Remy
Palcem jsem jemně setřel slzy, které Giannimu vyhrkly do očí. Úplně se mi stáhlo srdce. Už nikdy jsem nechtěl zažít to, co před lety, když jsem musel jen z povzdáli sledovat, jak si Adrian a Nicolas s Giannim jenom hrají. Teď jsem sice stál po jeho boku, ale ani to nezmírnilo ten strach o něj.
„Počkej tady," zašeptal jsem mu do ucha a jemně ho políbil.
Posadil jsem ho místo sebe do křesla a vyběhl do pracovny, kde ještě kluci zařizovali vše ostatní.
Řekl jsem jim, že Gianni teď prostě potřebuje chvilku klid, ale není moc bezpečné se vracet do hotelu, a přímo Thomase jsem poprosil, jestli bysme nemohli využít jeho dům. I přesto, jaká ze začátku mezi námi vládla nevraživost, docela bych řekl, že jsme se nakonec i spřátelili.
Bez problémů souhlasil, jen zdůraznil, že mu tam nemáme udělat bordel. Musel jsem pak ještě Li-Weimu, který to nesl ze všech nejhůř vysvětlit, že je Gianni v pořádku, jen prostě potřebuje být teď sám. Všechny jsem je ale ujistil, že ráno v šest přijdeme, abysme se mohli připravit na schůzku se Shengem. Joshua slíbil, že ráno připraví snídani on, prý svou specialitu, takže jestli nepřijdeme, klidně si pro nás dojde. Všechny jsem ještě jednou ujistil, že budeme v pořádku, a pak už se vrátil za Giannim.
„Tak pojď," vytáhl jsem ho za ruku na nohy a vyšli jsme ven.
Od Thomase jsem věděl kudy, věděl jsem, kde je pokoj pro hosty, a že jsou tam i ručníky a ostatní věci, kdybysme potřebovali.
Jeho dům byl asi nejmenší, ale byl vkusně zařízený a útulný.
„Něco takového bych si představoval, co ty na to?" otočil jsem si Gianniho k sobě, když jsme došli do pokoje pro hosty. „Chceš něco na jídlo nebo uvařit kávu? Nebo mám napustit vanu?"
Políbil jsem Gianniho na čelo a odhrnul mu vlasy z čela.
Gianni
Když mě Remy usadil místo sebe, a pak odběhl do pracovny, nakoukl do obýváku Li-Wei.
Jen jsem zavrtěl hlavou, že mě má nechat být.
Nechtělo se mi vůbec mluvit. Byl jsem z toho úplně vyřízený.
Takové věci mi vážně nedělají dobře na nervy.
Remy pak přišel zpátky s tím, že máme svolení přespat u Thomase v domě, že je to kousek a hned mi ukázal i klíče.
Postavil jsem se a šel za ním. Byl jsem spíš jako robot než člověk s vlastní vůlí. Už strašně dlouho jsem se tak necítil.
Když jsme došli do Thomasova domu, rozhlédl jsem se kolem sebe po Remyho zmínce, že by si pro nás dva představoval něco podobného.
Jo, v tom má nejspíš pravdu. I když jsem se rád vrátil do Ameriky, protože se tu cítím lépe než v Evropě, přesto se mi po našem domku s malou kavárničkou stýská. Bylo tam moc fajn, a hlavně tam nebyly ty problémy a zodpovědnost, co mám tady.
Jen kdybych někomu mohl předat šéfování nad oběma rodinami. Ale to nejspíš nepůjde, protože se tu zatím nenašel ten správný nástupce. Ale to, že bychom prodali hotely, že bychom je přenechali někomu jinému, už jen to bude velká úleva.
„Dal bych si nějaký čaj…“ přivřel jsem oči, když mě Remy políbil na čelo. „A potom i tu vanu.“
Políbil jsem ho na oplátku na rty, a pak jsem kousek odstoupil a začal si rozepínat košili.
„Anebo bych si dal čaj do vany, jdu ji nachystat,“ odložil jsem košili a zamířil do koupelny, abych se podíval, jestli tam Thomas vůbec vanu má.
Remy
Oddychl jsem si, když na mě Gianni promluvil.
Už jsem se bál, že se uzavře do sebe. Čert vem Shenga, kdyby Gianni zítra nebyl schopný na schůzku, pro mě bylo důležitější, aby byl v pořádku.
Zaběhl jsem do kuchyně, abych udělal aspoň ten čaj, protože jinak měl Thomas zásoby úplně vybrané.
Vážně se min tu líbilo. Jen škoda, že neměl větší zahradu. Jinak bych hned uvažoval o jeho koupi.
Naložil jsem konvici s čajem i hrnky na tácek a vrátil se za Giannim.
Odložil jsem náklad na malý stolek vedle vany a přitáhl si Gianniho zase do náruče.
Jeho pokožka byla horká a mírně se chvěl, což jen dokazovalo, jak moc ho to vzalo.
„Nikdy si neodpustím, že jsem to povolil. Nikdy. Čert vem Shenga. Ty jsi pro mě nejdůležitější," zašeptal jsem, políbil Gianniho na holé rameno, sám se svlékl, a pak si i s Giannim sedl do vany plné horké vody.
Gianni
Vanu v koupelně jsem našel a byla i docela prostorná, což mi vyhovovalo, protože jsem se do ní hodlal naložit i s Remym.
Než uvařil čaj, napustil jsem vodu, dokonce jsem našel i nějakou pěnu, která příjemně voněla.
Když jsem se pak usadil Remymu na klíně, přitiskl jsem se k němu a rukama ho pevně objal.
„Nic si nevyčítej. Museli jsme něco udělat. A není to věc, která bude trvat, kdo ví kolik měsíců jako v případě Adriana. Jen… z toho chlapa mám špatný pocit. Trochu mi svým chováním i Adriana připomněl, a navíc, víš, jak nemám rád hraní si na drsňáka,“ zvedl jsem hlavu a políbil ho na bradu.
Ať už jsem nenáviděl Adriana, jak moc jsem chtěl, dokonce i za to, že zabil Nicolase, přesto mu budu do konce svého života děkovat, protože právě díky němu jsem poznal svého manžela.
A že to je nejlepší manžel na světě, o tom není pochyb.
A navíc… Miluji ten pocit, když vím, že mě chrání.
Ještě jednou jsem Remyho políbil, a pak jsem se narovnal a natáhl se pro čaj. Otočil jsem se na jeho klíně zády k němu a pohodlně se opřel.
Upíjel jsem horký čaj, horká voda s příjemnou vůní pěny mě zase zahřívala zvenku a celá tahle kombinace pomalu, ale jistě, uvolňovala mé napjaté nervy.
„Moc tě miluji, Rogere,“ zvedl jsem hlavu a zadíval se na něj zespodu. „Vážně tě moc miluji.“
Odložil jsem skoro prázdný hrnek zpátky na stolek, a pak se k Remymu znovu otočil čelem.
„Chci, abys udělal to, čím jsi mi vyhrožoval u Joshe v domě,“ položil jsem ruce na jeho hruď a táhl je po jeho horké kůži až dolů na jeho stehna, kde jsem pak do nich zryl své nehty.
Remy
No, v jednom měl Gianni pravdu. Opravdu to nebude trvat tak dlouho, jako v případě Adriana. Jen jsem prostě nerad viděl, když ho něco trápilo. A Sheng byl velké trápení.
Jemně jsem masíroval Gianniho ramena nebo je zasypával drobnými polibky, když se usadil, opřel se o mě a začal popíjet čaj.
Sám jsem si taky nalil a musel v duchu pochválit Thomasův výběr.
„Taky tě miluju," vydechl jsem, když se pak na mě Gianni otočil a zaryl mi nehty do stehen. „A miluju, když škrábeš. Jsi takový můj nezbedný kocour."
Zašeptal jsem a vrhl se na Gianniho rty v hlubokém polibku, při kterém jsem ho zároveň tlačil na opačnou stranu vany, dokud zády nenarazil na její okraj.
„Zapomeň na všechno. Teď jsem tu jen já a ty," zachraptěl jsem, když jsem polibek na moment přerušil.
Rukama jsem sjel níž, abych Gianniho poštípal na bradavkách, a pak pod vodou protáhl jeho penis v ruce.
„Stoupni si a otoč se," rozkázal jsem po chvilce, kdy mi tohle už přestalo stačit.
Jakmile to udělal, mírně jsem mu roztáhl nohy, chytl si ho pevně za boky a stáhl na svůj obličej.
Napřed jsem potrápil jeho kulky, rýhu mezi půlkami i samotný zadeček, než jsem se jako mlsný kocour vrhnul na jeho dírku.
Pořádně jsem si Gianniho navlhčil, než jsem do něj strčil rovnou dva prsty a začal ho pořádně projíždět.
Samotného mě to neskutečně vzrušilo, miloval jsem, když jsem tohle mohl Giannimu dělat. Když sténal a jeho tělo se chvělo vzrušením.
Gianni
Nechal jsem se dotlačit na druhou stranu vany, kde jsem se pevně zapřel, když Remy začal obtěžovat mé bradavky a pak i můj penis.
Miloval jsem tu jeho dominanci. Dokázal snad na setinu přesně odhadnout, kdy je třeba být drsnější a kdy spíš romantičtější. A to jsem na něm miloval. To, že dokázal odhadnout, jak se člověk cítí a podle toho i jednat.
Poslušně jsem se postavil, jak chtěl. Zapřel jsem se rukama o zeď mezi poličkami všelijakých šamponů a gelů a vystrčil na Remyho zadek, aby si vzal to, co chtěl.
Musel jsem se držet, stát tak, jak mi přikázal. Pokud bych se víc zapřel, nohy by mi sklouzly po dně vany a já bych skončil s pusou rozbitou o její okraj.
Ale vydržet to, byl doslova nadlidský výkon. Velmi brzy jsem začínal pociťovat to správné vzrušení a nohy mi znovu začínaly slábnout. Ruce jsem nechal na místě, ale sevřel jsem je v pěst, až mě kachličky nepříjemně tlačili do kloubů. Měl jsem chuť se opřít aspoň čelem, ale pokud bych to udělal, převážil bych se, nohy by mi podklouzly a skončil bych na dně vany.
„Remy… pro… prosím…“ zavzdychal jsem v jednu chvíli prudce a dost hlasitě, když mě to doslova kosilo na kolena a já se tak tak držel.
Byla to prostě nádhera, která mě okamžitě donutila zapomenout a myslet jen na tohle jediné, když jsem cítil, jak jeho jazyk rejdí v mé dírce. A co teprve, kdy mi tam vrazil prsty…
Jen jsem se opatrně prohnul v zádech a zaklonil hlavu. Pár svých vzdechů jsem vyslal ke stropu a doufal, že tohle nádherně slastné mučení skončí, a já skončím s Remyho krasavcem v zadku.
„Rogere!“ vykřikl jsem, když to bylo obzvlášť silné, a tak, tak, že jsem se udržel na nohách, jak jsem se celý roztřásl.
Remy
Miluju, když Gianni sténá.
Je u toho vždycky tak nádherný, že mě dokáže vzrušit už jen to.
Zvedl jsem se, ale prsty z Gianniho nevyndal, naopak se do dírky natlačil ještě třetím a zaútočil na jeho prostatu.
Podchytil jsem si ho kolem pasu, jazykem přejel po páteři, a pak mu na krku zanechal pěknou značku.
„Jsi tak nádherný…" zachraptěl jsem mu do ucha. „Tak sexy…"
Pootočil jsem Giannimu hlavu a vyžádal si hluboký polibek.
Teprve pak jsem vyndal prsty, natočil ho čelem k sobě, vyhoupl si ho do klína a opatrně vylezl z vany.
Přešel jsem do ložnice, posadil Gianniho do křesla a sám doklekl na zem.
Přehodil jsem si jeho nohy přes ramena a hladově se vrhl na jeho penis. Několikrát jsem ho protáhl v puse, nasál jeho špičku, než jsem se přesunul k bradavkám, které jsem jen něžně polaskal špičkou jazyka, Podle Thomasových instrukcí hrábl do šuplíku, kde měl záložní gel, pořádně si potřel krasavce a s Gianniho nohama stále na ramenou jsem se natlačil do jeho dírky až po kořen.
Pevné jsem ho chytil za půlky, které sklouzly z křesla a pořádně se do toho opřel.
Ale jak rychle jsem začal, tak rychle jsem i skončil, když jsem z Gianniho zase vyjel, pustil ho a stoupl si.
Z vrchu jsem se díval do jeho krásně zastřených očí a chvějící se tělo a v penisu mi samovolně zacukalo.
„Jak moc mě chceš, Gianni?" zachraptěl jsem. „Ukaž, jak moc mě chceš. Řekni, jak ti to mám udělat?"
Provokoval jsem slovy a zároveň pomalými tahy v ruce masíroval svůj penis, aby na něj Gianni pořádně viděl.
Gianni
Moc rád poslouchám, když mi Remy šeptá tím svým chraplavým hlasem, že jsem sexy.
Mám sice na to svůj názor, ale i tak se to dobře poslouchá.
Cítím se víc chtěný a víc mě to vždycky roztouží, zrovna jako teď, když k tomu přidá doteky, polibky, dráždění mých citlivých míst.
Byl jsem rád, když vstal a chytl mě. Mohl jsem se trošku uvolnit a neměl už takový strach, že se rozmáznu ve vaně.
Pevně jsem se ho chytil kolem krku, když mě vzal do náruče a nesl do ložnice, Myslel jsem, že skončíme v posteli, ale on mě usadil na křesle.
Už jen to, jak mě dráždil ve vaně, mě dostávalo, ale tohle… Když pusou začal zpracovávat můj penis, za chvíli byl u bradavek, přičemž jsem fakt divně zavzdychal, když je podráždil jen špičkou jazyka, protože to byl tak zvláštní vzrušivý pocit, že jsem to v sobě neudržel. Tohle všechno mě dostávalo tak, že jsem nebyl schopen ani stáhnout nohy zpátky, a jen jsem se celý roztřesený a nadržený díval, jak si hraje se svým penisem.
„Chci, abys mi ukázal… kdo je … tu… šéf…“ přimhouřil jsem oči.
Olízl jsem si rty, podsadil jsem pánev, a nohy dal na područky toho širokého křesla. Zasunul jsem ruce pod zadek a pořádně jsem roztáhl půlky od sebe.
„Chci abys… mě… zrušil… consigliere…“
Remy
Sledoval jsem, jak se mi Gianni nastavuje.
A když pak promluvil, jen jsem tlumeně zavrčel.
„Tak ty chceš abych ti ukázal, kdo je tu šéf?" zasyčel jsem na Gianniho, stoupl si mezi jeho roztažené nohy a naklonil se nad něj.
„Vážně jsi nádherný, když tohle děláš. Ukaž…" zvedl jsem Gianniho ruce, sebral ze země kravatu a svázal mu je nad hlavou.
Zadeček jsem podložil malým polštářem, a pak si celou tu nádheru vyfotil.
Pak jsem k Giannimu znovu přistoupil, chytl ho pevně za jeho krásné půlky a špičkou penisu se několikrát otřel o jeho dírku, která sebou krásně cukala.
Pak jsem se svým penisem otřel o ten Gianniho a hned vzápětí do něj prudce najel a začal hned přirážet.
Vůbec jsem Gianniho nešetřil, dával jsem jeho zadečku, co proto, ukazoval mu, kdo je tu šéf.
Po chvilce jsem z něj znovu vyjel, stáhl ho z křesla, přetočil tak, že klečel na křesle a zadeček tak krásně špulil přímo na mě a než se nadechl, znovu jsem Gianniho rázně projížděl.
Když jsem cítil, jak to na mě jde, jednou rukou jsem Gianniho podchytil na bříšku, nalehl na něj a zakousl se mu zezadu do krku.
Gianniho chvění těla bylo pro mě poslední kapkou, a já s výkřikem začal plnit jeho krásný zadeček svou bohatou nadílkou.
Gianni
Jen jsem trhaně vydechl, když na mě Remy promluvil a pak mi svázal ruce.
Mohl jsem je dát dolů, ale to, že mi je zvedl nad hlavu, byl jasný povel proto, že je mám nechat tam, kde jsou.
Chytl jsem okraj opěradla, když pak do mě najel a začal přirážet. Ten první nájezd jsem doprovodil výkřikem, když jsem ho cítil v sobě tak hluboko, že moje prostata byla doslova v ráji, když se o ní neustále otíral, a já se roztřásl ještě víc.
Vzdychal jsem jak nadržená děvka, a jen silou vůle jsem se držel, abych nedal ruce dolů, což pro mne bylo ještě víc vzrušující.
Vyhekl jsem a chtěl jsem protestovat, když ze mě vyjel. Ale on mi všechna slova vzal z úst dalšími přírazy, které jsem znovu a znovu doprovázel svými vzdechy a sténáním. Vystrkoval jsem na něj zadek, přirážel se na jeho klín, aby byl ještě důraznější. Ruce jsem přehodil přes opěradlo a tam je spojil jako při modlitbě. Zabořil jsem do křesla hlavu, když se jeho přirážení zesilovalo, a i když nešel už tolik do hloubky, zrychlil své tempo, a to mě rozpalovalo ještě víc.
Doslova jsem hořel a skoro vykřikl s ním, když to na něj přišlo.
Málem jsem se rozplynul blahem, když na mě nalehl, zakousl se mi do krku, a ucítil jsem každý pohyb jeho penisu ve mně ještě víc, když mi rukou přitlačil na břicho.
Zapřel jsem se a držel jsem pevně svůj zadek vystrčený tak, abych se ani nehnul, a on mohl do posledních přírazů dát vše a mohl se udělal tak, aby to byl pro něj co nejlepší pocit.
Ale ani já nepřišel zkrátka.
Ten pocit, že se do mě právě udělal, to tření, které bylo tak skvělé, že jsem chtěl, aby nikdy nepřestalo, penis narážející na má stehna…
Mé vzdechy se stávaly hlasitějšími, přecházely do krátkých, ale za to velmi hlasitých stenů. Netrvalo dlouho a já se v křeči zapřel o křeslo, až se mi opěradlo zarylo do paží. Myslím, že jsem i slintal, když jsem nedokázal zavřít pusu, a pak už jen s hlasitými výkřiky začal kropit ten malý polštářek pod sebou.
Remy
Viděl Gianniho uspokojeného byla pro mě největší odměna. I přesto, jak dlouho jsme už spolu a milujeme se hodně často, i přesto to byl pokaždé zážitek, umocněný drobnou maličkostí, která sex dostala zase úplně někam jinam.
„Jsi tak nádherný…" vydechl jsem Giannimu do ucha, když jsem chytl jeho penis, abych mu pomohl a ucítil na sobě jeho vlhko, které jsem pak samozřejmě důkladně slízal.
Museli jsme jít brzo spát, ale i přesto jsme si dali ještě jedno číslo, kdy jsem Gianniho nechal, ať se na mě pěkně projede.
A že to byla paráda. Za jeho pohyby by se nemusela stydět ani břišní tanečnice, navíc dívat se na něj, byla opravdu nádhera.
Než jsme usnuli, neodpustil jsem si ještě něžné mazlení, při kterém jsem Giannimu opakoval, jak je nádherný, jak moc ho miluju, a jak jsem strašně rád, že ho mám.
Když usnul, ještě jsem nastavil budíka, abychom tu stihli aspoň trochu pouklízet, a pak došli na Joshuovu slíbenou snídani.
Joshua
Když Gianni s Remym odešli k Thomasovi, jako by to ovlivnilo nás všechny.
Mark s Thomasem začali vyřizovat potřebné záležitosti, já zavolal Williamovi, abych Jadenovi obstaral potřebnou parádu, a pak s ním vybíral pušku přesně na míru.
Xi-Wang se snažil uklidnit Li-Weie, na kterém bylo vidět, že už toho má opravdu dost, a já byl jen rád, že Xi kývl na Jadenovu nabídku.
Li-Wei byl prostě citlivý a laskavý kluk, možná trochu naivní, který kdyby si mohl něco přát, byl by to jedině světový mír.
Ale nezazlíval jsem mu to.
Nolan s Lorym odešli chvilku po Giannim a Remym, a Chris se zavřel v ložnici, že musí něco udělat.
Na jídlo jsme nikdo neměl ani pomyšlení, a tak jsme se každý kolem desáté odebrali do svých ložnic.
Jaden musel vstávat nejdřív, nebo spíš, musel odejít dřív než my všichni ostatní, aby si obhlédl pozici a připravil se.
Měl ho tu vyzvednout někdo od Williama, aby mu předal arzenál, plus všechno potřebné k tomu, včetně vysílačky, abychom byli s Jadenem v kontaktu ještě, než tam dorazíme i my.
V jednu chvíli jsem měl i docela protivnou náladu, což odnesl Mark, ale netrvalo dlouho a já se mu omlouval tím nejlepším možným způsobem.
Celkově mi přišlo, že náš sex byl tentokrát trochu jiný. Jemnější, víc dotyků, jemných polibků, hlazení, jako bychom si jeden druhého chtěli navždy vrýt do paměti.
Dokonce jsem se v záchvatu citů málem prozradil s dárkem, ale naštěstí jsem to stačil rychle okecat.
Doufal jsem jen, že se jim bude líbit.
Ráno jsem byl vzhůru zase jako první, a tentokrát se nenechal bručounem Thomasem vyhodit, ale probral ho tím nejlepším možným způsobem.
Oproti večeru jsem si na něm pořádně zarajtoval, zároveň prsty a pusou pěkně nažhavil Marka, a pak je nechal, ať si dělají, co chtějí, protože já musel jít dělat slíbené croissanty.
Sotva jsem sešel po rychlé sprše do kuchyně, Jaden chroupal nějakou energetickou tyčinku.
Odmítl čaj, kávu i snídani, ale musel jsem mu slíbit, že mu nějaké croissanty odložím stranou.
Když zazvonil zvonek, doprovodil jsem ho, zároveň pustil Ponga i Jaspera na zahradu, popřál Jadenovi hodně štěstí s tím, že se za pár hodin uvidíme a konečně snad bude po všem.
Díval jsem se za autem, dokud mi nezmizelo z dohledu, a pak šel udělat ty nejlepší čokoládové croissanty na světě.
Mark
Bylo toho hodně, co jsme ještě museli zařídit.
Spíš šlo o upřesnění informací po Shengově telefonátu, a ujasnění si priorit.
A přesto všechno jsem v duchu obdivoval Gianniho, že to zvládl. Mluvit s takovým parchantem vyžaduje notnou dávku trpělivosti, síly a nervů.
Přesto na něm bylo vidět, že z toho byl vedle, a to ho ještě čeká druhý den ta náročnější část, při které může jít o život, protože nevíme, co si může Sheng nachystat.
A právě proto už byly od večera na místě připraveny hlídky, a jakýkoliv pohyb na daném místě nám hned hlásili a zaznamenávali to. Zatím nic podezřelého, ale kdyby se tam objevil Sheng, měli ho nechat, a jen sledovat, jestli náhodou nepřipravuje nějaký podraz, a případnou past potom odstranit, jakmile by odešel.
Ale naštěstí se nikdo neozval, a nebyl tam hlášený ani jiný z jeho lidí, kteří by třeba byli schovaní v záloze.
Nervozita však byla vidět na nás všech. Snad jen třem lidem se ji dařilo zvládat, a to byl Jaden, Thomas a Xi-Wang. Oproti tomu já se s Joshem chytil, a šel jsem si lehnout mírně rozladěný.
Ale Josh to vzápětí napravil.
Byla to úžasná noc, a já zjistil, že se na něj prostě nedokážu dlouho zlobit. Snad jen jedinkrát jsem to vydržel několik dní, a to tenkrát, když se nechal Shengem unést, protože to už bylo přes čáru.
A tak to na mě nějak dolehlo, a já mu prostě musel teď v noci ukázat, jak moc mi na něm záleží.
A ráno jsme pak pokračovali, nejdříve všichni tři, a na závěr jen já s Thomasem.
Než jsme se pak stihli osprchovat a sejít dolů, celý dům už sladce voněl, a já se opravdu těšil na speciální Josuovy croissanty.
„Jaden už vyrazil?“ rozhlédl jsem se kolem sebe, když jsem došel do kuchyně.
Josh ani nemusel přikyvovat. Bylo to jasné už jen podle toho, že bylo dost hodin, a na Jadena byl vždycky spoleh.
Ještě jsme ani nezačali snídat, a už tu byli kluci z mého a Thomasova domu.
Na Giannim byla vidět mírná nervozita, ale musel jsem smeknout, jak mu to slušelo.
Oblékl se do drahého obleku, který mu prý ráno přivezli jeho lidé, a Remy taky. A oba to byli fešáci a opravdu jako vystřižení z mafiánského filmu.
Jen jsem si je trochu přeměřil, jestli pod to zvládnou obléct neprůstřelnou vestu. Ale zřejmě s tím počítali, protože ani jeden v tom nebyl nějak upnutý…
„Měli bychom vyrazit. Máme nejvyšší čas. Jedeme ještě na stanici a musíme tam být tak minimálně hodinu před vaší schůzkou už připraveni. Všichni budete mít neprůstřelnou vestu, bez debat. Nejedeme na párty. A myslím, že nemusím opakovat instrukce, včera jsme si to zopakovali několikrát a dost jasně…“ zvedl jsem se nakonec od stolu, oblékl si sako a vzal klíče od auta. „Já budu zase v operačním voze, ale kdyby se, Remy a Gianni, něco změnilo ještě před setkáním s Shengem, okamžitě nám dejte vědět, ano?“
Li-Wei
Mrzelo mě, že jsem nemohl Giannimu nijak pomoct. A ani ráno jsme neměli moc možností si promluvit.
V noci jsem chtěl Xiho aspoň povzbudit a pomoci mu přijít na jiné myšlenky, ale tentokrát to nějak nešlo.
Zlobil jsem se sám na sebe, a už měl nakročeno, že půjdu spát do obýváku, ale Xi mě zarazil.
A já opět skončil v jeho náruči se slzami v očích a říkal jsem si, kolik ještě trpělivosti se mnou bude mít.
Nakonec jsem usnul, ani jsem nevěděl jak.
A ráno, mě i Xiho, probudila vůně linoucí se po celém domě.
A vzhledem k tomu, že jsme večer nic nejedli, tak, než jsem Ximu stačil popřát dobré ráno, ozval se můj žaludek. Aspoň to ale odbouralo to napětí z předešlé noci a vstávalo se tak mnohem líp.
Když jsme sešli dolů, Jaden už byl pryč a zrovna akorát došel Nolan s Lorym a vzápětí Gianni s Remym.
Stihl jsem jim akorát popřát dobré ráno, než převzal slovo Mark, všichni dostali naloženo croissantů a než jsme se nadáli, začali se sbírat pryč.
Tentokrát jsem je ale všechny zastavil, i když mi nebylo skoro rozumět, ale vyžádal jsem si společnou fotku.
Sice na ní nebude Jaden, ale Chris vytáhl jednu ze své peněženky, takže aspoň něco.
Pak už jsme se stihli jen rozloučit, Josh mi musel ještě slíbit, že až se vrátí, dá mi na ty croissanty recept, a pak už jsme s Chrisem, Lorym a Nolanem zase zůstali sami.
Jaden
Joshua byl vážně třída.
Ještě jsem ani nemrkl, a on už mi zajištoval to nejlepší vojenské vybavení, kdyby náhodou bylo potřeba se ze Shengem vypořádat i jinak.
Nebyl čas shánět někde v policejním skladišti pořádnou pušku, a s sebou jsem samozřejmě žádnou neměl.
Snad na všech byla vidět nervozita, Xi-Wang měl zase plné ruce práce s Li-Weiem, a i Joshua byl později nějaký nevrlý, proto jsem se raději sbalil a vypadl do ložnice, kde Chris ještě na něčem pracoval.
O pár minut později měl plné ruce úplně něčeho jiného, stejně jako měl plno někde jinde i ráno, kdy jsem se s ním chtěl rozloučit, ale nechtělo se mi ho tahat z postele.
Ještě jsem mu pošeptal, že na oběd budu doma, pokud to dobře půjde, a pak už se rychle sprchl, převlékl, popadl jednu proteinovou tyčinku a sešel do kuchyně.
Čekal jsem na odvoz, a než auto přijelo, objevil se v kuchyni Joshua, který vypadal mnohem lépe než předchozího večera.
Docela mě štvalo, že si nemůžu dát ty jeho croissanty, o kterých mi Thomas vyprávěl a jen při tom, jsem se skoro poslintal, ale nemohl jsem nic jíst ani pít.
Když přijel slíbený odvoz, rozloučil jsem se s Joshem s tím, že večer bychom si mohli na oslavu udělat zase grilovačku, a pak už nastoupil do auta.
Asi o půl hodiny později jsme dorazili na stanoviště, kde jsem dostal přesné instrukce i všechno potřebné vybavení, a jakmile auto odjelo, poklusem jsem se vydal k budově, abych si našel nejvhodnější místo.
Zatím bylo všude čisto, věděl jsem, že jsou tu akorát hlídkující policisté, ale Shengovi lidé nikde.
Nejspíš si ten hajzl natolik věřil, že se z toho dostane, že neměl zapotřebí si ani prohlédnout terén nebo nastražit past.
Chris
Myslel jsem si, že ještě ten večer dodělám ty náramky pro Joshuu. Zbýval mi už jen poslední, když se v ložnici objevil Jaden. Ani jsem si neuvědomil, jak ten čas pokročil.
A on mi samozřejmě celou práci překazil.
Ale…
Něčím naprosto skvělým.
Dal mi, co proto, a já zcela spokojený nakonec usnul na jeho hrudi. Jako malé děcko…
Ráno, když vstal, zavrtěl jsem se, že vstanu s ním. Ale byl jsem tak utahaný, že jsem se jen zapřel o ruku, a na to znovu padnul pusou do polštáře. Pousmál jsem se, když mě Jaden políbil, přikývl jsem, že ho budu na oběd čekat, a znovu jsem zabral.
Přesto mě o něco později probraly hlasy a kroky na chodbě. Kluci se už chystali do akce, a tak jsem nakonec vylezl i já, abych nebyl za největšího spáče, a chtěl jsem jim ještě popřát hodně štěstí.
Ještě jsem se v jednu chvíli přitočil k Joshovi a sdělil mu, že jak se vrátí, bude mít náramky hotové.
A když odcházeli, požádal jsem je, aby na sebe všichni dávali pozor.
Gianniho jsem pevně objal, protože u něj a Remyho to bylo obzvlášť riskantní, když Shengovi budou stát tváří v tvář.
Bál jsem se, a o ty dva asi nejvíc.
A stejně na tom byl i Li-Wei. Lory s Nolanem se sice zdáli být v pohodě, ale možná jen proto, aby nás ještě víc neznervózňovali.
Posadili jsme se potom ke stolu a pili kávu, pojídali Joshovy výborné croissanty a hádali, jak je asi dělá, že jsou tak vynikající…
Tentokrát jsme na kluky nebyli nijak napojeni. Muselo být naprosté radiové ticho, a proto si nechali i telefony doma. Na stole byla jedna vysílačka, s kterou naštěstí uměl Nolan zacházet, a kluci slíbili, že jakmile budou hotovi, okamžitě nám dají vědět na určené frekvenci, která ale byla jiná než ta, kterou používali pro akci.
Moc jsem se v tom nevyznal, ale věřil jsem, že se kluci brzy ozvou s hlášením, že se moc těší na společný oběd a večerní grilovačku.
A tak, bychom na ně byli připraveni, jsme společně vybrali, co budeme vařit na oběd, a Nolan s Lorym se vypravili nakoupit maso na večer.
Thomas
Na stanici jsme byli včas, dokonce s předstihem. Ale lepší být tam dříve, než přijet později a mělo by se něco posrat.
Všichni jsme vyfasovali výstroj a zbraně stejně jako při razii, abychom předešli případným zraněním. Sheng je sice sám, nebo by měl být, ale jeden nikdy neví.
Z hlášení Jadena jsme věděli, že už je na místě a připravený, a pro nás taky nastal čas vyrazit. Remy a Gianni měli vyrazit hodinu po nás.
Snad poprvé jsem Remymu pevně stiskl ruku a popřál mu štěstí, zato Gianniho jsem objal a požádal ho, aby na sebe dával pozor a při jakémkoliv nebezpečí okamžitě utekl.
Nejspíš opravdu stárnu a začínám být moc přecitlivělý.
Tahle akce byla velmi nebezpečná, to jsme věděli všichni. Ale byl to moment, kdy to konečně můžeme ukončit. A že jsme si všichni ten konec přáli, o tom nebylo pochyb.
„Tak jedeme,“ rozpustil Mark všechny zúčastněné.
Počkal jsem, až všichni odejdou a pak si Marka a Joshe ještě přitáhl k sobě a oba dva políbil.
Prostě jsem se chtěl tím polibkem přesvědčit, že budou oba v pohodě, a dát jim najevo, že je opravdu miluji. Asi vážně měknu…
Za dalších pár minut už jsme seděli v autech a mířili na místo, abychom se mohli připravit, než dorazí Sheng…
Remy
Myslím, že si s Thomasem budu nakonec i rozumět.
Byl to fajn férový chlap, a já se nedivil, že se do něj Mark s Joshem zamilovali.
Navíc, to jsem musel uznat, byl opravdu krasavec. Ne, takový, jako třeba Li-Wei nebo Joshua.
Ale takovým tím chlapským způsobem. Charismatickým způsobem.
Škoda, že někdo takový jako on nepracuje pro mě. Hned bych měl klidnější spaní.
Když objal Gianniho na moment jsem si vybavil to, co jsem věděl o jeho nevázané minulosti. A byl v tu chvíli rád, že ho Josh s Markem dokázali zkrotit
Když vyrazili, podíval jsem se na satelitní snímky místa, abych se ujistil, že jsem vybral správně.
Nejbližší obydlený dům byl asi půl kilometru daleko. Továrna měla velkou rozlohu s jednou velkou budovou, kde se měl ukrývat Jaden a spoustou harampádí na dvoře, kde měli být různě poschovávaní policisté.
Bylo to očividně jasná past, ale nic lepšího jsme neměli.
A hlavně spoléhali na to, že Sheng uvěří Gianniho slovu, jako mafián mafiánovi, že si nepřivedl kromě mě nikoho s sebou.
Měli jsme se sejít u vjezdu, a za cihlovou zídkou měl být ukrytý operační vůz, kde bude schovaný nejen Mark, ale i Joshua a Xi-Wang.
I na něj měl Sheng spadeno, a kdo ví, co by se stalo, kdyby je jen okem zahlédl.
Thomas dostal na starost velení zásahové jednotce, která se ukrývala všude možně, a hlavně kryl dalšího odstřelovače umě zamaskovaného v harampádí, který byl připravený s uspávací puškou.
Potřebovali jsme Shenga, pokud možno živého, ale jak řekl Jaden.
Pokud se jen blbě zašklebí, vystřelí mu mozek z hlavy ani nemrkne.
A, že to udělá, o tom jsem byl víc než přesvědčen.
Gianni
Normálně sprostě nemluvím. Jen při sexu, a pak výjimečně s mými lidmi a naposledy se Shengem.
Ale tentokrát mi hlavou jely jen samé sprosté nadávky, jako bych aspoň takhle potřeboval ulevit svým nervům, které jsem měl na pochodu.
Ale snažil jsem se to nedát najevo, i když troška té nervozity utekla ven.
Když jsme si na sebe dali neprůstřelné vesty, a Remy mě pak ještě pomohl upravit, aby oblečení vypadalo přirozeně, snad poprvé jsem si uvědomil, jak nebezpečné to pro mě a pro něj bude.
Nevíme, jestli Shengovi nehrábne v hlavě a prostě nás neodstřelí.
Musel jsem mít naprostou důvěru v ostatní a doufat, že při jakémkoliv náznaku nebezpečí ho okamžitě zpacifikují, a to jakkoliv.
„Bojím se,“ poprvé jsem to nahlas přiznal, když jsme dojeli na místo.
Stiskl jsem Remymu ruku, a ještě ve vysílačce v uchu zaslechl Xi-Wangova slova podpory, a jeho ujištění, že to dobře dopadne a budeme moct konečně naplánovat datum svatby.
„Bojím se, ale udělám to. Nepokoušej se mě zastavit,“ otočil jsem se k Remymu. „Kdyby se něco stalo… Víš… Strašně moc tě miluji a vždycky budu. Na to nezapomeň. A teď už jdeme.“
Chytl jsem za kliku dveří auta, abych otevřel, ale než jsem vystoupil, ještě jsem se k Remymu naklonil a věnoval mu procítěný polibek.
„Jsi ten nejlepší manžel na světě, Rogere Warene,“ zašeptal jsem ještě těsně u jeho rtů, a pak jsem ho už pustil, abych mohl vystoupit a počkat venku na Shenga.
Remy
Věděl jsem, že Gianni nikdy nebude na takové věci.
Byl to prostě hodný kluk a příčilo se mu ubližovat lidem, nebo vůbec mluvit s někým, kdo lidem ubližuje.
Přijal jsem jeho polibek v autě, ale než stačil vystoupit strhl jsem ho k sobě, jednou rukou jemně sevřel jeho zátylek a přitáhl si ho tak blízko k sobě, že mě na rtech zahříval jeho dech.
„Vím, že se bojíš. A na jednu stranu jsem za to rád. To jen dokazuje, že jsi citlivý člověk. Jen naprostý idiot, by se v téhle situaci nebál. I já mám strach. Ale udělám všechno, abych tě ochránil. Takže neříkej: ‚Kdyby se něco stalo…‘ Vzal jsem si toho nejlepšího kluka na světě a chci se s ním dožít stáří v naší společné cukrárně a kavárně. A to ty jsi ten nejlepší manžel, kterého moc miluju a navždy budu, Gianni Warene. Protože, kdyby nebylo tebe, kdybych tehdy nedostal příkaz tě hlídat, kdo ví, kde bych teď byl. Ale až tohle skončí, chci abychom už navždy byli jen Roger a Gianni Warenovi. Žádný Rivera, žádný Simeone, žádný Remy. Klidně udělám Bossovi ze života peklo, ale tohle je naposledy, co jednáš ve jménu mafie."
Po svém proslovu jsem i já Gianniho hluboce políbil, a pak ho konečně pustil, abychom mohli vystoupit.
Sheng
Tu noc jsem si dal pěkně záležet, aby moje pověst neutrpěla.
Ani mě nenapadlo, že bych na místo setkání měl někoho poslat, aby ho prohlédl nebo nachystal past.
Ten italský smrad nemá koule na to, aby něco připravil, i když podle mých zdrojů se až nějak moc kamarádil s těma policajtíkama.
Ale dal mi své mafiánské slovo, a kromě toho, už jsem pochopil, že mu víc záleží na tom, aby bylo co nejméně obětí.
A navíc se mi nechtělo.
Co mi taky mohl udělat?
Budu připraven. To, že si nedal jako podmínku nemít při setkání zbraň jsem hodlal využít.
Ráno, v trochu lepší náladě, když jsem z postele vykopal kluka a holku co jsem si v noci přivezl domů, jsem se osprchoval a mrknul na hodinky.
Je osm ráno, stihnu se ještě i nasnídat.
Přešel jsem k trezoru a vytáhl svůj Magnum ráže 44.
Miloval jsem zbraně asi stejně jako sex, a čím větší, tím lepší. Potěžkal jsem krásku v ruce a přešel ke stolu, abych ji rozebral, vyčistil a vložil do ní speciální náboje s pláštěm z tvrzené oceli, větší příměsi olova a mosazi.
Taková kulka dokázala prostřelit i dlažební kostku jakoby nic, takže i kdyby ti dva panáci měli na sobě neprůstřelnou vestu, nebudou mít šanci.
Silně jsem pochyboval, že by měli nějaké speciální vojenské vybavení, které by ani tahle kulka neprostřelila, takže jsem dokonce za pohvizdování přešel do jídelny, abych se nasnídal, a pak oblékl a mohl vyrazit.
Pro jistotu jsem nakázal, že pokud se do hodiny nevrátím, mají přijet na smluvené místo a srovnat to tam se zemí.
Nikoho jsem se sebou nebral. Nebyl důvod.
Pokud vše půjde podle plánu, zabiju dvě mouchy jednou ranou.
Rozhodně jsem samozřejmě nikdy neměl v plánu dodržet své slovo.
Nejsem tak naivní, jak ten italský cucák.
Dozvím se jméno Lomanova vraha, a buď zabiju ty dva, nebo se jich zmocním a získám tak nadvládu i nad tou zasranou Cosa Nostrou.
Jo. Docela jsem se na to těšil.
Přesně v devět jsem odbočoval k rozdrolené cestě směrem k bráně továrny, kde už stál luxusní Chevrolet a z něj právě vystupovali ti dva.
Zajel jsem z pravé strany našikmo před ně, abych se v případě potřeby mohl za autem krýt, a vystoupil…