Patrik
Přiznám se dobrovolně a bez mučení. Byl to můj plán hned, jak navrhl ten hloupý souboj. Hodně jsem se krotil, abych s ním držel tempo. Bylo vidět, že vyšel ze cviku. Jen mě prostě zajímalo, co si bude večer přát.
Ta situace před chvíli mi nedala pokoj. Proč to udělal? Mělo to nějaký skrytý význam? Nebo prostě jen potřeboval udělat něco bláznivého a já jsem se stal nechtěným terčem? Nevěděl jsem, co v tom vidět.
Naštěstí mé vzrušení ze vzájemného zápasu opadlo díky tomu, jak mě vytočil. Jinak nevím, co bych dělal. Nějak se mi to začíná vymykat kontrole. V tichu a poklidu jsme plavali kousek od sebe. Každý zabrán do vlastních myšlenek.
Čas utíkal rychleji, než se zdálo a tak nás donutil vylézt ven, ale přispěli k tomu i prázdné žaludky. Pomalu jsem se šoural do sprchy. Nechtěl jsem s ním být ve sprše sám a nahý. Rozhodl jsem se, že se osprchuju až doma, pro jistotu. David na můj návrh nic neřekl, jen nechápavě zvedl jedno obočí. Osušil jsem se a čekal na něj u pokladny, kde jsem za nás už zaplatil.
Hned vedle bazénu byla útulná restaurace, kde moc dobře vaří. Objednali jsme si jejich specialitu a popíjeli pivo. Jídlo bylo výborné a já se postupně uvolnil. Probírali jsme naše zaměstnání. David obdivoval můj byt a já se pýřil jako páv. Zrovna od něj mě pochvala a uznání těšili skoro neskutečně.
„Vůbec nechápu, jak to děláš, to musíš mít představivost a dobré nápady. Já bych na to hlavu neměl. Ale takový byt by se mi moc líbil. Jen by mohl být trochu víc „tvůj“...“ David mluvil uvolněně a mírně opile. I mě ten alkohol stoupal rychle do hlavy, nekontroloval jsem se tak jako včera, jelikož mou mysl zaobíral celou on a já se nesoustředil.
„To je jednoduché, většinou přijdu na to místo a samo to naskočí, jako bych byl v jiné dimenzi.“ Bylo to tak, jako by mi nasadili brýle, přes který jsem neviděl realitu, ale svoji představu o tom místě. „A co myslíš tím víc „můj“?“
Dopili jsme už nevím kolikáté pivo a číšnice donesla další. Čím dál tím víc bylo mé vnímání ovlivněno alkoholem. Můj pohled sjížděl k jeho dlouhým pěkným prstům, které jistě uměly dát mnoho rozkoše. Široká ústa s tenkou linií rtů, ty bych si dokázal představit, jak se sklání a berou si mě... Krucinál! Vzpamatuj se! Nemůžeš teď takhle uvažovat!
„Podle mě je to nádherné bydlení, ale neodráží se tam nic, co by o tobě vypovídalo, necítím v tom domov, spíš jen místo na přespávání a to je škoda. Přál bych si, aby moje bydlení vypadalo aspoň z poloviny tak, jak to tvoje.“
Musel jsem se soustředit na něco jiného. A tak mě napadlo se konečně zeptat na jeho přání, když o něm mluvil. „Takže to by sis přál? Abych ti předělal bydlení?“
Zahleděl se do poloprázdné sklenice s pivem a zamračil se. „Ne to ne. Stačí mi to, co mám.“ A dál nic neříkal. „A tak co by si chtěl?“ Naléhal jsem.
Zvedl ke mně smutný zrak a já tušil problémy. „Nevím proč a co se se mnou děje, ale cítím se s tebou jinak. Chtěl bych tě políbit, to je mé přání. Splníš mi ho?“ Netušil jsem, co na to říct. V tuto chvíli jsem po tom tolik toužil, že můj pohled padl na jeho ústa a mimoděk jsem si olízl suché rty. I on mě pozoroval a udělal to stejné gesto.
Mozek mi přestal fungovat. Hodil jsem na stůl dost bankovek, aby to stačilo na celou útratu a slušné spropitné. Chytil jsem Davida za tričko a táhl ho za sebou ven. Venku se setmělo a já nekompromisně zamířil za roh restaurace do temné uličky. „Co to děláš? Kam jdeme?“ Slyšel jsem jen zmatené otázky za svými zády.
Teď nebo nikdy! „Chci ti splnit tvé přání, ale ty mi musíš něco slíbit.“ Natlačil jsem ho zády ke studené stěně. Přistoupil jsem k němu tak blízko, že se naše těla dotýkala. Pomalu jsem vsunul jednu svoji nohu mezi ty jeho a otřel se o jeho rozkrok. Díval se napřed do mých očí, které se mu rozšířily a pak jeho pohled sklouzl na mou nohu.
„Co ti mám slíbit?“ Vyslovil přiškrceným hlasem.
„Nehýbej se a nech všechno na mě, pokud je to tvůj první polibek s mužem, chci ti ukázat, jaké to může být, jen mě musíš nechat.“
Znovu se mi zahleděl do očí a jen přikývl. Opřel si hlavu o zeď a čekal. Pozoroval mě s očekáváním.
Vpíjel jsem se do jeho očí a byl pevně rozhodnut udělat tuhle chvíli nezapomenutelnou. I kdyby se mu to nelíbilo, chci se vrýt do jeho paměti. Nesnesitelně pomalu jsem přibližoval rty k jeho ústům, ještě však před tím má ruka zajela do jeho vlasů a palcem jsem přejížděl po pulzující žilce na krku. Naše rty zůstaly pár milimetrů od sebe, dýchl jsem na jeho suché rty a prodloužil jeho očekávání. Tak zblízka jsme se propalovaly pohledy a já tu milimetrovou vzdálenost překonal, ale jen tak, aby se mé rty těch jeho nepatrně dotýkaly. Mým tělem projel třes a já byl už teď maximálně vzrušený. Bylo to jako bych ochutnával něco zakázaného a chutnalo to jako nejsilnější afrodisiakum. Nohou jsem pohnul proti jeho vyboulenině v rozkroku a on vydal do mých rtů drobný sten. Rukama mi v mžiku vjel do vlasů a chtěl si mou hlavu přitáhnout blíž. To jsem mu nedovolil.
Okamžitě jsem mu jeho ruce uvěznil vedle jeho hlavy. Natiskl jsem ho na chladivou zeď, ale ve mně byl oheň, který jsem už teď nedokázal uhasit. Můj jazyk jemně jezdil po jeho rozevřených rtech a ulpíval na něm Davidův vzrušený přerývavý dech.
Zasténal a prohnul se ke mně a tím bezděčným pohybem potěšil mé i jeho naběhlé mužství. Víc už jsem nedokázal odolávat. Prudce jsem si vzal jeho rty a plenil je. Měl jsem sice v úmyslu se držet, ale můj jazyk vystřelil do jeho úst a ochutnával ten sladký nektar v podobě jeho slin. Zprvu byl zaskočený a nereagoval, ale postupně se osmělil a začal i útočit. Rozpojil jsem naše rty, abych mohl vypustit ze rtů své zasténání a taky se bleskově nadechnout. Pro mě to však bylo nekonečné odloučení, které jsem napravil opět prudkým výpadem.
Nyní už plně mou vášeň oplácel a dokonce ji ještě více rozviřoval. Tiskli jsme se k sobě tak, aby mezi našimi těly nebyl ani centimetr volného prostoru. Jeho ruce mě k sobě tlačily až bolestivě, ale já si to užíval. Má ruka automaticky zamířila mezi naše těla a přes látku jsem pohladil jeho úd. David zvrátil hlavu dozadu a vydal ze sebe dlouhý táhlý sten.
Až nyní jsem si uvědomil, co přesně dělám a začal jsem se od něj odtahovat. Má ruka se začala od jeho rozkroku vzdalovat, ale jeho tu mou uchopila a prosebný ztrápený výraz ve tváři mě zastavil. „Prosím, já už málem...“ hlas se mu vytratil, jednou rukou držel tu moji a tiskl ji opět k napínající se látce kalhot a druhou si rozepínal kalhoty.
Vytřeštil jsem na něj nevěřícně oči. Chtěl jsem to tak moc, moje touha dotknout se ho tam byla až bolestivá. Celé moje tělo volalo a nutilo mě v tomhle pokračovat. Jen rozum kdesi v dálce nabádal, že to bude mít tvrdý dopad.
Nic jsem nevnímal, v okamžiku kdy na svět vysvobodil svoji chloubu, jsem neváhal už ani vteřinu. Dotek ruky mi nestačil. Toužil jsem po jeho chuti. Chtěl jsem si zapamatovat, jak chutná. Vsál jsem ho hned až po kořen a on mě chytil tak prudce za vlasy, že mu jich pár jistě zůstalo v dlaních. Znovu zvrátil hlavu a už jen nekontrolovatelně vzdychal. Jazykem jsem ho podráždil uvnitř úst. Nebyl jsem něžný. Potřeboval uvolnit, protože jsem na jazyku zřetelně cítil již prvních pár kapek té úžasné chuti. Celkem třikrát jsem si vysunul a zasunul jeho úd do úst a z penisu se už valil pramínek uspokojení přímo do mého krku. Než dozněly jeho otřesy po silném orgasmu, olízal jsem ho celý, aby nepřišla ani kapička nazmar a přidržoval ho v pase, protože se sotva držel na nohou.
Jeho výkřik uspokojení muselo slyšet snad celé město.
Poklad jsem mu schoval zpátky do kalhot, které jsem upravil a zapnul. Kromě jeho zcela rudého obličeje a lapání po dechu, by již nikdo nepoznal, co se zde, před pár sekundami odehrálo. Ani já sám jsem tomu nemohl věřit. Zítra toho budeš litovat! Říkal můj rozum. Ale stálo to za to! Tvrdilo zase srdce a tělo.
Odvedl jsem ho do auta a zamířil domů. Pro dnešek bylo těch zážitků více než dost!