Samuru
Tak by mě zajímalo, proč se tak debilně culí? Má snad obrnu ve tváři? Nebo... Beztak myslí na prasárny, to by ani nebyl on. Jenže když o tom takhle přemýšlím já, nejsem jím taky?
Pozoroval jsem ho, jak usíná a lehl jsem si také na své pohodlné sedačce. Jen jsem se natáhl pro telefon a sluchátka, abych si pustil nějaký film a zabral sem se do dívání.
Nechtělo se mi hnout, abych ho neprobudil, taky potřeboval odpočívat. Stalo se toho fakt hodně a teprve nyní si můžeme oddychnout, jsme daleko a nikdo nás nemůže otravovat.
Podíval jsem se na Ei a Jeffa... Nebyli tam...
Kde sakra jsou?
Podíval jsem se směrem do chodbičky a spatřil jsem, že světýlko na záchodě svítí a je tedy obsazeno.
„No jasně... Eiho zadek je obsazen..." řekl jsem tiše a vrátil se zpět do lehu.
Nemohl jsem si pomoci a trochu jsme Stana trápil. Různě jsem ho lechtal. Nehty jsem mu jemně přejížděl po tváři, aby ho to šimralo a jen místy jsem ho políbil na tvář. Dělal bych i jiné věci, ale tohle bylo blbé místo a Stan spal. Tak jsem si jen pustil film a zabral se do něj.
Stanley
Jako by mě otravovala nějaká mucha. Už jsem se chtěl po ní ohnat, ale přestalo to. Pootevřel jsem oči a v tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem v letadle a tady muchy asi nebudou. Díval jsem se na Samuru, jak zaujatě sleduje film. Tak tady je ten otravný hmyz.
Pohlédl jsem na letušku, která chtěla právě vejít. Jen jsem na ní mávl rukou s tím, že nic nepotřebujeme, tak e s úklonem otočil a odešla.
Aniž bych se zvedl či promluvil, zvedl jsem ruku a položil ji Samuru na nohu. Pomalu jsem ji táhl po stehně, až jsem skončil u jeho rozkroku.
Začal jsem ho mírně třít a jen s pootevřenýma očima jsem se díval na jeho reakci.
Samuru
Ten mě tak sere... V letadle a na křesílku... Takhle mě provokovat.
Skousl jsem si ret, abych omylem nevydal nevyžádané zasténání a jako by nic se dál díval na film.
Nejraději bych si stáhl kalhoty a nechal ho, aby si mě vzal, ale Ei a Jeff se právě vrátili a byli tak pomuchlaní, že mi bylo naprosto jasné, co dělali. Nejraději bych je v tu chvíli probodnul pohledem.
Ale...
Pousmál jsem se a pohledem zabloudil k nim na znamení, aby se na ně podíval i Stan.
„Před chvílí byli na záchodě a docela dlouho..."
Nadzvednul jsem významně obočí a olízl si rty.
Stanley
Tady je někdo pěkně nadrženej, ale já mám co mluvit. Tak dlouhá cesta a nic nezkusit, by byl hřích.
„Chce se ti čurat?“ stejně jsem si musel do Samuru píchnout. „Tak já tě doprovodím. Vím, jak je ti v letadle špatně, tak ať se mi někde nevyvrátíš.“
Ještě jednou jsem Samuru stiskl a pak jsem zpod deky vytáhl ruku.
Podíval jsem se na pomuchlaného Jeffa a oplatil jsem mu výmluvný úsměv. Jo, tak jak když jsme byli mladí, na škole a bylo jasné, o co jde, když jeden z nás zmizel někde vzadu, když jsme prometali bary.
Cítil jsem, jak mi adrenalin začíná proudit žilami, když jsem neomylně mířil k záchodku. Jen jsem doufal, že je tam dobré větrání, když tam ti dva byli před námi.
Otevřel jsem dvířka a vešel dovnitř. Jo, to by šlo, oba se tu vlezem v pohodě i s mojí rozložitou postavou.
Chytl jsem Samuru za ruku a rychle ho vtáhnul dovnitř a zavřel za ním a hned zamknul.
„Samuru,“ přitiskl jsem se okamžitě na něj a otřel se o něj svým rozkrokem, kde to začínalo ožívat. „Let je strašně dlouhý…“ zavrčel jsem mu do ucha a začal mu ho objíždět jazykem, zatím co moje ruce už mu rozepínaly nedočkavě poklopec.
Samuru
Velmi rychle pochopil, o co mi jde, a já jsem byl rád, ale ty kecy k tomu fakt mít nemusel.
S úsměvem jsem šel za ním, a když mě vtáhl dovnitř a jeho jazyk se otřel o moje ucho, okamžitě jsem se vzrušil.
Nehty jsem div nezaryl do desky u umyvadla, jak moc jsem se zapřel, abych se natiskl na jeho rozkrok. Líbilo se mi, jak i u něj je cítit, jak tvrdý je. Naklonil jsem hlavu, abych mu víc odhalil krk a rukou jsem mu sjel k zipu u kalhot, kde jsem mu jedním tahem vysvobodil mužství z vězení jeho svršků. Zajel jsem rukou pod trenky a začal mu jeho úd třít, abych ucítil ty jeho naběhlé žilky a horkost, která mě hřála do dlaně.
Přejížděl jsem po té jemné pokožce až ke kulkám, které jsem mu promnul. Ucítil jsem, jak mnou projíždí vzrušení a zasahuje každou část mého těla. Chvěl jsem se a nedokázal to zastavit. Vášeň po jeho těle mě naprosto pohltila, a mě bylo jedno, kde jsme, hlavně, že se dotýkáme jeden druhého.
„Stane... Moc dlouhý... Let..." šeptal jsem.
Stanley
Chytl jsem Samuru a otočil ho k sobě zády, aby se mohl lépe chytit toho umyvadla. Stáhl jsem mu kalhoty pod zadek a hned jsem se tam jednou rukou vecpal, abych si zajistil co nejrychlejší volný průnik.
Malý prostor mi moc na výběr nedával. Opřel jsem se zády o stěnu kabinky a chytl Samuru pod břichem. Potáhl jsem si jeho zadek k sobě, roztáhl jsem mu půlky od sebe a bez dalších okolků se do něj natlačil. Chtěl jsem opatrně, ale v tu chvíli jsme vletěli do turbulence a letadlo s námi cuklo kousek dolů. Jako by i ty přírodní živly byly na naší straně. V tu chvíli jsem najel do Samuru až po kořen a jen pevně sevřel jeho boky, abychom se nesesunuli k zemi.
„Ještě víc takových propadů a budu hotovej za dvě vteřiny,“ nahnul jsem se k němu víc a začal jsem mu jemně okusovat krk, zatím co jsem si ho proti sobě narážel a pomáhal si přitom i svými pohyby aspoň co to šlo.
Samuru
„Kurva..." vykřikl jsem, když do mě Stan tak z nenadání najel.
Málem jsem urval umyvadlo, jak rychle jsem se uvnitř stáhl a nejspíš i jemu ublížil. Takhle rychle jsem to nečekal, ale omlouvala ho ta pitomá turbulence, jinak bych mu ublížil mnohem víc.
Sevřel jsem oběma rukama porcelánový povrch a mírně skousl ret, až mi z něj skápla krev. Nesměl jsem tolik vzdychat, jinak by nás tu objevil celý personál letu. Tak jsem jen vycházel vstříc jeho atakům do mého zadku a tiše sténal.
Stáhl jsem si ruku na penis, který se hlásil o svou pozornost a začal si po něm ve stejném tempu, jako si Stan bral mě, přejíždět.
Moje tělo bylo přímo nabité touhou po uspokojení a já cítil, jak mi mravenčení postupuje do rozkroku. Zvýšil jsem frekvenci tření své kůžičky a během chvilky se přivedl k tomu slastnému vrcholu.
„Stane... Stane... Už... Haaaa..."
Snažil jsem se to ustát, ale nedalo se to. Bylo mi tak dobře a ten pocit, že mnou projíždí orgasmus, mě naprosto zbavil zdravého úsudku. Svaly se mi napjaly a já se zakloněnou hlavou třísnil zem přede mnou spermatem.
Stanley
Pohled na Samuru, jak horko těžko zvládá svůj orgasmus, mi vlil novou energii do žil. Přidal jsem na razanci svých pohybů, které byly již jen krátké a rychlé. Netrvalo dlouho, když jsem silně stiskl jeho boky a naposledy jsem se do něj nasunul a pak z něj rychle vyjel a své sperma se snažil pochytat do své ruky.
Jednou rukou jsem ho držel pod břichem, když jsem se sklonil a opřel si hlavu o jeho záda a vydýchával ten úžasný pocit. Udělat se v něm, by bylo dokonalejší, ale přesto mi stačilo už jen to, co bylo. Líbal jsem ho na krku, kde mi nezavazela jeho košile a jen sem tam jsem ještě protáhnul svůj penis v ruce, abych z něj dostal komplet vše.
„Dlouhý let, Samuru… dáme pauzu a můžeme pokračovat,“ řekl jsem polohlasně a narovnal jsem se. Natáhl jsem se po ubrouscích, otřel si ruku i penis a uschoval ho zpátky do kalhot. Chytl jsem stále nepřítomného Samuru za paže a otočil ho k sobě.
Usmíval jsem se, když jsem viděl jeho rudý obličej a zastřený pohled.
„Jsi nádherný…“ krátce jsem ho políbil. „A hlavně můj,“ zašeptal jsem těsně u jeho rtů, než jsem vklouzl jazykem dovnitř.
Samuru
Málem jsem uklouzl po vlastní nadílce u nohy, ale Stanova ruka mě díky bohu držela na nohou. Nevím, jak bych to vysvětloval, protože Ei by si připomínky neodpustil.
Představa jak říkám, že mi tam ukápl jogurt... na záchodě... v letadle a když jsme tam oba? Asi by mi to neprošlo.
Pootevřel jsem ústa a šel Stanovi naproti svým jazykem, abych si mohl aspoň dodatečně užít jeho polibky. Objal jsem ho kolem krku a pevně si ho k sobě přitáhl, tím jsem se do našeho líbání ještě víc vložil. Nakonec jsem ho od sebe odtáhl. Uchopil jsem ubrousky a otřel si vlhký penis. Schoval jsem si nádobíčko do kalhot a vystrkal Stana ven ze záchodků, protože jsem potřeboval otřít tu zem pod námi. Bylo tu docela málo místa pro nás oba, když budu na všech čtyřech.
Otřel jsem to, a když jsem se zvedal, tak se mi zatmělo před očima. Dal jsem si takovou perdu o umyvadlo, že mě hlava bolela, jako kdyby mi jí někdo urval z krku. Třel jsem si místo, na kterém se mi tvořila boule, mezitím jsem vyhodil ubrousky do koše a umyl si ruce. Když jsem vyšel ven, tak jsem jen Stana chytil za ruku, abych ho odtáhl na místo. Sedl jsem si a podíval na něj.
„Pochybuji, že bude ještě záchod volný," usmál jsem se a ukázal na Ei a Jeffa.
„Nepodíváme se na nějaký film? Myslím, že za sebou máme tak tři čtvrtiny doby letu. Takže to na film vystačí. Co ty na to?"
Stanley
Samurovy polibky chutnají výborně na jakémkoliv místě. Líbal bych ho třeba až do Anglie. Jenže všechno hezké musí skončit, zvlášť když člověk letí letadlem plným dalších lidí a má Samurova bráchu takřka za zadkem. Ještě jsem ale plácnul Samuru po zadku, než mě vystrkal ven. Prostě jsem si nemohl pomoct.
Zastavil jsem se, abych uvolnil místo letušce, která právě procházela a kontrolovala, zda je všechno v pořádku.
„To bylo rychlý,“ uslyšel jsem uštěpačnou poznámku od Jeffa, když jsem se zastavil vedle něj.
„Přece se s tím nebudu malovat jako ty,“ naklonil jsem se k němu. „Myslím, že Samuru si nestěžoval, a délka neznamená vždy kvalitní sex,“ rýpnul jsem si do toho dlouhého času, který s Eim strávil na záchodě. „Musíte být hodně unavení, co? Já bych si klidně dal hned druhé kolo.“
Jeff už se nadechoval, že něco řekne, ale v tu chvíli mě popadl Samuru za ruku a táhl na naše místa.
Usadil jsem se a já přikývnul na film. „Jo, můžem se na něco podívat, jen prosím tě ne nějakou romantickou blbost, nebo přitom usnu. Je to lepší jak prášky na spaní.“
Když Samuru ukázal na Jeffa a Eikichiho,ještě jsem k nim hodil výmluvný pohled. Ei se na mě mračil, jako by mi chtěl jednu natáhnout za to, že jsem mu ojel bráchu na záchodě. No on je ten, který má co mluvit.
„Zdá se mi to, nebo Eikichi trpí bratrským komplexem?“ naklonil jsem se k Samuru, když vybíral film.
Samuru
„Co? Jo tohle... Vychoval mě sám, bez peněz od rodičů. Podporoval mě na studiích a staral se o mě od mého narození. Plně od mých jedenácti let. Spíš si myslím, že jsme jako otec a syn. Ei je jediný, od koho jsem pocítil poprvé lásku, asi tak to vidím."
Mluvil jsem a dělal, jako že důležitě vyhledávám film.
Popravdě se mi o tomhle tématu špatně mluvilo. Snad každé dítě chce mít normální rodinu, ale u mě se to nepovedlo. Jediné normální osoby je Ei a děda, jinak nikdo.
Našel jsem jeden nový film, který mě okamžitě zaujal. Japonský, duchařina a horor... Chtěl jsem ho vidět už někdy před tím, ale v tuhle chvíli jsem se u něj mohl uvolnit.
„Mám rád horory, nemusíš se bát romantických slátanin, to by pro mě musely mít téma, nebo velmi dobrý děj. Zvládneš tohle?"
Ukázal jsem mu na obrazovce malého tabletu, co jsem si sebou vzal, na ten film.
Stanley
Jen jsem přikývl a Samuru pustil ten horor. Dívali jsme se a já ho přitom držel za ruku. Chtěl jsem, aby věděl, že jsem tu pro něj. Že tu pro něj budu vždy, ať už by se dělo cokoliv.
Díval jsem se, přitom jsem to však ani moc nevnímal. Čím dál víc jsem přemýšlel o jeho dětství a o tom, co zatím o něm a jeho rodině vím. Jeho rodiče nejsou zrovna nejukázkovější. Tvrdá výchova Yakuzy udělala své. Na druhou stranu jsem si probíral všechna pro i proti. Zjištění, že jejich syn, a to tenkrát věděli jen o Eim, je gay a nebude mít potomka, pro ně musela být dost rána. Zvlášť v jejich případě. I když jsem to neuznával, na jednu stranu jsem i začínal chápat to, že je nechali odejít. Klidně je ze své pozice mohli donutit zůstat. Ale nestalo se tak.
Začínal jsem to vidět i z té jejich strany. Podle všeho je stále měli pod dohledem. Stále věděli, co se kolem nich děje a byli určitě připraveni zasáhnout. Nechali je žít svým vlastním životem, protože věděli, že Eikichi je schopen se o Samuru postarat. Dostali tu nejlepší školu. Školu od života. Naučili se starat sami o sebe, naučili se, co to znamená vydělávat peníze a vážit si všeho, co život přináší. Nedostali nic zadarmo… Zcela jiná výchova než ta, kterou jsem dostal já. Já měl vše… i milující rodinu… ale všechno dobré vyvažuje to zlé. Já od života dostal pár bolestivých kopanců, ale pak to vyvážilo setkání právě se Samuru…
I přesto udělali jeho rodiče chybu, když Samuru vzali pocit být jimi milován. I když ho milují, ale nedopřáli mu to rodičovské objetí a vlídná slova. Ale nebylo tohle lepší, než žít v domě s tím, co Yakuza znamená?
Nejspíš bylo. Nejspíš to bylo to nejlepší rozhodnutí, co kdy v životě udělali i za cenu odcizení se navzájem… A podle některých momentů, kdy se ani jeden z nich nebyli schopni uhlídat, jsem věděl, že své syny opravdu milují.
Ale v tuhle chvíli je už Samuru můj. Pevně jsem stiskl jeho ruku a přitáhl jsem si ho blíž, aby si opřel hlavu o moje rameno.
„Miluji tě, Samuru,“ zašeptal jsem a políbil jsem ho do vlasů.
Samuru
Přivřel jsem oči, když řekl ta slova a i já mu je s citem, který pro něj mám, řekl.
„Taky tě miluji a jsem rád, že ses mi objevil v životě. I když... Musím uznat že jsem měl kolikrát chuť tě zabít," usmál jsme se a natisknul se na jeho ruku, abych si mohl užít jeho tepla.
Ano, byl jako dar osudu... Nemohl jsem najít nikoho lepšího než jeho.
Díval jsem se s ním na ten film a po dlouhé době tohle byla opravdu naše nejklidnější chvíle, kterou jsme měli jen jeden pro druhého. Konečně.
Let se pomalu chýlil ke konci, když skončil už asi třetí film, během kterého jsem třikrát usnul, jak na mě doléhaly ty prášky. Nad námi začaly významně cinkat a svítit ukazatele, abychom se připoutali a pilot hlásil přistávání.
Jen jsem se připásal a pořádně Stanovi stiskl ruku.
Fakt nesnáším létání... Nenávidím...
Stanley
Jo, taky jsem měl chuť tě přizabít, pomyslel jsem si v duchu a musel jsem se usmát, když jsem si vzpomněl na naše začátky.
No, ale první sex rozhodně stál za to. Ne, nebyl to sex, bylo to milování se vším všudy i s jeho nadávkami…
Po zbytek letu byl Samuru klidný, sem tam usnul a já v té chvíli ani nesledoval film. Jen jsem ho prostě nechal běžet a ubíral jsem se vlastními myšlenkami. Myslel jsem na to, jaké bude setkání mé rodiny se Samuru a jaký bude vlastně jeho děda, o kterém mi vyprávěl.
Samurův klid byl ale ten tam v momentě, kdy nám ohlásili přistávání. Taky to klesání nemám rád a vždycky si vydechnu, když se podvozek dotkne země. Ale není to tak hrozný. Dá se to vydržet, což u Samuru asi moc ne.
Tiskl mi křečovitě ruku a já jen doufal, že to v klidu přežijem. I já ho pevně chytil za ruku, aby měl nějakou jistotu a nebál se tolik.
„Samuru, jsme na zemi,“ pošeptal jsem mu do ucha, když měl pořád pevně zavřené oči a dýchal jako pes. Myslím, že mi dokonce zlámal i pár prstů.
Ano, byli jsme doma. V Anglii…
Postupně jsme se sbírali a vytahovali věci, abychom mohli vystoupit. Na moment jsem se zastavil u východu a zadíval se před sebe. Zhluboka jsem se nadechl toho vlhkého vzduchu a usmál jsem se.
„Připraven?“ otočil jsem se s úsměvem na Samuru.
Samuru
Připraven? Já? Ne... Rozhodně na tohle nejsem připravený. Jako setkání s rodiči Stana, když mám problém mluvit i se svým otcem, bude určitě lahůdka.
Stiskl jsem mu ruku a posbíral věci, co jsem tu měl. Pomalu jsem se loudal uličkou k východu, než mě konečně zasáhl vlhký vzduch věčně deštivého Londýna. Ano, pořád je to tu stejné, tak, jako když jsem před pár měsíci odlétal.
Prošli jsme procedurou u východu a konečně se dostali z letiště ven.
Jen mlčky jsem čekal, co bude dál a popravdě jsem se na to ani moc netěšil. Měl jsem pocit, že dokážu věci spíš posrat, než tomu pomoct. A že v jejich očích nebudu ta pravá partie pro stoprocentního Stana. Jsem takový jeho kaz... Ale miluji ho, udělám vše, aby dojem ze mě byl aspoň dobrý. Poupravil jsem si oblečení, abych nebyl tak pomačkaný a vlasy aspoň projel prsty.
No... Už nezměním, kým jsem, a pokud se takhle líbím Stanovi, tak mi to stačí.
Stanley
Ještě jsme ani nevyšli z letištní budovy ven a už se k nám hrnula skupinka čtyř lidí. Máma s tátou a nejrychlejší samozřejmě byly holky. Během pár vteřin jsem je měl obě na krku a málem jsem se s nimi poskládal na zem. Ještě že mám dobrou stabilitu.
Přivítal jsem se nakonec se všemi a jen po očku sledoval ostatní. Jeff se už taky vítal se svou rodinou i s Eim. Chytl jsem samuru za ruku, protože postával kousek vzadu a potáhl jsem ho k sobě. Objal jsem ho kolem pasu a pěkně se na všechny usmál.
„Tohle je Samuru Tua,“ postrčil jsem ho dopředu blíž k mým rodičům.
Máma si ho hned měřila a já viděl, jak už přemýšlí, co všechno by se na Samurově postavě dalo spravit. Holky si jen špitaly a koukaly na něj jako na svatý obrázek. Táta jen postával a díval se na něj také svým hodnotícím pohledem, a určitě už přemýšlel, jestli umí Samuru střílet.
„A spíte spolu?“ ozvala se u mého pravého ucha Lilith.
„Nejsi na takové otázky ještě moc mladá?“ zašklebil jsem se a stále sledoval Samuru a rodiče.
„A kdo je nahoře, ty nebo on? Víš, že má moc pěkné vlasy?“ ozvala se u mého levého ucha Grace.
„Já se z vás zblázním. Žádné kraviny, rozumíte?“ chytl jsem je obě kolem ramen a každé jsem věnoval pusu na tvář.
Samuru
Myslím si, že jsem tehdy byl rudý až na prdeli. Víc trapně jsem si nikdy nepřipadal. Nejen, že mě Stan vystrčil jim až pod nos, ale otázky jeho sester mě uzemnily.
Jak jim asi mám na tohle odpovědět? Samozřejmě, nechávám se od vašeho bratra píchat do zadku a mimochodem, je dobrej. No... To bych se uvedl.
Připadal jsem si jak ve vitríně, jak se na mě jeho rodiče dívali a já nechápal, nad čím přemýšlí. Začal jsem si nervózně mnout ruce a kousat se do rtu.
Ano... Přesně proto jsem radši ve svém počítačovém světě, neumím mluvit s lidmi. Prostě mi zaskočí knedlík v krku a ani slovo nevyjde ven.
Nakonec jsem se mírně uklonil a představil se.
„Dobrý den, říkejte mi Samuru, nebo Same, záleží na tom, co se vám bude lépe vyslovovat. Velmi mě těší."
Hlas se mi klepal, jak kdybych jel na sbíječce a přeskakoval mi, jako nějakému puberťákovi, když mutuje. Vlastně jsem se chvěl celý. Když mě jedna z jeho sester se smíchem objala, byl jsem v totální prdeli. Málem jsem žuchnul na zem, protože tohle jsem neznal.
Moje rodina? City? Blízkost někoho cizího?
Stanley
Díval jsem se na Samuru, který byl červený skoro stejně jako jeho vlasy. A jeho hlas byl naprosto k sežrání. Ještě jsem ho takto rozhozeného neviděl a musel jsem říct, že byl vážně v té své nejistotě moc roztomilý. Samuru došla řeč. Snad poprvé v životě.
„Můžete nám říkat jménem. Já jsem Anna a manžel John,“ usmála se na něj máma a podala mu ruku. „Počítám, že se s námi asi Stany nechlubil, co?“
„Mami, prosím tě,“ zamračil jsem se. „Myslím, že jsem o vás řekl to nejnutnější a zbytek stejně Samuru zjistí sám. Beztak už přemýšlíš, do kterého fitka ho vezmeš, nemám pravdu?“
Máma se usmála a pak ukázala rukou k východu. „Jdeme, vzali jsme dvě auta, abychom se nemačkali v jednom.“
Táta sáhnul do kapsy a podal mi klíče od mého Bentley. Poznal jsem to hned, protože na nich mám pořád ten samý přívěsek, který mi dali, když jsem si auto poprvé přivezl domů. Malý méďa s velkýma očima. Divná věc, ale tak nějak se mi líbila, tak jsem si ji nechal.
„Tak jedeme, ať si můžete trochu odpočinout. Na večeři jsme pak pozvaní k Huntovým. Kdopak je ten mládenec co přiletěl s Jeffem?“ ukázal táta na skupinku, která se také ubírala k východu. Jeffovi rodiče s mladším bráškou je také přišli přivítat na letiště.
„To je Samurův bratr,“ odpověděl jsem a konečně zvedl kabelu ze země.
„Opravdu? To je zajímavé. Povídej, jak jste se vlastně seznámili,“ zavěsila se máma na Samuru a táhla ho k východu na parkoviště. Táta si jen povzdychl, vzal jeho tašku a společně jsme se vydali za nimi. Holky za námi si pořád něco špitaly a chichotaly se. Nejspíš už kují nějaké pikle.
Samuru
Co? CO? COOOOO? Ona se do mě zahákla? Ptá se mě na něco? Proč?
Jak splašené zvíře jsem se díval po Stanovi, ale ten se jen culil jako debil. Bylo to opravdu skvělé...
Však já mu to vrátím... Všechno i s úroky. Chcípni Stane!!!
Dívala se na mě tak, že pokud neodpovím, tak to ze mě vytáhne i jinými způsoby. Docela jí byl Stan podobný, což mě děsilo.
„No... Ono... Já... Ei... To je můj bratr... Starší... O dost... O deset let."
No bravo Samuru, ty teda perlíš.
„Ei začal pracovat u Stana a Jeffa ve firmě a já tam za nim přišel na návštěvu. Nějak jsem se do toho zamotal a od té chvíle chodím... No... Chodím se Stanem? Ne... Jo... Miluji ho. Co? Sakra... Omlouvám se, neumím mluvit se ženami. Moje matka je povahou spíš tvrdý muž."
Zase se mi klepal hlas a opravdu jsem se cítil jak v kleci.
Zastřelte mě někdo... Prosím... Než ze sebe opravdu udělám totálního idiota.
Stanley
Viděl jsem, jak se máma usmívá, když se Samuru rozmluvil. Vážně mu to se ženskými moc asi nejde.
„Ale když jsme se poznali, tak jsi měl řečí plnou pusu,“ zastavili jsme se u našich aut.
„Samuru pojede se mnou. Sám…“ zatrhl jsem hned návrh holek, že pojedou s námi.
Nakonec po chvilce protestů a žadonění ustoupily, a nacpaly se k tátovi do auta.
Hodil jsem tašky do kufru a taky jsme nastoupili.
„Nebuď nervózní, líbíš se jim,“ usmál jsem se na Samuru a přitáhl jsem si ho pro polibek, když si zapínal bezpečnostní pás.
Lilith se na nás dívala přes zadní okénko a usmívala se jak idiot. Asi ji vážně brzy jednu vlepím.
Nejspíš cestu domů vezmu oklikou, abychom od nich měli aspoň na chvilku klid.
„Promiň, že jsem tě v tom nechal, ale ono to jinak nešlo. I kdybych tě držel za ruku, stejně by mi tě z ní vyrvaly. Jsou to saně…“ znovu jsem ho políbil. Jemně jsem se otíral jazykem o ten jeho a jeho nervozita pomalinku ustupovala.
Rozjeli jsme se domů. Vzal jsem to vážně oklikou, abychom měli aspoň na chvilku klid od holek. Projížděli jsme rušným Londýnem, pak jsem zamířil do jižní okrajové části, kde byl náš dům a dům Huntových. Nebyly hned vedle sebe, protože velký pozemek nás odděloval dostatečně, abychom měli své soukromí.
„Tak jsme doma,“ položil jsem na moment Samuru ruku na nohu a pokývl hlavou před sebe, kde se postupně zjevoval náš dům, postavený ve Viktoriánské době.