Yakedo
Ležel jsem stále v té posteli a pomalu se z ní zvedl. Vytáhl jsem vanu doprostřed pokoje a zatopil pod ní dřevem. Voda se krásně ohřívala a ten pohled na tu skvostnou a velikou vanu, uprostřed místnosti, byl božský. V krbu praskalo dřevo a bylo příšeří, kde jen svítil oheň. Byly tu i vymoženosti doby, ale já chtěl tohle. Do vody jsem dal plátky z červené růže. Svlékl jsem se a vlezl do vany. Tohle se mu bude líbit. Zaklonil jsem hlavu a užíval si ten klid. Dlouho to netrvalo a do pokoje někdo vešel.
„Trvalo ti to dlouho, kdybych to myslel vážně, tak bych byl už někde jinde. Tak se svlékni a pojď za mnou. Připravil jsem to pro tebe.“
Tenshi
Kdyby to myslel vážně…
Došel jsem k němu zezadu a díval se do jeho zakloněné tváře.
„Ale já vím, že jsi to vážně nemyslel… I když jako provokace a sranda to není pěkné, protože v jiném smyslu to znamenalo, že pokud nejsem u tebe, tak pro tebe neexistuji. Ale vím, že bys to neudělal… Porušil bys slib… A taky ti věřím. Navíc, kdybys to opravdu udělal, mě by ses už rozhodně nedotkl. Ale i tak,” našpulil jsem zas popuzeně pusu.
„Je nefér, že ty provokovat umíš a já to dneska zkusil poprvé… Jen jsem si chtěl hrát.”
Yakedo
Přitáhl jsem si jeho tvář ke své a políbil ho.
„Vždyť já si toho vážím a hodně. Jsi opravdu sladký. Ale už pojď za mnou! Je to tu tak příjemné a teplé. Nebo se ti to nelíbí?“
Tenshi
Poraženě jsem si povzdechl. Já prostě neumím být zlý… No a co…
Nakonec jsem se tedy svlékl. Tváře mi lehce zrůžověly, když jsem na sobě ucítil jeho pohled. Pak jsem opatrně vlezl do vany. Sedl jsem si do vody na opačnou stranu než Yakedo. Spokojeně jsem vydechl.
„Líbí,” řekl jsem s jemným úsměvem.
Yakedo
Usmál jsem se a vzal ho za nohy. Přitáhl jsem si ho za kotníky do svého klína a jeho nohy obmotal kolem svého těla. Rukama jsem ho pevně sevřel a začal líbat. Potom jsem se vzdálil.
„Já nechci jiné tělo než tvoje. Už jsem ti říkal nejméně stokrát, že chci jen a jen tebe. Tak jak bys kdy mohl věřit něčemu takovému. Já vím, že je to dětinské, ale mně se líbilo, že jsi na mě žárlil. Znamená to, že mě opravdu miluješ. Nebo se mýlím?“
Tenshi
Opět jsem špulil pusu a odvrátil jsem hlavu.
„Nežárlil jsem… Jen… Nerad se dělím,” mumlal jsem.
„A já už ti to taky několikrát říkal… Že, tě miluju,” to už jsem jen tiše říkal s červenými tvářemi. Hah…
Yakedo
„Jsi moje zlato.“
Zavrtal jsem se do jeho hrudi a jemně ho kousl do klíční kosti. Prsty jsem mu jezdil po páteři.
„Co kdybychom pokračovali v tom, v čem jsi nás přerušil?“
Tenshi
Lehce jsem sebou cukl, když mě kousl.
„Neříkej mi zlato,” zamumlal jsem rozpačitě.
„Připadám si pak jako nějaký malinký tvoreček,” lehce jsem zrudl a dělal, že nevím, o čem mluví. „Přerušil? Já? Nevím, o čem mluvíš.”
Yakedo
„Tak ty nevíš? Fajn…“
Pomalu jsem prsty přemístil na jeho dírku a jemně zatlačil do jeho otvoru. Mírně jsem pocucal jeho bradavky a prstem zahýbal v jeho nitru.
„Teď si už vzpomínáš?“
Tenshi
Tiše jsem zasténal a pak se kousl do rtu. Prohnul jsem se, abych ten pocit zesílil. Zavrtěl jsem pouze zamítavě hlavou. Kdybych promluvil, neudržel bych své steny.
Yakedo
„Oooooooooo, tak ty si nevzpomínáš? Dobře tedy.“
Začal jsem mu jazykem přejíždět po krku a žužlal jeho lalůčky. Prsty jsem pohyboval v rytmu a zajížděl a vyjížděl s nimi. Donutil jsem ho, aby se zvednul na kolena a vzal jsem jeho penis do úst. Přitom jsem nepřestával prsty jezdit v jeho nitru. Bral jsem si ho hezky pomalu. Jazykem jsem jezdil po jeho špičce a zuby sjel po celé délce dolů. Znovu a znovu jsem ho dráždil. Těsně před tím, než dosáhl vrcholu, jsem opustil jeho chloubu a vyjel prsty z jeho nitra.
„Tak co? Už si vzpomínáš?“
Tenshi
Opíral jsem se rukama o jeho ramena a rychle oddechoval. Moje rty byly úplně dokousané z toho, jak jsem se snažil držet. Ale stejně… Bylo to tak úžasné… Mučivě úžasné… Taky bylo jasné, že ho chci…
Sklonil jsem hlavu a políbil ho. Přitom jsem jednou rukou sjel z jeho ramene. Sjížděl jsem níž, přes jeho vypracovaný hrudník až k jeho vzrušení. Přejel jsem po něm a chytl ho. Lehce jsem ho stiskl. Při představě, že ho budu mít v sobě, jsem zasténal.
„Trochu,” zašeptal jsem.
Yakedo
„Hmmm… Správně. Jsi hodný kluk a teď si ho tam dej Tenshi a nadzvedni boky,“ ďábelsky jsem se usmál.
Tenshi
Kousl jsem se zase do rtů, když jsem si ho tam navedl a lehce na něj dosedl. Nadzvedl jsem boky a nehty se zaryly do jeho ramene.
„Takhle?” zašeptal jsem.
Yakedo
„Přesně tak, začínáš být nejlepší milenec. Miluji tě Tenshi,“ to už jsem mu šeptal do ucha.
Chytil jsem ho za boky a začal se v něm pohybovat. Voda stříkala všude okolo, jak se naše těla spojovala. Zvýšil jsem rychlost pohybů a bral si ho tvrději, dokud se jeho horko nerozlilo po mém břiše a já celou dávku svého štěstí nepustil do jeho nitra. Odpočíval jsem a jeho nechal sedět na mě. Hlavu jsem mu položil na mou hruď.
„Jsi prostě dokonalá žena, Tenshi.“
Tenshi
Opět, se mi nechtělo vůbec hnout. Spokojeně jsem odpočíval na jeho hrudi.
„Žena… Haaah, když to takhle řekneš, připadám si jako nějaká puťka…” zamumlal jsem. Ale když jsem si představil to, co se bude dít za pár dnů, tak mi srdce udělalo kotrmelec a já znervózněl.
Yakedo
„Puťka? To v tvém případě není možné. Ale… Ale… Pročpak ti tak bije srdce? Děje se něco?“
Pozoroval jsem ho a prozkoumával jeho tělo.
Tenshi
„A-ale nic…” zalhal jsem.
Samozřejmě, že se děje. Když pomyslím na to, co všechno se tam může stát… Co všechno můžu zkazit. Ani nevím, co říkat. Co když…
Schoval jsem tvář do jeho hrudi a více se k němu přitiskl.
Yakedo
„Fajn. Až mi to budeš chtít říct, řekneš to.“
Vytáhl jsem ho z vany a odnesl do postele. Spokojeně jsem s ním usnul. Další den proběhl v pořádku a následující jsme odletěli zpět domů. Cesta z letiště už byla krátká a doma nás uvítali dvojčata. Atari vypadal nějak šťastně a Mihari hodně sklesle. Takže ho to nepřešlo, tak tedy dobře.
„Za tři dny je obřad, tak se nachystejte!“ nařídil jsem dvojčatům a ti rychle odešli do své práce. Podíval jsem se na Tenshiho.
„Budeme muset jít každý do své práce. Chceš hodit k sobě? Nebo tě má vzít Atari a podívat se na papíry, jestli není potřeba něco dodělat?“
Tenshi
Čím víc se ten den blížil, tím víc jsem byl nervózní. Nevěděl jsem, nad čím mám dříve přemýšlet.
„Ah… No… Půjdu sám… Teda můžeš mě odvést, myslím, že Atari má své práce dost… I ty ji máš určitě dost… Nejspíše bych tam došel nějak sám.”
Yakedo
„Nikam sám nepůjdeš, jsi můj snoubenec a mohlo by se ti něco stát. Odveze tě Atari a pomůže ti a neodmlouvej!“
Pořád si sebe neváží.
Došel jsem k Atarimu a díval se na jeho rozzářenou tvář. Nedalo mi to a zeptal se ho na to, proč je tak šťastný. U něj to bylo opravdová vzácnost, tedy u obou dvou. Řekl mi, že chodí se Saky. Zatrnulo ve mně a udiveně jsem se na něj díval.
„Zbláznil ses?“
„Ne, jsem do něj zamilovaný a on se změnil,“ odpověděl mi zcela vážně.
Jen jsem se usmál a pokynul, aby odešel za Tenshim. Den uběhl celkem rychle. Hory papírů, co jsem musel potvrdit, mě děsily, ale zvládnul jsem to. Sedl jsem si do křesla u krbu a spokojeně usnul. Tenshi ještě nebyl doma a já se takto alespoň necítil sám.
Tenshi
Nakonec jsem se tedy soustředil na práci. Atari mi dost pomohl. Ani jsem netušil, kolik toho může být. Toto a tamto.
Pfuuu…
Povzdechl jsem si a protáhl se… A opět mi do myšlenek vlezl ten den…
Tak dost! Musím se Yakeda zeptat, jak to bude probíhat, ať se aspoň trochu mohu připravit… I když…
Atari mě odvezl zpět a já rovnou zamířil za Yakedem. Nakonec jsem ho našel u krbu. Jemně jsem se usmál, když jsem uviděl jeho spící tvář. Zezadu jsem k němu přistoupil a položil mu ruce na ramena. Sklonil jsem se a něžně ho políbil.
„Budou tě bolet záda, pokud budeš spát v křesle. Nechceš masáž?” zeptal jsem se mile.
Yakedo
Probudil mě polibek. Tak tohle bylo tak hezké.
„Samozřejmě. Neodmítnu takovou nabídku.“
Usmál jsem se a znovu si ho přitáhl pro polibek k sobě. Sundal jsem si tričko a potutelně se na něj podíval.
„Tak kam mám jít?“
Tenshi
„Zůstaň sedět,” zamumlal jsem.
Snažil jsem se totiž soustředit na jeho krk i svaly mezi krkem a ramenem, tricepsy, pokud jsem si dobře pamatoval. Opatrně jsem je začal masírovat. Páni… Tak velké. Jemnými pohyby prstů a dlaně se začaly uvolňovat. Pořád mi ale pohled cukal k jeho hrudi, na které tak krásně tančilo světlo z krbu. Teď vypadal opravdu jako ďábel z pekla a pěkně hříšný.
Yakedo
Užíval jsem si tu příjemnou masáž a teplo z krbu.
„Tak co? Jak šla práce?“
Saky x Atari
Saky
Chtěl jsem ho. Chtěl jsem tohle všechno, hlavně jeho v sobě. Mé ruce mu přejížděly po páteři a mírně jsem si ho za zadek ještě víc natiskl na svůj rozkrok.
„Tak si mě vezmi! Tak, abychom oba zapomněli na bolest, která se nám zaryla hluboko do našich srdcí. Atari… Miluji tě… Jen tebe… Nezasloužíš si žádné asi, prostě to je fakt.“
Atari
Něžně jsem se usmál.
„Já vím,” zašeptal jsem.
Zakroužil jsem boky a tak otřel naše vzrušení o sebe. Zezadu jsem do něj vnikl prsty. Jemně jsem boky pohyboval a při tom ho líbal.
Pak jsem vytáhl prsty a chytl si ho za nohu, kterou jsem mu zvedl. Opřel jsem ho znovu o kachličky a vnikl do něj. Tohle nebylo divoké ani násilné, bylo to něžné a s láskou. Pomalu jsem se pohyboval. Vždy jsem zajel úplně hluboko a vyjel ven. Opakoval jsem to několikrát, dokud se mé pohyby nezrychlovaly. Přirážel jsem a přitom jsem se mu díval do očí s veškerou láskou, kterou jsem cítil. Rukou jsem zajel do jeho rozkroku a začal přejíždět po jeho vzrušení. Zrychloval jsem, až se naše tekutina smísila s vodou…
Držel jsem ho v náručí a jemně jsem zašeptal: „To si piš, že vezmu…”
Saky
„Tak tohle je už extrém… Já ti tu nabídnu srdce a ty řekneš „Já vím“. Pffff… Hahahahaha… No prostě obrovská gorila… Bože do jaké pasti jsem se to dostal?“
Pořád jsem se pobaveně usmíval a vyčerpaně oddechoval.
Atari
Tiše jsem se zasmál. Jo… To ještě nevíš, co tě čeká… Dočkáš se mého srdce, nejen jeho, ale i těla a duše, budu celý tvůj… Ale tím líp, že si tohle myslí, aspoň to bude… Překvapení…
Na tváři mi hrál nebezpečný úsměv, když jsem nás omýval a pak usušil. Vzal jsem ho do náruče a lehl jsem si s ním do postele. Jemně jsem ho políbil na čelo.
„Jo… Tu past, pak uvidíš sám… A poznáš…”
Hah… Už se těším na ten den.
Saky
„Nejspíš se od tebe nikdy žádné normální odpovědi nedočkám… Tak proč to řešit, že?“
Nechce se mi spát.
Otočil jsem se na bok a jednu jeho ruku dal pod svou hlavu, jako polštář a on mě druhou objal, což jsem potřeboval pro svůj plán. Natiskl jsem jeho penis na svůj zadek a začal jsem s ním vlnivě kroutit. Přitom jsem tichounce zavzdychal. Jeho prsty u své hlavy jsem pomalu a s chutí ocucával a olizoval.
Atari
Více jsem si ho k sobě přitiskl.
„Ale, ale…” zašeptal jsem pobaveně.
Olízl jsem mu krk a jemně do něj kousl.
„Snad nemáš už zase hlad?”
Uličník… Takhle mě dráždit. A to jsme si před chvilkou užívali ve sprše a on nemá dost? Hehe… No opravdu… Copak máš zas v plánu???
Saky
Pobaveně jsem ho do jednoho prstu kousnul. Potom jsem se nadzvedl a více se namáčkl svým otvorem na jeho již naběhlý penis. Otočil jsem hlavu a olízl mu rty.
„Mám strašný hlad. Co s tím? To víš, tak lahodné a vyzrálé maso jako jsi ty, tomu se nedá odolat.“
Pohnul jsem pánví a jeho špička penisu, mi pomalu vklouzávala do dírky. Tak pomalu, aby to týralo nás oba.
Atari
Ten kluk mě čím dál víc vzrušoval. Ale tentokrát, už nemám tolik trpělivosti na tohle….
Vzal jsem ho za bok a více jsem si ho k sobě přirazil. Rukou, co byla pod ním, jsem ho objal. Přirážel jsem a hladil ho po těle. Konečky prstů jsem lehce bloudil po jeho krku a mířil níže. Zavadil jsem o jeho bradavky, kroužil jsem okolo nich a lehce je promnul, pak jsem pokračoval níž. Až pak jsem uchopil jeho vzrušení a spolu s přírazy ho hladil. Masíroval a škádlil.
Olízl jsem mu jemně ucho a zašeptal: „Hmm, máš pravdu, jak bych mohl odolat takovému sladkému moučníku.”
Saky
Zase si mě bral a já se mu zcela poddával. Jen on tohle se mnou mohl dělat. Už jsem se rozhodl, že mu patřím, ale jemu to rozhodně neřeknu.
„Tak ho pořádně sněz, až do posledního kousíčku,“ řekl jsem a více se k němu přitulil. Tak, že byl ve mně, co nejhlouběji to šlo.
Prohnul jsem se a začal hlasitě sténat. Nikdy jsem ještě nepotřeboval vydávat tyto zvuky, byl to vždy jen pocit chtíče. Ale teď? Musím mu to dávat víc najevo. To, že se mi to tolik líbí.
Atari
Tiše jsem se zasmál a jemně ho v odpověď kousl. Zrychloval jsem pohyby a užíval si toho krásného zvuku, co vydával. Chtěl jsem slyšet víc. Moje přírazy byly až divoké.
Kombinace jeho hlasu, těla a těch pohybů, mě dovedla až k vrcholu. Stačilo pár pohybů rukou a i Saky potřísnil prostěradlo postele.
„Ah, zašpinil jsi postel,” řekl jsem pobaveně a vyklouzl z něj.
Víc jsem si ho přitiskl do náruče.
Saky
„Jako by to byla jen má vina.“
Usmál jsem se a dal mu pusu na ruku. Víc jsem se na něj natiskl a spokojeně se uvelebil. Jeho teplo mě tišilo a dělalo mi dobře. Usnul jsem jak miminko.
Další den byl klidný a ničím nerušený. Den na to, jsem se ráno probudil opět jako první a pomalu se znovu vyplížil z domu. Škola uběhla rychle, ale když jsem se vrátil domů. Stál před dveřmi společně s Atarim i nějaký mladý kluk. Kdo to byl? Naštvaně jsem je pozoroval z cestičky před domem.
Atari
Spokojeně jsem si dělal doma věci, když se ozvalo zaklepání… Hmm? Nevěděl jsem, kdo to mohl být, když Saky má přístup domů, můj brácha taky, tak jako Yakedo… Kdo by to…
To jsem se dozvěděl, když jsem otevřel dveře a tam stál Keito…
„Keito?? Co ty tu děláš??” zeptal jsem se překvapeně.
„Ah Atari… Přišel jsem si pro další várku doučování,” řekl mlsně a mrkl na mě.
Povzdechl jsem si.
„Promiň… Ale já už nedoučuji,” řekl jsem chladně.
Nějak jsem nereagoval na jeho překvapenou tvář.
„A co tě k tomu prosím tě dovedlo?” zeptal se.
Když jsem chtěl něco říct, tak odpověď přišla sama, jenže neměla nejlepší náladu.
„Saky… Vítej doma, co škola?” řekl jsem s milým úsměvem a přistoupil k němu.
Pak jsem se otočil na Keita.
„Keito, tohle je odpověď na tvou otázku a Saky, tohle je můj bývalý žák Keito.”
Keito překvapeně zvedl obočí.
„Neřekl jsi právě, že jsi s doučováním skončil? A teď mi představíš jeho? Děláš si srandu? Já chci taky, abys mě doučoval!” stěžoval si a opřel se mi o hruď.
Jeho ruce mířily výš a chtěly se mi obmotat okolo krku. Ale to jsem ho dříve za ně popadl a odstrčil ho.
„Ano řekl. Ty ses zase ptal proč a já ti řekl, že on je odpověď. Takže snad to tvoje hloupá hlava chápe. Tvoji rodiče ti určitě zaplatí někoho jiného,” říkal jsem chladně a povzdechl jsem si.
Zase něco namítal, ale já koukl po Sakym.
Hah… Nevypadá, že má dobrou náladu…. Opravdu ne…
Saky
Tak tohle se mi opravdu nelíbilo. Myslel jsem si, že po něm skočím, když Atariho pohladily jeho ruce. Za vlasy jsem ho chtěl odtáhnout k nejbližší studni a shodit dolů. Malý slizký had. Jen Atariho štěstí, že jeho ruce od sebe odstrčil.
Grrrrr…
Naštvaně jsem od nich odešel. Ať si to vyřeší sám, já se na tuhle scénku dívat nebudu. Hodil jsem si tašku s učením na postel a sám se na ní svalil.
Atari
„Haaa? Co mu je?” zeptal se mě se zvědavým pohledem, který mířil na odcházejícího Sakyho.
„Nic, ale nejspíše se něco stalo ve škole, nebo ho štveš… Kdo ví?? Ale asi to zjistím. No… Já mám práci, takže sbohem.”
„Heeee? A co bude s tím doučováním?”
„Už nedoučuji, říkal jsem ti to,” začínal jsem být docela otrávený.
A ještě, když tak ty slova protahoval, k tomu začínal zvyšovat hlas.
„Ale já ti nevěřím! Máš tady jeho!”
Bože… On je opravdu horší, než malé dítě…
Už jsem na to neměl moc nervy a tak jsem prostě vlezl dovnitř a zavřel za sebou.
Bohužel se z venku ozvalo nepříjemné: „Atariiiiii… Ještě jsme nedomluvili, kdy mám přijít? Aaaaatariiii…”
„Nikdy….” křikl jsem a šel do pokoje, ale on pokračoval ve volání mého jména.
Saky
Trvalo jim to a já začal být silně nervózní. Ale když křičel na zavřené dveře, zešílel jsem. Zvedl jsem se z postele a šel do kuchyně, natočil si půllitr vody. Došel jsem ke dveřím a něžně odstrčil Atariho. Prudce jsem je otevřel a vychrstl ledovou vodu do tváře toho smrada.
„Ještě jednou sem přijdeš a já tě uvážu k nejbližšímu stromu a zkusím, jak moc bolí, pomalé odřezávání končetin. Jsem Yakuza, víš? Takže, tohle je poslední varování, skrčku.“
Otočil jsem se zpět do domu a práskl znovu dveřmi. Chvíli bylo ticho, ale následovalo kopání a bouchání do dveří.
„Jestli se ho nezbavíš, tak to, co jsem řekl, udělám. Anebo, se máme prohodit a jeho pustit sem místo mě? To je to tvoje doučování?“
Atari
Opravdu na něj vylil vodu??? Hahah… Musel jsem se držet, abych se nezačal smát. A ten výraz… Povzdechl jsem si…
„On je už dávno minulost… Hah, ale je otravný a nikdy bych netušil, že se vrátí,” zamumlal jsem a otevřel dveře.
„Hele, běž už. Já nedoučuji… Moje celoživotní doučování má tady Saky, takže smůla,” vysvětlil jsem, ale on chtěl opět něco namítnout, než stihl něco říct, tak jsem zase promluvil.
„Ale nic! Saky je dospělý muž, a může si dělat, co chce a já mu v tom, co chce udělat, bránit nebudu. Spíše bych mu dal pohlavek za to, že udělal na zahradě nepořádek, a pak bych mu pomohl to uklidit. Takže zapni ten svůj mozek a už jdi.”
S tím jsem taky zavřel dveře. Opět bylo ticho, když se zase ozval jeho hlas.
„Jak chceš! Ale pamatuj, ty co máš Atariho! Pokud si ho dobře nebudeš hlídat, tak využiju každé šance, abych si ho vzal a měl doživotní doučko já! A neříkej mi skrček, když sám si prcek! ” uslyšel jsem ještě kopnutí do dveří a pak vzdalující se kroky. Úlevně jsem si povzdechl.
„Haaah… Doufám, že už se neukáže… Hele… Opravdu bys to udělal??” zeptal jsem se nakonec zvědavě Sakyho.
Saky
Konečně ten zmetek odešel a my měli klid. Klid… Jsem naštvaný… Klid se nekoná.
„A co si myslíš ty? Udělal… A moc rád… Dokonce znám výborně jejich anatomii, tak aby to opravdu bolelo. Tak minulost. Kolik minulostí sem ještě přijde? Kolik si jich na sebe upoutal? Kolik se jich válelo v tvojí posteli, kde jsi měl teď mě? Sakra Atari…“
Z očí mi skápla slza a já radši než bych mu dal facku, odešel k pianu na zahradu. Chtěl jsem se z toho vyhrát.
https://www.youtube.com/watch?v=H2-1u8xvk54 – pro představu
Atari
Povzdechl jsem si… To jsou mi problémy, ale hrát uměl a to moc krásně… Došel jsem k němu a zezadu ho objal.
„Hah, víš, že tohle je nefér… Já se tě taky neptám, s kým vším jsi spal… Kolik jsi jich vystřídal. Každý máme svou minulost, ale to taky zůstane minulostí. S tím se nedá už nic udělat. Nemysli si, že jsi jediný, koho trápila osamělost. Nevím, jak ty, ale mě více zajímá přítomnost a budoucnost… A mým plánem je v budoucnu tě takhle držet. To ti nestačí? To je pro tebe minulost přednější?” šeptal jsem smutně.
Saky
„Ale moje minulost mě nepronásleduje domů a neotravuje mi život. Kdežto tahle… Chtěl jsem ho shodit do nejbližší studny. Jsem z tebe fakt mimo. Podívej, co se mnou děláš. Já nikdy neměl důvod na nikoho žárlit, ale na tebe,“ zakryl jsem si ústa rukou, když jsem konečně pochopil, co říkám.
Chytil jsem mu ruce a pevněji se jimi sevřel. Zachumlal jsem se do něj, jako do peřiny.
„Je mi zima a jsem naštvaný. Vím, že je to minulost, ale… Proč si je všechny doučoval jako mě? Taky mě odhodíš hned, co se objeví jiný, jako byl on?“ říkal jsem smutně a hlas se mi klepal.
Já ho nechtěl ztratit.
Atari
Sevřel jsem ho víc a pak mu natočil obličej ke mně. Něžně a jemně jsem ho políbil.
„Všechny jsem je tak nedoučoval. Někdy to tak skončilo, protože mě svedli. Nechal jsem se, někdy tě samota ubíjí a tak ji chceš zaplnit. Jenže, pak už to ztrácelo smysl, protože jsem se cítil víc osamělý než předtím,” vysvětloval jsem smutně.
Pak jsem se ale usmál.
„S tebou se sám necítím… Ty tu samotu vyplňuješ… Řekl jsem ti o minulosti a budeš součástí mé budoucnosti… Tohle nikdo jiný nebude schopný, tohle nikdy jiný ani nevěděl,” jemně jsem mu rty přejel po krku.
„Hah… Myslím, že bych se pak měl začít bát samoty, až opravdu budu starý a nemohoucí.”
Saky
„Co tím chceš říct, blbečku?“
Chytil jsem jednu z jeho rukou a přiblížil si ji ke rtům. Jemně jsem olízl každý z prstů a do palce ho kousnul.
„Jsem rád, že to nebyli všichni, ale jenom někteří. Jenže opravdu… Já mám co mluvit, já tu samotu zaplňoval stejně. Dokud jsem nepoznal tebe. Konečně si někdo divokého, prašivého psa vzal k sobě. Víš, tohle není zcela jednoduché… Já jen…“
Atari
Tiše jsem se zasmál.
„Tím jsem chtěl říct, na co se bude mladý kluk tahat s takovým starcem. A jestli mi chceš říct, že teď nejsem starý, tak teď to tak poznat nejde, pak už to půjde.”
Přejel jsem palcem po jeho rtech a pak i jazykem. Jemně jsem chytl jeho spodní ret do zubů, olízl ho a kousl.
„Ty jen?”
Saky
Lehce jsem zčervenal a odvrátil od něj hlavu.
„Já jen… Nenuť mě říkat tak trapné věci, když je sám nejsi schopen říct. Potom se nediv, že jsem nejistý. Jen jsem s tebou rád… No, asi tak. Když budeš starý, tak já už mladý taky zrovna nebudu, tak co? Tak tě budu tlačit na vozíčku a vždycky někde na chvíli nechám a půjdu si užít. To zvládneš ne?“
Atari
Zasmál jsem se.
„To víš, že jo. A jak se vrátíš, tak dostaneš holí,” znovu jsem se při té představě zasmál.
„Trapné věci? Já jsem je schopen říct a taky je řeknu. Ale nevím, zda by to ty tvoje červené tváře vydržely,” škádlil jsem ho a tiše se zasmál.
Saky
„Nevím, o čem mluvíš, já se rozhodně nečervenám. A co by si mi řekl?“
Otřel jsem se jemně o jeho tvář a jazykem mu přejel po rtech a zase jsem se oddálil.
Atari
Tiše jsem se zasmál a olízl mu ucho.
„To co nutí lidem bít rychleji jejich srdce. A co tobě… Bude taky tak rychle bít?” rukou jsem sjel na jeho hrudník.
„Hmm, nic jsem ještě neřekl, a už tak má slušnou rychlost,” pak můj tón přešel do něžného a smyslného šeptání.
„Miluju tě… Každý sladký kousek z tebe Saky,” schválně jsem to říkal pomalu a velmi dobře vyslovoval.
„Ale, ale. Tvoje srdce běží maratón… A tvé tváře… He he,” jemně jsem ho na jednu tvář políbil.
Saky
Srdce mi chtělo vyskočit z hrudi a skočit mu do rukou. Sakra… Já netušil, že dokáže takto mluvit a něco takového říkat. Sakra… Sakra…. O to víc ho budu držet u sebe a nepustím.
„Já tě miloval první, to když jsem tě poprvé uslyšel mluvit a ucítil tvou vůni,“ teď jsem byl už kompletně červený.
Atari
„Uslyšel a ucítil? Hmm? To trošku nechápu,” řekl jsem zvědavě.
„Navíc… Spíše jsi vypadal, že mě chceš odehnat a ne sbalit,” řekl jsem pak pobaveně a znovu ho políbil na ty jeho červená líčka.
Saky
„Taky jsem tě chtěl odehnat, ale nějak mi to nevyšlo. A já tě nesbalil, to ty mě. Jo, uslyšel jsem tvůj hrubý hlas, jak mi šeptá do ucha a v tu chvíli jsem ti propadnul. Stejně tak ta tvá vůně… Jsem asi naivní, nebo hlupák, ale to ty ses zdál, že o mě nemáš zájem. Co se změnilo, že se mnou chceš být? Proč jsem nebyl jako všichni ostatní?“
Chytil jsem jeho tvář do dlaní a velmi jemně ho políbil. Jen můj jazyk přejel po tom jeho a potom jsem se opět stáhl.
Atari
„No, já o své žáky neměl nikdy zájem. Když mě pak chtěli svádět, nechal jsem je. U tebe jsem pak postupoval stejně, s tebou mě bavilo si hrát, tak rozkošně ses bránil. Když jsi říkal, jaká je to nuda a mě bavilo ti toho provádět víc a víc v domnění, že zase zazvoní budík. Čekal jsem, kdy ten budík rozbiješ. Navíc, moc dlouho ti to odhánění nevydrželo,” tiše jsem se zasmál, když jsem si na to vzpomněl.
„Hah, musel jsi na mě být často naštvaný, co?” zašeptal jsem a rty jsem přejížděl přes jeho spodní čelist až k jeho rtům.
Líbal jsem je a pak po nich přejel jazykem. Ještě více jsem ho sevřel v náručí.
Saky
„Strašně jsem tě chtěl seřezat…. Štval si mě do nepříčetnosti, ale ještě něco víc si mi dával. Prostě jsem ti po tom sexu definitivně propadnul. Jsem stejně slaboch, když se ti nedokážu bránit. Kde je ta má obvyklá vzpurnost? A tebe neštvalo to mé lhaní?“
Přejel jsem jazykem po jeho krku a kousnul ho do ohryzku. Potom jsem ho opět něžně políbil.
Atari
Pobaveně jsem se zasmál.
„Hahah, nedokážu si představit, jak mě ohneš přes koleno a naplácáš mi. Víš, naštěstí lžeš naprosto mizerně. Hahah…”
Jemně jsem nosem přejel přes jeho tvář až k jeho nosu. Kde jsem ho na jeho špičku něžně políbil.
Saky
„Hehehehe… To nejspíš ano, je to zvláštní představa. Takový obr jako ty a prcek jako já, tě přehne přes koleno a naplácá na holou. Nejspíš bych tě musel zdrogovat, to by potom šlo. Jenom nevím, jestli by tu váhu zvládly mé kosti.“
Usmál jsem se a rukou sjel od jeho tváře, přes bradavky po jeho rozkrok. Tam jsem ho jen letmo pohladil.
„V tomhle jsem ti ale nikdy nelhal. Jasně jsem dával najevo, že to chci.“
Víc jsem se na něj namáčkl a otřel své přirození o to jeho.
Atari
Tiše jsem se zasmál. Chytl ho za zadek a přitiskl ho k sobě.
„To jsem pocítil sám. Hah, ty jsi mohl lhát, ale tvé tělo ne,” řekl jsem pobaveně.
Začal jsem ho něžně líbat. Otíral jsem se jazykem o ten jeho. Lehce jsem se oddálil.
„Pořád tak sladký,” zašeptal jsem s pohledem do jeho oči.
Saky
„Přestaň to říkat! Já vůbec nejsem sladký. Jsem hořký. Jsem spíš jak toulavá kočka.“
Otřel jsem se jak kočka o jeho tělo, hezky od krku dolů po rozkrok a znovu zpátky, jsem přejel svou hrudí. Jemně jsem u jeho uší zavrněl jak kočička.
„Jenže takovou kočičku si musíš prvně chytit a přivlastnit.“
Mrkl jsem na něj a proklouzl kolem něj. Utekl jsem pomalu do pokoje a schoval se za závěs. Sedl jsem si na parapet a schoval nohy do svého náručí. Nebude mít tak těžké mě najít, ale i tak mi to připadalo vzrušující.
Atari
Hah, já už si to koťátko k sobě svým způsobem přivázal, i když mám v plánu ho k sobě úplně připoutat…
Šel jsem do domu a pomalu prozkoumal všechna místa. Až pak jsem uviděl siluetu za závěsem v pokoji. Tiše jsem se zasmál a závěs pomalu odhrnul. Přistoupil jsem k němu a dal mu polibek na čelo.
„Ty jsi prostě roztomilé kotě,” řekl jsem pobaveně.
„Hravé, sladké, divoké, pořád něco vyvádí, je zákeřné, ale někdy velice přítulné a mazlivé….”
Saky
„Blbečku!“
Postavil jsem se na parapetu a skočil na něj. Skočil jsem tak, že jsem se nohama obmotal kolem jeho pasu a rukama ho držel kolem krku.
„A copak s takovou kočičkou uděláš?“
Atari
Zasmál jsem se.
„Hmmm, já nevím, copak bys navrhoval?” zeptal jsem se pobaveně a objal ho.
Došel jsem s ním k posteli a oba jsem nás povalil na ni.
Saky
„No, co tak vyzkoušet tvojí fantazii? Copak mi dokážeš předvést?“
Pobaveně jsem se na něj díval a pořádně se protáhl, tak že mi bylo krásně vidět bříško.
Atari
Konečky prstů jsem přejel po jeho bříšku.
„Hmmm, myslím, že moje fantazie se asi už vyčerpala. Co s tím?”
Uličnicky jsem se usmál a prsty lehce přejely po jeho bradavkách.
Saky
„Tak to je potom prekérní situace. No, já ti nevím, myslel jsem, že zvrhlý učitel jako ty, má větší fantazii, ale když nemá, tak….“
Zakryl jsem si své břicho a usmál se na něj.
„Hmmm… Tak nic no. Mě nic nenapadá…“
Chtěl jsem se zvednout a odejít, ale on mě zarazil zpět do postele.
Atari
„Ah, to jsem asi opravdu špatný učitel, když jsem svého žáka nic nenaučil. Anebo ten žák má děravou hlavu? Hmm, zajímá mě, čím to asi bude a kampak máš namířeno??” říkal jsem pobaveně a zalehl ho, aby mi neutekl.
Saky
„No, když se nic dít nebude? Tak co bych tu dělal?“ uličnicky jsem se usmál.
„Asi je to nuuuuuuuuuuuuuuuuddddaaaaaaaaaaa.“