David
Ležel jsem rozplácnutý na sedačce a přemýšlel o dnešním dni. Je dobře, že jsme si s Patrikem vyjasnili, že je to jen omyl. Ale to v té sprše na omyl neukazovalo. Jeho úžasně vyrýsované tělo, jako vystřiženého z časopisu pro ženy, u kterého by se kdejaká vzrušila mi nedalo spát. Měl jsem na sobě jen volné tepláky a když si má mysl vzpomněla na jeho zázračná ústa, trochu mi ztvrdl. Snažil jsem se ze všech sil dělat, že nic a myslet na něco antierotického.
Patrik si sedl naproti mně do křesla a s ovladačem v ruce nejspíš hledal něco na koukání. Ve chvíli, kdy se na obrazovce objevil souložící pár jsem naprosto spozorněl. Díval jsem se jak ta žena sténala, když jí to dělal do zadku a pomyslel jsem na to, jaké by to bylo. Vzrušilo by mě to? Nebo by mi to bylo odporné? Ta představa mě ještě víc roztoužila a já už nevěděl co dál se svým libidem.
Patrik mě pozoroval, když vypl televizi a můj úd schovaný v kalhotech myslel jen na jeho kouzelná ústa. Hlavou mi proběhlo: Uteč! Ale já jen na Patrika vyděšeně zíral a toužil po dalším skvělém zážitku. Blížil se a já ze sebe vydal jen hloupou otázku, co chce udělat, ale odpověď mi byla jasná, jen jsem netušil, že pokud to vysloví nahlas, začnu se nepatrně třást jako v horečce.
Bože, co to se mnou je? Jeho odhalená hruď mě donutila ještě víc ztvrdnout. Chtěl jsem se těch dokonalých tvarů a svalů dotknout, ale nedovolil sem si to. Odsunul mou ruku a dotkl se mě tam, kde jsem po tom tak toužil. Má hlava se v návalu touhy zaklonila a já zavřel oči. Tušil jsem, co přijde a chvěl se očekáváním. Stáhl mé kalhoty a já byl před ním vystaven ve své plné kráse.
Tentokrát mi napřed olizoval špičku a pak si ho nasunul celého do úst. Projížděl ho ve své puse a já mohl jen vzdychat a prohýbat se pod ním. Jednou rukou si přidržoval moji chloubu a druhou mi stahoval kalhoty aspoň z jedné nohy, aby ke mně měl lepší přístup. Pak tu ruku přemýstil na má stehna, která hladil, pytlík mi něžně promnul a já cítíl, že se blížím ke konci.
V té chvíli však Patrik spomalil tempo a já jen zklamaně zakňučel. Nechápavě jsem po něm hodil zastřeným pohledem plným neuspokojené touhy. Zvedl hlavu a jen smyslně zašeptal, když si vsouval svůj prst do úst. „Počkej chvíli, něco ti ukážu...“ A znovu si ho vzal do úst. A já jen čekal co udělá, dívat se, jak má chlouba mizí v jeho ústech skoro až po kořen. Najednou jsem ucítil nenápadný tlak na svém análu a jen vytřeštil oči a mírně se posadil do sedu.
Bylo to přesně to, na co jsem před pár minutami myslel, jen jsem netušil, že bych to mohl opravdu vyzkoušet. Nevěděl jsem, co čekat. „Co...?“ Nenechal mě větu dokončit a odpověděl. „Ukážu ti jaké to je být s mužem a jak je to úžasné, když ví, co dělá. V klidu si lehni a uvolni se, jinak to nepůjde.“ Věřil jsem jeho medovému hlasu, opět si lehl, ale pochyby jsem stále měl.
Jeho ústa si mě zase začala brát a prstem mi objížděl vstup. Necítil jsem nic zvláštního, po chvíli už mé tělo opět propadalo do hlubin blížícího se uspokojení. Mé steny se staly hlasitější a rukou jsem vjel Patrikovi do vlasů. Poznal na mě, že jsem naprosto uvolněný a jen čekám tu úžasnou vlnu rozkoše a v tu chvíli se jeho prst zasunul dovnitř. Mírná bolest a překvapení ochromily na moment moje tělo, ale on neustával s pohyby svých úst a já i přes to toužil dosáhnout vytouženého konce.
Pak jsem ucítil jeho pohyby ve mně a netrvalo víc jak vteřinu a dotkl se něčeho uvnitř a já pocítil naprostý záchvat něčeho, co jsem doposud nezažil. Ještě párkrát přes to místečko přejel a já mu do pusy nadělil vše, co jsem měl pro něj schované.
Třásl jsem se a oči jsem měl vytřeštěné. Co to bylo? Úplně mě to vyřadilo z provozu. Nebyl jsem schopný ani se pohnout. „Žiješ?“ Ptal se trochu pobavený Patrik. Jen se směj, sám moc dobře víš, co si mi provedl. Když jsem popadl konečně dech, jen ze mě vypadlo: „Co to bylo?“ Hned bych si za tu otázku nakopal, ale už to nešlo vzít zpět.
Ještě víc se na mě usmál. „To byla tvoje prostata, když do tebe chlap správně vnikne, dráždí ti to místo a můžeš se udělat jen z toho, vůbec tě nemusí dráždit na penise. A ty si tam sakra citlivej. Jdu se vysprchovat a spát.“ Jen tak mi to mezi řečí oznámil. Vůbec jsem netušil, co si o tom myslet. Sedl jsem si a pomalu natahoval kalhoty. Vstal jsem na vratkých nohách a odešel do svého pokoje. Lehl si na břicho a objal polštář.
Dělám jednu botu za druhou. Tohle všechno, co se děje mi jen zatemňuje mysl. I teď toužím po Patrikově blízkosti. Jsem ze všeho rozechvělý a přeji si objevovat s ním nové a nové věci. Dnes to byl tak silný zážitek, že se ještě nyní třesu. Netušil jsem, že může existovat takováhle rozkoš, tak silná a já ji toužil zažít znovu. Nakonec ve své sobeckosti Patrik žádné uspokojení nezažil.
Zalapal jsem po dechu, došlo mi, proč musel do sprchy a celý jsem se zachvěl. Jedinná má myšlenka v tu chvíli byla: Chci jít za ním, chci se ho dotýkat a taky uspokojit jeho tělo. Ne to ne... Ježiši! Jsem tak zmatený, vůbec nic nechápu. Musím si to s Patikem vyříkat jednou pro vždy, tohle mě zabije.
Šel jsem k němu do ložnice, abych na něj počkal. Byl jsem tak nervozní, že jsem rázoval po místnosti. Stál jsem zrovna u jeho okna, když se dveře rozletěly. Poprvé za celou tu dobu jsem Patrika viděl naštvaného. Mířil ke skříni, když si mě najednou všiml. Zastavil se ve svém pohybu a otočil se na mě. „Co tu chceš?“
Okolo pasu měl jen obmotaný ručník, z vlasů mu odkapávala voda a jeho tělo se třpytilo kapkami vody, které nesetřel. Byl to úžasný pohled a já jen zalapal po dechu. „Já.....já chtěl....“ Koktal jsem a měl v hlavě úplně vymeteno. Mé oči těkaly po jeho těle, když se zarazily na vyboulenině v rozkroku. Zalapal jsem po dechu. Sledoval můj pohled.
Podrážděně si odfrkl. „Ano, stojí mi, ty si totiž vůbec neuvědomuješ, kolik mě to stojí sil, abych se takhle ovládal. Už si ho ani nemůžu ve sprše pořádně vyhonit, protože myslím jen na tebe! Nabídneš se mi tu jak na stříbrném táce a já mám tolik sebeovládání, že toho nezneužiju, ale končím. Už je toho na mě moc! Ještě jednou se budu dotýkat tvého těla a vezmu si tě!“ V jeho hlase znělo odhodlání. Pěsti měl zatnuté a mě bylo jasné, že to myslí naprosto vážně. Bohužel jsem byl takový blázen, že mě jeho slova vzrušily, představa jak si mě asi bere a způsobuje mi tu rozkoš, kterou jsem zažil před chvíli mě nevyděsila, spíše naopak nabudila.
Netušil jsem, co mu na to říct. „Já.... já se moc omlouvám....“ Víc jsem nebyl schopen říct, protože mířil ke mně. „Ty se mi omlouváš? Za co? Že mě rozpálíš a pak z toho nic nemám, vždyť si za to můžu sám, za to se omlouvat nemusíš. Znovu se tě ptám: Co tu chceš? Dneska nemám moc chuť na povídání, mám chuť tě povalit na mou postel a vzít si tě, takže mluv rychle a vypadni odsud, nebo už tvůj zadek nebude nedotčený. A přestaň se na mě tak upřeně dívat, těma nádhernýma očima, dráždíš mě tím ještě víc!“ Zůstal stát kousek ode mě a já mohl vidět tu bouři vášně v jeho očích.
Jeho slova se mi vypalovala do mozku a já jen žasl nad svou reakcí, místo, aby se mé tělo sbalilo a uteklo z místnosti, jak mě nabádal. Mlsně jsem si ho prohlížel, stát jako přikovaný a přestavy mi létaly hlavou až můj kamarád vyhlásil stávku a postavil se mi ve volných kalhotech. Nebylo jak to zamaskovat a pokud bych si před něj dal ruku upozornil bych na to ještě víc. Zatím se mi díval jen do očí, tak snad u toho i zůstane.
„Tak už se sakra dočkám odpovědi?“ zavrčel na mě. Náhle mi problesklo hlavou, že bych měl asi odpovědět, ale co se vlastně ptal? A znal jsem vůbec na tu otázku odpověď? Jak jsem zamyšleně přemýšlel, co mu odpovím uslyšel jsem z jeho úst překvapený nádech. Upřel jsem na něj zrak a v tu chvíli věděl, že je zle. Jeho nevěřící pohled, byl zaměřen na toho ťulpase v kalhotách, který si prostě stavěl hlavu, kdy chtěl. Hlavně v těch nejmíň vhodných okamžicích.
Hlavou mi jen proběhlo: A jsem v háji. Přistoupil těsně ke mně, tak, aby se mu můj neposlucha otíral v místech, kde on sám měl problém. „To si ze mě, hádám, děláš srandu? Před chvíli jsem tě udělal a ty mi sem nakráčíš s tímhle stojákem? To sis myslel co, že ti zase jako ochotně pomůžu?“
Asi to tak mohlo vypadat, ale tak to nebylo! Musím mu to vysvětlit! „Tak...,“ odkašlal jsem si, „tak to není! Já s ním nepřišel, to on jen když slyšel o tom...,“ ukázal jsem na postel, „tak reagoval.“ Smutně jsem si povzdechl.
„Tak to je ještě horší!“ Najednou se zarazil a zkoumavě se na mě zahleděl. „Ty ses vzrušil, když jsem mluvil o tom, že si tě vezmu?“ Teď mi to došlo, co jsem řekl a přál jsem si se propadnout do země. „Víš.... ono to....“ Sakra, jak z toho ven?
Patrik se jako na povel uklidnil, sklopil zrak a tiše pronesl. „Odejdi, nebo to udělám, když vidím, že to chceš taky... Nechci, abychom toho litovali.“