbit ho.
Ale v tu samou chvíli se mi mezi nohama prosmýkli kocouři, a já o Olivera, který šel jako první, málem zapackal. Tak, tak jsem to vyrovnal, ale doprovodil jsem to ještě tichým zaklením.
„Zajdu se osprchovat, a možná bych měl zajít domů se obléct. Určitě nechci být v obchodě v teplákách nebo v pyžamu,“ nakonec jsem vycouval z kuchyně a šel rovnou do koupelny, kde jsem hned skočil pod sprchu.
Trochu jsem se vyhřál, spláchl ze sebe všechno, co na mě zbylo z noční aktivity, i když bych to na sobě nejraději nechal. Ale nemůžu takhle vonět zákazníkům. To by sem brzy přestali chodit.
Utřel jsem se, znovu jsem si oblékl Cameronovo triko, a vrátil se zpátky do kuchyně.
Bylo půl osmé, takže akorát tak čas, abych pojedl, zašel domů a vrátil se na otevření obchodu.
Cameron
Další věc, kterou jsem si o Arthurovi zapsal do hlavy, a která se mi potvrdila už z předchozích dnů.
Mátl mě.
Teda, ne tím stylem, že by mě omámil, ale tím druhým, kdy jsem nevěděl, co si myslet.
Usmál jsem se, když jsem zaslechl jeho kroky do kuchyně.
Někde hluboko uvnitř jsem doufal, že ke mně přijde, obejme mě a políbí. Nestalo se a já se musel v duchu okřiknout.
Měli jsme na sebe včerejší den.
A ten skončil.
Přesto… mě to trochu zamrzelo.
Postavil jsem na stůl před Arthura snídani a sám si sedl naproti němu.
„Bylo by dobré, kdyby ses vrátil tak do půl desáté, abych ti mohl ještě před otevřením říct, co budeš dneska dělat,“ nasadil jsem neutrální tón a nalil si na lívanec domácí ovocný sirup. „Je čtvrtek, takže toho bude víc, ale zavírat budeme už ve čtyři. Jednou za měsíc, vždycky ve čtvrtek, protože to chodí nejmíň lidí, zavírám dříve, abych pořádně pouklízel. Umyl okna, odtahal, co jde a vydrhl podlahu. Nemusíš se bát, že tě do toho budu nutit. Pokud něco večer máš, můžeš odejít hned po zavření.“
Letmo jsem se na něj podíval, ale raději hned s mírným povzdechem sklonil zase hlavu do talíře.
Když jsem pojedl a uklidil po sobě nádobí, hodil jsem ještě masovou kapsičku Oliverovi a Twistovi, nečekal, až Arthur dojí, a odešel jsem do ložnice, abych se oblékl.
Pohled na postel mi připomněl včerejší den a já si tentokrát zhluboka povzdechl, když mi došlo, že se to nejspíš už nebude nikdy opakovat.