Akio
On mě však nenechal odejít a prudce mě stáhl na postel. Tiskl mi zápěstí k sobě a výhružně na mě vrčel. Jeho stehna mi drtila nohy, nehodlaly mě pustit ze svého sevření.
Samozřejmě, že mu to tajím. Hlavně to, že vím, že byl s ním i jinak. Nechci, aby se cítil nejistý, že to vím. Určitě to bolelo a já mu nechci ubližovat.
No… Ale když mě přivázal ruce k pelesti a nohy ke sloupkům, naštval jsem se. Nejsem pes, sakra. Když mě chytil za bradu, jen jsem prudce nadzvedl hlavu a kousl ho do ruky. Chtěl odpověď, má ji.
Vrčel jsem na něj a nehodlal mu říct pravdu. Ale stejně… Proč mu zatajuji to, že jsem se s Belialem viděl? On ho musí cítit, není blbý.
„Ano, udělal mi to on. Belial… A co? Nic mi není…“
Ještě jsem dvakrát naprázdno cvakl zuby, jak jsem měl chuť ho znovu kousnout. Mám rád kousání. A cítit jeho kůži u mých zubů. Sakra…
Chtěl bych se s ním líbat.
Suri
Cvakl zubama po mé ruce. Nestačil jsem ani uhnout. Tak kousat bude?
Už jsem se k němu skláněl, že mu dám lekci, když promluvil.
Odpověděl.
Částečně, ale přece jen…
Srdce se mi rozbušilo. Proč? Vždyť jsem tušil, že se s ním setkal. Ale co když…
Nadzvedl jsem se a opřel se o jednu ruku.
„To ti udělal on?“ přiložil jsem mu prsty druhé ruky na jeho zranění na krku. „Co ti ještě udělal? Co ti říkal?“
Srdce mi bušilo a skoro jsem nedýchal.
„Co po tobě chtěl, Akio?“ zeptal jsem se tiše roztřeseným hlasem.
Akio
„Co po mě chtěl? Co chtěl? Abych tě nechal nepokoji. Ale to se nikdy nestane, chápeš?“ naštvaně jsem znovu po něm cvakl zuby a jen jemně ho kousl do ruky, o kterou se opíral.
„Co mi udělal? Čeho se bojíš? Co takhle, kdyby sis to zjistil sám? Netajil si spíš ty mě něco?“
Přimhouřil jsem oči a propaloval jej pohledem.
Nechápal jsem, proč mě to tak moc rozčílilo, ale nejspíš mě naštvalo to, že s ním někdy Belial byl. Já nebyl naštvaný na něj, ale na Beliala.
Suri
Byl jsem naprosto šokovaný, tím co mi Akio řekl, že jsem ani nereagoval na jeho kousnutí.
On mu řekl, aby mě nechal na pokoji? Proč? Už tolik let se vyhýbám peklu. Tolik let mě nevolal… tolik let jeho znamení spalo…
„Víš, od koho mám schopnost se přenášet? Víš, kdo může za to, že ovládám i jiné věci, co ostatní neumí? Proč jsem silný a umím se vypořádat i s duchy a nemrtvými? Protože si mě označil. Označil si mě jako svého služebníka. Tím spo…“ polkl jsem a původní odpověď jsem změnil. „Tím označením mi předal jen nepatrný zlomek jeho schopností.“
Zvedl jsem se a usadil se Akiovi na stehnech. Díval jsem se na jeho divoký pohled, na to jak zavrčel a znovu cvaknul zubama. Na jeho odhodlání…
„Mám si to zjistit sám? Dobře,“ sklonil jsem se k němu a v tom mihotavém světle louče, jsem si kousek po kousku začal prohlížet jeho tělo. Dotýkal jsem se ho prsty a hledal jakýkoli náznak, že by snad Belial mohl…
„Můžu tě tu prohlížet celý večer, nebo půjdu za Belialaem a zeptám se ho!“
Sehnul jsem se a přičichnul si k jeho krku. Stále byl jím cítit. Sice již nepatrně, ale přece. Moje pátrání po jeho těle mě však neuklidnilo, ani když jsem nic nenacházel.
Srdce se mi opět rozběhlo a začalo rychle bušit, stejně jako můj dech se zkracoval tím, jak na mě doléhalo vzrušení, když jsem měl takto Akia pod sebou…
Můj vztek začal ustupovat a dopředu se drala touha. Touha po jeho těle. Touha vzít si ho. Zvlášť, když jeho vůně sílila a útočila na můj čich a já tomu začal podléhat.
Sklonil jsem se a políbil ho. Moje ruce se rozběhly po jeho těle. Ne však pátravě… ale chtivě…
Akio
Poslouchal jsem, co mi říká a krev ve mě silně vřela.
Jak moc mu ublížil? Kde všude se ho dotýkal? Nikdy se ho nebudu moci zeptat, protože by ho to bolelo a já mu tím ublížil. Vím přeci, že s ním Belial byl.
Víc se zapřel o má stehna a já se prohnul víc k jeho tělu.
Jen si prohlížel mé tělo a já cítil, jak se mi zkracuje dech a srdce mi splašeně bije o stěny hrudníku. Tolik jsem toužil po tom, aby se mě dotknul. Všude…
A on se mě dotkl. Jeho prsty do mě vpouštěly vlnu vzrušení a zanechávaly rozpálenou kůži.
Když se mě zeptal na Beliala, ihned jsem spustil:
„Ne! Nepůjdeš za ním! Já… On mě jen praštil a chtěl uškrtit. Kousl jsem ho a přívěšek udělal své… Ihned zmizel. Nikdy za ním nechoď! Nikdy, prosím… Já… Mil…“
To už jsem nedokázal říct a jen s přivřenými víčky jsem se díval na jeho touhu, která se mu odrážela v očích…
Mírně jsem do boku posunul kolena, jen tak, jak mi dovolovaly provazy, abych naznačil, že po něm toužím stejně, jako on po mně.
Suri
Cítil jsem, jak se Akiho tělo začalo mírně třást. Položil jsem mu dlaň na hrudník a cítil, jak mu srdce divoce bije. Jeho slova, které řekl, se do mě hluboce zaryla. Bylo to jako vyznání lásky. S pohledem upřeným do jeho očí jsem je chvilku vstřebával a pak jsem se sklonil a začal ho líbat. Bral jsem si z jeho horkých úst všechna ta nevyřčená slova. Naše jazyky se o sebe otíraly, proplétaly a já přivíral oči pod tou touhou, která se hlásila čím dál víc.
Natáhl jsem ruce, abych ho rozvázal, ale rozmyslel jsem si to. Jen jsem konečky prstů jel po jeho rukách, od zápěstí, jsem je hladil po pažích až k ramenům. Užíval si každý kousek té napjaté horké kůže. Otíral jsem se o jeho tělo, naše roztoužená mužství se dotýkala a třela o sebe.
Když mi docházel dech, opustil jsem jeho ústa. Jazykem jsem na jeho krku stíral každičkou možnou stopu, která mohla zbýt po Belialovi.
„Nedovolím, aby ti něco udělal, Akio. Nedovolím…“ šeptal jsem mu do ucha. Jemňounce jsem ho skousnul. „Nedovolím, protože…“ zhluboka jsem se nadechl. Podtáhl jsem ruce pod jeho tělo a pevně ho objal.
„Miluji tě, Aki,“ zašeptal jsem vzrušeným dechem a podíval se do jeho udivených očí.
Akio
Jeho jazyk se dotkl mého a silné mrazením mi přejelo po zádech. Hladil jsem jeho chuťové pohárky a proplétal se s ním, jak kdyby se chtěly stát jedním. Líbal mě, dokud i jemu málem nedošel dech.
Pootevřel jsem oči a cítil, jak se mé tělo napínalo touhou. Chtělo ho. Chvěl jsem se, když mě jeho ruce obmotaly a pevně sevřely v náruči.
Jeho slova mě svazovala. Ani já nedovolím, aby mi ho někdo vzal. Je jen můj…
Skousnutí mého ucha bylo, jako kdyby mě zasáhl blesk a projel mi celým tělem do rozkroku. Srdce mi zběsile skákalo v hrudi.
„Miluji tě, Aki,“ zaznělo z jeho úst a já jen nevěřícně zíral do jeho tváře.
Je to pravda?
Po mé tváři se svezla slza. Slza štěstí, lásky… Byl jsem zmaten a překvapen z toho všeho. Tak moc jsem toužil, aby tohle řekl. Abych si jen nevsugerovával, že mě má rád. Tyhle slova mě hluboko zasáhla, už nebyla cesta zpátky. Už jsem věděl, co ke mně cítí a já se toho nehodlal vzdát. Nikdy!
„Suri, já… Víš… Miluji tě…“
Bylo pro mě těžké tohle říct. Nikdy to nikdo ode mě neslyšel. Chtěl jsem to říct až tomu, koho budu opravdu milovat a u něj to platí.
Poprvé jsem se cítil šťastný. Těmito dvěma slovy mě dostal na kolena a moje srdce se ocitlo na dlani, která se k němu natahovala. Otevřen jeho duši a tváří v tvář lásce…
Suri
Díval jsem se do těch jeho očí a v duchu jsem začal zmatkovat. Já… asi jsem to neměl říkat. Zřejmě ještě nebyl čas říct mu, že ho miluji. Ale když já to tak cítím a potřeboval jsem, aby to věděl. Díval jsem se, jak mu tečou slzy, a nevěděl, co mám dělat. Jemně jsem je setřel z tváře a chtěl se mu začít omlouvat, když promluvil.
Ani mé jméno mi neznělo tak krásně jako ty poslední dvě slova. Nikdo nikdy mi je neřekl. Nikdo. Až doteď. Srdce se mi na moment zastavilo, stejně jako můj dech. Cítil jsem, jak se to ve mně všechno pere. Všechno to co proběhlo dosud a všechny ty nové city, které vyvolal Akio svými slovy.
Myslím, že jsem na moment i zmrznul.
Když se Akio nepatrně pohnul, probral jsem se. Začal jsem ho líbat, hladit, laskat celé jeho tělo. Můj jazyk ještě sbíral v jeho ústech vše, co Akio nestihl říct. Ale dalších slov nebylo potřeba. Každým polibkem na tváři, na rtech, na krku jsem mu říkal, jak moc ho miluji. Za jeho rychlého oddechování, ve kterém byly známky nastupujícího vzrušení, jsem postupoval níž, abych potěšil celé jeho tělo. Líbal jsem jeho hruď, polaskal ty krásné pevné hrbolky ústy i prsty. Kopíroval jsem jeho hrudní kost i každý sval na břiše. Cítil jsem, jak se pode mnou propíná a žadoní o další a další doteky. Líbal jsem jeho podbřišek, a než jsem začal laskat i jeho nabíhající penis, jen jsem natáhl ruku dolů k jeho nohám a uvolnil je z provazového vězení…
Akio
Slyšel jsem, jak se jeho dech na moment zastavil a já dostal strach z toho, jestli jsem něco špatně neřekl. Ale on mě zaplavil vlnou polibků a doteků, které pohltily mé tělo, jako kdyby ani nebylo moje.
Cítil jsem prudké přívaly horka, jak atakovaly mé nitro a v podobě mravenčení, mě naprosto vzrušovaly.
Můj penis se napnul a nyní se otíral o jeho hruď.
Hlasitě jsem sténal a propínal své tělo proti němu, abych nepřišel ani o jeden dotek, i když jen pokožky. Jeho prsty se potulovaly po mém těle a každý dotek pro mě byl, jak kdybych mu propadal víc a víc…
Cítil jsem jen jeho vůni, která mě obalovala. Nejvíc mě štvalo to, že se ho nemůžu dotknout.
Jeho ruka zamířila k mým kotníkům a uvolnila provazy, ale ruce mi nechal svázané.
„Suri… Prosím… Pusť mě!“ prosil jsem vzrušeným hlasem.
Tolik jsem se chtěl dotknout jeho svalů a přejíždět po nich konečky prstů, abych zanechal na jeho pokožce svou vůni…
Chtěl jsem se dotknout i jeho penisu, který se otíral o mé stehno. Chtěl jsem vše, jak kdybych byl nenasytný a ztracený ve své touze po tom, co je jen mé.
Suri
Jeho penis mizel v mých ústech. Pomalinku, každičký kousek jsem ochutnával. Stahoval jsem mu kůžičku a odhalil žalud. Olízl jsem ho a znovu schoval do tepla. Obemknul jsem jeho erekci pevně svými rty, zatím co jazyk rejdil sem a tam a kopíroval každičkou nerovnost. Hladil jsem ho po břiše, po bocích a zajel jsem mu pod zadeček. Promnul jsem ty dvě úžasné polokoule a chtěl navštívit jeho vstup a připomenout co ho čeká.
„Suri… Prosím… Pusť mě!“ dolehl k mým uším jeho vzrušený hlas.
Zvedl jsem hlavu a zadíval se na něj. Pomalu jsem se po jeho těle sunul na horu.
„Pšš…“ přiložil jsem mu prsty na rty. Věnoval jsem mu krátký polibek a pak se po jeho těle vracel dolů.
Můj penis se třel o jeho tělo. Moje vzrušení se stupňovalo, až jsem na Akiově kůži zanechal pár kapek touhy. Polibkem na špičku penisu jsem se omluvil, že jsem ho opustil. Sevřel jsem ho v ruce a mírným tlakem a třením mu vynahrazoval to krátké přerušení. Trochu jsem si Akia nadzvedl, a zatím co má ruka dráždila jeho vzrušení, druhá ho držela pod zadečkem. Zanechával jsem vlhké otisky na jeho tříslech a pytlíku, který jsem na moment jemně nasál. Pak jsem neomylně špičkou jazyka namířil na jeho vstup. Několikrát ho obkroužil a pak zajel dovnitř.
Akio
Nadzvedl jsem hlavu, abych viděl, jak se moje vzrušení ztrácí v jeho horkých ústech. Tak nádherný pohled, který do mě vpouštěl další přívaly mravenčení.
Mé břicho pod jeho doteky ztvrdlo a vyrýsoval se každý sval, který na něm byl. Vše v mém těle se bouřilo a chtělo, aby byl ve mně.
Nereagoval na mou prosbu, jen mi řekl Pššš, když byl tváří u té mé.
Zavrčel jsem, ale on mi zakryl prstem ústa. Chtěl jsem ho kousnout, jenže jeho dychtivý polibek zahnal tyto myšlenky.
Znovu opustil mé rty a zamířil po mém těle dolů. Jeho tvrdost se třela o moji pokožku, která byla citlivá i na tyto doteky. Nechával po sobě vlhkou cestičku, která mě příjemně chladila, ale zároveň byla plná jeho vůně, která mě ještě víc nabudila…
Znovu se chopil vzrušování mého mužství, které se ještě víc napnulo, aby vyplnilo jeho sevření.
Když se jeho jazyk dotkl mé dírky, cukl jsem sebou a moje tělo se rozpálilo do maxima. Když se vsunul dovnitř a vlhčil mě, prohnul jsem se proti němu, abych ho cítil ještě víc.
„Suri…“ vzdychal jsem jeho jméno s naprosto rudou tváří, která byla plná vzrušení.
Suri
Akio byl čím dál hlasitější. Jeho vzdychání a zvolání mého jména mě rozpalovalo čím dál víc. Drtil jsem jeho penis v ruce, mačkal jsem jeho zadeček, útočil jsem na jeho dírku se stále větší intenzitou.
Začal jsem ztrácet soudnost, jak moje tělo po něm toužilo. Po tom spojení, které mi dávalo vše.
Pustil jsem vše, co v tuhle chvíli bylo v mém sevření. Narovnal jsem se do kleku. Jen trochu jsem prsty zajel do jeho dírky, jestli je připraven. Jeho vlhko a lehkost, s kterou do něj zajely, mi naznačily, že nemusím víc čekat. A já bych to ani dál nezvládal.
Chytl jsem Akiovy nohy a zapřel si je o ramena. Nastavil jsem se proti němu a mírně pronikl špičkou do jeho nitra. S tělem, které se třáslo nedočkavostí, jsem se nad ním naklonil a přitiskl jeho nohy víc k tělu. Zapřel se rukama o matraci. Sklonil jsem se ještě níž, až se mé rty skoro dotýkaly těch jeho…
Na pár vteřin jsem ustal v pohybech. Jen jsem se díval do jeho očí…
Jeho i můj dech byl rychlý, horký a hladil nás po tváři, otíral se o naše rty…
Upřené pohledy z očí do očí…
Vzrušení… touha… chtíč… oddanost jednoho k druhému… láska… napětí…
To všechno v tom bylo…
Nevydržel jsem tu nehybnost.
Jeho tělo se mírně zhouplo pod tím tlakem, když jsem nečekaně do něj pronikl najednou až po kořen.
Výkřik rozkoše jsem mu ukradl z jeho úst hlubokým polibkem…
Akio
Tak moc pevně mi svíral penis, že jsem přestával dýchat, jak jsem cítil, že můj vrchol není daleko. Pevně jsem sevřel rty a skousl je, abych ještě hlasitěji nesténal.
Jeho jazyk ve mně klouzal a já cítil, jak moc vlhký jsem. Už aby se do mě ponořil a vyplňoval moje nitro…
Najednou si klekl a já si ho prohlídnul celého. Jak pevně mu stál jeho penis a lehce sebou cukal, jak moc chtěl do mého těla.
Jeho prsty mnou jen jednou projely a už se tlačilo jeho horké mužství do mého vchodu.
Přivřel jsem slastně oči, když se jeho špička dotkla mé nejcitlivější kůžičky a pomalu se nořila do mého těla. Chvěl se stejně jako já. Oba jsme se potřebovali… Návaly horka a mravenčení ovládaly mé tělo a to se prohnulo, aby se dostal hlouběji.
Přestal se pohybovat a jen se díval do mých očí. Beze slova jsme si vyměňovaly pocity, které pohltily naše srdce…
Láska a vášeň, se promítaly v jeho očích. Zabodávaly se do mých a viděly tak moji lásku a odevzdanost jemu.
Pocit štěstí, který byl tak dlouho schovaný…
Pocit pravého druhého já, které budu vždy milovat…
Prudce do mě najel a já zaklonil hlavu v návalu mírné bolesti spojené s rozkoší.
Otřel se o místečko, které nedočkavě toužilo po jeho žaludu. Klepal jsem se a prudce zatáhl za provazy, abych je vyrval od pelesti. Nepovedlo se mi, a tak jsem alespoň jeho boky ovinul svýma nohama.
Užíval jsem si jeho nájezdy, které do mě vpouštěly pocit extáze. Rozprskla se do každé buňky v mém těle…
Suri
Naše pohyby se doplňovaly, jako při společném tanci. Všechno co svíralo mé tělo, bylo jen vzrušení, euforie a pocit štěstí. I když mi dech docházel, nedokázal jsem Akia přestat líbat. Místy jsem útočil na jeho ústa, místy jsem jemně okusoval jeho rty, horké a naběhlé našimi polibky.
Tření se zrychlovalo, a rozpalovalo čím dál víc tu část těla, která začala sebou škubat, když se orgasmus na mně vyřítil z ničeho nic, bez varování. Málem se mi ruce podlomily, jak mě to celého ovládlo a naprosto otřáslo mým tělem. Akiovy nohy svíraly mé boky a ztěžovaly mi další pohyby. Já jich stejně v tuhle chvíli nebyl schopen. Mé tělo se třáslo. Oči se mi samy zavíraly pod náporem toho úžasného pocitu, který dokáže člověka na pár chvil úplně vyřadit z provozu.
S rukama křečovitě zapřenýma do matrace jsem plnil jeho tělo svým teplým poděkováním za jeho lásku.
Nevím, jak dlouho jsem zůstal v téhle strnulosti. Ale jako odněkud z dálky k mým uším dolehlo sténání Akia, který stále ještě nebyl u svého konce.
Otevřel jsem oči a zadíval se na něj. Napětí a vzrušení v jeho obličeji ho dělalo ještě krásnějším. Natáhl jsem ruku a povolil provazy, které stále svíraly jeho již skoro namodralé ruce, jak do nich proudilo jen minimum krve.
Pomalu jsem opět začal pohybovat svými boky. Zapřel jsem se o loket a druhou rukou jsem hladil a střídavě svíral a protahoval jeho mužství. I když mé tělo stále atakoval pomalu ustupující orgasmus, sledoval jsem upřeným pohledem Akiův nádherný obličej, křivící se pod náporem probíhajícího vzrušení.
Akio
Dával mi tolik příjemných pocitů, které se mi rozlévaly do těla, jak horký vodopád. Sténal jsem jeho jméno stále dokola, jak kdybych se potřeboval ujišťovat o tom, že je to opravdu on a ne sen.
Jeho penis se třel o mé stěny tak mocně a silně, že můj mozek zaplavovalo jen vzrušení, které docházelo ke svému konci…
Najednou se mnou prohnalo mravenčení, jak mě jeho sperma vyplnilo a utěsnilo každý kousek mého nitra…
Jenže já jsem stále nebyl a když jsem otevřel oči, Suri na mě upřeně díval…
Jeho tvář byla plná uspokojení. Toho, čeho jsem chtěl dosáhnout i já…
Začal se ve mě znovu pohybovat a spojení mých pevně sevřených stěn a jeho spermatu, mě ještě víc uspokojovalo…
Uchopil mé vzrušení rukou a začal po celé délce přejíždět a místy pevněji sevřel.
Nemohl jsem dál zastavovat tu vlnu extáze, která se najednou rozproudila do mého těla. V křeči a s prohnutým tělem, jsem mu do jeho ruky předával všechno své teplo…
Jen zhluboka jsem dýchal a nedokázal uklidnit své rozbouřené srdce, které bilo jen pro něj.
Suri
Jen s tichým oddechováním jsem dál sledoval jeho obličej a naslouchal jeho sténání a volání mého jména. Měl jsem chuť ho líbat a objímat, jak byl v téhle chvíli nádherný. Ale jeho tělo se najednou křečovitě prohnulo a on všechno své napětí s hlasitým zasténáním propouštěl do mé ruky.
Třel jsem jeho penis, dokud sebou cukal a nevydal ze sebe i tu poslední bílou mršku, která se přidala k ostatním na jeho břicho. Pohyby mých boků se zpomalovaly, až nakonec zcela ustaly, když Akiovo tělo povolilo a on uvolněně zůstal ležet, kopírujíc každou nerovnost postele. Jeho nohy se uvolnily a sesunuly se z mého těla.
Ještě párkrát jsem promnul, spíš pohladil jeho úd a pak stále spojen s ním v jedno tělo, jsem na něj pomalu dolehl. Hladil jsem ho ve vlasech a neustále pozoroval jeho obličej. Jeho červené tváře, pootevřená ústa, kdy ještě rychle oddechoval, jeho přivřené oči. Jen malými škvírkami se na mě díval.
Natáhl jsem se nad jeho hlavu a chytl ho za ruku.
Položil jsem si ji kolem krku a pak ruce podsunul pod jeho tělo. Přitiskl jsem si ho k sobě, a pomalu se svezl na bok, abych ho nezatěžoval svojí váhou a mohl ho objímat a věnovat mu polibky, jako poděkování.
Akio
Prudce jsem dopadl na postel, která se pode mnou prohnula a zasténala tím tlakem.
Nemohl jsem popadnout dech a cítil jsem, jak mě Suriho oči stále pozorují a zkoumají.
Byl jsem tak vyčerpaný… Zároveň, jsem byl neskutečně šťastný a spokojený.
Být jeho láskou, znamená mít vše, čeho si člověk přeje. Něhu, hrubost, doteky, polibky, mazlení, pozornost… Vše, co nás dva, dělá celkem…
Díval jsem se na něj jen přivřenýma očima, ve kterých se leskl dozvuk mého orgasmu.
Ani jsem nevěděl, že mě odpoutal, ale když mi položil ruku na jeho krk, pevně jsem ho objal.
Otočil nás na bok a jeho ruka mi projížděla vlasy.
Tolik intimity, že jsem myslel, že mé srdce exploduje.
Musel jsem čekat tak dlouho, abych našel tu jedinou osobu, která mě činí živým. Ale stálo to za to.
Stále jsem ho cítil v sobě a nechtěl jsem se ho vzdát. Ještě chvíli cítit, že jsou naše těla spojená. Být jeden druhým.
„Suri… Opravdu tě miluji…“
Už jsem se nebát tyhle slova říct, protože jsou jen pro něj a jen jemu náleží.
Suri
Vstřebával jsem slova, která mi Akio řekl. Vnímal jsem to jako něco, co obalilo můj život do nejjemnějších látek a chránilo ho před vším zlým. I já bych ho chtěl chránit. Bojím se o něj, protože ho…
„Miluji tě,“ dokončil jsem nahlas svou myšlenku. Pevně jsem ho sevřel, jako bych ho nikdy nechtěl pustit. Nikomu ho nedám.
„Nechci, aby ti někdo ublížil, Akio,“ pohladil jsem ho po zádech a po zadečku. Mírně jsem se prohnul a za tichého povzdechnutí jsem nechal svůj ochabující penis vyklouznout z toho příjemného tepla.
„Kdyby byl jakýkoli náznak něčeho, řekni mi to, prosím tě. Vím, že naše životy nejsou procházka růžovou zahradou, ale…“ na moment jsem zavřel oči. „Belial je hodně nebezpečný. Ještě nikdo ho neporazil. Zastavit na chvíli možná, ale jinak vždy vyhraje.“
Výskal jsem ho ve vlasech a stále ho pozoroval. Chci si zapamatovat každý detail. Nejspíš řeknu dvornímu malíři, aby mi ho namaloval. Jen jestli Akio vydrží chvilku posedět.
Pousmál jsem se, když jsem si uvědomil, že je jako pytel blech. Nikde chvilku nevydrží.
Všechna aktivita za poslední hodiny a zvlášť poslední minuty mě pomalu vyčerpávala. Nejdříve trable s Hachirem, pak s králem, teď ta příjemnější část s Akiem…
Nevím, jestli mi Akio odpovídal na mé otázky a prosby. I přes to neustálé pozorování jeho obličeje se mi začaly oči zavírat. Můj dech se stával pravidelným a já se pomalu ubíral do říše snů…
Akio
Zasténal jsem, když mě Suriho penis opustil. Tak hrozná ztráta, něčeho cenného.
Suri mi to však hned vynahradil jeho prsty, které se prodíraly vlasy a dodávaly mi pocit klidu.
Upřeně jsme se dívali jeden druhému do očí a beze slov si vyznávali lásku.
On to vše řekl i nahlas a znovu mi zastavil srdce. Slyšet to z jeho úst bylo tak krásné. Miluji ho a budu. Protože i on mi dal své srdce a já ho nezradím.
„Neboj… Řeknu ti to…“
Neřeknu. Vím, že neřeknu… Ale já jsem nechtěl vidět, jak by mě znovu spoutal a ještě bych dostal na holou.
Pomalu zavíral oči a já se díval, jak krásně tvarovaná je jeho tvář. Je opravdu mužný typ. Krásný a silný. Takového by chtěl každý vlk, stejně jako já.
Pořád nechápu, jak si mohl vybrat někoho, jako jsem já.
Usnul a já poslouchal jeho pokojné dýchání. Zavřel jsem oči a v jeho náruči jsem usnul také.
Suri
Cítil jsem teplo Akiova těla, Naše ocasy náš přikryly místo odhozené deky. Tiše jsme oddechovali, a v objetí užívali si ničím nerušený spánek.
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Na velké posteli, uprostřed místnosti, ležel v červeném saténovém povlečení nahý chlapec. Mladý, sotva osmnáct let mohl mít. Jeho tělo se právě probouzelo a on teprve poznával nepoznané.
Vše bylo v klidu, jen do té chvíle, kdy přišel na příkaz pána pekel do jeho ložnice.
Ležel tam na posteli paralyzován s poznáním, že takhle ono potěšení poznat nechtěl.
Neschopen pohybu, se celé jeho tělo třáslo. Mezi jeho nohama, roztaženýma do široka, klečel on… Vládce pekla.
Neskutečně krásný, přesto však jeho pohled byl nebezpečný. Opíral se rukama o postel, vedle chlapcova těla, a se spokojeným úsměvem si ho prohlížel. Jeho dlouhé vlasy, barvy havraního peří, splývaly a dotýkaly se toho křehkého těla pod ním.
Zvedl ruku a pohladil chlapce po tváři. Setřel slzy, které v tenkých pramíncích opouštěly jeho přivřené oči a stékaly po spáncích dolů na polštář.
„Není důvod plakat,“ promluvil tichým hlubokým hlasem a naklonil se až k jeho obličeji. „Potěšil jsi mne a já ti za to dám odměnu.“
Belial položil dlaň na chlapcovo rameno v místě, kde vlci mají svou značku. Narovnal se, ruku však nechal položenou. Druhou ruku také položil na jeho horkou pokožku na hrudi. Pomalu, s úsměvem ji táhl dolů. Užíval si tu horkost mladické kůže. Cítil pod svými prsty tu jemnost, cítil, jak se chlapcovo tělo třese. To všechno ho vzrušovalo, i když před malinkou chvíli si to ještě nezkažené tělo vzal pro své potěšení. Belialovy prsty se dotýkaly postupně každého kousku toho třesoucího se těla. Projely bílou nadílkou, ulpělou na břiše a podbřišku a roztál ji do nevzhledných obrazců. Pohladil chlapcův vlhký, pomalu klesající penis a promnul v ruce jeho váček. Když se konečky prstů dotkly podrážděného, rozbolavělého místa, které si před chvílí bez rozpaků tak nárokoval, chlapcovy nohy sebou škubly.
„Ššš,“ zvedl k němu Belial hlavu a usmál se. Ruku na jeho rameni jen víc přitiskl a druhou položil na vnitřní stranu chlapcova stehna, jen kousek od jeho poskvrněného zadečku. „Říkal jsem, že ti dám odměnu,“ ještě jednou se usmál. Ten úsměv však byl zlý… nebezpečný… Nevěstil nic dobrého.
Chlapec jen přivřel oči a začal rychle dýchat, nevědouc co horšího, než to, co proběhlo před chvílí, ještě může očekávat.
„Budeš mi sloužit,“ řekl najednou přísným hlasem Belial a silně přitlačil obě své ruce na místa, kde se právě dotýkaly chlapcova těla.
Hlasitý výkřik se odrazil do stěn pokoje.
Ostrá bolest, vystřelující z ramene, zasáhla jeho tělo jako ten nejostřejší nůž. Projížděla každý kousek od ramene až dolů, do místa, kde Belial silně tiskl chlapcovo stehno. Rameno i nohu měl v jednom ohni. Třásl se, a přesto nebyl schopen se pohnout. Jen další a další slzy mu stékaly po tváři.
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Prudce jsem škubnul celým tělem. Otevřel jsem oči do široka a divoce oddechoval. Tělo se mi třáslo jako při zimnici. Opatrně jsem se vymanil z Akiova objetí a posadil se. Chytl jsem se za nohu, kterou mi projela ostrá bolest. Jen automaticky jsem položil dlaň druhé ruky na rameno, abych chránil Akiovu značku. Ohlédl jsem se po něm, zda jsem ho nevzbudil. Tiše jsem vztekle mlaskl a zaskřípal zubama. Pokrčil jsem nohy a čelem se opřel o kolena.
Byl to jen sen… Ne… ten sen byla vzpomínka…
Nenávidím Beliala… Jak rád bych ho zabil… za všechno, co kdy udělal… za všechno, co mi udělal…
Akio
Spal jsem klidně a můj ocas instinktivně párkrát pohladil Suriho po zádech.
Cítil jsem, jak se jeho tělo chvěje a studený pot, který ho poléval, se usadil i na mé srsti.
Škubal sebou a probudil mě, jenže já dělal, že spím, aby se necítil nesvůj, že ho pozoruji.
Nemohl jsem se ale déle dívat na to, jak seděl a obličej si schovává ve dlaních…
Posadil jsem se vedle něj a obmotal ho ocasem. Hladil jsem ho po zádech a tvář si přitiskl k té jeho.
„Co se děje Suri? Špatné sny? Co se ti zdálo a proč… Proč se chvěješ?“
Políbil jsem ho do vlasů a znovu se na něj natiskl.
„Jsem tu pro tebe. Prosím, mluv se mnou…“
Suri
Seděl jsem, snažil se uklidnit a v duchu vymýšlel ty nejhorší varianty Belialovy smrti.
Proč se musel připomenout právě teď, když jsem si našel někoho, s kým chci strávit zbytek života? Je to náhoda? Nebo je to záměr? Má to spojitost s Akiem a jeho označením, nebo chce, abych mu znovu sloužil? Nikdy… Nikdy se k němu nevrátím. Nikdy!
Mé uši zaregistrovaly pohyb. Jemné šustění látky naznačilo, že se Akio probudil. Ucítil jsem, jak mne hladí po zádech a tiskne se na ně. Jeho tělo mně příjemně zahřívalo. Povolil jsem svou napjatost a otočil se k němu. Zadíval jsem se do těch jeho upřímných očí a věděl, že svá slova myslí vážně.
Cítil jsem tu starost, viděl jsem ji v jeho pohledu.
Objal jsem ho a ulehl s ním zpátky na postel.
„Ano Aki. Špatné sny,“ odpověděl jsem a na chvíli se odmlčel.
Můžu mu říct tohle, co se stalo? Tohle černé období z mé minulosti? Nevím, co všechno mu Belial řekl. Možná mu něco naznačil, nebo ho jen varoval, ať se ode mne drží dál. Nejhorší jsou pochyby a dohady… Nevědomost, která pak nutí domýšlet si vlastní příběhy, které se vůbec nemusí zakládat na pravdě. A já chci, aby mi Akio věřil.
Zhluboka jsem se nadechl a i přesto, že mi v tom má hrdost bránila a nebylo mi z toho moc dobře, promluvil jsem.
„Ptal jsem se, co ti Beliala udělal, prohlížel jsem tě, jestli na tobě nezanechal nějaké znamení, pamatuješ?“ podíval jsem se na Akia a ten jen mlčky přikývl.
„Chci, aby sis pamatoval, že to co ti řeknu, je minulost. Minulost, na kterou chci zapomenout a netýká se to ani v nejmenším toho, co k tobě cítím. Víš,“ na moment jsem se opět odmlčel, jako bych hledal ty správné slova. „Spojení nás dvou, Aki, bylo krásné. Bylo tvé první a já doufám, že na něj budeš mít hezké vzpomínky. Ale mé první dokonané spojení… No… Belial se mně neptal, jestli to chci nebo ne. Prostě si mou nevinnost vzal a jako odměnu mi ve své zvrácenosti zanechal své označení…“
Odvrátil jsem tvář od Akia a zavřel oči. Jen mělce jsem dýchal a čekal na jeho odpověď. Je teď jen na něm, co s tímhle poznáním udělá.
Akio
Poslouchal jsem jeho slova, která musela být těžké vyslovit. Bolelo mě to, co mi řekl a jakým tónem o tom mluvil.
Odvrátil tvář, a asi čekal, že budu zhnusený. Nebyl jsem…
Uchopil jsem ho za bradu a otočil zpět k sobě. Jen jemně jsem ho políbil a čekal, až otevře oči, abych mu svá slova mohl říct zcela upřímně.
„Tohle je minulost. Je jedno, co se stalo, důležité je to, co se děje teď. Belial je peklo a peklo je Belial. Pokud jsem to jediné, co máš v srdci, potom se nemusíš ničeho bát. Ty jsi ten jediný, koho chci mít vedle sebe. Řekl jsem, že tu jsem pro tebe a tak to je. Nedělej si starosti s tím, že by mi tohle vadilo. Jen už se tím netrap. Moje značka je jen tvá. Vážím si toho, že jsi ke mně měl důvěru a vše mi řekl. Miluji tě, Suri.“
Objal jsem ho a pevně sevřel, aby věděl, že i on je v mém náručí v bezpečí.
Suri
Chvíli bylo ticho. Nejspíš se s tím Akio neumí srovnat. Určitě se mu tím hnusím. I když mám pověst proutníka, přeci jen mi záleželo na tom, jak bude reagovat. Už jsem ztrácel naději, že to bude v pohodě, když mě chytl za bradu a natočil hlavu k sobě. Neodvažoval jsem se otevřít oči a podívat se na něj. Ale cítil jsem na sobě ten jeho upřený pohled…
Podíval jsem se na něj s očekáváním toho nejhoršího. Jeho slova mě však překvapila a usadila se hluboko v mém srdci. Nebyl jsem schopen mu na to nic říct. Vše se ve mně pralo a já byl schopen jen přitisknout ho ke svému tělu a pevně obejmout.
Nechápu, kdy se ze mě stala taková měkota.
On, takový drobný, nabízí mně ochranu. Věřil jsem mu každé slovo. Věřil jsem mu, že kdyby bylo potřeba, šel by si pro mne do pekla…
Na moment jsem otočil hlavu k oknu. Měsíc pomalu ale jistě končil svou pouť po nebi a za lesem nebe začalo mírně blednout a mezi stromy se ukazovaly ranní červánky.
„Jsi jediný, koho značka je pro mne ta nejdůležitější a já ji budu chránit,“ políbil jsem Akia do vlasů a víc ho sevřel v náruči. „Měli bychom se ještě prospat a ráno bych šel ještě jednou za tvým tátou,“ ukončil jsem tuhle dojemnou chvíli, protože jsem se cítil mírně nesvůj. Neuměl jsem nikdy dávat své city najevo a mluvit o nich.
Akio
Suri vypadal vyveden z míry mými slovy. Ale já je myslel opravdu vážně. Každé písmeno, které má ústa vyslovila, byla jen a jen po něj.
„I pro mě jsi ty ten nejdůležitější a budu rád, když si s otcem promluvíte. Jen… Nehádejte se prosím…“ podíval jsem se na něj štěněčím pohledem a sklopil uši.
Tohle byla taková milá chvilka, ale k němu se moc nehodila. Taky když mohl, hned změnil téma. To mě ještě víc pobavilo.
Takové mužné poplácání po rameni a pusa na tvář.
Ulehl jsem zpět na postel a schoulil se do klubíčka.
„Zahřeješ mě?“
Chtěl jsem spát s ním a v jeho náruči. Cítit to pevné sevření jeho silných rukou. Být v bezpečí.
Suri
Omotal jsem kolem něj ruce i nohy, přikryl jsem ho svým huňatým ocasem. Natáhl jsem se ještě pro deku a přehodil ji přes nás. Byl jsem rád, že to Akio víc nerozváděl. Cítil bych se jak ukňouraná ženská a nedělalo mi to zrovna dobře. Raději se se svými problémy někam zavřu a vypořádám se s nimi sám. Stejně jako tenkrát…
Jen co jsem se naučil ovládat schopnosti, které mi Belial předal, utekl jsem. Nechtěl jsem dál navštěvovat jeho ložnici, pokaždé když si mě zavolal. Nechtěl jsem se dívat do spokojených tváří rodičů, když zjistili, co se děje. Prý si mě vládce pekla vybral a já to musím přijmout.
Zatvrdil jsem se proti němu… Zamkl jsem všechny pocity, které mohly oslabovat mou mysl a tělo… Zatvrdil jsem se proti těm, co si říkali otec a matka… Má jediná rodina byli všichni v sirotčinci, kde mě vychovávali, odkud mě pak unesli zpátky na příkaz Beliala, abych byl vycvičen. Když mu slouží rodiče, může i syn…
Čeho se měl výcvik týkat?
Když jsem utekl, Belial se rozzuřil. Rodiče za to zaplatili životem… Neměl jsem ani trochu soucitu s nimi. Nenáviděl jsem je, stejně jako Beliala. On sám si mě ale našel a potrestal. Tenkrát jsem uprostřed lesa očekával svou smrt, ale našli mě královi strážci…
Všechno se mi vracelo a nebyl jsem schopen to vyhnat z hlavy. Ale spokojené Akiovo oddechování, mě uklidnilo a mně se znovu zavíraly oči.