Brian
Nešlo mi spát. Převaloval jsem se tam jak blbec a nedokázal vytuhnout. Naštvaně jsem se posadil a podíval se po pokoji. Všechno mi tu připomínalo jeho. Dělali jsme to všude v mém pokoji a já se jen rozhlížel, jestli tu po něm nezbyla ještě nějaká vzpomínka.
Vzal jsem telefon a napsal:
Jak jsi dojel? Vše v pořádku? Já ležím a odpočívám, dal jsi mi pěkně zabrat…
Poslal jsem mu to a lehl si zpátky na polštář.
Justin
Byl jsem pěkně nasraný. Vlezl jsem do pokoje a ještě za sebou prásknul dveřmi. Hodil jsem věci na stůl a převlíkl se do domácího oblečení. Posadil jsem se ke stolu a vytáhl krabičku s Brianovým jídlem. Kecal jsem, že nemám hlad. Mám a pořádnej.
Zakousl jsem se do sendviče, když mi zapípal mobil.
Zpráva od Briana.
S úsměvem jsem se díval, co mi píše.
Už jsem se chystal odpovědět, když se otevřely dveře a dovnitř vešla Naomi. Okamžitě jsem se postavil.
„Čemu jsi nerozuměla, když jsem říkal, že máš odejít?“ odložil jsem sendvič do krabičky.
„Promiň, Justine. Vím, že jsem to neměla dělat,“ sklonila hlavu s takovým výrazem, že by se jeden rozpustil. „Ale když já jsem měla o tebe starost. Chodíme spolu a tak se nediv, že-“
„Co?“ zůstal jsem na ni šokovaně hledět. „My dva spolu chodíme? Od kdy? Jediné co vím, je, že se pořád na mě lepíš. Kam se hnu, tam jsi ty.“
„Ale dal jsi mi pusu, tak jsem si myslela…“
„Pokud vím, tak jsi to byla ty, kdo se na mě pořád věšel a já jsem s tebou měl trpělivost. Ale ta skončila. Nechodil jsem s tebou a ani nebudu. Nemám o tebe zájem. To ti to jako nedošlo, když jsem říkal, že nemáš za mnou chodit?“
„Ty někoho máš?“ zvedla hlavu a podívala se na mě.
Její výraz se okamžitě změnil. Řekl bych, že byla v tuhle chvíli podezřívavá a nasraná. Vzteklá.
„A i kdyby,“ založil jsem si ruce na prsou. „Tobě to může být jedno. A teď vypadni a už sem nechoď a říkám ti to po x-té a naposled.“
Došel jsem k ní, vystrkal jsem ji na chodbu a počkal, až se obuje.
„Neměl jsem a nemám o tebe zájem. Zkus to už konečně pochopit.“
Vystrčil jsem ji za dveře.
„Justine,“ otočila se na mě ještě a zamračila se.
Už se nadechovala, že něco řekne, ale to jsem už zabouchnul dveře. Mám těch pijavic akorát tak dost.
Brian
Pořád jsem se převaloval. Nakonec jsem to vzdal a zvedl se. Došel jsem do koupelny a napustil si plnou vanu krásně teplé vody a do ní dal čokoládovou sůl, kterou mám moc rád.
Telefon jsem odložil na stoličku, která je u vany a ponořil se až po krk to té teplé nádhery.
Už dlouho jsem si neužíval takovou lázeň. Poslední měsíc byl až příliš hektický a k tomu bratrova svatba. Nečekal jsem, že se mi splní můj sen a já s ním budu u sebe v pokoji… Ve sprše… V pokoji na zemi… Sakra… Opravdu bych se měl naučit nějak vypnout svůj mozek.
Byl teprve chvíli pryč a mě už se stýskalo. Neuměl jsem si představit, že bych ho už takhle nikdy neviděl. Po očku jsem pořád hypnotizoval telefon a čekal na odpověď, ale podle všeho, toho měl Justin opravdu hodně.
Doufám, že se na něj máma nezlobí… Nestalo se mu něco? Sakra… Proč jsem nenapsal jen: Ok. Začínám se o něj opravdu bát.
Justin
„Justine!“ došla máma za mnou do pokoje. „Co to mělo znamenat? Proč se takhle chováš ke svoji holce?“
„Není moje holka,“ zavrčel jsem a znovu se posadil ke stolu, abych si dojedl sendvič.
Konečně bych se rád najedl, a když si s tím Brian dal takovou práci, tak to sním, i kdyby mě mělo pokroutit.
„Ale vždyť Naomi…!“
„Mami!“ otočil jsem se na ní a zamračil se. „Znovu opakuji, že není moje holka, už jsem ji několikrát řekl, aby za mnou nechodila, a pořád to dělá. Nechodím s ní a ani nechci.“
„Ale Naomi říkala něco jiného, Justine,“ řekla máma už o něco mírněji, protože viděla, že se opravdu zlobím. „Je to hodná holka…“
Vstal jsem a došel jsem k ní.
„Mami, hodná možná je. Ale pokud říkala něco jiného, tak si vymýšlí a už mi opravdu leze na nervy a nevím, jak se jí zbavit. Proto jsem šel dneska raději jinam. Byl jsem zrovna u Briana, když jsi volala a kdyby mě nenechal odvézt autem, tak bych ani nepřijel do půl hodiny, jak jsi chtěla. Kdybych věděl, že je to kvůli ní, tak bych se ani nenamáhal.“
„Promiň, Justi,“ pohladila mě máma po ruce. „Nevěděla jsem, že to tak je.“
„Až s někým budu chodit, tak ti o tom řeknu. Budeš to vědět jako první, ano?“ políbil jsem ji na tvář a usmál se na ni.
Jen přikývla a odešla pouklízet nádobí, co tu zbylo po nevítané návštěvě.
Jasně, že ji to řeknu jako první. Jenže… Sám ještě nevím, jak to je. Jak to, co teď bylo s Brianem, mám brát. A taky… Co když za mámou přijdu s tím, že chodím s klukem? Že vlastně jsem na kluky? Já…?
Brian
„Jsi jen spratek, který potřebuje za vyučenou. Bude za tebe dost peněz, ale vůbec mi nebude chybět, když tady tokové dítě chcípne. Nesnáším lidi, jako jsi ty. Mají spoustu prachů a jinak jsou k ničemu,“ hrubý smích se mi rozezněl ušima.
Temná místnost, kde nebylo vidět skoro ani na krok. Venku šílící bouřka a pořádná průtrž mračen, kdy jen občas blesk osvítil pokoj. Jedna studená postel, a když si na ni člověk sedl, cítil, jak se v ní prohání myši. Kůrka suchého chleba, jako jídlo na tři dny a zkalená voda, nabraná někde ze zdejšího rybníka. V koutě se krčící dítě, které si drží svá kolena, jak moc se bojí. Teprve sedmý rok před pár dny oslavil a ještě před hodinou se tiskl na máminu hruď. Pláče… Přes slzy nevidí na krok před sebe a jen prosí o to, aby si pro něj někdo přišel.
Prudký trhnutím jsem se probudil a vystrašeně se kolem sebe díval, jako kdybych nebyl ve vaně, ale někde jinde. Posadil jsem se a pročísl si mokré vlasy. Teprve nyní jsem si uvědomil, že voda je studená a já tu nejspíš usnul. Snažil jsem se uklidnit své rozbušené srdce a zhluboka dýchal, protože tohle, nebyla jen noční můra, to se mi opravdu stalo.
Justin
Myslím, že mám nad čím přemýšlet. A nejspíš to je věc, kterou nevyřeším za jeden den. Tolik věcí… Říct to, že jsem nejspíš na kluky, i když jsem si to takovou dobu nechtěl připustit. Dokonce jsem s jedním spal. S klukem ze třídy. Honí se za mnou holky, o které nemám zájem. Jedna horší než druhá.
A taky - co až se to dozví ve škole? A jak to bude dál s Brianem?
Začínal jsem si postupně uvědomovat, že nejspíš k němu něco cítím. Že tu asi nejde jen o ten sex, i když byl skvělý…
S úsměvem jsem si pustil počítač a otevřel si Brianovu fotku. Dojídal jsem sendvič a jen se na něho díval a přehrával si v hlavě vše, co se dneska u něj doma stalo. Skoro jsem měl snězeno, když jsem si uvědomil, že mi zapípala zpráva a já ji ani neotevřel. Popadl jsem telefon a přečetl si sms.
PROMIN, NEMEL JSEM CAS ODPOVEDET, NECO JSME DOMA RESILI. ALE UZ JE TO V KLIDU. DIKY ZA SENDVICE, JSOU VYBORNE. POKUD BUDU MIT CAS, ZASTAVIL BYCH SE U TEBE, NEBO MUZES PRIJIT ASPON NA TRENINK ZÍTRA ODPOLEDNE, A PAK BYCHOM NEKAM ZASLI. POKUD SI NAJDES CAS. JUSTIN.
Brian
Málem jsem vypadl z vany ven, když mi přišla zpráva, protože jsem z ní v tu chvíli vylézal. Osušil jsem se a nahý jsem si lehl s telefonem do postele, abych si přečetl, co mi Justin napsal.
Jak blbeček jsem se uculoval nad tím, co mi poslal a byl jsem opravdu šťastný. Chtěl jsem ho moc vidět. Strašně moc…
MOC RAD BYCH SEL NA TVUJ TRENINK, ALE NEBYL BY TO DOBRY NAPAD, KDYZ JSEM ZE SKOLY OMLUVENY. ALE CO KDYBYCHOM SLI TREBA DO KINA? SEJDEME SE NA XXXXXXX? CO TY NA TO? JSEM MOC RAD, ZE TI CHUTNALO. BYLO TO POPRVE, CO JSEM TO PRO NEKOHO DELAL. BRIAN.
Přikryl jsem se peřinou a až po krk se zachumlal. Byl jsem docela unavený z toho všeho a večer mě čekal nějaký výběr muziky s Jeffem a Eim.
Justin
Tak do kina? No, proč ne. Poprvé půjdu do kina ne s partou nebo holkou, ale s klukem. Jenže absolutně nevím, co Briana zajímá. Asi by byla dobrá komedie, ale nějak neumím vybírat filmy. Vždycky to proto nechávám na Georgovi. Jenže psát mu teď, aby mi doporučil film, je sebevražedná mise. Hned by se vyptával, s kým jdu a nemám zapotřebí mu to vysvětlovat.
Ale jednou budu muset, protože je to jeden z mále lidí, s kterými si řeknu skoro všechno.
DOBRE, MUZEME JIT DO KINA, ALE JEDINE AZ V UTERY. ZÍTRA ODPOLEDNE MAM TRENINK DO SESTI. BUDU CEKAT, VYBER NEJAKY FILM. JEN NE PROSIMTE PRESLAZENE ROMANTIKY. CHCI SE ZEPTAT – VAZNE JSEM BYL TVUJ PRVNI? JESTLI ANO, TAK KLOBOUK DOLU, JSI DOST VASNIVY… :)
Ani nevím, proč jsem mu tu poslední větu napsal. Nejspíš proto, že se mi to s ním líbilo? Nebo proto, že bych si to rád zopakoval? Opravdu to je něco jiného, než otlapávání holek. Představil jsem si znovu Brianovo tělo a měl jsem co dělat, abych v ten moment polkl poslední sousto jeho sendviče.
Brian
Rychle jsem si přečetl zprávu, co mi došla, a nestačil jsem zírat. Co prosím? Asi ho fakt roztrhnu. Takhle debilní otázku jsem dlouho neslyšel. Neuvěřitelně jsem se naštval, protože se mě to dotklo.
NEBYLO MOC SLUSNE SE NA TO PTAT. JSI MUJ PRVNI VE VSEM. BYL JSI PRVNI, DO KOHO JSEM SE ZAMILOVAL. POPRVE JSEM SE S TEBOU LIBAL A I SPAL. COPAK SI MYSLIS, ZE BYCH TI TO JINAK RÍKAL? MYSLIS, ZE TOHLE TELO (VIZ. PRILOHA) BY CHTELO PATRIT NEKOMU JINEMU? VIM O JEDNOM FILMU, CO CHCI VIDET A NEBOJ, NA ROMANTIKU NEJSEM. JE TO NOVA KOMEDIE. TAK SE UVIDIME TAM. MOZNA… CHTEL BYCH ZITRA ASPON PUSU, TAK… MUZU POCKAT V TE ULICCE U SKOLY? NIKDO TAM NECHODI A V TU DOBU VUBEC NE.
Odeslal jsem mu tu zprávu i se selfie svého nahého těla v posteli.
Justin
Rozklikl jsem sms a začal jsem se smát po přečtení prvních slov. Ta sms na mě doslova řvala, jak byl Brian nejspíš naštvaný. Ale když jsem si prohlídnul fotku, přestal jsem se smát. Teda, ten byl rychlej… Ale kruci… Stačilo mít představy a teď mám ještě k tomu fotku. Co jako s tím mám dělat? Když jsem se na Briana podíval, hned jsem si vzpomněl na to, co jsme v té posteli dělali.
Vážně jako, co s tím mám dělat?
Sjel jsem pohledem z telefonu dolů. Jak je ten mozek kurevsky rychlej. Tak rychle tuhle zprávu tomu dole ještě nikdy nepředal.
Kašlal jsem na toho zmetka. Napojil jsem si telefon na počítač a fotku si hned stáhnul a rozklikl ji. Měl jsem teď Briana jako na dlani.
Díval jsem se na něj a…
Do prdele!
Zkroutil jsem se na židli a zasunul jednu ruku do kalhot.
Druhou jsem vyťukával sms.
MYSLEL JSEM, ZE TO ZA ODPOLEDNE BUDE STACIT, ALE NEJSPIS SI TEN MUJ MALY KAMOS NA TEBE ZVYKNUL, A MA NA TEBE ZNOVA CHUT… JA MAM NA TEBE ZNOVA CHUT… JESTE ZE SE FOTKA NEHYBE. VIDEO BY ME ASI ZABILO…
Brian
Přečetl jsem si další zprávu a s pocitem dobře vykonané práce, jsem se znovu vyfotil a tentokrát, jak si v ruce protahuji penis. I já cítil, jakjsem vzrušený, protože tohle mě opravdu nabudilo.
MUZEME SI ZAVOLAT A ZKUSIT TO PO TELEFONU, PROTOZE TE TAKY MOC CHCI. TO CO SE MI DEJE V TELE A JAK SE MI CHVEJE DIRKA… HMM… TAKOVA SKODA, ZE JSI TAAAAKKK DALEKO. NEJRADEJI BYCH TE CITIL V SOBE… JAK TAM PEKNE KLOUZES A… ACHHH… JUSTINE.
Poslal jsem mu to i s tou novou fotkou.
Nepopírám, že mě ta jeho otázka tak naštvala, že jsem mu to chtěl vrátit, ale nyní to mělo vliv i na mě, a já si víc stiskl penis a pořádně si po něm přejel, aby mi ještě víc ztvrdl. Chtěl jsem, aby tu byl se mnou, ale pokud uslyším jeho hlas, tak mi to bude stačit.
Justin
Chvilku jsem přemýšlel… Vstal jsem a šel ke dveřím a zamkl je. Tohle mámě nepřijde divné, dělám to často, když chci mít klid třeba na hraní her. Pustil jsem si tiše hudbu, protože tu mám vždycky u her puštěnou.
Sedl jsem si na postel a vytočil Brianovo číslo…
Brian
Lekl jsem se, když se mi na monitoru rozsvítilo Justinovo číslo a srdce se mi hned rozbušilo jako šílené. Nervozita mě naprosto ovládla a já se jen podíval ke dveřím. Než jsem mu to zvedl, tak jsem vyskočil z postele a zamkl.
Sice sem nikdo nechodí, ale náhoda je blbec, a kdyby mě někdo vyrušil v tom nejlepším, asi bych ho zabil.
Lehl jsem si zpět na postel a přijal hovor.
„Nooo? Justine?“
Chtě jsem ho slyšet, aspoň to a představit si jeho dech na svém krku. Doteky na těle… Neměl jsem dost a nejspíš ani mít nebudu.
Justin
Zvedl to… Ani jsem nepočítal s tím, že bude mít tu odvahu to zvednout, ale udělal to a trochu mě tím zaskočil.
„Noo, Briane?“ zopakoval jsem jeho přivítání a hned jsem se tomu zasmál. „Díky za fotku. To jsi fotil teď? Řekneš mi, co právě děláš?“
Lehl jsem si na postel a víc si telefon přitiskl k uchu.
„Ta druhá fotka… Vážně to děláš? Teď? Právě teď? Stačí ti na to jen tvoje ruka? Pomůžu ti s tím… Cítíš, jak ti ji tisknu na tvůj penis?“
Bože, co to melu za sračky. Nikdy jsem tohle nedělal a vážně nevím, co říkat. Ale i to, že jsem slyšel, jak dýchá do telefonu, a moje představy, stačily k tomu, že jsem znovu zajel rukou do kalhot a stiskl si ho a několikrát ho projel…
„Pohybuj rukou pomalu, palcem jemně podráždit špičku… Já ti druhou rukou pohladím tvůj zadeček a pak zajedu jedním prstem dovnitř. Pořád tam máš ode mne dárek…“
Dech se mi začal zrychlovat, i když to musel být trapný. Ale nějak to na mě působilo, zvlášť když jsem se otočil na bok a viděl na počítači nahého Briana.
Brian
Začal jsem zrychleně dýchat, protože i jeho hlas mě naprosto vzrušil, a jak mluvil… Dělal jsem svými prsty přesně to, co on říkal a přes zavřené oči si ho živě představoval. Jak se mě dotýká… jak mě líbá…
„Ležím na posteli a mám mírně roztáhlé nohy od sebe, aby ses mi tam líp dostával. Dávám si první prst dovnitř a ještě cítím, jak jsem vlhký…“
Cítil jsem se oplzle a nechápal, jak tohle můžu dělat, ale tak moc jsem ho chtěl.
„Zajíždím s ním až nadoraz a přitom si ho honím, podle toho, jak mi říkáš. Bradavky mi ztvrdly, jak nadrženej jsem. Cítím tvůj dech na mém krku, jak se po něm potuluje a tvůj jazyk, jak si pohrává s mými rty,“ olízl jsem si je a mlask.
„Oplácím ti to a olízl jsem ti ucho a kousl do něj. Rukou jsem ti sjel na penis a protahuji ho v ruce, aby ti pěkně ztvrdl, než si mě vezmeš.“
Zastavil jsem a čekal, co mi dál řekne.
Justin
„Na doraz,“ zopakoval jsem po něm a musel jsem na chvíli zavřít oči, jak mě ta představa naplno pohltila. Na moment jsem i zatajil dech…
„Nemusíš ho moc protahovat, už tvrdý je,“ stiskl jsem se ještě víc. „Cítím tvoje ruce…“
Telefon jsem si dal pod ucho a druhou rukou jsem si potáhl kalhoty, protože mi už dost začaly zavazet, a pak jsem s ní zajel pod triko, a mírně jsem si podráždil bradavky. Mrazení mi přeběhlo po těle z toho dotyku. Netušil jsem, že to takhle působí…
„Roztáhni nohy ještě víc… Chci to vidět, než se do tebe nasunu…“ můj dech začínal být vzrušený.
Chvilku jsem čekal, když jsem uslyšel zašustění látky.
„Podložím ti zadeček polštářkem, abych na tebe lépe viděl… Tlačím se na tebe…“
Tahle představa mě natolik pohltila, jako bych to opravdu dělal… Mírně jsem vzdychl a penis stiskl o něco pevněji…
„Jsem v tobě… Svíráš mě… Na chvíli na tebe dolehnu, abych tě mohl políbit… tvůj jazyk… je tak měkký…“
Brian
Pevně jsem sevřel svůj penis a začal jsem jak zblázněný po něm přejíždět. Olízl jsem si vzrušeně rty a mrazení zasáhlo moje tělo, když jsem si představil, jak do mě najíždí.
„Cítím… Cítím tě v sobě… Jsi tak tvrdý a… A otíráš se o mé stěny, jak velkého ho máš. Přidáváš na síle přírazů, až se mé tělo po polštářku pohybuje a zadek mi sjíždí dolů. Ta tvá vůně… Jsem z ní ztracený. Přičichnu si k tvému krku a…“ zvýšil se přejíždění po svém penisu a už dva prsty si vsunul do svého zadečku.
Narážel jsem se na ně, jako kdyby to byl on a neskutečně si užíval ten pocit, že ho aspoň v představách mám v sobě.
„Justine… Justine… Achhh… Haaaa…Haaaa…Já… Už jsem…“ zavzdychal jsem nahlas, když jsem se udělal na své břicho a přitom se v mírné křeči prohnul.
Orgasmus mě naprosto ovládl a já jen zrychleně dýchal a vzdychal jeho jméno, když se mi moje semeno lesklo na kůži.
Justin
Slyšel jsem, jak Brian vzdychá, nejraději bych byl teď tam… s ním…
Podíval jsem se znovu na fotku…
„Taky hezky voníš…vždycky jsi mi voněl…“ můj hlas se o něco ztišil a mírně zhrubnul, jak na mě začalo přicházet silné vzrušení.
„Dívám se… na tebe, Briane,“ zavzdychal jsem a zrychlil pohyby na svém penise. „Je to… jsi tak horký… kruci… slyším tě…tvůj zadek…je tak těsný… bože… chci být v tobě…“ zasténal jsem, když se mi po těle rozlilo horko a do ruky jsem se snažil pochytat dávky spermatu. „Celého bych tě… olízal…“ v tomhle momentě jsem už přestal mluvit, když jsem mezi jeho hlasitými vzdechy slyšel své jméno.
Ruka se mi třásla, ale nebyl jsem schopen ji uvolnit. Jen jsem se křečovitě svíral a s vytřeštěnýma očima hleděl na jeho fotku.
Brian
„Justine… Vidím tě před sebou… Líbám tě a tisknu se na tvé tělo… Cítím, jak mě vyplňuješ a jak jsem tvůj. Miluji tě, Justine…“
Vzdychal jsem dál, když mě někdo přerušil ostrým boucháním na dveře.
„Briane? Hej… Potřebuji poradit, dělej!“ ozval se Jeff za dveřmi a já naštvaně mlasknul.
„Musím jít, zítra… Budeš v té uličce?“ zeptal jsem se a už si kapesníčky stíral sperma z břicha.
„Briane… Dělej! Je to akutní.“
Smrt je akutní, až tě uškrtím.
Justin
Prožíval jsem svoji chvilku blaha, když jsem v telefonu slyšel, jak na Briana někdo volá. Podle hlasu jsem si tipnul na jeho bráchu. Zabiju ho…
„Po tréninku tam budu,“ přikývl jsem, i když to nemohl vidět. „Ahoj zítra,“ zaklapl jsem telefon.
Nechal jsem telefon ležet na polštáři a zvedl jsem se, abych se otřel. Málem jsem se přerazil o ty svoje stáhnuté kalhoty. Otevřel jsem okno, abych vyvětral. Vzal jsem použité kapesníčky a šel je spláchnout do záchodu.
Máma zrovna popíjela kávu a dívala se na televizi. Jedna z mála volných chvil, které měla.
„Táta je v práci?“ zastavil jsem se ve dveřích, když jsem si už umyl i ruce.
Jen přikývla. „Máš hlad?“
„Ne, dostal jsem sendviče od Briana. Jdu se učit,“ otočil jsem se a vrátil se do pokoje. Blížil se večer a já se ještě potřeboval nachystat do školy.
Sedl jsem si k počítači, ale místo, abych si vzal do ruky učení, jsem hleděl na Brianovu fotku…
Brian
„Můžeš mi říct, co je tak moc akutní?“ otevřel jsem naštvaně dveře.
Jeff se jen uculoval a nasál pach z pokoje.
„Tak sex po telefonu?“ ukázal na telefon v mé ruce a tělo zabalené jen v ručníku.
„Jak? Nic ti po tom není. Co teda chceš?“
Šel jsem pomalu do pokoje a začal se oblékat, abych mu mohl pomoci s jeho „akutním“ problémem.
„Potřebuji vybrat tu správnou kravatu, právě dorazily obleky a asi deset párů bot a dvacet kravat. To je jen pro mě. Pojď, víš, že nikomu jinému v tomhle nevěřím,“ usmál se a pohladil mě po vlasech, když jsem se k němu, už oblečený, vracel.
„Asi tě fakt uškrtím. Jako kvůli tomu? Nemohlo to tak deset minut počkat?“ prskal jsem po něm, jak jsem byl naštvaný.
„Mohlo, ale tohle je větší zábava,“ pronesl sarkasticky.
„Ty…“ máchl jsem po něm rukou, ale on se smíchem uhnul.
Chytil mě za ruku a vytáhl ven z pokoje.
„Jdeme!“
Vzdal jsem to a šel s ním. Trvalo to asi tři hodiny a potom další hodinu večeře. Do pokoje jsem se dostal opravdu pozdě a zralý tak akorát na spánek. Svlékl jsem se a jen v triku zalezl pod peřinu. Ještě před spánkem jsem napsal Justinovi zprávu.
DOBRE, BUDU CEKAT. PEKNE SE VYSPI A HLAVNE, AT TI DOBRE DOPADNE TRENINK. BRIAN.
Justin
Byl jsem zabraný do učení a zapomněl na čas. Jen občas jsem mrknul na Brianovu fotku, ale pak jsem ji musel vypnout, protože mě to děsně rozptylovalo. Už jsem se pomalu ukládal ke spaní, když mi přišla jeho sms. Usmál jsem se. Při čtení jsem měl pocit, že mi ji píše máma…
Pěkně se vyspi a hlavně ať ti dobře dopadne trénink…
Na tohle si asi nikdy nezvyknu.
Ráno jsem se vzbudil a měl jsem pocit, že jsem se vůbec nevyspal. Jako by ta noc měla jen jednu hodinu…
Obvyklé ranní rituály, svačina a pusa na tvář.
„Ať ti to všechno dobře dopadne,“ volala na mě máma ještě na schodech.
Bože, nejsou mi tři roky, aby mě musela pořád tak vyprovázet. Ale na druhou stranu mě kolikrát zachránila, když jsem něco zapomněl nebo jsem zaspal.
Ve škole byl klid. Teda až na jednu věc.
Naomi…
Když jsem vešel do třídy, šla mi už naproti, ale já ji obešel, jako by tam ani nebyla.
Stejně si hned první přestávku dala práci, aby za mnou došla k lavici.
„Justine, omlouvám se za včerejšek. Vím, že nemáš rád, když k tobě chodím bez pozvání. Už to nikdy neudělám, ano?“ posadil se mi na klín a chytla kolem krku.
„Máš pravdu, že neuděláš, protože tě u nás už nechci nikdy vidět. Ani když budu doma. Ber to tak, že my dva jsme jenom spolužáci, nic víc,“ řekl jsem dostatečně hlasitě, aby mě nepřeslechla.
Neuniklo mi, že se pár děcek, co byli poblíž, na nás otočilo.
Naomi se zarazila, ale to už jsem sundával její ruce z mého krku dolů a nutil ji, aby vstala.
„Radím ti vstát, jinak tě shodím dolů,“ zavrčel jsem, když se ji do toho moc nechtělo.
„Je to kvůli Briana?“ nahla se ještě ke mně a zašeptala mi to do ucha.
„Co? Jak jsi na to přišla?“
„Viděla jsem vás včera, jak jste lezli k němu do auta. Nenechám to jen tak.“
„Nejsi normální,“ zavrčel jsem znovu a drcnul do ní, ale to ona už s úsměvem vstala, jako by se nic nedělo.
„Tak později, Justine,“ zavolala ještě a šla si sednout do své lavice.
„Běž do prdele!“ nervnul jsem se, ale v tu chvíli už vcházela dovnitř profesorka na literaturu a zle se na mě podívala.
Brian
Probudil jsem se až někdy dopoledne, když mi do pokoje vlítl Jeff a nutil mě vstát, abych s nimi jel vybrat dort. Jela i máma, tak to bylo pěkně prožité odpoledne. Stejně jsem ve volných chvilkách myslel na Justina a na to, co právě dělá.
Den mi nějak rychle utekl a ani jsem se nenadál a bylo dost hodin. Domluvil jsem se s řidičem, že mě odveze a počká o ulici dál, aby naše auto nebudilo pozornost.
Převlékl jsem se, aby mi to slušelo, protože jsem prostě chtěl na něj udělat dojem, a upravil si vlasy. Nasedl jsem do auta a během chvíle už stál v té uličce. Bylo to na druhou stranu, než všichni chodili ze školy a hlavně, klíče k bráně jsem měl já, protože tu táta vlastnil sklad, který přiléhal ke škole. Nechal jsem pootevřenou bránu a čekal opřený o stěnu, než Justin přišel.
Justin
Měl jsem pocit, že na tréninku vypustím duši.
„Justine, do čtvrtku, to musíš vydržet, v neděli je kvalifikace a pak budeš mít klid,“ zastavil mě ještě trenér. „Musíš si odpočinout, tak jsem ti domluvil, že nemusíš v pátek do školy. Ale v žádném případě nebudeš nikde flámovat. Poznám to a doufám, že si nechceš pokazit takovou příležitost,“ řekl docela přísně a varovně zvedl prst.
Co s ním mám dělat. Mám mu pořád dokolečka opakovat, že i mě na tom záleží? Jen jsem přikývnul a pak mě konečně propustil. Rychle jsem zaběhl do sprchy, abych ze sebe sundal ten smrad z chlorované vody, oblékl se, naházel věci ledabyle do tašky a vystřelil jsem ven. Už tak mě trenér zdržel víc, než jsem potřeboval. Ani jsem si nestihl pořádně vysušit vlasy.
Jen jsem se ohlédl, jestli není někde poblíž Naomi, nebo nějaká jiná otravná holka a pak jsem hned zapadnul do uličky. Brian tam už čekal. Musel jsem uznat, že mu to dneska obzvlášť slušelo. Shodil jsem ze sebe aspoň sako od uniformy, abych nevypadal tak blbě a pomalým krokem šel za ním.
„Ahoj, čekáš dlouho?“ usmál jsem se na něj.
Přehodil jsem si kabelu na druhé rameno, sklonil jsem se k němu a políbil ho.
Brian
Usmíval jsem se jak blbeček, když se ke mně blížil. I v té uniformě mu to nehorázně slušelo a ty mokré vlasy... Byl jsem jim úplně omámený.
„Ne, ani ne… Pojď,“ chytil jsem ho za ruku a kousek s ním popošel ke dveřím do skladiště.
„Patří to tátovi, jako asi polovina téhle čtvrti, to byl i důvod, proč mi dovolil tu studovat. Je to jen skladiště, ale budeme tam mít klid,“ usmál jsem se a zamknul za námi.
Ještě jsem ho odtáhl do kanceláře, která byla asi nejčistší v téhle budově, i když tu asi už půl roku nikdo nepracoval. Opřel jsem se o stůl a přitáhl si ho k sobě, aby ho mohl políbit.
„Jak šel trénink?“
V tu chvíli se mi v kapse ozvala zpráva. Nějak jsem tomu nevěnoval pozornost a dál se tiskl na Justina, který tak krásně voněl.
Justin
„Ser na trénink,“ umlčel jsem ho polibkem, když mě zatáhnul do kanceláře jakéhosi skladiště.
Stačí, že se musím zpovídat našim a trenérovi.
Kabela mi sklouzla na zem a já na ní ještě odhodil sako. Chytl jsem Briana kolem pasu a přitiskl si ho na sebe. Druhou rukou jsem mu zajel do vlasů a sevřel je.
Jsem ještě rozjetý z tréninku a krev mi v těle proudí tak rychle, že se skoro neovládám. Teď už není pochyb. Jsem v tom až po uši…
Přitiskl jsem své rty na jeho a hned mu vnutil svůj jazyk.
Zatím, co jsem ho líbal, začal jsem mu vyhrnovat košili, abych ho mohl pohladit po jeho holé kůži. Ten dotek ve mně vzbudil ještě větší vzrušení, než před chvílí. Tiskl jsem se na něj svým rozkrokem, který měl stejné myšlenky jako já… Nejraději bych ho celého svléknul…
Brian
Přijímal jsem jeho polibky, které se vášnivostí mohly rovnat těm mým. Neměl jsem pochyby o tom, že mě chce stejně, jako já jeho. Rukama jsem mu rozepnul pásek a poklopec, abych se mu mohl dostat do trenek a stisknul jeho pěkně naběhlý penis.
Protáhl jsem ho v dlani a pomalu mu z trenek zase vyjel, abych si povolil i své kalhoty, kde se mi už bolestivě úd tlačil na látku. Olízl jsem mu krk a pořádně nasál jeho kůži, abych mu zanechal načervenalou značku. Chtěl jsem ho… Strašně jsem po něm toužil.
Rozepnul jsem si košili, aby bylo vidět moje tělo a sedl si na ten stůl, abych ho mohl nohama natlačit na svůj klín.
„Chci tě, po telefonu mi to včera nestačilo, Justine,“ olízl jsem si rty a zase mu ruku zasunul do trenek, abych ho podráždil.
Cítil jsem, jak jsem se chvěl a každý sval se mi napínal v touze po něm. Nedokázal jsem se ovládat a ani jsem to nechtěl.
Justin
Do prdele. Brian asi sežral Viagru. Jako by do něj střelilo, hned se na mě vrhnul, jako by mě chtěl sežrat. Ani jsem ho nestihl zpomalit a on už mi rozepínal kalhoty. Než jsem se nadál, seděl na stole a teď bez kalhot, které zůstaly na zemi. Ať už jsem chtěl na to říct cokoli, měl jsem ho všude. Raději jsem si ho přitáhnul pro polibek, když jsem se přitiskl na jeho rozkrok, který říkal - vem si mě.
„Měl bys zpomalit, Brie,“ řekl jsem nakonec, když jsem se od něj na moment odlepil.
Sklonil jsem se k němu a s chutí se vrhnul na jeho bradavky. Olizoval jsem je, mírně do nich kousal či je tiskl mezi prsty. Líbilo se mi, jak přitom reagoval.
Rád si hraju s jeho tělem. Pěkně pomalu vydráždit… Jenže teď to nešlo. Pořádně jsem si naslinil prsty a zasunul mu hned dva do zadečku. Mírně to zadrhlo, tak jsem se sklonil a pustil jsem na jeho zadeček další várku slin, přičemž jsem nezapomněl ochutnat i jeho penis.
Ten můj se mi už tlačil na látku boxerek, tak jsem neváhal a vysvobodil ho. Navlhčil jsem si ho tak rychle, jak to šlo, abych se hned na to natlačil na Brianův vstup.
Přitáhl jsem se k jeho obličeji. Na moment jsem se zadíval do jeho očí, ale pak už jsem neváhal ani vteřinu.
Potlačil jsem a zasunul se do něj… Nejprve do poloviny mé délky. Trochu jsem povyjel a vzápětí se tlačil zpátky. Několikrát jsem to zopakoval, až jsem se do něj po malých kouskách dostal celý. Už jen tohle mi přivádělo stavy, kdy jsem si myslel, že se snad udělám…
I přesto, že jsem rychle oddechoval, přitiskl jsem se na jeho ústa, abych si vyžádal polibek, který zdokonalí celý tenhle akt.
Brian
Zpomalit? Zpomalit? Fakt? Jak dlouho jsem to v sobě držel? Nedokážu zastavit, nebo jen ubrat tempo, když s ním je to všechno tak skvělé, jako kdyby byl moje droga.
Jen jsem nesouhlasně zavrtěl hlavou a už si užíval, jak se jeho jazyk zkušeně pohyboval po mých bradavkách. Moje tělo dostávalo přímo šoky elektrického napětí, jak mnou proplouvalo vzrušení a stavělo mi všechny chloupky na těle. Zalapal jsem po dechu, když se do mě natlačil a ani mi nedal čas na přivyknutí.
Zabolelo to, až jsem trochu sykl, ale o to víc jsem se položil do polibku a nohama si ho posunul dál, abych ho v sobě cítil ještě víc.
Miluji, když mě celého vyplní jeho velikost a moje stěny se kolem něho naprosto pevně stáhnou. Dodává mi to pocit, že jsem mu blízko.
„Ach…. Haaa… Víc…“ šeptal jsem, protože hlas jsem měl naprosto zastřený vzrušením.
Prohnul jsem se proti němu pánví a užíval si, jak se otíral o mé rozpálené stěny touhou.
Justin
Začal jsem se v Brianovi pohybovat. Nejdříve opatrně, ale postupně jsem zrychloval se zvyšující se razancí. Dolehl jsem na něj, jak to šlo, a rukama chytl okraj stolu těsně za jeho hlavou, aby mi nikam neodcestoval.
Proč mám s ním vždy tak zvláštní pocit, i kdybych ho v některých chvílích nejraději někam přišpendlil?
„Měl sis vzít sebou gel,“ zašeptal jsem mu do ucha, když jsem se na moment zastavil.
Potom jsem se znovu vrhnul na jeho ústa a pokračoval ve svých nájezdech do toho úzkého prostoru, kde mě svíral a já cítil otření o každičké místo. Přivádělo mi to stavy, kdy jsem přestal myslet na všechno kolem sebe. Jen jsem vnímal, jak se moje vzrušení, probíhající celým tělem stahuje do podbřišku. Jemně, přesto intenzivně se mi ohlásilo šimráním a brnění, které se hned přeneslo dál, a já se musel pevněji chytit stolu, když jsem začal Brianovo nitro plnit svými dávkami, které jsem měl pro něj schované.
Jen pro něj…
Jen horko těžko jsem ve svém stavu naprosté blaženosti, byl schopen vsunout mezi nás ruku, abych i Brianovi pomohl k tomu skvělému pocitu, a nezůstal o nic ochuzen.
Brian
„Seru na gel,“ zavrčel jsem u zpět do ucha, když mě pokáral.
Copak mám hlavu plnou jen sexu s ním? Jo… Mám.
Užíval jsem si, jak se ve mně pohyboval a klouzavými pohyby si bral moje tělo. Sám jsem byl skoro na hranici, když mě vyplnil. Stačilo by pár dalších prudkých pohybů a udělal bych se, ale on zastavil a stáhl ruku mezi naše těla.
Jen jsem proti němu prohnul, abych ho vtáhl ještě víc do sebe a nehodlal jsem se jeho údu v sobě vzdát. Potřeboval jsem to obojí a chtěl jsem ho. Tak moc jsem potřeboval tohle všechno, jako kdyby to bylo jediné utvrzení v tom, že to není sen.
Zaklonil jsem hlavu, když mě to natolik ovládlo, že jsem musel nehty zarýt do dřeva na stole. Orgasmus projel každým mým svalem a nechával moje vláčné tělo v mírné křeči, kdy mu do každé části těla vpouštěl extázi.
„Justine…“ vykřikl jsem jeho jméno.
Oběma ruka jsem pustil desku a objal ho kolem krku. Začal jsem ho hladově líbat, jako kdybych se ho nedokázal nabažit.
Justin
Přitáhl si mě k sobě. Podlomila se mi ruka, o kterou jsem se zapíral, zlomil jsem se v pase a dolehl na něj. Druhou ruku jsem měl uvězněnou mezi našimi těly a stále v ní svíral Brianův penis, kterým procházely poslední záškuby.
Jeho jazyk byl jak nenasytné zvíře, které lovilo v mé puse a chtělo si urvat všeho, čeho se jen dotkl. Oplácel jsem mu polibek a po chvíli jsem to byl já, kdo přebral vládu nad jeho ústy. Špičkou jazyka jsem se mu otíral o patro, celou plochou jemně hladit jeho dokonalou hladkost a jemnost… Nemohl jsem ho přestat líbat.
Jako bych najednou ztuhnul a jen ta jediná část byla schopná pohybu.
Vypadá to, že jsem Brianovi naprosto propadl. Možná by se to stalo už dříve. Už tam na koleji na vysoké… Jen mě tenkrát sral ten jeho přístup…
Ale teď je vše zapomenuto. Nehodlám se dlubat v tom co bylo. Hodlám si užívat toho, co je. Jsem tu s ním a chci s ním být.
Vyjel jsem z něj, podebral jsem ho volnou rukou pod zády a zvedl ho do sedu. Konečně jsem uvolnil i svou druhou ruku a pevně ho objal. Sral to pes, že jsme ulepení, v kabele mám vlhký ručník z plavání, pak se dáme do pořádku.
Objímal jsem ho a dál ho líbal. Opravdu se mi nechtělo přestat…
Brian
Líbal jsem se s ním a jen se tiskl na jeho tělo. Prsty jsem mu přejížděl po páteři a škrábal ho jemně po zádech. Tohle se vždy líbilo mně, tak jsem si myslel, že se to bude líbit i jemu.
Objímal jsem ho a několikrát se otřel o jeho tvář, abych si užil horkost jeho kůže. Bylo mi tak skvěle. Byl jsem uspokojen po všech stránkách a nemohl jsem se ho nabažit. Jen jsem přivíral oči a vnímal vůni našich těl, která se tak nesla kanceláří a nádherně voněla.
Všechno jsem si užíval. Moje tělo jihlo pod jeho rukama a patřilo jen jemu. Mohl jsem litovat všeho, co jsem udělal, než jsme skončili tady, ale nelitoval bych nikdy toho, že jsem v tuhle chvíli s ním. Miluji ho… Vím stoprocentně, že ho miluji.
Justin
Jeho hlazení po mých zádech bylo příjemné. Ale jak vytasil drápy a začal mě škrábat, tak mi naskočila husí kůže, až jsem se otřepal. Přestal jsem ho líbat a za ty ruce ho chytil a položil mu je na stůl.
„Neškrábat,“ upozornil jsem ho.
Sehnul jsem se ke své kabele a vytáhl jsem vlhký ručník. Otřel jsem se a pak jsem ho podal Brianovi.
„Nebo chceš pomoct?“ zasmál jsem se, ale raději jsem mu položil ručník na klín.
Vytáhl jsem si kalhoty a začal se upravovat.
„Budu muset jít domů. Je dost hodin a ráno v šest mám trénink. Ale po škole můžeme jít do toho kina, co?“ zasunul jsem si košili do kalhot a přistoupil k němu. Pohladil jsem ho po vlasech a ještě se sklonil pro jeden polibek.
Brian
Nelibě jsem mlaskl, protože jsem s ním chtěl ještě chvíli být. Bohužel i já věděl, že musí domů. Byl jsem rád i za tuhle chvilku, co jsme spolu mohli strávit.
Nakonec jsem si ručník vzal a osušil se.
„Chceš vzít domů? Nebo radši pojedeš autobusem?“ zeptal jsem se opatrně, protože stále nevím, jak s tím mám zacházet.
„Už se moc těším, ani nevíš, jak moc,“ odpověděl jsem ještě na to kino a usmál se na něj.
Justin
Podíval jsem se na hodinky. Bylo opravdu už dost hodin, i když jsem s Brianem nebyl moc dlouho. Ale autobusy teď později jezdí málo a před chvilkou mi jeden jel a další pojede až za půl hodiny. Kdybych si tak mohl udělat řidičák a koupit auto. Bylo by to rychlejší a levnější, než cestování autobusem.
„Budu rád, když mě pro tentokrát hodíš domů,“ podíval jsem se zpět na Briana, který se právě upravoval.
Vzal jsem si zpět ručník a schoval ho do tašky. Hodil jsem si ji přes rameno, zvedl i sako, které jsem musel vyprášit od toho bordelu, co tady je.
„Proč je to tu tak nevyužité? Proč to třeba tvůj otec nenabídne škole na pronájem za nějakou rozumnou cenu? Pořád by z toho něco měl, takhle platí jen daně za nevyužitou budovu. Klidně by se z toho dala udělat další tělocvična. Ta školní stejně vypadá, že se každou chvíli rozpadne,“ mluvil jsem, zatím co jsem čekal, až se Brian upraví.
Brian
Nikdy jsem se nějak nezamýšlel nad tím, proč tomu tak je, ale asi k tomu otec své důvody měl. Hlavně…
„Patří to mě. Před pár lety mi to otec dal a já… Nějak nevím co s tím. Až příliš mi to připomíná jedno místo, kde jsem strávil své tři nejhorší dny svého života. Mám víc pozemků a nějaké domy. Vlastně jsem dobrá partie ne?“ zasmál jsem se nahlas a konečně se doupravil.
Mě nikdy moc na penězích nezáleželo. Věděl jsem, že jednou udělám nějakou vejšku, protože to u nás v rodině všichni, a potom budu mít své vlastní peníze.
„Tak pojď,“ natáhl jsem k němu ruku a pomalu ho táhl ven.
Ještě jsem zavřel bránu a šel s ním o ulici dál, kde na nás čekalo auto. V kapse se mi ozval příchod druhé zprávy. Konečně jsem ho vytáhl a podíval se na to, kdo a co mi chce.
Vyjeveně jsem to četl, a když jsem si přečetl i tu druhou, tak jsem se podíval vystrašeně na Justina.
„Máš číslo na Jacoba?“
Justin
Moc se mi nelíbilo, že Brian mluvil o tom, že tohle patří jemu. A že má víc pozemků a blá blá…
Necítím se v tu chvíli dobře. Jako by mi tím ukazoval, že jsou hodně majetní, a když řekl, že je dobrá partie, zarazil jsem se.
Znělo mi to, jako bych byl někdo, kdo s ním je jen proto, že má…
„Na Jacoba?“ přerušila mi jeho žádost tok myšlenek, které jsem právě měl.
Když jsem na něj pohlédl, viděl jsem v jeho tváři mírně zděšený výraz.
„Co se stalo? Proč potřebuješ právě Jacoba?“ zeptal jsem se, protože mi to přišlo divné. Ale pak mě to trklo. „Je něco s Grace?“
Ale to už jsem vytahoval telefon a vytáčel číslo na Jacoba. Když se mi ozval na druhé straně, jen jsem telefon předal Brianovi.