Li-Wei
Už vím, kde se to ve mě bere.
Může za to Xi, protože mě neustále zlobí.
Nestačil jsem se pomalu ani nadechnout a už jsem v sobě zase pocítil tu plnost.
A když se pak Xi zeptal, jestli má pokračovat nebo půjdeme spát, a tak provokativně se usmál, jen jsem zafuněl a nafoukl tváře.
Pevně jsem Xiho objal a místo odpovědi ho povalil na záda.
„Provokatére," kousnul jsem ho do brady, zavrtěl se, a pak se narovnal.
Seděl jsem na Xim přímo uprostřed otevřeného okna a zpocené tělo mi ofukoval jemný větřík.
„Nezavřeš… to okno?" zachraptěl jsem a prsty si začal pohrávat s Xiho bradavkami.
„Co když…" nadzvedl jsem se, takže ze mě Xi skoro vyjel, zakroužil pánví a stáhl několikrát dírku, abych podráždil pouze Xiho špičku, a pak prudce dosedl zpátky až to pleskl, „…nás někdo…" znovu jsem se, tentokrát po Xiho penisu jemně přejel nehty a znovu dosedl, „…uvidí…"
Byl jsem úplně mimo. Ještě snad nikdy mě Xi takhle nerozparádil.
Nebo to bylo tím, co jsem kolem sebe viděl? Nebo tím, že jsem potkal Chrise a Loryho?
Ať to bylo, jak chtělo, dnešní noc jsem rozhodně nehodlal jít jen tak spát.
A i když jsem se pořád styděl a byl rudý až na zadku, chtěl jsem Ximu ukázat, jak moc ho miluju.
„Xi!" vykřikl jsem, když jsem se na něm začal pohybovat a občas se klonil, abych ho políbil.
Pohled mi padl na noční stolek a snad nějaký popud nebo nevím co, mě donutilo natáhnout ruku a hrábnout dovnitř pro jeden užší vibrátor, který mi koupil Lory.
Pořádně jsem ho nageloval, strčil Ximu do ruky, nalehl na něj a jeho ruku i s tou věcí si navedl k dírce.
„Chci… abys na dnešní noc… nikdy nezapomněl…" zašeptal jsem Ximu do rtů, zadíval se mu do očí, a pak jsem zatlačil na jeho ruku.
Xi-Wang
„Klidně ať se podívají… Mají na co… jsi moc… krásný…“ zavzdychal jsem, když na mě Li dosedl a pevně jsem sevřel jeho boky.
Když se pak začal pohybovat, jen jsem spokojeně přimhouřil oči, a sledoval, jak mu to krásně jde.
Brzy mě zase dostal do nálady, ztvrdnul jsem tak, že jsem cítil každé otření o jeho nitro. A když mi po něm přejel nehty, jen jsem zatnul zuby a prudce vydechl.
„Jsi zkažený Li-Wei Garson…“ zavrčel jsem a pomalu jsem do něj začal zasouvat vibrátor, který mi sám nabídl. „Ale krásně zkažený…“
Po těch slovech jsem zapnul vibrace, a druhou rukou pevně chytil Liho kolem pasu, aby se ani nehnul, když jsem s vrčícím vibrátorem začal projíždět jeho dírku.
I já dost citelně pocítil ty vibrace. A když jsem k tomu přidal i to, že jsem byl uvnitř jeho zadečku, a že mě začal tak silně svírat, málem se mi protočily oči blahem.
Jen jsem po očku mrknul do okna k protějšímu baráku, a když jsem viděl, že se v jednom pokoji rozsvítilo, v duchu jsem se pousmál.
„Udělej se pro mne, Li,“ zarazil jsem vibrátor na doraz a nechal ho tam.
Chytl jsem Liho za ramena a donutil ho si sednout.
„Chci se na tebe dívat, jak se uděláš…“ jednu ruku jsem položil na jeho stehno a druhou jsem začal trápit jeho penis a varlata.
Li-Wei
Myslím, že jsem zrudl ještě víc, když Xi řekl, že jsem zkažený.
Zabořil jsem svou tvář do jeho ramene a odmítal se hnout, jak jsem se styděl.
Zároveň jsem ale zasténal, když do mě Xi strčil vibrátor a pak ho zapnul.
Bylo to něco neuvěřitelného, a už jsem si i myslel, že to Xi dokončí, ale on se nejspíš rozhodl, že mě dneska bude trápit.
„Xi…" zasténal jsem a měl co dělat, abych to udýchal.
Díval jsem se na něj, sledoval výraz v jeho tváři, i krásně zastřené oči a znovu si uvědomil, jaké mám štěstí, že mám tak úžasného muže.
A právě pro něj udělám cokoliv.
„Dívej se… jen na mě…" zachraptěl jsem, opřel se o dlaně za zády mezi Xiho nohama a ty svoje posunul, takže jsem se patami zapřel o matraci a doširoka je roztáhl.
Koutkem oka jsem zahlédl, jak se naproti v domě otevřelo okno a uviděl něčí postavu, ale bylo mi to už asi i jedno.
Ještěže tady sousedy neznám. A moc nechodím ven. A vlastně bydlím úplně někde jinde, takže nebyla šance, že se s tím dotyčným někdy potkám.
„Xi!" vykřikl jsem, když jsem touhle polohou částečně hýbal i vibrátorem.
Zakroužil jsem pánví, což mě málem přivedlo do mdlob, protože spolu s tou hračkou ve mě to přineslo ještě intenzivnější zážitek, a pak se začal pohybovat.
Dával jsem do těch přírazů vše, pomocí nohou jsem dokázal měnit úhly, a i když jsem se před chvilkou udělal, konec přišel rychleji, než jsem si myslel.
„Xi!" vykřikl jsem, až mi přeskočil hlas, zaklonil hlavu nazad a úplně se na Xiho narazil, že jsem ho snad i kousek posunul.
Mé sperma dopadalo na jeho hruď, pravidelnými stahy jsem v sobě Xiho i s vibrátorem svíral a nedokázal popadnout dech.
Xi-Wang
Protahoval jsem jeho penis v ruce, místy jemně, pak zas pevněji. Sem tam jsem ho chytl u kořene a jemně s ním zatřásl, protože sám vím, jak příjemné pocity tohle natřásání sebou nese.
A když pak Li změnil polohu, a začal doslova řádit na mém klíně, už jsem měl problém se udržet v klidu a pomáhat mu.
Ve chvíli, kdy jsem cítil že se to na mě hrne, jsem mu penis pevně sevřel, a pak, když jsem stiskl povolil, Li se na mě ještě víc narazil, vystavil se nejen mě, ale i tomu, co se právě díval z okna, a začal kropit mé břicho svým spermatem.
Jo, neměl jsem daleko od orgasmu, doslova se to na mě hrnulo jak vzteklá nadržená fena, na kterou její pes kašle, ale i přesto jsem si neodpustil malou provokaci.
Pustil jsem Liho penis, nabral jeho sperma na prsty a pak je s požitkem a očima upřenýma na mého muže, pěkně slízal.
A možná jeho chuť, nebo to, jak moc mě v sobě LI svíral a bylo to doplněno vibracemi, pro mne znamenalo konečnou.
Rychle jsem se posadil, vytáhl z Liho vibrátor, který skončil vedle nás. Popadl jsem ho za boky a pěkně si ho začal narážet na svůj penis, protože on sám už sotva zvládl hnout prstem.
„Chytni… se mě… kolem… krku…“ zachrčel jsem ve chvíli, kdy jsem do toho dal vše a vypadalo to, jako bych se ho svým klackem snažil probodnout.
Už podruhé jsem plnil jeho dírku. Sperma stékalo i ven a končilo i na mě, kde ho Li svým zadečkem rozmazával každým dosednutím.
Když jsem se aspoň trochu vzpamatoval z toho nejsilnějšího prožitku, chytl jsem Liho kolem pasu a opatrně ho převrátil na záda a dolehl na něj.
Jen malinko jsem se v něm ještě párkrát pohnul, než jsem ho nakonec opustil úplně. Stáhl jsem ruku mezi nás, pohladil jeho vlhký penis a pak prsty jemně promasírovával jeho dírku, dokud se nestáhl zpátky do své původní velikosti.
„Vážně…“ vydýchával jsem tu jízdu. „Jsi zkažený…“
A po těch slovech jsem mu ještě věnoval polibek, aby nemohl protestovat, že tomu tak není.
Li-Wei
Tu noc jsme si milovali ještě jednou. Byl to opravdu neuvěřitelný zážitek a za chvilku jsem i zapomněl na celé otevřené okno.
Únava se ale nakonec stejně dostavila, a tak nebylo divu, že jsme spali až do druhého dne skoro do poledne.
Ale nebyli jsme jediní, podle toho, kdy jsme pak po sprše sešli dolů do kuchyně, kde se začali pomalu scházet i ostatní.
Chris chodil nějak ze široka, Jaden se tvářil až nějak moc spokojeně, stejně jako Thomas, Mark měl celý krk flekatý a Josh na židli pořád poposedával.
Jen co jsme pustili psy na zahradu, dali jim nažrat a sami připravili snídani, dorazil Gianni s Remym, a Nolan s Lorym.
Bylo to vážně fajn a já doufal, že tentokrát všichni zůstanou a večer třeba zapálíme gril.
„Ty, Chrisi, mohl bych pak s tebou mluvit chvilku o samotě?" ozval se Joshua, když už jsme dojídali.
Jaden se na něj zadíval přimhouřenýma očima a Joshua jen zakroutil očima.
„Neboj, nepolezu ti do zelí, jen něco potřebuju," odfrkl si Josh, a když Chris souhlasil, pustil se do zbytku snídaně.
„Děje se něco, Lory?" zeptal jsem se, protože jsem už nevydržel ty jeho pohledy a úsměvy, kdy jsem si říkal, jestli jsem něco neudělal třeba špatně nebo nemám něco na obličeji.
Lory odložil lžíci, Nolan vzal hrnek s kávou do ruky a zakryl si jím obličej, což mě ještě víc zmátlo.
„Víš Li-Wei," začal vážně Lory, „už nikdy, nikdy, nikdy neříkej, že nejsi krásný, jinak tě praštím."
Po jeho slovech jsem nechápavě zamrkal a podíval se po ostatních i po Xim, který jen pokrčil rameny.
„No, nechápu, co tím myslíš… nemyslím si, že bych byl nějak krásný…" zeptal jsem se a napil se kávy.
„Moc ti to slušelo. V noci. Když jsi rajtoval na Xi-Wangovi. Strkal si do zadečku tu hračku, co jsem ti koupil. A krásně u toho sténal."
Jeho slova mi došla, až po tom šibalském úsměvu a zamrkání, co po mě zase hodil.
Káva, kterou jsem se napil, skončila na Thomasovi, který seděl naproti mně, jak jsem ji vyprskl a vzápětí se ze stoličky svezl pod stůl, kde jsem si dřel a rukama si objal nohy.
„Pane Bože. Chci umřít. Chci umřít. Chci umřít." mumlal jsem pod stolem a rozhodl se, že tam začnu žít.
Slyšel jsem tlumeně hlasy od stolu, ale nějak nedokázal vnímat, co kdo říká, jak moc jsem se styděl.
Xi-Wang
Jo, byl to jeden z těch nej večerů, které si chce člověk zopakovat aspoň tisíckrát.
A opravdu mě ta únava po koupeli a následném sexu přešla. Ale do chvíle, než jsme to dali po třetí, a já nakonec usnul chvíli potom, co jsem Liovi poděkoval polibkem za úžasný sex.
Byl jsem tak tuhý, že mě neprobralo ani to, že jsme měli celou noc otevřené okno, a teprve ranní slunce, které začínalo už dost pálit, nás oba nakonec probralo.
A nebyli jsme jediní, kdo si pospal tak dlouho. Když jsme sešli dolů, všichni teprve snídali, takže to vypadalo, že obědvat budeme až někdy později odpoledne.
Když dorazili Nolan a Lory, všiml jsem si jejich pohledů směrem k Limu. A hlavně… Lory se pořád tak blbě culil, že mi bylo hned jasné, o co jde.
A potvrdil to potom i svými slovy.
Na poslední chvíli jsem uhnul, když Li vyprsknul kávu, a obhodil Thomase.
„Říkal jsem ti, že jsi krásný, Li, nemáš se za co stydět,“ sehnul jsem se pod stůl, a pohladil ho po vlasech.
Ale to se pod stůl zasunul i Chris. Dřepl si naproti Liho a zadíval se na něj.
„Budeme tu bydlet spolu, co říkáš?“ zeptal se ho nevinně a já málem vyprsknul smíchy.
Nejspíš ale máme po obědě, protože v tuhle chvíli chtít po Liovi aby uvařil… Byl by nadlidský výkon ho k tomu přemluvit.
„Mám návrh, co kdybychom se vykašlali na celé vaření v kuchyni a udělali si grilovačku místo oběda? Venku je hezky a můžeme i do bazénu. Kdo chce, může nahý, pokud to klukům nevadí. Stejně se už skoro všichni známe…“
Když se k Chrisovi a Limu pak pod stůl připojil nakonec i Lory, kluci jen zavrtěli hlavou a s mým návrhem souhlasili.
„Půjdu připravit gril, ale někdo by měl naložit maso,“ vstal Thomas, hodil své nádobí do myčky a pak šel do garáže, kde měl Josh uloženy věci na grilování, aby je donesl na terasu a nachystal.
"Jdu mu pomoct," zabručel Jaden a taky se zvedl od stolu, ale nezapomněl se ještě s úsměvem podívat na kluky pod stůl, než odešel.
„Já musím zavolat do práce, ale za chvilku jsem tu a pomůžu,“ zvedl se i Mark a odkráčel do ložnice.
„Zajedu dokoupit maso, ať je pro všechny, a nějaké piva, máte jich málo,“ ozval se Remy a mrknul na Gianniho, jestli se přidá. Ale ten jen zavrtěl hlavou, že zůstane a místo něho se k Remymu připojil Nolan.
Takže jsem se nakonec zvedl a začal uklízet stůl, abychom mohli připravit maso, aby se mohlo pěkně vymáchat v připravené marinádě.
„Li, pomůžeš mi?“ sehnul jsem se pod stůl a prosebně se na Liho zadíval.
Joshua
Snažil jsem se nějak udržet vážnou tvář po Loryho prohlášení, ale když pod stůl zahučel i Chris, neudržel jsem se.
Až teprve, když se začali všichni od stolu sbírat, a najednou zmizel i Lory a chvilku po něm Gianni, odnesl jsem špinavé nádobí do myčky.
Xiho jsem poslal, ať jde nachystat bazén a vlezl si pod stůl za klukama.
„Ještě, že ho mám tak velký," zašeptal jsem a spiklenecky mrkl.
Lory se zaculil a natáhl se, aby Liho pocuchal.
„Hele, Li, nemáš se za co stydět. Vážně jsi krásný, a kromě toho, tebe viděl pouze Lory a možná Nolan. Co má říkat tady Chris, když ho Jaden přefikl na mém okně," povzdechl jsem si hraně.
Drcnul jsem do něj ramenem a usmál se na něj.
„Buď v klidu. Nikdo ti nic říkat nebude. Naopak, aspoň je vidět, že se s Xim opravdu moc milujete. A když tak skočím do bazénu nahý, ať si mají chlapi o čem povídat," mrkl jsem na něj.
„Jo, Chrisi, když už tady tak spiklenecky kujeme pikle, rád bych tě o něco poprosil," vystrčil jsem hlavu zpod stolu, abych se ujistil, že mě nikdo neslyší, a pak zase zalezl zpátky.
„Nesmíte to ale říct, je to překvapení. Za pět dní mám s Thomasem a Markem takové výročí. No, výročí… Spíš den, kdy mě Thomas představil Markovi, a já tak poznal dva skvělé chlapy, bez kterých se neobejdu. A chtěl bych jim dát něco na památku. Stihl bys něco takhle v rychlosti udělat? Nějaké náramky z bílého zlata, na zapínání, rozměry bych ti dal, a na povrch náramku vyrýt tenhle datum a k tomu napsat 'od toho dne, navždy spolu'. Myslíš, že by to šlo?"
Podal jsem mu papírek, kde byl napsaný den, měsíc a rok, kdy jsem se s Markem a Thomasem setkal, a dychtivě se na Chrise zadíval.
„Jo, a peníze pro mě nejsou problém. Zaplatím, kolik budeš chtít.
„To je tak romantické," vydechl Lory, a dokonce jsem tím přitáhl i Liho pozornost.
„A až tohle vyřešíme, půjdete mi pomoct s marinádou na maso, co vy na to? Je to rodinný recept a mohli bysme kluky překvapit."
Byl jsem rád, když souhlasili, a teď už jen zbývalo, co řekne na mou prosbu Chris.
Chris
Snažil jsem se Liho šeptem uklidnit, a pak se ještě přidal Lory. Ale myslím, že hláškou, nemáš se za co stydět, vážně jsi byl nádherný, to akorát tak víc zabil. A pak se ještě přidal Gianni.
A nakonec i Josh.
Jo, takhle situace mohla vypadat komicky, ale jen do chvíle, kdy Josh, který taky zalezl pod stůl, připomněl moji a Jadenovu chvíli na terase. A v ten moment jsem to byl já, kdo zastrčil hlavu mezi kolena, a Lory se hned zvědavě začal vyptávat.
Ale Josh ho umlčel svou prosbou směrovanou ke mně.
Potěšilo mě, že mě o něco takového žádá. Už z jejich chování bylo vidět, že to nejsou kámoši jen na sex, ale něco víc. A teď, když mi dal Josh tenhle návrh, už jsem si byl naprosto jistý, že se všichni tři vzájemně milují.
Bylo to zvláštní, ještě jsem se nikdy nesetkal s láskou mezi třemi lidmi, a tak bezvýhradnou. Ale moc jsem jim to přál.
„Pojď se mnou do ložnice, ukážu ti rozpracované návrhy, některé mám už připravené a napůl hotové, tak není problém to stihnout za tři dny,“ přikývl jsem, a pak jsem se vysoukal zpod stolu.
„Vlastně…“ zarazil jsem se. „Můžete jít do ložnice všichni, ať si Jaden nemyslí něco špatného, kdybych tam šel jen s Joshem? A pak ti, Joshi, pomůžeme s tou marinádou a s masem, ano?“
Joshua
Byl jsem moc rád, když Chris souhlasil, a nakonec jsme se zpod stolu vyhrabali všichni.
V ložnici mi Chris ukázal své návrhy a já musel obdivovat jeho práci.
Vážně byl šikovný. Ani jsem se nedivil, že si ho Jaden tak hlídá.
Vybral jsem asi půl centimetru široký náramek, který vypadl slušivě a zároveň by ani jednomu z nás nezavazel při práci, a rovnou klukům vypověděl, jak jsme se vlastně seznámili, a jak to došlo až sem.
„Někomu to může připadat divné, a může tvrdit, že to nemůže fungovat, ale není to tak. Vztah je o vzájemné důvěře, toleranci, respektu a kompromisu. A pokud to člověk chápe, pak to může fungovat. Jediné, co u nás nebude nikdy nepůjde, je to, že se nemůžeme vzít. A proto bych chtěl dát klukům ty náramky."
Dolů do kuchyně jsme sešli asi o půl hodiny později, připravili marinádu, a jak se kluci vrátili z obchodu, hned jsme do ní naložili maso.
Zároveň jsme připravili obložený talíř, nachystali si zeleninu a pečivo, a konečně vyšli ven.
Jak jsem slíbil, do bazénu jsem skočil nahatý, a všem předvedl svůj flekatý zadek.
Remy mě o chvilku později následoval, ale podezíral jsem ho, že to udělal jen proto, aby zase předvedl svou velikost, což Jaden s Thomasem samozřejmě nenechali jen tak.
Parádně jsme si to užili, a já pak vylezl ven, oblékl si na mokré tělo zástěru, a s Markovou pomocí se pustil do grilování, zatímco kluci nanosili zbytek věcí ven, anebo se rochnili v bazénu.
Chris
Nakonec jsme všichni šli do ložnice, kde si potom Josh vybral náramek, který by chtěl pro všechny udělat.
Všichni jsme ho skoro bez nadechnuti a bez mrknutí poslouchali, jak nám vyprávěl, jak se seznámili, a taky to, jak jejich vztah funguje.
Obdivoval jsem je všechny tři.
Jo, takový vztah chce všechno to, co nám říkal. Ale taky rozhodně i tu vzájemnou toleranci a nulovou žárlivost. Ne každý by tohle dal, a já je za to vážně obdivoval.
Když mi Josh pochválil práci, červenal jsem se stejně jako LI, když o něm začal mluvit Lory v kuchyni.
Josh si vybral náramky jednoduché, ale zato elegantní a slušivé, a já věděl, že je zvládnu udělat do dvou dnů.
Už jsem v duchu měl i vybrané kazety, do kterých je uložím, a rozhodně jsem věděl, že nepůjdu s cenou tak, jako kdybych je prodával někomu cizímu. Josh nechtěl nic ani slyšet o tom, že jim je udělám zadarmo, a tak jsem aspoň snížil cenu o práci, která na tom bývá nejdražší, a na tom jsem si stál.
Li-Wei se mezitím stihl už uklidnit natolik, že s námi už bez problému šel do kuchyně a pomáhal s přípravou jídla.
Byla to taková pohodě po těch nervech, že jsme si to užívali úplně všichni a skoro jsme zapomněli i na Shenga. Jediný Mark musel občas odskočit k telefonu, ale ani jednou nebylo potřeba, aby odjel do práce a ani nikoho dalšího nevolali.
Čvachtání v bazénu bylo dost osvěžující v tomhle horkém letním dni. Ale kromě Joshe, Thomase, Jadena a Remyho si nikdo další netroufnul vlézt do vody nahý.
A myslím, že jen dobře, protože by se z toho pak staly orgie. Ale přesto jsem Jadena potom sprdnul že se nemá předvádět, a má si obléct plavky, jinak tu věc mezi nohama bude mít je pro parádu.
Vysloužil jsem si za to let do bazénu, a pár plesknutí po zadku, což docela zaštípalo, vzhledem k tomu, že jsem byl mokrý…
Grilování se ujal Thomas s Jadenem. Už jsem je začal podezírat, že to jsou nějaká dvojčata, které při porodu rozdělili a teď se po x letech setkali. Poslední dobou si nějak až moc rozuměli. Vlastně od chvíle, kdy zjistili, že mají stejně dlouhého ptáka…
Ale jídlo bylo vynikající, a všichni do jednoho jsme doslova chrochtali, když jsme si pak dávali to maso, a museli pochválit tu Joshovu domácí marinádu.
Jaden
Bylo to fakt parádní odpoledne. Takové, jaké jsem doufal, že ještě několikrát zažijeme. Šli jsme spát někdy před půlnocí, ale i když jsme ráno už museli vstávat a připravovat se na akci chycení Shenga, přesto jsem si neodpustil, abych Chrise nepotrápil a neukázal mu, že tu parádu mezi mýma nohama potřebuje i on. Myslím, že pochopil dost jasně, zvláště, když jsem mu ukázal ještě ukázkové ranní probuzení, kdy jsem jeho zadeček a snad ještě vlhkou dírku vzal útokem.
Po chvilce mazlení jsme se pak přesunuli do sprchy, kde mi Chris řekl, že musí kvůli jedné zakázce do práce. Prý je to moc důležité a mohl by s ním být Lory s Nolanem a Liem, protože my ostatní na ně zase teď nebudeme mít čas.
No, v tom měl nejspíš pravdu. Zbýval den do Shengova návratu a nanejvýš dva dny do spuštění akce.
Nesměli jsme mu dát čas na vzpamatování.
Remy už měl vybrané místo a od jednoho ze Shengovych výše postavených lidí jsme měli mobil. Bylo v plánu, že mu z něj Gianni zavolá a vymýšlí si historku o křivém poldovi a o tom, že má pro něj informaci, kdo zabil Lomana. A výměnou bude za to chtít, aby Sheng nechal Gianniho lidi na pokoji.
Joshua nás upozornil, že Sheng je dost chytrý a bude se nejspíš vyptávat na některé věci, a že se Gianni nesmí nechat nachytat na švestkách.
U snídaně jsme se sešli zase všichni, protože Remy s Giannim spali v obýváku, a měl jsem takový dojem, že okno na terasu je špinavější, než bylo včera, ale raději jsem mlčel.
Gianni
Chtěl jsem jít s klukama se dívat na to, jak Chris vyrábí náramky pro Joshuu. Ale bohužel jsem nemohl.
Hrál jsem hlavní roli v akci setkání se Shengem, a proto jsem musel být u všech porad a při plánování.
Poprvé jsem se taky podíval na místo, kde kluci pracují, a musel jsem je obdivovat, hlavně Marka, který má největší zodpovědnost, že se jim to daří zvládat.
Cítil jsem se trochu nejistě, když se na meeting přišel ukázat i jejich šéf. Clarkson, nebo tak nějak se jmenoval. Podezíravě si mě a Remyho prohlížel, až mi to nebylo příjemné. Nejspíš by nás dva nejraději viděl za katrem, ale měl smůlu. My měli čisté ruce.
Jen jsem musel chytit za ruku Remyho, abych mu zabránil vyskočit z křesla a vrhnout se na toho panáka, který mi byl velmi nesympatický. Ale byl to jejich šéf a jeho podezíravost jsem bral jako součást jeho profese. To by ani nebyl správný polda, kdyby všemu věřil a nebyl podezíravý.
Přesto nebyl jediný, kdo se na nás tak díval.
Zřejmě o nás už věděli všichni tady na stanici, a tak, když jsme pak šli společně do místní jídelny na oběd, neustále se k nám někdo otáčel, až jsem měl chuť odsud utéct.
Trochu jsem začínal mít strach z toho, jestli to zvládnu. Už tak nemám rád tu hru, co hraji s mými kluky, když se musím ukázat jako jejich šéf, ale nebylo zbytí.
Pokud chci udržet pořádek, musí to být.
Pokud chceme dostat Shenga, musím se překonat.
Blížil se večer druhého dne, když Remy dostal zprávu, že se Sheng pohnul a míří domů a je právě někde v polovině cesty, kde zastavil, aby si odpočinul. A vzhledem k tomu, že byl na druhém konci států, dorazí do Sacramenta nejspíš ráno nebo dopoledne, protože neletěl letadlem, ale jel autem.
Kdo ví proč…
A moje nervozita ještě víc stoupla, že jsem už ani skoro neodpovídal klukům na jejich otázky, a jejich diskuze o svatbě jsem se prakticky ani neúčastnil.
Remy
Chvilkama jsem litoval toho, že jsem vůbec Giannimu dovolil se toho účastnit.
Bylo na něm vidět, jak je z toho nesvůj, i když se snažil, hlavně před našimi lidmi, se kterými jsme se pak jeli setkat, nedát nic najevo.
Tentokrát už to ale naštěstí nebylo tak náročné jako při razii.
Samozřejmě, že se mohlo cokoliv podělat, ale šance na dopadení Shenga byla docela vysoká.
Teda pokud skočí na tu Gianniho historku a přijme to setkání.
Byli jsme domluveni, že mu dáme tak den, jak dorazí, a pak mu Gianni zavolá. Setkání muselo proběhnout odpoledne, protože za tmy to bylo dost riskantní.
Vybral jsem místo, kde nebylo mnoho lidí, vlastně to bylo kousek od opuštěné továrny na kraji města.
Perfektní místo pro Jadena, kde měl možnost se ukrýt a zároveň i pro zásahovku, aby mohla okamžitě vyrazit.
Večer jsme spali zase u Joshuy, protože teď nemělo smysl přejíždět.
Tiskl jsem k sobě Gianniho, hladil ho po zádech a ujišťoval, že to dobře dopadne.
Říkal jsem mu, že je silný, a že už stačí jen tohle, a na všechno se pak vykašleme a otevřeme si vlastní cukrárnu.
Dokonce jsem mu i ukázal pozemek, který se mi zalíbil, malý domek s obrovskou zahradou, kde by se dalo stavět a doufal, že to Giannimu aspoň trochu zvedne náladu.
Gianni
Jak moc miluji Remyho nedokážu ani vypovědět slovy.
Kdyby nebylo jeho, kdo ví, kde bych teď byl.
Leželi jsme na rozloženém gauči, já se k němu tulil a poslouchal jeho plány do budoucna.
Líbilo se mi to, a za chvilku jsem se k tomu přidal.
Nepotřeboval jsem dneska sex, já chtěl hlavně klid a trochu porozumění, což mi můj manžel dával dokonale.
A nakonec jsem se uvolnil tak dobře, že uprostřed vyprávění, jak bude kavárna a cukrárna vypadat, jen nakonec usnul.
Bylo hodně hodin, a tak nebylo divu, že jsem spal tvrdě a probralo mě až teprve tiché mluvení.
Byl jsem na gauči sám a z kuchyně se ozývaly tlumené hlasy. Nejspíš se snažili mluvit potichu, aby mě nevzbudili.
Vstal jsem a šel se podívat, kdo všechno tam je.
Remy, Li-Wei a Chris právě chystali společně oběd, a já se zhrozil, že už je tolik hodin.
Ale prý si nemám dělat těžkou hlavu, protože Nolan s Lorym asi taky ještě vyspávají, protože ještě nedorazili.
Ostatní prý museli jet na stanici, a na dotaz, proč mě nevzbudili se jen zasmáli.
Prý jsem spal tak tvrdě, a dokonce i pochrupával, že mě nevzbudilo ani to, když psi zaštěkali, že chtějí ven.
Nakonec jsem snědl jen trochu ovoce, protože oběd byl už skoro hotový a nemělo cenu se už nacpávat něčím větším.
S Remym jsme pak šli poskládat gauč a uklidit obývák, aby Josh zase nebrblal.
Já se posadil pak zpátky do kuchyně, a na střídačku sledoval hodiny, kluky, jak vaří, a telefon od jednoho z Shengových lidí, a v duchu se už připravoval na ten hovor, od kterého jsem absolutně nevěděl, co mám čekat. Ještě jsem neměl čest se s Shengem setkat osobně, nebo s ním mluvit po telefonu…
Sheng
Před polednem jsem se konečně vrátil z cesty, mírně unavený a hlavně rozmrzelý, protože schůzka nešla tak jak jsem si představoval.
Rozhodl jsem se, že si aspoň objedu baráky, a pak se stavím k Lomanovi, abych si zlepšil náladu.
Ale už při vjezdu do Sacramenta jsem pocítil podivné píchnutí.
Vždycky jsem měl jakýsi šestý smysl na špatné věci.
Něco bylo prostě jinak.
Doma jsem si vyhodil věci, zavolal si pár podřízeným, a pak už jen nevěřícně poslouchal, co se tady za těch pět dní stalo.
Tohle si Loman odskáče! Měl dávat pozor a okamžitě mě varovat!
Co si, kurva, myslel, že dělá?
„Jak moc nám to ublíží?" zavrčel jsem na Georgeho, který se tvářil, jako by se snad nic nedělo.
„Přišli jsme o jednu hlavní a jednu vedlejší varnu, o novou dodávku zbraní, o jeden sklad zbraní, o větší dodávku alkoholu a opia, nemluvě o prosti-"
„Neptám se, kurva, o co jsme přišli!" zařval jsem na celé kolo, chytil ho pod krkem a zatřásl s ním. „Ptám se, jak moc nám to ublíží!"
„Šéfe…" zachrčel, a pokud jsem chtěl, aby mi odpověděl, musel jsem ho pustit.
„Tento týden nestihneme žádnou dodávku a obnovení se bude pohybovat v řádu milionů. Nejspíš přijdeme o jednoho zákazníka, ale myslím si, že nikdo jiný se proti vám neodváží postavit a raději si počkají. Přesto, aby se nám vrátily všechny finance, které vložíme do obnovení, včetně získání vaší reputace zpět, protože až se tohle někdo dozví, rozhodně vám to neudělá dobré jméno, bude trvat nejméně půl roku, než se to všechno vrátí zpět."
Ten jeho věcný tón mě fakt sral. To, kurva, nemůže aspoň předstírat zájem?!
„A kde jsi byl ty, když se to stalo?!" zavrčel jsem na něj.
„Snažil jsem se minimalizovat škody," pokrčil nevzrušeně rameny.
Nejlepší obchodník nebo ne, letěl na druhý konec místnosti, kde se pozdravil se stěnou a zůstal bezvládně ležet na zemi.
Mark
Když jsme ráno vstali, málem nás Remy přizabil, že děláme kravál.
Jako by byl ve vlastním baráku…
Ale pak nám ukázal na spícího Gianniho v obýváku a vysvětlil, proč po nás chce, abychom byli tiše. A když psi zaštěkali na souhlas, málem vyskočil až ke stropu a okamžitě je šel pustit, aby nedělali kravál ani oni.
Tentokrát jsme už museli jet do práce, tak jakmile jsme byli všichni po snídani, oblékli jsme se a vyrazili.
Bylo to už o něco klidnější než před tím zátahem. Hlavně u Lia. Zdál se mi nějak víc v pohodě. Možná to bylo tím, že se tentokrát nemusel obávat o Xiho, když věděl, že se nechystá do žádné akce.
Ale nebylo to jen tím.
Když jsme dorazili na stanici, Xi si vyžádal pár minut se mnou o samotě.
A já jen zíral, když mi sdělil, že u policie končí a půjde pracovat k Jadenovi.
Pár minut se protáhlo na skoro hodinu, když jsme to probírali ze všech možných stran, ale nakonec jsem na to Ximu kývnul.
Nedržel bych ho tu násilím, zvlášť když já sám odcházím. A hlavně, když jsem věděl, proč to vlastně dělá, a já mu musel dát za pravdu.
Zbavíme se Shenga, a on si bude moct oddychnout a žít s Liem konečně klidný svobodný život.
Když odešel zpátky za klukama do kanceláře, aby je o svém rozhodnutí informoval, pustili jsme se už pak do práce. Ještě nám toho hodně zůstalo na dodělání, co se předešlé razie týkalo.
Absolvoval jsem dvě porady se šéfy ostatních oddělení. Poradu s mými podřízenými, abych je informoval o předběžných výsledcích zátahu a o průběhu chystané akce.
Několikrát jsme ještě zkontrolovali, zda místo setkání se Shengem vyhovuje, volali Remymu, abychom se ujistili o některých věcech.
Později odpoledne, na závěr pracovního dne, než jsme mohli odjet domů, jsem ještě svolal krátkou schůzku se všemi, kteří se dané akce zúčastní, protože druhý den už tolik času na to mít nebudeme.
S upozorněním, že všichni budou v pohotovosti tady na stanici od rána, a na místě setkání se už od noci budou střídat hlídky, kdyby se tam náhodou Sheng objevil a chtěl něco připravit proti Giannimu, jsem to pak rozpustil, a my se konečně mohli vydat domů, kam jsem se už opravdu těšil.
Remy
I když se to na první pohled zdálo jako pohodové odpoledne, nebylo tomu tak.
Na Giannim byla vidět nervozita, navíc umocněná, když jsme pak u Joshuy zůstali sami, protože kluci odjeli s Chrisem.
Li-Wei chtěl zůstat, ale pro jeho bezpečí, kdybych musel narychlo někam odjet, jsem ho raději poslal s klukama.
Snažil jsem se Gianniho nějak rozptýlit, ale znal jsem ho natolik dobře, že jsem to stejně nakonec vzdal. Věděl jsem, že i beze slov Gianni ví, že má ve mě pevnou oporu.
Na večer, když se všichni vrátili, Li-Wei se pustil do večeře a Gianni do dezertu, aby přišel na jiné myšlenky, se můj telefon skoro nezastavil.
Každou chvilku přicházely od mých lidí nějaké zprávy.
A zrovna jsme byli uprostřed večeře, když mi volal jeden z lidí, nastrčených přímo u Shenga.
Nebyly to dobré zprávy a nejspíš to na mě bylo vidět, protože jsem vyskočil od stolu a zamračil se.
„Posílám na pomoc svoje lidi! Udržte to pod kontrolou!" křikl jsem do telefonu, a pak se podíval na ostatní.
„Sheng vyrazil. Poslal do ulic své muže. Mají rozkaz zabít všechno, co se pohne. Hajzl, zasraný!" bouchnul jsem pěstí do stolu.
„Není zbytí, Gianni, musíš volat, pokud chceme předejít katastrofě a doufat, že nám na to skočí. Jen zdůrazni, že se nesmí dnes v noci nikomu nic stát, jinak je po dohodě. neboj, budeme tu s tebou,“ přešel jsem k Giannimu a chytl ho za ruku.
Gianni
Bylo fajn, když byl později dům zase plný. O něco jsem se cítil lépe, když všichni mluvili, něco dělali, a já nemusel myslet na to, co mě čeká.
Ale jen do chvíle, kdy Remymu začal až nějak často zvonit mobil. A po posledním hovoru se mi roztřásly ruce.
Sevřel jsem na moment jeho ruku, když přistoupil ke mně, zhluboka jsem se nadechl, a pak jsem vstal.
„Musím se nejdříve něčeho napít,“ pustil jsem Remyho a zamířil k baru, odkud jsem vytáhl nějakou flašku.
Bez ohledu na to, co to je, jsem ji obrátil a několika loky se toho napil. V momentě jsem se rozkašlal, ale když jsem ucítil, jak se mi po těle rozlévá teplo, o něco jsem se uklidnil, a přestaly se mi třást i ruce.
Ne, Sheng s námi nebude mávat, jak se mu líbí. Nebude tady z toho dělat občanskou válku.
„Jdeme,“ popadl jsem telefon ze stolu a zamířil do pracovny.
Počkal jsem, až ho kluci napíchnou na nahrávání a hlasitý odposlech, a teprve potom jsem vyhledal a vytočil Shengovo číslo.
Chvíli to trvalo, než to v telefonu klaplo a celkem nepříjemně s nevybíravými slovy se ozval hrubý hlas.
„Drž hubu!“ zařval jsem do telefonu. „Drž hubu a poslouchej, ty hajzle! Už tě mám plný zuby. Vím, co se teď děje a co máš v plánu! Mám pro tebe ale návrh, který se týká jednoho z tvých mrtvých mužů. Jestli se rozmyslíš mě vyslechnout, tak zavolej zpátky! Nejsi jediný, kdo má informace a kontakty u policie! Taky znám pár křivých poldů! Odkud si myslíš, že mám tenhle telefon?! Rozmysli se, jestli po mně budeš řvát, nebo se uklidníš a domluvíme se!“
Sheng
Skoro jsem ještě ani nevešel dovnitř, když mi začal zvonit mobil.
Bylo to číslo jednoho z hlavních, co měli na starost doky, tak jsem hned po zvednutí spustil lavinu nadávek.
Jaké však bylo mé překvapení, když se na druhém konci ozval jiný hlas.
A vůbec se mi nelíbilo, jak mluví.
Když konečně zmlkl, dosedl jsem do křesla a pohodlně se opřel.
„A ty si jako, kurva, kdo?" zavrčel jsem telefonu.
Gianni
U jsem si myslel, že telefon vypnu a měl jsem chuť s ním praštit proti zdi.
Jen díky tomu, že mi Remy položil ruku na rameno a stiskl ho, jsem se několikrát nadechl a vydechl, abych se uklidnil.
Ale Sheng na moment zmlknul a pak se ozval se svou otázkou.
„Jsem kdo? Co si myslíš? Jsem ten, kdo ti udělá ze života peklo! Co udělali poldové je maličkost proti tomu, co udělám já! To, že jsi poslal své lidi do ulic je nic proti tomu, co se stane, až dám povel těm svým! Všichni jsou v pohotovosti, stačí jen kývnout prstem a první, kdo bude mít vystřelený mozek z hlavy, budou ti tví zmetci! A pak si já pro tebe osobně dojdu. Jsi jen dvoumetrová kopa sraček! Tak naposledy! Vyslechneš si mou nabídku, nebo vyšlu své lidi do ulic, a věř tomu, že početně máme převahu a za chvíli tohle město bude patřit Italům!“
Sheng
Aha. Už jsem věděl odkud vítr vane.
„Hmm. Tak ty jsi ten italský smrad, co převzal místo po Adrianovi? Jo, ještě jsme neměli čest spolu mluvit, ale jedno vím jistě. Nemáš takové koule jako Adrian. Ten si aspoň dokázal udělat pořádek. Slyšel jsem o vaší minulosti. Jaké to bylo zjistit, že tě jen využíval?" zachechtal jsem se, ale vzápětí se v křesle napřímil a sevřel telefon tak prudce, až jsem se obával, že ho rozmáčknu.
„Teď mě dobře poslouchej, ty italský smrade. mě nikdo nebude vyhrožovat, a zvlášť ne cucák, kterému ještě teče mléko po bradě a ví hovno o skutečné chlapské práci. Klidně si vyšli své lidi do ulic, myslíš, že jich máš dost? Stačí zavolat Triády a uvidíme, kdo se pak bude smát. Klidně z tohoto posraného města udělám jatka. Klidně si pro mě přijď a uvidíme, kdo skončí s prostřelenou hlavou. Rád si vychutnám tvého manžílka, který má aspoň koule, zatímco ty se budeš dívat. To, že s tebou ještě mluvím a nezavěsil jsem je to, že víc, než co jiného chci zjistit, kdo zabil Lomana. A ty to víš, protože jinak bys mi nevolal. Myslíš si, že máš navrch? Měl by ses naučit, jak s lidmi jednat, chlapečku, pokud po nich něco chceš."
Vrčel jsem do telefonu, rozhodnutý to položit v okamžiku, kdy zase otevře tu svou nevymáchanou klapačku.
Gianni
V momentě, kdy Sheng zmínil Adriana, jsem se napjal, nadechl se přes nos, a pak tiše vydechl.
Poslouchal jsem ty jeho urážky na mou hlavu, a podíval se na Remyho, když ho vlastně Sheng pochválil.
„Tak poslouchej, ty rybí hlavo. Chceš vědět, jak to s Adrianem bylo? Jsou tři verze. Jen jedna je ta pravá. Kdo si myslíš, že zmáčkl spoušť? Zabili se ti dva navzájem, nebo jsem to byl já? Nebo tam byl někdo další? Proč si myslíš, že zneužíval on mě? Co když to všechno z mé strany byla jen hra? Proč myslíš, že starý Simeone přišel s nabídkou, abych vedl Famílii, i když mě chtěl původně zabít? Kde je pravda?“
Na moment jsem se odmlčel, abych se mohl nadechnout, ale pak jsem pokračoval.
„Nebudeme se tady bavit o tom, kdo jaký je, poučovat se navzájem. Ty jsi ten, kdo by mě teď měl poslouchat, ať se ti to líbí nebo ne. Pokud nechceš, aby bylo v Sacramentu vyhlášeno stanné právo, aby sem naklusala armáda, tak toho, co teď děláš, okamžitě necháš, aspoň do té doby, než ti přednesu svůj návrh. Řeknu ti, kdo zabil Lomana, a ty stáhneš své lidi a mým se budete vyhýbat na míle daleko. To, že s tebou mluvím, je jen o tom, že každý chceme to svoje. A že ti vyhrožuji? No a co? To ti to tak dělá špatně od žaludku? Moc dobře vím, že ti jde jen o pomstu. Loman byl někdo, kdo ti bude hodně, hodně, hodně a citelně chybět. A ty ho chceš pomstít. Šukalo se ti s ním dobře? Nejspíš ano, protože bys takhle jinak nevyváděl. Nebo, že by… Zamiloval ses?“
Sheng
Jen jsem zakroutil očima, když se mě snažil zmást ohledně Adriana.
Jo, to tak. Ten starý páprda chtěl pouze klid, nic jiného.
Ale to mě ani tak moc nezajímalo.
Konečně jsme se dostali k jádru věci, ale on to zas musel posrat.
Vážně jsem měl s tím telefonem chuť praštit.
Kdo mi zaručí, že mluví pravdu? Stejně bych si to tak, jako tak zjistil, i když by mi to trvalo třeba dýl.
„Ano. Šukalo se mi s ním kurva dobře. Nikdo neuměl kouřit jako on a nastavit svou dírku tak, jak on," pokračoval jsem po chvilce ticha.
Pak jsem se znovu opřel v křesle a zhoupnul se.
„Láska je pro slabochy, je pro takové idioty, jako jste vy. Proč jsem tak silný? Proč jsem se dostal tak daleko? Protože neztrácím čas se zbytečnými city, které jen oslabují. Máš poslední šanci. Zatímco mluvíme, mí muži se blíží k první obydlené části. Chci jméno toho, kdo Lomana zabil. Pokud mi ho dáš, jsem ochotný své chlapy stáhnout. Pokud mě chceš jen vodit za nos, stejně si to zjistím tak, jako tak. Takže?"
Gianni
Hmmm, takže láska je jen pro slabochy.
„Dobře, takže mám pravdu, Zamiloval ses a teď si to ukázal tím, co děláš. Kdyby ses nezamiloval, tak bys teď nevyváděl. Proč nechceš jména těch, co zabili i ostatní tvé lidi? Proč jen Lomana? Ty jsi ten slaboch. Hele, tohle nikam nevede, a já už toho mám, kurva, dost. Okamžitě stáhneš své lidi, a já ti za to slíbím, že se s tebou zítra ráno v devět sejdu, a dám ti všechny informace, které chceš. Ale mám čtyři podmínky. První jsi slyšel. Stáhneš své lidi, druhá, bude se mnou můj consigliere, třetí, bude to na místě, které určím. Čtvrtá, přijdeš sám, nebudeme si nic nalhávat, nevěřím ti. A pomůžu ti hned se rozhodnout,“ po těch slovech jsem kývnul na Remyho.
Ten vzal telefon, vytočil první volbu a řekl jediné slovo: „Můžeš.“
Vrátil jsem se k hovoru se Shengem.
„Dám ti dvě minuty na rozmyšlenou. A ty si zatím zjisti, jak na tom jsou tví lidé na Chaster Drive. Vím, že tam je jen jedno tvé auto. Vlastně už není… A budu pokračovat, než se vůbec vzpamatuješ a zavoláš si tu svou Triádu, tak tady bude celá Cosa Nostra…“ a po těch slovech jsem zavěsil.
Sheng
Jen jsem poslouchal podmínky, které ten smrad diktoval a nestihl ani pípnout, když mi pohrozil a zavěsil.
Byl jsem nasraný snad ještě víc než předtím.
Nebudu mu volat. Seru na něj. Prostě si to zjistím jinak.
Mrskl jsem telefonem proti zdi, vstal a z baru vytáhl flašku, kterou jsem ze čtvrtiny vyžahl.
Neuběhla snad ani minuta, když mi volali, že na stanovišti kousek od rezidence někdo odstřelil jedno z mých aut.
„Ty malý, zasraný hajzlíku. Pamatuj si, že tohle máš u mě schované. Budu čekat na tvoji chybu, kterou uděláš, a pak tě stáhnu za živa z kůže," zasyčel jsem do telefonu, když jsem asi po pěti minutách, potom, co jsem z ulic stáhl své chlapy, volal zpátky tomu Italovi.
„Budu na smluveném místě, přesně v devět. Pokud tam nebudeš, dohoda padá. Vem si klidně s sebou toho svého manžílka, ale jakmile ucítím nějaký podraz, tohle město skončilo."
S těmi slovy jsem zavěsil a rozhodl se nějak zabít čas aspoň tím, že jsem zajel do jednoho svého bordelu.
Remy
Slyšel jsem každé Shengovi slovo stejně jako ostatní. A věděl jsem, že to pro Gianniho není zrovna příjemné. Ale i tak se držel a nenechal se nachytat, když ho Sheng pokoušel dostat na kolena.
Byl to prostě můj kluk, a já bych kvůli němu šel i do Pekla, kdybych ho musel zachránit.
Jen jsem ho objal, když Shengovi zavěsil a trvalo asi pět minut, než se ten hajzl ozval zpátky. Gianni mu znovu zopakoval podmínky, oznámil místo schůzky a potom, co mu Sheng znovu pohrozil a pak zavěsil, vypadalo to, že je konečně po všem.
Mark hned začal všechno po telefonu zařizovat, a já stáhl Gianniho do obýváku, abysme byli aspoň chvilku sami, ale sotva jsem stihl vysvléct sako, Gianni už do sebe klopil flašku.
„Tak to ne! Musíš být na zítra v pořádku!" vyjel jsem po něm a flašku mu vyrval.
Pak jsem ho pevně objal a zadíval se mu do očí.
„Byl jsi úžasný. Všechno jsi to zvládl. A pokud chceš, klidně ti ty špatné myšlenky vyšukám z hlavy, ale potřebuju, abys byl na ráno střízlivý a v pohodě, jak nejvíc to půjde, ano?"
Políbil jsem ho na rty, sedl si do křesla, Gianniho stáhl s sebou a začal ho hladit, aby se aspoň trochu uvolnil.
Gianni
Myslel jsem, že to už bude k ničemu, protože dvě minuty uplynuly a pořád nic, a budeme muset přistoupit na náhradní plán, a to, že Shengovi zavolá přímo Remy.
Ale naštěstí se za pět minut ozval telefon. Nechal jsem ho chvíli zvonit, než jsem ho zvedl. Chtěl jsem tomu hajzlovi něco prsknout zpátky, ale tak tak jsem zakovat podmínky, a on mi zavěsil.
Jo, muselo ho to stát pořádnou ránu do jeho nafouklého ega, když zavolal nazpět.
Musel ustoupit italskému skrčkovi…
Ale bylo mi jedno. Prozatím můj úkol skončil.
Když telefon ohluchnul, já jsem se roztřásl a málem jsem šel k zemi, jak jsem měl slabé nohy.
Tolik nervů mě to stálo, že mi bylo až na zvracení.
Byl jsem rád, když mě Remy odtáhl do obýváku. Hned jsem se vrhnul na flašku, kterou jsem tam předtím nechal stát, ale Remy mi ji vyrval z ruky, a já nakonec skončil na jeho klíně.
„Promiň,“ zamumlal jsem do jeho košile a sevřel ji v rukách. „Nevím, jestli jsem to nepodělal… Tohle… tohle já prostě neumím… nejsem takový jako on… nedělá mi to dobře… Já… málem jsem kvůli němu prozradil, jak to bylo s Adrianem…“
Po posledních slovech mi do očí vstoupily slzy.
Vážně jsem měl obavy, aby to, co jsem řekl, nespustilo nějaké nové vyšetřování Adrianovy a Nicolasovy smrti. Mohl jsem jen doufat, že si budou myslet, že jsem si to vymyslel kvůli Shenga.
„Chtěl bych být s tebou teď jenom sám. Ale… nemůžeme teď jet na hotel. Nevíme, co se teď Shengovi honí hlavou…“