Neutečeš mi - Kapitola 4

Neutečeš mi - Kapitola 4

Akio
Málem jsem se utopil, když promluvil přímo u mě. Ten jeho hluboký hlas mě ihned probudil ze spánku, který jsem právě opřený o okraj vany prováděl.
Vyděšeně jsem na něj pohlédl a ihned se schoulil k jedné straně vany…
„Ne, vypadni!“ štěkl jsem po něm.
Ale jeho smích mě znovu uzemnil. Pozoroval jsem, jak se celý nahý potápí do teplé vody a ta se zvedá až k mému krku…
Jeho tělo bylo vypracované a samý sval, které se třpytem vodních kapek, jen více rýsovaly. Můj pohled sjel do jeho rozkroku a ta velikost mě celkem vyděsila.
Okamžitě jsem stočil pohled na stranu a celý zčervenal, když se jeho prsty u nohou dotkly těch mých.  Projel mnou silný mravenčivý pocit…

Suri
Chtěl mě vyhodit, ale já přesto vlezl za ním do vany. Pohodlně jsem se opřel naproti němu a natáhl nohy, až se dotýkaly těch jeho. Celý červený ve tváři seděl skrčený, a já přemýšlel, jestli nechce tou vanou projít, jak se tiskl na její stěnu.
„Nebuď tak napjatý,“ přejel jsem nohou po jeho holenní kosti. „Takhle si tu koupel neužiješ.“
Když sebou cuknul a ještě víc se natlačil na vanu, naštval jsem se.
Mám snad prašivinu?
Přestal jsem se opírat. Narovnal jsem se a natáhl se k němu. Chytl jsem ho pevně za předloktí a přitáhl si ho rychle k sobě, aby nestihl protestovat. Usadil jsem si ho mezi svýma nohama a donutil ho opřít se zády o moji hruď. 
„V teplé vodě, by ses měl spíš uvolnit. Zvlášť, když si do ní dáš takové příjemné bylinky.“
Několikrát jsem dlaněmi přejel po jeho břiše a prsou. Pak jsem je položil na jeho ramena a začal je jemně masírovat.

Akio
Přejel mi nohou po mé holeni a já cítil, jak se mé tělo napíná pod náporem touhy, která přišla i s tak nepatrným dotekem…
Stáhl jsem se ještě víc k stěně vany a snažil se s ní srůst. Pozdě…
Jeho silné ruce mě vtáhly na jeho hruď a moje pokožka se dotkla té jeho…
Projel mnou vzrušující pocit, který vibroval mým tělem… Chvěl jsem se a dobře vnímal, jak jeho srdce naráží do mých zad. Sám jsem měl co dělat, aby to moje nevyskočilo z hrudníku a neutopilo se ve vodě.
Jeho prsty přejížděly po mých bradavkách a jemně se dotýkaly všeho, co cestou potkaly… Zcela mě svázal…
Mírně mě od sebe oddálil a začal mi masírovat ramena…
Bylo to tolik příjemné, až jsem povolil tu křečovitost svého těla a mé svaly povolily.
„Neměl bys se mnou takhle zacházet, mohl bych si začít něco myslet a to není pravda… Tak proč si lhát…“ povzdechl jsem si a zavřel oči, abych si tu masáž užil.

Suri
„A jak bych měl s tebou zacházet?“ zjemnil jsem stisk. Jemně jsem je promnul a pak i jeho krk. Sjížděl jsem dolů na jeho prsa a nechal prsty položené na jeho bradavkách.
„Co by neměla být pravda?“ naklonil jsem se k jeho uchu.
Mezi prsty jsem mu stiskl bradavky, až ztvrdly a jedním prstem dráždil jejich špičky. Olízl jsem mu krk. Cítil jsem, jak se začíná třást a jeho vůně byla čím dál výraznější. Zarazil jsem se. Okamžitě moje tělo na něj začalo reagovat a on to musel sakra cítit.
„Už jsi měl období páření?“ zašeptal jsem mu do ucha.

Akio
Jeho prsty mi stiskly bradavku a silné mravenčení mě projelo tělem… Zachvěl jsem se a vydal něco, jako zasténání… Ihned jsem si zakryl ústa, aby se to už nestalo.
Jeho vůně mi procházela do těla a byla jemně kořeněná, se zvláštním nádechem jeho pižma. Tak omamná…
Po jeho otázce jsem se zasekl a prudce se otočil na něj, abych mu pohlédl do očí. Byl jsem v šoku….
„Haaaaaa???? Co ti je do toho? Já… Já… Co? No… Ne… A nebudu se o tom dál bavit… Ty snad ano? Myslel jsem, že se to děje, když si chceš někoho označit a já… To je jedno…“
Rychle jsem se vzdálil na okraj vany, kde jsem se natiskl na její povrch. V této chvíli, kdy jsem cítil, jak můj penis naběhl, jsem se snažil být co nejdál od něj…

Suri
Po mé otázce Akio zrudnul a kdybychom nebyli ve vodě, řekl bych, že odskočil. Takhle vytvořil vlnu, která se přelila přes okraj, a on se natiskl na druhou stranu vany. Na nic jsem nečekal a přesunul se k němu. Tentokrát jsem se já zapasoval mezi jeho nohy. Chytl jsem okraj vany vedle jeho ramen a naklonil se k němu, až se naše těla dotýkala a naše penisy se o sebe otřely. Na moment jsem zatajil dech, jak mnou projela vlna vzrušení.
„Tys to ještě s nikým nedělal?“ olízl jsem mu tvář. „Podle tvé odpovědi, mám tomu rozumět, že by sis mě označil?“ zeptal jsem se a znovu ho olízl a jemně ho kousl do brady. Pohnul jsem svými boky, aby se naše rozkroky znovu o sebe otřely.
Pane bože. Co to dělám? Je pravda, že se mi líbil hned, jak jsem ho uviděl. Je pravda, že každou chvíli na něho myslím. Je pravda, že jsem se o něj bál, když jsem ho našel v těch okovech. Ale .. sakra… proč myslím na označení? 
Že by on byl ten, který je pro mne?
„Chtěl bys to?“ zeptal jsem se tiše do jeho ucha a stiskl jsem ho mezi zuby.

Akio
Sakra… Najednou se ocitl mezi mýma nohama a já jen se zastaveným dechem civěl na jeho tělo.  Otíral se svým vzrušením o to mé… Moje tělo se chvělo, jak kdybych dostal klepavku a já se jen rukama zapřel o jeho hruď.
Jen jsem se mu zadíval do tváře… Jeho husté černé vlasy mu padaly do očí a zamezovaly jeho výhledu.
Něco ve mě mu chtělo vidět do jeho zlatavých očí. Jak krásně se lesknou, když se do nich dívám…
Jednou rukou jsem se přestal vzpírat a odhrnul mu vlasy, pomalu jsem mu je strčil za ucho. V tu chvíli jsem ucítil, jak se mé srdce rozbušilo tak rychle, že i dech jsem nemohl popadnout.
Díval jsem se do nich a naše vůně se mísily do jedné…
„Já… Nelži mi… Tohle není vtipné, víš? Nejsem jako ostatní, kterých si měl určitě hodně…“
Upřeně jsem se díval do těch nádherných očí a snažil se najít sám sebe…

Suri
Moje srdce bušilo tak silně, že ho musel cítit i Akio na své dlani, kterou se opíral o mou hruď. Stáhl mi vlasy z očí a upřeně se mi do nich díval, jako by chtěl najít pravdu. Jakou pravdu?
„Vtip? Vidíš, že bych se snad smál?“ 
Ještě chvilku jsem se na něj díval, ale pak veden náhlým popudem jsem se k němu přiblížil a políbil ho na rty. Jemně jsem nasál jeho spodní ret a pak jazykem zamířil do jeho pootevřených úst.
Začal jsem rychle oddychovat, zatím co jsem je plenil svým jazykem. Chutnal tak sladce. Chutnal ještě líp, než v tom zavšiveném hostinci.
Natiskl jsem se na jeho tělo ještě víc.
Otíral jsem se o něj. Přestal jsem svírat vanu, kterou bych tím stiskem nejspíš rozdrtil a popadl jsem ho do objetí. Hladil jsem jeho záda a rukou jsem pomalu sjížděl níž. Moje tělesná teplota se začala zvyšovat a tepová frekvence také, když tu…
„Akio! Jsem doma!“ ozval se najednou Hachiro a jeho kroky se přibližovaly ke koupelně.
„Do prdele!“ zaklel jsem a v tu ránu se přemístil do své ložnice, aniž bych nad něčím dalším přemýšlel.

Akio
Voda kolem nás se začala ještě víc ohřívat. Nevím čím to bylo. Jestli jeho tělo, nebo mé vyvolalo ten žár, který zahřál tu již chladnější vodu. Ale něco mezi námi, se snažilo prodrat na povrch…
Viděl jsem v jeho tváři, že je vzrušený a jeho rty se chvěly, jak moc se chtěly dotknout těch mých…
Jen jsem přivřel oči a nechal ho, aby mě ochutnával, jak nějakou laskominu…
Jeho drsný jazyk mi přejížděl po rtech a zanechával po sobě jemný vlhký film, který vibroval z ještě doznívajícího vzrušení…
Pootevřel jsem ústa a nechal jej, aby do nich zajel… I já sám jsem ho hladil po jazyku a proplétal ho s ním…
Naše těla se o sebe třela a každý dotek jeho pokožky mě ještě víc rozklepal. Cítil jsem, jak se mé tělo s chutí o to jeho otírá a mě to dělalo dobře…
Naše vzrušení si šla vstříc a špičky se jemně o sebe masírovaly, doprovázeny teplou vodou, která do nich narážela…
Najednou se ozval otcův hlas, který mě vyděsil… A v tu chvíli se ztratil i Suri…
Co??? Srab jeden…
Jenže tím rychlým přemístěním, mě zarazil pod vodu a já se nalokal vody, kterou jsem vzápětí vykašlával, jak smyslů zbavený.
„Jsi v pořádku, Aki?“ promluvil ustaraně táta a díval se na mě, když právě prudce otevřel dveře.
„Jo… Jsem… V pořádku, tati…“ snažil jsem se popadnout dech.
„Ty jsi tu… No, máš na to věk… Možná si ho už i překročil… Chceš si o tom promluvit? O tom, jak to muž dělá se ženou?“
V tuto chvíli jsem se dostal do opravdu trapné situace.

Suri
Opíral jsem se o komodu a rychle oddechoval.
Do prdele… Do prdele… A ještě jednou do prdele…
Zatracený Hachiro. Vážím si ho, ale v tuhle chvíli bych ho nejraději nakopal někam.  
Sjel jsem rukou mezi nohy a snažil se rozehnat to vzrušení. Moc se ale nedařilo. Krucinál!
Už jsem zamířil do koupelny, abych skočil šipku do vany se studenou vodou, když se ozvalo zaklepání na dveře. Hodil jsem na sebe plášť a šel ke dveřím.
„Co se děje?“ zavrčel jsem, když jsem otvíral dveře. „Ty? Co chceš?“ štěkl jsem po Dannovi, který za nimi stál.
„Suri, chci se vrátit.“
„Dal jsem ti jasný rozkaz. Jakmile jednou odejdeš, vrátit se už nemůžeš. Nemíním o tom s tebou diskutovat. Nemám na to náladu,“ byl jsem vzteklý. Neuspokojený a vzteklý.
„Suri, vím, že jsem udělal chybu. Už se to nestane. Dovol mi…“
„Ne! Tu chybu jsi udělal už několikrát. Jeden člověk kvůli tvé žárlivosti málem zemřel. Už jsi to sliboval několikrát a měl jsem s tebou dost trpělivosti. Ale teď jsi sáhl na královského špeha. Nedovolím, aby se něco podobného opakovalo!“ prskal jsem na něj vztekle.
„Tak o to jde? O toho kluka? Je v posteli dobrý? Máš na sobě jeho pach,“ naklonil ke mně hlavu. „Můžu ho vyzkoušet? Je lepší než…“
V ten moment odletěl na protější stěnu.
„Sáhneš na něho a zabiju tě!“ postavil jsem se nad něj s rukama zaťatýma v pěst. „Ještě jednou něco podobného zkusíš, a postarám se o to, abys byl vyhnán ze smečky!“
Otočil jsem se směrem ke konci chodby: „Stráž! Vyveďte ho ze zámku!“
„To ne, odejdu sám…“ postavil se a promnul si naražené rameno. Věděl, že je to potupa, být vyveden stráží ze zámku.
„Je to rozkaz!“ řekl jsem důrazně muži, který zůstal stát kousek od nás.
„Ty se tu víc neukazuj!“ naštvaně jsem se vrátil do ložnice a zabouchl za sebou dveře. Jen jsem ještě stihl zaslechnout, Dannovi výhružky, že to tak nenechá. Ale bylo mi to jedno. V tuhle chvíli jsem byl tak naštvaný, že ze mne spadlo i veškeré předchozí vzrušení. Jestli na něho ten zmetek jedinkrát sáhne, vyzvu ho na souboj.

Akio
Seděl jsem v té vaně, s rukou v rozkroku, abych trošku utlumil to hrozné pnutí a červenal se jak rak…
Táta si sedl na okraj vany a díval se na mě svým pronikavým pohledem, kterým vidí až do duše.
„Víš, já s maminkou jsme se začaly poprvé pářit, když jsem si jí namluvit. Trvalo to… Ona byla trošku vzdorovitá, ale tak krásná, že jsem neodolal. Jsi celý ona… Moc se jí podobáš, i tu vůni máš podobnou. No a…“
To už jsem ho zastavil tím, že jsem na něj cákl vodu.
„Tati, omlouvám se, ale já už to slyšel nejméně padesátkrát. Nepotřebuji to vědět, až přijde čas, nějak se dovtípím…“ říkal jsem lehce nervózním hlasem a stále se snažil utišit tu touhu, která se mi zarývala do třísel.
„Dobře, asi jsem trošku vlezlý… Jen… Ještě nikoho nemáš a máš na to čas… Nechci, aby si zůstal sám, tak jako já po smrti tvé maminky…“
Jeho smutný hlas se mi zabodával do srdce.
„Postaral ses o mě skvěle. Vychoval si svého syna a to by polovina chlapů vzdala… Jsem na tebe hrdý, tati. A já sám nezůstanu, jednou se zamiluji, jako vy dva… “
Jeho ruka mi projela mokrými vlasy a on se jemně usmál. Potom odešel zpět do kuchyně.
Je skvělý, ale nemohl jsem s ním mluvit o tom, že jsem se před chvílí málem otiskl a to do chlapa… Vůbec nevím, jak by zvládl to, že je to Suri. Mám z toho strach, ale kdybych ho opravdu označil, už by se s tím nedalo nic dělat. Jsou to přísná pravidla vlků…
Ale co, stejně si se mnou jen hraje a chce moje tělo. Stoprocentně by utekl ve chvíli, kdy by se značka chtěla zakousnout do jeho kůže.
Pomalu jsem vstal z vany a uviděl, že si moje erekce konečně ulehla…
Otřel jsem se a oblékl. S tátou jsem potom spokojeně snědl jídlo a šel spát. Už bylo na čase, abych se pořádně vyspal…

Suri
„Pane!“ ozvalo se zaklepání na dveře. Otočil jsem se na druhý bok a zamručel něco o tom, ať mi dají pokoj, že se chci konečně vyspat.
„Pane,“ ozvalo se znovu zaklepání. „Je to důležité!“
Celkem neochotně jsem vstal a došel ke dveřím. Přes můj rozespalý pohled jsem skoro nevnímal kluka, co mě vzbudil. Mladý, u stráže teprve pár týdnů. Ale šikovný.
Chvilku na mě civěl s otevřenou pusou.
„No tak co je tak důležitého, že jsi mě vzbudil?“ prohrábl jsem si vlasy a stáhl je dozadu na záda. Nejspíš vypadám jak strašidlo, když na mě tak civí.
„Přišel jsem vyřídit vzkaz, že máte jít pro krále,“ zamumlal celý červený.
„Dobře, můžeš jít. Vyřiď rádci, že hned půjdu, jen co se najím.“
Strážce se otočil a rychlým krokem odcházel. Já jsem se vrátil do ložnice, a teprve když jsem procházel kolem zrcadla, mi došlo, že jsem celou dobu před ním stál nahý. Kruci. Aspoň tím ocasem, kdybych se zakryl. Chytl jsem si ho do ruky a uhladil na něm rozházenou srst.
Rychle jsem se opláchl ve studené vodě, abych se probral. Zašel jsem do jídelny, naházel do sebe aspoň trochu jídla a pak s pohledem na vycházející slunce a uvažováním nad tím, jestli ti dva ještě budou spát, jsem se přenesl na místo, které mi před tím určil Akio.
Hm… Akio… copak asi teď dělá? Nejspíš se roztahuje ve své posteli a jemně oddechuje a špulí tu svou sladkou pusinku, kterou bych teď nejraději komplet olízal…
Sakra… Dost…
Promnul jsem si rameno. Dobře jsem včera cítil, jak se má značka rozpaluje. Kdyby nepřišel Hachiro domů… Kdo ví, jak by to dopadlo. Možná by Akio couvl. Můžu si ho vlastně k sobě přivázat? K někomu jako jsem já? Kdo je neustále pryč a pořád plní nějaké rozkazy? Kdo se už minimálně dvakrát skoro nevrátil domů? Mám právo někoho vystavovat neustálému strachu, že bych se jednou nemusel vrátit?
Ještě jednou jsem si promnul rameno a zatřepal hlavou, abych všechno tohle z ní vyhnal pryč. Teď mám důležitější práci. Podíval jsem se na ten velký zámek. Prohlédl jsem si okna. Dvě z nich byla otevřená. Zavětřil jsem. Tam je, bezděčně jsem namířil ruku k jednomu z oken a s úsměvem se tam přemístil.

Akio
Nedokázal jsem spát dlouho. V hlavě jsem měl jen jeho a ta silná vůně jeho těla, se mi neustále otáčela v nose…
Natáhl jsem ruce před sebe a fiktivně se dotkl jeho hrudi. Ještě jsem cítil tu hladkost jeho pokožky a srdce, které mi naráželo do dlaně.
Mé vlastní srdce se mohlo zbláznit a zase začalo silně bít…
Opravdu jsem chtěl, aby si mě označil? Na co jsem myslel? Měl tolika mužů a nikdy to neudělal, tak proč bych to měl být já? Taková hubená nicka, která dělá slídiče? Nemusím se vrátit domů, můžou mě kdykoliv odhalit a zabít. Proč mě ten vlk tak moc přitahuje? Jak kdyby mě neustále k sobě táhl a nepouštěl…
Otevřel jsem oči a prudce se posadil na posteli. Musím se jít projít, nebo… Prostě vypadnout…
Zvedl jsem se a odešel z domu. Zamířil jsem rovnou k vodopádům, kam jsem nejraději chodil. Proměnil jsem se ve vlka a moje bílá srst vlála větrem, když jsem utíkal a bojoval s odporem vzduchu.
Doběhl jsem k té čisté vodě, která narážela do kamenů a na hladině vytvářela bílou pěnu.
Vstoupil jsem do ní a nechal se tou zurčící vodou pleskat do srsti. Bylo to tolik příjemné a zbavovalo mě to stresu, který mnou pronikal.


Suri
Tomoko spal. Ležel v posteli s tím… upírem a objímali se. Upírův pach dorážel nepříjemně na mé čichové buňky. Pokrčil jsem nos, a ještě jednou začenichal. Opravdu. Jejich pachy se mísily. Tak to bude ještě zajímavé. Nejspíš si ho Tomoko označil. Jsem zvědav, jak to vysvětlí, až se vrátí. I když… On je král. Nemusí vysvětlovat nic. Opatrně jsem se ho dotkl, ale spal tak tvrdě, že vůbec nereagoval. Odešel jsem do koupelny a vzal vědro s vodou, které stálo vedle vany. Vrátil jsem se zpátky a chrstl to na Tomoka. No… Konečně se probral.
„Tomoko, je čas odejít… Nebudu se můj králi ptát na to, proč máš v posteli tu pijavici, ale pojď…“ promluvil jsem na něj, když na mě zamžoural rozespalýma očima.
„I kdyby ti do toho něco bylo, ale není, je to můj partner a bude po mém boku…“ řekl naštvaně.
Nedbal na mé protesty. Hned mě umlčel, oblékl se a vzbudil toho druhého.
Upír se na mě podíval, ne zrovna moc příjemně a pronesl něco tak neuváženého, jako že já jsem poddaný? Zavrčel jsem a chtěl po něm skočit, ale raději jsem se ztratil na chodbu. Ten druhý upír, podle všeho sluha mi chtěl udělat snídani, ale odmítl jsem. Čekal jsem na chodbě před dveřmi jejich ložnice. Nejraději bych si dal něco přes uši. Všechno bylo slyšet a oni se tím ani nějak netajili.
Tak tohle bych teď rád dělal taky, místo toho abych tu stál, a čekal, až se oni dva milostivě vyřádí. S těmi myšlenkami jsem si znovu vzpomněl na Akia. Byly to krásné představy, ale netrvaly už moc dlouho. Král s upírem skončili a já je oba přenesl na náš zámek.
Chtěl jsem se vzdálit a nechat partnera krále rozplývat se nad vybavením zámku, když mě zastavil hlavní rádce, který se s nimi přišel přivítat.
„Vzhledem k situaci,“ ukázal nenápadně na upíra, „bude potřeba, abys informoval své muže a posílili pro jistotu ochranu zámku a těch dvou. Aspoň pro začátek.“
Povzdechl jsem si. Ještě jednou jsem se na toho upíra škaredě podíval, ale pak jsem odešel splnit rozkaz.

Akio
Voda mě krásně ochladila a můj kožich se leskl, jak kdybych jej čerstvě vykartáčoval…
Vylezl jsem z vody a oklepal se. Do nosu mě uhodila silná vůně. Byl to náš král…
Takže se vrátil do vlčí země, jak příjemná zpráva…
Pomalu jsem zamířil k zámku, chtěl jsem se představit, ale zastavil jsem se hned u hlavní brány, kde Suri rozdával rozkazy.
Jen jsem se posadil a ocas obmotal kolem tlapek…
Pozoroval jsem ho, jak ho všichni poslušně poslouchají, a naklonil jsem hlavu na bok, abych mu místy viděl i do tváře.
Vlastně mě ještě nikdy ve vlčí podobě neviděl…

Suri
Byl jsem celkem unavený. Za poslední dny toho bylo až moc a ještě ty přípravy. Běhal jsem z místa na místo a řešil někdy i úplně blbosti. Ale všechno musí být dokonalé. Když bylo všechno hotovo, zůstal jsem stát před zámkem a rozhlížel se kolem sebe. U hlavní brány jsem zahlédl nádherného bílého vlka. Jeho srst se na slunci třpytila jako stříbro. Mohl jsem na něm oči nechat. Někoho mi ale připomínal. Zaměřil jsem na něj svůj pohled. Na krku mu visel stejný přívěsek, jaký nosí Akio.
Usmál jsem se a pomalu se rozešel k němu. Zastavil jsem před ním a pohladil ho na hlavě mezi ušima.
„Víš o tom, že jsi krásný v každé podobě?“ 
Posadil jsem se vedle něj do trávy a opřel se o železný sloupek brány.
„Tak král si přivedl partnera. Bude to ještě zajímavé. Měl jsi pravdu. Je to upír a označil si ho. Budeme muset na něj trochu víc dohlédnout. Kdybys zjistil cokoli, co by se ho mohlo týkat, raději to hned nahlas mně nebo králi. Jejich bezpečnost je na prvním místě.“
Položil jsem ruku na jeho hřbet. Probíral jsem se tou jemnou hustou srstí. Zvedl jsem hlavu a zadíval se na to jasné nebe.
„Dneska bude krásně. Chtělo by to odpočinek. Někde, kde nikdo není. Co na to říkáš?“

Akio
Byl tak vyrovnaný, když se usadil vedle mě a probíral se prsty mou srstí…
Bylo to moc příjemné, nikdo mě takhle po srsti nehladí…
Jen jsem přivřel oči a užíval si to. Nemůžu se teď vrátit do lidské podoby, byl bych nahý. A takhle zadarmo to tedy mít nebude… Sakra. Zase na to myslím.
„No a kam bys chtěl jít? Jen… Nechceš jít k vodopádům za vlčím lesem?“

Suri
„K vodopádům?“ zpozorněl jsem. Tam už jsem dlouho nebyl. Nebylo by to od věci. Zavolal jsem na jednoho ze strážců, který byl nejblíže, a požádal jsem ho, aby mi nechal věci odnést do mého pokoje. Změnil jsem se ve vlka. Podíval jsem se na Akia, drcl jsem do něj čumákem a rozběhl se k vodopádům. Jen jsem doufal, že nám král nechá aspoň trochu času. Taky bych si ho zasloužil.
Běželi jsme vedle sebe. Jako nebe a noc. Já černý a on bílý. Krásný kontrast.
Doběhli jsme k vodopádům a já, aniž bych se namáhal s přeměnou zpět, jsem hned vběhl do vody. Bylo to tak osvěžující. Ráchal jsem se v té chladné vodě jako malé štěně.  Když jsem se toho dostatečně nabažil, změnil jsem se do lidské podoby.
Stál jsem tam, voda po mně stékala a ocas se jen vlnil a nadnášel na hladině.
„Tak co?“ zavolal jsem na Akia, který ještě stál na břehu. „Tak jdeš do vody?“

Akio
Běželi jsme a naše vlčí těla se skoro dotýkala. Místy se mi zdálo, že spolu soutěžíme, kdo bude první.
Když jsme dorazili k vodopádům, Suri ihned vběhl do vody a hrál si s kapkami jak malé štěně, které je vidí poprvé. Jeho černá srst se leskla, jak na ní dopadaly kapky vody a sjížděly po ní zpět do vodopádů. Slunce po jeho srsti sjíždělo, jak kdyby se vpalovalo do každého chloupku zvlášť. Byl to krásný a silný vlk, který by imponoval každému z mé rasy. Ale měl bych si uvědomit, že tenhle vlk, mi nikdy patřit nebude. Je zbytečné mu říkat, že já se do něj už zamiloval. Stejně to necítí jako já. Zbytečně bych si nechal zlomit srdce…
Když se zeptal, jen jsem si povzdechl a jako vlk skočil do studené vody, přesně na druhou stranu, než byl on.
Když jsem se vynořil, byl jsem zase člověkem, jen na hlavě se tyčila má bílá ouška a bílý ocas se vlnil tak, že hladil vodní hladinu…
Prohrábl jsem si vlasy, z konečků mi odkapávala voda na hruď a sjížděla po mém břiše do vody, kde tvořila malé kruhy.
Podíval jsem se na Suriho a všiml si, jak mě pozoruje. Stál jsem jen po pupík ve vodě a zbytek mého těla byl odhalen…

Suri
Díval jsem se na Akia, jak skočil do vody a hned se sunul ode mne co nejdál. Musel jsem se usmát. Ale když se vynořil z vody jako člověk, smích mě přešel. Prostě jsem ještě nikdy neviděl někoho tak krásného. A čím častěji se vidíme, tím víc si to uvědomuji. Uvědomuji si, jak mě to k němu táhne.
Ale když on… Jednou mám pocit, že by mě přijal, vzápětí ode mne utíká.
Rozešel jsem se pomalým krokem k němu. Stál jako socha a zřejmě mu v té vodě zarostly nohy ke dnu. Zastavil jsem se před ním. Chvilku jsem se mu jen díval do očí.
Beze slov.
Ale pak jsem ho chytl a přitiskl k sobě.  Jednu ruku jsem mu položil na zátylek a přitáhl si ho pro polibek.  Polibek, který říkal, jak moc mě přitahuje.
„Chceš přede mnou utíkat?“ zeptal jsem se tiše, když se naše rty rozpojily. „Najdu si tě všude…“
Znovu jsem ho začal líbat. Tentokrát vášnivěji. Moje druhá ruka se mu ovinula kolem pasu jako had a přitiskl jsem si ho na své mokré tělo. Špička mého ocasu se jemně třásla. Omotal jsem ho kolem jeho těla a propletl s jeho ocasem.
Voda nás chladila. Mé tělo však reagovalo po svém. Zahřívalo se stejně, jako to slunce, které nás pálilo do zad. Cítil jsem, jak mým tělem postupně prochází vzrušení a já ho najednou chtěl. Chtěl jsem si ho vzít. Ale ne tak jak předtím. Jinak… jemně, opatrně, jako něco, co je potřeba opatrovat a chránit…
„Akio…“ vydechl jsem do jeho ucha a jemně ho skousl.

Akio
Asi jsem zapustil kořeny do toho bláta pode mnou. Jeho tělo se sunulo vodou ke mně a já cítil tu přívalovou vlnu vzrušení, kterou ve mně vyvolával…
Zachvěl jsem se, když se přiblížil až ke mně a jeho pohled mě tolik svazoval, že i pohnout se byl problém.
Jen jsem stál jak socha a díval se do těch jeho očí, které hrály světelnou hru. Zlatavě se leskly a třpytily. Byl jsem uchvácen vším, co mi nabízel…
Přitáhl mě k sobě a mravenčení projelo celým mým tělem, když se jeho ocas otřel o ten můj. Tohle je opravdu hodně citlivé místo a ještě k tomu se i to druhé citlivé místo hlásilo o slovo…
Chci utíkat… Bránit se… Pokousat ho… Dokonce i nakopat do… Ale nejde to…
Když řekl, že si mě najde, moje srdce poskočilo. Zase ta slova, která nedávají smysl a on je tak bezděčně vyslovuje. Nevím, jestli mu je mám věřit. Jestli jen nelže…
Natiskl se víc na mé tělo a zahříval mě tolik, že jsem myslel na vzplanutí. Naše těla vlnící se s vodou o sebe třela a jen jemně se dotýkala sebe navzájem…
Když řekl mé jméno, nedokázal jsem ani mluvit… Vše se ve mně otřáslo a začal jsem se klepat. Kousl mě… Opravdu hodně a do ucha… Tohle se dělá neposlušným štěňatům…
Ale… Potřeboval jsem se ho dotknout… Dotknout se té jemné a zároveň místy drsné kůže…
Moje prsty pohladily jeho svalnatou hruď a objely každý sval, jak kdybych si chtěl zapamatovat, jak vypadá a to i poslepu…

Suri
Jeho ruce putovaly po mém těle, i když se zdálo, že by mě v první chvíli spíš raději odstrčil. Užíval jsem si doteků těch jeho jemných dlaní, každého jednotlivého prstu, který kopíroval mé svaly. Moje srdce začalo o poznání rychleji tlouct a dech se mi zkrátil pod přicházejícím vzrušením.
Už jsem se nedokázal držet zpátky. Povolil jsem své sevření a začal jeho tělo pokrývat polibky. Od krku, přes ramena a níž na jeho hrudník. Několikrát jsem olízl a podráždil zuby ty úžasné růžové hrbolky, až to donutilo Akia nahlas povzdechnout. Povolil jsem napětí v kolenou a pomalu klesal níž. Jeho pupík jsem několikrát obkroužil jazykem a potom jsem tvořil vlhkou cestičku na jeho podbřišek. V ten moment se roztřásl ještě víc.  
Líbilo se mi to. A jemu nejspíš taky. Těsně nad penisem jsem se o jeho kůži několikrát otřel nosem a věnoval tomu místu polibky, postupně z jedné strany na druhou.
Chtěl jsem polaskat i jeho penis, ale ten byl schován pod vodou.
Postavil jsem se. Položil jsem mu ruku na zadeček a mírně si ho k sobě přitáhl. Druhou rukou jsem uchopil jeho vzrušení, které jsem několika tahy zcela zpevnil a pak k tomu přizval i ten svůj. Stiskl jsem je do objetí, abych je seznámil a dopřál jim společnou jízdu. V tu chvíli mě pohltilo naprosté vzrušení a já se tomu začal poddávat s rychlým oddechováním do jeho ramene.

Akio
Jeho horké rty se potulovaly po mém těle a nechávaly po sobě rozpálená místa, která prosily o další jeho doteky… polibky… vše…
Můj mozek odešel z mé hlavy a jediné, na co jsem mohl myslet byl on…
Vnímal jsem jeho jazyk na mých bradavkách, jak hrubé rozpálené železo, které mě má spálit a zároveň jako ten nejhladší samet, který mi po nich jezdil.
Tělo se mi chvělo a udržet se na nohou byla opravdu těžká práce…
Jak kdyby ve mě rozpaloval každý kousek. Spaloval mě zaživa a vtahoval do svého světa, který zcela ovládal…
Tohle by mělo být označení… Tohle mělo být z lásky… A z mé strany je… Ale z jeho?
Když byl u mého pupíku, málem se mi podlomily kolena, ale ustál jsem to s naprosto rozechvělým tělem…
Ještěže byl můj penis pod vodou, protože bych to dál nevydržel. Byl jsem tam moc napnutý, že jsem cítil, jak pár kapek uniklo z mého nitra ven do vody…
A potom… Spojil naše mužství, které o sebe třel a zároveň je přejížděl svou rukou… Nedokázal jsem se bránit a ani zastavit své vyvrcholení…
Objímal mě a zároveň nepřestával laskat naše penisy… Byl jsem zcela mimo a nechápal, jak se tohle mohlo stát, ale moje sperma pomalu odplouvalo po proudu a já cítil, jak i jeho vzrušení cuká a vypouští své teplo…
Jen jsem oddechoval a ještě párkrát nahlas zasténal, jak po nich přejel svými prsty. Doznívající extáze v mém těle se rozlévala do každé části mého těla a vibrovala mnou…
Jen jsem o něj opřel hlavou a přitulil se. Chtěl jsem ho cítit… Být s ním… I když jeho city nejspíš nejsou reálné, chtěl jsem to…
Náhle mnou projela silná bolest a usídlila se v mém rameni. Rychle jsem se za něj chytil a poodstoupil od Suriho.
Věděl jsem, co se mělo stát. Chtěl jsem mu patřit a dát se mu, ale on by to stejně odmítl.
Ihned jsem se proměnil ve vlka a běžel pryč…
Daleko, kamkoliv…
Miluji ho a on si jen hraje…

Suri
Zvyšoval jsem tření, a doprovázel to tichým vzdycháním stejně jako Akio. Pevně se mě držel, protože mu slábly nohy.
Cítil jsem, jak přicházím ke svému konci. Jen jsem pootevřel ústa, abych se zvládl aspoň nadechnout, protože vše ostatní v mém těle snad ani nefungovalo. Jen ten nádherný pocit přicházejícího orgasmu naprosto ovládl celou moji bytost. Svaly na břiše se mi stáhly a já v ten moment následoval Akia, který už propouštěl své uspokojení přes mou ruku do vody a ta ho odnášela společně s mým někde dolů po proudu. Po chvíli strnulosti mé tělo povolilo, zatím co Akio se třásl a přitulil se ke mně. Pevně jsem ho objal. Políbil jsem ho na rameno a chtěl mu věnovat polibek i na ústa, když se najednou chytl za rameno. Podíval se na mně, vytrhl se mi z náruče. Mohl jsem už jen sledovat, jak se v podobě vlka vzdaluje někde k lesům.
Proč utekl? Čeho se bojí?
Dobře jsem cítil, jak mě znamení hřálo… A… nejspíš bych se tomu nebránil. Nevím proč… Nějak jsem doufal, že snad… Ale… tohle by stejně neproběhlo do konce.
Sedl jsem si a nechal se omývat chladnou vodou. Když jsem se otřel o kůži na hrudi, jemně jsem se zachvěl. Stále jsem cítil Akiovy ruce.
S tím se bude muset něco udělat. Vstal jsem, změnil se ve vlka a rozběhl se za ním.
Jenže jsem dlouho přemýšlel a on byl moc rychlý. Jeho pach po nějaké době natolik zeslábl, že jsem ho už nenašel.
 

 

Kapitola 4

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek