Skryto ve mně - Kapitola 20

Skryto ve mně - Kapitola 20

Justin
Vystoupil jsem z auta a ani jsem si neuvědomil, že jsem tam nechal školní tašku. S roztřeseným žaludkem jsem zamířil dovnitř, a když se za mnou zavřely dveře, měl jsem pocit, jako by mě zavřeli do basy. Pozdravil jsem Annu, která tu zrovna byla. Usmála se na mě a ukázala ke kanceláři, kde máma s tátou byli. Podle hodin přijeli před chvílí, a teď by měli dělat papíry. Zbytek tulipánů z celé akce Anna právě přebírala a ukládala do chladícího boxu, aby nepovadly.
Vešel jsem do kanceláře a hned za sebou zavřel dveře. Zůstal jsem stát a jen se na ně díval.
Když zaslechli šramot, oba zvedli hlavu od papírů a udiveně na mě hleděli.
Bože můj… Jak jim to mám říct? Tolikrát jsem si to představoval, a teď… teď mám nohy rozklepané tak, že sotva jsem schopný stát.
„Co se děje, Justine? Máš být ve škole?“ ozvala se máma jako první.
Táta odložil papíry a propisku a otočil se ke mně i s židlí.
„Není ti dobře? Jsi celý bledý,“ vstala máma a šla ke mně.
Já jen stál a nebyl schopen říct jediné slovo. Najednou mi došla řeč. Ještě jednou jsem se podíval na oba a pak jsem sklonil hlavu.
Proč mám takový strach? Je to proto, že je oba miluji tolik, že je nechci zklamat tím, co jim řeknu? Jsou kromě babičky a dědy jediní, koho mám. 
„No tak Justine,“ chytla mě máma pod bradou a zvedla mi hlavu, aby mi viděla do obličeje.
„Já… Musím ti… vám… něco říct,“ řekl jsem roztřeseným hlasem.
Kdy naposledy jsem se takhle cítil?
Máma odstoupila a její výraz se změnil na mírně zděšený.
Nejspíš čeká nějakou hodně špatnou zprávu a vlastně… Já jim jednu takovou teď přinesl.
„No tak, Justine,“ ozval se i táta a postavil se. „Tak mluv, co se děje.“
„Asi vám budou volat ze školy. Naomi…“ na moment jsem se odmlčel, když jsem viděl, že se máma při tom jméně zarazila. Znovu jsem se zhluboka nadechl.
Musím to doříct.
„Naomi obvinila Briana, že ji chtěl znásilnit a že ji zbil. Ale není to tak,“ dodal jsem rychle, když se máma šokovaně nadechla a dala si ruku před pusu. „On by to nikdy neudělal, protože Brian je gay. Nikdo mu nevěřil, ale já… Já mu dosvědčil, že to tak je, protože… protože…“
„No tak, Justine!“ začal táta ztrácet trpělivost. „To je vážné obvinění, jak si můžeš být jistý, že to Brian opravdu neudělal?“
„Vím to! Protože s ním chodím!“ vyhrknul jsem se zvýšeným hlasem.  „My dva… Chodíme spolu, vážně, jen to nikdo nevěděl,“ dodal jsem o něco tišeji.

Brian
Cítil jsem, jak se celý třepu a nedokážu to zastavit. Byl jsem strašně nervózní a nevěděl jsem, co dělat, abych mu pomohl. Hledal jsem tolik způsobů, jak za ním jít a vysvětlil to s ním. Nebože bych to všechno ututlal a řekl, že si to Justin všechno vymyslel a vzal to na sebe já. Jenže… Všechny moje možnosti skončily tím, že by mě za to Justin nesnášel a vynadal mi.
Mnul jsem si ruce a pořád se díval ven z okna. Jeff se mi snažil dát do ruky vodu, abych se napil, ale já ji odmítl, protože jsem měl tak sevřené hrdlo, že by ani kapka nestekla do žaludku.
Bylo mi zle… nervozita ve mně rostla s každou minutou, co tam Justin byl a já nevěděl, jak to tam má. Jestli ho rodiče hned někam zavřeli… Nebo ho třeba uhodili… Nebo brečí… Bál jsem se všech reakcí a hlavně té, která by mi ho vzala.

Justin
Ticho, které nastalo, by se dalo krájet na kusy. Táta s mámou jen stáli a šokovaně na mně hleděli.
Snad poprvé v životě jsem se z té nervozity roztřásl. Cítil jsem, jak mě polívá horko a dělá se mi zle od žaludku.
Potřebuji si sednout. Musím se posadit.
Cítil jsem, jak mi slábnou nohy. Byl jsem na pokraji toho, že se tu složím.
Proč je to tak pro mě těžké? Proč? Proč?
Jen to jedno slovo mi lítalo v hlavě, když jsem tam tak stál a nikdo nic neříkal. Je to v prdeli. Nepochopí to. Nevezmou to… Je to v háji…
Cítil jsem, jak mi vlhnou oči. Zklamal jsem je. Určitě si nepředstavovali, že jednou přijdu a řeknu jim něco takového.
„Musím si jít zakouřit,“ ozval se najednou táta tichým hlasem. Vzal krabičku s cigaretami a vyšel ven. Nejspíš stáhne všechny cigarety co má a pak mi přijde jednu vrazit. Ani se na mě nepodíval, když procházel.
To jsem už nedával.
„Promiň, mami,“ šeptnul jsem tiše a otřel si oči. Nechtěl jsem brečet, ale šlo to samo. Bylo mi to líto… Radši bych se s někým porval, ale tohle…
„Za co se omlouváš, Justine?“ položila mi máma ruku na rameno a pak mě pohladila po tváři. „Nebreč, nic tím nespravíš, a pokud je pravda, co říkáš, tak to už nezměníš.“
„Je to pravda,“ stále jsem měl hlavu skloněnou.
„Myslíš to s ním vážně? Neříkáš to jen proto, aby si Brianovi pomohl z toho obvinění?“
„Je to pravda. My… spali jsme spolu a mám ho opravdu rád. Miluji ho.“
„Proto jsi byl na Naomi tak naštvaný, když za tebou chodila k nám domů?“
Přikývl jsem. „Táta se na mě zlobí, je mi to fakt líto…“
„Sedni si,“ potlačila mě máma k židli. „Nemůžu říct, že bychom z toho byli hned nadšení. Překvapil jsi nás a to hodně. Ale ono se to nějak utřepe, jen to chce čas. Jen chci vědět, že to opravdu myslíš vážně a není to jen tak nějaký tvůj úlet.“
„Myslím to vážně, mami. Nikdy ani z prdele bych neřekl jen tak, že miluji nějakého kluka.“

Brian
Už jsem to nedával. Cítil jsem, že sebou každou chvíli seknu, jestli nevyjdu z toho auta ven.
„Klid Brie… Tohle je těžké téma a není tak lehké, aby to přijali, hlavně, když on byl heterák,“ pohladil mě po hlavě Jeff, ale já jeho ruku odstrčil.
„Jdu se nadýchat čerstvého vzduchu,“ vylezl jsem z auta a znovu jim zavřel dveře.
Potřeboval jsem být sám… Nějak se vzchopit. Srdce mi tak šíleně bilo, že se mi blbě dýchalo, když jsem seděl. Ta bezmoc mě zabíjela. Nevědomost mě ničila.
„Kurva… Tohle je fakt peklo,“ zaklel jsem nahlas.
Začal jsem přecházet po chodníku sem a tam po celé délce auta. Musel jsem se nějak zabavit, jinak bych tam vlítnul a udělal nějakou blbost a to nyní Justin nepotřeboval.

Justin
Máma na mě mluvila a já jen automaticky odpovídal. Lhal bych, kdybych si pamatoval, co všechno se mě zeptala. Ale vím, že několikrát padlo Brianovo a Naomi jméno. Seděl jsem a v ruce mačkal sklenku s vodou, kterou mi strčila do ruky. Už jsem dávno nebrečel, ale pořád mi z toho všeho bylo zle. Zvlášť, když se táta nevracel.
Máma se zlobila na Naomi a byla naštvaná, že ji tak věřila a měla ji ráda. A když v rozčíleném gestu máchla rukou, všiml jsem si na jejich hodinkách, že čas pokročil. Seděl jsem tam asi čtvrt hodiny.
„Mami, Brian, jeho brácha a paní Huntová čekají v autě před firmou. Přivezli mě, protože museli kvůli Naomi do školy.“
„Pane bože! A proč jsi to neřekl hned?!“ vykřikla a vyskočila na nohy. „Je neslušné je tam nechat tak dlouho čekat! Ale víš co? Je dobře, že tu jsou, aspoň si s nimi promluvím o jejich zakázce, chce to ještě doladit pár věcí.“
Vystřelila z kanceláře a šla ven, jako před tím táta. Nejspíš si tam už povídá a Brianovou mámou o tom jaký jsem blbec. Nechala mě sedět v kanceláři a úplně na mě zapomněla.
Tak to mám brát jako, že je všechno v pohodě?
Proč jsem pořád tam nervózní? Jsem z toho všeho vypětí strašně unavený. Nejraději bych teď někam zalezl a zůstal tam minimálně týden…
„Bude to v pohodě, Justine," ozvalo se náhle mezi dveřmi, když se máma ještě na okamžik vrátila. Usmála se na mě, poslala mi vzdušnou pusu a pak už zas byla pryč.

Brian
Zkameněl jsem a málem spadl z okraje obrubníku vedle auta. Díval jsem se na Justinovu mámu a nevěděl, co mám dělat, nebo proč sem jde. Byl jsem z toho všeho v prdeli a tohle mě dostalo ještě hloub.
„Dob… Dobrý… Dobrý den,“ zakoktal jsem, jako kdybych neuměl mluvit.
„Ahoj, Briane,“ usmála se a šla k mámě, která už vystoupila z auta.
„Dobrý den, omlouvám se, že vás tu můj syn nechal čekat. Pojďte prosím dovnitř. Dáme si kávu a doladíme nějaké detaily týkající se svatby. Ještě jsou tam nějaké nesrovnalosti v květinách.“
Máma se usmála a Jeff vystoupil za ní ven.
„Dobrý den, jsem Jeff Hunt a jsem jeden z ženichů,“ potřásl jí Jeff rukou a usmál se.
Všichni jsme zamířili do budovy, ale mně se tedy lépe neudělalo. Už když jsme vstoupili a já viděl, jak je Justin zničený, nemohl jsem se ubránit a došel k němu. Stiskl jsem mu aspoň rameno, protože jsem opravdu netušil, co mám dělat. Byl jsem víc, než zmatený.

Justin
Netrvalo dlouho a máma se vrátila i s celým osazenstvem auta. Jen řidič chyběl. Super. Co tak pozvat i jeho?
I když mi bylo trapně, přesto jsem pocítil úlevu, že tam přišli. Aspoň se na chvíli zapomnělo na můj problém. A když ke mně Brian došel a stiskl mi rameno, chytl jsem ho jednou rukou kolem pasu, přitáhl si ho k sobě a opřel si o něj hlavu. Na moment jsem zavřel oči, několikrát se zhluboka nadechl a zas oči otevřel. Potřeboval jsem to. Trochu jsem se uklidnil. Pustil jsem Briana a vstal jsem.
„Mami, budu dneska spát u Briana, ano? Zítra jak přijdu ze školy, tak můžeme všechno probrat i s tátou. Nevadí? Jo, a Brian mě pozval na tu svatbu, nebude vám vadit, když tam půjdu?“
Pořád jsem měl trochu roztřesený hlas, ale potřeboval jsem se odsud zdejchnout, a je tu Brianova máma, tak si můžou aspoň spolu promluvit.
„Potřeboval bych jet domů, mám hlad a jsem strašně utahaný,“ podíval jsem se na mámu a na paní Huntovou. „Můžu jít? A může jít Brian se mnou? Za chvilku jede autobus. A odpoledne mám trénink, tak si chci odpočinout, než tam půjdu a po tréninku bych chtěl jet k Brianovi, teda…“ zarazil jsem se. „Pokud nebudete mít nic proti…“ podíval jsem se na paní Huntovou.

Brian
Byl jsem rád, když si mě Justin k sobě přitáhnul a ihned jsem zavřel oči, abych si to mohl užít. Věděl jsem, že to oba moc potřebujeme. I to být spolu sami.
„Já si myslím, že je to dobrý nápad a já si tu promluvím s tvojí maminkou. Brian je už moc unavený a ta jeho nemoc mu moc dobře nedělá. Budu ráda, když s ním budeš i večer a myslím, že tě moc potřebuje. Řidič vás odveze a potom se pro nás vrátí, stejně to bude chvíli trvat. Ale… Samozřejmě to záleží také na vašem rozhodnutí, paní Barkleyová,“ usmála se na ní a sedla si na židli.
„Ráda bych to s vámi probrala vše. Pokud to bude možné,“ řekla ještě mile a stiskla přátelsky její ruku.
Chvíli se jen na sebe dívaly a potom se Justinova máma podívala na Justina.
„Tak běž a zítra hlavně včas vstaň do školy,“ usmála se na něj a ukázala ke dveřím, abychom už šli.
Oddechl jsem si a chytil Justina za ruku, abych cítil jeho oporu a já mu dal tu svou.

Justin
Stiskl jsem Brianovu ruku a vyšli jsme ven. Nasedli jsme do auta a nechali se odvézt ke mně domů. Měl jsem ještě čtyři hodiny do tréninku. Jen co jsme vystoupili, řidič zas odjel. Začíná mi ho být i líto. Pořád pendluje sem a tam. Ale na druhou stranu, je to jeho práce, a kdyby nechtěl, nedělal by ji.
Došli jsme nahoru do bytu a já zamířil rovnou do pokoje. Úplně vyřízený jsem padnul na postel a jen jsem hleděl do stropu. Tolik věcí se mi honilo hlavou…
Dnešek byl pro mne opravdu těžký.
Ne ani to, jak jsme to museli řešit ve škole, ale to, co potom bylo u našich ve firmě. Na druhou stranu jsem si uvědomil, jak muselo být Brianovi, když přijeli do školy a slyšel všechny ty nesmysly. Určitě mu taky nebylo nejlépe.
„Pojď sem,“ natáhl jsem k němu ruku a stáhl ho na postel vedle sebe. Objal jsem ho a políbil. „Jak je ti? Jsi v pohodě?“

Brian
Přitiskl jsem se k němu a políbil ho.
Tohle jsem potřeboval ze všeho nejvíc, cítit, že je tu se mnou.
„Je mi trochu slabo… Ale… Ale když jsem s tebou, je to mnohem lepší. Jak je tobě? Co rodiče? Jak to všechno vlastně vzali?“
Otíral jsem se tváří o tu jeho a hladil ho. Tolik se mi ulevilo, že to neskončilo špatně a já tu s ním můžu být.

Justin
„Ani nevím. Máma je asi v pohodě, ale táta se mnou nemluvil. Vzal si cigára a šel ven. Neřekl mi ani slovo. Ale možná lepší, než dostat přes hubu,“ povzdechl jsem si.
Jen jsem ležel a objímal ho. Prostě se mi nic nechtělo. Vůbec nic. Ani hnout prstem, jak jsem byl z toho vyčerpaný. Bože, ta psychika je horší než ten nejtěžší trénink.
Ale při vzpomínce na trénink, jsem si uvědomil, že bych se měl najíst a připravit. Jenže co? Uvařeno není, to jsme snědli včera s Brianem na večeři…
„Objednáme si pizzu. Musím se najíst, než půjdu na trénink,“ políbil jsem Briana do vlasů a pak jsem zahrabal v kapse u kalhot a vytáhl telefon.
Objednal jsem jednu sýrovou, kterou miluji ze všech nejvíc a jednu klasicky salámovou. Prý jsou do půl hodiny u nás.
„Na trénink pojedeme autobusem. Nechci, aby řidič kvůli mně jezdil pořád sem a tam. Stačí, když potom pro nás přijede po tréninku, ano?“
Zvedl jsem se z postele.
„Mám žízeň, dáš si něco? Asi by byl dobrý teď sladký džus, co?“

Brian
„To je mi líto, že to s tátou dopadlo takhle, ale třeba to ještě proberete,“ usmál jsem se a díval se na Justina, jak odchází z pokoje do kuchyně.
Když se vracel s džusem, jen jsem se protáhnul a posadil se na posteli. Vzal jsem si od něj skleničku a na ex ji celou vypil.
„Děkuji, tohle mi opravdu bodlo,“ znovu jsem se usmál a objal ho kolem pasu, abych si ho k sobě přitáhl.
„S tím řidičem souhlasím, pojedu s tebou autobusem. Už se těším, až tě uvidím plavat, vždycky jsem to měl rád.“
Přesně tak… Vždy jsem se na něj z dálky díval a pozoroval, jak dobrý je.
„Justine… Já… Děkuji, že jsi za mnou stál. Nevím, co bych dělal, kdybych o tebe přišel, když jsem tě konečně získal.“
Zaryl jsem obličej do jeho břišních svalů a nasál jeho vůni. Už mi bylo líp, když jsem byl u něj a věděl, že tohle je opětovaná láska.

Justin
Když jsem se napil a donesl Brianovi taky džus, vypil ho na jeden zátah. Odložil jsem jeho sklenici a jen se mu prohraboval ve vlasech, když se o mě opřel. Cítil jsem i přes triko, jak mě zahřívá jeho horký dech…
Potlačil jsem ho na ležato na postel a přilehl ho. Políbil jsem ho…
Prostě se mi chtělo ho držet a líbat. Prostě být s ním a vědět, že je můj. Nejspíš to bylo z těch všech nervů. Bylo mi s ním moc příjemně. A navíc, i kdyby teď přišla máma, nemusel bych vyskočit z postele a dělat, jako bychom si s Brianem byli cizí…
„Co chceš dělat, než přivezou pizzu?“ podíval jsem se na hodinky. „Do dvaceti minut by tu měli být. Jsou přesní…“

Brian
Bylo tak příjemné, když na mě dolehl a líbal se s ním. Otíral jsem se svým tělem o jeho a přitom cítil, jak mnou projíždí vzrušení. Bylo to jak vybuchnutí emocí, které přímo řvalo, aby si mě Justin vzal. Aby ze mě sejmul všechen stres a uvolnil to napětí, které stále trápilo mé svaly.
Roztáhl jsem víc od sebe nohy a omotal mu je kolem pasu. Jazykem jsem mu přejel od brady a puse. Olízl jsem mu rty a ihned se mezi ně vecpal, abych se s ním mohl dál líbat.
„Chtěl bych… Tohle,“ prohnul jsem se proti němu pánví a skousl si rty, když mě to ještě víc vzrušilo.

Justin
Brian se teda rychle otřepal. Nejspíš ho budu napájet džusem častěji.
„Myslíš, že to stihnem, než přivezou pizzu?“ podíval jsem se mu do očí a pak na jeho rty, které si kousal. Přisál jsem se k nim a spodní chytl mezi zuby.
Cítil jsem v sobě částečně stále vnitřní nervozitu z toho, co bylo, ale Brian mě z ní svým návrhem pomalu dostával.
Díval jsem se, jak se mu v očích odráží vzrušení a to se pomalu začalo přenášet i na mě. Nejspíš to oba potřebujeme. Upustit páru a nejlepší asi bude tenhle způsob. Nemám už co skrývat. Všichni to ví…
Pustil jsem jeho ret a vnutil jsem mu svůj jazyk. Líbal jsem ho a tentokrát to bylo už jiné. Je můj právoplatný kluk se vším všudy. Sice ještě ne úplně s požehnáním rodičů, ale teď už se cítím volný. Volný ke všemu, co budu s Brianem dělat.
Líbal jsem ho a dával jsem do toho polibku vše, co jsem k němu cítil.
Po chvilce, kdy se ve mně uvolnilo to napětí, jsem posouval ruce po jeho těle a hladil ho všude, kde jsem mohl. Zajel jsem mu pod triko a dotkl se jeho kůže.
Proč mi teď připadá víc horká a víc vzrušující, než kdy před tím?
„Musíme to stihnout, nerad bych to přerušil kvůli jídlu,“ zašeptal jsem a políbil ho na ucho i na krk.
Jednou rukou jsem mu po paměti rozepl opasek a zip u kalhot a hned jsem zajel dovnitř pod prádlo, abych se mohl dotknout jeho nabíhající erekce.

Brian
Bylo to, jako kdyby mě to celé pohltilo a já abych zapomněl na všechen ten stres, jsem potřeboval, aby byl ve mně. Chtěl jsem ho jako nikdy.
Dnes se ke mně přiznal. Před všemi si stoupl a řekl, že jsem jeho. Rodičům řekl pravdu a přitom je dál se mnou. Je to, jako kdybych našel konečně svoji druhou polovinu srdce. Nikdy jsem nevěděl, jak se k němu dostat a najednou, mám to štěstí, že jsem jeho. 
Moje tělo se chvělo vzrušením a já hlasitě zavzdychal, když se dotkl mého penisu. Cítil jsem jeho horkou ruku na svém vzrušení a prohnul se proti němu, aby věděl, jak moc ho chci.
„Myslím… Že to zvládneme,“ zašeptal jsem a olízl si rty, jak moc jsem se nedokázal ovládat.
„Chci tě v sobě hned.“
Bylo mi jedno, jestli to bude bolet, ale zase… Dělali jsme to dost často, už si moje tělo muselo z části zvyknout. Byl jsem neuvěřitelně nažhavený… Jak kdyby tohle bylo jediná věc, která mě mohla uklidnit. Vlastně to asi byla ta jediná věc.

Justin
Bylo to jako hodit psovi kost.
Chci tě v sobě hned…
Na nic jsem nečekal. Svlékl jsem se a stáhl i jemu kalhoty tak rychle, že jsem sám čuměl. Nahnul jsem se nad ním a prsty jsem hned bez varování vsunul do jeho zadečku.
Téměř okamžitě mě pohltilo vzrušení, když jsem cítil to vlhko…
„Ty ses ani nestihl opláchnout, co?“ usmál jsem se na něj.
Přesto jsem hrábnul po gelu, který na posteli ležel ještě od rána. Vytáhnul jsem z něj prsty a trochu si namáčkl do dlaně. Přejel jsem po svém penisu, který tvrdnu l už jen z té myšlenky, že budu v něm.
Tak moc jsem ho chtěl. Tak moc, že jsem kašlal na nějakou předehru, či přípravu.
Potáhl jsem si ho k sobě a ještě víc mu roztáhl nohy. Jeho zadek se mi opíral o stehna a já krásně viděl, kam se budu nasouvat. 
Opřel jsem se o jednu ruku vedle jeho těla a druhou rukou se proti němu nastavil.
„Promiň,“ šeptnul jsem jen, když jsem do něj najel jedním tahem skoro celý.
Vzrušeně jsem oddechoval a jen pár vteřin vyčkal, než jsem se v něm začal pohybovat. Narážel jsem do něj poháněný tou touhou, vzrušení rostlo s každým pohybem víc a víc. Cítil jsem, jak naše rozkroky do sebe narážejí…
Bylo to tak náhlé a to dávalo celému spojení víc na živočišnosti. Bral jsem si ho… Rychle se spalujícím chtíčem po celém těle, kde to zanechávalo neskutečnou paseku a jen hlasité vzdechy doplňovaly celý ten akt a narušovaly ticho v mém pokoji.
Náhle, jako když někdo přijde a praští člověka palicí po hlavě, se mi skoro zatmělo před očima. Zlomil jsem se v pase a jen na poslední chvíli jsem se opřel o obě ruce, když se na mě ten nejskvělejší pocit z toho všeho vrhnul jak vzteklý pes. Zasténal jsem a na moment ztuhnul, když jsem začal plnit Brianův zadeček svým spermatem.
Nebyl jsem schopen vnímat nic kolem sebe. Jen to, co silně útočilo na mé tělo a vzdychajícího Briana pod sebou.

Brian
Bože… To bylo tak skvělý, když prsty zajel do zadečku a otřel se o mou prostatu. Mravenčení mi projelo celým tělem a dodávalo mé vášni na síle. Zaklonil jsem hlavu a víc se na něj natlačil, když vytáhl prsty a sám do mě vnikl.
Byla to taková rychlost, že jsem se ani nestihl vzpamatovat a už naše těla v neskutečném souznění do sebe narážela. Slyšel jsem to pleskání kůží o sebe, což mě ještě víc pohánělo, abych došel ke své hranici.
Najednou přidal na síle přirážení a vyplnil mě tak, že mu sperma stékalo po stehnech na prostěradlo. Už jsem to nedával a stáhl jsem ruku mezi naše těla. Stiskl jsem si penis, abych mohl i sám sobě dopřát to potěšení, které se odráželo Justinovi ve tváři.
Přejížděl jsem si po něm a ještě stále cítil, jak mi jeho mužství pulzuje v dírce. Pumpoval jsem si s ním, dokud moje tělo nezasáhla tak silná lavina extáze, že jsem se mu udělal na břicho a stále se prohýbal proti němu, protože mě ovládala orgasmová křeč.
Tak neskutečné blaho, že jsem si skousl ret a potom si Justina přitáhl pro další polibky, do kterých jsem dal všechnu lásku, co k němu mám.

Justin
Nic se nevyrovná tomu chvilkovému potěšení… Minuta, pár vteřin… Ale to, co prožívám s Brianem, se opravdu nedá s ničím srovnat.
Ruce se mi třásly, když jsem se o ně zapíral, bych se celou váhou na něj nesvalil. Líbal jsem se s ním a ještě občas bezděčně pohnul svými boky, jako bych si chtěl připomenout to, co pomalu odeznívalo a zanechalo v mém těle nejhlubší stopu. Horko se přelívalo od břicha přes mou hruď a zpátky a já měl problém vystačit si s dechem.
Musel jsem opustit Brianovy ústa, jak se mi z toho zatočila hlava. Dolehl jsem na něj a jen ztěžka oddechoval.
Mírně jsem se nahnul na bok, jednou rukou, schovanou pod jeho trikem jsem ho hladil po třesoucím se břiše a sem tam ho políbil na tvář, na rty…
Bude mi věřit, když to řeknu? Ve víně je pravda, ale po takovém prožitku by se dalo říct - In Sex Veritas…
„Miluji tě,“ zašeptal jsem těsně vedle jeho ucha. Přivřel jsem oči a položil hlavu na jeho hruď. Poslouchal jsem, jak se pomalinku uklidňuje jeho rychle bijící srdce a najednou jsem měl chuť takhle zůstat napořád…

Brian
Pevně jsem ho objal a ještě víc přitiskl na svoje tělo, abych se ujistil, že tohle opravdu není sen.
„Moc tě miluji, Justine.“
Prsty jsem projížděl jeho vlasy a jen si užíval tenhle okamžik. Bylo to na mě hodně. Cítit ho na svém těle… Vnímat lásku, kterou mi dával... Být jeho se vším všudy a nemuset se schovávat. Prostě být jen jeden pro druhého tak, jako to v normálních vztazích je.
„Chci s tebou být pořád. Prostě nedokážu zastavit to, jak moc tě potřebuji,“ zašeptal jsem a jen zhluboka oddechoval, jak mě ten maratón unavil.
Přičichl jsem si k jeho vlasům a natáhl tu vůni, která mě vždy dostane do kolen. Chtěl jsem takhle ještě chvíli být, ale zazvonil Justinův telefon a mě bylo jasné, že jídlo je tu.

Justin
To jak se Brian probíral mými vlasy, mi roznášelo příjemné mrazení po zádech.
Chtěl jsem něco říct, když jsem slyšel jeho slova, ale v tom momentě mi zazvonil telefon. Natáhl jsem se po něm a podíval se na číslo.
„Pizza je tu, stihli jsme to akorát,“ opatrně jsem se z něj vysunul. Ani jsem se neutíral, jen jsem si natáhnul zpátky kalhoty a už jsem běžel ke dveřím. Bzučákem jsem otevřel a než poslíček vyběhl schody nahoru, vylovil jsem z peněženky drobné, abych mu mohl zaplatit a nechat i nějaké dýško.
„Jde se jíst!“ nesl jsem dvě krabice horké pizzy do pokoje. Položil jsem je na postel a hned se vrhnul na sýrovou. Nádherně to vonělo přes celý pokoj a mně se sbíhaly sliny.
Byla vážně vynikající.
„Osprchujem se potom,“ ukousl jsem si další kus a přisunul krabice blíž k Brianovi.

Brian
Vonělo to krásně a já prostě neodolal. Jen jsem se převrátil na záda, jak se mi nechtělo vstát, a zapřel se o lokty. Prvně jsem si vzal sýrovou, která byla skvělá, ale potom jsem se pustil do salámové, která byla ještě lepší.
Byl jsem po tom všem opravdu vyhladovělý a sunul do sebe jeden kousek za druhým. Nakonec jsem půlku snědl a s nafouklým pupkem jsem se převalil na záda.
„Ta byla skvělá. Byl jsem už vážně hladový a udělalo se mi i líp,“ usmál jsem se a prohrábl si vlasy.
Pomalu jsem se zvedl a zamířil do sprchy.
„Jdu do sprchy, jdeš se mnou?“
Zavrtěl jsem zadkem a usmál se na něj, co nejvíc to šlo.
Jsem prostě zamilovaný, až po uši a s tím se nedá nic dělat.

Justin
Nejraději bych seděl a sežral celou pizzu. Vážně mi vyhládlo a navíc, jsem neměl čas ani posvačit vzhledem k okolnostem. Vzal jsem si i jeden kousek salámové, ale když jsem viděl, jak se na ní Brian vrhnul, nechal jsem mu ji raději celou.
Vypadal, že se mu hodně zlepšila nálada. Stejně jako mě. Dobrý sex a dobré jídlo a nervozita opadla. Dobrá terapie…
Když jsem viděl, jak kráčí do koupelny, neváhal jsem a šel jsem za ním. Jen věci jsem si pro jistotu svléknul až v koupelně a nechal je ležet na hromádce u dveří.
„Máme tu málo místa, Brie,“ pleskl jsem ho po zadku a zajel jsem mu i mezi nohy, kde jsem mu po stehnech rozetřel tu nadílku, která se mu dostala ven.
Zašpuntoval jsem vanu a pustil jsem teplou vodu. Nalil jsem tam pěnu a pak se v té vaně usadil.  
„Jdeš za mnou?“ zeptal jsem se ho tentokrát já a ukázal mezi své roztažené nohy, pohodlně opřené o stěnu vany.

Brian
Usmál jsem se a během chvíle se usadil mezi jeho nohama. Bylo tu opravdu málo místa, ale mě se tak líbilo se na něj tlačit.
„Je to v pohodě? Netlačím někde na tebe?“ zatvářil jsem se nevině.
Pohodlně jsem se uvelebil a užíval si tu koupel, co Justin připravil.
„Je to moc příjemná vůně, co je to?“
Zamyslel jsem se a začal si pohrávat s bublinkami, které se usadily na vodní hladině. Nabíral jsem je do dlaní a foukal do nich, aby se vznášely jak obláčky.
„V kolik máme být ve škole? Mám si vzít fáborky a fandit jako roztleskávačka?“
Pobaveně jsem se zavrtěl a přitulil se hlavou na jeho hruď.

Justin
Představa Briana jako roztleskávačky mě celkem pobavila. Začal jsem se usmívat.
„A víš, že by ti i slušelo? Taková sukýnka a pompony v ruce… No docela pěkná představa,“ přitáhl jsem si ho těsně na sebe. Natáhl jsem nosem vůni, která šla z koupele. „Tyhle věci kupuje máma. Ale tahle vůně je moje nejoblíbenější. Ale nic nevoní tak hezky jako ty,“ přičichl jsem si k jeho krku.
Povolil jsem sevření jedné ruky a začal ho hladit po břiše. Seděl mi mezi nohama, opřený o mě zády a já měl možnost se dotýkat jeho těla, tak jak jsem si vždycky přál. Hladil jsem ho po břiše i po stehnech, rukou jsem po vnitřní straně zajel i k jeho pokladu a jemně jej promnul.
Byl teplý z té horké koupele a jeho pokožka příjemně hladká. Moje ruka po ní klouzala a já nějak nemohl přestat. Jen jsem to doplnil polibkem na jeho rameni.

Brian
Celé mé tělo se zachvělo, když se jeho prsty pohybovaly po mém těle a tak krásně mě hladily. Málem jsem vrněl blahem, jak skvělé to bylo. Přivřel jsem oči a víc se o něj zapřel. Skousl jsem si ret, jak mě to začalo vzrušovat a jen jsem si užíval tu jeho pozornost, kterou mi věnoval.
„Justine… Miluji tě,“ zašeptal jsem a rukama se zapřel o okraj vany, jak mnou projela vášeň, když mě políbil na rameno.
Před chvíli jsem se udělal, ale moje tělo reagovalo za mě. Tolik mě přitahuje… Tolik ho miluji a nechci nic víc, než být s ním.

Justin
Líbilo se mi, jak Brian reagoval. Jeho gesta mluvily za něj. Nemusel ani nic říkat. Jednou rukou jsem si ho chytil pod bradou a natočil si jeho hlavu, abych ho mohl políbit, a druhou rukou jsem ho dál hladil po jeho těle. Po vnitřní straně stehen, kdy jsem mu nohy roztáhl dál od sebe, jsem zamířil na jeho penis, který v mé ruce narůstal každou vteřinou. V té vodě to krásně klouzalo, stáhl jsem mu kůžičku a prstem objel jeho žalud a přitiskl na jeho dírečku, z které mu unikaly první kapky.
Líbilo se mi to. Jen mu děla dobře a vnímat to, jak to prožíval.
Moje ruka zpevnila své sevření a zrychlovala své pohyby, zatím co jsem jazykem zkoumal každou část jeho úst a otíral se o jeho hebký jazyk.
Stačilo mi jen tak sedět, mít jeho horké tělo opřené o své… Měl jsem prostě chuť udělat Brianovi dobře… Jen tak… Protože ho miluji…

Brian
Ta voda, jak kdyby násobila můj prožitek z dráždění mého těla. Ještě víc jsem se o něj opřel a roztáhl nohy co nejvíc od sebe, co to šlo. Cítil jsem jeho jemnou pokožku, jak mi hladí penis a dopřává mu vzrušení, které mě začalo zcela ovládat.
„Just… Justy…Haa…Ach…“ nemohl jsem mluvit.
Ztratil jsem myšlenky ve chvíli, kdy se o můj žaludek otřel ten pocit motýlků v břiše, a chvění pohltilo každý můj orgán. Srdce si jen zamilovaně ševelilo, jak mi bylo dobře. Úd se mi v jeho sevření napínal a já se jen víc prohnul, abych si užil to protáhnutí v jeho dlani.
Jazykem jsem dravě jezdil v jeho ústech a bral si každé další otření o ten jeho. Ta chuť jeho samého, mě dostávala znovu na hranici blaha, ze které jsem ani odejít nechtěl.

Justin
Když jsem ho slyšel, když jsem cítil, jak se mi v ruce napíná, jak se prohýbá a viděl, co to s ním dělá, měl jsem v tu chvíli chuť ho celého sníst.
Byl prostě tak neodolatelný, že jsem měl potřebu ho líbat snad všude po celém těle.
Jen bysme nesměli být ve vaně.
Tak jsem se aspoň soustředil na jeho ústa, jeho krk a rameno, do kterého jsem ho jemně kousnul, když se vzepjal a zapřel se o mně tak silně, že málem podklouznul do vody. 
„Jsi neskutečný, Brie,“ zašeptal jsem mu do ucha a jen ho pevněji jednou rukou chytil kolem břicha a druhou zvýšil rychlost tření, když jsem cítil, že nemá daleko ke svému konci.
Vážně se mi to líbilo… Mít ho tak ve své moci a donutit jeho tělo tohle všechno dělat…

Brian
Horko se mi převalilo tělem od hlavy po třísla a naprosto zasáhlo celé mé tělo. Propnul jsem se ještě víc proti jeho ruce, když mě zasáhl ten úžasný pocit, který mám jen s ním.
„Justine… Haaaa… Já už… Haaa…“ zasténal jsem hlasitě, když si mě orgasmus po kousíčkách bral a zapisoval svojí značku na vodní povrch.
V penisu mi to cukalo a já vypouštěl vše, co jsem mohl. Nepřestával jsem se s ním líbat a nechával jsem svoje tělo, aby tohle prožívalo ještě mnohem déle. Jednou rukou jsem objal Justina kolem krku a prohraboval se mu ve vlasech. Otíral jsem svou tvář o tu jeho, protože se mi tolik líbila jeho blízkost. Prostě jsem se nebyl schopen zastavit, jak moc jsem ho miloval.
 Když mi už docházel dech, jen jsem se mu schoulil do náruče a přitiskl si jeho ruce víc na sebe, jak se mi ho ani na okamžik nechtělo pustit.
„Jestli takhle budeme pokračovat, tak asi trénink moc dobře nedopadne, nebo tohle je rozcvička?“ usmál jsem se a políbil ho ještě jednou.

Justin
„To je příprava na večer,“ usmál jsem se a políbil jsem ho. „Jen teda pokud neusnu dřív, než stihnu dojít do postele. Navíc musím brzy ráno vstávat. Od vás to je do školy celkem kus a mám trénink na šest,“ palcem u nohy jsem vyšťouchnul špunt z vany a jen se díval, jak se na vodě dělá vír a pěna i Brianovo sperma mizí v odpadu.
„Musím se nachystat, ať nepřijdu pozdě,“ ještě jednou jsem Briana políbil a pak ho od sebe mírně odstrčil, abych mohl vylézt z vany. Přelezl jsem do sprchy, rychle ze sebe spláchnul pěnu a pak ji uvolnil Brianovi.
„Nebude ti vadit, když tě tak brzy vzbudím? Nebo mám ráno odejít potajmu, aby ses mohl vyspat?“ podal jsem mu osušku a otevřel dveře od koupelny, abych dovnitř pustil trochu čerstvého vzduchu.

Brian
„Na večer,“ zopakoval jsem a díval se na něj, jak se sprchuje.
„Pořád si nemůžu zvyknout, že s tebou opravdu jsem, ale jsem šťastný. Strašně moc,“ prošel jsem kolem něj do sprchy a políbil ho.
„Ráno mi to nevadí, stejně bych se probudil, kdybych tě necítil vedle sebe a… Chci ti fandit. Být pořád s tebou, když mě potřebuješ,“ usmál jsem se a začal se omývat.
Potom jsem se zabalil do ručníku a zamířil do Justinova pokoje. Tam jsem se svalil na postel a přikryl se peřinou.
„Máme čas na to, se chvilku vyspat?“
Byl jsem opravdu unavený, ale nevadilo by mi spát až později, jen se mi chtělo ještě k Justinovi tulit. Nadzvedl jsem peřinu a podíval se na něj, aby šel za mnou.

Justin
„No, máme ještě hodinu,“ došel jsem do pokoje a díval se, jak se Brian uvelebil v posteli.
Rychle jsem si naházel věci do tašky podle rozvrhu a do druhé sportovky věci na trénink, abych nic nezapomněl. Nastavil jsem pro jistotu budík a hned zalezl k Brianovi pod peřinu.
Pořád byl teplý z koupele. Příjemně hřál. Chytl jsem ho kolem pasu a přitáhl se k němu co nejtěsněji.
Pořád je to pro mne nové. Ale něco, na co si lehce zvyknu. Příjemný pocit z toho, že můžu takhle s někým ležet. Cítit něčí nahé tělo na svém a vědět, že to chci, protože ho miluji.
Omotal jsem ruce i nohy kolem Brianova těla a políbil ho.
„Jen doufám, že nezaspíme, jinak mě trenér roztrhne. Potřebuji, aby ty závody dobře dopadly,“ řekl jsem tiše a opřel si hlavu o jeho rameno.
Myslel jsem na spoustu věcí. To nepříjemné, co dneska bylo, začalo ustupovat do pozadí a já přemýšlel nad tím, co bude. 
„Už mám vybraný dárek pro všechny čtyři ženichy,“ vzpomněl jsem si na svatbu.
Ale to bylo asi tak vše, co jsem řekl. Nějak na mě taky padla únava z celého dne a mě se už nechtělo ani mluvit. Jen jsem poslouchal, jak Brian oddechuje a přemýšlel, jestli opravdu usnul.

Brian
Vytřeštil jsem oči, když řekl, že má dárek pro všechny čtyři ženichy.
On… On nad tím přemýšlel? Opravdu? Ani jsem si nemyslel, že by jim něco koupil, nebo cokoliv… Jsem překvapený, ale mile. Vážně nemůžu být šťastnější.
Chtěl jsem mu ještě něco říct, ale na rameni mi ztěžkla jeho hlava a já cítil, že usnul. Ještě jsem se stihl natáhnout pro telefon a nastavil jsem budík, abychom vážně nezaspali a během chvíle ho následoval do říše snů.

 

Kapitola 20

To se mi ulevilo

Ája | 14.06.2016

Byla sem napnutá jak kšandy a doufala sem, že to neskončí nijak tragicky. Naštěstí se tak stalo a rodiče to vzali celkem dobře.(Což je taky dobře, nemusím moc ty příběhy ,kde jde všechno hladce, člověku se to po chvilce přejí).
A pak to následné utěšování našich hrdliček bylo taky moc pěkný a milý :3. Sem docela zvědavá co vymyslel Justin za ty dárky na svatbu, ale to se dozvím snad v příštím díle. Jen pište dál holky :) moc pěkně se to čte. A kdyby jste měli v plánu začít psát nějakou jinou povídku, tak ve mě máte hned prvního čtenáře. :3

Re: To se mi ulevilo

topka | 15.06.2016

co vymyslel Justin za dárky se dozvíš až v poslední kapitole :) Moc dílů už nezbývá...
Mě by se to taky nelíbilo, kdyby bylo všechno moc v pohodě, jsem prostě rozený dramatik, ale o tom je i život. :) A utěšit se oni umí :) to jim jde rozhodně víc než dobře... :)
Jsme rády, že se ti série líbí, a určitě bude i něco dalšího...
Děkujeme za pěkný komentík. :)

Přidat nový příspěvek