Ve sněžných stopách
Ve sněžných stopách - Kapitola 9 - závěr
Yakei
„Jobene, vstávej,“ pohladil jsem svého milého po vlasech.
Spal jak zabitý a nějak se mu nechtělo vylézt z postele. Do okna nám svítilo ranní slunce a na chodbě byl slyšet ruch, jak služebnictvo pobíhalo po domě. I přes zavřené dveře byla cítit snídaně, kterou nám chystali.
Na zemi u...
Ve sněžných stopách - Kapitola 8
Yakei
Slunce už stálo vysoko na nebi, když mě probudil šramot.
„Omlouvám se, pane, ale je potřeba promluvit s vlky. Někteří ještě neví, co se v noci stalo a dožadují se svého krále,“ promluvil na mě velitel stráže, který tiše došel k naší posteli a lehce se dotkl mého ramene, aby mně...
Ve sněžných stopách - Kapitola 7
Yakei
Obešel jsem domek, ale na druhé straně už jen byly stopy vedoucí směrem do středu vesnice, kde se smíchaly s ostatními a v tom množství už šly velmi špatně rozlišit.
Narovnal jsem se a znovu se rozhlédl po vesnici. Zaměřil jsem zrak na vše, co se v tu chvíli kolem hýbalo, ale...
Ve sněžných stopách - Kapitola 6
Yakei
Když jsem se vzbudil, začínalo svítat. Právě čas na to, abych obešel vesnici a převzal hlídku u brány.
Taro bude dneska mít velení, než mi skončí služba u brány. Je nelepší kandidát na hlavu téhle vesnice a musí se učit. Deni je moc prchlivý. Nechává se často unášet a dělá chyby.
Podíval jsem...
Ve sněžných stopách - Kapitola 5
Joben
Užíval jsem si to hlazení po zádech… Měl jsem to rád už jako malý, když mě takhle rádce uspával. Tehdy ještě chodil celkem často a v jeho postavení to nebyl problém. Ale jsem už dospělý a vybral jsem si to, co on po mě chtěl.
Moc toužím mu Yakei představit, a aby ho uznal jako mého partnera...
Ve sněžných stopách - Kapitola 4
Joben
Byl jsem jeho slovy úplně vyveden z míry, ale měl pravdu a já jen naklonil hlavu, aby měl lepší přístup k mému krku. Chtěl jsem umřít rychle, dokud…
Něco se ve mně probudilo… Hluboko uvnitř najednou zaplál tak silný žár, že pohltil celé moje tělo a ukrutná bolest zasáhla každý můj sval....
Ve sněžných stopách - Kapitola 3
Joben
Rozběhl jsem se tak rychle, že se zem pode mnou ani nepohnula, když jsem na ni stoupl. Jen lehce jsem skákal přes různě větve a překážky, které se mi objevovaly před nohami.
Asi tak za hodinu jsem doběhl na místo, které bylo velmi blízko města. Opatrně jsem se proplížil mezi stromy, aby...
Ve sněžných stopách - Kapitola 2
Joben
Nějak jsem přitom čtení usnul. Když jsem se probudil, zdálo se mi, že cítím něčí pach. Ne můj… Ne jeho, toho, koho jsem rozhodně netoužil vidět i když… Nasál jsem zhluboka směsici pachů, které se nesly z venku vzduchem, a přivřel oči, abych rozeznal ty, kterým patřily.
Jeden jen slabý, byl...
Ve sněžných stopách - Kapitola 1
Joben – čistota
Věk: 21
Vzhled: Menšího vzrůstu. Má světle blond vlasy, až bílé, dlouhé až pod zadek, většinou stáhnuté do culíku. Má zářivě zelené oči, stejně jako kočky. Je hubenější, ale svaly má. Pokožku má světlou, skoro jako padlý sníh.
Povaha: Paličatý, vznětlivý. Skrývá své vlastní pocity,...