Joshua
Loman nebyl jediný člověk, kterého jsem kdy zabil.
Ale přesto…
Pokaždé, když takhle někomu vezmete život, podepíše se to na vás, byť je to sebevětší parchant.
Teda aspoň na mě to tak působilo.
A u tohoto případu obzvlášť, protože Loman byl pro nás ten nejdůležitější svědek.
Jistě. Mohl jsem ho střelit do nohy nebo ruky, jen ho zranit, ale v takové chvíli, kdy se snažíte zachránit životy nemyslíte na nic jiného než na to, jak co nejrychleji hrozbu zneškodnit.
„Omlouvám se," povzdechl jsem si, když se o mě Thomas opřel.
Trvalo asi dvě hodiny, než se ten největší chaos uklidnil a Remy mě odtáhl k autu, že mě odveze domů.
„Udělal jsi, co jsi musel. Loman sice není Sheng nebo Zhuang, ale kdo ví, co by udělal, kdyby se dostal víc mezi lidi a za sebou měl nás. Mohlo to dopadnout mnohem hůř. Sice to byl náš nejcennější svědek, ale… asi bych jednal stejně," ozval se Remy, když jsme vyrazili k domu a já se s povzdechem opřel o sedačku.
Jen místo odpovědi zabručel, a pak celou cestu až domů mlčel.
Pomohl jsem Remymu ještě vybalit nákup, a zatímco on Jadenovi a Giannimu vysvětloval situaci, a Li s Chrisem se rozhodli udělat něco lehkého na večeři, s omluvou jsem se odbelhal do postele, kam jsem sebou plácl.
Co teď bude dál, stačil jsem si domyslet.
Sheng rozpoutá peklo, až se vrátí. A já jen doufal, že z města neudělá jatka, protože bych si to do smrti vyčítal.
Ani nevím, jak dlouho jsem mohl ležet a přemýšlet, než se mi zavřely oči. Probudily mě až tlumené hlasy, a když jsem se otočil, za oknem už byla tma.
Nejspíš se vrátili kluci, tak jsem se vyhrabal z postele a sešel dolů.
„Vážně mě to mrzí… vím, jak moc jsme ho chtěli živého… omlouvám se," zabručel jsem, když jsem sešel dolů a mírně se zamračil.
Thomas
Nejlepší, co se dalo teď udělat, bylo odlifrovat Joshe pryč a Remyho taky. Už jen to, že je to mafián, a kdyby se ho někdo něco ptal, mohl by být problém, protože nikdo neví, že máme domluvenou spolupráci. A tak Remy vzal Joshe a toho svého maníka, a odjeli pryč, jako by byli jen přihlížející a o ničem vlastně neví.
Jen mě ujistil, že on nevystřelil, takže kulky z jeho zbraně tu nebudou a ani toho jeho muže.
A Josh může podat výpověď a udělat zprávu o něco později.
Bylo opravdu důležité, aby nás tu bylo teď co nejméně, pro případ, že by se mezi čumily přimíchal někdo ze Shengových lidí. Sice jsem pochyboval, že Lomana někdo z podřadných poskoků zná osobně. Řekl bych, že možná nikdo z nich, protože Loman byl stejně tajemný jako Sheng. Ale jistota je kulomet a jeden nikdy neví.
Během chvíle, po jejich odjezdu se to vymezilo páskou, čumilové byli vytlačení z uličky i z té druhé, kde se vlastně začalo střílet, a kousek opodál u sanitky seděla ta žena, kterou Loman ohrožoval, celá se třásla a byla v péči zdravotníků.
Mark už to celé korigoval, a já a Xi jsme technikům, kteří dorazili, ukazovali místa, kde se všude střílelo, aby mohli udělat ohledání místa, a taky začali pracovat na mrtvole, která už byla schovaná pod stanovým přístřeškem, aby nebyla na očích.
Trochu s obavami jsem se díval na Marka, a taky jsem měl mírné obavy, jestli to nebude mít teď nějaký dopad na celou tu naší akci.
Ale při troše štěstí a zdravém úsudku, by se to celé mohlo vlastně uspíšit, a provést to dřív, než se vrátí Sheng, abychom mu co nejvíc omezili zdroj informací…
Bylo dost pozdě, když jsme se mohli vrátit. Xi-Wang odjel na motorce zpátky dříve, já s Markem ještě jel na stanici podat vysvětlení a zajistit, aby případ Lomana měl prioritu, a aby bylo dodrženo přísné mlčení. Pro teď jsme tomu mrtvému klukovi dali pracovní název Střelec. Pokud jsou někde na stanici štěnice, tak, než se všechno projde a prohlédne, nepadne jeho jméno ani náhodou.
Když jsme se konečně vrátili zpátky, bylo už docela dost hodin a venku tma.
Li a Chris už měli nachystanou večeři, Jaden a Xi-Wang byli v pracovně a rychle sepisovali zprávu k dnešnímu incidentu, aby se s tím pak nemuseli zdržovat a mohli se věnovat jen plánované razii.
Jen jsme na ně mávli, že už jsme doma, a hned jsme vystoupali nahoru, abychom se převlékli a hlavně osprchovali.
Já osobně jsem byl zpocený jak hovado, a měl jsem na sobě ještě i krev, jak jsem dával Lomanovi první pomoc. Ty hadry budou nejspíš na odpis.
Když jsme vešli do ložnice, našli jsme Joshe spát.
Mark k němu přistoupil, sklonil se nad ním a stáhl mu pramen vlasů, spadlý do obličeje.
Tiše si povzdechl, políbil ho jemně na čelo a pak odstoupil.
„Necháme ho spát,“ zašeptal jsem, když došel zpátky ke mně. „Osprchujeme se dole.“
A tak jsme taky udělali. A opravdu šlo jen o sprchu, protože na nic víc jsme teď neměli ani trochu náladu.
Když jsme pak ještě s klukama probrali, co a jak, a mrkli se na to, co stihli udělat, usadili jsme se v kuchyni u večeře v plném počtu.
Vlastně ne. Jen Josh chyběl.
Už jsem otvíral pusu, abych Limu odpověděl, že spí, když se najednou ukázal dole a začal se omlouvat.
„Nevím, proč se omlouváš. Kdokoliv z nás ho mohl zabít. Buďme rádi, že on se netrefil ani jednou. Že nikoho nezabil, nebo nezranil,“ vstal jsem a došel k Joshovi.
„Pokud ti z toho není do zpěvu, nemusíš tu být. Donesu ti večeři nahoru a posedím s tebou. Nenuť se k ničemu,“ zašeptal jsem ještě tiše do jeho ucha, když jsem si ho na moment přitáhl a pak mu věnoval aspoň krátký polibek.
Možná jsem jednal trochu jinak, jemněji než obvykle, ale věděl jsem, že to bude teď asi nejlepší způsob, jinak bude Josh úplně v háji.
Joshua
Docela překvapeně jsem vydechl, když ke mně Thomas přišel a byl něžnější než obvykle.
Myslím, že jsem na moment zapomněl i zavřít pusu, jak jsem na něj zíral.
Přesto jsem se o něj aspoň nakrátko opřel a zabořil nos do jeho krku.
„Jsem v pořádku. Pojím tady. Jen mě to prostě mrzí a štve zároveň. Dokážu si kde, co vydedukovat a vypočítat, dokážu předpovědět kroky vrahů a násilníků, ale když se stane tohle, nedokážu vymyslet nic. Ale hlavně, že se nikomu nic nestalo," pousmál jsem se na Thomase, a ještě ho líbnul na bradu.
Odtáhl jsem se a po cestě ho plácnul po zadku a Marka pak líbnul do vlasů.
Večeře pak probíhala v klidu, a i když mě zajímalo, jak to všechno dopadlo, nechtěl jsem se ptát hlavně před Li-Weiem.
Bylo nepravděpodobné, že by o Lomanovi někdo ze Shengových lidí věděl, takže se o jeho smrti nejspíš dozví buď, až se vrátí nebo z klepů, které se k němu dostanou, protože bylo kolem plno lidí.
Ale to mu zasadíme ještě i druhou ránu v podobě razie.
Ovšem až se vrátí nejspíš nastane peklo.
A tak jsem během večeře přemýšlel, jak to zařídit, abysme Shenga dostali dřív než zlikviduje půlku města.
Když bylo po večeři a uklizeno, a Li-Wei s Chrisem zašli s Pongem na zahradu, odešel jsem se osprchovat, a pak sepsal krátkou zprávu, aby Mark neměl problém.
Jakmile jsem dopsal zprávu, úlevně jsem vydechl a promnul si oči.
„Tak, teď už mi můžete říct, jak to vypadalo, když jsem s Remym odjel," podíval jsem se po ostatních, kteří v pracovně seděli a věnovali se svým věcem. „A potom, jestli vám to nebude vadit, šel bych si lehnout. Pokud možno s někým. Potřebuju se uvolnit."
Podíval jsem se štěněčím pohledem po Markovi a Thomasovi.
Bylo mi jedno, kdo z nich by to byl, Mark dokázal být stejně tvrdý jako Thomas, nebo jestli by to byli oba, ale aspoň by mě to přivedlo na jiné myšlenky.
„Teda, pokud nejste moc unavení, nebo nemáte náladu," dodal jsem a mírně zrozpačitěl, když mi došlo, že v pracovně je mnohem víc lidí.
Zvláště, když Jaden zabručel něco v tom smyslu, jak někdo nemůže mít na sex náladu.
Ale věděl jsem, kolik toho Mark a Thomas mají za sebou a rozhodně bych je nikdy kvůli svým vlastním potřebám do ničeho nenutil.
Thomas
Otočil jsem se na Jadena po jeho poznámce, jestli to myslí vážně.
On není jediný, kdo je tu pořád při chuti. Ale zvažuji často danou situaci a tomu se přizpůsobím.
Po Joshových slovech jsem však pochopil, že se prostě potřebuje odreagovat, a tohle je pro něj lepší, stejně jako to dělá Mark.
„Přijdu, jen tu něco dodělám,“ usmál jsem se na Joshe a pak jsem se k němu ještě naklonil a zašeptal mu do ucha: „Budeš čekat nahoře, vyslečený a připravený…“
Než se Josh odebral do ložnice, ještě jsme mu v krátkosti řekli, jak to vypadalo, když odjeli. Remy s Giannim po celou dobu mlčeli, jen poslouchali, občas si vyřídili nějaký hovor, z kterých jsem pochopil, že dali příkaz svým lidem, aby se po tomhle incidentu zavěsili na Shengovy lidi, jestli se třeba něco nebude chystat, a pokud něco ohledně Lomana ví, abychom byli informováni hned, jakmile by se něco začalo proslýchat. Ale vypadalo to, že je zatím klid.
Když Josh odešel nahoru, otočil jsem se na ostatní.
„Nechtěl jsem o tom teď mluvit před Joshem, ale uvědomil jsem si, že on vlastně od Shenga utekl po svých. To znamená, že by si mohl pamatovat cestu, tudíž přibližné místo, kde byl vězněný. Mám sice trochu obavu, jak by to na něho působilo, ale bylo by, si myslím, dobře, kdybychom do akce zahrnuli i to místo. Zřejmě to není žádné z těch, které jste označili,“ otočil jsem se na moment na Remyho a Gianniho, a pak se vrátil pohledem k Markovi. „Promysli to, Marku. Buď bychom tam hned poslali někoho hlídat, nebo bychom se na to místo zaměřili hned po zátahu.“
Mark se na mě zadíval, a bylo vidět, že nad tím hodně přemýšlí.
„Je pravda, že nám toho o tom moc neřekl. A mohlo by to pomoct, promyslím to. A spíš bych to viděl tak, že bychom tam naběhli hned, ale jen by to tam někdo hlídal, prozatím. A po zátahu, kdyby se tam Sheng ukázal, tak teprve potom bychom udeřili,“ promluvil po chvíli a zadíval se na nás, jestli s tím souhlasíme.
Je pravda, že pokud by rozkázal, poslechli bychom. Ale zřejmě ho to několikaleté velení už začíná zmáhat. Nejspíš je opravdu čas, aby z vražd odešel a přenechal to někomu dalšímu.
Joshua
Teprve až v ložnici, potom, co mi kluci řekli, co se dělo, mi došlo, jak trapně a hloupě můj požadavek zněl.
„Joshuo Cavisi. Ty jsi ale kretén," zanadával jsem polohlasně sám sobě.
Thomas s Markem museli být unavení k smrti a já tady fňukám.
Znělo to, jako bych snad o sex žadonil. Byl jsem naštvaný sám na sebe a připadal si jako blbec.
To, co se stalo, nebylo nic, z čeho bych se hroutil, protože už jsem to zažil.
Zabručel jsem další nadávku a rozhodl se udělat v šatně místo pro Markovy věci, až se přestěhuje celý, protože jich měl o hodně víc než Thomas.
Ne, že by Thomas chodil v jednom tričku, ale Mark si v podstatě potrpěl na obleky jako já.
Hlavně je musel víc nosit.
Já už je teď oblékal poměrně málo, na moje poměry, přesto jsem jich měl asi dvacet pět, a protože jsem v něčem musel chodit, obleky nahradilo volnější značkové a sportovní oblečení.
A toho jsem za ty dva roky, co jsem v Sacramentu bydlel, už nastřádal požehnaně.
Ani nevím, jak dlouho mi to trvalo, mohl jsem být tak u poloviny rovnání a třídění, když jsem zaslechl, jak někdo vešel dovnitř.
A v ten moment jsem si připomněl Thomasova slova, že mám být připravený a vyslečený.
„Tome, já… no…" přešlápl jsem a vyšel ze šatny.
Thomas
Nakonec jsme odsouhlasili Markův návrh, co se Shengova místa týkalo. A ráno, až bude Josh víc v pohodě, tak z něj zkusíme vytáhnout místo, kde ho Sheng věznil.
Nakonec jsem se s ostatními rozloučil s tím, že dneska z ložnice nejspíš už nevylezu, no možná na večeři, a odešel jsem s Jadenovou poznámkou, že kdybych nevěděl jak na to, tak ať přijdu pro radu.
Nejraději bych ho nakopal…
Jen jsem mávnul rukou, že nic takového nepotřebuji, podíval se na Marka, který hned nahodil dosti výmluvný úsměv, a pak už jsem raději vypadl z pracovny.
Když jsem vešel do pokoje, můj první pohled padl na postel. Ale ta byla prázdná a já zaslechl šramot z šatny.
A pak uviděl i Joshe, který z ní vyšel a cosi zamumlal.
Zkřížil jsem ruce na prsou a zadíval se na něj z pod přivřených víček.
„Mám ti pomoct s přerovnáváním věcí v šatně, nebo se svlečeš a připravíš?“ zeptal jsem se tiše a výmluvně si ho prohlédl od hlavy až k patě.
Joshua
Myslel jsem, že to Thomasovi vysvětlím a omluvím se.
Ale když jsem ho tam viděl tak stát a prohlížet si mě jako kočka myš, všechno se mi vypařilo z hlavy.
„Ano… ne…" zablekotal jsem po jeho otázce a roztřeseně vydechl.
Thomas s Markem na mě působili jako nikdo jiný, a já věděl, že i kdyby se nakrásně někdy rozhodli odstěhovat a vykašlat se na mě, já na ně nikdy nezapomenu.
„Nedívej se na mě tak! Pak se nemůžu soustředit! Chtěl jsem ti něco říct, víš?" prskl jsem nakonec po Thomasovi, když jsem našel řeč a mrsknul po něm triko, co jsem držel v ruce.
Než mi mohl dát ránu mezi oči, vyskočil jsem na postel, klekl si na ni a obličej zaryl do peřiny.
Stáhl jsem si kalhoty těsně pod zadek a vyšpulil ho na Thomase.
„Jsem moc zlobivý a potřebuju naplácat na zadek," zahučel jsem, stáhl ruce dozadu, pomačkal si půlky a několikrát je od sebe roztáhl.
Ale ani tentokrát jsem nedal Thomasovi čas.
Zase jsem z postele vstal, i když jsem musel opatrněji vzhledem ke staženým kalhotům, přešel k Thomasovi a těsně před ním si přetáhl přes hlavu triko.
Mozek si v tuhle chvíli odjel na dovolenou a začalo jednat tělo.
Triko letělo někam do prostoru a já se otočil, natiskl se na Thomase a zadečkem jsem se mu několikrát otřel o klín. Pak jsem se sehnul a začal si pomalu sundávat kalhoty. Několikrát jsem dlaněmi zabloudil na půlky, které jsem nezapomněl pomačkat a roztáhnout od sebe.
Začalo se mě pomalu ale jistě zmocňovat vzrušení a dech se mi zkracoval.
Když odletěly i kalhoty a spodky, otočil jsem se zase čelem k Thomasovi a pomalu šel pozpátku k posteli.
„Thomasi… strašně moc jsem zlobil…" skoro jsem zaskučel, když jsem se narazil o postel.
Zvedl jsem ruce, sepjal je za hlavou a olízl si rty.
Thomas
Zprvu jsem nechápal, co po svém – ano – ne – vlastně chce.
Ale pak jsem se jen mohl dívat na to divadlo, které mi tu předváděl.
Pozoroval jsem ho po celou dobu, i jeho ruce, každý jeho pohyb, a rozhodně mě to nenechalo chladným.
Ale přesto jsem zůstal stát na jednom místě, s rukama založenýma na hrudi, a beze slova ho pozoroval.
Takže si budeme hrát na zlobivého?
Hm…
„Nech ruce tak a postav se čelem ke zdi,“ rozkázal jsem mu a konečně svěsil ruce a ukázal mu ke stěně vedle koupelny.
Než to udělal, stáhl jsem si triko a došel k němu.
„Zvedni ruce,“ zazněl další příkaz a když i tohle udělal, zavázal jsem mu moje triko kolem očí.
„Máš rád moji vůni? Tak si ji užívej, než se vrátím. Dej ruce zase za hlavu a ani se nehni,“ zavrčel jsem mu do ucha a pak jsem odstoupil kousek dál.
Počkal jsem, jestli splní můj příkaz, a pak jsem se vrátil k posteli, kde jsem ze šuplíku v nočním stolku vytáhl kolík, bičík s rozšířeným koncem, gel a pouta.
Kolík jsem nageloval, aby to nedrhlo, a pak se s věcmi vrátil k Joshovi.
Hned jsem mu nasadil pouta, takže teď už opravdu u té stěny stál jako trestanec.
„Když zlobíš, potřebuješ potrestat,“ znovu jsem zachrčel do jeho ucha a pak ho do něj kousl.
Prsty jsem sjel po jeho páteři až dolů mezi jeho půlky a hned mu jeden zastrčil dovnitř.
„Myslím, že to půjde,“ trochu jsem ho vevnitř podráždil, prst vytáhl a pak mu tam bez varování zastrčil kolík. „A hlavně ať ti nevypadne…“
Odstoupil jsem o krok a hezky jsem si ho prohlédl. Když jsem se dost vynadíval, přejel jsem bičíkem po jeho půlkách, a pak ho s ní plesknul. Když kůže dopadla na jeho kůži, vydalo to krásný zvuk, a já se zachvěl, když jsem viděl Joshovu reakci.
„Takže trest…“ a znovu jsem se napřáhl…
Joshua
Thomas mě nikdy nepřestane překvapovat.
Pokaždé mě něčím úplně odrovná, a nejen mě.
Ale i Mark měl své dny, kdy jsem nestačil ani zírat a jen vyluzoval zvuky podobné sténání.
Stejně jako teď, když jsem si nechal zavázat oči a musel jsem stát u stěny.
V jednom měl ale Thomas pravdu. Jeho vůni jsem měl rád.
Trochu jsem se zachvěl, když jsem ucítil na zápěstí pouta, ale pak vykřikl a musel se čelem zapřít o stěnu, když mi vrazil bez varování kolík do dírky.
Jeho vrčení jen podněcovalo mé vzrušení způsobené tím, jak jsem byl Thomasovi vydán na milost a nemilost, a taky tím, když bičík dopadal na mé půlky.
Po každém plesknutí, které jsem navíc nevěděl kdy přijde, díky zavázaným očím, jsem se zachvěl, vykřikl a stáhl.
Podvědomě jsem víc nastavoval Thomasovi zadek a snažil se udržet v sobě tu zatracenou hračku.
„Thomasi!" zaúpěl jsem, když můj penis byl napnutý k prasknutí a plíce se rozhodly, že mi nejspíš brzo vypoví službu.
„Já chci… taky…" zachrčel jsem, prudce se otočil tam, kde jsem Tomase tušil, a když jsem se o něj lehce otřel, klekl jsem na kolena.
Nedělalo mi žádný problém i po slepu najít jeho klín.
Začal jsem se o něj otírat tváří, než jsem mu zuby rozepl a stáhl kalhoty a chrčivě zasténal, když se mi o rty otřelo to, co jsem tak moc chtěl v sobě.
Thomas
Joshua byl prostě nádherný, když tam tak stál, a zadeček se mu stáhl po každém plesknutí rozšířeným koncem bičíku.
Za chvilku ho měl celý červený. A já měl chuť mu ho pořádně promačkat, přehnout ho přes křeslo a hned ho natvrdo ojet.
Ale Josh byl rychlejší než moje vlastní myšlenky. Za chvíli klečel přede mnou a poslepu zachytil zip na mých kalhotech, aby je rozepl, a pak je zubama i stáhl níž.
„Jsi zlobivý,“ svěsil jsem ruku s bičíkem, a ve chvíli se se rty otřel o můj penis, přejel jsem mu bičíkem po zádech a znovu ho plesknul po zadku.
„Měl by ses víc snažit,“ znovu jsem ho plesknul.
Volnou rukou jsem ho popadl za vlasy, na moment mu zaklonil hlavu a sklonil se nad ním. Olízl jsem mu tvář, kousnul jsem ho do rtu a pak se vrhl na jeho ústa. Chvíli jsem ho líbal, můj jazyk měl snad až v krku, a přitom ho bičíkem stále dráždil jemnými tahy po zadku, a občas s ním zajel mezi jeho půlky.
„Pořádně, Joshi,“ znovu jsem zavrčel do jeho rtů. „Otevři pořádně pusu.“
Narovnal jsem se, rukou, kterou jsem ho držel za vlasy, jsem ho nasměroval na můj penis a potlačil, až celý zmizel v jeho ústech. Zavzdychal jsem, vydal jsem táhlé zachrčení, a když jsem se vzpamatoval, a začal určovat Joshovi tempo, znovu jsem ho plesknul bičíkem po zadku.
Joshua
O tomhle se mi bude zdát nejspíš ještě i za týden.
Thomas to vzal pěkně od podlahy a vůbec mě nešetřil.
Byl jsem na hraně, když mě pevně sevřel za vlasy, políbil, až jsem měl co dělat, abych mu stíhal, a pak táhle zasténal, když jsem ho měl najednou plnou pusu.
Naštěstí jsem měl trénink, takže pro mě nebyl problém se hned přizpůsobit a nechat to všechno na Thomasovi.
Kdykoliv jsem ale měl možnost, potrápil jsem ho zuby, zvláště, když jsem ucítil to příjemně štiplavé plesknutí na zadku. Zpracovával jsem Thomasův penis, aby si to pořádně užil, ale sám jsem už se nedokázal udržet.
Vysmekl jsem z jeho sevření, ještě olízl jeho penis a stoupl si na roztřesené nohy.
„Thomasi… já už…" zachrčel jsem a zasténal v momentě, kdy se naše penisy o sebe otřely.
A to byla pro mě poslední kapka.
Zaskučel jsem, úplně se na Thomase nalepil a zakousl se mu do krku.
Nebyl to žádný šílený orgasmus, jaký s Thomasem nebo Markem prožívám, ale aspoň částečné uvolnění mi to přineslo.
Ještě napůl rozechvělý jsem si vyžádal polibek, sklonil se, abych mohl podráždit i bradavky, a pak se otočil zády.
Rozkročil jsem se a předklonil se, až jsem měl hlavu skoro mezi roztaženýma nohama.
Vytlačil jsem ze sebe kolík, který s tupým bouchnutím dopadl na zem a několikrát dírku stáhl.
„Thomasi..." zasténal jsem ochraptěle a natlačil se zadečkem na jeho klín.
Thomas
Jo, tak Josh se do toho pustil s vervou, že jsem skoro nestíhal.
Občas jsem ho po zadku švihnul trochu víc, když jsem ucítil jeho zuby na mém penise.
Byl jsem skoro hotový, když on ale náhle vstal, a já se chytl u kořene, abych ještě něco vydržel a neudělal se jen tak, jak se to právě stalo Joshovi.
Jak málo mu stačilo k tomu, aby byl v tomhle stavu…
Málem na mě přepadl, když se o mě otřel, ale nakonec to zvládl i s následným otočením a předklonem.
Natáhl jsem se pro klíčky od pout a rozepl jsem mu ruce. Dotáhl jsem ho k posteli, donutil ho kleknout si, i přesto, že předtím na mě tak krásně špulil svůj zadek.
Položil jsem mu ruce na pelest a znovu je připoutal.
„Vážně jsi zlobivý, Joshuo Cavisi,“ protáhl jsem jeho jméno, a pleskl ho po zadku tentokrát dlaní, až to zaštípalo i mě.
Chytl jsem ho za boky a potáhl ho k sobě, až měl ruce natažené a musel být v předklonu. Přirazil jsem mu nohy k sobě, mezi své, a několikrát se penisem otřel o jeho dírku.
„Nabízíš se jako děvka… Řekni, Joshi… Chceš, abych tě pořádně ošoustal? Jsi moje děvka, a ty si tak i řekni, co chceš, abych ti udělal,“ najel jsem s posledním slovem do jeho dírky, a hned ho zase vytáhl.
„Nebo tě mám nechat takhle?“ znovu jsem najel a vytáhl ho.
Ale tentokrát jsem se už do jeho tepla nevrátil. Jednou rukou jsem zajel pod jeho břicho, protáhl jeho vlhký penis a pak mírně stiskl jeho varlata. Pevně jsem pak sevřel jeho boky, až jsem mu zaryl prsty do kůže.
Byl jsem taky na hraně, a věděl jsem, že nebude trvat dlouho, a já naplním ten jeho zadek po okraj.
Joshua
Jak málo stačilo k tomu, abych byl zase napjatý jako struna.
Vykřikl jsem a celý se rozklepal, když mě Thomas pleskl po zadku. Kdyby mě nedržel a já se nechytl tyček pelesti, asi by byla ze mě už placka na posteli.
Zaskučel jsem, když pak do mě najel, ale zase ho vytáhl.
Zavrtěl jsem se a snažil se na Thomase natlačit, ale marně.
„Thomasi!" zaskučel jsem.
„Prosím! Ošoustej mě… jsem… tvoje děvka… chci, abys mě… ošukal, že si… zítra nesednu… vystříkej mě… až mi to poteče i… ušima…" vyrážel jsem ze sebe mezi steny a snažil se nějak dostat blíž k Thomasovi.
Tohle mučení bylo už nesnesitelné a já se chtěl tentokrát udělat s Thomasem v zadku.
"Strč mi… to své… krásné, velké péro… do dírky a ošukej mě!" zavyl jsem nahlas a neměl ani čas se zastydět nad svými slovy, když mi přišlo, že to čekání je až nesnesitelně dlouhé.
Thomas
Ještě víc jsem zarazil prsty do Joshovy kůže, když se chtěl na mě narazit sám, a znehybnil jsem ho.
Spokojeně jsem ho poslouchal a díval se na něj, jak to prožívá.
A když pak řekl, že chce ve svém zadku mé krásné a velké péro, usadil se mi na rtech úsměv, který nejspíš jen tak nezmizí.
Jo, tohle by měl slyšet Jaden. Toho svého ptáka si může strčit někam…
Po posledních Joshových slovech, jsem ho ještě dvakrát a pořádně pleskl po zadku, svýma nohama jsem ještě víc přirazil ty jeho a pak se nastavil proti jeho dírce.
„Vyšukám z tebe duši…“ zachrčel jsem a prudce jsem do něho najel.
V téhle poloze byl ještě těsnější, a já si ho rukama narážel proto svým nájezdům, aby to pocítil ještě víc.
Tak jsem se do toho vžil, že jsem zapomněl na okolí, i na to, že jsou v baráku další lidi.
Bylo mi to jedno. Ložnicí se neslo mé i Joshovo sténání a vzdychání, pleskání kůže o kůže, když jsem si jeho zadek narážel na svůj klín.
„Joshi!“ zařval jsem s dalším tvrdým přírazem, po kterém jsem se už neudržel a začal jsem ho plnit svým semenem.
Jen silou vůle jsem si ho přidržoval, aby se nesvezl dolů, dokud jsem nepocítil tu úlevu, kterou přináší orgasmus s tak krásným klukem.
Pustil jsem jeho boky a trochu víc jsem roztáhl nohy od sebe, abych ho uvolnil.
„Pořádně se drž!“ přikázal jsem mu, když jsem chytl jednu jeho nohu a vytáhl ji nahoru na mé rameno.
Josh se pootočil trochu víc bokem, a já znovu začal projíždět jeho zadek, už tak plný mým sperma.
Jednou rukou jsem si přidržoval jeho nohu a druhou jsem chytil jeho penis, abych ho rychlými pohyby dovedl k tomu, aby ze sebe vydal druhou várku svého uspokojení.
Joshua
Konečně!
Zaskučel jsem blahem, když jsem v sobě ucítil Thomasovu plnost, ještě víc umocněnou tím, jak mi srazil nohy k sobě.
Nemohl jsem dělat nic, než jen držet, přijímat jeho prudké nájezdy, sténat a třást se jako list ve větru.
Bylo to něco úžasného a já cítil, že opravdu nemám znovu daleko k vrcholu.
Když se Thomas udělal, spokojeně jsem zavzdychal, a pak vyhekl, když mě natočil, moji nohu si hodil na rameno a spolu s dalšími přírazy začal masírovat i můj penis.
„Thomasi!" zaskučel jsem, jak moc mě tahle poloha brala skoro do mdlob.
A netrvalo dlouho a já pocítil to šílené uvolnění.
Táhle jsem zasténal, víc se na Thomase narazil a noha se mi podlomila, jak dokonalé to bylo.
Vtahoval jsem Thomase víc do sebe, hlavu jsem si zapřel o nataženou paži a fňukal s každým dalším uvolnění, když mé semeno dopadalo na postel pode mnou, na mé břicho a Thomasovu ruku.
Trvalo mi chvilku, než jsem se vzpamatoval natolik, abych dokázal vnímat okolí a nehrozilo, že mi srdce vyskočí z hrudi.
„Tome…" zachraptěl jsem, a ještě několikrát stáhl zadeček, abych v sobě víc sevřel jeho krasavce.
Thomas
Josh je vážně úžasný.
A pohled na něj je k nezaplacení.
Kdybych se právě neudělal, zřejmě by mě tím znovu dohnal k orgasmu.
Už jen pomalými pohyby jsem ještě několikrát protáhnul jeho zadeček, který mě místy ještě svíral. Opatrně jsem uvolnil jeho nohu a natáhl se pro klíček, abych mu mohl rozepnout pouta
Josh doslova splynul s matrací, když jsem ho uvolnil ze zajetí pout.
Převrátil jsem ho na záda, stáhl mu triko z očí a dolehl na něj.
„Ty a Mark jste ti nejlepší milenci,“ dal jsem mu pusu a prohrábl mu zpocené vlasy.
Nejen samotný sex, ale slyšet ho, když mě osloví zkráceninou mého jména, mě vždycky potěší a navodí příjemné stavy, které zahřívají mé tělo zevnitř.
„Miluji tě, Joshi,“ zašeptal jsem do jeho rtů, a pak je spojil v polibku, kterým jsem vyjádřil, jak moc mi na něm záleží.
Už si vážně nedokážu představit život bez něj a bez Marka. Oba dva ke mně patří. Oba jsou v mém srdci usazeni natrvalo a s pevnými kořeny.
Ještě chvíli jsem tak na něm ležel, líbal ho, hladil, než jsem se sesunul bokem, abych ho svou váhou nezatěžoval.
Vážně jsem se o něj moc bál, když ho Sheng unesl. Měl jsem strach, že ho už nikdy neuvidím, a to mi neskutečně bralo energii. Ten strach o něj, stejně jako tenkrát o Marka, když ho unesli fanatici z Wicca.
„Ty a Mark…“přitáhl jsem si ho k sobě do objetí a hladil ho po zádech a po zadečku.
„Nechci vás ztratit…“ dodal jsem o něco tišeji.
Joshua
Když mě Thomas pustil, nejspíš bych prošel matrací, jak jsem nedokázal pohnout ani prstem.
Zamrkal jsem do náhlého světla a přijal polibek, který mě zahřál u srdce stejně jako jeho slova.
Vydýchával jsem celý ten tělocvik a občas se ještě mírně zachvěl.
Stulil jsem se Thomasovi do náruče, když si mě k sobě přitáhl, vnímal jeho hlazení a slova, která pro mě znamenala všechno na světě.
Přesto jsem se kousek odtáhl a rafnul Thomase do brady.
„Hej, kdy tě vyměnili?" zasmál jsem se tiše. „Chci zpátky… svého ubručeného Toma."
Povalil jsem Thomase na záda, nalehl na něj, políbil ho, a pak se mu zadíval do očí.
„Než jsem se objevil já," začal jsem tiše a zvážněl, „měli jste jeden druhého. A i přesto, že jste tehdy tvrdili opak, věděl jsem, že k sobě máte blíž, než říkáte, nebo než si sami uvědomujete. Nepřekvapilo by mě proto, kdybyste jednoho dne přišli a řekli, že milujete jeden druhého. Ale pro mě…"
Na moment jsem se odmlčel a zvedl ruku, abych mohl Thomase pohladit po tváři.
„Pro mě to znamená víc, než si možná uvědomujete. Vrátili jste mi život. Udělali ze mě zase člověka. A ještě k tomu všemu mě vzali mezi sebe. Znamenáte pro mě všechno, a i kdybyste se jednoho dne rozhodli zůstat jen spolu, nikdy na vás nezapomenu. Jste úžasní muži, skvělí přátelé a nejlepší milenci, jaké si člověk může přát. Miluju tě, Tome. Tebe i Marka."
Znovu jsem Thomase políbil, a pak si bradu opřel o jeho hruď.
Thomas
Zamyslel jsem se nad Joshovými slovy.
Je pravda, že jsem se nejspíš trochu změnil, i Mark, a dokonce i Josh. Možná to bylo právě proto, že Josh mezi nás vpadl jak velká voda. Udělal nám tu pěkný průvan, a donutil nás své životy postavit na pevnějších základech.
„Hele, než ses objevil ty, měli jsme sice jeden druhého, ale měli jsme i několik dalších milenců. A nejen já, ale i Mark. Ale s tvým příchodem se to změnilo. Možná to byl ten daný moment, kdy se to mělo stát. A nevím, proč bychom se od tebe měli stěhovat pryč,“ zabručel jsem a zatahal Joshe za vlasy. „Vlastně… Možná proto, že jsi přišel, jsme si uvědomili, že náš vztah není až tak volný, jak jsme si mysleli. A tys jen doplnil chybějící kousky skládačky. Bez tebe by to asi zůstalo při starém. Ty jsi to lepidlo, které nás všechny tři dalo dohromady a bez tebe by to nejspíš ani nešlo. Takže si nemysli, že se nás jen tak lehce zbavíš.“
Když se tak na mě Josh díval, prostě jsem neodolal, chytl ho za nos a zatahal. Zasmál jsem se, když se zašklebil a na omluvu jsem zvedl hlavu a vrazil mu krátký polibek.
„A máš snad pocit, že jsem změkl? Hmmm? Nevím, kdo tu nedávno brečel, že ho vyhazuji z jeho postele. Vlastně, už to není tvoje postel, ale naše postel,“ znovu jsem se zasmál, když jsem si to uvědomil.
No, ale občas už mívám slabší chvilky. Nejspíš stárnu…
Mark
Nechal jsem Thomase jít nahoru, a i když jsem už měl chuť zalézt do postele, nakonec jsem ještě zůstal dole, abych těm dvěma nechal trochu času, a tady dole, abychom probrali ještě to, co šlo.
Nakonec se Gianni s Remym rozloučili a odjeli do hotelu s tím, že budou na telefonu, ale kdybychom potřebovali, tak rozhodně není pro ně problém přijet sem, kde by mohli být k dispozici v pracovně, a měli by okamžité informace a mohli by s námi spolupracovat, zatímco my budeme na oddělení připravovat akci.
Nechal jsem si pak od Li-Wei naskládat jídlo na tác, a pak, když jsem uznal, že ti dva měli času až dost, jsem se vydal nahoru do ložnice. Trochu s obtížemi jsem otevřel dveře, a vešel dovnitř právě ve chvíli, kdy Thomas končil svůj proslov.
„Josh lepidlo,“ zasmál jsem se, nohou zabouchnul dveře a pak jsem došel ke stolku, kde jsem položil večeři pro nás tři.
„To na tebe Joshi fakt sedí. A ano, Thomas má pravdu, je to naše postel, naše ložnice,“ rozhlédl jsem se kolem sebe.
„Hmmm,“ zastavil se mi pohled na kolíku na zemi, pak na bičíku a poutech. „Vidím, že jste se dobře bavili. Máte ještě trochu energie i pro mne? Máte poslední možnosti ojet šéfa oddělení vražd. Rozhodl jsem se na pevno, že jakmile dokončíme Shengův případ, odcházím od policie.“
Joshua
Když přišel Mark a řekl, že jsem lepidlo, jen jsem se zašklebil.
A když prohlásil, že máme poslední možnost ho ojet, jako šéfa oddělení, ani se nestačil nadechnout a byl bez oblečení.
Stáhl jsem ho na postel vedle Thomase, zaklekl mezi jejich nohy a chvilku si je z vrchu prohlížel, než jsem každému z nich věnoval polibek, a pak sjel pomalu dolů.
„Teď… menší odměna. Pak se bude šukat…" zašeptal jsem, usmál se a mlsně si olízl rty.
Když jsem kouřil Thomase, Marka jsem zpracovával rukou nebo rejdil svými prsty v jeho dírce.
Když jsem kouřil Marka, rukou jsem zpracovával Thomase, až mi nakonec dali to, co jsem chtěl a já si jednoho po druhém pěkně vychutnal.
Nakonec jsme s Thomasem projeli Markovu dírku společně, zatímco v té mé rajtoval vibrátor, a když jsme trochu vydýchali ten tělocvik, vzal si Mark s Thomasem do parády zase mě.
Ukázal jsem jim své nové praktiky z jógy, takže jsem je v sobě svíral ještě pevněji a mohli zajíždět tak hluboko, až jsem myslel, že mě roztrhnou, ale výsledek byl omračující.
Myslím, že jsem je stihl akorát políbit a s myšlenkou na to, že si teď společné chvíle budeme užívat častěji, jsem odpadl, jak shnilá hruška.
Ráno, přesně za svítání, jsem se probudil jako první, mezi oběma nejlepšími chlapy, každého z nich opatrně políbil na rameno, a pak se trochu s obtížemi vyhrabal z postele.
Celý dům byl ještě tichý, tak jsem nahý přešel do spodní koupelny, abych se pořádně umyl a oholil, natáhl si na sebe akorát spodky, a přešel do kuchyně, abych tentokrát já udělal snídani.
Byl jsem asi v polovině, když se dovalil na půl rozespalý a rozcuchaný Jaden.
„Dobré ráno," pousmál jsem se a všiml si čerstvého kousance na krku.
„Dobré," zahučel a svalil se na židli.
Podal jsem mu hrnek s kávou, kterou s povděkem přijal.
„Zítra by měl přijet Nolan s Lorym. Měli to naplánované a nechtějí to odřeknout, ale zamluvili si hotel.
Bude to jistější, vzhledem k situaci, ale přiletí s nima i Jasper, a pokud by ti to nevadilo, Chris by ho měl raději u sebe, než se celá záležitost uklidní aspoň natolik, abysme se mohli vrátit do vlastního."
„Myslím, že dva psi se sem vlezou. A pokud budou dělat binec, Tod je srovná na jednu hromadu," zasmál jsem se a položil před Jadena talíř s lívanci, přelité jahodovo tvarohovou omáčkou.
Vrhl se na to jako hladový pes, až jsem se musel zasmát.
„Po vydatném sexu člověku vyhládne," zazubil se na mě a v tomhle případě jsem mu musel dát za pravdu.
Když jsem dodělal další dvě várky, dorazil Xi, kterého jsem taky podezíral z noční aktivity, a než jsem skončil úplně dorazili i ostatní.
Chris
Celý večer jsem pak strávil víceméně s Li-Wei. Byli jsme venku s Pongem na zahradě, popíjeli jsme kávu, prohlíželi prospekty a přemýšleli nad zařizováním svatby. A já si řekl, že hned druhý den se pustím do jejich prstenů. Nevěděl jsem, kdy se budou brát, ale chtěl jsem, aby je už měli připravené.
A taky jsem potřeboval dodělat prsteny pro Nolana a Loryho.
Večer, když jsme pak nakonec i sami povečeřeli, protože zbytek osazenstva byl zavřený v pracovně, i když jsme později slyšeli Joshe a Thomase z jejich ložnice, jsme se nakonec rozhodli jít spát.
Li-Wei odešel nahoru trochu rozpačitě, když to slyšel, a byl celý červený. Ale Pongo ho nekompromisně táhl nahoru, tak mu nezbylo nic jiného než jít.
Já jsem se osprchoval, a jen tak sebou plácnul do postele, protože bylo teplo. Pustil jsem si nějaký film, ale viděl jsem asi jen pět minut, než jsem usnul.
Vzbudily mě pak dvě věci někdy uprostřed noci.
Ticho… televizi někdo vypnul.
Ale než jsem stihl nastartovat mozek, moje tělo se pohnulo, můj zadeček se o něco nadzvedl a vzápětí jsem ucítil, jak se do něj něco tlačí…
Jen jsem se v polospánku pousmál a nechal Jadena, ať si dělá, co chce, protože tohle jsem opravdu miloval, když si mě takhle bral.
Ale nakonec jsem se stejně úplně probral a než jsme usnuli, skoro svítalo.
Když jsem se pak probudil, slunce už docela otravně svítilo skrz závěsy, a postel vedle mne už byla prázdná.
S mírným zavrčením, že jsem tu sám, jsem nakonec vylezl, hodil na sebe Jadenovo triko a vyšel z ložnice ven, aniž by mi v mé rozespalosti došlo, že nejsme ve svém domě, ale na návštěvě.
A to mi došlo až ve chvíli, kdy jsem se ukázal v kuchyni a všichni už seděli u stolu.
Zarazil jsem se, a přemýšlel, jestli mám utéct zpátky do pokoje, umýt se a obléct, nebo to mám už kašlat.
Ale když se na mě Jaden usmál, nakonec jsem jen trochu nervózně potáhl triko víc pod zadek, došel k němu a políbil ho.
„Dobré ráno všem,“ otočil jsem se pak na ostatní, než jsem přešel k volné židli, kde jsem se posadil a hned se natáhl po džusu, abych se mohl napít.
„Potřebuji dneska zajet do svého obchodu, Jadene. Musím, protože tam mám věci, které potřebuji, abych mohl dodělat prsteny. Vím, že jedete pryč, ale mohl bych zavolat Giannimu a jeho manželovi, a oni by jeli se mnou, co? Nebude vám to vadit? Vím, že jste včera říkali, že přijedou sem, a budou se mnou a s Liem, a myslím si, že už je jedno, jestli budeme tady, nebo u mě v obchodě. Taky bych to tam potřeboval zkontrolovat. Nebyl jsem tam od otevření a mám trochu obavu, jestli všechno funguje, jak má.“
Jaden
Byl jsem rád, když Joshua souhlasil, že Jasper může chvíli zůstat u něj.
Bylo mi jasné, že pokud by nesouhlasil, museli bysme se vrátit do svého domu, protože Chris by bez něj nebyl.
„V tom triku jsi strašně sexy. A jestli nechceš, abych příště přede všemi ojel ten tvůj krásný zadeček, tak si ho příště neber. Jedině, až budeme doma," zašeptal jsem Chrisovi do ucha, když se vedle mě sedl a jemně ho kousl.
Z Joshuova zdviženého obočí mi bylo jasné, že to asi nejspíš slyšeli všichni, ale já jen pokrčil rameny.
„No," ozval jsem se pak nahlas a slupnul další lívanec.
Joshua uměl dobře vařit, to se mu muselo nechat, a už teď bylo jasné, že se o ty dva dobře postará.
Přímo mu to koukalo z očí.
„Rád bych tě odvezl ale… záleží asi na tom, jak se situace vyvine," podíval jsem na Marka, Thomase a Joshuu.
Pokud bude souhlasit a odvede nás na místo, kde ho Sheng držel, nejspíš se až do večera se všemi přípravami nezastavíme.
Zase jsem ale nechtěl Chrise nechávat celý den o samotě s Li-Weiem, nebo Giannim a Remym.
Ne, že bych jim nevěřil, ale Li-Wei zářil jako maják kamkoliv se hnul, a ti dva byli mafiáni, zapleteni do Shengovi války, ať chtěli nebo ne.
Zase jsem věděl, co to pro Chrise znamená, a že ho nemůžu uvázat u kůlu.
„Pokud se Thomas s Markem domluví s Joshuou, zavolám Giannimu a Remymu, aby tobě a Li-Wei dělali společnost, protože se nejspíš celý den neukážu. Pokud se nedomluví, nějakou chvilku bych si vyhradil, abych tě do obchodu odvezl," rozhodl jsem se nakonec.
Chris
Když mi Jaden zašeptal do ucha, co mi příště udělá přede všemi, zrudnul jsem jak rak, a v penisu mi to zacukalo při té představě.
Krucinál, ten chlap mě dokonale zkazil…
A taky se mi tím všechno na chvíli vykouřilo z hlavy a nebyl jsem schopný odpovědět.
Ale vzal to za mě Mark, který tu momentálně má asi nejhlavnější slovo.
„Chris může jet i s Liem a Pongem. Já vás budu všechny potřebovat na stanici. Za hodinu už máme domluvenou první poradu, a bude potřeba se sbírat. Zavolám Warenovi a požádám ho, aby s vámi jeli k tobě do práce, Chrisi,“ otočil se Mark na mě. „Ale budete stále na příjmu, a jakýkoliv nestandart mi budete hned hlásit. A jak pojedete domů, tak mi to taky nahlásíte, ano?“
Když jsem přikývl, Mark spolknul poslední lívanec a hned se zvedl, že zavolá Warenovi, a ostatní, ať si pohnou, aby byli na stanici včas.
Rychle jsem dojedl svou porci, dopil džus a hned vyběhl do našeho pokoje, abych se osprchoval a oblékl. Potřeboval jsem si nachystat věci, které jsem si chtěl vzít s sebou, a ve chvíli, kdy jsem vcházel přichystaný do obýváku, seděl tam už oblečený Li-Wei i s Pongem, a z venku se ozvalo auto a následné zazvonění.
„Dáme na ně pozor,“ zaslechl jsem Remyho, který stál u dveří a čekal, až vyjdeme.
Rozloučili jsme se s našimi drahými polovičkami, vyslechli si kázání, jak co, a jak, kdyby něco, a pak už jsme nasedali do auta k Giannimu a Remymu, a za námi jelo ještě druhé auto, které prý taky patřilo jim.
Měl jsem sice trochu stažený žaludek, ale potřeboval jsem něco dělat už na těch prstenech, a nemohl jsem si všechno donést k Joshovi domů. To prostě nešlo. A já už se těšil na to, až budou prsteny hotové, protože mi na nich práce už moc nezbývalo… Chtěl jsem je Lorymu a Nolanovi předat hned zítra po jejich příjezdu.