Samuru
Schoulil jsem se ke Stanovi a poslouchal jeho srdce. Bylo mi tak dobře, hlavně když nás nikdo nerušil a já mohl konečně v klidu usnout.
Probudil jsem se až ráno, teda spíš v poledne podle toho jaké bylo venku světlo. Podíval jsem se na telefon, abych zjistil kolik je hodin a zjistil, že je jedenáct pryč. Otočil jsem se na Stana a začal ho budit.
„Musíme vstávat, za chvíli máme spicha s Jeffem a Eikichi před domem. Jedeme za tím dědou. Haló… Staníků… Vstávej!!!“
Stanley
Kdy se to stalo? Kdy se vůbec stalo, aby Samuru vstal dřív než já?
Prudce jsem se posadil a narazil do Samuru. Sundal jsem ho zpátky na záda. Asi jsem ho zabil, konstatoval jsem, když jsem se na něj díval svým rozespalým pohledem. Válel se v posteli jak dlouhý tak široký, až jsem se musel smát.
„Tak aspoň jednou to nebylo obráceně,“ smál jsem se jako pominutý a jen si promnul čelo, kterým jsem do něj narazil.
Naklonil jsem se nad Samuru a pohladil ho po břiše.
„Mám chuť na sex,“ promnul jsem jeho penis.
Neptal jsem se na nic. Nečekal jsem, až bude nadávat za to, jak jsem ho složil. Dolehl jsem na něj a začal ho rovnou líbat. Dřív, než se vzpamatuje a uteče mi z postele. Jeff s Eim chvilku počkají. Stejně ještě musíme k doktorovi.
Netrvalo dlouho a já si užíval Samurovu těsnost. Každý pohyb, který mě přiváděl k vyvrcholení, každý dotek na jeho kůži, každý polibek. Každé protáhnutí jeho penisu v mé ruce.
Toho člověka miluji a takové ráno je nejlepší co může být.
V klidu, vedle milované osoby se probudit. Ukázat mu, jak moc po něm toužím nejen srdcem ale i tělem.
Na to všechno jsem myslel, když jsem s ním prožíval orgasmus…
Samuru
No páni, takové vzbuzení jsem opravdu nečekal.
Nejen, že mě nenechal osprchovat, ale rovnou se na mě vrhl, jako šelma a neměl jsem ani možnost se bránit.
Popravdě… Nechci se bránit.
Tentokrát to byl ten živočišný, adrenalinový, brutální sex, kdy si každý přeje užít si ho do konce. On mi to všechno dal, když jsem své sperma v bouřlivém orgasmu vypouštěl do jeho ruky, která mi stále svírala penis. Dal mi ještě víc, když jeho horko zaplavilo moje nitro a já ho pevně objal, abych ho měl pro sebe ještě déle.
„Miluji tě, Stane… Strašně moc…“ šeptal jsem mu do ucha a cítil, jak naše srdce divoce bijí jedno pro to druhé.
Stanley
Řekl mi to už tolikrát a přitom to stále rád poslouchám. Dolehl jsem na něj a položil hlavu na jeho hruď. Poslouchal jsem jeho srdce a usmíval se přitom, jako bych si něčeho šlehnul.
„Musíme se ještě stavit k doktorovi,“ připomněl jsem Samuru, když jsem ucítil jemné škubnutí v ráně. Stehy na jeho ruce taky potřebují vytáhnout, než mu tam úplně zarostou. Přejížděl jsem mu prsty po jeho ruce, počítal jsem v duchu stehy.
„Tak jdeme?“ vysunul jsem se z něj nakonec a políbil ho.
„Co si mám obléct? Abych tvého dědečka nějak nepohoršoval…“
Zvedl jsem se na nohy a pomohl vstát i Samuru. „Osprchujem se, najíme se a pojedem,“ plácl jsem ho po zadku a postrčil ho do koupelny.
Samuru
Bylo mi opravdu dobře, ale když ze mě vyjel, jen jsem nelibě mlaskl. Díval jsem se na jeho nahé tělo a taky jsem vstal z postele. Chytil jsem ho za ruku a rovnou táhl do koupelny, protože bych se ještě zbytečně vzrušil a my už opravdu museli jít.
Vlezl jsem pod sprchu a začal se omývat, abych nebyl tolik cítit právě prožitým orgasmem. Pěna stékala po mém těle, jako kdyby mě hladila stejně, jako před chvílí Stan.
„Vezmi si něco pohodlného… Děda nesnáší upjaté oblečení, takže v nějakém obleku ho neohromíš. Buď prostě sám sebou. Já si třeba vezmu džíny a tričko, možná i mikinu, protože je tam určitě chladno,“ usmál jsem se a dál se omýval.
Když jsem byl hotový, tak jsem rychle vystřelil ze sprchy a osušil se ještě za chůze. Bylo to čistě bezpečnostní opatření, abychom si to znovu nerozdali a že mi stačila ještě chvilka v jeho blízkosti a znovu bych mu podlehl.
Hodil jsem na sebe modré džíny, které byly na spoustu místech roztrhané, podle nynější módy a světle zelené tričko. Přehodil jsem přes to, tmavě zelenou slabou mikinu na zip s kapucí.
„Tak co si vezmeš?“
Stanley
Samuru se rychle umyl a vystřelil z koupelny, jako bych měl přinejmenším prašivinu.
Domyl jsem se, zastavil vodu a šel se taky oblékat. Podle toho, co měl Samuru na sobě, tak nejspíš budou stačit jednoduché věci. Aspoň se nemusím tísnit v obleku.
„Víš, že ty rifle se mi líbí?“ chytl jsem pevně Samuru a přitáhl si ho zády k sobě a uvěznil ho ve svých rukách.
„Mají takové menší nedokonalosti. Jde vidět tohle,“ přejel jsem mu rukou po rozkroku. „A taky tady, tohle je zajímavé,“ sjel jsem jednou rukou níž a zabořil mu prsty do jedné z těch děr. Dotkl jsem se polštářky prstů jeho kůže a pak ho jemně poškrábal. „No, je to prostě lákadlo,“ zasmál jsem se a pak ho pustil, abych se i já dooblíkal.
Triko, černé rifle, a abych se od Samuru moc nelišil, hodil jsem na sebe taky mikinu.
„Tak se jdeme nasnídat a musíme vyrazit,“ otevřel jsem dveře a čekal, až Samuru vyjde z pokoje a pak jsme zamířili do jídelny, kde na nás už čekala vydatná snídaně.
Samuru
„Tak to jsem rád, že se ti můj outfit líbí, ale mohl bys mě aspoň chvíli nedráždit?“
Provokativně jsem se plácl po zadku a trochu s ním zakroutil. Vypláznul jsem na Stana jazyk a vyšel ven z pokoje,
„Nemuseli bychom se nikam dostat.“
Chytil jsem ho za ruku a nechal se vést do jídelny. Měl jsem takový hlad, že jsem do sebe to jídlo přímo naházel.
Není nad výborný zeleninový salát a čerstvě vymačkaný pomerančový džus, je to učiněná slast.
„Ten džus je výborný, ale jakpak by chutnal na mém těle?“ zašeptal jsem Stanovi do ucha a olízl mu ho.
Dával jsem si záležet, aby v blízkosti nikdo nebyl, protože bych to jinak studem nedal.
Když jsme dojedli, jen jsem se podíval na Stana.
„Jedeme k tomu doktorovi?“
Stanley
Na moment jsem zatajil dech, když mi Samuru olízl ucho. Naježily se mi chloupky na zátylku a já si po nich bezděčně přejel rukou.
Tak tohle mu nedaruji.
Chytl jsem nečekaně jeho ruku a rychle mu strčil prsty do sklenice s džusem.
„Jak by to chutnalo?“ podíval jsem se na něj a pak si jeho prsty strčil do pusy. Pomalu jsem olizoval tu pomerančovou sladkost. Jeden prst po druhém, a že jsem si dal záležet.
„Chutnalo by to výborně,“ zašklebil jsem se na něj a pak mu ruku pustil.
„Tak jdeme,“ postavil a zamířil do garáže. Celou dobu jsem se usmíval nad tím, jaks e Samuru tvářil.
Jo, jeho prsty chutnaly moc dobře a co potom zbytek jeho těla….
Nic, musíme jet, jinak se odsud dneska nedostanem.
Stál jsem u svého auta a čekal na Samuru, až dorazí.
Samuru
Do prdele… Sakra… Aaaaa… Já ho fakt zabiju… Chcípni, Stane! Grrr…
Cítil jsem, jak se mi naběhlé mužství nebezpečně začalo tísnit v kalhotách a to jen z toho, jak mi olízl prsty. Byl jsem hotovej a vlastně jsem si za to mohl sám.
Použil proti mně mé vlastní zbraně a tím mně donutil kapitulovat. Jak rád bych mu kapituloval k nohám a na kolena, abych mu hezky pomalu… Sakra…
Vydal jsem se za ním k autu a beze slova nastoupil, abych zakryl svoje vzrušení, které by se v něm odrazilo. Zapásal jsem se a olíznul si rty, jak mi trochu vyschlo z jeho dráždění v krku.
„Jo jedeme…“ dodal jsem mírně zklamaně.
Eikichi
Tak dobře se mi spalo, když jsem se tulil k Jeffovi. Jen po očku jsem ho zahlédl, když se v noci plížil do postele, a byl jsem rád, že tu byl se mnou. Jenom s ním chci usínat.
Probudil jsem se až ráno, ale byl jsem v šoku, když jsem se podíval na hodinky a zjistil, že je kolem jedenácté hodiny.
„Jeffe… Jeffe… Zaspali jsme!“
Třásl jsem s ním. Snažil jsem se rychle probudit, protože jsem byl stále v polospánku, ale moc mi to nešlo. Zvedl jsem se tedy z postele a zamířil rovnou pod sprchu, kterou jsem si pustil skoro studenou, aby mě osvěžila.
Jeff
Někdo se mnou zatřásl. V první moment jsem nechápal, kde vlastně jsem. Pomalu jsem otevřel oči a zahlédl jak Eiki mizí v koupelně. Podíval jsem se na hodinky a nad tím časem se jen pousmál.
Konečně jsem mohl spát tak, jak jsem chtěl. Žádné brzké vstávání. Jo… Prostě jsem spáč.
Vstal jsem a opatrně se protáhl. Přeci jen ty žebra ještě cítím. Zastavil jsem se v koupelně před zrcadlem. Modřiny už nebyly tak výrazné a počítám pár dní a nebudou vůbec.
„Buď v klidu, Ei,“ pootočil jsem hlavu ke sprchovému koutu, když jsem stál u umyvadla a snažil se oholit. „Samuru a Stan ještě pojedou k doktorovi, takže máme dost času. Máme se sejít ve městě,“ spláchl jsem zbytek gelu z tváře.
Vešel jsem do sprchy a hned přetočil vodu na teplejší, protože tohle bylo jak vlézt do mrazáku.
„Nasnídáme se a pak vyrazíme. Nebo se chceš najíst ve městě?“
Eikichi
Lekl jsem se, když na mě Jeff promluvil.
„Omlouvám se, asi jen zmatkuji,“ odpověděl jsem mu.
Během chvíle se voda ohřála a já se otočil k Jeffovi. Okamžitě mě vzrušil. Možná jsem už neměl ranního stojáka, ale když jsem ho viděl…
Proč mě pořád jeho tělo tak dostává? Jeho přítomnost? Ta vůně jeho kůže…
„Rád bych se tu porozhlédnul, tak asi ven.“
Rukou jsem se snažil zamaskovat to, co se mi dělo mezi nohama a pomalu jsem se plížil van ze sprchy.
Jeff
Zastavil jsem vodu a popadl osušku. Cestou z koupelny jsem se utřel, a když jsem došel k Eimu, přehodil jsem osušku přes něj. Zahákl jsem mu ji kolem břicha a přitáhl si ho tak k sobě.
„Nevím, jestli bys takhle někam odešel, zašeptal jsem mu do ucha a políbil ho na krk.
Zapřel jsem se o jeho záda. Jednou rukou jsem pevně svíral osušku, že ani rukama nemohl pohnout. Byl spoutaný a v mé moci.
„Takhle bys ani kalhoty neoblékl, Ei,“ zašeptal jsem mu do druhého ucha a jemně ho kousl.
Volnou rukou jsem ho pohladil přes osušku po břiše a sjel dolů, na jeho stojící pýchu.
„Máme velký problém,“ promnul jsem ho v ruce a pomalými tahy jsem ho začal dráždit.
Eikichi
Okamžitě jsem se začal chvět, když jsem ucítil jeho hruď na mých zádech. Už tak málo mi stačilo, abych se vzrušil ještě víc a nedokázal zastavit tu touhu po milování s ním.
Skousl jsem si rty a víc se na něj natiskl.
„Jeffe… Jeffe… Prosím… Chci tě.“
I můj hlas mě zradil a přeskakoval si, jak se mu zlíbilo. Jeffova ruka si pohrávala s mým penisem a pouštěla mi do těla ty nejpříjemnější stavy, které mám jen s ním.
Nedával mi možnost, abych se byť jen pohnul a mohl se dotknout i já jeho. Takové vězení nevězení… Ale mně to nevadilo… Cokoliv mi udělal, mě dostávalo na okraj blaha, hlavně, když to byl on.
Otřel jsem se zadkem o jeho rozkrok a mírně jsem s ním zavrtěl, abych ucítil i já jeho a vyprovokoval ho k akci.
Mám rád obě jeho povahy… Když je milý a i když je tvrdý a nesmlouvavý. Je mi jedno, kterou si mě bere, hlavně že jsem jeho.
„Jeffe… Ach… Haaa…“
Sténal jsem jeho jméno, když jsem cítil ten jeho pevný stisk na mém údu.
Jeff
Držel jsem pevně Eiho, že ani nemohl pohnout rukama. Zatím co jsem dráždil jeho penis, protahoval jsem jeho penis v ruce se zesilujícím stiskem, líbal jsem ho na krku a sem tam se do té jeho horké kůže jemně zakousnul.
Otřel se o mně svým pevným zadečkem a já na moment zatajil dech.
Příjemné a vzrušující zároveň…
Pustil jsem jeho penis a potlačil ho pár kroků dopředu, až se zarazil o postel. Potlačil jsem ho do zad a donutil ho, se ohnout. Povolil jsem ručník, aby se mohl opřít rukama o matraci.
„Mám rád, jemné buzení, Ei. Příště se mnou netřes, mohlo by to špatně dopadnout,“ řekl jsem mu tiše těch pár slov do jeho kůže na zádech.
Zanechal jsem na něm vlhká kolečka od mého dechu. Líbal jsem ho po páteři, zatím co jsem mu tlakem ruky na vnitřní stranu stehen roztáhl nohy od sebe.
Polibky jsem se sunul až k jeho bedrům. Klekl jsem si a jazykem po rýze mezi jeho pevnými půlkami zamířil níž. Rukama jsem mu hnětl a roztahoval hýždě a jazykem trápil jeho vstup.
Eikichi
Chtěl jsem něco říct, ale vzal mi všechna slova z úst. Během chvíle ze mě udělal naprosto poddajnou hračku, se kterou si mohl dělat, co chtěl.
Cítil jsem jeho jazyk všude na mém těle, a když s ním zajel do mého zadečku, málem jsem dopadl obličejem na matraci, jak se mi podlomily ruce.
Moje tělo se chvělo z blížící se rozkoše, kterou mi jeho úd v mém těle dopřává. Skousl jsem si rty a jen vnímal ty vlhké pohyby na mém vstupu a podle toho se začalo stahovat moje nitro.
Začal jsem hořet touhou po našem spojení a po tom, jak mě dokáže udělat svým.
„Jeffe… Jeffe… Ach… Ha… Ach… Jef…fee…“ sténal jsem jeho jméno, když mě jeho dlaň přiváděla k vrcholu.
„Nechci… Až s tebou…“ prosil jsem, aby mě nechal a já mohl orgasmus prožít až společně s ním.
Jeff
Pustil jsem ho a jazyk jsem vyměnil za prsty. Dvěma jsem zkoušel, zda je dostatečně svolný mě přijmout. Protáhl jsem párkrát jeho dírku a mírným tlakem pohladil jeho místečko rozkoše. Líbilo se mi, jak se prohýbá v zádech a měl jsem chuť ho udělat jen svýma rukama. Vyžíval jsem se v tom, jak mě svíral, jak prsty klouzaly v jeho úzkém prostoru. Díval jsem se na něj a strašně mě to vzrušovalo.
Ale když mě tak hezky prosil, neodolal jsem.
Navlhčil jsem si penis, jako by to vůbec potřeboval. Párkrát jsem se otřel mezi jeho půlkami. Pak jsem je pevně chytl a roztáhl a natlačil se dovnitř, jak to šlo.
Ten pocit prvního vniknutí mě málem srazil na kolena. Jednu nohu jsem zapřel o rám postele, pevně chytl Eiho za boky a po chvilce vstřebání tohoto nádherného pocitu, jsem začal přirážet.
Eikichi
Když do mě najel jedním prudkým přírazem, jen jsem slastně vydechl a cítil, že jeho vnikání dlouho nevydržím. Prsty jsem pevně sevřel povlečení a víc mu vyšel pozadím vstříc, abych ho cítil ještě hlouběji v sobě. To jak se mi otíral o stěny a přímo zvířecí tempo, mě dohnalo na okraj rozkoše. Jednou rukou jsem se chytil okraje postele přesně mezi nohama, abych získal větší stabilitu, a druhou rukou jsem si párkrát přejel po penisu, než jsem s hlasitým zasténáním všechno své sperma poslal na prostěradlo pod sebou.
Dál jsem zůstával v té poloze a čekal na ten úžasný pocit, když mě Jeff plní svou dávkou orgasmu.
Jeff
Mé přírazy postupně zrychlovaly. Neskonalé blaho se mi rozlévalo po těle, když se ve mně vše stáhlo a já začal uvolňovat vše, co provázelo můj orgasmus. S posledními nájezdy jsem plnil Eiho zadeček.
Náhle jsem se zastavil, skoro nedýchal a jen pevně sevřel jeho půlky, když prožitek byl nejsilnější.
Ani mozek nespolupracoval. Zpracovával jsem v nehybnosti ty úžasné pocity, které mě zachvátily, a jen nehty jsem zatínal do jeho jemné kůže.
S hlubokým nádechem a výdechem po chvilce povolila má strnulost a já dolehl na Eiho záda. Svalili jsme se na postel a já nebyl schopen se ani převalit bokem.
Jen rychle jsem oddechoval do jeho zad a vnímal ustupující orgasmus s občasným zacukáním v penisu, který stále svíral Eiho zadeček.
„Tohle je lepší buzení, než se mnou třást,“ zamumlal jsem a konečně zvedl hlavu, abych si od Eiho vyžádal polibek na usmířenou, že jsem byl k němu tak hrubý.
Eikichi
Byl jsem naprosto blahem bez sebe, když mi vyplnil zadeček svým semenem a já cítil, jak se mi horko šíří tělem. Dopadl jsem obličejem na polštář a jen oddechoval, jak jsem byl spokojený.
„Moc tě miluji Jeffe… Hrozně moc…“ šeptal jsem a snažil se pořádně popadnout dech.
Srdce mi splašeně tlouklo a já věděl, že tohle je opravdová láska, kterou chci dát jen a jen Jeffovi. Tělem mi stále projížděl dozvuk orgasmu a já si to naprosto užíval.
Jeff
Líbal jsem se s Eim a vůbec se mi nechtělo jeho ústa opouštět. Ale s vědomím, že jsem těžký a on je proti mně poloviční, jsem z něj nakonec vyklouznul a svalil se na bok.
„Neměli jsme náhodou někam jít?“ hladil jsem ho po zádech, které se nadzvedávaly pod jeho uklidňujícím se dechem. „Nasnídal bych se v kavárně ve městě. Moc dobře tam vaří a miluji jejich cheescake. Vlastní ho moje a Stanova bývalá spolužačka a je opravdu vyhlášená v pečení. Většinu zákusků si peče sama.“
Naklonil jsem se nad Eiho a věnoval jsem jeho zádům několik polibků. Na lopatky, na páteř a pár jich věnoval jeho bedrům.
Stanley
Musel jsem se v duchu smát, když jsem viděl Samuru, jak se mi nejdříve bránil a teď by nevylezl z postele.
Kdy se tak zkazil?
Měl jsem chuť odstrčit jeho ruku a pěkně si s jeho chloubou pohrát. Ale pravda byla, že jsme měli nejvyšší čas vyrazit.
Zamířil jsem rovnou před Jeffův dům. Ještě ani nevyjel z garáže. Když jsem zatroubil, vyběhla jen služebná s tím, že ještě nejsou připraveni. Nechal jsem mu vzkázat, že počkáme ve městě v kavárně.
Nebo ať tam počkají na nás oni.
Našeho starého doktora jsme právě zastihli u poledního čaje. Seděl a povídal si se svou asistentkou. Když viděl, jak jsem vešel do jeho ordinace, hned vyskočil na nohy a s úsměvem se přišel přivítat.
Musel si stoupnout na špičky, aby mě mohl sevřít v náruči. Opětoval jsem mu objetí s mírným zasyknutím, a když mě poplácal po rameni, málem jsem se zkroutil k zemi.
„Moc rád tě vidím, Stane. Kdy ses vrátil?“ zeptal se mě, ale když viděl mou reakci, hned se zamračil. „Takže jsi mi nepřišel povykládat, jak je v Japonsku, co? Okamžitě se svleč a ukaž se,“ namířil prst na lehátko.
„To počká. Potřeboval bych, abyste Samuru vy-“
„Řekl jsem sednout a sundat triko!“ zamračil se ještě víc.
Okamžitě jsem poslechl. Věděl, jsem, že se nedá odbýt. Jen jsem se omluvně podíval na Samuru s tím, že musí chvilku počkat, protože jak je vidět, tak jsem první na řadě.
Samuru
Potutelně jsem se usmíval, když se mne Stan snažil jako prvního vhodit do tlap tomu staříkovi a jen jsem se díval, jak ho prohlíží. Už to jak ze sebe Stan sundával tričko, mě zase vzrušilo.
Sakra… Jsem fakt úchyl a za to může zrovna on.
„Myslím si, že tam může mít hnis, zkusil bych to zmáčknout…“
Řekl jsem tiše a potom se hned otočil, aby nebylo poznat, že jsem to byl já. I když…
Spíš jsem doufal, že to nikdo neslyšel, jinak mě Stan roztrhne.
Pomalu jsem couval, když jsem spatřil, jak se mu doktor ve zranění vrtá a představa, že i mně bude něco podobného bude, mě donutila zdrhnout.
Decentně jsem krůček po krůčku couval ke dveřím.
Stanley
„Do čeho jste se namočil, pane Torresi?!“ začal mi doktor vykat a vypadal velice přísně.
„Já?“ nevinně jsem se na něj podíval. „Do ničeho. Byla to náhoda, jen jsem se tam prostě připletl.“
Mrknul jsem na Samuru, který začal couvat ke dveřím.
„Ať tě ani nenapadne odejít!“ zvýšil jsem hlas a pak se otočil na doktora. „Samuru je můj přítel. Měl úraz a potřebuje vytáhnout stehy. V Japonsku jsme to už nějak nestihli.“
„Sir Torres ví, že jste byl postřelen?“ nereagoval na mou žádost, aby se podíval na Samuru.
„Ne, a ani to vědět nebude, pane doktore,“ řekl jsem neústupným hlasem a podíval se mu zpříma do očí.
Měl náběh, že mi dá kázání, ale nakonec kapituloval. Sestřička vzadu se jen usmívala.
„Už jednou jsem tě dával do kupy. Nechci, aby se to opakovalo, Stane,“ řekl nakonec doktor tiše. „Stehy se vytáhnou nejdříve za tři dny,“ potřel mi to nějakým sajrajtem a přelepil.
„A teď vy,“ otočil se na Samuru a poklepal na lehátko vedle mě.
Samuru
Cukl jsem sebou, když na mě Stan promluvil. Ruka mi sklouzla z kliky a brnkla o dveře. Ale potom, jak spolu mluvili s doktorem, jsem se jen usmíval a už plánoval svůj útěk.
„Já? Jááá…?? Ne… Mě nic není. Jsem úplně v pořádku. Stan jen žertuje. Je to jen škrábnutí a prý se ty stehy vstřebají. Jsou jen tři.“
Mírně jsem se usmál a zase začal po hmatu hledat kliku.
Kecám, těch stehů je asi třicet, ale nejsem magor… Toho doktora vůbec neznám a ještě se mu mám svěřit? Se svou rukou? Když jsem viděl, jak vyšetřoval Stana? Nikdy… Radši si je sám vytáhnu třeba vidličkou.
Pomalu jsem mačkal kliku a dveře se otvíraly.
Svobodaaaaaa…
Stanley
„Okamžitě se vrať!“ zaznělo dvojhlasně od lehátka. Podívali jsme se s doktorem na sebe a museli se zasmát. Bylo nám oběma jasné, že Samuru chce pláchnout.
„Dostanete obrázek, jestli budete hodný,“ vstal doktor a aby Samuru opravdu neutekl, tak ho chytil za tu bolavou ruku, kde měl pod rukávem schované zranění a táhl ho k lehátku.
Vstal jsem a začal se oblíkat. Postavil jsem se hned za doktora, to kdyby náhodou chtěl Samuru zdrhnout. Jen jsem se na něj díval a usmíval se.
Když byl doktor soustředěný na vytahování stehů a ještě přitom brblal, že jsme akorát tak na pár facek, když jsme tak doničení, já mezitím udělal na Samuru pár neslušných posunků a dobře jsem se přitom bavil.
Sestřička za námi se pořád jen hihňala, a když jsem se na ní otočil, hned sklonila hlavu a dělala, jako že píše.
Tak, myslím, že Samuru teď přešla chuť na jakékoliv sprosťárny.
Samuru
Úplně jsem ztvrdnul jak kámen a nedokázal se pohnout. Málem jsem šel k zemi, když mě ten doktor chytil za bolavou ruku a táhl mě k lehátku. Ale…
Normálně mu ten jeho úsměv rozbiju a ještě ty jeho nemístné posunky… Chcípni, Stane!!! Chcípni!
Jen stěží jsem držel jazyk za zuby, abych neječel jak malá holka. Přímo kurevsky to bolelo… Myslel jsem, že odpadnu hned na tom lehátku, když mi hezky jeden steh po druhém vytahoval z ruky.
Ten doktor je tyran… Tyran… A on si to snad i užívá…
Když byl se svou prací spokojen, tak mi ještě ranku vydezinfikoval a zalepil.
„Za pár dní náplast sundejte a už to bude dobré. Hojí se vám to hezky. Ale i tak… Tohle asi nemáte z přeležení, že? Mohl by ses, Stane, konečně chovat jako dospělý a neustále se nervat? No nic, dávej na sebe pozor a pozdravuj doma.“
Podával ruku na rozloučenou Stanovi a příjemně se usmíval. Nějak jsem měl pocit, že mi ta ruka upadne. Pomalu jsem vstal a drcnul do Stana, ale neodpustil jsem si připomínku, kterou jsem mu pošeptal do ucha: „No… Kterou rukou si to teď budu dělat? Ale piš si, že tohle si odneseš!“
Drcnul jsem mu do ruky, kde měl to bolavé rameno a uklonil se doktorovi.
„Děkuji a nashledanou.“
Zamířil jsem rovnou z ordinace a venku si brutálně zaklel a zařval bolestí.
Stanley
No tak to Samurovo drcnutí jsem cítil opravdu hodně. Nejspíš mu pás v autě přitáhnu pořádně a to kolem krku.
Rozloučil jsem se s doktorem a vyšel z ordinace ven zrovna v momentě, kdy jsem zaslechl, jak Samuru kleje nahlas jak špaček. Takže už ho škrtit nemusím…
Usmál jsem se a odemkl auto.
„Jedeme na kafe? Počkáme na Jeffa a Eiho tam. Znám jednu dobrou kavárnu. Jo, dělají tam i dobré čaje, jen asi nebudou mít takový výběr jak v Japonsku,“ posadil jsem se do auta a čekal, až Samuru nastoupí.
Než jsem nastartoval, ještě jsem se k němu otočil.
„Tak co ruka?“ usmál jsem se na něj, pohladil jsem ho po ošetřené ruce a políbil ho na tvář.
Samuru
„Beztak sis užíval, jak mě trápil, co? Je takhle surovej pořád? Opravdu mě ta ruka moc bolí.“
Naštvaně jsem jeho ruku shodil z té své, ale potom jsem si to hned rozmyslel a podíval se na něj.
„A co tvoje rameno? Je to v pořádku?“
Potutelně jsem se usmál, když jsem si vzpomněl, jak jsem mu do něj drcnul. Měl to za to, jak mě ten jeho doktor trápil.
„Je mi jedno, jaký výběr mají, možná si dám po dlouhé době kafe… Asi bych ho potřeboval.“
Stanley
„On ten doktor to dělá proto, že má jedno životní motto – Jsi chlap a musíš něco vydržet.“
Připásal jsem se a nastartoval.
„Tak jo, jedem. Mají tam fakt dobrý výběr a skvělé domácí zákusky. Už se těším. Dlouho jsem je neměl a já sladké rád.“
Ani ne za deset minut jsme parkovali před kavárnou. S úsměvem jsem se rozhlížel kolem sebe, jako bych tu byl poprvé. Vůbec nic se tu nezměnilo.
Usadili jsme se u jednoho stolu pro čtyři, kdyby přeci jen Jeff s Eim dorazili dříve, než si vypijeme kafe. Hned jsem si objednal latté a ten nejlepší čokoládový dortík. Suflé prostě miluji.
Čekal jsem, co si objedná Samuru. Absolutně jsem si u něj netroufal odhadnout.
„Tohle bych chtěl mít na svatbě,“ ukázal jsem do MENU na dvoje zákusky, přičemž jedno z nich bylo právě suflé.
„Která z děvčat se bude vdávat?“ pousmála se servírka.
„Já doufám, že zatím žádná, opětoval jsem jí úsměv. Doufám, že se budu ženit dřív než ony.“
„A už máš někoho, komu navlečeš prsten? Stane?“
„No, Lizbet, nejspíš ano…“ usmál jsem se na ní s výmluvným pohledem.
Samuru
Sedl jsem si a uchopil nápojový lístek. Když přišla číšnice, jen jsem se usmál a objednal si hned po Stanovi.
„Prosím, ledovou kávu a harlekýna, děkuji.“
Ta kalorická bomba mě asi zabije, ale zbožňuji tu kombinaci, dával jsem si jí na studiích pořád.
Líbilo se mi tu. Jen se mi nelíbilo, že se Stan tak blízce bavil s číšnicí. Podle všeho se znali.
Ale co…
Jaká svatba? S kým? On mě chce opustit? Chce nějakou ženu? Chce jí? To mě vzal sem, aby se se mnou rozešel? Po tom všem? Proč? Co jsem pokazil? Co se to stalo? Stane? Šiblo mu?
Začal jsem opravdu panikařit, a když nám donesli kávu, která vypadala dokonale a lahodný zákusek, nemohl jsem ani udržet vidličku v ruce.
Celý jsem se třásl a necítil se zrovna nejlíp. Nechápal jsem, proč mi to neřekl dřív.
Myslel jsem, že se máme dobře. Že se milujeme a on že by to chtěl mít na svatbě? Proč mi tohle dělá? Jestli je to vtip, tak je pěkně blbej.
Nakonec jsem ten marný boj se svými nervy vzdal a zvedl se od stolu. Cítil jsem, že asi začnu brečet a nechtělo se mi před ním ztrapňovat.
„Dojdu si na záchod. Kde je?“
Hlas mi přeskočil a to jsem se tak moc snažil.
Stanley
Díval jsem se na Samuru, jak se mu třepe ruka. Když vstal s tím, že půjde na záchod a zradil ho i hlas, pozorněji jsem se na něj zadíval. Jeho krásné zelené oči byly zastřené, jako by zadržoval pláč.
Proč?
„Toalety jsou tam,“ ukázala mu Lizbeth.
„Půjdu s tebou,“ vstal jsem a šel za ním. Tohle se musí zjistit.
Už jsem byl skoro u toalet, když se otevřely hlavní dveře a dovnitř vešel Jeff s Eikichim. Jen se podívali, jak Samuru mizí za dveřmi a pak se otočili na mě.
„Víš, že tady se sex neprovozuje?“ řekl polohlasně Jeff a zasmál se vlastnímu vtipu.
„Blbče,“ pozdravil jsem ho. „Jen jsem chtěl jít na záchod.“
Pustil jsem kliku od dveří záchodu a podíval se na Eiho, který ty dveře hypnotizoval.
„Stalo se něco Samuru? Ani nás nepozdravil,“ přemýšlivě naklonil hlavu.
Má snad šestý smysl?
Pokrčil jsem rameny a pak jim ukázal rukou ke stolu.
„Tamhle sedíme, hned přijdu.“
„Jdu za Samem,“ řekl najednou rozhodným hlasem Eikichi a odstrčil mně ode dveří a než vešel, ještě se na mně škaredě podíval.
Co jsem zase provedl?
Samuru
Rychle jsem Stanovi utekl, když šel za mnou. Opravdu jsem s ním nechtěl mluvit a poslouchat, co je asi špatně a že třeba chce dítě, nebo něco podobného. Stejně bych to nepochopil.
Postavil jsem se k umyvadlu a díval se do zrcadla. Viděl jsem, jak se mi po tváři kutálejí slzy a tak jsem si obličej opláchl studenou vodou, abych se uklidnil.
„Co se děje, Samuru? Stalo se něco?“ ozval se známý hlas za mnou.
Okamžitě jsem se otočil a objal Eiho, který stál přímo za mými zády.
„Já… Stan si chce asi někoho vzít… Asi tu číšnici… Nejspíš se chce rozejít…“ chrlil jsem ze sebe jedno slovo za druhým.
Ei mě jen pevněji objal a odtáhl od sebe. Vešel na záchod a dal prkýnko dolů, aby mě na něj záhy posadil.
„Tak… Pomalu a uvidíme, jak ono to vlastně je…“ usmál se Ei a pohladil mě po vlasech.
Všechno jsem mu vyklopil, a když se na konci smál, měl jsem chuť ho zbít.
Eikichi
„Jo... Už musíme jít, nebo nás Samuru a Stan roztrhnou a to nemluvím o dědovi.“
Pomalu jsem vstal, abych Jeffa nepraštil a zašel do koupelny, abych se rychle osprchoval. Jen jsem se opláchl a osušil. Hodil jsem na sebe tmavě modré džíny a modré tričko. Přes to jsem si vzal hnědou bundu ve stylu saka.
Podíval jsem se na Jeffa a usmál se.
„No, jdeme? Nebo půjdeš nahý? Asi by se mi to nelíbilo.“
Miluji ho… Opravdu je dokonalý a to v hodně směrech.
Jeff
Když jsem viděl, jak rychle se Ei oblékl, raději jsem už nic nezdržoval. Opláchl jsem se a hodil se do gala. Snad nebude vadit, že budu na tu návštěvu oblečený v obyčejných věcech. Ale podle toho, co měl Ei na sobě, tak snad ne…
Cestou dolů nás ještě zastavila služebná a předala mi vzkaz od Stanleyho. Takže bylo rozhodnuto. Najíme se v kavárně.
Vzal jsem si své auto, které, jak jsem si všiml, celou dobu opatrovali. Jen ten menší škrábanec mi bude muset Brian vysvětlit. Určitě si ho půjčil bez dovolení.
Netrvalo dlouho a zaparkoval jsem vedle Stanova auta.
„Tohle je Stanův miláček,“ ukázal jsem na Bentley. „Má na klíčích divný přívěsek. Je trochu děsivý, tak se mu prosím tě nesměj,“ upozornil jsem Eiho, ale sám jsem se v duchu smál, když jsem si na to divné zvíře vzpomněl.
Otevřel jsem Eimu dveře, aby mohl vejít dovnitř. Udělali jsme pár kroků a málem se srazili se Samuru. Ale k našemu překvapení dělal, jako bychom tam ani nebyli, jen zmizel za dveřmi toalety.
Nemohl jsem si odpustit poznámku ke Stanovi, když jsem viděl, jak za ním spěchal. Jen Eikichi, se mi zdál divný. Jako by se nad něčím pozastavil a snad i zlobil?
Pátravě jsem se zadíval na Stana, jestli si vážně něco neudělali se Samuru, ale on jen pokrčil rameny, že nic neví.
Usadili jsme se ke stolu, než bráchové dojdou a já si objednal. Lizbeth měla ten svůj krásný úsměv a byla potěšena, že jsme přišli se Stanem oba dva.
„Tak co ta svatba?“ podívala se mezi řečí na Stana. „Ještě jsi to nedopověděl,“ postavila přede mne kávu a cheescake.
„Svatba? Tys něco říkal?“ vyletělo ze mne.
„Copak to slyším? Že byste se oba rozhodli vlézt do chomoutu?“ zůstala na mě Lizbeth hledět, jako na zjevení panny Marie. „Vy dva?“
Eikichi
Konečně jsme dorazili do té kavárny, ale hned u dveří mě překvapil Samuru, který vypadal dost zničeně.
Co mu zase udělal? Proč se mi zdálo, že chce brečet? Asi Stana fakt zmlátím!
Když chtěl jít Stan za ním, zastavil jsem ho a vešel místo něho. Zastavil jsem se přímo za Samuru a srdce mi to trhalo, když jsem viděl jeho slzy.
„Co se děje, Samuru? Stalo se něco?“ promluvil jsem k němu.
Najednou mě prudce objal a já jen tak, tak ustál jeho váhu. Když na mě vychrlil ta slova, povzdechl jsem si a posadil ho na prkýnko, které jsem sklopil dolů.
„Přišli jsme sem a Stan hned začal laškovat s tou číšnicí. Potom mi řekl, že by tyhle zákusky chtěl na svatbě a potom jen mrknul na tu ženskou. Proč si chce vzít někoho jiného? Jsem tak špatný?“
Samuru mi v rychlosti vše řekl a přitom vypadal opravdu zničeně.
Začal jsem se smát… Nedalo se to udržet. Je to opravdu v některých věcech ještě dítě a nečte mezi řádky. Samuru si opravdu vybral dobře, protože mi došlo, co se Stan snažil říct, ale mému naivnímu bratříčkovi ne.
Pohladil jsem ho po vlasech a zvedl jeho tvář ke své, aby se mi díval do očí.
„Ta servírka, je jejich bývalá spolužačka a kamarádka. Jo a ta svatba… Stan si podle všeho chce vzít tebe, ty hlupáčku.“
Samuru se na mě vyděšeně podíval a otřel si slzy z tváře.
„Co? Mě? Jak?“ padaly otázky na mou hlavu.
Bylo zajímavé, jak v některých věcech, jako sourozenci reagujeme stejně.
Stanley
Nejraději bych Lizbeth teď někde připlácnul na stěnu. Já o tom jen přemýšlím, uvažuji, protože si myslím, že Samuru nebude po tak krátké známosti svatbu chtít, a ona hned vyrukuje s tímhle.
„My dva?“ nevinně jsem se na ně podíval a ukázal prstem na mě a Jeffa. „To by asi nešlo. Na záchodě je jedna saň, která by mě zabila, kdybych se o to pokusil. Je to sice prcek, ale když se naštve, jde z něj strach,“ zasmál jsem se a hned si vysloužil kopanec od Jeffa za to, jak jsem mluvil o Eim.
„Hele,“ přerušila Lizbeth můj smích. „Takhle jsem to nemyslela. Je mi jasné, že si Jeffa brát nebudeš. Já se ptala, jestli se oba chcete ženit… Nebo vdávat?“ začala se Lizbeth smát a já měl vážně chuť ji něčím praštit.
„Dones, prosím tě, Eimu tohle,“ ukázal Jeff do Menu a dal tak jasně najevo, že tímhle ta debata končí.
„S váma taky není žádná sranda,“ bouchla ho po rameni a odešla nachystat objednávku pro Eiho.
„Nechceš mi něco vysvětlit?“ otočil se na mě Jeff.
„A co bych jako měl?“
„Proč je Samuru na záchodě a Lizbeth mluví o svatbě?“
„Protože se chceš ženit?“
„Stanley Torresi!“
„Jeffersone Hunte!“
Vypadalo to, že mi Jeff chce tu vidličku vrazit přinejmenším do oka.
„Jdu na záchod,“ vstal jsem od stolu. „Hlídej mi zákusek.“
Otočil jsem se a zamířil jsem na toaletu za Samuru. Je mi jedno, že se na mě Eiki díval škaredě
Eikichi
Najednou byl Samuru tak bezbranný a zranitelný.
„Jak asi… Já si taky beru Jeffa. Tady je to možný, ale v Japonsku to neplatí. Jenže… Nebylo by hezké někomu patřit a vědět, že aspoň v jednou státě na zemi to bude platit vždy? Same…“
Chtěl jsem ještě něco říct, ale do místnosti vešel Stan a okamžitě došel až k Samuru.
Chvíli jsem se na ně díval, a když jsem se opravdu ujistil o tom, že ho Stan miluje, odešel jsem.
Jeff seděl u stolu a u sebe už dva dortíky a kafe. Je opravdu dokonalý.
Sedl jsem si vedle něj a dlouze ho políbil.
„Jsem moc rád, že mám někoho, jako jsi ty. Miluji tě,“ řekl jsem a ještě ho objal.
„Vypadá to krásně. Pustíme se do toho?“
Jeff
Díval jsem se za Stanem, jak mizí na záchodě, a čekal jsem, kdo jako první z tama vyletí jak neřízená střela. Ale bylo ticho, žádný kravál a po chvilce vyšel Ei s úsměvem na rtech. Usadil se vedle mě a zálibně se podíval na to, co měl před sebou na stole.
„Tohle se dá jíst i místo snídaně, tak by ti to nemělo dělat zle na lačný žaludek,“ oplatil jsem mu polibek.
„Jak to šlo se Samuru? Proč byl vlastně takový?“ zeptal jsem se a vzal do ruky vidličku, abych dojedl svou porci. „Stanley vypadá, jako by nad něčím vážně přemýšlel, ale nechtěl mi nic říct,“ zakroutil jsem hlavou nad jeho tajnostmi, protože většinou tohle nedělá.
Ohlédl jsem se po Lizbeth, která právě přicházela, jestli si nedáme ještě něco. Odmítl jsem, že tohle bude stačit.
„Chtěl bych si u tebe objednat zákusky na svatbu, zvládla bys to?“
„Nepodceňuj mě, jo?“ bouchla mě se smíchem do ramene. „A kdy to bude? A koho si bereš?“
„Vlastně já vás ani nepředstavil. Tohle je Eikichi, budeme se brát, než odletíme do Japonska. Ei, a to je Lizbeth, kamarádka, o které jsem ti říkal.“
Eikichi
Ochutnal jsem první sousto, které se mi jen libě rozpustilo na jazyku.
Tak tohle bych si opravdu nechal líbit, taková dobrota.
Usmál jsem se nad faktem, že tohle budeme mít na svatbě, protože ty zákusky byly dokonalé. Mírně jsem se na pozdrav uklonil a podal jí ruku.
„Moc mě těší, jsem rád, že jsem se mohl seznámit s tak pěknou kamarádkou mého muže,“ říkal jsem s klidem a usmíval se u toho.
Potom jsem se zpět podíval na Jeffa a spustil.
„Samuru si myslel, že ho chce Stan vyměnit za nějakou ženskou. Je v tomhle dost naivní, ale i mě překvapilo, že Stan řekl, že by zákusky odsud chtěl mít na své svatbě. Ale myslím si, že Stan chtěl spíš říct, že chce Samuru a to na stálo.“
Jeff
Líbilo se mi, jak se Ei představil a začal jsem se potom smát, když vysvětlil, co se Samuru je.
Takže Stanley chce do toho taky praštit. Je pravda, že o tom uvažoval, už když byl s Jeremim, ale pak se stalo to s Charlesem a sešlo z toho.
„Pokud si Stanley chce Samuru vzít, tak ho musí opravdu milovat. Takové rozhodnutí, při jeho povaze, by neudělal jen tak,“ dojedl jsem zákusek a odsunul talíř.
Byl jsem rád, že Eimu zákusky chutnají a hned jsem zavolal nazpátek Lizbeth a začali jsme vybírat, co by komu chutnalo, a co objednat.
Tak jsme se do toho zabrali, že jsem na ty dva na záchodě úplně zapomněl.
Samuru
Byl jsem naprosto v šoku a můj mozek nestíhal tolik informaci najednou. Pořád jsem to nedokázal pobrat…
On si chce vzít mě? Mě? Proč? Jsem docela drzej… Malej… Sprostej… Pořád mu odporuji… Ale… Miluji ho. Kdyby s tím přišel, co bych mu odpověděl? Však já vím… Moc dobře znám to, co by mu moje srdce odpovědělo.
Lekl jsem se, když ode mě Ei odstoupil a já uviděl Stana. Díval jsem se na něj jak raněné zvíře, které neví, co má dělat.
Stanley
Byla to věčnost, než se Eikichi konečně sebral a odešel. Stál jsem nad Samuru a celou dobu se na něj díval.
„Už dávno jsem tě neviděl s brýlemi,“ vylezlo ze mě zničehonic, když jsem pozoroval jeho červené oči. „Proč jsi brečel? Skřípl sis ho do zipu?“
Roztáhl jsem mu nohy a dřepl si mezi ně.
„Co se děje, Samuru?“ chytl jsem ho pod bradou a donutil ho, aby se mi díval zpříma do očí. „Nelíbí se ti servírka? S tím nic nenaděláme, je to majitelka kavárny a naše kamarádka. A je moc hodná a chápavá. Jedna z mála, která mě a Jeffa brala takové, jací jsme. Peče moc dobré zákusky, je tady vyhlášena jako nejlepší a já bych od ní měl rád nějaké na své svatbě.“
Položil jsem mu ruce na kolena a jemně je stiskl.
„Víš, pořád nevím, jak v jaké situaci zareaguješ. Jsme spolu krátce, ale vím, že jsem ti úplně propadl. Zamiloval jsem se do tebe. A tak nějak jsem začal uvažovat o tom, že bych s tebou chtěl strávit zbytek svého života. Jenže jsem se bál ti to říct, když jsme spolu takovou chvilku. Nevěděl jsem, jestli mě náhodou nepošleš do háje s tím, že nejsem normální, když tě chci tak brzy požádat o ruku.“
Samuru
„Co? S brýlemi? Už je nenosím, rozbil jsem si je a potom jsem si nějak zvykl na čočky.“
Byl tak blízko… Tak moc blízko, že se moje srdce zbláznilo a tlouklo jak o závod.
Nedokážu bez něj už být… Žít… Dýchat… Vnímat tenhle svět… Prostě… Miluji ho.
Najednou jsem nějak zapomněl i myslet, protože to, co mi říkal, mě naprosto odrovnalo. Totálně jsem nechápal ani jednu větu, nebo jsem tomu nechtěl rozumět.
„Ty… Ty… Ty… Stan… Si chce vzít… Mně?“
Mluvil jsem jak debil, ale nedokázal jsem vyplodit ani jednu normální větu.
Stanley
„Brýle ti slušely, ale při tvé šikovnosti, budeme muset asi koupit velkou zásobu,“ usmál jsem se a pohladil Samuru po tváři.
„A ano. Chtěl bych si tě vzít, jen jsem měl strach, že je to moc brzy. Klidně můžeme ještě počkat, nezlobil bych se a určitě bych to chápal.“
Zapřel jsem se o Samurovy kolen a vstal jsem. Musel jsem několikrát zacvičit nohama, jak jsem je měl z toho dřepění ztuhlé.
Rozhlédl jsem se a začal se smát.
„Trochu originální. Ještě nikdy jsem neslyšel o někom, kdo by někoho žádal o ruku na záchodě.“
Chytl jsem Samuru a zvedl ho konečně z toho záchoda. Vzal jsem do dlaní obě jeho ruce a zadíval se mu do těch očí, co mi nikdy nelžou.
„Vezmeš si mě, Samuru?“