Tenshi
„No, bylo toho docela dost, ale aspoň jsem přišel na jiné myšlenky… Uhm… Yakedo, jak bude probíhat obřad? Já… Jsem docela dost nervózní, jen co na to pomyslím. Přece jen, nikdy jsem něco takového nezažil. Nevím, co říkat. Nerad bych šel a třeba zakopl a rozplácl se tam. Nebo řekl něco špatně a urazil tě. Nebo třeba máte nějaký zvyk a já to špatně pochopím a něco špatně udělám."
Yakedo
„Ničeho se neboj. Budu tam s tebou a povedu tě. Jen si napiš slib, sjako když se pár bere, stejný. Vymysli si něco… Třeba, co máš na mě rád a co mi slibuješ. Asi tak. Jinak oblek máš už vybraný a já také. Po slibu je tetování a to ti bude dělat Mihari. Jen… Jestli se toho bojíš, tak to můžeme ještě odvolat, protože po slibu, musí přijít tetování a lhát ti nebudu, opravdu to bolí.“
Tenshi
Objal jsem ho okolo krku.
„Tetování se nebojím. Ale bojím se toho, že něco popletu a zesměšním tě, nebo něco takového. Co když zakopnu o svou vlastní nohu, třeba?"
Yakedo
„Tak tě seberu ze země a opráším. Potom budeme pokračovat. Mě nezesměšníš, věřím ti. Jsi takové moje zlato.“
Tenshi
„Už zase to zlato," zamumlal jsem s našpulenou pusou.
„Tak, co když na tebe něco nechtě vyliju? Nebo do něčeho zahučím? Nebo do něčeho a zboří se to tam, jak pyramida z karet??" říkal jsem pořád starostlivě.
Yakedo
„Nebuď tak nervózní. Miluji tě, nic jiného nepotřebuješ. Mě nezajímá, co se tam stane, nebo co se ti nepovede, jen si tě chci vzít a dát ti svůj život, to je všechno. Je toho málo? Nestačí to?“
Tenshi
„Samozřejmě, že stačí! Jenže právě, když se bude dít něco tak důležitého, se bojím, že něco pokazím… Ale… Prostě, budu se co nejvíce snažit, protože tě taky miluju a chci být s tebou," usmál jsem se a jemně ho políbil na tvář.
Yakedo
Tak to by pro dnešek stačilo. Vstal jsem a vzal ho do náručí. Dlouze jsem ho políbil a odnesl do postele. Položil jsem ho na matraci. Strhal jsem z něj oblečení a sám si sundal svoje. Začal jsem mu jazykem kroužit kolem bradavek a rukou dráždit jeho vzrušení. Krásně ztvrdlo. Olízl jsem si prsty a vnikl do něj. Prvně jedním prstem pak i dalším. Bez nějaké velké námahy, krásně zvlhnul a umožnil můj průnik. Párkrát jsem přejel po mém vzrušení a za nohy jsem si ho přitáhl k sobě a nadzvedl je do vzduchu. Ještě šibalsky jsem se na něj usmál.
„Mám? Nebo nesmím?“
Tenshi
Ah… Ani jsem to nestačil postřehnout a byl jsem vzrušený a dokázal jsem myslet jen na něj. A ještě k tomu se mě takhle ptá.
„To je mi ale otázka… Neptej se na tak trapné věci, prostě to udělej. Jako bych se ti mohl, nebo vůbec chtěl bránit," zamumlal jsem rozpačitě a objal ho nohama.
Yakedo
Pohladil jsem ho po vlasech a jemně dodal.
„Hodný chlapec Tenshi, promiň, ale dneska jemný nebudu.“
Už jsem na nic nečekal a prudce se do něj vnořil. Přitom jsem ho líbal a rukou přejížděl po jeho penisu. Pohyboval jsem se jako utržený ze řetězu. Víc a víc jsem si ho bral. Prohluboval jsem přírazy i jejich sílu. Užíval jsem si jeho tělo i chtíč. Jeho teplo mi postříkalo ruku a já ho za to celého vyplnil. Položil jsem ho vedle sebe a vtáhl do svého náručí.
„Nemusíš o ničem pochybovat, já chci jen tebe a chci si tě vzít.“
Tenshi
Užíval jsem si jeho vášeň. Prostupovala mým tělem a zahlcovala mě. Já už jsem dávno jeho. A moje tělo mu už dávno patří.
„Nepochybuji… Protože já jsem na tom stejně," spokojeně jsem vydechl.
Víc jsem se na něj přitiskl.
„Hmmm, hele čistě jen teoreticky, protože normálně to není možné, ale kdybych opravdu řekl, že tě nechci, nebo řekl, že nesmíš, tak co bys udělal?" zeptal jsem se zvědavě a pohledem ho pozoroval.
Yakedo
Ďábelsky jsem se usmál.
„Jen to zkus, já ti to velmi rád ukážu. Ale nezaručuji, že potom budeš chodit. Bojíš se mě?“
Přitáhl jsem si ho do náruče a spokojeně usnul.
Druhý den, jsem málem zabil Tashiru. Nejen, že byl bez pozvání v mém domě, ale ještě si přivlastnil Mihariho, který byl zraněn kvůli mně. No dobře…. Chtěl jsem ho vyhodit, ale vidět Mihariho šťastného mi stačilo k tomu, abych se uklidnil. Hlavně, když Tashira požádal o obřad i pro ně. Nejspíš se i on zamiloval. Doufejme, že ho nebudu muset zabít. Den nato byl obřad, hned od rána se vše zdobilo a chystalo.
Tenshi stál opodál a já ho objal.
„Tak jak zvládáš ten humbuk?“
Tenshi
Za těch pár dní se toho dost událo. Dostal jsem výhružku od Senpai, když jsem ošetřoval Mihariho, netušil jsem, že mezi sebou mají takový vztah.
Jenže jak se to vše blížilo.
Vzal jsem jeho ruce a dal si je na svůj hrudník, tam kde mi šíleně tlouklo srdce.
„Asi nějak tak," řekl jsem vyděšeně.
Pak jsem si rukama zakryl obličej.
„Vím, že mi bude děsně trapně a vím, že jsem strašně nervózní," sundal jsem ruce a zatnul jsem je v pěst.
„Ale já to zvládnu, všechno tohle okolo i to, co přijde potom, protože tě miluju. Takže je to samozřejmost, i když mám pocit, že dostanu infarkt, ale rozhodně to vydržím, pak aspoň budeš jen můj takže," říkal jsem rychle, až mi skoro nebylo rozumět.
Yakedo
Odvrátil jsem tvář, abych mu smíchy neprsknul do obličeje. Ty jeho malé pěstičky byly tak roztomilé.
„Tenshi, měl by ses převléknout. Oblek máš v pokoji. Já už se převlékl.“
Když se na mě otočil, spatřil mě v černém obleku s bílou košilí a černo červenou kravatou. Vlasy jsem měl gelem lehce uhlazené dozadu a obličej mi hrál štěstím.
Tenshi
Jestli jsem si myslel, že mi rychle bije srdce, tak to, co přišlo potom, co jsem ho spatřil, bylo snad rychlejší jak Bolt.
V úžasu jsem na něj jen zíral a pak jsem poražené zasténal.
„Má cenu se vůbec oblékat, když ty vypadáš takhle? Ať si na sebe vezmu cokoliv, nemám šanci se ti rovnat."
Byl úplně vrrrr… Wah, takhle bych ho rozhodně nepustil do klubu, nebo ven. Bylo by to jasné ohrožení toho, že ho někdo napadne, teda pokud to nebudu já sám.
Yakedo
„No oblékat se nemusíš, ale neručím za to, co ti udělám. Mohl by to být doslovný obřad spojení. Pokud to zvládneš dělat před všemi, tak jak chceš. Jinak se mazej převléct. Neboj, ty bude vypadat skvostně.“
Pobavil jsem se nad tím, jak bude v úžasu ze svého bílého obleku s červenou košilí a bílou kravatou.
Tenshi
Zrudl jsem.
„Jak bych… Přede všemi," zamumlal jsem.
Nedokázal jsem si to představit a raději rychle odešel se převléknout.
Došel jsem do koupelny a povzdechl si. Super, mám bílou… Oblékl jsem se a postavil se před zrcadlo. Hah, čočky v pořádku, vlasy jsem si taky lehce upravil gelem. Sčísl jsem si je dozadu, ale jen lehce, protože se vracely pořád dopředu. Ještě jsem si uhladil bílý oblek a upravil kravatu. Nádech, výdech… Nakonec jsem s růžovými tvářemi a nervozitou, vyšel za Yakedem.
Yakedo
Opravdu mu to moc slušelo. Ach… Moje žena je tu. Jak hezké… Natáhl jsem k němu ruku a dovedl ho k oblouku. Obřad začal a já se mu uklonil a políbil mu ruku. Usedli jsme na polštáře. Uchopil jsem jeho levou ruku a kněz nám je svázal červenou stuhou na důkaz slibu. Otočil jsem se k němu a spustil.
„Celý život jsem tě z povzdálí pozoroval a čekal, jestli si i ty všimneš mě. Celých dlouhých třináct let, jsem chtěl jen tebe. Teď ten den nastal. Miluji tě a slibuji ti, že to tak bude celý můj život. Slibuji ti svou věrnost. Své tělo i duši. Vše je tvé. Tak slibuji.“
Teď byl na řadě Tenshi.
Tenshi
Šíleně mi tlouklo srdce a po celém těle jsem se chvěl. Ale když jsem ho viděl a slyšel, musel jsem říct to, co cítím.
„I já tobě. Naprosto vše. Promiň, že jsi musel čekat tak dlouho, ale budu se snažit ti to vynahradit. Budu se o tebe vždy starat a dohlížet na tebe, když ty dohlížíš na mě. Já vím, že jsem stydlivý a hloupý, ale stejně, jsem za to rád, pokud to znamená, že sis vybral mě. Nejspíše ti způsobím ještě dost problémů, ale budou to problémy z mé lásky k tobě. Prostě jsem nemohl odolat takovému ďáblu. Budu a jsem navždy tvůj, úplně vše, co ti mohu dát. Miluju tě vším, co mám a chci víc. Slibuju."
Yakedo
Byl tak sladký, lépe jsem si vybrat nemohl. Prudce jsem ho k sobě přitáhl a políbil. Všichni kolem nás se roztleskali a já byl v tu chvíli jeho manžel. Jenže on měl ještě jeden těžký úkol. Pomohl jsem mu vstát a svlékl mu sako a pomalu knoflíček po knoflíčku i košili. Upřeně jsem se mu podíval do očí a s polibkem ho zarazil do židle. Díval jsem se na něj, jak ho to tetování bolí a držel jsem mu ruku, aby cítil, že jsem jeho opora a člověk, který ho neopustí.
Tenshi
Dobře, z ráje do pekla. To tetování fakt sakra bolelo. Jako by do mě řezali a ještě se v tom dloubali hřebíkem. Ale držel jsem, jen lehce, sem tam sebou cukl. Svíral jsem Yakedovu ruku a doufal, že ji pak nebude mít odkrvenou, nebo pohmožděnou. Moje zuby skřípaly, když už moje rty bolely od toho, jak jsem se do nich kousal. Ale já to vydržel. Až do úplného konce, bez jediné slzy ani nářku. Právě mě pojí s Yakedem, jak bych mohl plakat bolestí a naříkat? Jedině štěstím.
Konečně byl konec a já byl naprosto znaven. Hlavně jak jsem zadržoval tu bolest, i potom to pekelně bolelo, ale dalo se to vydržet. Unaveně ale šťastně jsem se usmál na Yakeda.
„Tak jak to vypadá?"
Yakedo
„Jsi nádherný, jen trošičku rudý, ale já ti na to dál chladivou náplast a večer ti v posteli pěkně vynahradím tu bolest, slastí.“
Oblékl jsem ho a po dalších dvou obřadech dvojčat, sem zahájil oslavu. Byla krásná a dlouhá. Viděl jsem, jak se Tenshi unaven a já si ho odnesl do svého pokoje a položil na postel. Zavřel jsem dveře. Tímto, je můj a já ho nikam nepustím.
Mihari x Tashiro
Tashiro
Musel jsem se držet, abych se nezačal pobaveně culit. Já mám ale štěstí na filmy. Zavrtěl jsem se a po chvilce zas.
„Ah… Myslel jsem, že to bude pohodlnější, ale nějak mě něco pořád tlačí," opět jsem se zavrtěl.
Podíval jsem se na něj a nevinně se ho zeptal: „To tam máš ovladač, nebo co?"
Mihari
„Přesně tak… Ovladač… A nebezpečně mu mačkáš tlačítko.“
Přiblížil jsem se k jeho krku a olízl mu šíji. Rukou jsem mu zepředu chytil krk pod bradou a pomalu si ho otočil. Začal jsem ho líbat a jazykem přejížděl po jeho rtech. Druhou rukou jsem mu vjel do rozkroku a pohrával si s jeho špičkou. Přejížděl jsem po ní a nehtem se dostával pod kůžičku a jemně jí stahoval. Zasténal a já ho dál líbal. Stále jsem přidržoval jeho bradu, aby se nebyl schopen otočit. Můj jazyk klouzal po tom jeho a já ho jemně kousl do špičky jazyku. Sjel jsem po celé délce penisu k jeho kulkám a pobaveně si s nimi hrál, jako s malinkými míčky. Jeho penis tuhnul a tvrdnul. Jemně v něm cukalo a on se začal svíjet, pode mnou.
Trochu jsem se vzdálil a provokativně pronesl: „Ale, copak? Ovladač nepřepíná kanály? Mám pokračovat?“
Tashiro
Ah… Zatraceně, on si snad nikdy nedá pokoj, ani když je zraněný.
„Zřejmě potřebuje ovladač ještě něco, to aby přepnul," řekl jsem uličnicky.
Nadzvedl jsem se a zadkem jsem přejel po jeho vzrušení. Ah, pořád mě dokázal tak nažhavit.
Mihari
„Když ty máš tak hříšné tělo a ještě mi pustíš něco takového, co čekáš?“
Vsunul jsem mu své prsty do úst a on mi je olízl. Zamířil jsem k jeho otvoru a těmi prsty si ho navlhčil. Potom jsem si jen z trenek vytáhl svůj naběhlý úd a vytáhl prsty. Vnikl jsem do něj a prudce si ho na sebe narazil. Rukou jsem mu dráždil bradavky a prsty je masíroval. Jazykem jsem mu jezdil po krku a cucal jeho lalůčky. Druhou rukou jsem si nadzvedával jeho boky. Mohl cítit všude mé doteky a já mu nedával šanci, se ode mě vzdálit, v této poloze mě nic nebolelo. Užíval jsem si tu hloubku, v které jsem byl. Ucítil jsem, jak jeho tekutina stéká po mé noze a já si ho ještě tvrději přitáhl. Vše ze svého penisu jsem pustil do jeho nitra a užíval si ten jeho těsný zadek.
„Asi se nám ovladač rozbil.“
Tashiro
Bude někdy doba, kdy ho budu mít dost? Kdy mě nebude vzrušovat a já ho nebudu chtít? Asi ne… No asi je načase si říct dvě slova. Miluju ho. No a jemu je řeknu na tom obřadu. Pěkně mu to vytmavím. Na tváři se mi rozlil ďábelsky úsměv. Už se mě rozhodně nezbaví.
„A kdopak ho rozbil?"
Mihari
„Buďme upřímní, Ty jsi ho rozbil a nejspíš už nepůjde spravit. Sakra, takhle si mě ochočit. Takhle už nebudu chtít nikoho jiného než tebe.“
Uslyšel jsem zaklepání a škubl sebou. Tak tohle bude na dlouhé kárání. Atari vešel a káravě se na nás podíval. Nesl nám Steaky a opečené brambory. Salát a sladkou palačinku.
„Neříkal jsem odpočívat? No, ale nejspíš se ta gorila za tebou nedá kontrolovat, co Tashiro?“
Položil tác s jídlem na stůl a odešel zpět do kuchyně. Zhluboka jsem si oddechnul a podíval se na Tashira.
Tashiro
Došel jsem pro tác a donesl ho do postele.
„Tvůj bratříček má pravdu. Naprosto neovladatelný," zamumlal jsem s úsměvem.
Pak jsem se na něj varovně podíval.
„Hele, vůbec nezkoušej říct, že nemůžeš používat ruce. Pěkně se najez. Potřebuješ mít sílu."
Mihari
„Huh? Já? A ty jsi neviňátko, co?“
Spokojeně jsem vše snědl a pozoroval Tashiru, jak jí také.
„Vaříme podobně, co?“
Dojedl jsem jídlo a spokojeně si lehl. Hned jsem usnul a odpočíval. Hlavně, když jsem cítil, jak si ke mně ulehnul a objal mé mohutné tělo.
Tashiro
Díval jsem se na jeho spící tvář. Musel jsem se zakřenit. Kdybys jen věděl, co na tebe chystám. Ještě jsem si tajně zavolal Atariho, domluvil jsem se s ním ohledně toho obřadu, nejspíše budou dva.
Nakonec s potutelným úsměvem jsem usnul s Miharim v náručí.
Mihari
Pomalu jsem se probouzel a natáhl se pro telefon. Zjistil jsem, že je tak akorát čas vstávat. Protáhl jsem se a pomalu se vyplížil z postele, abych neprobudil Tashiru. Od Atariho jsem měl pověšený oblek v koupelně u zrcadla. Usmál jsem se, když jsem uviděl i Tashira oblek. Jak zvláštní barvy. To vypadá, jak kdyby to měl být náš obřad. No, aspoň si to můžu lépe představovat. Ten oblek byl spíše ležérní, ale i tak. Dneska žádná strojenost. Vzal jsem si světle modrou košili se stojáčkem. Nasadil jsem trenky a černé kalhoty, navrch jsem si dal černé sako a rozcuchal si gelem vlasy. Došel jsem k ležícímu Tashirovi a něžně ho políbil. Otevřel oči a já se na něj usmál.
„Musím jít. Ještě potřebuji připravit tetovací místo a správně uspořádat barvy a náčiní. Přijď za mnou, až se převlečeš. Budu čekat lištičko.“
Znovu jsem ho políbil a odešel na místo. Bylo to venku na zahradě a byl krásný teplý večer. Doprostřed zahrady jsem postavil polstrovanou židli a uspořádal si barvy a náčiní. Atari již připravil všechny květiny a upravil sezení hostů a obřadní oblouk s polštáři na zemi. Vše bylo připraveno a já ucítil něčí pohled na mých zádech. Otočil jsem se a spadla mi čelist. Proč mu to musí tak slušet?
Tashiro
Musel jsem se zasmát Miharimu. Ten jeho výraz, když mě uviděl… Přece nic nebylo na obleku, docela dobře sytém, a na vlasech z jedné strany lehce sčesaných dozadu. To já bych tady měl na něj zírat. Hmmm, můj medvídek. Na tváři mi zase hrál ďábelský úsměv. Došel jsem k němu.
„Ať ti do pusy nevletí moucha," řekl jsem pobaveně a políbil ho.
„Tak? Jaký je program a co bude má práce?"
O programu jsem dost dobře věděl, ale pro něj to bude překvapení… Pokud to už nepoznal z našich obleků. Ale nevypadal na to… Docela mě už zajímalo, jak asi budu vypadat s medvědem na hrudi…
Mihari
No dobře… Jsem z něho úplně mimo, a asi ještě nějakou dobu budu. Zhluboka jsem si povzdechl a podával mu barvy.
„Budeš je držet. Tenshi má jen černo bíle tetování, ale je důležité mít všechny odstíny barev a náhradní jehly. Bude sranda tetovat tak drobné tělo, ale snad to zvládne.“
Usmál jsem se a polibek mu vrátil.
„Nemá ti to tak slušet.“
Tenshi s Yakedou už přicházeli a opravdu jim to moc slušelo v těch oblecích. Proběhl obřad slibů, kde každý slíbil, co si napsal a připravil. Potom si Tenshi sundal košili a posadil se na židli. První projetí kůže a začal sebou cukat. Yakedo ho musel přidržovat, jinak by nejspíš zdrhnul. Viděl jsem Tashiru, jak se spokojeně nad jeho bolesti usmívá, opravdu je pěkně škodolibý. Tygr se již krásně rýsoval a bílé plameny byli nádherné. Dokončil jsem práci a spokojeně se na ni díval. Tenshi se oblékl a nějak podivně všichni koukali na mě. Co se tu sakra děje?
Tashiro
Páni, ten to uměl, to se muselo nechat. Chvílemi mi bylo Tenshiho líto a chvílemi jsem musel uznat, že bylo zábavné ho sledovat. Ale moc dobře jsem věděl, proč to dělá.
Nejlepší ale bylo, když to skončilo a teď se koukali na nás, a Mihari, neměl ani tucha, co se děje.
Položil jsem barvy a přišel blíže k Miharimu. Postavil jsem ho a chytl jsem jeho obličej do dlaní.
„Mihari... Ty jeden velký medvěde, který jsi mi byl trestem… Teď mi budeš manželem. Miluju tě, naprosto vše. Tvé velké tělo, na kterém se tak dobře spí. Tvé oči, které mě snad vždy sledují. Rty, hmmm, naprosto božské, tedy v tvém případě ďábelské. Hehe, ruce, které umí divy, ve kterých si mě tak často nosil a se kterými si se o mě tak něžně staral," více jsem si ho k sobě přiblížil.
Moje oči zněžněly, a dívaly se na něj s celou svou láskou.
„Naprosto tě miluji, budu tě tou láskou mučit, stane se tvým prokletím a nevynechám žádnou příležitost tě provokovat. To slibuji," políbil jsem ho a sundal jsem si košili.
Mrkl jsem na něj.
„Tak co? Natetuješ mi medvěda?" řekl jsem už pobaveně.
Mihari
„Haaaah? Co prosím? Ty jsi mi přidal do těch prášků nějakou drogu, viď?“
Nechápavě jsem stál a pozoroval jeho odhalenou hruď. On mi řekl, že mě miluje? Musel jsem se pořádně kousnout do ruky, abych zjistil, jestli nespím. Nespím! Tak tohle bylo moc i na mě. Vytáhl jsem si ho k sobě z té židle a prudce ho políbil.
„Ještě jsem neřekl nic já. Ty jsi tak strašně proradná liška, asi se z tebe zblázním. Samozřejmě, že se budu snažit ti být tím nejlepším mužem. Že s tebou zůstanu, dokud budu moct. Tak moc tě miluji, že si tebou nechám ničit zajetý život. Jsi tak krásný, že nechápu, proč chceš být se mnou. Miluji tě hlavně za to, že jsi mi otevřel srdce. Teď se mě už nezbavíš! To ti slibuji!“
Znovu jsem ho dlouze políbil a zarazil do židle. Vzal jsem náčiní a pěkně pomalu vytetoval nádherného červenočerného medvěda na jeho hruď. A ten stál v notách, kolem sebe. Tohle je opak mého hnědobílého medvěda mezi modrými blesky. Dokončil jsem to a spokojeně se na něj usmál.
„Líbí?“
Tashiro
Bolelo to, ale vydržel jsem to. Jelikož se mi v hlavě pořád přehrávala ta jeho slova. Lehce jsem se culil a rychle oddechoval. Ten medvěd byl naprosto úžasný… Usmál jsem se na něj.
„Ani nevím, jestli liška v zajetí medvěda, nebo medvěd v zajetí proradné lišky. Hehe, to uvidíme, kdo dřív zešílí z přítomnosti toho druhého. Myslím, že je to výzva na hodně dlouho Mihari," řekl jsem pobaveně a lehce se dotkl čerstvého tetování.
Lehce jsem cukl. Bolelo to, no, je to naštěstí jako spálenina, ale pak to přejde. Stejně jsem se přitom usmíval.
Mihari
Už jsem se nedokázal nečervenat.
„Opravdu jsi mě překvapil, tohle bych od tebe nečekal. Vidím, že mě máš ještě čím šokovat. Rád bych si tě teď vzal v posteli, ale ještě nás čeká jeden obřad.“
Usmál jsem se a otočil na mého bratra.
„Tak, co? Jste připraveni?“
Atari se jen smál, protože jeho Saky na něj překvapeně koukal a nechápal, co se děje. Vypadal, že se chce sesypat k zemi, nebo ho zmlátit. Asi mu o tom taky neřekl.
Tashiro
Byl jsem tak spokojený. Měl jsem Mihariho a právě jsem sledoval, jak tetují Sakyho. Kdo by pomyslel, že tohle děcko, dostane druhého z dvojčat? Hehe… Popadl jsem Mihariho za ruku a sevřel ji.
„Hah, zdá se, že všichni jsou už zadaní. Hehe, a máš se opravdu na co těšit, hodlám tě překvapovat čím dál víc. Ale musím říct, že můj plán tak krásně vyšel," říkal jsem spokojeně a uličnicky se usmíval.
Mihari
„Miluji tě Tashiro, jsi stejně proradný, takhle mě dostat na kolena.“
Políbil jsem ho a vtáhl do svého náručí.
„Co takhle zmizet, do našeho domu a dát si pěknou novomanželskou noc?“
Jen přikývl a já se rozloučil s Yakedem a Atarim. Dojeli jsme domů a já si ho přenesl přes práh. Tohle je teď i tvůj domov. Odnesl jsem si ho do postele a zavřel dveře. Pozoroval jsem, jak se svléká a povzdech si.
„Jsem rád, že jsem tě poznal a nikdy tě již nepustím.“
Tak jsem mu od této chvíle definitivně patřil.
Saky x Atari
Atari
„Hahaha, už zase? No, tak se asi budeme nudit společně.
„Podepřel jsem si hlavu rukou a koukal na něj.
„Hmmm, jsi lechtivý?" zeptal jsem se nevinně, mezitím co moje ruka zkoumala jeho tělo.
Saky
„Hahahaha…. Ne?! A nechceš to zjišťovat, že?“
Lehce jsem do něj drcl, aby se ode mě oddálil a já se snažil utéct. To se mi však nepovedlo a jeho obrovská ruka mě zase vrátila na madraci. Uchopil jsem jeho ruku a jeden z prstů si vsunul do úst. Jazykem jsem mu olízl polštářek a obmotával ho. Zajížděl a vyjížděl jsem s ním z úst, jako když mu ho kouřím.
Atari
„Hmmm, asi si to zjistím, i když tak krásně odpoutáváš mou pozornost, a myšlenky přivádíš na něco jiného," zašeptal jsem.
Do úst vnikl i palec a jemně jsem je rozevřel. Pak jsem se sklonil a vnikl do nich jazykem. Pohrával jsem si s tím jeho a vcucl ho do svých. Ruka klouzala lehce po jeho těle, po jeho rukách, hrudi, bocích. Zastavil jsem se mezi podbřiškem a boky. Zamířil jsem jen lehce k jeho rozkroku.
„No… Rozhodně vím, kde citlivý jsi," na to jsem mu olízl krk a kousl ho.
Saky
„To ano, to víš moc dobře. Tak, copak uděláš Atari?“
Nadzvedl jsem hlavu a kousl ho do ucha. Potom do krku a následně do klíční kosti.
„Mám chuť tě pokousat všude po těle.“
Atari
„Ty…" zamumlal jsem a kousance mu vrátil.
„Žádné kousání, nebo ti to pěkně vše vrátím a ještě více násobně," a na to jsem ho kousl do špičky nosu.
Saky
Moje ruka pohladila jeho rozkrok a jedním tahem mu rozepnula poklopec. Tím vysvobodila jeho chloubu a já se jí mohl dotknout. Prohnul jsem se a zaskučel touhou po jeho vzrušení v sobě. Olízl jsem si rty a jemně pocumlal jeho bradavku. Potom do ní něžně kousnul. Vzápětí jsem se na něj svůdně podíval a řekl: „Tak vracej!“
Atari
„Hmmm, tak tedy, jak chceš."
Sundal jsem mu tričko, ale zároveň i trenky. Lehce jsem olízl jeho bradavku, pak jsem ji sevřel mezi zuby a mnul ji. Přitom jsem nepřestával po ni přejíždět jazykem. To samé jsem udělal s druhou a mezitím jsem ho hladil v rozkroku. Nakonec jsem mířil dolů a olízl jeho vzrušení po celé délce.
„Hmmm, přemýšlím, zda to mám vracet i s úroky," usmál jsem se a přejel zuby po jeho špičce.
Pak jsem ji jemně olízl a pocucal. Když jsem si ho vzal do úst, tak jsem rovnou vnikl do něj prsty.
„No, nejspíše jo," lehce jsem ho kousl do jeho vzrušení a pak víc do jeho kyčle.
Saky
„Atariiiii…. Ach…Ah…Tss… Tak vracej dál!“
Znovu jsem si olízl rty a prohnul se, tím jsem je víc narazil na jeho prsty a pohyboval se, jako kdyby do mě vjížděl. ¨
Atari
Zasmál jsem se.
„Jak chtivý," zašeptal jsem.
Vyjel jsem z něho. Já sám jsem byl dostatečně vzrušený. Popadl jsem ho za boky a vnikl do něj. Opravdu… Tak krásně mě svíral. Jazykem jsem přejel po jeho krku a začal se pomalu pohybovat. Jeho vzrušení jsem obemkl prsty a začal po něm přejíždět. Zrychloval jsem svoje tempo a užíval si toho, jak mi jeho tělo vychází vstříc. Naše těla do sebe narážela a já mu udělal dosti viditelnou značku na krku. Spokojeně jsem se usmál a prudčeji do něj vnikl. Tak hluboko, až se prohnul a já ho vyplnil. Přejel jsem dlaní po jeho špičce a já ucítil přicházející teplo. Spokojeně jsem na něj ulehl.
„Haaah… Jednou tvým nárokům nebudu stačit," řekl jsem pobaveně a ještě ho políbil.
„Nejsem moc těžký? Můžeš dýchat?" zeptal jsem se a mírně se nadzvedl.
Saky
„Nejsi, jen hajej. Nejsem ze skla. Neboj, budeš stačit, já si tě hezky vytrénuji,“ šibalsky jsem se usmál a políbil ho.
„Takhle bych mohl ležet věčně.“
Usnul jsem s ním na sobě.
Atari
Blázínek…
Další dny ubíhaly podobně, škola, učení, práce, škádlení, naše společné chvíle, dokonce i bráška si bude brát Tashira. Nebo spíše, Tashiro bráchu, vzhledem k tomu, že Mihari o ničem neměl vědět. Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna on… Ale když jsem viděl Mihariho… Tak proč ne? Zaslouží si to největší štěstí.
Chystal jsem i věci pro ostatní na obřad, ale rovnou i pro sebe. Až přišel ten den, kdy se Saky dozví tu "pravdu" a uskutečním jeho žádost, abych si ho vzal. Ráno jsem ho polibkem vzbudil a na tváři mi hrál velmi spokojený úsměv a pobaveně mi hrálo v očích. Těším se na jeho výraz, až na to přijde.
„Saky, drahý, vstávej, musíš se připravit…"
Saky
„Achchhhhhhhhhhhhh… Na co?“ ještě rozespale jsem na něj pohlédl a usmál se.
Vypadal hezky. Byl v černém obleku a hezky upravený a navoněný.
Atari
„Na… Oslavu. Je to taková menší Yakuza oslava. Jde tam o Yakedeho, Tenshiho, Mihariho a Tashira," A nás dva... Ale to se dozví až pak.
„Já si ještě něco dodělám, v kuchyni máš snídani a v koupelně přichystaný oblek."
Ještě jednou jsem ho jemně políbil.
„Šup z postele, ať jsi připravený, jak se vrátím," pak jsem odešel dodělat ještě menší úpravy.
Saky
„Oslava? Yakedo? A snesou mě tam?“
Vstal jsem a hodil na sebe bílý oblek s tmavě modrou košilí a černou kravatou. Musel jsem uznat, že vkus měl dobrý. Oblek mi přesně padl a já se cítil opravdu dobře. Ještě jsem si gelem rozcuchal vlasy, pár mi jich spadlo do tváře. Najedl jsem se a zamířil do auta. Auto mě dovezlo k Yakedovu domu a já vešel na jeho zahradu. Nikdo tam ještě nebyl, jen dva lidé a to Mihari a…. Tashiro. Došel jsem k němu a objal ho.
„Takže to jsi ty? Ten Mihariho přítel? Jak se máš?“ byl to můj bratranec a já nedokázal uvěřit svým očím a on také ne.
Začali jsme se smát a dívali se na překvapeného Mihariho.
„Tak ty máš taky jednoho z těch divochů, co? No, nejsou sladký?“ dál jsem se pobaveně smál, dokud jsem neuviděl Atariho přicházet ke mně.
Konečně jsem si ho pořádně prohlédl a musel jsem otočit tvář, aby nebylo vidět, jak se červenám. Byl prostě k sežrání.
Atari
Usmál jsem se a objal Sakyho, když jsem přicházel.
„Ale, copak tu máme tak sladkého?" řekl jsem pobaveně.
Ah, tak mu to slušelo. A k tomu je můj a bude… Cítil jsem v sobě ten pocit, ten krásný pocit. Podíval jsem se na Tashira a mrkl na něj. Pak jsem pohled zamířil k Miharimu, oba jsme se na sebe vesele zazubili a poplácali se po zádech. Stačil pohled a každý věděl své.
„Taaaak pánové. Můžeme vyrazit?"
Saky
Jen jsem se usmál a přitulil se k němu. Popošli jsme k oblouku a pozorovali jejich slib, bylo to tak krásné. A to tetování, brr…. Nikdy bych si nenechal takhle zohyzdit tělo. A potom, když dokončil Tenshiho, se Tashiro podíval na Mihariho a dal mu taky svůj slib, byl jsem naprosto v šoku a pozoroval, jak tetuje na jeho kůži medvěda. Tashiro nikdy nebyl schopen projevit city a teď si Mihariho vzal, no tohle. Byl jsem zcela zmatený.
Atari
S úsměvem jsem to vše sledoval, hlavně to, jak byl můj malý bráška v šoku, když mu dal Tashiro slib. Musel jsem se držet, abych se nesmál, takhle překvapeného jsem ho snad neviděl. Ale ještě lepší obličej mě teprve čekal, když jejich obřad byl u konce a teď pohledy padly na nás.
Uculil jsem se uličnicky a podíval se na překvapeného Sakyho. Poklekl jsem na jedno koleno a jeho ruku vzal do těch svých. S láskou a jistým pobavením jsem se mu díval do očí.
„Saky, můj drahý a sladký kocoure. Vím, že jsi mnohdy vzteklý a rozmazlený, ale taky vím, že ti slibuju své srdce, tělo a duši. Dávám to tobě, protože vím, že za tím vším se ukrývá něco milého, sladkého a citlivého. A já chci, abys věděl, že jsem tvůj, už nikdy nebudeš sám, že tenhle velký opičák tě bude věcně poučovat a doučovat. A pokud ti to nevadí, jako poplatek za doživotní výuku ode mě, za mé srdce a tělo, bych chtěl tvé srdce. Doufám, že nejsem moc předražený?"¨
Saky
Koukal jsem na něj jak péro z gauče a nedokázal se vzpamatovat. Začal jsem se rozhlížet všude okolo a hledat nějakou skrytou kameru. Nic… On to opravdu myslel vážně a ten slib. Sakra… Byl jsem celý červený a pohledy všech okolo se upíraly na mě. Vytáhl jsem ho ze země a políbil.
„Tak teď nevím, jestli tě mám líbat, nebo zbít. Ale asi… Sakra.“
Přitulil jsem se k němu, abych cítil větší pocit bezpečí a pronesl svůj slib. Jen to, co mě najednou lítalo v hlavě.
„Vždyť ty už mé srdce máš… Kdyby jen to. Máš mou duši, tělo a všechno ostatní, co mi patří. Jsem jen tvůj a slibuji, že to tak bude pěkně dlouho. I když budeš starý a na vozíčku, tak tě budu trápit. Miluji tě, opičko a budu, to ti slibuji.“
Potom jsem ho znovu políbil a sundal si sako i košili. Sedl jsem si na židli a opřel se hrudí o opěradlo.
„Mihari prosím, jednoho pěkného medvídka na má záda, opak toho jeho. Však on ti to řekne.“
Potom jsem se zarazil a vyděšeně pohlédl na Atariho.
„A táta to ví?“
Atari
Vesele jsem se šklebil.
„No, ví. Nevím, zda byl vyděšený, naštvaný, nebo překvapený. Ale když jsem řekl, že si ještě něco musím zařídit, tak jsem tím myslel tohle. I když, požádal a zároveň jsem přikázal o tvou ruku, takže," vesele jsem se uculil.
„Pak se máme stavit," došel jsem k Miharimu a řekl, aby mu natetoval medvěda obestřeného slunečními paprsky, když já jsem měl medvěda s měsícem.
Sedl jsem si pak naproti Sakymu a ještě jednou ho políbil.
„Pro zmírnění bolesti," zašeptal jsem pobaveně.
Saky
Prý pro zmírnění bolesti… Bolelo to jak čert… Sakra, já věděl proč se nenechat tetovat. Jenže tohle byl slib a já mu chtěl patřit. Vzpurně jsem se na něj podíval a ještě štěkl.
„Ale nemysli si, že to znamená, že ti úplně patřím. Vždycky budu mít své názory a budu tě štvát.“
Já ho tak miluji a ještě se nechám označkovat, jako hodná Yakuza ženuška, sakra…
„Jeho výraz musel stát za to,“ pobaveně jsem se smál.
Mihari dokončil svou práci a usmál se na mě. Zvedl jsem se a přitulil ke svému muži.
Atari
Něžně jsem ho objal.
„Já vím, ale taky takového tě chci. Stejně tě budu štvát víc. A neboj se, večer ti to ošetřím a budu tě opatrovat, aby tě už nic nebolelo," řekl jsem vesele.
Potom všem, se oslavovalo, a taky že bylo co. Hned tři obřady. Ale stejně jsem zpozoroval, jak páry pomalu mizí. Hmmm…
„Saky, je čas na tvé ošetření a zítra pokračování doučování, doufám, že jsi připraven strávit takhle svůj zbytek života, protože teď už stejně nemáš na výběr. Má láska tě spoutala a ty jsi už jen můj."
A já budu navždy jeho. Gorila jako já, patří rozmazlenému dítěti, a bude, protože ho miluje. To už jsem si ho odnášel v náručí a mé srdce bylo naplněno štěstím.