Skryto ve mně - Kapitola 17

Skryto ve mně - Kapitola 17

Justin
Rychle jsem se osprchoval a ještě něco do sebe hodil, aby mi v kině nekručelo v břiše. Nejvíc času jsem však strávil před skříní.
Do prdele, proč nad tím přemýšlím? Popadl jsem moje oblíbené triko a džíny, hodil na to mikinu a vyrazil jsem ven.
Stíhal jsem to tak, tak. Ještě jsem přemýšlel, že poprosím mámu, aby mě hodila do města, ale nakonec jsem to dal autobusem. Do začátku filmu zbývalo ještě deset minut. Už když jsem přicházel ke kinu, viděl jsem Briana, jak stepuje u venku, a rozhlíží se kolem sebe. Usmál jsem se, když jsem viděl, jak je oblečený. Zřejmě si dal záležet na tom, jak se ohákne, a rozhodně mu to moc slušelo, ale mně by se líbil, i kdyby šel ve školní uniformě.
Pomalu jsem k němu docházel a užíval si ten pohled na něj.
Vážně jsem do něho udělaný? Opravdu? Jsem tak beznadějný?
„Nečekáš dlouho? Promiň, ale nějak jsem nestíhal,“ přistoupil jsem k němu. „Ahoj, sluší ti to,“ dodal jsem ještě a jen mírně jsem se k němu naklonil a dal mu rychlou pusu do vlasů. Narovnal jsem se a podíval se směrem ke vchodu.
„Tak co jsi vybral?“

Brian
Byl jsem nervózní a pořád se rozhlížel, kdy už konečně přijde. Když jsem ho však viděl, rozbušilo se mi tak silně srdce, že jsem měl co dělat, abych nešel k zemi.
Ucítil jsem jeho polibek do mých vlasů a jen na moment stiskl okraje jeho mikiny. Hned jsem ji pustil a zašeptal: „Krásně voníš.“
Chtěl jsem ho chytit za ruku, ale byli jsme ještě na ulici a nebyla tma, takže tu pár lidí prošlo. Vybral jsem kino, které není ve středu města, tím pádem tu nebylo narváno… Spíš… Bylo tu tak deset párů a pár jedinců, ale zase tu šlo asi pět filmů.
„Vybral jsem novou komedii, minulý týden byla premiéra a Samuru, to je snoubenec Stana, mi to doporučil. Je to hacker a zná hodně dobrejch filmů, tenhle prý už taky viděl a je super. Snad se ti bude líbit.“
Konečně jsem se na něj podíval a hned zčervenal, jak moc se mi líbil. Tak moc mu to slušelo a byl tak blízko… Sakra…
Jsem do něj tak moc zamilovaný, že i být vedle něj mě rozechvěje.
„Koupil jsem lístky, protože jsem se bál, že to nestihneme, tak jsem je měl zamluvený.“
Zastavil jsem se před stánkem s popcornem a Colou. Tady jsem byl v koncích, protože jsem nevěděl, jestli mu nabídnout, že to koupím, nebo on, aby se zas necítil trapně, že jsem bohatý. Bylo to takové divné.

Justin
Byl jsem rád, že koupil lístky. Stejně bych nevěděl, co vybrat. Na tohle prostě nemám buňky a taky nevím, co by se Brianovi líbilo.
„Ptal ses, kdy budou kvalifikačky. Jsou v pondělí. Nebudu ve škole,“ podíval jsem se na lístky, co držel v ruce. Postavil jsem se ke stánku a poručil dva kyblíky popcornu, jeden sladký a jeden slaný. Nevím, který má Brian rád. A k tomu dvě coly.
„Tak jdeme?“ dal jsem mu do ruky aspoň něco, protože bych to sám nepobral.
Zamířili jsme k promítacímu sálu. Vešli jsme dovnitř, kde bylo skoro prázdno. Místa jsme měli skoro na konci. Usadili jsme se a já chytl Briana za ruku.
„Rande s klukem jsem ještě neměl,“ usmál jsem se na něho a políbil ho. Dělal jsem to tak nějak automaticky. Ani jsem si neuvědomil, že ještě není zhasnuto a může nás někdo vidět. Ale prostě jsem měl nutkání to udělat. Chtěl jsem Briana políbit. Chybělo mi to…
A hlavně, když se venku tak pěkně červenal…

Brian
Políbil mě a já se na něj instinktivně přitiskl, jak moc jsem ho potřeboval cítit. Šel jsem mu jazykem vstříc a proplétal se s tím jeho, jak jsem nedokázal zastavit.
Bylo mi tak skvěle, jenže začínal film a já ho nechtěl vzrušovat. Přestal jsem s líbáním, když skončily titulky a hudba se rozezněla sálem.
Podíval jsem se na něj a stiskl mu pevněji ruku.
„Vím, že je brzo, nebo že se to nehodí, ale... Chtěl bych tě poprosit, jestli se mnou půjdeš na tu dvou svatbu. Rád bych tě tam měl, budu hrozně nervózní a pořád něco kontrolovat, ale... Byl bych prostě rád."
Radši jsem sklonil hlavu a v předklonu se díval na film. Měl jsem strach, co mi odpoví a moc jsem nechtěl slyšet odmítnutí.

Justin
Ani jsem nestihl zaregistrovat, kdy začal film, jak jsem byl zabraný do Briana. Málem jsem si drcnul do coly a na poslední chvíli ji chytil, aby se nepřevrátila.
Opřel jsem se zpátky a zadíval se na plátno.
Jít s Brianem na jejich svatbu? Nevím, jestli to vůbec půjde.
„Víš, Brie, nejsem člen rodiny a ani oficiálně pozvaný. Navíc hned ráno musím s mámou a tátou a ještě s dalšíma, co nám občas při větších akcích pomáhají, chystat vaší květinovou výzdobu a vše, co je kolem kytek. Tvůj otec má šlechtický titul a nejspíš tam budou lidi i z té vrstvy. Nevím, jak se tvářit, kdybych tam přišel. Někdo neznámý a rukama od hlíny. Rád bych s tebou šel, jen nejsem na takovou slávu připravený, nemám dárek pro novomanžele, ani vhodné oblečení do takové společnosti. Klidně s tebou půjdu, jenže podle mě a podle toho, že má tvoje rodina šlechtický titul, nemůžu tam přijít jen tak…“
Stiskl jsem Brianovi ruku, když jsem to říkal. Z filmu jsem měl zatím velký prd, protože tohle se mi neříkalo moc lehce. Opravdu bych s ním rád šel, ale vážně to nejde jen tak, že si někdo přijde, jak se mu zlíbí.
Jednou rukou jsem držel Briana a v druhé jsem mačkal kelímek s colou a nervózně popíjel. Nejspíš bude Brie zklamaný a naštvaný. Mrzí mě to, ale je to vážně tak, jak jsem říkal. A co teprve jeho rodiče, nebo jeho brácha, který mě u nich málem zašlápnul jak obtížný hmyz a na ošetřovně mě propálil pohledem, jak laserovým dělem.

Brian
Zarazil jsem se a potom si jeho slova ještě jednou nechal projet hlavou. Věděl jsem, jak se asi cítí a jak těžké to pro něj musí být a musí pochopit, že u nás to takhle nefunguje a hlavně… Musím mu dát pocit, aby se necítil mou nejistý.
„Počítají s tím, že s někým přijdu, protože Grace si přivede Jacoba. Pokud chceš, můžu říct, že jsi kamarád, aby ses nedostal do nepříjemné situace. Co se týká oblečení, tak máme všichni stejné obleky a dalších deset v zásobě, takže by sis mohl vzít jeden z nich. Jsou podle barvy svatby, aby bylo vše slazeno. Takže kdokoliv přijde, tak má oblek od nás. Lidí tam moc nebude a už vůbec ne z vysokých vrstev. Přeci jenom jsou to gayové. Jeff a Ei si přejí malou svatbu, nechtějí, aby tak bylo moc lidí a Stan se Samuru jsou na tom stejně. Chtějí to ututlat a jen s přáteli a rodinou to oslavit. I tak to bude veliké, ale rozhodně ne pro kravaťáky,“ usmál jsem se, i když jsem se bál Justinovi reakce.
„Můžu ti klidně s těmi květinami pomoci, ale… Jsem hrozný dřevo. Všechny kytky, co jsem kdy měl, mi prostě chcíply. Nevím proč, zaléval jsem je, ale… Asi dělám něco špatně,“ zamyslel jsem se nad tím, jak mi opravdu vždy chcípnou kytky.
Tentokrát jsem stiskl Justinovi ruku víc já a přisunul si ji ke rtům, abych ji políbil a otřel se o ní tváří.
Nechci ho naštvat, nebo urazit, občas nevím, jak se chovat, protože jsme každý vychovávaný jinak, ale opravdu ho miluji a myslím si, že je to hlavně o tom, že chci být s ním. Peníze přeci nehrají roli…

Justin
Usmál jsem se. Prý Brianovi umírají kytky. Pokud se o ně neumí starat, tak nejlepší pro něj bude asi kaktus. Asi mu nějaký pořídím.
„Ten Samuru a Ei jsou vlastně kdo? To tam budou vlastně čtyři rodiny, ne? Ten Jeffův kluk vypadal jako Japonec…“ 
Mírně jsem se naklonil a opřel si hlavu o Brianovo rameno. Upil jsem znovu coly a snědl pár puklých kukuřic.
„V sobotu a neděli nemusím na trénink, mám odpočinek před závody, ale ještě to musím říct našim. Uvidím co oni na to.“
Zadíval jsem se na plátno a chvilku zapřemýšlel.
„No, ale s tím, že vám děláme tu výzdobu, tak nebudu stíhat se jít domů osprchovat, bude to u vás nebo u Torresových?“ 
Ještě chvilku jsem se vyptával, ale nějak na mě z toho náročného tréninkového programu a včerejší námahou navíc, začala padat únava. Taky jsem vstával o půl páté, a já rozhodně nejsem ranní ptáče. Mluvení z filmu se mi začalo splývat v jedno.

Brian
„Samuru a Ei jsou bratři a tak úplně se neví, jestli přijedou jejich rodiče. Jsou tam nějaké divné vztahy, ale kluci jsou fajn. Ei co je s mým bratrem je starší a Stanův Samuru je mladší. Budou se ti líbit. A jsou to Japonci, brácha se Stanem rozjeli obchody v Japonsku a tam si našli ty dva. Myslím, že je Jeff poprvé ve svém životě opravdu šťastný a i Stan, u kterého jsme si mysleli, že se nikdy nezamiluje. Takže vlastně jen tři rodiny,“ usmál jsem se a políbil ho na tvář, když se opřel o mé rameno.
Ještě, že to bylo dvou křeslo, které mezi námi nemělo opěradlo, protože mi najednou jeho hlava až příliš těžkla na rameni. Usmál jsem se a pomalu si ho uložil na klín. Hladil jsem ho po tváři a díval se na ten film. Jen místy jsem se chtěl zasmát, ale snažil jsem se tak, abych ho neprobudil. Musel být hodně unavený. Trénoval tak tvrdě, že jsem se o něj začal bát.
Když film skončil a běžely jen závěrečné titulky, tak jsem ho začal pomalu budit.
„Vstávej, Justine. Už je čas jít domů,“ šeptal jsem a otíral se bradou o jeho tvář.
Místy jsem ho políbil a přitom hladil po ruce, jak byl na mě schoulený.

Justin
Pamatuji si jen, že Brian mluvil něco o tom že Samuru a Ei jsou bratři, takže oba Japonci. No a pak mi to jeho mluvení nějak splývalo s tím, co bylo ve filmu. Měl jsem pocit, že celý film byl snad o Japonsku.  Ale i v tom spaní, se mi zrodil nápad na svatební dar. Vlastně to mám už spoustu let, a tohle bude pro ně asi to nejvhodnější, co jim můžu dát.
Cítil jsem, jak mě něco šimrá na tváři. Automaticky jsem se přikrčil a otřel si tvář o rameno. Ale pak jsem zaslechl: vstávej Justine. Otevřel jsem oči a nechápavě se rozhlížel kolem sebe. Vůbec mi nedocházelo, kde jsem a kolik je hodin.
Ale když se nade mnou objevila Brianova tvář, vzpomněl jsem si. A potvrdila mi to hudba přicházející z reproduktorů a namodralá záře vycházející od promítacího plátna.
„Promiň, usnul jsem,“ vytočil jsem se trochu na záda a promnul si oči. „Ani nevím, o čem ten film byl.“
Natáhl jsem ruku a přitáhl jsem si Briana blíž, až se musel víc sklonit.
 „Příště půjdem do kina třeba v sobotu, ok? Po závodech bych měl být méně mrtvola,“ usmál jsem se a přitáhl si ho ještě blíž, abych ho mohl políbit. 

Brian
Usmál jsem se a sehnul se, co nejvíc to šlo. Pořádně jsem se do polibku opřel a potom mu odpověděl.
„Příště, si pustíme kino doma. Taky mám slušný a můžeme dělat i jiné věci, co tady nejdou. Máš ještě chvíli čas? Nebo musíš hned domů?“
Zeptal jsem se a pomohl mu, aby se posadil. Pořád byl tak hezky pomuchlaný.

Justin
„No jo, na gauči by se lépe spalo,“ zasmál jsem se a posadil se. „No, ještě chvíli čas mám, co tak zajít někam na kafe, nebo se jen tak projít?“
Ještě jsem políbil Briana a pak jsem vstal, abychom šli ven, protože už naběhla služba, aby uklidila po nás pár, co jsme tam byli. Myslím, že moc práce mít nebudou. 
„Musím si zajít na hajzlík,“ vyšli jsme před sál. „Hned jsem tu, nikam neutíkej,“ drcnul jsem do Briana a hned zamířil do těch správných dveří.
Postavil jsem se k mušli, abych si ulevil a za chvilku se vedle mě objevil stín. Jen jsem zvedl hlavu a díval se přímo na Jacoba.
„Co tu, kurva, děláš?“ díval se na mě vyjeveně.
„Byl jsem v kině a neptej se na jakém filmu, prospal jsem ho,“  začal jsem si urovnávat kalhoty.
„S kterou tady jsi?“ upravil se i Jacob. Oba naráz jsme spláchli, jako bychom byli domluvení a zamířili k umyvadlům.
„Jsem tu s Brianem,“ řekl jsem jako by nic a namydlil si ruce. „Pozval mě na tu jejich svatbu, prý tam budeš taky,“ opláchl jsem se od mýdla a šel si urvat ručník.
„Si děláš prdel?“ zůstal na mě vyjeveně hledět. „S Brianem? A jdeš na tu jejich svatbu? To jako proč zrovna ty?“ náhle zmrznul uprostřed pohybu. Zapomněl si i utrhnou papírový ručník. Nejspíš mu to docvaklo.

Brian
„Kafe je dobrý nápad. Dal bych si ledové,“ usmál jsem se a zastavil před toaletou, aby šel sám.
Čekal jsem a díval se na mobil, jestli mi nenapsala Grace, jak jí je. Najednou mi oči zakryly studené prsty a do ucha mi někdo zašeptal: „Ahoj Brie, co tu děláš?“
Rychle jsem sundal její ruce z mé tváře a podíval se vyděšeně na tu osobu.
„Grace? Co ty tu? Kurva…“ otočil jsem se k záchodkům a pleskl se do čela.
„Jacob je tam, že?“
Jen přikývla a všimla si mého rozrušení.
„Ty jsi tu s Justinem?“
Tentokrát jsem přikývl já a snažil se nepanikařit.
„Samuru mi o tom filmu říkal a… To ti nedošlo, že ulici odtud bydlí Jacob? Jsem u něj a chtěli jsme si někam vyrazit. Je mi to líto, Brie. Doufám, že Jacob nemá blbý kecy.“
„Jsem v prdeli… Opravdu je to v hajzlu,“ povzdechl jsem si a začal si nervózně mnout ruce. 
„Už jsem se tě chtěla na to zeptat, ale nebyla vhodná příležitost. Chodíš s ním?“
Zamrazil jsem se v pohybu a prohlídl si jí. Potom jsem svěsil hlavu.
„Já sám nevím Grace, jak to máme, jen vím, že chci být s ním. Snad půjde se mnou i na svatbu, takže by se to stejně Jacob dozvěděl. Uvidíme, co mu Justin řekne,“ začal jsem se chvět a bylo mi všelijak.
Žaludek jsem měl jak na vodě a srdce mi divoce bilo, jak jsem byl nervózní. Grace mě objala a přivinula na svá prsa, když viděla, jak mi je.

Justin
„Ty… Justine, ty a Brian?“ hleděl na mě vyjeveně s rukama stále ve vzduchu.
Urval jsem ručník a podal mu ho. Opřel jsem se zadkem o umyvadlo, zkřížil ruce na prsou a povzdechl jsem si.
„Jo, já a Brian. Vadí ti to?“ upřeně jsem se na něho zadíval.
Konečně si utřel ruce a postavil se přede mne.
„Víš, Grace říkala, že je Brian teplej, spíš jsme to tak všichni tušili. Taky říkala, že má někoho ze školy rád. Ale neřekla koho. Vím to jenom já, neboj,“ dodal rychle, když viděl, jak jsem se zamračil. „No, musím říct, že jsem v šoku.“
„Vadí ti to?“ zopakoval jsem otázku, na kterou mi neodpověděl.
„No, překvapil jsi mě,“ zamyšleně se podrbal na hlavě. „Vždycky se lepilo na tebe tolik holek, že jsem ti záviděl a teď najednou tohle. Ne, nevadí mi to,“ konečně odpověděl na to, co jsem se ptal.
„Jsme spolu chvilku a nikdo o tom neví, Jacobe,“ zdůraznil jsem každé slovo, které jsem v téhle větě vyslovil. „A chci, aby to tak zůstalo, rozumíš? Až budeme chtít, tak to řekneme sami. Víš, jací někteří jsou, a víš, co naposled udělala Naomi. Nechci, aby Briana začal někdo kvůli tomu šikanovat.“ 
„Rozbil bych mu hubu. Kdyby Naomi nebyla holka, už by neměla zuby. Pěkně jsi ji stejnak pocuchal ten její dokonalý drdol,“ zasmál se Jacob.
„Jdeme teď s Brianem na kafe, chcete se přidat?“ přestal jsem se opírat a zamířil ke dveřím.
Opravdu jsem si oddechl. Byl jsem rád, že to Jacob vzal takhle. Zrovna u něj jsem si říkal, že zareaguje přesně obráceně.
„Nevím, záleží na Grace a taky asi máte rande, co?“ šel Jacob za mnou. „A vlastně, kdo z vás dvou je nadhazovač?“ začal se smát.
Praštil jsem ho loktem do žeber. „Zkus hádat.“
Otevřel jsem dveře a vyšli jsme ven za Brianem, u kterého už stála Grace a bavili se spolu. Jen jsem měl pocit, že je Brie nějaký bledý.

Brian
Spadl mi kámen z prsou, když jsem viděl, jak rozesmátý Justin je a že se vesele baví s Jacobem.
Když došel ke mně, jen jsem ho nenápadně pohladil po ruce a podíval se na něj.
„ Všechno v pořádku?"
Zjišťoval jsem hned jak to Justin má. Přitom jsem po očku sledoval Jacoba, jak líbá Grace.

Justin
„Jo, všechno v pohodě,“ stisknul jsem mu ruku. „Ale zatím jen u Jacoba,“ políbil jsem Briana na tvář.
„Jdeme na to kafe?“ podíval jsem se automaticky na hodinky. „A co vy dva?“
Grace se líbala s Jacobem a nejspíš byli mimo realitu.
„Mám je probrat, nebo na ně kašlem?“ přitáhl jsem si Briana o něco blíž k sobě.
Taky bych ho chtěl líbat, kdykoliv budu mít chuť. Ale zatím se na to necítím, takhle veřejně. Navíc, ještě to o nás nikdo neví. A chtěl bych to jako prvnímu říct mámě a tátovi. Vlastně jako druhým, protože ti první teď stojí před námi a vykusujou se, jako by tu byli sami.
„Nejspíš je necháme tak jak jsou. Jdeme, znám tu jednu příjemnou kavárnu. Když budou chtít, můžou dojít za námi,“ pustil jsem Briana a ukázal mu rukou k východu.

Brian
Přitisknul jsem se k němu co nejvíc, i když jsem ho chtěl políbit, nemohl jsem, tak mi tohle muselo stačit.
„To jsem rád, bál jsem se, že to dopadne špatně. Jo, máš pravdu, necháme jim chvilku klidu."
Když mě pustil, tak jsem ho následoval až ven. Byl už večer a pofukoval příjemný větřík. Díval jsem se na Justina a přitom hledal místo, kam bychom mohli zalézt a líbat se, protože to jsem chtěl nejvíc.

Justin
Pořád jsem myslel na to, že bych Briana nejraději políbil. Nějak mi to chybí. Udělat to kdykoliv si vzpomenu. Za ruku se vodit nemusím. Nějak na to nejsem. Ale chytnout ho kolem pasu, přitáhnout si ho k sobě, nebo kolem ramen…
Šli jsme těsně vedle sebe a já to prostě už nedokázal vydržet. Za tu ruku jsem ho nakonec chytil a zatáhnul ho do nejbližší uličky. Zašel jsem až úplně nakonec a zatlačil ho do výklenku, kde nedosvítila ani pouliční lampa.
„Brie, víš, strašně rád bych tě líbal třeba i v nákupním středisku. Ale je to pro mne nové, pořád si na to zvykám a nejsem si v tom stále jistý. A navíc, chci mámě a tátovi říct jako prvním, že chodím s klukem. Nechci, aby se to dozvěděli z nějakých řečí,“ opřel jsem se o ruce vedle jeho hlavy.
„Strašně si mi lezl ze začátku na nervy, ale i přesto… Můžu ti teď s klidem říct jednu věc,“ přiblížil jsem se až k jeho obličeji a jednou rukou ho chytil pod bradou. Zadíval jsem se mu do očí a zhluboka se nadechl.
„Miluji tě,“ řekl jsem tiše, jako bych měl strach, že když to řeknu, tak to bude špatně. Ale to je ta věc, kterou jsem si poslední dobou uvědomoval čím dál víc. Opravdu ho miluji.
Přitiskl jsem své rty k jeho a konečně ho políbil. Tak moc jsem to chtěl udělat už tam v kině na chodbě… A já to už víc nedokázal držet.

Brian
Čekal jsem jen polibek, když mě zatáhl do té uličky. Myslel jsem si, že je stejně nedočkavý jako já. Ale ty jeho slova… Ta slova… On… Já…
Mým tělem otřásla vlna štěstí a zároveň mrazení v každé jeho části. Objal jsem ho a prsty zabořil do jeho vlasů, jak moc jsem se chtěl s ním líbat. Jazykem jsem se otíral o ten jeho a mohl se zbláznit touhou po něm. Tak moc jsem toužil po těchto slovech mu patřit. Moc…
„Justine… Já…“ cítil jsem, jak mi slzy stékají po tváři.
Nebyly z bolesti, ale štěstí. Otřel jsem si a zadíval se na něj.
„Asi ti připadám jako slaboch, ale já tak moc chtěl slyšet tyhle slova zrovna od tebe. Jsem moc šťastný. Miluji tě,“ natiskl jsem se na něj ještě víc a znovu ho políbil.
„Chci… Chtěl bych tě… Moc… Po tomhle… Moje srdce to asi nezvládne. Jsem…“
Pořád jsem se o něj otíral a dopřával si příjemných pocitů z jeho blízkosti. Všechno ve mně explodovalo a teprve nyní jsem mu propadl definitivně.

Justin
Raději jsem ho umlčel polibkem. Opravdu nejsem stavěný na takové projevy, i já s tím měl trochu problém. Ale jednou mi to snad nepřijde divné, bude to normální.
Přestal jsem se opírat o zeď, chytl jsem ho jednou rukou kolem pasu a přitáhl ho k sobě tak těsně, jak jen to šlo. Opravdu jsem se chtěl s ním líbat. A nejen to… Vzrušení po jeho těle začínalo nabírat na intenzitě. Jenže jsme venku. Rozhodně ho tu nemíním opřít o zeď, jak nějakou placenou děvku.
A co kdyby nás někdo chytil. Tohle bychom policii jen tak nevysvětlili, že jsme na sebe jen narazili náhodou s kalhotami u kolen.
Přesto jsem však přestal svírat jeho pas a zasunul ruku mezi nás. Otřel jsem se dlaní o jeho rozkrok. Chci ho stejně, jako on mě. 
Rychle jsem mu rozepl kalhoty a sobě taky. Jednou rukou jsem vytáhl jeho penis a druhou svůj. 
Sevřel jsem je k sobě a trhaně vydechl, když jsem na své erekci ucítil tu jeho.
„Tohle musí stačit,“ vzdychl jsem do jeho úst, když jsem je začal společně třít.

Brian
Jen jsem hlasitě vydechl, když s naprostou rychlostí sevřel můj penis s tím jeho. Málem jsem sletěl na kolena, jak jsem se najednou cítil slabý a tak jsem se zapřel zcela o tu stěnu za sebou. Jednou rukou jsem ho obejmul kolem pasu a hladil po zadku, když je tak silně třel a druhou jsem se musel opírat o stěnu, jinak bych naprosto ztratil pojem o čase a místě kde jsem.
Vzrušení se přese mě valilo jak lavina a zanechávalo po sobě rozpálené tělo touhou. Sám jsem začal přirážet do jeho ruky a byl jsem tak hrozně nadrženej, že jsem měl jen kousek k vrcholu. Sténal jsem, ale snažil jsem se koordinovat, jinak by nás tu někdo našel a to jsme zase nechtěli.
Chodíme spolu asi tak pět minut a já to nehodlám zkazit svým hlasitým projevem.
V hlavě se mi stále ozývaly ty slova, co mi řekl a já se proti němu prohnul tak silně, že jsem málem viděl všechny svatý, jak dokonalý to bylo. V naprosté euforii, jsem ze sebe dostával všechno, co se nahromadilo a sperma opouštělo můj penis. Škubalo mi v něm a to otírání o krásně jemnou Justinovu kůžičku mi dělalo neskutečně dobře.

Justin
Musel jsem se znovu opřít o stěnu. Stejně jako Brian jsem bezděčně přirážet do ruky, kdy jsem cítil každé otření o Brianův penis. Každé zadrhnutí o okraj jeho žaludu, jeho horkou a jemnou kůžičku, roznášení prvního vlhka mezi naše penisy, mi přivádělo skvělé pocity. I přesto, že jsem nemohl zasunout, tak jak bych si přál, tohle bylo víc než dostačující.
Jak nadržený na Briana jsem….  A když jsem viděl, jak ho opouští jeho nadílka, jak silně to prožívá, byl jsem v koncích. Jen jsem udělal malý úkrok, abych se vyhnul tomu, že někdo z nás bude mít bílé fleky na oblečení.
Společné sevření, pár společného projetí v ruce a já jsem schopen vydat ze sebe vše, během chvilky. Málem jsem nestíhal ani dýchat, když mě to kouslo s takovou intenzitou, že jsem zadrápnul nehty do popraskané omítky. Vrhnul jsem se Brianovi na ústa, v kterých jsem se snažil utlumit mé hlasité vzdechy. Nebyl jsem schopen pohnout ani jazykem, ale přitisknutý na jeho rty, jsem s rukou, křečovitě sevřenou kolem našich kámošů, prožíval to své několika vteřinové blaho.

Brian
Byl jsem úplně mimo… Jak kdyby mě někdo vypnul a zahodil klíčky. Jen jsem se Justinovi díval do očí a bral si jeho výrazy tváře do paměti.
Tohle mi stačí až až… Jen se mě dotýká a já se prostě dostávám do jiného světa mimo tuhle realitu.
„Miluji tě,“ zašeptal jsem, když jsem vyhledal jeho ústa a olízl mu je.
Voněl tak krásně a ta chuť… Myslel jsem, že se zblázním.
Z kapsy u svetru jsem vytáhl kapesníčky, když jsem si všiml, jak má Justin ruku od našeho sperma a podal mu je.
Mým tělem stále projížděly překrásné pocity nabité naší touhou. Elektrizující výboje se po krůčkách usazovaly v každé části mého těla a rozechvívaly mi svaly.
Opíral jsem se o něj čelem a nechával v sobě doznívat ten silný pocit orgasmu.

Justin
Zatím co Brian hrabal v kapse, já ještě párkrát jemně promnul v ruce naše pomalu ubývající erekce. Vzal jsem si kapesníky, otřel si ruku a penis a uschoval ho do kalhot. Když jsem byl hotov, nečekal jsem na to, až se Brian otře a upraví. Chytl jsem ho za boky a zaútočil jsem na jeho ústa. Vnutil jsem se mu hned jazykem, zatím co jsem ruce sunul po jeho bocích do kalhot až dozadu a stiskl jeho pevné půlky. Přitáhl jsem si ho za ně, až se naše rozkroky o sebe otřely. Potřeboval jsem ho cítit na sobě, i když jsem byl uspokojený. Ale přesto ta blízkost jeho těla, ten dotek na jeho horké kůži na zadku, to jak mu penis ještě občas cukne… Nejraději bych ho teď celého svlíknul.  
Jen kdybychom měli někdy nějaké soukromí… A nemít strach, že nás může kdykoliv kdokoliv vyrušit.
Anebo vědět, že někde za dveřmi je někdo…
„Naši mají domek v horách. Je obyčejný, ale jsou tam základní věci jako elektrika, záchod, koupelna, můžeme topit v krbu, co kdybychom tam příští víkend jeli? Dokud nenapadne sníh, jinak je tam potom špatný přístup. Co na to říkáš?“
Vážně jsem chtěl s Brianem někam jet. Někam, kde opravdu budeme jen sami a našim by to nevadilo. Občas jsem tam takhle s klukama jezdil.

Brian
Stihl jsem si tak akorát zabalit penis do kapesníčku, když mě hladově přepadl. Jazykem se dotýkal mého a já cítil, jak se o sebe oba s takovou chutí otírají, že nebylo možné je zastavit. Jeho ruce putovaly až na mé půlky a tak pevně je sevřel, že jsem si myslel, že mi udělal pořádné modřiny.
Tělem mi projíždělo mrazení, které přecházelo ve chvění. Pustil jsem svůj úd, který jen spadl na jeho stehno, jak se o mě opíral a prsty vsunul do jeho vlasů.
„ Moc rád s tebou pojedu… Kamkoliv… Hlavně když budeme sami,“ povzdechl jsem si a znovu ho políbil.
I v téhle zapadlé uličce, kde to místy dost smrdělo, mi s ním bylo neskutečně.
Konečně jsem dostal ruku mezi naše těla a otřel si penis. Zandal jsem ho do kalhot, ale nezapínal si je, líbilo se mi, že se Justin dotýká mého zadku a nechtěl jsem, aby přestal.

Justin
Jsem rád, že Brian souhlasil. Opravdu s ním chci být někde konečně sám, aby mi pořád někde někdo nestál za zády. Věnoval jsem mu ještě jeden polibek, promačkal jsem mu ten jeho úžasný zadek a pak jsem ho pustil. S úsměvem jsem mu zapnul kalhoty.
„To aby ti na něj nebyla zima,“ vysvětlil jsem.
Chytl jsem Briana kolem ramen a pomalu ho vedl z uličky ven. Zabočil jsem doprava, kde kousek dál už byla ta zmíněná kavárna.
Sedli jsme si do boxu v rohu a já hned objednal ledovou kávu pro Briana a jedno presso pro mne a k tomu zákusek. Opravdu tu dělají výborné. Ta majitelka je skvělá, prý si všechno peče sama. 
Seděl jsem naproti Brianovi a jen se na něj díval. Prostě jsem nemohl přestat.
„Pojď si sednout ke mně,“ ukázal jsem mu na lavici na volné místo vedle sebe.

Brian
Neustále jsme se dívali jeden druhému do očí, jako kdybychom se v nich snažili číst. Poprvé jsem cítil to, co ostatní, když říkali, že jsou až po uši zamilovaní. Chtěl jsem se ho pořád dotýkat. Stačilo se o něj jen otřít a zase bych se vzrušil.
Chvěl jsem se a přitom i srdce zrychleně bilo, když mi řekl, že si mám sednout vedle něj. Asi jsem i zrudnul, podle toho jak mi zahořely tváře. Ale ten jeho hlas…
Poslechl bych cokoliv, co by mi řekl. Ale já to i chtěl… Cokoliv, abych byl s ním.
Zvedl jsem se a přešel na druhou stranu. Sedl jsem si vedle něj, a tak aby to nebylo vidět, jsem ho chytil na lavici za ruku. Chtěl jsem se ho dotýkat, aspoň takhle.
„Je to tu hezké, jak jsi to objevil?“  

Justin
Rozhlédl jsem se kolem sebe.
„Ani nevím, prostě jsme tu tak jednou šli a líbilo se nám tu. Ale je to dál od centra, tak tu chodíme jen občas. Spíš skoro vůbec.“
Stiskl jsem jeho ruku a mírně se k němu naklonil. Zapřel jsem se o jeho rameno a usmál se na něho.
„Zvládneš se najíst a napít jen s jednou rukou?“ vzal jsem do ruky vidličku a nabral si zákusek. Byl opravdu výborný. Nabral jsem ještě jednou a namířil ji v Brianově puse.
„Ochutnej, je fakt vynikající, majitelka je tím vyhlášená.“
Seděl jsem tak, a musel jsem uznat, že mi bylo fajn. Opravdu něco jiného, než ty neustálé stesky že nemůže to, nebo to, že by přibrala, jestli je dost hezká a podobně. Vždycky jsem nesnášel, když si takto holky vynucovaly pozornost.
Klidně bych Brianovi nacpal ten zákusek celý a ještě bych ho olízal. Užíval jsem si tu pohodu s ním a nějak jsem přestal sledovat čas.
„Dal by sis ještě něco?“ odsunul jsem svůj prázdný hrnek i talířek a podíval se k pultu, že bych mávnul na obsluhu. Ale ta v tuhle chvíli měla zrovna nějakou práci s dvěma chlápky, co právě přišli. Jen jsem přeletěl pohledem po těch rudých vlasech jednoho z nich, ale pak jsem se vrátil zpět k Brianovi.
„Tak co, objednáš si teda ještě něco?“

Brian
„Je to tu opravdu pěkné,“ bral jsem si od něj jedno sousto za druhým a užíval si to, jak mě krmil.
Nevěděl jsem, že je tak skvělé s někým chodit. Nejspíš takhle vypadalo, když dva milenci spolu měli rande, protože jsem si to takhle vždy představoval.
„Jsou tak moc dobrý… Bože… Miluji sladký…“ usmál jsem se a dravě sebral z vidličky další kousek, co na ní byl.
Na linii mi nezáleželo, spíš mi sladký na anemii dělalo dobře.
„Brie? Co tu děláš? Aha… Rande?“
Rychle jsem se otočil a málem vypadl z boxu, jak jsem se lekl.
„Stane? Je tu někde?“ rozhlížel jsem se kolem, jestli tam není i Jeff.
„Není, má dojet, abychom spolu vybrali ještě nějaké zákusky a potvrdili pár dalších dortů. Vím, že už jste nějaké vybrali, ale tady jsme už s kluky byli a ještě domluvili další. Zveš ho na svatbu? Grace Jacoba zve, no…Ne, že bych ho měl rád,“ povzdechl si a prohrábl si vlasy.
„Samuru,“ houkl na už z dálky zářící červené vlasy.
„Jo… Ahoj,“ mírně se nám poklonil a podíval se na Justina.

 

Kapitola 17

:)

KikiMars | 16.05.2016

Takže už konečně spolu začali chodit. Super...jsem strašně natěšená jak to bude dál :)

Re: :)

topka | 16.05.2016

jojo, začali :D Ale zatím, kromě Jacoba a Grace to nikdo neví. No, možná brácha něco tuší... A vlastně jak dopadne jejich setkání v kavárně? :D Děkujeme za komentík, potěšil. :)

Přidat nový příspěvek